🔩 Stanovení ohybových vlastností plastových kompozitů vyztužených vláknem — tříbodový ohyb (metoda A) a čtyřbodový ohyb (metoda B) volně podepřeného nosníku: pevnost v ohybu, napětí a průhyb při porušení, modul pružnosti v ohybu, PN-EN ISO 14125
Ve zkratce
Zkušební těleso z kompozitu vyztuženého vláknem (skleněným, uhlíkovým, aramidovým) se podepře jako nosník a prohýbá stálou rychlostí v tříbodovém (metoda A) nebo čtyřbodovém uspořádání (metoda B) se záznamem síly a průhybu; počítá se pevnost v ohybu, napětí a průhyb při porušení a modul pružnosti v ohybu (sečnový, mezi poměrnými deformacemi 0,000 5 a 0,002 5, a po změně A1:2011 pro materiály s deformací při porušení pod 0,002 5 — mezi 0,000 5 a 0,001 0). Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 14125:2001 (polská verze) s PN-EN ISO 14125:2001/AC:2003 a PN-EN ISO 14125:2001/A1:2011 (anglická verze); EN ISO 14125:1998 IDT, ISO 14125:1998 IDT; STAV (stav karet k 02.10.2026): PN-EN ISO 14125:2001 (polská verze) platná; doplňkové prvky AC:2003 a A1:2011. Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Plastové kompozity vyztužené skleněným, uhlíkovým nebo aramidovým vláknem (lamináty, SMC, BMC, GMT, vyztužené termoplasty) — pevnost a modul v ohybu; 6 laboratoří v rozsazích PCA, Klasifikace materiálů a kontrola kvality šarží (předmět normy), Trubky, tvarovky a výrobky z vyztužených plastů — spolu s PN-EN ISO 178 pro nevyztužené plasty.
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 14125:2001 (polská verze) s PN-EN ISO 14125:2001/AC:2003 a PN-EN ISO 14125:2001/A1:2011 (anglická verze); EN ISO 14125:1998 IDT, ISO 14125:1998 IDT
- Kategorie: Materiály a NDT
- Kroky postupu: 5
- STAV (stav karet k 02.10.2026): PN-EN ISO 14125:2001 (polská verze) platná; doplňkové prvky AC:2003 a A1:2011
- Vydání (z karty PKN): PN-EN ISO 14125:2001, 23 stran, KT 168 pro výrobky z plastů, ICS 83.120; zavádí EN ISO 14125:1998 a ISO 14125:1998 [IDT]
- Zkušební rychlosti (tabulka 1): 0,5; 1; 2; 5; 10 mm/min (± 20 %) a 20; 50; 100; 200; 500 mm/min (± 10 %)
Přehled
CO TATO NORMA POPISUJE. Předmět z karty PKN PN-EN ISO 14125:2001 (polská verze), celý (v překladu): „Je stanovena metoda stanovení vlastností v ohybu při zatížení v tříbodovém a čtyřbodovém uspořádání u termoplastových a reaktoplastových plastů vyztužených vlákny. Jsou stanovena normalizovaná zkušební tělesa a uvedeny součinitele používané v případě alternativních rozměrů těles. Jsou uvedeny rozsahy zkušebních rychlostí. Metodu lze použít ke klasifikaci materiálů nebo pro zkoušky kontroly kvality“. Předmět z karty změny PN-EN ISO 14125:2001/A1:2011 (anglická verze), celý (v překladu): „Změněn úvod a citované dokumenty v kapitole 2, do 4.9 vložen další odstavec; změněny články 10.1.2 a 10.2.2 a kapitola 12 na straně 13“. Text normy čteme v ukázce ISO 14125:1998 od obálky po článek 6.2.2 (příprava těles z desek) s obsahem a v ukázce změny ISO 14125:1998/Amd.1:2011 celé; kapitoly 6.2.3–12 a přílohy A (jiná tělesa) a B (korekce na velké průhyby) nemáme.
PODLE TEXTU ISO 14125:1998 (předmluva, úvod, kapitoly 1–6.2.2, obsah). Normu připravila ISO/TC 61 „Plasty“, SC 13 „Kompozity a výztužná vlákna“; přílohy A a B jsou normativní. Úvod: norma vychází z ISO 178, ale týká se kompozitů vyztužených vláknem — zachovává podmínky pro systémy se skleněným vláknem a rozšiřuje je o čtyřbodové uspořádání (metoda B) a o kompozity s uhlíkovými a aramidovými vlákny; zdroje: ASTM D 790 (čtyřbodový), prEN 2562 (zkušební podmínky), CRAG 200 a JIS K 7074 (podložky u čtyřbodového); celková délka tělesa u čtyřbodového je stejná jako u tříbodového; předmět ISO 178 měl být omezen na nevyztužené a plněné plasty a EN 63:1977 (tříbodový ohyb plastů vyztužených sklem) — zrušena. Předmět (1): metoda A — tříbodový ohyb, metoda B — čtyřbodový; normalizovaná tělesa a parametry pro alternativní rozměry; rozsah rychlostí; metoda není vhodná ke stanovení návrhových parametrů, ale k porovnání materiálů nebo kontrole kvality (modul v ohybu je nižší než modul v tahu kvůli přídavnému průhybu od smyku — poměr rozpětí k tloušťce byl zvolen tak, aby se tento vliv omezil); pro termoplastové a reaktoplastové kompozity vyztužené vláknem; nevyztužené plasty, plasty plněné částicemi a vyztužené krátkým vláknem (pod 1 mm) — podle ISO 178; tělesa tvarovaná, vyřezaná z víceúčelového tělesa (ISO 3167) nebo z výrobků; výsledky z těles jiných rozměrů nebo připravených jinak mohou být neporovnatelné a u materiálů nehomogenních v průřezu platí výsledek jen pro zkoušenou tloušťku a strukturu. Citované dokumenty (2, ve znění z roku 1998): ISO 178:1993, 291:1997, 293:1986, 294-1:1996, 295:1991, 1268:1974, 2602:1980, 2818:1994, 3167:1993, 5893:1993. Princip (3): těleso podepřené jako nosník se prohýbá stálou rychlostí do porušení nebo do zadané deformace se záznamem síly a průhybu; geometrie má omezit smykovou deformaci a nepřipustit porušení mezivrstvovým smykem; ve čtyřbodovém uspořádání je ohybový moment mezi středními podpěrami stálý a kontaktní tlaky menší než pod jediným trnem v tříbodovém; vnitřní rozpětí je třetinou vnějšího a vnější je stejné jako v tříbodovém, takže lze použít stejné těleso. Definice (4): zkušební rychlost v (mm/min), ohybové napětí σf (MPa, ze vzorce (3) nebo (8) v kapitole 10), napětí při porušení σfB, pevnost v ohybu σfM (při maximální síle, pro přípustné způsoby porušení — 9.9 a obr. 6), průhyb s, průhyb při porušení sB, průhyb při pevnosti sM, poměrná deformace v ohybu εf, modul pružnosti v ohybu (sečnový) Ef — poměr rozdílu napětí k rozdílu deformací εf″ = 0,002 5 a εf′ = 0,000 5 (u počítačových přístrojů se připouští lineární regrese mezi těmito body), modul mezivrstvového smyku G13 (u materiálů s výztuží převážně v rovině řádově 3 000–6 000 MPa), osy tělesa 1 (podél vláken, 0°) a 2 (příčně, 90°). Přístroje (5): zkušební stroj podle ISO 5893; doporučené rychlosti 0,5, 1, 2, 5, 10 mm/min (tolerance ± 20 %) a 20, 50, 100, 200, 500 mm/min (± 10 %); poloměr zatěžovacího trnu R1 = 5 ± 0,2 mm, poloměr podpěr R2 = 2 ± 0,2 mm pro h ≤ 3 mm a 5 ± 0,2 mm pro h > 3 mm; osy rovnoběžné, rozpětí L nastavitelné; chyba ukazatele síly a průhybu nejvýše ± 1 % plného rozsahu; průhyb z posuvu příčníku se koriguje o deformaci zatěžovací soustavy a vtisk pod trny; mikrometr s odečtem do 0,01 mm (šířka b a tloušťka h), posuvné měřidlo s přesností 0,1 % rozpětí. Zkušební tělesa (6): rozměry podle materiálové normy nebo preferované; směr zkoušení v jedné z hlavních os, při velké anizotropii se doporučuje zkoušet v obou a při zatížení v jiném směru — v tomto směru. Preferovaná tělesa, metoda A (délka l / rozpětí L / šířka b / tloušťka h, mm): třída I (termoplasty vyztužené nespojitým vláknem) 80 / 64 / 10 / 4; třída II (rohože, tkaniny, DMC, BMC, SMC, GMT) 80 / 64 / 15 / 4; třída III (jednosměrné příčně, jednosměrné a vícesměrové 0° při 5 < Ef1/G13 ≤ 15, například sklo) 60 / 40 / 15 / 2; třída IV (jednosměrné a vícesměrové při 15 < Ef1/G13 ≤ 50, například uhlík) 100 / 80 / 15 / 2. Metoda B (l / L / L′ / b / h): třída I 80 / 66 / 22 / 10 / 4; třída II 80 / 66 / 22 / 15 / 4; třída III 60 / 45 / 15 / 15 / 2; třída IV 100 / 81 / 27 / 15 / 2. Pro hrubou výztuž se připouští šířka 25 mm. Tloušťka ve střední třetině délky (metoda A) nebo po celé délce (metoda B) se nesmí lišit od průměru o více než 2 %, šířka o více než 3 %; průřez obdélníkový, bez zaoblených hran. Jiná tělesa — rozměry podle tabulek A.1 a A.2. Příprava: tvářecí hmoty — podle materiálové normy nebo lisování či vstřikování podle ISO 293, 294-1, 295; desky — obrábění podle ISO 2818. Změna Amd.1:2011 (přečtená celá): nová kapitola 2 s nedatovanými citacemi (mimo jiné ISO 1268 ve všech částech — metody výroby zkušebních desek); do 4.9 doplněn odstavec: u materiálů s deformací při porušení menší než 0,002 5 (například plasty vyztužené vysokomodulovým uhlíkovým vláknem) se rozdíl deformací pro modul zmenší na 0,001 0 − 0,000 5; v 10.1.2 a 10.2.2 se odpovídajícím způsobem vypočítají průhyby s′ a s″ pro εf′ = 0,000 5 a εf″ = 0,002 5 nebo 0,001 0; v protokolu (kap. 12, bod n) se uvede použitý vzorec a rozsah deformací.
STAV (stav karet k 02.10.2026). Karta PN-EN ISO 14125:2001 (polská verze, vydání 15-10-2001, 23 stran, cenová skupina L) nemá záhlaví „Zrušena“: Sektor chemie, KT 168 pro výrobky z plastů, ICS 83.120, „Zavádí: EN ISO 14125:1998 [IDT], ISO 14125:1998 [IDT]“, doplňkové prvky PN-EN ISO 14125:2001/AC:2003 (polská verze; kartu opravy jsme nečetli — její obsah neuvádíme) a PN-EN ISO 14125:2001/A1:2011 (anglická verze). Karta změny A1:2011 (vydání 18-04-2011, 5 stran, cenová skupina C) bez záhlaví „Zrušena“, „Zavádí: EN ISO 14125:1998/A1:2011 [IDT], ISO 14125:1998/Amd 1:2011 [IDT]“. Vyhledávač PKN (heslo „PN-EN ISO 14125“, 02.10.2026) ukazuje kromě toho normy PN-EN 14125 (vydání 2005, 2013-10 a 2025-08) — s jiným předmětem, nesouvisející s touto metodou. Co mění A1 pro výsledek: u materiálů s deformací při porušení pod 0,002 5 se modul počítá v rozsahu 0,000 5–0,001 0 — podle znění před A1 těleso takového materiálu praskne dříve, než dosáhne deformace 0,002 5, takže modul v tomto rozsahu nelze stanovit, a protokol musí uvést použitý rozsah deformací.
KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečet 02.10.2026). Číslo 14125 je v 7 záznamech u 6 laboratoří: AB 001, AB 005, AB 023, AB 163, AB 1490, AB 1640. V aktuálních rozsazích na stránkách PCA (odečet 02.10.2026, vydání od 16.07.2025 do 23.06.2026) AB 001, AB 163 a AB 1640 uvádějí „PN-EN ISO 14125:2001“ (AB 1640 s dovětkem „metoda A“), AB 005 — „PN-EN ISO 14125:2001+AC:2003+A1:2011“ a AB 023 a AB 1490 — samotné označení bez data. Záložka „Laboratoře“ („PN-EN ISO 14125“) ukazuje 5 laboratoří — bez AB 005, jejíž pole začíná PN-EN ISO 178 — ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 02.10.2026.
CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA). „Pevnost v ohybu“ (AB 005: maximální zatížení 300 kN; AB 163: 100 kN), „Ohybové napětí při porušení“, „Modul pružnosti v ohybu“ (AB 023: do 50 kN, metoda A), „Modul tuhosti“ a zkouška ohybem v rozsahu síly 0–200 kN (AB 1490), „Vlastnosti v ohybu“ kompozitů vyztužených skleněným vláknem (AB 1640, metoda A); předměty: plasty, polymerní kompozity, trubky a tvarovky z plastů.
KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U rozměrů: výsledky z těles jiných rozměrů, jiné třídy nebo připravených jinak mohou být neporovnatelné (1.5) — třída tělesa závisí na materiálu a ve třídách III a IV na poměru Ef1/G13. U průhybu: průhyb z posuvu příčníku je nutné korigovat o deformaci soustavy a vtisk pod trny (5.1.4) — bez korekce vychází modul podhodnocený. U poloměru podpěr: pro h ≤ 3 mm R2 = 2 mm, pro h > 3 mm R2 = 5 mm (tabulka 2). U modulu: u materiálů praskajících před deformací 0,002 5 je nutné použít rozsah z A1:2011 a uvést jej v protokolu. U porušení: pevnost se počítá jen při přípustných způsobech porušení (4.4, 9.9) — porušení mezivrstvovým smykem nedává pevnost v ohybu. U výkladu: výsledek není návrhovým parametrem (1.2).
CO NEUVÁDÍME. Nemáme články 6.2.3–12 ani přílohy: počet těles, klimatizování, průběh zkoušky (včetně 9.9 o způsobech porušení), vzorce (3) a (8) pro napětí a vzorce pro modul, korekce na velké průhyby (příloha B), preciznost a úplný obsah protokolu — neuvádíme proto žádný vzorec ani tyto hodnoty.
Princip metody
Zkušební těleso z kompozitu vyztuženého vláknem, volně podepřené jako nosník, se prohýbá stálou rychlostí jedním trnem uprostřed rozpětí (metoda A, tříbodová) nebo dvěma trny ve vzdálenosti třetiny rozpětí (metoda B, čtyřbodová) se záznamem síly a průhybu do porušení nebo zadané deformace; z diagramu se vypočítá pevnost v ohybu, napětí a průhyb při porušení a sečnový modul v ohybu.
Použití
- Plastové kompozity vyztužené skleněným, uhlíkovým nebo aramidovým vláknem (lamináty, SMC, BMC, GMT, vyztužené termoplasty) — pevnost a modul v ohybu; 6 laboratoří v rozsazích PCA
- Klasifikace materiálů a kontrola kvality šarží (předmět normy)
- Trubky, tvarovky a výrobky z vyztužených plastů — spolu s PN-EN ISO 178 pro nevyztužené plasty
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| STAV (stav karet k 02.10.2026) | PN-EN ISO 14125:2001 (polská verze) platná; doplňkové prvky AC:2003 a A1:2011 |
| Vydání (z karty PKN) | PN-EN ISO 14125:2001, 23 stran, KT 168 pro výrobky z plastů, ICS 83.120; zavádí EN ISO 14125:1998 a ISO 14125:1998 [IDT] |
| Zkušební rychlosti (tabulka 1) | 0,5; 1; 2; 5; 10 mm/min (± 20 %) a 20; 50; 100; 200; 500 mm/min (± 10 %) |
| Trn a podpěry (tabulka 2) | R1 = 5 ± 0,2 mm; R2 = 2 ± 0,2 mm pro h ≤ 3 mm, 5 ± 0,2 mm pro h > 3 mm |
| Preferovaná tělesa, metoda A (tabulka 3) | l / L / b / h [mm]: třída I 80/64/10/4; II 80/64/15/4; III 60/40/15/2; IV 100/80/15/2 |
| Preferovaná tělesa, metoda B (tabulka 4) | l / L / L′ / b / h [mm]: třída I 80/66/22/10/4; II 80/66/22/15/4; III 60/45/15/15/2; IV 100/81/27/15/2 |
| Modul v ohybu (4.9 z A1:2011) | sečnový mezi εf = 0,000 5 a 0,002 5; při deformaci při porušení < 0,002 5 — mezi 0,000 5 a 0,001 0 |
| Tolerance těles (6.1.3) | tloušťka ± 2 %, šířka ± 3 % od průměru; průřez obdélníkový bez zaoblených hran |
| Rozšíření v rozsazích akreditace (odečet 02.10.2026) | 6 laboratoří, 7 záznamů v kopii databáze; záložka „Laboratoře“ („PN-EN ISO 14125“) — 5 laboratoří na produkčním serveru (02.10.2026) |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 14125:2001 (polská verze) s PN-EN ISO 14125:2001/AC:2003 a PN-EN ISO 14125:2001/A1:2011 (anglická verze); EN ISO 14125:1998 IDT, ISO 14125:1998 IDT
- Název (PL)
- Kompozyty tworzywowe wzmocnione włóknem — Oznaczanie właściwości przy zginaniu
- Název (EN)
- Fibre-reinforced plastic composites — Determination of flexural properties
Postup krok za krokem
-
Zkušební tělesa
Vyříznout nebo zhotovit preferovaná tělesa pro třídu materiálu (tabulka 3 nebo 4) v hlavní ose; ověřit tolerance tloušťky (2 %) a šířky (3 %). PN-EN ISO 14125:2001 s AC:2003 a A1:2011 platná (stav karet k 02.10.2026).
-
Klimatizování a měření rozměrů
Klimatizování podle kapitoly 8 (obsah nemáme; citována ISO 291); změřit b a h mikrometrem s přesností 0,01 mm, rozpětí L s přesností 0,1 %.
-
Nastavení přípravku
Metoda A — rozpětí L, jeden trn; metoda B — rozpětí L a L′ = L/3; R2 zvolit podle tloušťky tělesa; průhyb korigovat o deformaci soustavy.
-
Zkouška ohybem
Prohýbat stálou rychlostí z tabulky 1 do porušení nebo zadané deformace se záznamem síly a průhybu; posoudit způsob porušení (9.9 — obsah nemáme).
-
Výpočty a protokol
Napětí, pevnost a modul podle kapitoly 10 (vzorce nemáme); modul mezi 0,000 5 a 0,002 5 nebo — u materiálů praskajících dříve — 0,000 5 a 0,001 0; v protokolu vzorec a rozsah deformací (A1:2011).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Zkušební stroj | Podle ISO 5893; rychlosti z tabulky 1; chyba ukazatele síly a průhybu nejvýše ± 1 % plného rozsahu (5.1) | — |
| Přípravek pro tříbodový a čtyřbodový ohyb | Trn R1 = 5 mm, podpěry R2 = 2 nebo 5 mm, osy rovnoběžné, nastavitelné rozpětí (5.1.3, obr. 3 a 4) | — |
| Mikrometr | Odečet do 0,01 mm, ploché nebo polokulové doteky podle povrchu (5.2.1) | — |
| Posuvné měřidlo | Přesnost 0,1 % rozpětí L (5.2.2) | — |
| Zařízení k přípravě těles | Lisování nebo vstřikování podle ISO 293, 294-1, 295; obrábění desek podle ISO 2818 (6.2) | — |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Norma v přečteném úseku neobsahuje bezpečnostní upozornění; uhlíkové a skleněné kompozity praskají křehce s odštěpky — kryt zkušebního prostoru podle návodu stroje
- Obrábění kompozitních desek vytváří prach z vláken — odsávání a ochrana dýchacích cest podle hodnocení rizik laboratoře
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 14125:2001 (polská verze) s PN-EN ISO 14125:2001/AC:2003 a PN-EN ISO 14125:2001/A1:2011 (anglická verze); EN ISO 14125:1998 IDT, ISO 14125:1998 IDT — „Fibre-reinforced plastic composites — Determination of flexural properties“.
Jak tato metoda funguje?
Zkušební těleso z kompozitu vyztuženého vláknem, volně podepřené jako nosník, se prohýbá stálou rychlostí jedním trnem uprostřed rozpětí (metoda A, tříbodová) nebo dvěma trny ve vzdálenosti třetiny rozpětí (metoda B, čtyřbodová) se záznamem síly a průhybu do porušení nebo zadané deformace; z diagramu se vypočítá pevnost v ohybu, napětí a průhyb při porušení a sečnový modul v ohybu.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
STAV (stav karet k 02.10.2026): PN-EN ISO 14125:2001 (polská verze) platná; doplňkové prvky AC:2003 a A1:2011; Vydání (z karty PKN): PN-EN ISO 14125:2001, 23 stran, KT 168 pro výrobky z plastů, ICS 83.120; zavádí EN ISO 14125:1998 a ISO 14125:1998 [IDT]; Zkušební rychlosti (tabulka 1): 0,5; 1; 2; 5; 10 mm/min (± 20 %) a 20; 50; 100; 200; 500 mm/min (± 10 %); Trn a podpěry (tabulka 2): R1 = 5 ± 0,2 mm; R2 = 2 ± 0,2 mm pro h ≤ 3 mm, 5 ± 0,2 mm pro h > 3 mm.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Zkušební stroj, Přípravek pro tříbodový a čtyřbodový ohyb, Mikrometr, Posuvné měřidlo, Zařízení k přípravě těles.
Kde se tato zkouška používá?
Plastové kompozity vyztužené skleněným, uhlíkovým nebo aramidovým vláknem (lamináty, SMC, BMC, GMT, vyztužené termoplasty) — pevnost a modul v ohybu; 6 laboratoří v rozsazích PCA; Klasifikace materiálů a kontrola kvality šarží (předmět normy); Trubky, tvarovky a výrobky z vyztužených plastů — spolu s PN-EN ISO 178 pro nevyztužené plasty.
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Norma v přečteném úseku neobsahuje bezpečnostní upozornění; uhlíkové a skleněné kompozity praskají křehce s odštěpky — kryt zkušebního prostoru podle návodu stroje; Obrábění kompozitních desek vytváří prach z vláken — odsávání a ochrana dýchacích cest podle hodnocení rizik laboratoře.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 14125.