🌿 Zkouška inhibice světélkování Vibrio fischeri (lyofilizované bakterie)
Ve zkratce
Stanovení inhibičního účinku vzorků vody na světélkování mořských bakterií Vibrio fischeri NRRL B-11177 z lyofilizovaného přípravku: změna luminiscence po 15 min nebo 30 min (volitelně 5 min) kontaktu se vzorkem, s korekcí na změnu světélkování kontrolních vzorků. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 11348-3:2008 + A1:2019-03; Organismus: Vibrio fischeri NRRL B-11177, lyofilizovaný přípravek. Postup zahrnuje 6 kroků; oblasti použití: Odpadní vody (kap. 1), Vodné výluhy a průsakové vody (kap. 1), Sladké povrchové a podzemní vody; mořské a brakické vody — se zohledněním stimulace světélkování solí (kap. 1, příloha D).
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 11348-3:2008 + A1:2019-03
- Kategorie: Životní prostředí
- Kroky postupu: 6
- Organismus: Vibrio fischeri NRRL B-11177, lyofilizovaný přípravek
- Doba kontaktu: 15 min nebo 30 min, volitelně 5 min
- Teplota zkoušky: (15 ± 1) °C; v jedné zkoušce odchylka nejvýše ± 0,3 °C
Přehled
STAV (stav k 02.11.2026). PN-EN ISO 11348-3:2008 — anglická verze (polský název v katalogu PKN: „Jakost vod — Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (zkouška na luminiscenčních bakteriích) — Část 3: Metoda s použitím lyofilizovaných bakterií“), zveřejněná 15.12.2008, zavádí EN ISO 11348-3:2008 a ISO 11348-3:2007 [IDT]; nahradila PN-EN ISO 11348-3:2002 (polskou verzi); změna PN-EN ISO 11348-3:2008/A1:2019-03 (anglická verze, 7.03.2019) zavádí EN ISO 11348-3:2008/A1:2018 a ISO 11348-3:2007/Amd 1:2018. Karta nemá poznámku o zrušení — norma aktuální. ISO 11348-3:2007 je druhé vydání, které po technické revizi nahradilo ISO 11348-3:1998; v roce 2018 byla vydána změna ISO 11348-3:2007/Amd 1:2018 — nahrazuje třetí bod kritérií platnosti (kap. 11): u ředění určujících hodnotu LID nesmí odchylka od jejich průměru přesáhnout 3 procentní body. Řada ISO 11348 má tři části: 1 — čerstvě připravené bakterie, 2 — bakterie sušené v kapalném stavu, 3 — lyofilizované bakterie. Obchodní názvy souprav nejsou součástí normy — vyžaduje kmen NRRL B-11177 z komerčně dostupných lyofilizovaných činidel.
PROČ TŘI ČÁSTI (úvod). Normalizační práce ukázaly, že čerstvé, lyofilizované a v kapalném stavu sušené bakterie mohou dávat různé výsledky, zejména u těžkých kovů: ochranná média použitá ke konzervaci ovlivňují biologickou dostupnost toxických látek a světélkování a složení přípravků různých dodavatelů uživatel často nezná. Proto část 3 popisuje postup s lyofilizovanými bakteriemi, který uživatel může interpretovat v každém detailu; volba techniky náleží laboratoři.
PŘEDMĚT (kap. 1). Inhibice luminiscence emitované mořskou bakterií Vibrio fischeri (NRRL B-11177) — odpadní vody, vodné výluhy a průsakové vody, sladké vody (povrchové a podzemní), mořské a brakické vody, eluáty sedimentů (sladkovodních, brakických a mořských), pórová voda a jednotlivé látky zředěné ve vodě.
RUŠIVÉ VLIVY (kap. 4). Výsledek mohou zkreslit nerozpustné, málo rozpustné, těkavé látky nebo látky reagující s ředicí vodou nebo suspenzí. Silná barva nebo zákal pohlcuje či rozptyluje světlo — pomáhá sedimentace, odstředění nebo korekční zkumavka se dvěma komorami (příloha A). Vysoká spotřeba kyslíku a snadno rozložitelné živiny snižují světélkování nezávisle na kontaminantech; pH mimo rozsah 6,0–8,5 ovlivňuje luminiscenci. Slané vzorky často stimulují světélkování, což může maskovat inhibici (příloha D); salinita nad 30 g/l NaCl spolu s požadovaným přídavkem soli hrozí hyperosmotickými účinky — celková salinita by neměla překročit osmolaritu roztoku 35 g/l NaCl.
BAKTERIE, ROZTOKY A PŘÍSTROJE (kap. 5–6). Suspenze se připravují z komerčně dostupných lyofilizovaných činidel uchovávaných při −18 °C až −20 °C; bakterie světélkují ihned po rekonstituci. Ředicím roztokem je roztok 20 g/l NaCl a pro lyofilizované bakterie — roztok 20 g NaCl, 2,035 g MgCl₂·6H₂O a 0,30 g KCl v 1 l. Referenční látky, v koncentracích asi dvojnásobných oproti očekávané EC50: síran zinečnatý heptahydrát 19,34 mg/l, 3,5-dichlorfenol 6,8 mg/l a dichroman draselný 105,8 mg/l; každá dodaná šarže bakterií se zkouší všemi třemi a nejméně jednou — souběžně s každou rekonstituovanou lahvičkou. Termoblok udržuje vzorky při (15 ± 1) °C, s odchylkou v jedné zkoušce nejvýše ± 0,3 °C; luminometr má měřicí celu při (15 ± 1) °C a zásobní suspenze se uchovává při (4 ± 3) °C.
VZORKY (kap. 7). Nádoby podle ISO 5667-16 se plní až po okraj; zkouší se co nejdříve — do 48 h při 2–5 °C ve tmě, do dvou měsíců při −18 °C nebo níže, bez chemických konzervačních činidel. Kyslík ve vzorku má přesahovat 3 mg/l (jinak provzdušnění nebo míchání); pH 6,0–8,5 obvykle nevyžaduje úpravu, v případě potřeby se upraví na 7,0 ± 0,2 nebo na meze 6,0 a 8,5. Ke vzorku se přidá 20 g NaCl na litr (u zasolených vzorků — tolik, aby osmolarita odpovídala 20 g/l NaCl; při 20–50 g/l ekvivalentu NaCl se sůl nepřidává). Silně zakalené vzorky se nechají stát 1 h, odstředí (např. 10 min při 5 000 g) nebo zfiltrují.
POSTUP (kap. 8). Lahvička lyofilizátu (obsah na nejvýše 100 měření) se vyjme z mrazničky těsně před rekonstitucí: 1 ml destilované vody ochlazené na (4 ± 3) °C se nalije do lahvičky najednou, celý, bez pipety. Zásobní suspenze má asi 10⁸ buněk v mililitru a slouží ke zkouškám, dokud splňuje kritéria platnosti. Po nejméně 10 min se připraví zkušební suspenze: ve variantě A se přidá po 10 µl zásobní suspenze do 500 µl roztoku pro lyofilizované bakterie ve zkumavkách při (15 ± 1) °C, ve variantě B se v kuželové baňce smísí 1 objem zásobní suspenze s 50 objemy tohoto roztoku při (4 ± 3) °C a rozpipetuje po 500 µl do zkumavek při (15 ± 1) °C — v obou variantách ve stejných časových odstupech (5–20 s) jako pozdější měření. Protože se spojují stejné objemy vzorku a suspenze, nejvyšší koncentrace vzorku ve zkoušce činí zpravidla 50 %; zkouška téměř neředěných vzorků (80 %) vyžaduje dodatečnou kontrolu. Luminiscence se měří po 15 min nebo 30 min (volitelně po 5 min), s korekcí fkt na změnu intenzity v kontrolních vzorcích během expozice (kap. 3).
CO ZDE NEUVÁDÍME. Podrobný průběh měření, výpočetní vzorce (kap. 9–10), ostatní kritéria platnosti (kap. 11) a přesnost (kap. 12, příloha C) jsou mimo dostupný text vydání z roku 2007.
Princip metody
Stanovené objemy vzorku nebo jeho ředění se ve zkumavkách spojí se suspenzí bakterií Vibrio fischeri a luminometrem se měří jejich světélkování při (15 ± 1) °C — po 15 min nebo 30 min kontaktu, volitelně také po 5 min.
Inhibice světélkování se počítá vůči kontrolním vzorkům s roztokem chloridu sodného, s korekcí fkt na změnu jejich světélkování během expozice; z řady ředění se stanoví nejmenší neúčinné ředění (LID) nebo hodnoty EC20 a EC50 (kap. 3).
Použití
- Odpadní vody (kap. 1)
- Vodné výluhy a průsakové vody (kap. 1)
- Sladké povrchové a podzemní vody; mořské a brakické vody — se zohledněním stimulace světélkování solí (kap. 1, příloha D)
- Eluáty sladkovodních, brakických a mořských sedimentů; pórová voda (kap. 1)
- Jednotlivé látky zředěné ve vodě (kap. 1)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Organismus | Vibrio fischeri NRRL B-11177, lyofilizovaný přípravek |
| Doba kontaktu | 15 min nebo 30 min, volitelně 5 min |
| Teplota zkoušky | (15 ± 1) °C; v jedné zkoušce odchylka nejvýše ± 0,3 °C |
| Výsledek | LID nebo EC20 a EC50 z řady ředění |
| Příprava vzorku | kyslík nad 3 mg/l; pH 6,0–8,5 (v případě potřeby 7,0 ± 0,2); 20 g NaCl na litr |
| Referenční látky | ZnSO₄·7H₂O 19,34 mg/l, 3,5-dichlorfenol 6,8 mg/l, K₂Cr₂O₇ 105,8 mg/l (asi 2 × EC50) |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 11348-3:2008 + A1:2019-03
- Název (PL)
- Jakość wody — Oznaczanie inhibicyjnego działania próbek wody na emisję światła przez Vibrio fischeri (badanie na bakteriach luminescencyjnych) — Część 3: Metoda z zastosowaniem liofilizowanych bakterii
- Název (EN)
- Water quality — Determination of the inhibitory effect of water samples on the light emission of Vibrio fischeri (Luminescent bacteria test) — Part 3: Method using freeze-dried bacteria
Postup krok za krokem
-
Vzorek
Nádoby podle ISO 5667-16, naplněné až po okraj; zkouška co nejdříve — do 48 h při 2–5 °C ve tmě, do dvou měsíců při −18 °C nebo níže; bez konzervačních činidel (7.1).
-
Příprava vzorku
Kyslík nad 3 mg/l, v případě potřeby provzdušnit; pH 6,0–8,5 obvykle bez úpravy, v případě potřeby na 7,0 ± 0,2; přidat 20 g NaCl na litr; zakalené vzorky — nechat stát 1 h, odstředit (např. 10 min, 5 000 g) nebo zfiltrovat (7.2).
-
Řada a kontroly
Řada ředění (příloha B), referenční vzorky a kontroly s roztokem NaCl ve zkumavkách při (15 ± 1) °C; nová šarže bakterií — všechny tři referenční látky, každá lahvička — nejméně jedna (8.1).
-
Zásobní suspenze
1 ml destilované vody ochlazené na (4 ± 3) °C nalít do lahvičky s lyofilizátem najednou, celý, bez pipety; asi 10⁸ buněk v mililitru; uchovávání při (4 ± 3) °C (8.2).
-
Zkušební suspenze
Po nejméně 10 min — ve variantě A po 10 µl zásobní suspenze do 500 µl roztoku pro lyofilizované bakterie při (15 ± 1) °C; ve variantě B 1 objem zásobní suspenze na 50 objemů roztoku při (4 ± 3) °C v kuželové baňce, pak po 500 µl do zkumavek; ve stejných časových odstupech (5–20 s) jako pozdější měření (8.3).
-
Měření a výsledek
Světélkování po 15 min nebo 30 min (volitelně po 5 min), s korekcí fkt z kontrolních vzorků; výsledek jako LID nebo EC20 a EC50 (kap. 3).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Luminometr | měřicí cela při (15 ± 1) °C, s přizpůsobenými zkumavkami (6.4) | — |
| Termoblok | (15 ± 1) °C; v jedné zkoušce odchylka nejvýše ± 0,3 °C (6.3) | — |
| Mraznička a inkubátor nebo chladnička | přípravek při −18 °C až −20 °C; zásobní suspenze při (4 ± 3) °C (5.1, 6.1–6.2) | — |
| Pístové pipety nebo stříkačky | 10 µl, 500 µl a 1 000 µl a pipety s nastavitelným objemem (6.8–6.9) | — |
| pH-metr, konduktometr, oxymetr | oxymetr podle ISO 5814 (6.6, 6.10–6.11) | — |
| Zkumavky | z chemicky inertního materiálu, přizpůsobené luminometru a termobloku (6.5) | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Lyofilizované bakterie | — | kmen Vibrio fischeri NRRL B-11177; komerčně dostupný přípravek, uchovávaný při −18 °C až −20 °C; lahvička vystačí na nejvýše 100 měření (5.1, 8.2) |
| Roztok chloridu sodného | 7647-14-5 | 20 g NaCl v 1 l vody — ředicí roztok a kontrolní vzorek (5.2) |
| Roztok pro lyofilizované bakterie | — | 20 g NaCl, 2,035 g MgCl₂·6H₂O a 0,30 g KCl v 1 l vody; lze uchovávat v podílech při −18 °C až −20 °C (5.5) |
| Referenční látky | — | ZnSO₄·7H₂O 19,34 mg/l, 3,5-dichlorfenol 6,8 mg/l (čistota nad 99 %), K₂Cr₂O₇ 105,8 mg/l — každý v roztoku NaCl, bez úpravy pH (5.6) |
| Hydroxid sodný a kyselina chlorovodíková | — | např. 1 mol/l — k úpravě pH (5.3–5.4) |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Norma upozorňuje, že zkouška vyžaduje znalost běžné laboratorní praxe a řádně vyškolený personál a bezpečnostní pravidla stanoví uživatel (upozornění normy)
- Dichroman draselný je karcinogenní látka, toxická při vdechování; norma připouští hotové přípravky o stanovené koncentraci (5.6, poznámka; ISO 6341, 6.4)
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 11348-3:2008 + A1:2019-03 — „Water quality — Determination of the inhibitory effect of water samples on the light emission of Vibrio fischeri (Luminescent bacteria test) — Part 3: Method using freeze-dried bacteria“.
Jak tato metoda funguje?
Stanovené objemy vzorku nebo jeho ředění se ve zkumavkách spojí se suspenzí bakterií Vibrio fischeri a luminometrem se měří jejich světélkování při (15 ± 1) °C — po 15 min nebo 30 min kontaktu, volitelně také po 5 min. Inhibice světélkování se počítá vůči kontrolním vzorkům s roztokem chloridu sodného, s korekcí fkt na změnu jejich světélkování během expozice; z řady ředění se stanoví nejmenší neúčinné ředění (LID) nebo hodnoty EC20 a EC50 (kap.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Organismus: Vibrio fischeri NRRL B-11177, lyofilizovaný přípravek; Doba kontaktu: 15 min nebo 30 min, volitelně 5 min; Teplota zkoušky: (15 ± 1) °C; v jedné zkoušce odchylka nejvýše ± 0,3 °C; Výsledek: LID nebo EC20 a EC50 z řady ředění.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 6 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Luminometr, Termoblok, Mraznička a inkubátor nebo chladnička, Pístové pipety nebo stříkačky, pH-metr, konduktometr, oxymetr, Zkumavky.
Kde se tato zkouška používá?
Odpadní vody (kap. 1); Vodné výluhy a průsakové vody (kap. 1); Sladké povrchové a podzemní vody; mořské a brakické vody — se zohledněním stimulace světélkování solí (kap. 1, příloha D); Eluáty sladkovodních, brakických a mořských sedimentů; pórová voda (kap. 1); Jednotlivé látky zředěné ve vodě (kap. 1).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Norma upozorňuje, že zkouška vyžaduje znalost běžné laboratorní praxe a řádně vyškolený personál a bezpečnostní pravidla stanoví uživatel (upozornění normy); Dichroman draselný je karcinogenní látka, toxická při vdechování; norma připouští hotové přípravky o stanovené koncentraci (5.6, poznámka; ISO 6341, 6.4).
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 11348-3.