🌿 Uhlovodíky v půdě (C10–C40)

Životní prostředí PN-EN ISO 16703

Ve zkratce

Stanovení obsahu uhlovodíků — minerálních olejů — v rozsahu od C10 do C40 ve vlhké půdě plynovou chromatografií s plamenovým ionizačním detektorem podle PN-EN ISO 16703. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 16703:2011; Rozsah metody: 100–10 000 mg/kg sušiny; lze přizpůsobit nižším mezím detekce. Postup zahrnuje 7 kroků; oblasti použití: Obsah uhlovodíků (minerálních olejů) C10–C40 ve vlhké půdě — od 100 do 10 000 mg/kg sušiny, s možností snížení meze detekce (kap. 1), Přibližný rozsah teplot varu a kvalitativní informace o druhu znečištění z obrazu chromatogramu (kap. 1, příloha B), Hodnocení znečištění povrchu země — referenční metodika pro součet uhlovodíků C12–C35, složek olejové frakce (Dz.U. 2016 pol. 1395, příl. č. 3 bod 4).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 16703:2011
  • Kategorie: Životní prostředí
  • Kroky postupu: 7
  • Rozsah metody: 100–10 000 mg/kg sušiny; lze přizpůsobit nižším mezím detekce
  • Integrační okno: od n-dekanu (C10) po n-tetrakontan (C40); teploty varu 175–525 °C
  • Extrakce: asi 20 g vlhkého vzorku, (40 ± 1) ml acetonu a (20 ± 0,1) ml roztoku standardů retenčního okna v n-heptanu, 1 h

Přehled

STAV (stav k 02.11.2026). PN-EN ISO 16703:2011 — anglická verze (polský název v katalogu PKN: „Kvalita půdy — Stanovení obsahu uhlovodíků v rozsahu od C10 do C40 plynovou chromatografií“), zveřejněná 20.12.2011, zavádí EN ISO 16703:2011 a ISO 16703:2004 [IDT]; nahradila PN-ISO 16703:2009 (polskou verzi, zrušenou 20.12.2011). Karta nemá poznámku o zrušení — norma aktuální. ISO 16703:2004 je první vydání z 1.11.2004; v katalogu ISO má stav „k revizi“ (etapa 90.92) a návrh nového vydání prEN ISO 16703, zahrnující uhlovodíky C10–C40 v tuhých matricích, prošel v CEN veřejnou anketou (etapa 40.60, uzavření ankety) — popis vychází z platného vydání z roku 2004.

PŘEDMĚT (kap. 1). Kvantitativní stanovení obsahu minerálních olejů (uhlovodíků) ve vzorcích půdy ve vlhkém stavu, v jakém byly odebrány v terénu, plynovou chromatografií — pro obsahy od 100 mg/kg do 10 000 mg/kg sušiny, s možností přizpůsobení nižším mezím detekce. Metoda zahrnuje všechny uhlovodíky s teplotami varu od 175 °C do 525 °C: n-alkany od C10H22 do C40H82, isoalkany, cykloalkany, alkylbenzeny, alkylnaftaleny a polycyklické aromatické sloučeniny, pokud se nezachytí na koloně během přečištění. Neslouží ke stanovení uhlovodíků pod C10 pocházejících z benzinů. Z obrazu chromatogramu a teplot varu n-alkanů (příloha B) lze odečíst přibližný rozsah varu oleje a kvalitativní informace o znečištění.

CO MĚŘÍ VÝSLEDEK (3.1, kap. 4). Obsah uhlovodíků je součet sloučenin extrahovaných směsí aceton/n-heptan (2 + 1), nezachycených na Florisilu a chromatografovaných na nepolární kapilární koloně s retenčními časy mezi n-dekanem a n-tetrakontanem — hlavně dlouhořetězcové nebo rozvětvené alifatické, alicyklické, nižší polycyklické nebo alkylsubstituované aromatické uhlovodíky. Rušit mohou nepolární a slabě polární sloučeniny (např. halogenované uhlovodíky) a vysoké obsahy polárních sloučenin.

POSTUP (kap. 8–9). Těsně uzavřené vzorky se uchovávají ve tmě při asi 4 °C a extrahují do týdne, jinak — při −18 °C nebo níže. Asi 20 g homogenizovaného vzorku se zalije (40 ± 1) ml acetonu a po krátkém protřepání se přidá (20 ± 0,1) ml roztoku standardů retenčního okna v n-heptanu a extrahuje 1 h třepáním nebo ultrazvukem. Organická vrstva se dvakrát promyje 100 ml vody k odstranění acetonu (v extraktu ho má zůstat pod 0,1 %), vysuší síranem sodným a 10 ml se nechá projít čerstvě připravenou kolonou se 2 g Florisilu a 2 g síranu sodného, přičemž se jímá celý eluát. Systém GC musí dělit n-alkany na základní linii při odezvě C40 nejméně 0,8 odezvy C20; tři nástřiky kontrolního roztoku — RSD nejvýše 5 %; vnější kalibrace nejméně 5 roztoky směsi dvou minerálních olejů s korekcí na krvácení fáze; v každé sérii kontrolní roztok v mezích ± 10 % referenční hodnoty. Integruje se celková plocha mezi píky C10 a C40 a výsledek v mg/kg sušiny se zaokrouhlí na dvě platné číslice. Slepý pokus větší než 10 % nejnižší hodnoty, která je předmětem zkoušky, vyžaduje ověření všech kroků.

PŘEDPISY. Nařízení ministra životního prostředí z 1.09.2016 o způsobu provádění hodnocení znečištění povrchu země (Dz.U. 2016 pol. 1395) nestanovuje hodnoty pro „C10–C40“: látkou způsobující riziko je součet uhlovodíků C12–C35, složek olejové frakce (alifatických, naftenických a aromatických, včetně PAU). Přípustné obsahy v půdě podle přílohy č. 1 ve znění uplatňovaném od 15.05.2025 (Dz.U. 2024 pol. 1657): skupina I — 30, skupina II — 50, skupina III — 300, skupina IV — 3 000 mg/kg sušiny. Referenční metodikou je GC s detektorem FID nebo MS — zkušební postup na základě PN-ISO 16703 (příl. č. 3 bod 4), tedy polské verze zrušené v roce 2011 ve prospěch PN-EN ISO 16703:2011, která zavádí týž text ISO 16703:2004.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Příkladové chromatografické podmínky (příloha A), teploty varu n-alkanů (příloha B), údaje o přesnosti (příloha C) ani kritérium výtěžnosti při ověřování Florisilu stearylstearátem (9.5.1) — jsou mimo dostupný text normy.

Princip metody

Známé množství homogenizovaného vzorku se extrahuje acetonem s n-heptanem mechanickým třepáním nebo působením ultrazvuku; organická vrstva se oddělí a dvakrát promyje vodou a polární sloučeniny se odstraní adsorpcí na Florisilu. Část přečištěného extraktu se analyzuje kapilární plynovou chromatografií s plamenovým ionizačním detektorem: měří se celková plocha píků v rozsahu vymezeném n-dekanem a n-tetrakontanem a přepočítá se vůči vnějšímu standardu — směsi stejných množství dvou různých minerálních olejů (kap. 5).

Místo n-heptanu lze použít jiné nepolární rozpouštědlo (např. petrolether, cyklohexan, n-hexan), prokáže-li se jeho vhodnost k extrakci uhlovodíků z půdy (kap. 5).

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Rozsah metody100–10 000 mg/kg sušiny; lze přizpůsobit nižším mezím detekce
Integrační oknood n-dekanu (C10) po n-tetrakontan (C40); teploty varu 175–525 °C
Extrakceasi 20 g vlhkého vzorku, (40 ± 1) ml acetonu a (20 ± 0,1) ml roztoku standardů retenčního okna v n-heptanu, 1 h
Přečištěníkolona se 2 g Florisilu a 2 g síranu sodného; acetonu v extraktu pod 0,1 %
Kalibracevnější standard ze stejných hmotností dvou minerálních olejů; nejméně 5 roztoků; kontrolní roztok ± 10 %
Přípustné obsahy C12–C35 (nařízení)skupina I 30, II 50, III 300, IV 3 000 mg/kg sušiny (příl. č. 1, uplatňovaná od 15.05.2025)

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 16703:2011
Název (PL)
Jakość gleby — Oznaczanie zawartości węglowodorów w zakresie od C10 do C40 metodą chromatografii gazowej
Název (EN)
Soil quality — Determination of content of hydrocarbon in the range C10 to C40 by gas chromatography

Postup krok za krokem

  1. Odběr a uchování vzorku

    Odběr podle ISO 10381-1; vzorky těsně uzavřené, ve tmě, při asi 4 °C, extrakce do týdne — jinak uchování při −18 °C nebo níže; před analýzou homogenizace (kap. 8).

  2. Extrakce

    Asi 20 g vlhkého vzorku nebo připraveného podle ISO 14507, (40 ± 1) ml acetonu, krátké ruční protřepání, (20 ± 0,1) ml roztoku standardů retenčního okna; extrakce po 1 h mechanickým třepáním nebo ultrazvukem; je-li to odůvodněné, podíl 5–30 g (9.3).

  3. Odstranění acetonu

    Kapalinu nad usazeninou do dělicí nálevky; organickou vrstvu dvakrát promýt 100 ml vody, třepat po 5 min, jímat do zkumavky a vysušit síranem sodným (9.3).

  4. Přečištění na Florisilu

    10 ml extraktu na čerstvě připravenou kolonu se 2 g Florisilu a 2 g síranu sodného, bez předchozího promytí rozpouštědlem; jímat celý eluát; píky PAU na chromatogramu se zaznamenají do protokolu (9.1, 9.3).

  5. Slepý pokus

    S každou sérií vzorků týž postup bez vzorku; hodnota větší než 10 % nejnižší hodnoty, která je předmětem zkoušky, znamená ověření všech kroků (9.2).

  6. Ověření systému a kalibrace

    Dělení n-alkanů na základní linii, odezva C40 nejméně 0,8 odezvy C20; tři nástřiky kontrolního roztoku — RSD nejvýše 5 %; nejméně 5 kalibračních roztoků s korekcí na krvácení fáze; v každé sérii kontrolní roztok v mezích ± 10 % (9.4.1–9.4.4).

  7. Integrace a výsledek

    Celková plocha mezi píky C10 a C40 a C40 zvlášť ke kontrole výtěžnosti; obsah v mg/kg sušiny podle vzorce (1), zaokrouhlený na dvě platné číslice; píky před C10 nebo zvednutá základní linie po C40 se zaznamenají do protokolu (9.4.5–9.4.7).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Plynový chromatograf s detektorem FIDnediskriminační nástřikový systém, nejlépe on-column nebo PTV, kapilární kolona, plamenový ionizační detektor; nástřik velkých objemů snižuje mez detekce (7.4)—
Kapilární kolonaz taveného křemene, nepolární fáze (např. 100 % polydimethylsiloxan nebo 95 % dimethyl-5 % difenylpolysiloxan), délka 10–25 m, průměr 0,1–0,32 mm, film 0,1–1,0 µm; doporučena předkolona (7.5)—
Třepačka nebo ultrazvuková lázeňmechanická třepačka nejméně 120 vodorovných pohybů za minutu (7.2)—
Odstředivkazrychlení nejméně 1 500 g (7.3)—
Nádobyskleněná extrakční nádoba nejméně 100 ml se šroubovacím uzávěrem s vložkou PTFE, zkumavka 25 ml, dělicí nálevka nejméně 500 ml, kolona k přečištění o průměru asi 10 mm (7.7–7.10)—
Datový systémintegrace celkové plochy chromatogramu s kompenzací krvácení fáze (7.6)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Aceton67-64-1čistota p. a. (6.1)
n-Heptan142-82-5extrakční činidlo a rozpouštědlo standardních roztoků (6.2)
Florisil1343-88-0zrnitost 150–250 µm (60–100 mesh), zahřívaný nejméně 16 h při 140 °C, uchovávaný v exsikátoru nad molekulovým sítem; přípustné hotové kolonky se 2 g Florisilu a 2 g síranu sodného (6.3)
Bezvodý síran sodný7757-82-6zahřívaný nejméně 2 h při 550 °C (6.4)
Roztok standardů retenčního okna—(30 ± 1) mg n-tetrakontanu a 30 µl n-dekanu (asi 21 mg) v 1 l n-heptanu (6.6)
Standardní roztok uhlovodíků—blízké hmotnosti dvou různých minerálních olejů — s výraznými píky (např. motorová nafta) a s vyšším rozsahem varu (např. mazací olej bez aditiv) — v roztoku standardů retenčního okna, asi 8 g/l (6.7)
Kontrolní roztoky—nezávislý kontrolní roztok (6.8); sudé n-alkany C10–C40 po asi 50 mg/l k ověření systému (6.9); stearylstearát k ověření Florisilu (6.5)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 16703:2011 — „Soil quality — Determination of content of hydrocarbon in the range C10 to C40 by gas chromatography“.

Jak tato metoda funguje?

Známé množství homogenizovaného vzorku se extrahuje acetonem s n-heptanem mechanickým třepáním nebo působením ultrazvuku; organická vrstva se oddělí a dvakrát promyje vodou a polární sloučeniny se odstraní adsorpcí na Florisilu. Část přečištěného extraktu se analyzuje kapilární plynovou chromatografií s plamenovým ionizačním detektorem: měří se celková plocha píků v rozsahu vymezeném n-dekanem a n-tetrakontanem a přepočítá se vůči vnějšímu standardu — směsi stejných množství dvou různých minerálních olejů (kap.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Rozsah metody: 100–10 000 mg/kg sušiny; lze přizpůsobit nižším mezím detekce; Integrační okno: od n-dekanu (C10) po n-tetrakontan (C40); teploty varu 175–525 °C; Extrakce: asi 20 g vlhkého vzorku, (40 ± 1) ml acetonu a (20 ± 0,1) ml roztoku standardů retenčního okna v n-heptanu, 1 h; Přečištění: kolona se 2 g Florisilu a 2 g síranu sodného; acetonu v extraktu pod 0,1 %.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 7 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Plynový chromatograf s detektorem FID, Kapilární kolona, Třepačka nebo ultrazvuková lázeň, Odstředivka, Nádoby, Datový systém.

Kde se tato zkouška používá?

Obsah uhlovodíků (minerálních olejů) C10–C40 ve vlhké půdě — od 100 do 10 000 mg/kg sušiny, s možností snížení meze detekce (kap. 1); Přibližný rozsah teplot varu a kvalitativní informace o druhu znečištění z obrazu chromatogramu (kap. 1, příloha B); Hodnocení znečištění povrchu země — referenční metodika pro součet uhlovodíků C12–C35, složek olejové frakce (Dz.U. 2016 pol. 1395, příl. č. 3 bod 4); Mimo předmět: uhlovodíky pod C10 pocházející z benzinů (kap. 1).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Norma neuvádí samostatné bezpečnostní upozornění; při odstřeďování vyžaduje bezpečnostní opatření, zejména kvůli hořlavým rozpouštědlům (9.3, poznámka).

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 16703.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí