🧪 PAU (PAH) ve vodě
Ve zkratce
Stanovení 15 polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) ve vodě metodou HPLC s fluorescenční detekcí po extrakci kapalina-kapalina hexanem. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 17993:2005; Spodní mez rozsahu normy — voda určená k lidské spotřebě a podzemní voda: nad 0,005 µg/l (každá sloučenina zvlášť). Postup zahrnuje 8 kroků; oblasti použití: Voda určená k lidské spotřebě — benzo(a)pyren (0,010 µg/l) a součet čtyř PAU (0,10 µg/l) podle Dz.U. 2026 pol. 748, Podzemní vody — při koncentracích nad 0,005 µg/l pro každou sloučeninu, Povrchové vody — při koncentracích nad 0,01 µg/l pro každou sloučeninu.
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 17993:2005
- Kategorie: Fyzikální chemie
- Kroky postupu: 8
- Stanovované sloučeniny: 15 PAU z tab. 1 normy (seznam US EPA bez acenaftylenu)
- Spodní mez rozsahu normy — voda určená k lidské spotřebě a podzemní voda: nad 0,005 µg/l (každá sloučenina zvlášť)
- Spodní mez rozsahu normy — povrchové vody: nad 0,01 µg/l (každá sloučenina zvlášť)
Přehled
STAV (k 29.10.2026). PN-EN ISO 17993:2005 — polská verze, zveřejněná 05.05.2005, 28 stran, technický orgán KT 122 (Jakost vody — chemické zkoušky — organické látky), ICS 13.060.50. Zavádí EN ISO 17993:2003 [IDT] a ISO 17993:2002 [IDT]; nahradila PN-EN ISO 17993:2004 (anglickou verzi). Karta nemá poznámku o zrušení ani řádek „Nahrazena“ — norma je PLATNÁ. Německá DIN EN ISO 17993:2004-03 je v katalogu DIN Media označena jako platná.
ROZSAH (kap. 1). Metoda zahrnuje 15 PAU z tab. 1 normy: naftalen, acenaften, fenanthren, fluoranthen, benzo(a)anthracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(a)pyren, dibenzo(a,h)anthracen, fluoren, anthracen, pyren, chrysen, benzo(k)fluoranthen, indeno(1,2,3-cd)pyren a benzo(ghi)perylen — ve vodě určené k lidské spotřebě a v podzemní vodě při hmotnostních koncentracích vyšších než 0,005 µg/l a v povrchových vodách nad 0,01 µg/l (pro každou sloučeninu zvlášť). Po určitých úpravách je vhodná i pro odpadní vody; může se použít i pro jiné PAU, za podmínky validace v každém případě. Jde o meze oblasti použití normy, nikoli o meze stanovitelnosti konkrétní laboratoře. Acenaftylen, šestnáctou sloučeninu ze seznamu US EPA, metoda nestanoví, protože nefluoreskuje (poznámka pod tab. 1).
EXTRAKČNÍ ROZPOUŠTĚDLO (bod 5.1.1) — HEXAN. Norma připouští i jiná těkavá rozpouštědla, prokáže-li se rovnocenná nebo lepší výtěžnost; záměna hexanu za jiné rozpouštědlo, např. cyklohexan, tedy vyžaduje doklad o výtěžnosti. Dichlormethan, hexan, N,N-dimethylformamid a aceton norma uvádí jako rozpouštědla k čištění extraktu (bod 5.1.2) a acetonitril a methanol — jako rozpouštědla pro HPLC (bod 5.1.3).
ZAKONCENTROVÁNÍ. Princip metody (kap. 3) uvádí pouze, že se extrakt zakoncentruje odpařením a zbytek se převede do rozpouštědla vhodného pro analýzu HPLC. Mezi činidly má norma dusík s objemovým podílem nejméně 99,999 % (bod 5.4), mezi přístroji — baňku k zakoncentrování 100 ml (bod 6.6, obr. B.1). Popis odpařování (bod 8.3) dostupná část normy nezahrnuje. Metoda FGSV vypracovaná na základě DIN EN ISO 17993 (eluáty silničních materiálů) zakoncentruje extrakt na rotační vakuové odparce na cca 2 ml a zbytek rozpouštědla odežene mírným proudem dusíku do sucha.
DĚLENÍ A DETEKCE (kap. 3). PAU se dělí metodou HPLC na vhodné stacionární fázi s gradientovou elucí; stanovuje-li se jen několik PAU, lze dělit izokraticky. Chromatografické podmínky a kolony norma uvádí jako příklady v příloze A, která je informativní — kolonu a gradientový program, a s nimi i dobu analýzy, volí laboratoř a potvrzuje validací. Identifikace a kvantitativní stanovení — fluorescenčním detektorem s programováním vlnové délky excitace i emise.
RUŠIVÉ VLIVY (kap. 4). Vzorkovnice — nejlépe z oceli nebo skla; plastům a jiným organickým materiálům se při odběru, uchovávání a extrakci vyhýbá. V automatických vzorkovačích se vyhýbá hadičkám ze silikonu a pryže (jsou-li použity — co nejkratší) a linka se před odběrem propláchne zkoušenou vodou. Vzorky se chrání před přímým slunečním světlem a dlouhým působením světla; během uchovávání může docházet ke ztrátám PAU adsorpcí na stěnách vzorkovnice a jejich velikost závisí na době uchovávání. V HPLC ruší fluoreskující sloučeniny nebo sloučeniny zhášející fluorescenci, které se eluují spolu s PAU — na rušení ukazují nesymetrické píky širší než pík standardu; podle selektivity fáze se to může týkat naftalenu a fenanthrenu. Neúplné odstranění rozpouštědel z přípravy vzorku (hexanu, acetonu, dichlormethanu) zhoršuje opakovatelnost retenčních časů a dává rozšířené nebo zdvojené píky, zejména 2- a 3-jaderných PAU. Rozdělení dibenzo(a,h)anthracenu a indeno(1,2,3-cd)pyrenu bývá kritické — při neúplném rozdělení je třeba integraci ověřit a v případě potřeby opravit. Perylen se obvykle neodděluje od benzo(b)fluoranthenu; jeho pík potlačí volba vlnové délky a v izokratické variantě pro vodu určenou k lidské spotřebě by měl být perylen zahrnut do kalibrace.
VODA URČENÁ K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ — POŽADAVKY PŘEDPISU. Nařízení ministra zdravotnictví ze dne 22. května 2026 (Dz.U. 2026 pol. 748), příl. č. 1 část B: benzo(a)pyren 0,010 µg/l (poř. č. 8); PAU 0,10 µg/l jako součet benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu a indeno(1,2,3-cd)pyrenu (poř. č. 33). Příl. č. 4 část B: metoda musí měřit koncentrace rovné parametrické hodnotě při mezi stanovitelnosti nejvýše 30 % této hodnoty, s nejistotou měření nejvýše 50 % pro benzo(a)pyren (není-li to dosažitelné — nejlepší dostupná technika, do 60 %) a 40 % pro PAU (pro jednotlivé sloučeniny při 25 % parametrické hodnoty). Pro benzo(a)pyren to znamená mez stanovitelnosti 0,003 µg/l — níže než spodní mez rozsahu normy pro vodu určenou k lidské spotřebě (0,005 µg/l), takže ji laboratoř musí prokázat vlastní validací.
CO ZDE NEUVÁDÍME. Veřejně dostupná část normy (ukázka vydavatele) končí bodem 6.7 přístrojů. Odběr vzorků (kap. 7), objemy vzorku a rozpouštědla, doba extrakce, sušení, zakoncentrování a čištění extraktu (bod 8.1–8.4), podmínky HPLC (bod 8.5 a příloha A), kalibrace (bod 8.6), výtěžnost a slepý pokus (bod 8.8–8.9), výpočty a údaje o preciznosti (kap. 9–10) jsou mimo ni — známe jen jejich názvy z obsahu. Čísla v krocích postupu označená jako „příklad“ pocházejí z citovaných metod založených na této normě, nikoli z ní samotné.
Princip metody
PAU se ze vzorku vody extrahují hexanem (jiné těkavé rozpouštědlo — jen po prokázání rovnocenné nebo lepší výtěžnosti). Extrakt se zakoncentruje odpařením a zbytek se převede do rozpouštědla vhodného pro analýzu HPLC. Extrakty povrchových vod a více znečištěných vzorků se v případě potřeby před analýzou čistí chromatograficky na silikagelu.
PAU se dělí metodou HPLC na vhodné stacionární fázi s gradientovou elucí (stanovuje-li se jen několik PAU — i izokraticky) a identifikují a kvantitativně stanovují fluorescenčním detektorem s programováním vlnové délky excitace i emise. Z tohoto důvodu metoda nezahrnuje acenaftylen, který nefluoreskuje.
Použití
- Voda určená k lidské spotřebě — benzo(a)pyren (0,010 µg/l) a součet čtyř PAU (0,10 µg/l) podle Dz.U. 2026 pol. 748
- Podzemní vody — při koncentracích nad 0,005 µg/l pro každou sloučeninu
- Povrchové vody — při koncentracích nad 0,01 µg/l pro každou sloučeninu
- Odpadní vody — po určitých úpravách metody (rozsah normy)
- Jiné PAU než 15 z tab. 1 — metodu lze použít za podmínky validace v každém případě
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Stanovované sloučeniny | 15 PAU z tab. 1 normy (seznam US EPA bez acenaftylenu) |
| Spodní mez rozsahu normy — voda určená k lidské spotřebě a podzemní voda | nad 0,005 µg/l (každá sloučenina zvlášť) |
| Spodní mez rozsahu normy — povrchové vody | nad 0,01 µg/l (každá sloučenina zvlášť) |
| Extrakční rozpouštědlo | hexan; jiné těkavé po prokázání rovnocenné nebo lepší výtěžnosti (bod 5.1.1) |
| Detekce | fluorescenční, s programováním vlnové délky excitace a emise |
| Kolona a gradientový program | volí laboratoř — příklady v informativní příloze A |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 17993:2005
- Název (PL)
- Jakość wody — Oznaczanie 15 wielopierścieniowych węglowodorów aromatycznych (WWA) w wodzie metodą HPLC z detekcją fluorescencyjną po ekstrakcji ciecz-ciecz
- Název (EN)
- Water quality — Determination of 15 polycyclic aromatic hydrocarbons (PAH) in water by HPLC with fluorescence detection after liquid-liquid extraction
Postup krok za krokem
-
Odběr a uchovávání vzorku
Lahve z hnědého skla 1000 ml, nejlépe o známé hmotnosti (bod 6.1); vzorkovnice nejlépe z oceli nebo skla, bez plastů; vzorky chránit před světlem. Ztráty PAU adsorpcí na stěnách závisí na době uchovávání (bod 4.1). Pokyny k odběru a konzervaci: ISO 5667-2 a ISO 5667-3; kapitola 7 normy je mimo dostupnou část.
-
Extrakce kapalina-kapalina
Hexanem (bod 8.1); přístroje normy: magnetická míchačka k míchání extrakčního rozpouštědla a dělicí nálevka 1000 ml. Objemy a dobu dostupná část normy neuvádí. Příklad z metody FGSV založené na této normě: 100 ml vzorku, 10 ml n-hexanu (nebo cyklohexanu), míchání magnetickou míchačkou 60 min při 1000 ot./min, organická fáze jímaná mikroseparátorem.
-
Sušení extraktu
Bod 8.2 normy; mezi činidly norma uvádí bezvodý síran sodný přečištěný při 500 °C a aktivovaná molekulová síta 0,4 nm. Podrobnosti jsou mimo dostupnou část.
-
Zakoncentrování
Extrakt se zakoncentruje odpařením (princip metody, bod 8.3), v baňce k zakoncentrování 100 ml (obr. B.1); norma uvádí dusík o čistotě nejméně 99,999 %. Příklad FGSV: rotační vakuová odparka na cca 2 ml, poté mírný proud dusíku do sucha. Zbytky hexanu, acetonu nebo dichlormethanu v roztoku pro HPLC zhoršují opakovatelnost retenčních časů a tvar píků (bod 4.2).
-
Čištění extraktu — v případě potřeby
Extrakty povrchových vod a více znečištěných vzorků se čistí chromatograficky na silikagelu (princip metody, bod 8.4).
-
Převedení do rozpouštědla pro HPLC
Zbytek po odpaření se rozpustí v rozpouštědle vhodném pro HPLC — acetonitrilu nebo methanolu podle mobilní fáze (kap. 3, bod 5.1.3). Příklad FGSV: acetonitril/voda 1:1, baňka 2 ml.
-
Dělení a detekce HPLC
Stacionární fázi a gradientový program volí laboratoř (bod 8.5; příklady podmínek a kolon — informativní příloha A), takže doba analýzy vyplývá ze zvolených podmínek, nikoli z normy. Fluorescenční detektor s programováním vlnové délky excitace a emise. Ověřit integraci dvojice dibenzo(a,h)anthracen / indeno(1,2,3-cd)pyren. Příklad krátké rutinní metody (aplikační list Thermo Fisher, voda): kolona 100 × 4,6 mm, 3 µm, 17 PAU rozdělených gradientem za 16 min a celý program včetně návratu kolony k počátečním podmínkám končí ve 20. minutě.
-
Kalibrace a kontrola kvality
Nejméně pět kalibračních roztoků (bod 5.9; v odkazech normy ISO 8466-1 — statistické hodnocení lineární kalibrační funkce). Koncentrace zásobního roztoku se ověřuje pouze porovnáním s nezávislým, nejlépe certifikovaným standardem a standardní roztoky se pravidelně kontrolují. Výtěžnost a slepý pokus mají v normě samostatné body (bod 8.8–8.9), jejichž obsah je mimo dostupnou část. Pro vodu určenou k lidské spotřebě: mez stanovitelnosti nejvýše 30 % parametrické hodnoty, nejistota do 50 % (benzo(a)pyren) nebo 40 % (PAU) — Dz.U. 2026 pol. 748, příl. č. 4 část B.
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Laboratorní sklo | vyčištěné tak, aby nevnášelo rušivé vlivy, např. detergent a horká voda, sušení cca 15–30 min při cca 120 °C, po vychladnutí vypláchnutí acetonem, uzavření a uložení na čistém místě; pro vodu určenou k lidské spotřebě se nepoužívá sklo po odpadních vodách a po vzorcích s vysokou koncentrací PAU (kap. 6) | — |
| Lahve z hnědého skla | úzkohrdlé, s plochým dnem, 1000 ml, se skleněnou zátkou, nejlépe o známé hmotnosti (bod 6.1) | — |
| Magnetická míchačka | s míchadly ze skla nebo v obalu z PTFE — k míchání extrakčního rozpouštědla (bod 6.2) | — |
| Dělicí nálevka | 1000 ml, s kohoutem z PTFE a skleněnou zátkou (bod 6.3) | — |
| Kuželové baňky a mikrolitrové stříkačky | baňky 100 ml a 250 ml se skleněnou zátkou; stříkačky 500 µl a 1000 µl (bod 6.4–6.5) | — |
| Baňka k zakoncentrování | 100 ml, provedení podle obr. B.1 normy (bod 6.6) | — |
| Odstředivka | s rotorem pro centrifugační zkumavky s kuželovým dnem, 50 ml, obr. B.2 normy (bod 6.7) | — |
| Zařízení k odpaření extraktu | druh dostupná část normy neuvádí; příklad z metody FGSV založené na této normě — rotační vakuová odparka na cca 2 ml, poté mírný proud dusíku | — |
| Kapalinový chromatograf HPLC s fluorescenčním detektorem | gradientová eluce, programování vlnové délky excitace a emise; kolonu volí laboratoř (příklady: informativní příloha A normy) | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Hexan | — | C₆H₁₄ — extrakční rozpouštědlo (bod 5.1.1); jiné těkavé rozpouštědlo přípustné po prokázání rovnocenné nebo lepší výtěžnosti. Činidla uznávané analytické čistoty, např. „pro analýzu reziduí“ nebo „pro HPLC“ |
| Dichlormethan, N,N-dimethylformamid, aceton, hexan | — | rozpouštědla k čištění extraktu (bod 5.1.2). Dichlormethan často obsahuje stabilizátory (např. ethanol, amylen), které mohou měnit eluční sílu; bez stabilizátoru mohou vznikat radikály rozkládající PAU — ukazuje na ně chlorovodík, zjistitelný měřením pH vody po protřepání s dichlormethanem |
| Acetonitril a methanol | — | rozpouštědla pro HPLC (bod 5.1.3); v acetonitrilu se připravují zásobní roztoky standardů |
| Voda | — | destilovaná nebo rovnocenné čistoty, s co nejmenší fluorescencí; slepý pokus má potvrdit, že činidla neobsahují PAU v detekovatelných koncentracích (kap. 5) |
| Síran sodný bezvodý | 7757-82-6 | Na₂SO₄, předem přečištěný zahřátím na 500 °C (bod 5.3) |
| Pentahydrát thiosíranu sodného | 10102-17-7 | Na₂S₂O₃·5H₂O (bod 5.2); způsob použití popisuje část normy mimo dostupnou část |
| Dusík | 7727-37-9 | s objemovým podílem nejméně 99,999 % (bod 5.4) |
| Silikagel a molekulová síta | — | silikagel o střední velikosti částic cca 40 µm, uchovávaný v exsikátoru pro maximální aktivitu (k dispozici jsou hotové kartridže) — k čištění extraktů; molekulová síta s průměrem pórů 0,4 nm, plně aktivovaná (bod 5.5–5.6) |
| Standardy PAU | — | sloučeniny z tab. 1 — vzhledem k jejich nebezpečné povaze se doporučují komerční, nejlépe certifikované roztoky; zásobní roztoky jednotlivých sloučenin a certifikované směsi v acetonitrilu, např. 10 µg/ml, stálé nejméně rok ve tmě při laboratorní teplotě; nejméně pět kalibračních roztoků v methanolu nebo acetonitrilu podle mobilní fáze — např. 50 µl zásobního roztoku do baňky 5 ml dává 100 pg každé sloučeniny v 1 µl (bod 5.7–5.9) |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Část stanovovaných PAU se považuje za karcinogenní nebo je z karcinogenity podezřelá; acetonitril a hexan jsou toxické (varování a úvod normy)
- Standardy: vzhledem k nebezpečné povaze PAU norma doporučuje komerční, nejlépe certifikované roztoky; zabránit styku s kůží (bod 5.7)
- Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a soulad s národními předpisy stanoví uživatel normy — norma neřeší všechny otázky bezpečnosti
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 17993:2005 — „Water quality — Determination of 15 polycyclic aromatic hydrocarbons (PAH) in water by HPLC with fluorescence detection after liquid-liquid extraction“.
Jak tato metoda funguje?
PAU se ze vzorku vody extrahují hexanem (jiné těkavé rozpouštědlo — jen po prokázání rovnocenné nebo lepší výtěžnosti). Extrakt se zakoncentruje odpařením a zbytek se převede do rozpouštědla vhodného pro analýzu HPLC.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Stanovované sloučeniny: 15 PAU z tab. 1 normy (seznam US EPA bez acenaftylenu); Spodní mez rozsahu normy — voda určená k lidské spotřebě a podzemní voda: nad 0,005 µg/l (každá sloučenina zvlášť); Spodní mez rozsahu normy — povrchové vody: nad 0,01 µg/l (každá sloučenina zvlášť); Extrakční rozpouštědlo: hexan; jiné těkavé po prokázání rovnocenné nebo lepší výtěžnosti (bod 5.1.1).
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 8 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Laboratorní sklo, Lahve z hnědého skla, Magnetická míchačka, Dělicí nálevka, Kuželové baňky a mikrolitrové stříkačky, Baňka k zakoncentrování, Odstředivka, Zařízení k odpaření extraktu, Kapalinový chromatograf HPLC s fluorescenčním detektorem.
Kde se tato zkouška používá?
Voda určená k lidské spotřebě — benzo(a)pyren (0,010 µg/l) a součet čtyř PAU (0,10 µg/l) podle Dz.U. 2026 pol. 748; Podzemní vody — při koncentracích nad 0,005 µg/l pro každou sloučeninu; Povrchové vody — při koncentracích nad 0,01 µg/l pro každou sloučeninu; Odpadní vody — po určitých úpravách metody (rozsah normy); Jiné PAU než 15 z tab. 1 — metodu lze použít za podmínky validace v každém případě.
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Část stanovovaných PAU se považuje za karcinogenní nebo je z karcinogenity podezřelá; acetonitril a hexan jsou toxické (varování a úvod normy); Standardy: vzhledem k nebezpečné povaze PAU norma doporučuje komerční, nejlépe certifikované roztoky; zabránit styku s kůží (bod 5.7); Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a soulad s národními předpisy stanoví uživatel normy — norma neřeší všechny otázky bezpečnosti.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 17993.