🔬 Voda pro laboratorní použití — tři stupně jakosti podle PN-EN ISO 3696
Ve zkratce
Norma dělí laboratorní vodu do tří stupňů jakosti a pro každý uvádí požadavky a metody jejich ověření. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 3696:1999 včetně opravy PN-EN ISO 3696:1999/Ap1:2004 (polská verze; zavádí EN ISO 3696:1995 [IDT] a ISO 3696:1987 [IDT]); Počet stupňů jakosti: Tři — požadavky a zkušební metody uvedené pro každý zvlášť. Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Stanovení požadavků na vodu používanou v analytických postupech laboratoře — dání obsahu zápisu „voda jakosti 1/2/3", Kvalifikace systému úpravy vody a pravidelné ověřování jeho parametrů metodami z normy, Příprava standardních roztoků a slepých pokusů při stopových stanoveních, kde pozadí vody rozhoduje o mezi stanovitelnosti.
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 3696:1999 včetně opravy PN-EN ISO 3696:1999/Ap1:2004 (polská verze; zavádí EN ISO 3696:1995 [IDT] a ISO 3696:1987 [IDT])
- Kategorie: Fyzikální chemie
- Kroky postupu: 5
- Počet stupňů jakosti: Tři — požadavky a zkušební metody uvedené pro každý zvlášť
- Oblast použití: Analýza ANORGANICKÝCH produktů
- Vyloučení z předmětu: Voda pro stopovou analýzu organických látek (text normy), pro analýzu povrchově aktivních látek a pro biologické a lékařské analýzy — norma je nezahrnuje
Přehled
STAV (k 14.11.2026). PN-EN ISO 3696:1999 — polská verze, vydána 22.10.1999, 9 stran, TK 249, zavádí EN ISO 3696:1995 [IDT] a ISO 3696:1987 [IDT], nahrazuje PN-C-06510:1991; oprava PN-EN ISO 3696:1999/Ap1:2004 je na kartě uvedena jako doplňkový prvek. Katalogová karta PKN nemá datum zrušení ani pole „Nahrazena“ — vydání je platné. ISO 3696:1987 (vydání 1) potvrdila ISO při poslední systematické revizi v roce 2023 (stupeň 90.93); katalog vydavatele (iTeh) neukazuje novější vydání ani návrh. Popis vychází z textu ISO 3696:1987 z náhledu vydavatele, který obsahuje celou normu (kapitoly 1–8).
K ČEMU NORMA PRO VODU. V analytickém předpisu je voda činidlem, ne pozadím: její nečistoty vstupují do slepého pokusu a ovlivňují výsledek stopových stanovení. Zápis „destilovaná voda“ neříká nic o konduktivitě, obsahu oxidu křemičitého ani o oxidovatelných látkách; norma dává obsah zápisu „voda jakosti 1, 2 nebo 3“.
PŘEDMĚT Z KATALOGOVÉ KARTY PKN, CELÝ: „Jsou uvedeny požadavky a odpovídající zkušební metody pro vodu tří stupňů jakosti, používanou v laboratořích pro analýzu anorganických produktů. Norma nezahrnuje požadavky a zkušební metody pro vodu k analýze povrchově aktivních látek ani pro vodu k biologickým a lékařským analýzám".
VÝJIMKY, KTERÉ JSOU DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ SAMOTNÉ POŽADAVKY. Text normy (kapitola 1) vylučuje tři oblasti: vodu pro stopovou analýzu organických látek, pro analýzu povrchově aktivních látek a pro biologické a lékařské analýzy — polský předmět na kartě PKN uvádí poslední dvě. Odkaz na tuto normu v mikrobiologickém postupu nebo při zkoušení detergentů je proto odkazem na dokument mimo jeho předmět. Norma nestanoví mikrobiologické požadavky; poznámka k předmětu uvádí, že má-li být voda např. sterilní, bez pyrogenů nebo se stanoveným povrchovým napětím, mohou být nutné další zkoušky a další čištění.
TŘI STUPNĚ A JEJICH ÚČEL (kapitola 3). Stupeň 1 — prakticky prostá rozpuštěných nebo koloidních iontových a organických nečistot, pro nejpřísnější analytické požadavky včetně vysokoúčinné kapalinové chromatografie; má se vyrábět dalším čištěním vody stupně 2, např. reverzní osmózou nebo deionizací s následnou filtrací membránovým filtrem s póry 0,2 µm, nebo opakovanou destilací v aparatuře z taveného křemene. Stupeň 2 — velmi málo anorganických, organických nebo koloidních nečistot, pro citlivá stanovení včetně atomové absorpční spektrometrie a stanovení složek ve stopových množstvích; např. vícenásobnou destilací nebo deionizací či reverzní osmózou s následnou destilací. Stupeň 3 — pro většinu laboratorních prací mokrou cestou a přípravu roztoků činidel; např. jednoduchou destilací, deionizací nebo reverzní osmózou; není-li stanoveno jinak, používá se pro běžnou analytickou práci. Norma předpokládá, že výchozí voda je pitná a přiměřeně čistá.
POŽADAVKY (tabulka v kapitole 4). Voda má být při vizuálním posouzení čirá a bezbarvá kapalina (kapitola 2). pH při 25 °C: stupeň 3 — 5,0 až 7,5; pro stupně 1 a 2 není stanoveno kvůli obtížnosti měření a pochybnému významu hodnoty. Měrná elektrická konduktivita při 25 °C, nejvýše: 0,01 mS/m (stupeň 1), 0,1 mS/m (stupeň 2), 0,5 mS/m (stupeň 3); hodnoty pro stupně 1 a 2 platí pro čerstvě připravenou vodu, protože při skladování se v ní rozpouští mj. oxid uhličitý ze vzduchu a alkálie ze skla. Oxidovatelné látky vyjádřené jako kyslík, nejvýše: 0,08 mg/l (stupeň 2), 0,4 mg/l (stupeň 3). Absorbance při 254 nm a optické dráze 1 cm, nejvýše: 0,001 (stupeň 1), 0,01 (stupeň 2). Odparek po zahřátí na 110 °C, nejvýše: 1 mg/kg (stupeň 2), 2 mg/kg (stupeň 3). Oxid křemičitý (SiO₂), nejvýše: 0,01 mg/l (stupeň 1), 0,02 mg/l (stupeň 2). Pro stupeň 1 nejsou stanoveny oxidovatelné látky ani odparek — jeho jakost zajišťuje splnění ostatních požadavků a způsob přípravy; pro stupeň 3 nejsou stanoveny absorbance ani oxid křemičitý. Shoda se ověřuje metodami z kapitoly 7.
VZOREK, SKLADOVÁNÍ A ZKUŠEBNÍ METODY (kapitoly 5–7). Reprezentativní vzorek nejméně 2 litry v čisté, těsné nádobě určené jen pro vzorky vody a zcela naplněné; vhodné jsou nádoby z borosilikátového skla vyvařené nejméně 2 h v kyselině chlorovodíkové 1 mol/l a pak dvakrát po 1 h v destilované vodě, nebo nádoby z inertních plastů (např. polyethylen, polypropylen), pokud bylo prokázáno, že vzorek neovlivňují. Vodu stupňů 1 a 2 se nedoporučuje skladovat — připravuje se pro okamžité použití; vodu stupně 2 lze skladovat v inertních, čistých, těsných a plných nádobách vypláchnutých vodou stejného stupně. Zkoušky se provádějí v bezprašném prostředí. pH: pH-metr se skleněnou elektrodou a referenční elektrodou Ag/AgCl, kalibrace pufry v rozsahu pH 4,0–8,0, měření při (25 ± 1) °C. Konduktivita: pro stupně 1 a 2 konduktometr s průtokovou celou a automatickou teplotní kompenzací na (25 ± 1) °C — obecný vzorek se pro toto měření nepoužívá; pro stupeň 3 — 400 ml v baňce s ochrannou trubicí s natronovým vápnem, při (25 ± 1) °C. Oxidovatelné látky (limitní zkouška): 1000 ml vody stupně 2 nebo 200 ml stupně 3, 10 ml kyseliny sírové asi 1 mol/l a 1,0 ml odměrného roztoku manganistanu draselného c(1/5 KMnO₄) = 0,01 mol/l, var 5 min — zbarvení nesmí zcela vymizet. Absorbance: kyveta 2 cm proti téže vodě v kyvetě 1 cm, při asi 254 nm. Odparek: 1000 ml vzorku se zahustí na rotační vakuové odparce na parní lázni na asi 50 ml, odpaří do sucha v platinové misce nebo misce z borosilikátového skla a suší při (110 ± 2) °C do konstantní hmotnosti (rozdíl dvou vážení nejvýše 0,0002 g); výsledek v mg/kg se rovná hmotnosti odparku v mg. Oxid křemičitý (limitní zkouška): 520 ml vody stupně 1 nebo 270 ml stupně 2 se odpaří na 20 ml, přidá se molybdenan amonný, po 5 min kyselina šťavelová, po 1 min roztok metolu a zahřívá se 10 min při asi 60 °C; modré zbarvení v Nesslerově válci nesmí být intenzivnější než ve srovnávacím roztoku z 19,0 ml vzorku a 1,0 ml standardního roztoku oxidu křemičitého (0,005 mg SiO₂ v 1 ml). Protokol obsahuje identifikaci vzorku, odkaz na metodu, výsledky a způsob jejich vyjádření, neobvyklá zjištění a úkony mimo normu (kapitola 8).
NORMA OBSAHUJE TAKÉ ZKUŠEBNÍ METODY — A TO JE JEJÍ DRUHÁ ČÁST. Název říká „Požadavky a zkušební metody": dokument neuvádí jen, jaké parametry má voda splňovat, ale také jak je ověřit. Laboratoř, která deklaruje používání vody určitého stupně, by měla umět prokázat to měřením provedeným podle této normy, a ne pouze prohlášením výrobce zařízení.
NORMA MÁ OPRAVU — A ODKAZ BEZ NÍ JE NEÚPLNÝ. Katalogová karta PKN má oddíl „Opravy a errata” a řádek „Doplňkové prvky” s obsahem PN-EN ISO 3696:1999/Ap1:2004P. Oprava je samostatný dokument; dnes používaná norma je norma VČETNĚ Ap1. OBSAH OPRAVY JSME PŘEČETLI 22.09.2026 — je bezplatná a je věcná. U řádku „Doplňkové prvky" je na kartě odkaz na soubor PDF; přímé stažení vrací chybu, soubor se otevírá přes čtečku r.jina.ai. Opravu zpracovala TK 249 pro obecnou chemickou analýzu, byla schválena 16. prosince 2004 a mění tři věci: • na straně 4, v bodě 4 (Požadavky), v TABULCE, ve sloupci 1, v řádku 4 se hodnota teploty mění z 250 na 25 — původní text normy tedy uváděl u požadavku desetkrát vyšší teplotu (zjevná tisková chyba, ale v TABULCE POŽADAVKŮ); • v poznámce 2 se místo „elektrolytické konduktivity" píše „elektrické konduktivity"; • na straně 5 se název článku 7.2 mění na „Měření měrné elektrické konduktivity". Dvě poslední změny jsou terminologické, první se týká čísla v tabulce požadavků. Laboratoř čtoucí normu bez opravy vidí v tomto řádku „250" místo „25".
CO ZDE NEUVÁDÍME. Polský text PN-EN ISO 3696:1999 jsme neviděli — názvy parametrů a čísla uvádíme podle anglického textu ISO 3696:1987, polské znění jen tam, kde je cituje oprava Ap1. Podrobnosti přípravy činidel pro limitní zkoušky (např. standardního roztoku oxidu křemičitého tavením s uhličitanem sodným) neuvádíme — jsou v článcích 7.3.1 a 7.6.1 normy.
Princip metody
Voda se zařazuje do jednoho ze tří stupňů jakosti podle souboru parametrů z tabulky požadavků, ověřovaných metodami z téže normy. Vyšší stupeň znamená přísnější mezní hodnoty, ale ne každý parametr je stanoven pro každý stupeň: pro stupeň 1 není uvedeno pH, oxidovatelné látky ani odparek, pro stupeň 3 absorbance ani oxid křemičitý. Hodnoty konduktivity pro stupně 1 a 2 platí pro čerstvě připravenou vodu; při skladování voda pohlcuje oxid uhličitý ze vzduchu a rozpouští složky nádoby, proto se vodu stupňů 1 a 2 nedoporučuje skladovat.
Použití
- Stanovení požadavků na vodu používanou v analytických postupech laboratoře — dání obsahu zápisu „voda jakosti 1/2/3"
- Kvalifikace systému úpravy vody a pravidelné ověřování jeho parametrů metodami z normy
- Příprava standardních roztoků a slepých pokusů při stopových stanoveních, kde pozadí vody rozhoduje o mezi stanovitelnosti
- Hodnocení cizího postupu: zda uvedený stupeň jakosti vody odpovídá citlivosti požadované metodou
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Počet stupňů jakosti | Tři — požadavky a zkušební metody uvedené pro každý zvlášť |
| Oblast použití | Analýza ANORGANICKÝCH produktů |
| Vyloučení z předmětu | Voda pro stopovou analýzu organických látek (text normy), pro analýzu povrchově aktivních látek a pro biologické a lékařské analýzy — norma je nezahrnuje |
| Mikrobiologické požadavky | ŽÁDNÉ — norma je nestanoví; nízká konduktivita není důkazem mikrobiologické čistoty |
| Mezní hodnoty (stupeň 1 / 2 / 3) | konduktivita při 25 °C ≤ 0,01 / 0,1 / 0,5 mS/m; pH při 25 °C — / — / 5,0–7,5; oxidovatelné látky (O) — / ≤ 0,08 / ≤ 0,4 mg/l; absorbance 254 nm, 1 cm ≤ 0,001 / 0,01 / —; odparek (110 °C) — / ≤ 1 / ≤ 2 mg/kg; SiO₂ ≤ 0,01 / 0,02 / — mg/l |
| OPRAVA Ap1 — OBSAH PŘEČTEN 22.09.2026 | PN-EN ISO 3696:1999/Ap1:2004, TK 249 pro obecnou chemickou analýzu, schválena 16-12-2004. Tři změny: v TABULCE POŽADAVKŮ (bod 4, sloupec 1, řádek 4) teplota z 250 na 25; v poznámce 2 „elektrolytická konduktivita" → „elektrická konduktivita"; název 7.2 na „Měření měrné elektrické konduktivity". Text opravy je BEZPLATNÝ — odkaz na PDF u pole „Doplňkové prvky" na kartě. Odkaz na normu bez členu Ap1 je neúplný |
| Stav | Platná — karta PKN bez data zrušení (ověřeno 14.11.2026); nahrazuje PN-C-06510:1991; ISO 3696:1987 potvrzena při revizi v roce 2023 |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 3696:1999 včetně opravy PN-EN ISO 3696:1999/Ap1:2004 (polská verze; zavádí EN ISO 3696:1995 [IDT] a ISO 3696:1987 [IDT])
- Název (PL)
- Woda stosowana w laboratoriach analitycznych -- Wymagania i metody badań
- Název (EN)
- Water for analytical laboratory use — Specification and test methods
Postup krok za krokem
-
Stanovení požadovaného stupně
Ověřte v analytické metodě, jaký stupeň vody vyžaduje. Stupeň volte podle citlivosti stanovení, ne „nejvyšší dostupný".
-
Ověření předmětu normy
Ujistěte se, že stanovení spadá do předmětu: analýza anorganických látek. Pro stopovou analýzu organických látek, biologické a lékařské analýzy a povrchově aktivní látky tato norma NENÍ použitelná.
-
Odběr vzorku vody
Odeberte nejméně 2 l do čisté, těsné nádoby a zcela ji naplňte (kapitola 5). Konduktivitu vody stupňů 1 a 2 měřte v průtoku na čerstvě připravené vodě (7.2.2.1).
-
Provedení zkoušek podle normy
Proveďte zkoušky z kapitoly 7 odpovídající stupni: pH (jen stupeň 3), konduktivita, oxidovatelné látky (stupně 2 a 3), absorbance při 254 nm (stupně 1 a 2), odparek (stupně 2 a 3) a oxid křemičitý (stupně 1 a 2); výsledky porovnejte s tabulkou požadavků.
-
Záznam v dokumentaci
Protokol obsahuje identifikaci vzorku, odkaz na metodu, výsledky a způsob jejich vyjádření, neobvyklá zjištění a úkony mimo normu (kapitola 8). V dokumentaci uveďte stupeň jakosti spolu s odkazem na normu a opravu Ap1.
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Systém úpravy vody | Norma uvádí příklady výroby pro každý stupeň: stupeň 3 — jednoduchá destilace, deionizace nebo reverzní osmóza; stupeň 2 — např. vícenásobná destilace; stupeň 1 — další čištění vody stupně 2 (kapitola 3) | — |
| Konduktometr | Pro stupně 1 a 2 s průtokovou celou a automatickou teplotní kompenzací na (25 ± 1) °C; pro stupeň 3 běžný, s baňkou s ochrannou trubicí s natronovým vápnem (7.2.1) | — |
| Další přístroje z kapitoly 7 | pH-metr se skleněnou a Ag/AgCl elektrodou; spektrometr s křemennými kyvetami 1 cm a 2 cm; rotační vakuová odparka, parní lázeň, platinová nebo borosilikátová miska, sušárna (110 ± 2) °C; platinová miska asi 250 ml, Nesslerovy válce 50 ml, muflová pec 300–400 °C, vodní lázeň asi 60 °C | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Zkoušená voda | — | Reprezentativní vzorek nejméně 2 l v čisté, těsné, zcela naplněné nádobě určené jen pro vzorky vody (kapitola 5); konduktivita vody stupňů 1 a 2 se měří v průtoku, ne na tomto vzorku |
| Činidla pro limitní zkoušky | — | Kyselina sírová asi 1 mol/l a manganistan draselný c(1/5 KMnO₄) = 0,01 mol/l (oxidovatelné látky); molybdenan amonný 50 g/l, kyselina šťavelová 50 g/l, roztok metolu, kyselina sírová asi 2,5 mol/l a standardní roztoky oxidu křemičitého (oxid křemičitý); k přípravě roztoků se používá voda stupně 2 |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Zkušební metody vyžadují var s kyselinou sírovou a manganistanem draselným, práci s kyselinou sírovou o hustotě 1,84 g/ml při přípravě roztoku a tavení s uhličitanem sodným v muflové peci při 300–400 °C — ochranná opatření podle bezpečnostních listů činidel
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 3696:1999 včetně opravy PN-EN ISO 3696:1999/Ap1:2004 (polská verze; zavádí EN ISO 3696:1995 [IDT] a ISO 3696:1987 [IDT]) — „Water for analytical laboratory use — Specification and test methods“.
Jak tato metoda funguje?
Voda se zařazuje do jednoho ze tří stupňů jakosti podle souboru parametrů z tabulky požadavků, ověřovaných metodami z téže normy. Vyšší stupeň znamená přísnější mezní hodnoty, ale ne každý parametr je stanoven pro každý stupeň: pro stupeň 1 není uvedeno pH, oxidovatelné látky ani odparek, pro stupeň 3 absorbance ani oxid křemičitý.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Počet stupňů jakosti: Tři — požadavky a zkušební metody uvedené pro každý zvlášť; Oblast použití: Analýza ANORGANICKÝCH produktů; Vyloučení z předmětu: Voda pro stopovou analýzu organických látek (text normy), pro analýzu povrchově aktivních látek a pro biologické a lékařské analýzy — norma je nezahrnuje; Mikrobiologické požadavky: ŽÁDNÉ — norma je nestanoví; nízká konduktivita není důkazem mikrobiologické čistoty.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Systém úpravy vody, Konduktometr, Další přístroje z kapitoly 7.
Kde se tato zkouška používá?
Stanovení požadavků na vodu používanou v analytických postupech laboratoře — dání obsahu zápisu „voda jakosti 1/2/3"; Kvalifikace systému úpravy vody a pravidelné ověřování jeho parametrů metodami z normy; Příprava standardních roztoků a slepých pokusů při stopových stanoveních, kde pozadí vody rozhoduje o mezi stanovitelnosti; Hodnocení cizího postupu: zda uvedený stupeň jakosti vody odpovídá citlivosti požadované metodou.
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Zkušební metody vyžadují var s kyselinou sírovou a manganistanem draselným, práci s kyselinou sírovou o hustotě 1,84 g/ml při přípravě roztoku a tavení s uhličitanem sodným v muflové peci při 300–400 °C — ochranná opatření podle bezpečnostních listů činidel.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 3696.