🌿 Celkový plynný organický uhlík (TVOC) v odpadních plynech — metoda FID
Ve zkratce
Kontinuální měření hmotnostní koncentrace organických látek ve formě plynů a par v emisích ze stacionárních zdrojů, vyjádřené jako celkový organický uhlík (TVOC, mg/m³ jako uhlík), analyzátorem s plamenovým ionizačním detektorem (FID). Zkouška se provádí podle normy PN-EN 12619:2013-05 (EN 12619:2013); Rozsah: do 1000 mg/m³; výsledek jako celkový uhlík (TVOC) v suchém plynu za stanovených referenčních podmínek teploty a tlaku (kap. 1, 3.7). Postup zahrnuje 6 kroků; oblasti použití: Měření emisí organických látek ve formě plynů a par (TVOC) ze spaloven odpadů a z procesů s použitím rozpouštědel a měření emisí podle směrnice 2010/75/EU — jako standardní referenční metoda, v rozsahu do 1000 mg/m³ (kap. 1), Kontrola systémů kontinuálního měření celkového organického uhlíku (AMS) na zařízeních spalování nebo spoluspalování odpadů — nejméně jednou za rok paralelními měřeními podle PN-EN 12619, v rámci postupů PN-EN 14181 (Dz.U. 2023 pol. 1706, příl. č. 3, poznámky bod 1), Měření emisí VOC v přepočtu na celkový organický uhlík ze zařízení, v nichž se používají organická rozpouštědla — metodou kontinuální plamenové ionizační detekce (Dz.U. 2023 pol. 1706, § 7, § 9 odst. 4–5).
Na první pohled
- Norma: PN-EN 12619:2013-05 (EN 12619:2013)
- Kategorie: Životní prostředí
- Kroky postupu: 6
- Vydání (stav k 08.11.2026): PN-EN 12619:2013-05 — anglická verze, zveřejněná 23.05.2013, zavádí EN 12619:2013 [IDT]; nahradila PN-EN 12619:2002 a PN-EN 13526:2005
- Rozsah: do 1000 mg/m³; výsledek jako celkový uhlík (TVOC) v suchém plynu za stanovených referenčních podmínek teploty a tlaku (kap. 1, 3.7)
- Odběrový systém: nerezová ocel, PTFE nebo fluorovaný polypropylen; celý vyhřívaný na nejméně 180 °C (vedení z PTFE nejvýše 200 °C); doba zdržení vzorku pod 60 s (5.1)
Přehled
STAV (stav k 08.11.2026). PN-EN 12619:2013-05 — anglická verze, zveřejněná 23.05.2013, zavádí EN 12619:2013 [IDT]; nahradila PN-EN 12619:2002 a PN-EN 13526:2005 (polské verze). Karta PKN neuvádí zrušení ani nahrazující normu. EN 12619:2013 (schválená CEN 24.11.2012) nahradila EN 12619:1999 a EN 13526:2001; v katalogu EVS je platná od 05.02.2013, bez novějšího vydání. Popis níže vychází z textu EN 12619:2013 dostupného do bodu 6.2.1, včetně tabulky 1.
PŘEDMĚT (kap. 1–2). Metoda s plamenovým ionizačním detektorem (FID) určená jako standardní referenční metoda k měření hmotnostní koncentrace organických látek ve formě plynů a par (vyjádřené jako TVOC) v emisích ze stacionárních zdrojů — například ze spaloven odpadů a z procesů s použitím rozpouštědel a při měření emisí podle směrnice 2010/75/EU — v rozsahu koncentrací do 1000 mg/m³. Norma uvádí požadavky na přístroj s FID a postupy jeho provozu; výsledek se vyjadřuje v miligramech na metr krychlový jako celkový uhlík. Netýká se trvale instalovaných automatizovaných měřicích systémů (AMS). Alternativní metody lze použít, prokáže-li uživatel jejich rovnocennost podle zásad CEN/TS 14793. Normativní odkazy: EN 15259, EN 15267-1, EN 15267-2, EN 15267-3:2007, EN ISO 9169 a EN ISO 14956.
DEFINICE (kap. 3). Hmotnostní koncentrace plynného organického uhlíku je podíl hmotnosti organického uhlíku a objemu suchého plynu za stanovených referenčních podmínek teploty a tlaku, vyjadřovaný obvykle v mg/m³ jako celkový uhlík (3.7). Faktor odezvy je bezrozměrný podíl odezvy FID na danou sloučeninu nebo sloučeniny uhlíku a odezvy na propan, v obou případech v přepočtu na počet atomů uhlíku v molekule (3.9). Doba odezvy je doba od skokové změny koncentrace do dosažení 90 % konečné změny údaje (3.10) a mez detekce — nejmenší koncentrace dávající pozorovatelnou odezvu, rovná dvojnásobku směrodatné odchylky v nule (3.2). Doba zdržení se počítá od vstupu sondy ke vstupu měřicí komory (3.8).
PRINCIP FID (4.1). Technika spočívá v ionizaci organicky vázaných atomů uhlíku ve vodíkovém plameni, na který je přivedeno stálé polarizační napětí; zavedení vzorku plynu vyvolá ionizační proud, který se měří. Tento proud závisí na počtu atomů uhlíku ve spalovaných organických sloučeninách, na druhu vazby (přímý nebo rozvětvený řetězec) a na vazebných partnerech a faktor odezvy závisí na konstrukci detektoru a nastavených provozních podmínkách. Výhodou FID je odezva na sloučeniny organického uhlíku při zanedbatelné odezvě na anorganické složky odpadních plynů (například CO, CO₂, NO, H₂O). K určení faktorů odezvy jsou potřebné určené zkušební plyny, získávané statickými nebo dynamickými metodami (například z certifikovaných lahví). Rozsah přístroje se nastavuje propanem, pro který je faktor odezvy stanoven rovný 1,00; konečný výsledek se vyjadřuje jako TVOC v mg/m³.
ODBĚR A MĚŘICÍ SYSTÉM (4.2, 5.1). Z odpadních plynů se odebírá dílčí proud reprezentativní pro složení hlavního proudu a přivádí se přímo do analyzátoru sondou, vyhřívaným filtrem částic (zachycuje jemné částice, které mohou ucpat hořák) a vyhřívaným odběrovým vedením. Odběrový systém má být z nerezové oceli, polytetrafluorethylenu nebo fluorovaného polypropylenu (jiný materiál — po prokázání, že je vůči složkám plynu chemicky a fyzikálně inertní); má mít dobu zdržení vzorku pod 60 s (u dlouhých vedení nebo velkého odporu proti proudění se doporučuje externí čerpadlo s obtokem); má být celý vyhříván na nejméně 180 °C (vedení z PTFE snesou nejvýše 200 °C, certifikované přístroje se zkoušejí při 180 °C); má mít vyhřívaný filtr před odběrovým vedením a vstup nulového a kalibračního plynu u vstupu sondy nebo blízko něj, před filtrem — k ověření celého odběrového systému s filtrem. FID a odběrový systém mají splňovat provozní požadavky EN 15267-3.
KONTROLY (tabulka 1). Doba odezvy — jednou v každé měřicí sérii, nejvýše 200 s (A.2). Směrodatná odchylka opakovatelnosti v nule a v kalibračním bodě — jednou za rok, nejvýše 2 % (A.4, A.5). Odchylka od linearity — jednou za rok a po opravě, která může ovlivnit funkci, nejvýše 2 % (A.3). Vliv kyslíku a další interference významné při zkoušce typu — nejméně jednou za rok a po opravě (může je provést výrobce), nejvýše 2 % (A.6, A.7). Faktor odezvy — podle výrobce, významný u úloh týkajících se jednotlivé sloučeniny (A.8, příloha B). Ověření odběrového systému a zkouška těsnosti — jednou v každé sérii (6.2.2). Drift nuly a rozsahu — na začátku a na konci měřicího období a nejméně jednou denně, pod 5 % (6.2.3). Filtr částic se mění periodicky podle prašnosti v místě odběru, přičemž se čistí pouzdro filtru; odběrové vedení a filtry se čistí nebo mění podle potřeby jednou v každé sérii.
PLYNY (5.2). Spalovací vzduch a palivový plyn mají obsahovat méně než 0,2 mg/m³ TVOC (jako uhlík) nebo mít čistotu 99,998 %. Palivový plyn stanoví výrobce v souladu s certifikací podle EN 15267-1, -2 a -3; obvykle jde o vodík nebo směs vodíku s heliem nebo dusíkem a palivové vedení se provádí z materiálu vhodného pro prostředí (například nerezové oceli, mědi nebo PTFE). Nulový plyn — stejné čistoty; může jím být syntetický vzduch nebo vyčištěný okolní vzduch. Záporné hodnoty v nule mohou ukazovat na vliv kyslíku — pak se doporučuje nulový plyn s obsahem kyslíku blízkým procesu; nejhorším případem je proces s přebytkem kyslíku asi 10 %. Kalibrační plyn je propan v syntetickém vzduchu nebo ve směsi dusíku s kyslíkem, se známou koncentrací TVOC a rozšířenou nejistotou z certifikátu nejvýše 2 %; při měřeních pro úřední účely má být jeho koncentrace blízká půlhodinovému emisnímu limitu (ELV) nebo činit 50 % až 90 % zvoleného rozsahu analyzátoru. Nulový a kalibrační plyn mají mít stejný obsah kyslíku v doplňkovém plynu.
SEŘÍZENÍ (6.1, 6.2.1). Plánování a strategie odběru se provádějí podle EN 15259. FID se nastavuje podle návodu výrobce. Na začátku měřicího období se nulový a kalibrační plyn přivádějí přímo do analyzátoru, s obejitím odběrového systému: nastaví se nula, poté rozsah, nakonec se znovu ověří nula — odchylka nuly má být menší než dvojnásobek opakovatelnosti v nule; úkony se opakují, dokud se tohoto výsledku nedosáhne.
PŘEDPISY. Nařízení ministra klimatu a životního prostředí ze 7.09.2021 o požadavcích na provádění měření emisí — úplné znění Dz.U. 2023 pol. 1706 (platné; změna Dz.U. 2022 pol. 614 zahrnuta v úplném znění, pozdější změny ELI neuvádí). Na zařízeních a jednotkách spalování nebo spoluspalování odpadů se organické látky ve formě plynů a par vyjádřené jako celkový organický uhlík měří kontinuálně technikou kontinuální plamenové ionizační detekce (příl. č. 3, tabulka A poř. č. 6); systémy kontinuálního měření podléhají postupům PN-EN 14181, včetně nejméně jednou za rok kontroly paralelními měřeními, pro něž je referenční metodikou celkového organického uhlíku PN-EN 12619 (příl. č. 3, poznámky bod 1). Na zařízeních, v nichž se používají organická rozpouštědla, se emise těkavých organických látek (VOC) přepočítávají na celkový organický uhlík; kontinuální měření se provádějí při emisi z jednoho komína větší než průměrně 10 kg/h, periodická — při emisi do 10 kg/h, jednou za rok (§ 7 odst. 2–4). Metoda kontinuální plamenové ionizační detekce se používá mimo jiné pro zařízení s emisním standardem S1 (§ 9 odst. 4); periodické měření touto metodou trvá celkem nejméně 60 minut, v nejméně 3 sériích ne kratších než 20 minut, a proces kratší než 60 minut se měří po celou dobu jeho trvání (§ 9 odst. 5). Nové vydání citované polské normy se použije po termínu ze sdělení předsedy PKN nebo po 18 měsících od prvního sdělení — podle toho, který termín je pozdější (příl. č. 3, poznámky bod 2).
DRUHÝ ZDROJ. Metoda US EPA 25A (celková koncentrace plynných organických sloučenin plamenovým ionizačním analyzátorem) má stejný průběh: plyn se odebírá z komína přes filtr a vyhřívané vedení do analyzátoru FID, analyzátor se kalibruje propanem (ve vzduchu nebo dusíku; jiná sloučenina — s korekcí na faktor odezvy), před sérií se přivádí nulový plyn a kalibrační plyny přes sestavu kalibračních ventilů, určuje se doba odezvy a během měření a po něm se ověřuje drift nuly a kalibračního bodu. Teploty, koncentrace kalibračních plynů a kritéria této metody se od EN 12619 liší — do popisu je nepřenášíme.
CO ZDE NEUVÁDÍME. Průběh ověření odběrového systému a zkoušky těsnosti (6.2.2), určení driftu (6.2.3), další část postupu měření a výpočet výsledku (kap. 6 za 6.2.1), postupy určení charakteristik FID (příloha A), popis činnosti FID a faktory odezvy jednotlivých sloučenin (příloha B), nejistotu (příloha C) ani bezpečnostní opatření (příloha D): jsou mimo dostupný text normy. Číselné referenční podmínky výsledku (teplotu, tlak, obsah kyslíku) dostupná část normy neuvádí — definice 3.7 hovoří o suchém plynu za stanovených referenčních podmínek.
Princip metody
Plamenový ionizační detektor ionizuje organicky vázané atomy uhlíku ve vodíkovém plameni, na který je přivedeno stálé polarizační napětí. Zavedení vzorku plynu vyvolá ionizační proud, který se měří a zesiluje; tento proud závisí na počtu atomů uhlíku ve spalovaných organických sloučeninách, na druhu vazby a na vazebných partnerech. Na anorganické složky odpadních plynů (například CO, CO₂, NO, H₂O) je odezva zanedbatelná. Dílčí proud odpadních plynů, reprezentativní pro složení hlavního proudu, se přivádí přímo do analyzátoru sondou, vyhřívaným filtrem částic a vyhřívaným odběrovým vedením — celý systém vyhřívaný na nejméně 180 °C, aby nedošlo ke kondenzaci, s dobou zdržení vzorku pod 60 s. Rozsah analyzátoru se nastavuje propanem (faktor odezvy 1,00) a nulový a kalibrační plyn lze přivést jak přímo do analyzátoru, tak přes vstup u sondy, před filtrem, aby se ověřil celý odběrový systém. Výsledek se vyjadřuje jako TVOC v mg/m³ uhlíku v suchém plynu za stanovených referenčních podmínek.
Použití
- Měření emisí organických látek ve formě plynů a par (TVOC) ze spaloven odpadů a z procesů s použitím rozpouštědel a měření emisí podle směrnice 2010/75/EU — jako standardní referenční metoda, v rozsahu do 1000 mg/m³ (kap. 1)
- Kontrola systémů kontinuálního měření celkového organického uhlíku (AMS) na zařízeních spalování nebo spoluspalování odpadů — nejméně jednou za rok paralelními měřeními podle PN-EN 12619, v rámci postupů PN-EN 14181 (Dz.U. 2023 pol. 1706, příl. č. 3, poznámky bod 1)
- Měření emisí VOC v přepočtu na celkový organický uhlík ze zařízení, v nichž se používají organická rozpouštědla — metodou kontinuální plamenové ionizační detekce (Dz.U. 2023 pol. 1706, § 7, § 9 odst. 4–5)
- Norma se netýká samotných trvale instalovaných AMS; alternativní metody — po prokázání rovnocennosti podle CEN/TS 14793 (kap. 1)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Vydání (stav k 08.11.2026) | PN-EN 12619:2013-05 — anglická verze, zveřejněná 23.05.2013, zavádí EN 12619:2013 [IDT]; nahradila PN-EN 12619:2002 a PN-EN 13526:2005 |
| Rozsah | do 1000 mg/m³; výsledek jako celkový uhlík (TVOC) v suchém plynu za stanovených referenčních podmínek teploty a tlaku (kap. 1, 3.7) |
| Odběrový systém | nerezová ocel, PTFE nebo fluorovaný polypropylen; celý vyhřívaný na nejméně 180 °C (vedení z PTFE nejvýše 200 °C); doba zdržení vzorku pod 60 s (5.1) |
| Plyny | spalovací vzduch, palivový plyn a nulový plyn: TVOC pod 0,2 mg/m³ jako uhlík nebo čistota 99,998 %; palivo: vodík, H₂/He nebo H₂/N₂; kalibrační plyn: propan v syntetickém vzduchu nebo ve směsi N₂/O₂, rozšířená nejistota z certifikátu ≤ 2 % (5.2) |
| Kalibrační plyn při úředních měřeních | koncentrace blízká půlhodinovému emisnímu limitu (ELV) nebo 50 % až 90 % zvoleného rozsahu analyzátoru; stejný obsah kyslíku v nulovém a kalibračním plynu (5.2.4) |
| Kontroly (tabulka 1) | doba odezvy ≤ 200 s — v každé sérii; opakovatelnost v nule a v kalibračním bodě ≤ 2 % — jednou za rok; odchylka od linearity ≤ 2 % — jednou za rok a po opravě; vliv kyslíku a další interference ≤ 2 % — nejméně jednou za rok a po opravě; odběrový systém a těsnost — v každé sérii; drift nuly a rozsahu pod 5 % — na začátku a na konci měřicího období, nejméně jednou denně |
| Faktor odezvy | propan = 1,00 (4.1); pro jiné sloučeniny podle výrobce, týká-li se úloha jednotlivé sloučeniny (tabulka 1, A.8, příloha B) |
| Mez detekce a doba odezvy | dvojnásobek směrodatné odchylky v nule (3.2); doba do dosažení 90 % konečné změny údaje po skokové změně koncentrace (3.10) |
| Předpis | Dz.U. 2023 pol. 1706: PN-EN 12619 — referenční metodika celkového organického uhlíku při kontrole AMS spaloven a spoluspaloven odpadů (příl. č. 3, poznámky bod 1); periodické měření VOC metodou FID nejméně 60 min v nejméně 3 sériích po nejméně 20 min (§ 9 odst. 5) |
Norma
- Označení normy
- PN-EN 12619:2013-05 (EN 12619:2013)
- Název (PL)
- Emisja ze źródeł stacjonarnych — Oznaczanie stężenia masowego ogólnego gazowego węgla organicznego — Metoda ciągłego pomiaru z detekcją płomieniowo-jonizacyjną
- Název (EN)
- Stationary source emissions — Determination of the mass concentration of total gaseous organic carbon — Continuous flame ionisation detector method
Postup krok za krokem
-
Plánování
Naplánovat měření a strategii odběru podle EN 15259 (6.1); zvolit rozsah analyzátoru a kalibrační plyn podle úlohy — při úředních měřeních koncentrace blízká půlhodinovému ELV nebo 50–90 % rozsahu — a obsah kyslíku v nulovém a kalibračním plynu podle procesu (5.2.3, 5.2.4).
-
Sestavení a vyhřátí systému
Sestavit sondu se vstupem nulového a kalibračního plynu, vyhřívaný filtr částic a vyhřívané odběrové vedení (obr. 2); vyhřát celý odběrový systém na nejméně 180 °C (5.1) a spustit FID podle návodu výrobce (6.2.1).
-
Seřízení analyzátoru
Na začátku měřicího období přivést nulový a kalibrační plyn přímo do analyzátoru, s obejitím odběrového systému: nastavit nulu, nastavit rozsah a znovu ověřit nulu — odchylka nuly menší než dvojnásobek opakovatelnosti v nule; v případě potřeby opakovat (6.2.1).
-
Ověření odběrového systému
V každé měřicí sérii provést ověření odběrového systému a zkoušku těsnosti (tabulka 1) — nulový a kalibrační plyn se přivádějí vstupem u sondy, před filtrem (5.1); v každé sérii určit také dobu odezvy, nejvýše 200 s (tabulka 1, A.2). Průběh těchto kontrol uvádí 6.2.2 — mimo dostupný text normy.
-
Měření
Kontinuálně měřit koncentraci TVOC v dílčím proudu odpadních plynů (4.2). Při periodickém měření VOC ze zařízení s rozpouštědly nařízení vyžaduje celkem nejméně 60 minut v nejméně 3 sériích ne kratších než 20 minut (Dz.U. 2023 pol. 1706, § 9 odst. 5). Další průběh měření podle normy — mimo dostupný text.
-
Drift a výsledek
Ověřit drift nuly a rozsahu na začátku a na konci měřicího období a nejméně jednou denně — pod 5 % (tabulka 1, 6.2.3). Výsledek uvést jako TVOC v mg/m³ uhlíku v suchém plynu za stanovených referenčních podmínek (3.7); výpočty a nejistota (příloha C) — mimo dostupný text normy.
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Analyzátor FID se systémem vyhodnocení dat | FID a odběrový systém splňují provozní požadavky EN 15267-3; palivový plyn podle výrobce a certifikace podle EN 15267-1, -2 a -3 (5.1, 5.2.2, obr. 2) | — |
| Odběrová sonda se vstupem nulového a kalibračního plynu | vstup u vstupu sondy nebo blízko něj, před filtrem — k ověření celého odběrového systému s filtrem (5.1) | — |
| Vyhřívaný filtr částic | před odběrovým vedením; zachycuje částice, které mohou ucpat hořák; mění se periodicky podle prašnosti, s čištěním pouzdra (4.2, 5.1, tabulka 1) | — |
| Vyhřívané odběrové vedení | vyhřívané na nejméně 180 °C, z PTFE (nejvýše 200 °C) nebo z nerezové oceli; u dlouhého vedení nebo velkého odporu proti proudění se doporučuje externí vyhřívané čerpadlo s obtokem (5.1, obr. 2) | — |
| Lahve s plyny | palivový plyn, nulový plyn a kalibrační plyn (propan) známého složení, kalibrační plyn s analytickým certifikátem; palivové vedení například z nerezové oceli, mědi nebo PTFE (5.2) | — |
| Vstup zkušebního plynu pro funkční zkoušky | prvek systému z obr. 2; postupy určení charakteristik uvádí příloha A — mimo dostupný text normy | — |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Vodík — palivový plyn FID, i ve směsích s heliem nebo dusíkem — a propan v kalibračním plynu jsou extrémně hořlavé plyny (H220, harmonizovaná klasifikace CLP); bezpečnostní opatření uvádí informativní příloha D normy — mimo dostupný text
- Podle metody US EPA 25A se měření často provádějí v prostorech s nebezpečím výbuchu — při volbě a instalaci zařízení je třeba postupovat opatrně (EPA 25A, 5.2)
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN 12619:2013-05 (EN 12619:2013) — „Stationary source emissions — Determination of the mass concentration of total gaseous organic carbon — Continuous flame ionisation detector method“.
Jak tato metoda funguje?
Plamenový ionizační detektor ionizuje organicky vázané atomy uhlíku ve vodíkovém plameni, na který je přivedeno stálé polarizační napětí. Zavedení vzorku plynu vyvolá ionizační proud, který se měří a zesiluje; tento proud závisí na počtu atomů uhlíku ve spalovaných organických sloučeninách, na druhu vazby a na vazebných partnerech.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Vydání (stav k 08.11.2026): PN-EN 12619:2013-05 — anglická verze, zveřejněná 23.05.2013, zavádí EN 12619:2013 [IDT]; nahradila PN-EN 12619:2002 a PN-EN 13526:2005; Rozsah: do 1000 mg/m³; výsledek jako celkový uhlík (TVOC) v suchém plynu za stanovených referenčních podmínek teploty a tlaku (kap. 1, 3.7); Odběrový systém: nerezová ocel, PTFE nebo fluorovaný polypropylen; celý vyhřívaný na nejméně 180 °C (vedení z PTFE nejvýše 200 °C); doba zdržení vzorku pod 60 s (5.1); Plyny: spalovací vzduch, palivový plyn a nulový plyn: TVOC pod 0,2 mg/m³ jako uhlík nebo čistota 99,998 %; palivo: vodík, H₂/He nebo H₂/N₂; kalibrační plyn: propan v syntetickém vzduchu nebo ve směsi N₂/O₂, rozšířená nejistota z certifikátu ≤ 2 % (5.2).
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 6 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Analyzátor FID se systémem vyhodnocení dat, Odběrová sonda se vstupem nulového a kalibračního plynu, Vyhřívaný filtr částic, Vyhřívané odběrové vedení, Lahve s plyny, Vstup zkušebního plynu pro funkční zkoušky.
Kde se tato zkouška používá?
Měření emisí organických látek ve formě plynů a par (TVOC) ze spaloven odpadů a z procesů s použitím rozpouštědel a měření emisí podle směrnice 2010/75/EU — jako standardní referenční metoda, v rozsahu do 1000 mg/m³ (kap. 1); Kontrola systémů kontinuálního měření celkového organického uhlíku (AMS) na zařízeních spalování nebo spoluspalování odpadů — nejméně jednou za rok paralelními měřeními podle PN-EN 12619, v rámci postupů PN-EN 14181 (Dz.U. 2023 pol. 1706, příl. č. 3, poznámky bod 1); Měření emisí VOC v přepočtu na celkový organický uhlík ze zařízení, v nichž se používají organická rozpouštědla — metodou kontinuální plamenové ionizační detekce (Dz.U. 2023 pol. 1706, § 7, § 9 odst. 4–5); Norma se netýká samotných trvale instalovaných AMS; alternativní metody — po prokázání rovnocennosti podle CEN/TS 14793 (kap. 1).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Vodík — palivový plyn FID, i ve směsích s heliem nebo dusíkem — a propan v kalibračním plynu jsou extrémně hořlavé plyny (H220, harmonizovaná klasifikace CLP); bezpečnostní opatření uvádí informativní příloha D normy — mimo dostupný text; Podle metody US EPA 25A se měření často provádějí v prostorech s nebezpečím výbuchu — při volbě a instalaci zařízení je třeba postupovat opatrně (EPA 25A, 5.2).
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 12619.