🔩 Ultrazvukové stanovení tloušťky — čtyři režimy měření doby průchodu impulzu

Materiály a NDT PN-EN ISO 16809

Ve zkratce

Tloušťka se stanoví z doby průchodu krátkého ultrazvukového impulzu stěnou vynásobením známé rychlosti zvuku dobou průchodu a vydělením počtem průchodů. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 16809:2025-12; Rozsah kmitočtů: Od 100 kHz (průchod v silně tlumících materiálech) do 50 MHz (tenké kovové plechy); v režimu 4 obvykle pod 1 MHz. Postup zahrnuje 8 kroků; oblasti použití: Měření tloušťky stěny během výroby kovových a nekovových výrobků, Měření zbytkové tloušťky stěny zásobníků a potrubí v provozu, Posouzení korozních a erozních úbytků na zkorodovaných površích.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 16809:2025-12
  • Kategorie: Materiály a NDT
  • Kroky postupu: 8
  • Předmět platného vydání: PN-EN ISO 16809:2025-12 zahrnuje kontaktní nebo imerzní techniku; níže uvedené parametry pocházejí z vydání ISO 16809:2017 a týkají se kontaktní techniky
  • Režimy měření: Režim 1 — budicí impulz k prvnímu echu s nulovou korekcí; režim 2 — od konce předsádky k prvnímu koncovému echu; režim 3 — mezi koncovými echy; režim 4 — průchod od vysílače k přijímači
  • Rozsah kmitočtů: Od 100 kHz (průchod v silně tlumících materiálech) do 50 MHz (tenké kovové plechy); v režimu 4 obvykle pod 1 MHz

Přehled

STAV (stav k 11.11.2026). PN-EN ISO 16809:2025-12 „Nedestruktivní zkoušení — Ultrazvukové stanovení tloušťky“ (polský název v překladu) — anglická verze, zveřejněná 05.12.2025, zavádí EN ISO 16809:2025 a ISO 16809:2025 [IDT]; nahradila PN-EN ISO 16809:2019-08 (anglická verze, zavádějící ISO 16809:2017). Podle karty PKN norma uvádí zásady stanovení tloušťky kovových a nekovových materiálů s využitím kontaktní nebo imerzní techniky, založené výhradně na měření doby průchodu ultrazvukových vln. ISO 16809:2025 je třetí vydání (13.06.2025); podle předmluvy byl v něm termín „měření“ změněn na „stanovení“, terminologie přizpůsobena ISO 16831, ke stanovení tloušťky stěn připuštěny přístroje se zobrazením A vyhovující ISO 22232-1 a opraveny všechny obrázky. Z vydání 2025 jsme měli jen předmluvu a obsah, proto popis níže odpovídá obsahu vydání ISO 16809:2017 (kapitoly 1–7.1) a zahrnuje výhradně kontaktní techniku; imerzní techniku nepopisuje.

Norma stanoví zásady ultrazvukového měření tloušťky kovových a nekovových materiálů přímým kontaktem, založené výhradně na měření doby průchodu ultrazvukových impulzů. Tloušťka dílu nebo konstrukce se stanoví přesným měřením doby, kterou krátký impulz vytvořený měničem potřebuje k průchodu tloušťkou materiálu jednou, dvakrát nebo vícekrát; tloušťka se vypočítá vynásobením známé rychlosti zvuku v materiálu dobou průchodu a vydělením počtem průchodů impulzu stěnou.

Úloha měření tloušťky se dělí na dvě oblasti použití s odlišnými podmínkami a technikami: měření během výroby a měření zbytkové tloušťky stěny během provozu. Velmi často se měření provádějí na zkorodovaných površích, například zásobníků a potrubí.

Přesnost měření závisí na přesnosti měření doby průchodu, na způsobu stanovení doby (průchod nulou, hrana–hrana, vrchol–vrchol), na zvoleném režimu — v režimu vícenásobných ech je přesnost vyšší než v režimech jednoho echa — a na použitém kmitočtu, protože vyšší kmitočty dávají přesnější měření doby. Podle tloušťky a materiálu se používají kmitočty od 100 kHz u průchodové techniky pro silně tlumící materiály do 50 MHz pro tenké kovové plechy. Měření spočívá ve stanovení doby průchodu a výpočtu tloušťky za předpokladu stálé rychlosti zvuku — není-li rychlost v dráze impulzu stálá, přesnost je vážně narušena.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Dostupný text vydání 2017 končí na začátku kapitoly 7: neuvádíme způsoby nastavení digitálních přístrojů a přístrojů se zobrazením A (7.2), ověřování nastavení (7.3), vliv podmínek a přístrojů na přesnost (kapitola 8), vliv materiálu (kapitola 9) ani obsah protokolu (kapitola 10).

Princip metody

Krátký ultrazvukový impulz vytvořený měničem prochází tloušťkou materiálu a odráží se od protilehlé stěny. Tloušťka se vypočítá jako součin známé rychlosti zvuku v materiálu a doby průchodu, dělený počtem průchodů impulzu stěnou. Norma popisuje čtyři režimy: režim 1 měří dobu od budicího impulzu k prvnímu zpětnému echu, zmenšenou o nulovou korekci zohledňující tloušťku ochranné destičky sondy a vrstvy vazebního prostředku (režim jednoho echa); režim 2 měří dobu od konce předsádky k prvnímu koncovému echu (režim jednoho echa s předsádkou); režim 3 měří dobu mezi po sobě jdoucími koncovými echy (režim vícenásobných ech); režim 4 měří dobu průchodu impulzu od vysílače k přijímači přiloženému k protilehlé stěně (průchodová technika).

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Předmět platného vydáníPN-EN ISO 16809:2025-12 zahrnuje kontaktní nebo imerzní techniku; níže uvedené parametry pocházejí z vydání ISO 16809:2017 a týkají se kontaktní techniky
Režimy měřeníRežim 1 — budicí impulz k prvnímu echu s nulovou korekcí; režim 2 — od konce předsádky k prvnímu koncovému echu; režim 3 — mezi koncovými echy; režim 4 — průchod od vysílače k přijímači
Rozsah kmitočtůOd 100 kHz (průchod v silně tlumících materiálech) do 50 MHz (tenké kovové plechy); v režimu 4 obvykle pod 1 MHz
PřesnostZávisí na režimu (režim 3 přesnější než režimy 1 a 2), na způsobu stanovení doby a na kmitočtu; předpoklad stálé rychlosti zvuku je podmínkou věrohodnosti
Dosedací plochaUpřednostňuje se čistá a rovná dosedací plocha o rozměru nejméně dvojnásobném oproti průměru sondy; na zkorodovaných površích se doporučuje zabrousit plochu nejméně dvakrát větší, než je průměr sondy
SondyDvojité nebo jednoduché, obvykle podélných vln; u dvojitých sond se vyžaduje kompenzace chyby dráhy V
Zakřivené objektyPrůměr dosedací plochy sondy výrazně menší než průměr objektu
PovlakyDobře přilnavé povlaky (lak, plátování, smalt) mohou zůstat, málo tloušťkoměrů je však dokáže vyloučit z měření; při měření přes povlak je třeba znát jeho tloušťku a rychlost zvuku, pokud se nepoužívá režim 3
MěrkySystém se kalibruje na vzorcích nebo měrkách srovnatelných rozměrů, materiálu a struktury; musí být známa tloušťka nebo rychlost zvuku měrky
TeplotaVětšina sond je určena pro práci od −20 °C do +60 °C; pod 0 °C vazební prostředek s bodem tuhnutí nižším než teplota zkoušky, nad 60 °C vysokoteplotní sonda a vazební prostředek určený pro tuto teplotu

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 16809:2025-12
Název (PL)
Badania nieniszczące — Ultradźwiękowe wyznaczanie grubości
Název (EN)
Non-destructive testing — Ultrasonic thickness determination

Postup krok za krokem

  1. Kvalifikace operátora

    Operátor musí mít základní znalosti fyziky ultrazvuku a podrobnou znalost a proškolení v ultrazvukovém měření tloušťky a také znát výrobek a materiál. Doporučuje se kvalifikace podle ISO 9712 nebo rovnocenná; podle poznámky v textu 2017 musí být personál pro kategorie III a IV podle směrnice o tlakových zařízeních schválen organizací třetí strany uznanou členským státem.

  2. Ověření objektu

    Objekt musí umožňovat šíření ultrazvukové vlny a ke každému měřenému místu musí být volný přístup. Povrch měřené oblasti má být bez nečistot, maziva, vláken, okují, tavidla a svarového rozstřiku, oleje a jiných látek rušících zkoušku.

  3. Příprava povrchu

    Upřednostňuje se čistá a rovná dosedací plocha o rozměru nejméně dvojnásobném oproti průměru sondy — špatný kontakt způsobuje ztrátu energie a zkreslení signálů a dráhy vlny. Volné částice a nepřilnavé povlaky odstranit kartáčováním nebo broušením. Na zkorodovaných površích se pro zvýšení přesnosti doporučuje zabrousit dosedací plochu nejméně dvakrát větší, než je průměr sondy, a očistit ji od korozních produktů, přičemž je třeba dbát, aby se tloušťka nezmenšila pod přípustnou hodnotu.

  4. Volba režimu a přístrojů

    Na základě znalosti materiálu, geometrie, očekávané tloušťky a požadované přesnosti zvolit přístroj, sondu a režim měření (pokyny v příloze D normy). Pro silně tlumící materiály a velké tloušťky počítat s průchodovou technikou (režim 4, dvě sondy na protilehlých stranách, obvykle pod 1 MHz), pro tenké plechy kmitočty do 50 MHz. U dvojitých sond použít kompenzaci chyby dráhy V a na zakřivených objektech zvolit sondu s dosedací plochou výrazně menší, než je průměr objektu.

  5. Kalibrace systému

    Kalibrovat měřicí systém na jednom nebo několika vzorcích nebo měrkách reprezentativních pro měřený objekt, tedy se srovnatelnými rozměry, materiálem a strukturou. Tloušťka měrek nebo jejich stupňů by měla pokrývat rozsah měřených tlouštěk; musí být známa tloušťka nebo rychlost zvuku měrky. Nastavení přístroje se provádí týmž vybavením, kterým se budou provádět měření.

  6. Měření přes povlak

    Je-li povrch opatřen povlakem, musí povlak dobře přilnout k materiálu, jinak je třeba jej odstranit. Při měření přes povlak je třeba znát jeho tloušťku a rychlost zvuku, pokud se nepoužívá režim 3 (vícenásobná echa).

  7. Provedení měření

    Nanést vazební prostředek a provést měření. Má-li měření zahrnout určitou oblast dílu, naplánovat rozestupy mezi měřicími body: rozestupy by měly být rovnoměrné, doporučuje se síť a její hustotu zvolit tak, aby se vyvážila důvěra ve výsledek a pracnost. Při provozních měřeních se citlivost nastavuje ručně tak, aby se zjistily slabě odrážející oblasti.

  8. Hodnocení a záznam výsledků

    Zohlednit, že výsledek závisí na přijaté rychlosti zvuku — při proměnné rychlosti v dráze impulzu je přesnost vážně narušena. Při velkém počtu měření zaznamenávat odečty spolu s informací o poloze měřicího bodu; obsah protokolu stanoví kapitola 10 normy.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Ultrazvukový tloušťkoměr s číslicovým odečtemZobrazuje naměřenou hodnotu; může být z výroby nastaven k práci jen v jednom z režimů 1, 2 nebo 3—
Tloušťkoměr se zobrazením A-scanČíselný odečet spolu se zobrazením průběhu — pro režimy 1, 2 a 3; umožňuje zvolit správné echo, např. v kompozitních materiálech—
Defektoskop se zobrazením APřístroj určený především ke zjišťování nespojitostí, také s číselným odečtem tloušťky; jediný typ určený pro všechny režimy 1–4—
Dvojité a jednoduché sondyObvykle sondy podélných vln; pro malé tloušťky předsádka nebo dvojitá sonda s malou ohniskovou vzdáleností, při provozních měřeních doporučeny dvojité sondy—
Měrky a referenční vzorkyReprezentativní pro měřený objekt; tloušťka měrek nebo jejich stupňů by měla pokrývat rozsah měřených tlouštěk—
Vazební prostředekKapalina nebo gel; nesmí škodit objektu, přístroji ani zdraví operátora, volený podle stavu a nerovností povrchu—
Kartáč nebo bruskaOdstranění volných částic a nepřilnavých povlaků a korozních produktů z dosedací plochy—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Vazební prostředek—Kapalina nebo gel zajišťující akustický kontakt mezi sondou a materiálem; bez škodlivého vlivu na zkoušený objekt, na vybavení a na zdraví operátora

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 16809:2025-12 — „Non-destructive testing — Ultrasonic thickness determination“.

Jak tato metoda funguje?

Krátký ultrazvukový impulz vytvořený měničem prochází tloušťkou materiálu a odráží se od protilehlé stěny. Tloušťka se vypočítá jako součin známé rychlosti zvuku v materiálu a doby průchodu, dělený počtem průchodů impulzu stěnou.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Předmět platného vydání: PN-EN ISO 16809:2025-12 zahrnuje kontaktní nebo imerzní techniku; níže uvedené parametry pocházejí z vydání ISO 16809:2017 a týkají se kontaktní techniky; Režimy měření: Režim 1 — budicí impulz k prvnímu echu s nulovou korekcí; režim 2 — od konce předsádky k prvnímu koncovému echu; režim 3 — mezi koncovými echy; režim 4 — průchod od vysílače k přijímači; Rozsah kmitočtů: Od 100 kHz (průchod v silně tlumících materiálech) do 50 MHz (tenké kovové plechy); v režimu 4 obvykle pod 1 MHz; Přesnost: Závisí na režimu (režim 3 přesnější než režimy 1 a 2), na způsobu stanovení doby a na kmitočtu; předpoklad stálé rychlosti zvuku je podmínkou věrohodnosti.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 8 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Ultrazvukový tloušťkoměr s číslicovým odečtem, Tloušťkoměr se zobrazením A-scan, Defektoskop se zobrazením A, Dvojité a jednoduché sondy, Měrky a referenční vzorky, Vazební prostředek, Kartáč nebo bruska.

Kde se tato zkouška používá?

Měření tloušťky stěny během výroby kovových a nekovových výrobků; Měření zbytkové tloušťky stěny zásobníků a potrubí v provozu; Posouzení korozních a erozních úbytků na zkorodovaných površích; Síťová měření na povrchu dílu pro posouzení rozložení úbytků; Měření tloušťky dílů přístupných jen z jedné strany.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Vazební prostředek nesmí škodit zkoušenému objektu, přístrojům ani zdraví operátora; Je třeba přísně dodržovat předpisy o bezpečném používání chemikálií a elektrických zařízení; Ve výbušných atmosférách musí být sestava sonda–kabel–přístroj klasifikována jako jiskrově bezpečná a certifikáty a bezpečnostní dokumentace se ověřují před použitím; v korozních atmosférách nesmí vazební prostředek reagovat s okolím; Při broušení zkorodovaných povrchů nezmenšovat tloušťku stěny pod přípustnou hodnotu.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 16809.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí