🏗️ Vlhkost zeminy
Ve zkratce
Stanovení vlhkosti zeminy sušením v sušárně s nuceným oběhem vzduchu při teplotě od 105 °C do 110 °C, do ustálené hmotnosti nebo po minimální dobu uvedenou v normě. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 17892-1:2015-02 + A1:2022-11; Teplota sušení: od 105 °C do 110 °C; pro zeminy se sádrovcem nebo organické nižší, např. 50 °C. Postup zahrnuje 7 kroků; oblasti použití: Klasifikace rostlých zemin při geotechnickém průzkumu — vlhkost jako ukazatel (předmět normy), Kritérium kontroly znovu hutněných zemin, Stanovení doprovázející většinu terénních a laboratorních zkoušek zeminy.
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 17892-1:2015-02 + A1:2022-11
- Kategorie: Stavebnictví
- Kroky postupu: 7
- Teplota sušení: od 105 °C do 110 °C; pro zeminy se sádrovcem nebo organické nižší, např. 50 °C
- Ustálená hmotnost: změna hmotnosti suché zeminy menší než 0,1 % po dalším sušení po dobu nejméně 1 h
- Minimální doba sušení: ve většině případů 16 h (jemnozrnná zemina), přibližně 4 h (hrubozrnná zemina, sušárna s nuceným oběhem)
Přehled
STAV (stav k 02.11.2026). PN-EN ISO 17892-1:2015-02 — anglická verze (polský název v katalogu PKN: „Geotechnický průzkum a zkoušení — Laboratorní zkoušky zemin — Část 1: Stanovení vlhkosti“), zveřejněná 27.02.2015, zavádí EN ISO 17892-1:2014 a ISO 17892-1:2014 [IDT]. Od 04.11.2022 s ní platí změna PN-EN ISO 17892-1:2015-02/A1:2022-11 (anglická verze; zavádí EN ISO 17892-1:2014/A1:2022 a ISO 17892-1:2014/Amd 1:2022), která nahradila body 5.2.6–5.2.8 o chlazení a vážení vysušeného vzorku. Karty nemají poznámku o zrušení — norma platná; ISO 17892-1:2014 bylo ISO potvrzeno (stadium 90.93).
PŘEDMĚT (kap. 1). Norma uvádí laboratorní metodu stanovení vlhkosti zeminy sušením v sušárně v rámci geotechnického průzkumu. Vlhkost je potřebná při klasifikaci rostlých zemin a jako kritérium kontroly znovu hutněných zemin a měří se na vzorcích používaných ve většině terénních a laboratorních zkoušek; sušení v sušárně je v běžné laboratorní praxi rozhodující metodou. Úbytek hmotnosti při sušení do ustálené hmotnosti se považuje za volnou vodu a vztahuje se k hmotnosti suchých částic. Norma splňuje požadavky na stanovení vlhkosti při geotechnických zkouškách podle EN 1997-1 a EN 1997-2.
DEFINICE (kap. 3). Vlhkost w je poměr hmotnosti volné vody k hmotnosti suché zeminy; obsah kapaliny wfl — poměr hmotnosti volné vody spolu s látkami v ní rozpuštěnými k hmotnosti suché zeminy.
ZAŘÍZENÍ (kap. 4). Sušárna s nuceným oběhem vzduchu, udržující stejnou teplotu v celé komoře, přičemž oběh vzduchu nesmí unášet částice; teploměr nebo termočlánek s přesností 1 °C ke kontrole teploty v sušárně; váhy s přesností 0,01 g nebo 0,1 % vážené hmotnosti — podle toho, která hodnota je větší; nádoby z materiálu, jehož hmotnost se při opakovaném sušení nemění (vhodné jsou sklo, porcelán a korozivzdorné kovy), jedna na každé stanovení, s objemem dostatečným pro vzorek, ale ne o mnoho těžší než vzorek. U zemin pohlcujících vodní páru ze vzduchu nebo při vlhkosti vzduchu nad přibližně 60 % se vzorky o hmotnosti pod přibližně 200 g zkoušejí v nádobách s přiléhavými víčky. Exsikátor, používá-li se, obsahuje suché sušidlo s indikátorem, např. silikagel; při nádobách s víčky není potřebný. Požadavky na kalibraci zařízení uvádí příloha A.
VZOREK (bod 5.1). Vzorky skladované před zkouškou se uchovávají v těsných nerezavějících obalech při teplotě od přibližně 3 °C do 30 °C, mimo slunce, zdroje tepla a průvan; stanovení se provede co nejdříve. Vzorek se volí podle účelu zkoušky, druhu zeminy a druhu vzorku — jako reprezentativní část důkladně promíchané zeminy nebo jako samostatné části z každého druhu zeminy; popis vzorku se zapíše a způsob výběru se uvede u výsledků. Doporučené minimální hmotnosti vlhkého vzorku (tabulka 1) závisí na největším průměru zrn Dmax: 30 g při 0,063 mm, 100 g při 2,0 mm, 500 g při 10,0 mm, 3 000 g při 31,5 mm a 21 000 g při 63,0 mm; menší vzorek se vyznačí v protokolu. Jemnozrnná zemina se rozřízne napůl (kontrola vrstevnatosti); vzorek by neměl mít méně než 30 g.
PROVEDENÍ (bod 5.2 se změnou A1). Vlhký vzorek se vloží do čisté suché nádoby o známé hmotnosti mc (s víčkem, používá-li se) a zváží — hmotnost m1; nádoba bez víčka se váží ihned po vložení vzorku. Velké vzorky se suší v plochých nádobách s velkou plochou, s rozdrobenými hrudkami. Víčko se sejme a nádoba se vzorkem se suší v sušárně při teplotě od 105 °C do 110 °C do ustálené hmotnosti nebo po minimální dobu: ve většině případů 16 h pro jemnozrnnou zeminu a přibližně 4 h pro hrubozrnnou zeminu v sušárně s nuceným oběhem. Ustálená hmotnost je stav, kdy se po sušení po dobu nejméně 1 h hmotnost suché zeminy změní o méně než 0,1 %. Zeminy se sádrovcem nebo jinými minerály s velkým obsahem chemicky vázané vody a zeminy s velkým obsahem organických látek se při této teplotě nesuší, ale při nižší, např. 50 °C, do ustálené hmotnosti. Po vyjmutí se nádoba s víčkem ihned uzavře a před vážením ochladí na pokojovou teplotu; nádoba bez víčka se ochladí na pokojovou teplotu a zváží do 1 h od vyjmutí ze sušárny nebo se chladí v exsikátoru a zváží později — horká nádoba zkresluje výsledek vážení konvekčními proudy. Zváží se nádoba s víčkem a suchým vzorkem — hmotnost m2.
VÝSLEDEK. Z definice vlhkosti a hmotností z bodu 5.2: w = (m1 − m2) / (m2 − mc) · 100 %.
CO ZDE NEUVÁDÍME. Způsob zaokrouhlování výsledku a obsah protokolu (kap. 6–7), body 5.2.4–5.2.5 ani požadavky na kalibraci z přílohy A — dostupný text normy z roku 2014 končí bodem 5.2.3 a změna A1 se týká jen bodů 5.2.6–5.2.8. Neuvádíme ani hodnocení vhodnosti zeminy ani rozdělení zemin na stavy podle vlhkosti — popis pro ně nemá v této normě zdroj.
Princip metody
Vlhký vzorek zeminy se zváží v nádobě o známé hmotnosti, suší se v sušárně s nuceným oběhem při teplotě od 105 °C do 110 °C do ustálené hmotnosti (změna menší než 0,1 % hmotnosti suché zeminy po další nejméně hodině sušení) nebo po minimální dobu, ochladí a znovu zváží. Úbytek hmotnosti se považuje za volnou vodu: w = (m1 − m2) / (m2 − mc) · 100 %, kde mc — hmotnost nádoby (s víčkem), m1 — nádoby s vlhkým vzorkem, m2 — nádoby s vysušeným vzorkem.
Použití
- Klasifikace rostlých zemin při geotechnickém průzkumu — vlhkost jako ukazatel (předmět normy)
- Kritérium kontroly znovu hutněných zemin
- Stanovení doprovázející většinu terénních a laboratorních zkoušek zeminy
- Geotechnické zkoušky podle EN 1997-1 a EN 1997-2 — norma splňuje jejich požadavky na stanovení vlhkosti
- Zeminy se sádrovcem nebo velkým obsahem organických látek — sušení při nižší teplotě, např. 50 °C
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Teplota sušení | od 105 °C do 110 °C; pro zeminy se sádrovcem nebo organické nižší, např. 50 °C |
| Ustálená hmotnost | změna hmotnosti suché zeminy menší než 0,1 % po dalším sušení po dobu nejméně 1 h |
| Minimální doba sušení | ve většině případů 16 h (jemnozrnná zemina), přibližně 4 h (hrubozrnná zemina, sušárna s nuceným oběhem) |
| Doporučená minimální hmotnost vlhkého vzorku | 30 g (Dmax 0,063 mm), 100 g (2,0 mm), 500 g (10,0 mm), 3 000 g (31,5 mm), 21 000 g (63,0 mm) |
| Váhy | přesnost 0,01 g nebo 0,1 % vážené hmotnosti — větší z těchto hodnot |
| Vážení po sušení (změna A1) | nádoba s víčkem — po ochlazení; bez víčka — do 1 h od vyjmutí nebo po chlazení v exsikátoru |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 17892-1:2015-02 + A1:2022-11
- Název (PL)
- Rozpoznanie i badania geotechniczne — Badania laboratoryjne gruntów — Część 1: Oznaczanie wilgotności naturalnej
- Název (EN)
- Geotechnical investigation and testing — Laboratory testing of soil — Part 1: Determination of water content
Postup krok za krokem
-
Uchovávání vzorku
Do zkoušky uchovávat vzorek v těsném nerezavějícím obalu při teplotě od přibližně 3 °C do 30 °C, mimo slunce, zdroje tepla a průvan; stanovení provést co nejdříve (bod 5.1.1–5.1.2).
-
Výběr vzorku
Vybrat reprezentativní část důkladně promíchané zeminy nebo samostatné části z každého druhu zeminy; hmotnost vlhkého vzorku podle tabulky 1 (např. 30 g při Dmax 0,063 mm, 100 g při 2,0 mm, 3 000 g při 31,5 mm). Jemnozrnnou zeminu rozříznout napůl a zkontrolovat vrstevnatost; nejméně 30 g. Popsat vzorek (bod 5.1.3–5.1.5).
-
Vážení vlhkého vzorku
Vložit vzorek do čisté suché nádoby o známé hmotnosti mc (s víčkem, používá-li se) a zvážit — hmotnost m1; nádobu bez víčka zvážit ihned. Velké vzorky rozprostřít v ploché nádobě a rozdrobit hrudky (bod 5.2.1).
-
Sušení
Sejmout víčko a sušit při teplotě od 105 °C do 110 °C do ustálené hmotnosti nebo po minimální dobu — ve většině případů 16 h pro jemnozrnnou zeminu, přibližně 4 h pro hrubozrnnou v sušárně s nuceným oběhem. Zeminy se sádrovcem nebo s velkým obsahem organických látek sušit při nižší teplotě, např. 50 °C, do ustálené hmotnosti (bod 5.2.2–5.2.3).
-
Kontrola ustálené hmotnosti
Ustálená hmotnost: po dalším sušení po dobu nejméně 1 h se hmotnost suché zeminy změní o méně než 0,1 % (bod 5.2.2).
-
Chlazení a vážení suchého vzorku
Nádobu s víčkem ihned uzavřít a před vážením ochladit na pokojovou teplotu; nádobu bez víčka ochladit na pokojovou teplotu a zvážit do 1 h od vyjmutí nebo chladit v exsikátoru a zvážit později. Zvážit nádobu s víčkem a suchým vzorkem — hmotnost m2 (bod 5.2.6–5.2.8 ve znění změny A1).
-
Výpočet vlhkosti
w = (m1 − m2) / (m2 − mc) · 100 % — z definice vlhkosti (kap. 3) a hmotností z bodu 5.2. Vzorek menší než podle tabulky 1 a vyloučená velká zrna vyznačit u výsledku (bod 5.1.4).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Sušárna s nuceným oběhem vzduchu | stejná teplota v celé komoře; oběh vzduchu nesmí unášet částice (bod 4.1) | — |
| Teploměr nebo termočlánek | přesnost 1 °C, ke kontrole teploty v sušárně (bod 4.2) | — |
| Váhy | přesnost 0,01 g nebo 0,1 % vážené hmotnosti — větší z těchto hodnot (bod 4.3) | — |
| Nádoby na vzorky | sklo, porcelán nebo korozivzdorný kov, hmotnost neměnná při opakovaném sušení; jedna nádoba na stanovení; s přiléhavým víčkem pro vzorky pod přibližně 200 g u hygroskopických zemin nebo při vlhkosti vzduchu nad přibližně 60 % (bod 4.4) | — |
| Exsikátor (používá-li se) | se suchým sušidlem s indikátorem, např. silikagelem; při nádobách s víčky není potřebný (bod 4.5) | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Silikagel s indikátorem (nebo jiné suché sušidlo s indikátorem) | 112926-00-8 | do exsikátoru, používá-li se — chrání vysušený vzorek před vlhkostí ze vzduchu (bod 4.5) |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- V dostupném textu normy nejsou požadavky na bezpečnost — zásady práce u sušárny a s horkými nádobami stanoví laboratoř na základě hodnocení rizik
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 17892-1:2015-02 + A1:2022-11 — „Geotechnical investigation and testing — Laboratory testing of soil — Part 1: Determination of water content“.
Jak tato metoda funguje?
Vlhký vzorek zeminy se zváží v nádobě o známé hmotnosti, suší se v sušárně s nuceným oběhem při teplotě od 105 °C do 110 °C do ustálené hmotnosti (změna menší než 0,1 % hmotnosti suché zeminy po další nejméně hodině sušení) nebo po minimální dobu, ochladí a znovu zváží. Úbytek hmotnosti se považuje za volnou vodu: w = (m1 − m2) / (m2 − mc) · 100 %, kde mc — hmotnost nádoby (s víčkem), m1 — nádoby s vlhkým vzorkem, m2 — nádoby s vysušeným vzorkem.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Teplota sušení: od 105 °C do 110 °C; pro zeminy se sádrovcem nebo organické nižší, např. 50 °C; Ustálená hmotnost: změna hmotnosti suché zeminy menší než 0,1 % po dalším sušení po dobu nejméně 1 h; Minimální doba sušení: ve většině případů 16 h (jemnozrnná zemina), přibližně 4 h (hrubozrnná zemina, sušárna s nuceným oběhem); Doporučená minimální hmotnost vlhkého vzorku: 30 g (Dmax 0,063 mm), 100 g (2,0 mm), 500 g (10,0 mm), 3 000 g (31,5 mm), 21 000 g (63,0 mm).
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 7 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Sušárna s nuceným oběhem vzduchu, Teploměr nebo termočlánek, Váhy, Nádoby na vzorky, Exsikátor (používá-li se).
Kde se tato zkouška používá?
Klasifikace rostlých zemin při geotechnickém průzkumu — vlhkost jako ukazatel (předmět normy); Kritérium kontroly znovu hutněných zemin; Stanovení doprovázející většinu terénních a laboratorních zkoušek zeminy; Geotechnické zkoušky podle EN 1997-1 a EN 1997-2 — norma splňuje jejich požadavky na stanovení vlhkosti; Zeminy se sádrovcem nebo velkým obsahem organických látek — sušení při nižší teplotě, např. 50 °C.
Jaká bezpečnostní opatření platí?
V dostupném textu normy nejsou požadavky na bezpečnost — zásady práce u sušárny a s horkými nádobami stanoví laboratoř na základě hodnocení rizik.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 17892-1:.