💧 Obsah vody metodou podle Karla Fischera
Ve zkratce
Přímé stanovení vody v ropných výrobcích s bodem varu pod 390 °C metodou coulometrické titrace podle Karla Fischera. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 12937:2005; Rozsah: 0,003–0,100 % (m/m). Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Ropné výrobky s bodem varu pod 390 °C — voda od 0,003 % do 0,100 % (m/m) (kap. 1), Motorová nafta — požadavek polského nařízení o požadavcích na jakost kapalných paliv: nejvýše 0,020 % (m/m) vody (Dz.U. 2024 pol. 1018, příl. 3 poř. č. 10), Základové oleje — možné použití, bez stanovené preciznosti (kap. 1).
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 12937:2005
- Kategorie: Petrochemie
- Kroky postupu: 5
- Rozsah: 0,003–0,100 % (m/m)
- Mimo rozsah: výrobky obsahující ketony, zbytkové topné oleje
- Podíl vzorku: 1–2 ml, vážený s přesností 0,1 mg
Přehled
STAV (stav k 30.10.2026). PN-EN ISO 12937:2005 — polská verze, zavádí EN ISO 12937:2000 a ISO 12937:2000 [IDT]; zveřejněna 06.01.2005, nahradila PN-EN ISO 12937:2002 (anglickou verzi); v katalogu PKN bez poznámky o zrušení. K normě byla vydána národní oprava PN-EN ISO 12937:2005/Ap1:2021-11 (schválená 29.10.2021): v b. 6.2.5 polského textu bylo „stříkačky objemu 10 m“ (v překladu) nahrazeno formulací „stříkačky o objemu 10 ml“ (v překladu). ISO 12937:2000 je první a jediné vydání normy (zveřejněné 16.11.2000), naposledy potvrzené ISO 26.06.2024.
ROZSAH (kap. 1). Přímé stanovení vody v ropných výrobcích s bodem varu pod 390 °C, v rozsahu hmotnostního zlomku od 0,003 % (m/m) do 0,100 % (m/m). Norma se netýká výrobků obsahujících ketony ani zbytkových topných olejů; může se použít pro základové oleje, ale pro ně nebyla stanovena preciznost. Údaje o preciznosti (kap. 12) pocházejí z přístrojů s dvoukomorovou celou a dvěma elektrolyty. V ropných výrobcích jsou nejčastějšími rušivými látkami sulfan a merkaptanová síra, ale v množství pod 0,003 % (m/m) v přepočtu na síru stanovení v tomto rozsahu významně neruší; sulfidy, disulfidy a thiofeny neruší. Informativní příloha B uvádí variantu stanovení v objemovém zlomku, od 0,003 % (V/V) do 0,100 % (V/V). Podle odpovídající americké normy ASTM D6304 (5.1–5.2) je znalost obsahu vody důležitá při výrobě, nákupu, prodeji a předávání ropných výrobků a vlhkost může urychlovat korozi a opotřebení, zvyšovat množství tuhých nečistot — s horším mazáním a rychlejším ucpáváním filtrů — oslabovat účinek přísad a podporovat růst škodlivých bakterií.
PRINCIP (kap. 3). Vzorek se prohlédne: je-li čirý a lesklý, bez kapek vody a částic po zavíření, navážený podíl se nastříkne do titrační nádobky coulometru, v níž se jod pro reakci podle Karla Fischera vytváří coulometricky na anodě. Když zreaguje veškerá voda, nadbytek jodu zjistí elektrometrický detektor koncového bodu a titrace skončí. Jeden mol jodu reaguje s jedním molem vody, takže množství vody je úměrné celkovému elektrickému náboji (Faradayův zákon). Nehomogenní vzorek — zakalený, s kapkami vody nebo částicemi — se před homogenizací míchadlem doplní roztokem dioktylsulfojantaranu sodného.
ČINIDLA A PŘÍSTROJE (kap. 4–5). Anolyt: 6 objemových dílů obchodního anodového roztoku podle Karla Fischera a 4 díly suchého xylenu (jiné poměry jsou přípustné, splňují-li požadavky kap. 8); katolyt — obchodní katodový roztok; v celách s diafragmou i bez ní lze použít jediný roztok podle Karla Fischera. Xylen se suší přes noc molekulovým sítem 4A (přibližně 100 g na 2 l; síto aktivované 4 h při teplotě od 200 °C do 250 °C). Roztok dioktylsulfojantaranu sodného: 10 g soli vysušené 4 h při teplotě od 105 °C do 110 °C se rozpustí v suchém xylenu na 100 ml a obsah vody v roztoku má být menší než 0,010 % (m/m); místo této soli lze použít jinou aniontovou povrchově aktivní látku splňující požadavky přílohy A. Voda jakosti 3 podle ISO 3696. Přístroje: automatický coulometr podle Karla Fischera, míchadlo nezanášející vzduch (A.3), skleněné stříkačky s jehlou sahající pod hladinu anolytu (vhodný se ukázal otvor jehly od 0,5 mm do 0,8 mm; doporučené stříkačky: 10 µl k ověřování přístroje, 1 ml nebo 2 ml pro vzorky, 10 ml pro roztok povrchově aktivní látky), váhy s přesností ±0,1 mg, sušárny, chladicí lázeň a teploměr s přesností 1 °C.
POSTUP (kap. 6–11). Vzorky se odebírají podle ISO 3170 nebo ISO 3171, při ručním odběru — do láhve z čirého borosilikátového skla. Bezprostředně před analýzou se vzorek ručně protřepává 30 s, prohlédne proti světlu a po zavíření (dno víru a dno nádoby) a výsledek prohlídky se zapíše. Čirý vzorek se zkouší ihned; ostatní — i v neprůhledné nádobě, bez přelévání — dostanou roztok povrchově aktivní látky v množství stanoveném podle přílohy A a míchají se v původní nádobě za podmínek z A.3; teplota přitom smí vzrůst nejvýše o 2 °C, jinak se vzorek chladí v lázni. K sušení a mytí přístrojů se nesmí používat aceton ani jiné ketony (reagují s činidlem podle Karla Fischera); celu znečištěnou výrobkem se myje xylenem. Katolyt se nalije do úrovně o 2–3 mm nižší než anolyt a zbytková vlhkost v cele se odtitruje, dokud není proud pozadí stálý a menší než maximum doporučené výrobcem. Přístroj se ověřuje nástřikem přesně 10 µl vody — na začátku s čerstvými činidly, pak po každých 10 nástřicích; elektrolyty se vymění, když výsledek vyjde mimo 10 000 µg ± 200 µg nebo je trvale příliš vysoký, když je proud pozadí nestabilní, dojde k oddělení fází nebo výrobek pokryje elektrody, když je výrobku v cele více než třetina objemu anolytu nebo když přístroj ohlásí potřebu výměny. Stanovení: nejméně tři podíly vzorku se nasají stříkačkou a vyhodí, pak se odebere podíl 1–2 ml, stříkačka se zváží s přesností 0,1 mg, celý podíl se nastříkne těsně pod hladinu anolytu a stříkačka se zváží znovu. Výsledek: w = m₂ / (m₁ · 10⁴) v % (m/m), kde m₁ — hmotnost podílu v g, m₂ — hmotnost vody zobrazená přístrojem v µg; v případě potřeby objemový zlomek φ = w · ρ / 1 000 (ρ v kg/m³ při 15 °C). Výsledek se uvádí s přesností 0,001 % (m/m).
CO ZDE NEUVÁDÍME. Hodnoty preciznosti — opakovatelnosti a reprodukovatelnosti (kap. 12), způsob stanovení množství povrchově aktivní látky a ověření účinnosti homogenizace (příloha A) ani průběh objemové varianty (příloha B) — známe jen názvy těchto částí normy.
Princip metody
Jod pro reakci podle Karla Fischera se vytváří coulometricky na anodě v titrační nádobce; jeden mol jodu reaguje s jedním molem vody. Když zreaguje veškerá voda z nastříknutého, zváženého podílu vzorku, nadbytek jodu zjistí elektrometrický detektor koncového bodu.
Množství vody je úměrné celkovému elektrickému náboji spotřebovanému na vytvoření jodu (Faradayův zákon). Nehomogenní vzorky se před stanovením homogenizují s přídavkem roztoku dioktylsulfojantaranu sodného.
Použití
- Ropné výrobky s bodem varu pod 390 °C — voda od 0,003 % do 0,100 % (m/m) (kap. 1)
- Motorová nafta — požadavek polského nařízení o požadavcích na jakost kapalných paliv: nejvýše 0,020 % (m/m) vody (Dz.U. 2024 pol. 1018, příl. 3 poř. č. 10)
- Základové oleje — možné použití, bez stanovené preciznosti (kap. 1)
- Zakalené vzorky, s kapkami vody nebo částicemi — po homogenizaci s dioktylsulfojantaranem sodným (6.2.4–6.2.8)
- Objemový zlomek vody od 0,003 % do 0,100 % (V/V) — informativní příloha B
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Rozsah | 0,003–0,100 % (m/m) |
| Mimo rozsah | výrobky obsahující ketony, zbytkové topné oleje |
| Podíl vzorku | 1–2 ml, vážený s přesností 0,1 mg |
| Ověření přístroje | 10 µl vody — výsledek 10 000 µg ± 200 µg; s čerstvými činidly, pak po každých 10 nástřicích |
| Výsledek | s přesností 0,001 % (m/m) |
| Vydání | ISO 12937:2000 (jediné vydání), potvrzené ISO 26.06.2024 |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 12937:2005
- Název (PL)
- Przetwory naftowe — Oznaczanie wody — Miareczkowanie kulometryczne metodą Karla Fischera
- Název (EN)
- Petroleum products — Determination of water — Coulometric Karl Fischer titration method
Postup krok za krokem
-
Prohlídka vzorku
Ruční protřepávání 30 s, prohlídka proti světlu a po zavíření; zápis: vzorek čirý nebo ne, kapky vody nebo částice — ano nebo ne (6.2.2).
-
Homogenizace nehomogenního vzorku
Přídavek roztoku dioktylsulfojantaranu sodného v množství z přílohy A a míchání v původní nádobě za podmínek z A.3; vzrůst teploty nejvýše o 2 °C (6.2.4–6.2.8).
-
Příprava a ověření přístroje
Utěsnění spojů, naplnění elektrolyty, odtitrování vlhkosti do stálého proudu pozadí pod maximem výrobce; ověření 10 µl vody — 10 000 µg ± 200 µg (kap. 7–8).
-
Stanovení
Tři podíly k vyhození, podíl 1–2 ml vážený před nástřikem a po něm s přesností 0,1 mg, nástřik těsně pod hladinu anolytu, odečet hmotnosti vody po koncovém bodu (kap. 9).
-
Výpočet a výsledek
w = m₂ / (m₁ · 10⁴) v % (m/m); v případě potřeby φ = w · ρ / 1 000 v % (V/V); výsledek s přesností 0,001 % (m/m) (kap. 10–11).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Automatický coulometr podle Karla Fischera | splňující požadavky ověření z kap. 8; cela s diafragmou (anolyt a katolyt) nebo s jediným roztokem (5.1, 4.3) | — |
| Míchadlo nezanášející vzduch | ponorné nebo cirkulační, splňující požadavky homogenizace z A.3 (5.2) | — |
| Skleněné stříkačky | jehla sahající pod hladinu anolytu, otvor od 0,5 mm do 0,8 mm; 10 µl k ověřování přístroje, 1 ml nebo 2 ml pro vzorky, 10 ml pro roztok povrchově aktivní látky (5.3) | — |
| Váhy | s přesností ±0,1 mg (5.4) | — |
| Sušárny, exsikátory, chladicí lázeň, teploměr | sušárny od 105 °C do 110 °C a od 200 °C do 250 °C, těsné láhve nebo exsikátory na síto a sůl, chladicí lázeň (6.2.8), teploměr s přesností 1 °C (5.6–5.9) | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Anolyt | — | 6 objemových dílů obchodního anodového roztoku podle Karla Fischera a 4 díly suchého xylenu (4.3.1) |
| Katolyt nebo jediný roztok | — | obchodní katodový roztok; místo dvojice elektrolytů jediný roztok podle Karla Fischera v celách s diafragmou i bez ní (4.3.2–4.3.3) |
| Xylen a molekulové síto 4A | — | xylen p.a. sušený přes noc sítem 4A (přibližně 100 g na 2 l); síto aktivované 4 h při teplotě od 200 °C do 250 °C (4.1–4.2) |
| Roztok dioktylsulfojantaranu sodného | — | 10 g soli vysušené 4 h při teplotě od 105 °C do 110 °C v suchém xylenu na 100 ml; voda pod 0,010 % (m/m) (4.4.1) |
| Voda | — | jakosti 3 podle ISO 3696 — k ověřování přístroje (4.5, kap. 8) |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Norma neuvádí všechna rizika spojená s jejím používáním — bezpečnostní opatření stanoví uživatel (varování normy)
- Molekulové síto se aktivuje v sušárně při teplotě od 200 °C do 250 °C — riziko popálení při přenášení do exsikátoru (4.1)
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 12937:2005 — „Petroleum products — Determination of water — Coulometric Karl Fischer titration method“.
Jak tato metoda funguje?
Jod pro reakci podle Karla Fischera se vytváří coulometricky na anodě v titrační nádobce; jeden mol jodu reaguje s jedním molem vody. Když zreaguje veškerá voda z nastříknutého, zváženého podílu vzorku, nadbytek jodu zjistí elektrometrický detektor koncového bodu.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Rozsah: 0,003–0,100 % (m/m); Mimo rozsah: výrobky obsahující ketony, zbytkové topné oleje; Podíl vzorku: 1–2 ml, vážený s přesností 0,1 mg; Ověření přístroje: 10 µl vody — výsledek 10 000 µg ± 200 µg; s čerstvými činidly, pak po každých 10 nástřicích.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Automatický coulometr podle Karla Fischera, Míchadlo nezanášející vzduch, Skleněné stříkačky, Váhy, Sušárny, exsikátory, chladicí lázeň, teploměr.
Kde se tato zkouška používá?
Ropné výrobky s bodem varu pod 390 °C — voda od 0,003 % do 0,100 % (m/m) (kap. 1); Motorová nafta — požadavek polského nařízení o požadavcích na jakost kapalných paliv: nejvýše 0,020 % (m/m) vody (Dz.U. 2024 pol. 1018, příl. 3 poř. č. 10); Základové oleje — možné použití, bez stanovené preciznosti (kap. 1); Zakalené vzorky, s kapkami vody nebo částicemi — po homogenizaci s dioktylsulfojantaranem sodným (6.2.4–6.2.8); Objemový zlomek vody od 0,003 % do 0,100 % (V/V) — informativní příloha B.
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Norma neuvádí všechna rizika spojená s jejím používáním — bezpečnostní opatření stanoví uživatel (varování normy); Molekulové síto se aktivuje v sušárně při teplotě od 200 °C do 250 °C — riziko popálení při přenášení do exsikátoru (4.1).
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 12937.