🌿 Stanovení obsahu uhlovodíků C10–C40 (minerálního oleje) v tuhých odpadech plynovou chromatografií — přibližně 20 g vzorku se hodinu třepe s acetonem a roztokem n-heptanu se standardy retenčního okna, organická vrstva se promyje vodou, přečistí na kolonce s florisilem a síranem sodným a analyzuje GC-FID; výsledkem je součet ploch mezi píky n-dekanu a n-tetrakontanu vůči standardu ze dvou minerálních olejů, 100–10 000 mg/kg sušiny, PN-EN 14039
Ve zkratce
Uhlovodíky v tuhých odpadech se stanovují plynovou chromatografií bez halogenovaných rozpouštědel. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 14039:2008; STAV (stav karet k 03.10.2026): PN-EN 14039:2008 (polská verze) platná; PN-EN 14039:2005 (anglická verze) zrušena 28-01-2008 — stejný obsah EN 14039:2004. Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Tuhé odpady — uhlovodíky C10–C40 (vroucí v rozmezí cca 175–525 °C), 100–10 000 mg/kg sušiny (kapitola 1), Posouzení charakteru znečištění z obrazu chromatogramu a teplot varu n-alkanů (poznámka 1 ke kapitole 1), Odpady, dnové sedimenty, tuhá alternativní paliva, stavební materiály (písek, kamenivo, struska) — v rozsazích akreditace 5 laboratoří v PCA.
Na první pohled
- Norma: PN-EN 14039:2008
- Kategorie: Životní prostředí
- Kroky postupu: 5
- STAV (stav karet k 03.10.2026): PN-EN 14039:2008 (polská verze) platná; PN-EN 14039:2005 (anglická verze) zrušena 28-01-2008 — stejný obsah EN 14039:2004
- Vydání (z karty PKN): PN-EN 14039:2008, 23 stran, KT 216, ICS 13.030.01; zavádí EN 14039:2004 [IDT]
- Oblast použití (1): 100–10 000 mg/kg sušiny; sloučeniny vroucí v rozmezí cca 175–525 °C; bez těkavých uhlovodíků (např. benzinu)
Přehled
CO TATO NORMA POPISUJE. Předmět z katalogové karty PKN PN-EN 14039:2008 (polská verze), celý: „Je uvedena metoda kvantitativního stanovení obsahu uhlovodíků (C10 až C40) metodou plynové chromatografie v tuhých odpadech. Metoda je použitelná při obsahu uhlovodíků mezi 100 mg/kg a 10000 mg/kg základní sušiny“. Text normy čteme v ukázce SIST EN 14039:2005 (text EN 14039:2004 beze změn) od titulní strany přes obsah, předmluvu, úvod a kapitoly 1–9 po začátek bodu 10.4.1 včetně. Mimo ukázku zůstávají další část 10.4 (podmínky a provedení chromatografie, kalibrace), výpočty, kapitola 11 (charakteristiky metody), 12 (protokol) a přílohy A–E (příklady chromatogramů, teploty varu n-alkanů, schéma postupu, kapalné vodné odpady, přehled požadavků).
PODLE TEXTU EN 14039:2004 (kapitoly 1–9, body 10.1–10.4.1). Normu připravila CEN/TC 292 „Charakterizace odpadů“ (sekretariát NEN). Předmluva: odpady a kaly mohou obsahovat nebezpečné látky (toxické, reaktivní, hořlavé, infekční), plyny z činnosti mikroorganismů nebo chemických reakcí jsou hořlavé a zvyšují tlak v uzavřených lahvích a praskající lahve rozmetávají střepy, prach nebo aerosol. Úvod: uhlovodíky se dosud stanovovaly hlavně infračervenou spektroskopií po extrakci halogenovanými rozpouštědly (1,1,2-trichlor-1,2,2-trifluorethan, tetrachlormethan); norma dává metodu s kapilární plynovou chromatografií bez takových rozpouštědel; výsledky mohou být nesrovnatelné s výsledky infračervené metody; preferovaným extrakčním činidlem je směs acetonu a n-heptanu; pro odpady s velkým množstvím uhlovodíků s vysokou teplotou varu lze použít gravimetrickou metodu (EN 14345). Předmět (1): kvantitativní stanovení uhlovodíků C10–C40 v tuhých odpadech plynovou chromatografií, 100–10 000 mg/kg v přepočtu na sušinu; jako uhlovodíky se stanoví všechny sloučeniny vroucí přibližně v rozmezí 175–525 °C — n-alkany od C10H22 do C40H82, isoalkany, cykloalkany, alkylbenzeny, alkylnaftaleny a polycyklické aromatické uhlovodíky — pokud se neadsorbují na florisilu; těkavé uhlovodíky nelze kvantitativně stanovit, což se týká např. benzinu. Poznámky: z obrazu chromatogramu (příloha A) a teplot varu n-alkanů (příloha B) lze odhadnout přibližné rozmezí varu a charakter uhlovodíků; o kapalných organických odpadech není dost informací; kapalné vodné odpady se zkoušejí podle EN ISO 9377-2 nebo podle přílohy normy (záznam o PN-EN ISO 9377-2). Normativní odkazy (2): prEN 14346 (sušina), EN ISO 3696, ISO 8466-1. Definice (3.1): obsah uhlovodíků stanovený plynovou chromatografií je součet sloučenin extrahovatelných acetonem s n-heptanem (2 + 1), které se neadsorbují na florisilu a dají se chromatografovat na nepolární kapilární koloně s retenčními časy mezi n-dekanem a n-tetrakontanem — jsou to převážně nepolární řetězcové nebo rozvětvené alifatické, alicyklické, alkylsubstituované aromatické a polycyklické aromatické sloučeniny; definice se liší od definice v EN 14345. Princip (4): známé množství homogenizovaného vzorku se extrahuje acetonem a n-heptanem mechanickým třepáním nebo ultrazvukem, organická vrstva se oddělí a dvakrát promyje vodou, polární sloučeniny se odstraní chromatografií na florisilu a podíl přečištěného extraktu se analyzuje kapilární plynovou chromatografií s plamenově ionizačním detektorem; měří se celá plocha mezi standardy retenčního okna (n-dekan a n-tetrakontan) a přepočítá se vůči vnějšímu standardu ze stejných množství dvou různých minerálních olejů; místo heptanu lze použít jiné nepolární rozpouštědlo (např. petrolether, cyklohexan, n-hexan), prokáže-li se jeho vhodnost. Interference (5): vysoké koncentrace polárnějších sloučenin, např. živočišných a rostlinných tuků a olejů, mohou překročit kapacitu florisilu; do 10 000 mg/kg takové sloučeniny neruší. Činidla (6): voda nejméně jakosti 3 podle EN ISO 3696; aceton, n-heptan; florisil 150–250 µm, zahřívaný nejméně 16 h při 140 °C a uchovávaný v exsikátoru nad molekulovým sítem (nebo hotové kartuše); bezvodý síran sodný; testovací roztok stearylstearátu (cca 100 ± 1 mg ve 100 ml n-heptanu, stálý 6 měsíců při 1–5 °C); roztok standardů retenčního okna — (30 ± 1) mg n-tetrakontanu a 30 µl n-dekanu (cca 21 mg) v 1 l n-heptanu, používaný pro všechna ředění standardu uhlovodíků a uchovávaný při pokojové teplotě; standard uhlovodíků ke kalibraci — přibližně stejné hmotnosti dvou minerálních olejů rozpuštěné v roztoku retenčního okna na cca 8 g/l: první se zřetelnými píky (např. motorová nafta bez přísad), druhý s vyšším rozmezím varu, dávající v chromatogramu „hrb“ (např. mazací olej bez přísad); nezávislý kontrolní roztok ze středu pracovního rozsahu; roztok ke kontrole systému — sudé n-alkany C10–C40 po cca 50 mg/l v n-heptanu (rozlišení a odezva detektoru, retenční časy); kolonka — zátka ze skelné vaty nebo frita z PTFE, 2 g florisilu a 2 g síranu sodného, připravovaná těsně před použitím. Nebezpečí (7): aceton a n-heptan jsou extrémně hořlavé; opatrnost při odstřeďování; v extrakční nádobě může narůst tlak — odvzdušňovat v digestoři. Přístroje (8): sklo žíhané nebo vyplachované acetonem; třepačka nebo ultrazvuková lázeň; plynový chromatograf s nediskriminačním nástřikem, FID a teplotním programem; kapilární kolona s nepolární fází (např. 100 % dimethylpolysiloxan, 5 % fenyl-), délky nejméně 5 m, průměru 0,1–0,32 mm, dělící n-alkany až na základní linii; doporučena předkolona; datový systém integrující celou plochu chromatogramu s kompenzací úniku fáze; extrakční nádoba nejméně 100 ml, zkumavka 25 ml, dělicí nálevka nejméně 500 ml, skleněná kolonka cca 10 mm. Uchovávání (9): vzorky těsně uzavřené, ve tmě, při přibližně 4 °C, extrahované do týdne; není-li to možné — při −18 °C nebo níže; před analýzou homogenizace. Slepý pokus (10.1): s každou sérií, se všemi činidly bez vzorku; hodnota slepého pokusu vyšší než 10 % nejnižší hodnoty, která nás zajímá, vyžaduje kontrolu každého kroku. Voda (10.2): sušina se stanoví podle prEN 14346 ve vzorku nebo v každé fázi po rozvrstvení; stálé emulze se zkoušejí bez oddělení fází. Extrakce a přečištění (10.3): cca 20 g vzorku (s přesností 0,1 g) do nádoby, (40 ± 1) ml acetonu, krátké ruční protřepání, (20 ± 0,1) ml roztoku retenčního okna, třepání nebo ultrazvuk po dobu 1 h; po usazení sedimentu co nejvíce kapaliny do dělicí nálevky, dvojí promytí 100 ml vody k odstranění acetonu, organická vrstva do zkumavky, síran sodný do vymizení hrudek; 10 ml extraktu na kolonku s florisilem bez předchozího promytí rozpouštědlem, jímat celý eluát, podíl do vialky GC. Poznámky: navážka 5–30 g (menší, když vzorek pohlcuje extrakční činidlo, větší kvůli citlivosti); přípustná jiná extrakce (např. ASE) při srovnatelné účinnosti; odstřeďování urychluje dělení fází; alternativně kartuše se 2 g florisilu a 2 g síranu sodného; velmi důležité je, aby florisil byl čerstvý a aktivní a extrakt prostý acetonu (pod 0,1 % objemově), zvláště obsahuje-li vzorek vedle minerálních olejů PAU — PAU mají být adsorbovány na florisilu, a jsou-li v chromatogramu GC-FID vidět jejich zřetelné píky, je třeba to uvést v protokolu.
STAV (stav karet k 03.10.2026). Karta PN-EN 14039:2008 (polská verze, zveřejnění 28-01-2008, 23 stran, cenová skupina L) nemá záhlaví „Zrušena“: Sektor zdraví, životního prostředí a medicíny, KT 216 Odpadů, ICS 13.030.01, „Zavádí: EN 14039:2004 [IDT]“, „Nahrazuje: PN-EN 14039:2005 — anglická verze“. Karta PN-EN 14039:2005 (anglická verze) — „Zrušena“ 28-01-2008, „Nahrazena: PN-EN 14039:2008 — polská verze“; obě zavádějí tutéž EN 14039:2004. Vyhledávač PKN (heslo „PN-EN 14039“, 03.10.2026) jiná vydání neukazuje.
KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečet 03.10.2026). Číslo 14039 stojí v 7 záznamech u 5 laboratoří: AB 213, AB 322, AB 418, AB 550, AB 646. Jeden ze dvou záznamů AB 418 v naší kopii je položka TOC ze sousedního řádku dokumentu PCA (tam je uvedena PN-EN 13137:2004) — v aktuálním dokumentu AB 418 stojí norma 14039 u dvou položek minerálního oleje. V aktuálních rozsazích na stránkách PCA (odečet 03.10.2026, vydání od 17.11.2025 do 22.09.2026) uvádějí AB 213, AB 322 a AB 646 „PN-EN 14039:2008“, AB 418 — jednou s rokem a jednou bez, AB 550 — dvakrát bez roku. Záložka „Laboratoře“ („PN-EN 14039“) ukazuje stejných 5 laboratoří; ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 03.10.2026.
CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA). Odpady s kódy (AB 322, AB 646, AB 418, AB 550), tuhá alternativní paliva (AB 550), dnové sedimenty (AB 418) a stavební materiály — písek, kamenivo, struska (AB 213, AB 418). Názvy položek: „Obsah minerálního oleje (uhlovodíky C10–C40)“, „Obsah uhlovodíků v rozmezí C10 až C40 (minerální oleje)“, „Index minerálního oleje“ (AB 550). Technika všude: GC-FID. Rozsahy: (5,0–5000) mg/kg (AB 213), (5,0–10 000) mg/kg (AB 646), (10–10 000) mg/kg (AB 418), (50–10 000) mg/kg (AB 322); AB 550 rozsah neuvádí. Všechny čtyři uvedené dolní meze leží pod 100 mg/kg — dolní mezí použitelnosti z kapitoly 1; horní nepřekračují 10 000 mg/kg.
KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U uchovávání: vzorek držený při 4 °C déle než týden, a nezmrazený na −18 °C, nesplňuje podmínky kapitoly 9; těkavé frakce paliv (např. benzinu) metoda stejně kvantitativně nestanoví (1). U přečištění: aceton zbylý v extraktu (nad 0,1 % objemově) nebo neaktivní florisil propouštějí PAU a polární sloučeniny, které se dostanou do součtu jako „uhlovodíky“ — výsledek nadhodnocený; živočišné a rostlinné tuky nad 10 000 mg/kg překračují kapacitu florisilu (5, poznámka 5 k 10.3). U kalibrace: norma vyžaduje standard ze dvou různých olejů — jednoho se zřetelnými píky a druhého, výše vroucího, s „hrbem“ (6.8); standard z jednoho oleje je odchylka od normy; standardy okna n-dekan–n-tetrakontan se přidávají do každého vzorku (10.3), protože vymezují hranice integrace (4). U výpočtu: výsledek se vztahuje k sušině stanovené na samostatném podílu (10.2) — to je součást výpočtu, ne měření touto metodou (o sušině — záznam o PN-EN 14346); slepý pokus vyšší než 10 % nejnižší zajímavé hodnoty vyžaduje hledání příčiny (10.1). U výsledku: výsledky této metody mohou být nesrovnatelné s dřívější infračervenou metodou (úvod) a s gravimetrickou metodou EN 14345, která má jinou definici (3.1, poznámka 2); výsledky z intervalu pod 100 mg/kg leží mimo oblast použití normy.
CO NEUVÁDÍME. Další část 10.4, výpočty, kapitoly 11–12 a přílohy jsme nečetli, proto neuvádíme podmínky chromatografie, způsob určení plochy a základní linie, vzorec výpočtu, údaje o preciznosti ani požadavky na protokol kromě zápisu o PAU. Neuvádíme ani kritéria pro odpady nebo zeminy, protože texty předpisů jsme pro tento záznam nečetli.
Princip metody
Uhlovodíky se z vlhkého vzorku extrahují acetonem s n-heptanem, aceton se odstraní promytím vodou a polární sloučeniny (např. tuky, PAU) zachytí kolonka s florisilem. Přečištěný extrakt se dělí na nepolární kapilární koloně s plamenově ionizačním detektorem a integruje se celá plocha mezi píky n-dekanu a n-tetrakontanu, přidaných do každého vzorku; plocha se přepočte vůči standardu ze stejných množství dvou minerálních olejů a vztáhne k sušině.
Použití
- Tuhé odpady — uhlovodíky C10–C40 (vroucí v rozmezí cca 175–525 °C), 100–10 000 mg/kg sušiny (kapitola 1)
- Posouzení charakteru znečištění z obrazu chromatogramu a teplot varu n-alkanů (poznámka 1 ke kapitole 1)
- Odpady, dnové sedimenty, tuhá alternativní paliva, stavební materiály (písek, kamenivo, struska) — v rozsazích akreditace 5 laboratoří v PCA
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| STAV (stav karet k 03.10.2026) | PN-EN 14039:2008 (polská verze) platná; PN-EN 14039:2005 (anglická verze) zrušena 28-01-2008 — stejný obsah EN 14039:2004 |
| Vydání (z karty PKN) | PN-EN 14039:2008, 23 stran, KT 216, ICS 13.030.01; zavádí EN 14039:2004 [IDT] |
| Oblast použití (1) | 100–10 000 mg/kg sušiny; sloučeniny vroucí v rozmezí cca 175–525 °C; bez těkavých uhlovodíků (např. benzinu) |
| Extrakce (10.3) | cca 20 g vzorku (5–30 g), 40 ml acetonu + 20 ml roztoku retenčního okna v n-heptanu, 1 h třepání nebo ultrazvuku; dvě promytí 100 ml vody |
| Přečištění (6.11, 10.3) | 10 ml extraktu na 2 g florisilu + 2 g Na2SO4, bez předchozího promytí; aceton v extraktu < 0,1 % obj. |
| Integrační okno a kalibrace (4, 6.7, 6.8) | plocha od n-dekanu po n-tetrakontan; standard cca 8 g/l ze dvou olejů: s píky (např. motorová nafta) a s „hrbem“ (např. mazací olej) |
| Slepý pokus (10.1) — podmínka platnosti | s každou sérií; nad 10 % nejnižší zajímavé hodnoty — zkontrolovat každý krok |
| Uchovávání (9) | těsně uzavřené, ve tmě, cca 4 °C, extrakce do týdne; jinak −18 °C nebo níže |
| Dosah v rozsazích akreditace (odečet 03.10.2026) | 5 laboratoří, 7 záznamů v kopii databáze (jeden chybně přiřazený u AB 418); záložka „Laboratoře“ („PN-EN 14039“) — stejných 5 na produkčním serveru |
Norma
- Označení normy
- PN-EN 14039:2008
- Název (PL)
- Charakteryzowanie odpadów — Oznaczanie zawartości węglowodorów w zakresie od C10 do C40 za pomocą chromatografii gazowej
- Název (EN)
- Characterization of waste — Determination of hydrocarbon content in the range of C10 to C40 by gas chromatography
Postup krok za krokem
-
Uchování a sušina
Vzorek při 4 °C ve tmě, extrakce do týdne (jinak −18 °C); homogenizace; sušina na samostatném podílu podle prEN 14346. PN-EN 14039:2008 platná (stav karty PKN k 03.10.2026).
-
Extrakce
cca 20 g vzorku + 40 ml acetonu, krátce protřepat, přidat 20 ml roztoku retenčního okna, 1 h třepání nebo ultrazvuku; nádobu odvzdušňovat v digestoři.
-
Odstranění acetonu a vysušení
Kapalinu do dělicí nálevky, dvakrát promýt 100 ml vody, organickou vrstvu vysušit síranem sodným.
-
Přečištění na florisilu
10 ml extraktu na kolonku (2 g florisilu + 2 g Na2SO4), jímat celý eluát; čerstvý, aktivní florisil.
-
GC-FID
Zkontrolovat systém roztokem n-alkanů; změřit plochu mezi n-dekanem a n-tetrakontanem; slepý pokus s každou sérií. Podmínky a výpočty — mimo přečtenou ukázku.
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Plynový chromatograf s FID | Nediskriminační nástřik, teplotní program pece (8.3) | — |
| Nepolární kapilární kolona | Např. 100 % dimethylpolysiloxan nebo 5 % fenyl-; ≥ 5 m, 0,1–0,32 mm; dělí n-alkany až na základní linii; doporučena předkolona 0,53 mm ≥ 2 m (8.4) | — |
| Datový systém | Integrace celé plochy chromatogramu s kompenzací úniku fáze a opětovným určením základní linie (8.5) | — |
| Třepačka nebo ultrazvuková lázeň | Extrakce po dobu 1 h (8.2, 10.3) | — |
| Extrakční nádoba ≥ 100 ml, dělicí nálevka ≥ 500 ml, skleněné kolonky cca 10 mm | Zábrusové uzávěry nebo šroubovací víčka se septem potaženým PTFE (8.6–8.9) | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Aceton | 67-64-1 | 40 ml na extrakci; odstraňuje se promytím vodou na < 0,1 % obj. (6.2, 10.3) |
| n-Heptan | 142-82-5 | Rozpouštědlo roztoku retenčního okna a standardů (6.3) |
| Florisil | — | 150–250 µm, ≥ 16 h při 140 °C, v exsikátoru nad molekulovým sítem; 2 g na kolonku (6.4, 6.11) |
| Síran sodný bezvodý | 7757-82-6 | Sušení extraktu, 2 g v kolonce (6.5) |
| n-Dekan a n-tetrakontan | — | Standardy retenčního okna: 30 µl n-dekanu a (30 ± 1) mg n-tetrakontanu v 1 l n-heptanu (6.7) |
| Stearylstearát (oktadecylester kyseliny oktadekanové) | — | Testovací roztok cca 100 mg ve 100 ml n-heptanu, stálý 6 měsíců při 1–5 °C (6.6) |
| Minerální oleje pro standard | — | Motorová nafta a mazací olej bez přísad, přibližně stejné hmotnosti, cca 8 g/l (6.8) |
| Sudé n-alkany C10–C40 | — | Po cca 50 mg/l v n-heptanu — kontrola systému GC (6.10) |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Aceton a n-heptan jsou extrémně hořlavé; zvláštní opatrnost při odstřeďování; tlak v extrakční nádobě odvzdušňovat v digestoři (kapitola 7)
- Odpady a kaly mohou obsahovat toxické, reaktivní, hořlavé nebo infekční látky; plyny ze vzorků mohou roztrhnout uzavřené lahve (předmluva)
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN 14039:2008 — „Characterization of waste — Determination of hydrocarbon content in the range of C10 to C40 by gas chromatography“.
Jak tato metoda funguje?
Uhlovodíky se z vlhkého vzorku extrahují acetonem s n-heptanem, aceton se odstraní promytím vodou a polární sloučeniny (např. tuky, PAU) zachytí kolonka s florisilem.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
STAV (stav karet k 03.10.2026): PN-EN 14039:2008 (polská verze) platná; PN-EN 14039:2005 (anglická verze) zrušena 28-01-2008 — stejný obsah EN 14039:2004; Vydání (z karty PKN): PN-EN 14039:2008, 23 stran, KT 216, ICS 13.030.01; zavádí EN 14039:2004 [IDT]; Oblast použití (1): 100–10 000 mg/kg sušiny; sloučeniny vroucí v rozmezí cca 175–525 °C; bez těkavých uhlovodíků (např. benzinu); Extrakce (10.3): cca 20 g vzorku (5–30 g), 40 ml acetonu + 20 ml roztoku retenčního okna v n-heptanu, 1 h třepání nebo ultrazvuku; dvě promytí 100 ml vody.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Plynový chromatograf s FID, Nepolární kapilární kolona, Datový systém, Třepačka nebo ultrazvuková lázeň, Extrakční nádoba ≥ 100 ml, dělicí nálevka ≥ 500 ml, skleněné kolonky cca 10 mm.
Kde se tato zkouška používá?
Tuhé odpady — uhlovodíky C10–C40 (vroucí v rozmezí cca 175–525 °C), 100–10 000 mg/kg sušiny (kapitola 1); Posouzení charakteru znečištění z obrazu chromatogramu a teplot varu n-alkanů (poznámka 1 ke kapitole 1); Odpady, dnové sedimenty, tuhá alternativní paliva, stavební materiály (písek, kamenivo, struska) — v rozsazích akreditace 5 laboratoří v PCA.
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Aceton a n-heptan jsou extrémně hořlavé; zvláštní opatrnost při odstřeďování; tlak v extrakční nádobě odvzdušňovat v digestoři (kapitola 7); Odpady a kaly mohou obsahovat toxické, reaktivní, hořlavé nebo infekční látky; plyny ze vzorků mohou roztrhnout uzavřené lahve (předmluva).
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 14039.