🌿 Předúprava vzorků půdy pro fyzikálně-chemické zkoušky — popis vzorku, sušení celého vzorku na vzduchu (vrstva ≤ 15 mm, bez přímého slunce), v sušárně s nuceným oběhem při teplotě nejvýše 40 °C nebo lyofilizace, do úbytku hmotnosti nejvýše 5 % (m/m) za den; odstranění a zvážení kamenů, skla a kořenů, rozdrcení na částice ≤ 2 mm, prosetí sítem 2 mm, zmenšování frakce < 2 mm (ruční kvartace, štěrbinový dělič, mechanický dělič) na laboratorní vzorek 200–300 g a analytický vzorek a u analytických navážek pod 2 g — mletí do propadu sítem 250 µm; PN-ISO 11464:1999 (zrušena 13.11.2025, bez uvedené nástupnické normy)

Životní prostředí PN-ISO 11464

Ve zkratce

Než se v půdě stanoví sušina, pH, uhlík nebo kovy, je třeba vzorek vysušit, rozdrtit, prosít přes 2 mm a zmenšit. Zkouška se provádí podle normy PN-ISO 11464:1999; STAV (k 03.10.2026): PN-ISO 11464:1999 — zrušena 13.11.2025, karta PKN neuvádí nástupnickou normu; zavádí ISO 11464:1994 [IDT]. Postup zahrnuje 6 kroků; oblasti použití: Půdy určené pro fyzikálně-chemické zkoušky — sušení, drcení, prosévání, dělení, mletí (1), Kontaminované půdy a odpady — s možností semlít celý vzorek do propadu 2 mm (5.3.1, poznámka 12), Půda a zeminy — sušina a obsah vody (spolu s PN-ISO 11465) — 2 záznamy rozsahů akreditace 2 laboratoří v PCA.

Na první pohled

  • Norma: PN-ISO 11464:1999
  • Kategorie: Životní prostředí
  • Kroky postupu: 6
  • STAV (k 03.10.2026): PN-ISO 11464:1999 — zrušena 13.11.2025, karta PKN neuvádí nástupnickou normu; zavádí ISO 11464:1994 [IDT]
  • Sušení (3, 5.2): vzduch (vrstva ≤ 15 mm, bez slunce), sušárna ≤ 40 °C, lyofilizace; do úbytku ≤ 5 % (m/m) za 24 h
  • Prosévání (4.4, 5.4): děrované síto 2 mm (ISO 565); odstraněné kameny, sklo, kořeny — vážené

Přehled

CO TATO NORMA POPISUJE. Text normy čteme v ukázce iTeh dokumentu ISO 11464:1994 (první vydání z 01.10.1994, anglický text, sken) — PN-ISO 11464:1999 zavádí ISO 11464:1994 jako identickou (karta PKN): předmluva, kapitoly 1–6 s obrázkem 1 (schéma postupu) a začátek přílohy A (příklady přístrojů s obrázky A.1–A.2 a tabulkou A.1) — ukázka končí na straně 7. Další obrázky přílohy A a bibliografii nečteme. Text v ukázce je sken; nečitelné části vynecháváme.

PODLE TEXTU ISO 11464:1994. Normu připravila ISO/TC 190 „Kvalita půdy“, subkomise SC 3 „Chemické metody a vlastnosti půdy“. Předmět (1): předúprava vzorků půdy určených pro fyzikálně-chemické zkoušky — pět druhů úpravy: sušení, drcení, prosévání, dělení a mletí; postupy se nepoužijí, ovlivňují-li výsledky stanovení — normy analytických metod obvykle uvádějí, kdy je třeba postupovat jinak. Odkaz (2): ISO 565 (zkušební síta). Princip (3): vzorky se suší na vzduchu, v sušárně při teplotě nepřekračující 40 °C nebo lyofilizují; v případě potřeby se drtí, dokud jsou ještě vlhké a křehké, a znovu po vysušení; prosévají se a frakce pod 2 mm se dělí mechanicky nebo ručně, aby bylo možné odebírat reprezentativní podvzorky; jsou-li k analýze potřeba malé podvzorky (< 2 g), frakce pod 2 mm se dále drtí; postup ukazuje schéma na obrázku 1. Poznámky: sušení v sušárně při 40 °C je výhodnější, protože rychlejší sušení omezuje změny vyvolané aktivitou mikroorganismů; každá úprava ovlivňuje některé vlastnosti půdy; dlouhé uchovávání (ve stavu dodaném, vysušeném, v chladničce nebo ve tmě) může měnit mnoho parametrů, zejména rozpustnost anorganických a organických frakcí; vzorky z kontaminovaných půd vyžadují zvláštní opatření — vyhnout se styku s kůží, zajistit větrání a odvod vzduchu při sušení; vzorky mohou obsahovat chemické látky, spory hub nebo patogeny (např. leptospiróza); předpokládá se, že je k dispozici nejméně 500 g čerstvé půdy. Přístroje (4): přístroje nesmějí přidávat ani odebírat zkoušené látky (např. těžké kovy); sušárna s regulací teploty a nuceným větráním, udržující (40 ± 2) °C; lyofilizátor (volitelně); drtiče, mlýnky, třecí miska s tloučkem, dřevěné nebo jiné kladivo s měkkým povrchem; děrované síto 2 mm podle ISO 565; mechanické mísiče; třepačka sít (volitelně); dělič vzorků; tkané síto 250 µm nebo o velikosti z metody zkoušky; váhy (0,01 g a 1 g); poznámka: přístroje se podrobně nespecifikují — příklady na obrázcích A.1–A.4; lze používat národní specifikace splňující základní požadavky. Postup (5): při několika etapách analytik rozhoduje, zda frakce spojit, nebo zkoušet zvlášť — podle půdy a cíle programu; vzorek se znovu homogenizuje po každém oddělování, prosévání, drcení nebo mletí, které mohlo způsobit segregaci částic; upozornění — zvláštní opatření u potenciálně nebezpečných půd: vyhnout se styku s kůží a zajistit odvod vzduchu při sušení; poznámky: vyhnout se kontaminaci vzduchem a prachem (z okolí nebo mezi vzorky uchovávanými nebo upravovanými blízko sebe); doporučuje se samostatná místnost jen pro úpravu vzorků půdy; prašný vzorek může ztrácet část materiálu, což mění jeho vlastnosti. Popis vzorku (5.1): popis vzorku ve stavu dodaném podle přijaté národní, nebo nejlépe mezinárodní terminologie, s cizími tělesy, zbytky rostlin a dalšími podstatnými znaky. Sušení (5.2): celý vzorek se suší na vzduchu, ve větrané sušárně s odvodem vlhkého vzduchu nebo v lyofilizátoru, dokud úbytek hmotnosti nepřekročí 5 % (m/m) za 24 h; větší hroudy (nad 15 mm) se během sušení rozbíjejí — při sušení na vzduchu lehce, dřevěným kladivem nebo v třecí misce, u sušárny — po dočasném vyjmutí vzorku; usnadňuje to oddělení částic nad 2 mm; lyofilizovaný vzorek hroudy tvoří zřídka. Na vzduchu (5.2.1): vrstva nejvýše 15 mm na podnosu, který nepohlcuje vlhkost z půdy a nekontaminuje; bez přímého slunce — mohlo by vyvolat velké rozdíly teploty mezi vyschlou horní vrstvou a mokrými spodními. V sušárně (5.2.2): stejný podnos a vrstva, teplota nejvýše 40 °C. Lyofilizace (5.2.3): podle doporučení výrobce. Poznámka 11: doba sušení závisí na materiálu, tloušťce vrstvy, počáteční vlhkosti a vlhkosti vzduchu a na větrání — v sušárně u písčitých půd obvykle nejvýše 24 h, u jílovitých přes 48 h a při velkém podílu čerstvé organické hmoty (např. kořenů) 72–96 h. Kameny (5.3.1): před drcením se odstraní kameny, sklo a odpadky větší než 2 mm (proséváním a ručním vybíráním), s omezením ulpělého jemného materiálu; zaznamená se hmotnost celého suchého vzorku a hmotnost odstraněného materiálu; poznámka: u kontaminované půdy nebo odpadů může analytik semlít celý vzorek, včetně např. kousků strusky, do propadu 2 mm. Frakce < 2 mm (5.3.2): buď se proseje frakce pod 2 mm (se zaznamenáním hmotností nad a pod 2 mm), frakce nad 2 mm se rozdrtí a frakce se spojí v mísiči, nebo se rozdrtí celý vzorek. Drcení (5.3.3): vysušená půda se drtí na částice nejvýše 2 mm tak, aby se co nejméně drtily primární částice (konkrece a slepence). Prosévání (5.4): ručně nebo na třepačce; ze zbytku na sítu se odstraní a zváží kameny, čerstvé části rostlin a sklo; hroudy zbylé na sítu se drtí zvlášť a vracejí do vzorku; materiál zbylý na sítu lze zkoušet zvlášť. Zmenšování (5.5): nelze-li vzorek uchovat nebo použít celý — vysušený, rozdrcený a prosetý vzorek (< 2 mm) se dělí na reprezentativní podíly 200–300 g (laboratorní vzorek) a dále na analytické vzorky, bez prášení; poznámka: mezi etapami může být nutné mletí; postupy 5.5.1 a 5.5.2 jsou vhodné pro podvzorky materiálu pod 2 mm o hmotnosti nejméně 2 g. Kvartace (5.5.1): promíchání, rozprostření v tenké vrstvě, rozdělení na čtyři čtvrtiny, spojení dvou protilehlých a vyřazení zbývajících, opakování do získání potřebného množství. Dělič (5.5.2): víceštěrbinový dělič (obrázek A.2) dělí vzorek na dvě stejné části; rozměry se volí podle množství a zrnitosti materiálu (tabulka A.1: pro maximální velikost částic 40, 20, 10, 5 a 2 mm — 8, 10, 12, 12 a 12 štěrbin, rozměr A 50, 30, 15, 7 a 5 mm; ostatní rozměry přibližné). Mechanický dělič (5.5.3): podle národních norem a pokynů výrobce; materiál se mezi etapami homogenizuje. Mletí (5.6): má-li analytická navážka méně než 2 g, frakci pod 2 mm je třeba dále rozmělnit — reprezentativní podvzorek se mele, dokud celý neprojde sítem 250 µm nebo jiným uvedeným v metodě; při několika analýzách se mele na nejmenší požadovanou velikost; poznámky: u některých parametrů založených na chemické extrakci je mletí nepřípustné, protože zvyšuje měrný povrch a reaktivitu; frakci nad 2 mm lze v případě potřeby semlít a smísit s frakcí pod 2 mm. Protokol (6): odkaz na normu; použité procesy, postupy a přístroje, včetně teploty sušení; úplná identifikace a popis vzorku s přítomností (a v případě potřeby relativními hmotnostmi) kamenů, skla, detritu, pachem a barvou; podrobnosti neuvedené v normě a faktory, které mohly ovlivnit výsledky.

STAV (k 03.10.2026). Ve vyhledávači PKN (heslo „PN-ISO 11464“, 03.10.2026) je jeden výsledek: PN-ISO 11464:1999 — polská verze, „Zrušena“, „Zavádí: ISO 11464:1994 [IDT]“. Karta normy (odečet 03.10.2026): datum zrušení 13-11-2025, 18 stran, KT 191 „Chemie půdy“, dostupná errata; datum vydání na kartě uvedeno jako „19-03-2264“ (chyba zápisu na kartě); karta neuvádí nahrazující normu. Stav ISO 11464:1994 v katalogu iTeh jsme neodečetli (stránky katalogu od 03.10.2026 vyžadují prohlížeč se skripty). Co zrušení mění pro výsledek: karta neuvádí nástupnickou normu, takže neexistuje novější text PN ke srovnání — obě laboratoře se nadále odvolávají na zrušené vydání.

KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečet 03.10.2026). Číslo 11464 stojí ve 2 záznamech u 2 laboratoří: AB 300 a AB 418. V aktuálních dokumentech PCA (odečet 03.10.2026; AB 418 vyd. č. 37 z 26.01.2026, AB 300 vyd. č. 36 z 08.09.2026) stojí číslo u týchž 2 laboratoří; v každém dokumentu se počet značek stran rovná počtu stran PDF, bez opakování; prohledání všech dokumentů PCA stažených z BIP 03.10.2026 nedalo laboratoře mimo kopii databáze. Podoba zápisu u obou: „PN-ISO 11464:1999“ spolu s „PN-ISO 11465:1999“. Žádná z těchto položek není pozastavena. Záložka „Laboratoře“ (heslo „PN-ISO 11464“) ukazuje obě laboratoře — ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 03.10.2026.

CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA a kopii databáze). AB 418: půda, zeminy — sušina (10–100) % a obsah vody (výpočtem), gravimetrická metoda. AB 300: půda — sušina (suchý zbytek) (30,0–99,9) % a obsah vody (výpočtem), gravimetrická metoda. V obou položkách stojí PN-ISO 11464 jako norma úpravy vzorku při stanovení podle PN-ISO 11465, která má v Bázi znalostí samostatný záznam.

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U teploty: sušení v sušárně při teplotě nejvýše 40 °C (3, 5.2.2) a každá úprava ovlivňuje některé vlastnosti půdy (3, poznámka 2); teplota sušení se uvádí v protokolu (6). U konce sušení: úbytek hmotnosti nejvýše 5 % (m/m) za 24 h (5.2); jílovité půdy a půdy bohaté na organickou hmotu schnou mnohem déle než písčité (poznámka 11). U slunce: sušení na vzduchu bez přímého slunečního záření (5.2.1). U frakce > 2 mm: kameny, sklo a kořeny se odstraní a zváží a hmotnost celého suchého vzorku a odstraněného materiálu se zaznamená (5.3.1, 5.4). U drcení: nedrtí se primární částice, např. konkrece (5.3.3). U mletí: nutné u navážek pod 2 g, ale u některých chemických extrakcí nepřípustné (5.6). U homogenizace: po každém prosévání, drcení a mletí, které mohlo částice rozsegregovat (5). U kontaminace: přístroje nesmějí vnášet ani odebírat zkoušené látky, např. těžké kovy; doporučuje se samostatná místnost (4, 5, poznámka 8). U uchovávání: dlouhé uchovávání mění mj. rozpustnost anorganických a organických frakcí (3, poznámka 3). U stavu: obě laboratoře se odvolávají na normu zrušenou 13.11.2025.

CO NEUVÁDÍME. Obrázky příkladových přístrojů kromě tabulky A.1 ani bibliografii necitujeme. Obsah PN-ISO 11465, ISO 565 ani norem analytických metod v tomto záznamu neshrnujeme.

Princip metody

Vzorek půdy se suší celý — na vzduchu, v sušárně při teplotě nejvýše 40 °C nebo lyofilizací — dokud nepřestane ztrácet hmotnost (≤ 5 % za den). Z vysušené půdy se odstraní a zváží kameny, sklo a kořeny větší než 2 mm, hroudy se rozdrtí bez drcení primárních částic a prosejí sítem 2 mm. Frakce pod 2 mm se dělí kvartací nebo děličem na reprezentativní vzorky, a má-li analytická navážka méně než 2 g — mele se do propadu sítem 250 µm.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (k 03.10.2026)PN-ISO 11464:1999 — zrušena 13.11.2025, karta PKN neuvádí nástupnickou normu; zavádí ISO 11464:1994 [IDT]
Sušení (3, 5.2)vzduch (vrstva ≤ 15 mm, bez slunce), sušárna ≤ 40 °C, lyofilizace; do úbytku ≤ 5 % (m/m) za 24 h
Prosévání (4.4, 5.4)děrované síto 2 mm (ISO 565); odstraněné kameny, sklo, kořeny — vážené
Zmenšování (5.5)kvartace, štěrbinový dělič, mechanický dělič; laboratorní vzorek 200–300 g
Mletí (5.6)u navážek < 2 g — do propadu sítem 250 µm; u některých extrakcí nepřípustné
Doba sušení (poznámka 11)písčité ≤ 24 h, jílovité > 48 h, bohaté na čerstvou organickou hmotu 72–96 h
Dosah v rozsazích akreditace (odečet 03.10.2026)2 laboratoře, 2 záznamy v kopii databáze, týchž 2 v PCA (zrušené vydání); záložka „Laboratoře“ („PN-ISO 11464“) — obě na produkčním serveru

Norma

Označení normy
PN-ISO 11464:1999
Název (PL)
Jakość gleby — Wstępne przygotowanie próbek do badań fizyczno-chemicznych
Název (EN)
Soil quality — Pretreatment of samples for physico-chemical analyses

Postup krok za krokem

  1. Popis vzorku

    Stav při dodání, cizí tělesa, zbytky rostlin, podstatné znaky (5.1). PN-ISO 11464:1999 — zrušena 13.11.2025, bez uvedené nástupnické normy (karta PKN).

  2. Sušení

    Vzduch, sušárna ≤ 40 °C nebo lyofilizace do úbytku ≤ 5 % za 24 h; rozbíjení hrud > 15 mm (5.2).

  3. Odstranění a drcení

    Kameny, sklo > 2 mm odstraněné a zvážené; drcení na ≤ 2 mm (5.3).

  4. Prosévání

    Síto 2 mm; hroudy drcené zvlášť a vracené (5.4).

  5. Zmenšování a mletí

    Kvartace nebo dělič na 200–300 g a analytické vzorky; mletí na 250 µm u navážek < 2 g (5.5, 5.6).

  6. Protokol

    Postupy a přístroje, teplota sušení, popis vzorku s kameny, sklem, pachem a barvou (6).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Sušárna s nuceným větráním(40 ± 2) °C, s regulací teploty (4.1)—
LyofilizátorVolitelně (4.2)—
Drtiče, mlýnky, třecí miska, kladivo s měkkým povrchemBez vnášení zkoušených látek, např. těžkých kovů (4, 4.3)—
SítaDěrované 2 mm a tkané 250 µm podle ISO 565 (4.4, 4.8)—
Děliče vzorkůŠtěrbinový (tabulka A.1) a mechanický (4.7, 5.5.2, 5.5.3)—
VáhyOdečet 0,01 g a 1 g (4.9, 4.10)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Bez činidel—Norma popisuje výhradně fyzikální úpravu vzorku (1)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-ISO 11464:1999 — „Soil quality — Pretreatment of samples for physico-chemical analyses“.

Jak tato metoda funguje?

Vzorek půdy se suší celý — na vzduchu, v sušárně při teplotě nejvýše 40 °C nebo lyofilizací — dokud nepřestane ztrácet hmotnost (≤ 5 % za den). Z vysušené půdy se odstraní a zváží kameny, sklo a kořeny větší než 2 mm, hroudy se rozdrtí bez drcení primárních částic a prosejí sítem 2 mm.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (k 03.10.2026): PN-ISO 11464:1999 — zrušena 13.11.2025, karta PKN neuvádí nástupnickou normu; zavádí ISO 11464:1994 [IDT]; Sušení (3, 5.2): vzduch (vrstva ≤ 15 mm, bez slunce), sušárna ≤ 40 °C, lyofilizace; do úbytku ≤ 5 % (m/m) za 24 h; Prosévání (4.4, 5.4): děrované síto 2 mm (ISO 565); odstraněné kameny, sklo, kořeny — vážené; Zmenšování (5.5): kvartace, štěrbinový dělič, mechanický dělič; laboratorní vzorek 200–300 g.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 6 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Sušárna s nuceným větráním, Lyofilizátor, Drtiče, mlýnky, třecí miska, kladivo s měkkým povrchem, Síta, Děliče vzorků, Váhy.

Kde se tato zkouška používá?

Půdy určené pro fyzikálně-chemické zkoušky — sušení, drcení, prosévání, dělení, mletí (1); Kontaminované půdy a odpady — s možností semlít celý vzorek do propadu 2 mm (5.3.1, poznámka 12); Půda a zeminy — sušina a obsah vody (spolu s PN-ISO 11465) — 2 záznamy rozsahů akreditace 2 laboratoří v PCA.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Vzorky z potenciálně nebezpečných půd: vyhnout se styku s kůží, zajistit větrání a odvod vzduchu při sušení (5, upozornění; 3, poznámka 4); Vzorky mohou obsahovat chemické látky, spory hub nebo patogeny, např. leptospirózu (3, poznámka 4).

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-ISO 11464.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí