🔩 Velikost zrna v ocelích — mikrografické stanovení zdánlivé velikosti zrna feritu a austenitu srovnávací metodou (etalony), planimetrickou a průsečíkovou, index G; PN-EN ISO 643:2025-02
Ve zkratce
Velikost zrna feritu nebo austenitu v oceli se stanovuje na metalografickém výbrusu: zviditelní se hranice zrn (například leptáním nitalem) a stanoví se index velikosti zrna G jednou ze tří metod — srovnávací s etalony, planimetrickou (počítání zrn na jednotku plochy) nebo průsečíkovou (počítání průsečíků na úsečce známé délky). Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 643:2025-02 (anglická verze; zavádí EN ISO 643:2024 [IDT] a ISO 643:2024 [IDT]); Vydání (z karty PKN): PN-EN ISO 643:2025-02, 58 stran, KT 123 Zkoušení vlastností kovů, ICS 77.040.99; zavádí EN ISO 643:2024 a ISO 643:2024 [IDT]. Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Oceli a ocelové výrobky (válcované, kované, lité) — velikost zrna feritu a austenitu, Zkoušky podle norem ocelových výrobků nebo objednávek, které stanoví počet a místo odběru vzorků (6.1), Posouzení vlivu tepelného zpracování na zrno (hranice původního austenitu metodami z přílohy A).
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 643:2025-02 (anglická verze; zavádí EN ISO 643:2024 [IDT] a ISO 643:2024 [IDT])
- Kategorie: Materiály a NDT
- Kroky postupu: 5
- Vydání (z karty PKN): PN-EN ISO 643:2025-02, 58 stran, KT 123 Zkoušení vlastností kovů, ICS 77.040.99; zavádí EN ISO 643:2024 a ISO 643:2024 [IDT]
- Index velikosti zrna (7.1.2): m = 8 × 2^G zrn na 1 mm², G = log₂ m − 3; G = 1 při m = 16
- Přesnost metod (7.1.3): srovnávací 0,5; planimetrická a průsečíková 0,1; pro porovnání zaokrouhlení na 0,5
Přehled
STAV (stav k 16.11.2026). PN-EN ISO 643:2025-02 — anglická verze, zveřejnění 26-02-2025, 58 stran, KT 123 Zkoušení vlastností kovů, „Zavádí: EN ISO 643:2024 [IDT], ISO 643:2024 [IDT]“, „Nahrazuje: PN-EN ISO 643:2020-07 – anglická verze, PN-EN ISO 643:2020-07 – polská verze“; karta PKN bez poznámky o zrušení. Platné vydání má tedy jen anglickou verzi. ISO 643:2024 je páté vydání, zveřejněné v srpnu 2024 (stránka normy na ISO: etapa 60.60, vydání zveřejněno); nahradilo ISO 643:2019 po technické revizi. Popis níže sleduje text ISO 643:2024.
CO TATO NORMA POPISUJE. Předmět z karty PKN PN-EN ISO 643:2025-02, celý (v překladu): „V tomto dokumentu je uvedena mikrografická metoda stanovení velikosti zrna feritu a austenitu v ocelích. Jsou popsány metody zviditelnění hranic zrn a hodnocení střední velikosti zrna ve zkušebních vzorcích s jednovrcholovým statistickým rozdělením velikosti těchto zrn. Ačkoli je tvar zrn trojrozměrný, metalografická rovina příčného řezu může protnout zrno v kterémkoli jeho bodě, počínaje rohem zrna až po jeho maximální průměr, a vytvořit tak rozpětí velikostí zrn viditelných ve dvourozměrné rovině, i ve vzorku s dokonale shodnou velikostí zrna.“ Obsah metody čteme ve zkušební ukázce ISO 643:2024 (páté vydání, 2024-08) od obálky po bod 7.3.4 s obsahem; body 7.3.5–7.5, kapitolu 8 (protokol) a přílohy A–E (včetně etalonů z přílohy B) nemáme.
PODLE TEXTU ISO 643:2024 (předmluva, kapitoly 1–7.3.4). Normu připravila ISO/TC 17 „Ocel“, SC 7 „Zkušební metody (kromě mechanických zkoušek a chemického rozboru)“, ve spolupráci s CEN/TC 459. Změny oproti vydání 2019: teplota metody podle McQuaida-Ehna pro cementační oceli změněna na 950 °C (A.4); obnovena příloha B s novými etalony ISO místo etalonů ASTM; část dřívější přílohy B přesunuta do 7.3; nové přílohy D (interval spolehlivosti) a E (zrna různé velikosti). Norma nemá normativní odkazy. Index G souvisí se středním počtem zrn m na 1 mm² vzorcem m = 8 × 2^G, tedy G = log₂ m − 3 (G = 1 při m = 16). Princip (5): zdánlivá velikost zrna se stanoví na vhodně připraveném výbrusu srovnávací metodou s etalony (7.2), planimetrickou (7.3) nebo průsečíkovou (7.4); „všechny metody dávají srovnatelné výsledky“. Zkušební vzorky (6.1): počet a místo odběru stanoví objednávka nebo výrobková norma, a pokud chybí — výrobce; je třeba se vyhnout silně deformovanému materiálu (např. konce výrobků, místa stříhání); při deformovaném zrnu má být výbrus rovnoběžný s hlavní osou deformace, protože měření na příčném řezu při neosovém zrnu je zatíženo chybou. Zviditelnění hranic: ferit — nital (2–3 % objemových kyseliny dusičné v ethanolu) nebo jiné vhodné činidlo (6.2); jednofázové austenitické oceli — glyceregie, Kallingovo činidlo č. 2 nebo Marbleovo činidlo, nejlépe však elektrolyticky 60 % HNO₃ při 1,4 V po dobu 60–120 s (zviditelní hranice zrn bez hranic dvojčat); používá se také 10 % vodný roztok kyseliny šťavelové při 6 V do 60 s, méně účinný než 60 % HNO₃; pro jiné oceli (hranice původního austenitu) — metody podle Bécheta-Beaujarda (nasycený roztok kyseliny pikrové), Kohna (řízená oxidace), McQuaida-Ehna (cementace) — podle poznámky normy slouží tyto tři hranicím původního austenitu — nebo zcitlivění hranic zrn (A.7), které spolu s „jinými metodami dohodnutými při objednávce“ (v překladu) se týká austenitu manganových a korozivzdorných ocelí; „výsledky se mohou podle metody značně lišit“, proto je při porovnávání třeba zachovat stejné podmínky tepelného zpracování (6.3.1). Přesnost (7.1.3): srovnávací metoda — 0,5, planimetrická a průsečíková — 0,1; pro porovnání se indexy zaokrouhlují na násobky 0,5; při dvouvrcholovém rozdělení nemusí mít průměr smysl — potom ISO 14250. Srovnávací metoda (7.2): etalony při zvětšení 100:1 očíslované od −1 do 10; při jiném zvětšení g je index G = M + 2·log₂(g/100) = M + 6,64·lg(g/100) (vzorec 3, tabulka 2); nejméně tři náhodně zvolená pole na vzorku; je-li rozdíl mezi největším a nejmenším indexem menší než 3 — výsledek je aritmetický průměr, jinak lze provést další sérii nejméně šesti stanovení (výsledek — průměr z obou sérií, je-li v nové sérii rozdíl menší než 3), a nestačí-li ani to — popis rozptylu a komentář v protokolu nebo hodnocení podle ISO 14250; průměr se zaokrouhluje na 0,5. Norma uvádí, že etalony ASTM E112 dávají v podstatě stejné výsledky jako etalony z přílohy B. Planimetrická metoda (7.3): v kružnici nejméně 50 zrn; počet zrn nt = ne + ni/2 (ne — celá uvnitř, ni — protnutá kružnicí), m = nt/AC; chyba tohoto předpokladu při ≥ 50 zrnech činí cca 2 %; v obdélníku nt = ne + ni/2 + 1 (rohy).
KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. Zaprvé — etalony: vydání 2024 obnovilo přílohu B s novými etalony ISO místo ASTM; laboratoř, která hodnotí podle etalonů z předchozího vydání nebo ASTM E112, by to měla uvést v protokolu — norma hovoří o „v podstatě stejných“ výsledcích, ne o totožných. Zadruhé — dvouvrcholové rozdělení: střední index ze vzorku se dvěma populacemi zrn nepopisuje žádnou z nich (7.1.3) — je potřeba hodnocení podle ISO 14250 nebo popis rozptylu. Zatřetí — řez: při protáhlém zrnu je měření na příčném řezu zatíženo chybou (6.1). Začtvrté — zviditelnění hranic původního austenitu: výsledky různých metod (podle Bécheta-Beaujarda, Kohna, McQuaida-Ehna) se mohou značně lišit — v protokolu je třeba uvést metodu a tepelné zpracování. Zapáté — zvětšení: při zvětšení jiném než 100:1 je třeba číslo etalonu přepočítat podle tabulky 2; bez přepočtu je výsledek při 200:1 snížen o dva indexy.
CO ZDE NEUVÁDÍME. Nemáme body 7.3.5–7.5 (další část planimetrické metody, lineární a kruhová průsečíková metoda, jiné metody), kapitolu 8 ani přílohy — neuvádíme etalony, přepočty průsečíkové metody, interval spolehlivosti ani obsah protokolu. Náhled vydavatele končí v bodě 7.3.4 (vzorec 6 — počítání zrn v obdélníku).
Princip metody
Na metalografickém výbrusu se zviditelní hranice zrn feritu (např. nitalem) nebo austenitu či původního austenitu (činidla nebo metody z přílohy A) a pod mikroskopem se stanoví index velikosti zrna G: porovnáním obrazu s etalony při zvětšení 100:1, počítáním zrn v poli známé plochy (planimetrická metoda) nebo počítáním průsečíků měřicí čáry se zrny (průsečíková metoda); m = 8 × 2^G zrn na 1 mm² (ISO 643:2024). Metody se týkají vzorků s jednovrcholovým rozdělením velikosti zrna.
Použití
- Oceli a ocelové výrobky (válcované, kované, lité) — velikost zrna feritu a austenitu
- Zkoušky podle norem ocelových výrobků nebo objednávek, které stanoví počet a místo odběru vzorků (6.1)
- Posouzení vlivu tepelného zpracování na zrno (hranice původního austenitu metodami z přílohy A)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Vydání (z karty PKN) | PN-EN ISO 643:2025-02, 58 stran, KT 123 Zkoušení vlastností kovů, ICS 77.040.99; zavádí EN ISO 643:2024 a ISO 643:2024 [IDT] |
| Index velikosti zrna (7.1.2) | m = 8 × 2^G zrn na 1 mm², G = log₂ m − 3; G = 1 při m = 16 |
| Přesnost metod (7.1.3) | srovnávací 0,5; planimetrická a průsečíková 0,1; pro porovnání zaokrouhlení na 0,5 |
| Srovnávací metoda (7.2) | etalony při 100:1, čísla −1 až 10; nejméně 3 náhodná pole; při rozptylu ≥ 3 — nejméně 6 dalších stanovení |
| Planimetrická metoda (7.3) | nejméně 50 zrn v kružnici; nt = ne + ni/2; v obdélníku nt = ne + ni/2 + 1 |
| Zviditelnění hranic feritu (6.2) | nital: 2–3 % (obj.) kyseliny dusičné v ethanolu |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 643:2025-02 (anglická verze; zavádí EN ISO 643:2024 [IDT] a ISO 643:2024 [IDT])
- Název (PL)
- Stal — Mikrograficzne określanie wielkości ziarna
- Název (EN)
- Steels — Micrographic determination of the apparent grain size
Postup krok za krokem
-
Zkušební vzorek
Odebrat reprezentativní vzorek, daleko od silně deformovaného materiálu; při deformovaném zrnu výbrus rovnoběžný s hlavní osou deformace (6.1).
-
Zviditelnění hranic
Ferit — nital (6.2); austenit — chemické nebo elektrolytické leptání; hranice původního austenitu — metoda z přílohy A zvolená podle potřebné informace, při stejných podmínkách tepelného zpracování (6.3).
-
Srovnávací metoda
Porovnat nejméně 3 náhodná pole s etalony při 100:1 (nebo přepočítat index při jiném zvětšení); při rozptylu menším než 3 — průměr zaokrouhlený na 0,5 (7.2).
-
Planimetrická metoda
Spočítat celá (ne) a protnutá (ni) zrna v kružnici s nejméně 50 zrny: nt = ne + ni/2, m = nt/AC, G z m = 8 × 2^G (7.3).
-
Výsledek
Index G (srovnávací s přesností 0,5, planimetrická a průsečíková 0,1); průsečíkovou metodu a obsah protokolu (7.4, kapitola 8) — NEUVÁDÍME.
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Metalografický mikroskop | Vztažné zvětšení 100:1; při jiném — přepočet indexu podle tabulky 2 (7.2.3) | — |
| Etalony velikosti zrna | Příloha B ISO 643:2024 (nové etalony ISO) nebo okulárové nástavce návazné na národní nebo mezinárodní etalony (7.2.1) | — |
| Vybavení pro výbrusy | Řezání, zalévání, broušení a leštění obvyklými metodami (6.1); parametry NEUVÁDÍME | — |
| Software pro obrazovou analýzu | Přípustný u planimetrické metody k volbě kružnice a zvětšení (7.3.1, poznámka) | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Nital | — | 2–3 % (obj.) kyseliny dusičné v ethanolu — zviditelnění hranic zrn feritu (6.2) |
| Glyceregie, Kallingovo činidlo č. 2, Marbleovo činidlo | — | Chemické leptání jednofázových austenitických ocelí (6.3.1) |
| Kyselina dusičná 60 % (vodná) | — | Elektrolytické leptání korozivzdorných ocelí: 1,4 V, 60–120 s — zviditelní hranice zrn bez hranic dvojčat (6.3.1) |
| Nasycený roztok kyseliny pikrové | — | Metoda podle Bécheta-Beaujarda — hranice původního austenitu (6.3.1, A.2); podrobnosti NEUVÁDÍME |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Upozornění normy: dokument vyžaduje používání látek a činností, které bez vhodných bezpečnostních opatření mohou škodit zdraví; norma nepojednává o nebezpečích pro zdraví, bezpečnost ani životní prostředí — stanoví je uživatel
- Leptadla (kyselina dusičná, kyselina pikrová, glyceregie, kyselina šťavelová) — nebezpečí a ochranná opatření podle bezpečnostních listů (tento záznam je necituje)
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 643:2025-02 (anglická verze; zavádí EN ISO 643:2024 [IDT] a ISO 643:2024 [IDT]) — „Steels — Micrographic determination of the apparent grain size“.
Jak tato metoda funguje?
Na metalografickém výbrusu se zviditelní hranice zrn feritu (např. nitalem) nebo austenitu či původního austenitu (činidla nebo metody z přílohy A) a pod mikroskopem se stanoví index velikosti zrna G: porovnáním obrazu s etalony při zvětšení 100:1, počítáním zrn v poli známé plochy (planimetrická metoda) nebo počítáním průsečíků měřicí čáry se zrny (průsečíková metoda); m = 8 × 2^G zrn na 1 mm² (ISO 643:2024).
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Vydání (z karty PKN): PN-EN ISO 643:2025-02, 58 stran, KT 123 Zkoušení vlastností kovů, ICS 77.040.99; zavádí EN ISO 643:2024 a ISO 643:2024 [IDT]; Index velikosti zrna (7.1.2): m = 8 × 2^G zrn na 1 mm², G = log₂ m − 3; G = 1 při m = 16; Přesnost metod (7.1.3): srovnávací 0,5; planimetrická a průsečíková 0,1; pro porovnání zaokrouhlení na 0,5; Srovnávací metoda (7.2): etalony při 100:1, čísla −1 až 10; nejméně 3 náhodná pole; při rozptylu ≥ 3 — nejméně 6 dalších stanovení.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Metalografický mikroskop, Etalony velikosti zrna, Vybavení pro výbrusy, Software pro obrazovou analýzu.
Kde se tato zkouška používá?
Oceli a ocelové výrobky (válcované, kované, lité) — velikost zrna feritu a austenitu; Zkoušky podle norem ocelových výrobků nebo objednávek, které stanoví počet a místo odběru vzorků (6.1); Posouzení vlivu tepelného zpracování na zrno (hranice původního austenitu metodami z přílohy A).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Upozornění normy: dokument vyžaduje používání látek a činností, které bez vhodných bezpečnostních opatření mohou škodit zdraví; norma nepojednává o nebezpečích pro zdraví, bezpečnost ani životní prostředí — stanoví je uživatel; Leptadla (kyselina dusičná, kyselina pikrová, glyceregie, kyselina šťavelová) — nebezpečí a ochranná opatření podle bezpečnostních listů (tento záznam je necituje).
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 643.