⛽ Stanovení jednotlivých kyslíkatých organických sloučenin (alkoholy C1–C5, ethery MTBE, ETBE, TAME, ETAE, ketony) v rozsahu 0,17–15 % (m/m) a celkového obsahu organicky vázaného kyslíku do 3,7 % (m/m) v bezolovnatém benzinu s koncem destilace nejvýše 220 °C — první kapilární kolona oddělí kyslíkaté sloučeniny, druhá je rozdělí, plamenově ionizační detekce (FID), kalibrace s vnitřním standardem, výsledek v % (m/m) nebo % (V/V), PN-EN 13132
Ve zkratce
Kyslíkaté sloučeniny se z benzinu oddělí na první kapilární koloně a na druhé se rozdělí a stanoví každá zvlášť plamenově ionizačním detektorem (FID). Zkouška se provádí podle normy PN-EN 13132:2005 (polská verze; EN 13132:2000 IDT); Rozsah (1): jednotlivé sloučeniny 0,17–15 % (m/m); celkový kyslík do 3,7 % (m/m); bezolovnatý benzin s koncem destilace ≤ 220 °C. Postup zahrnuje 7 kroků; oblasti použití: Bezolovnatý benzin — jednotlivé alkoholy, ethery a ketony 0,17–15 % (m/m) a celkový kyslík do 3,7 % (m/m), konec destilace do 220 °C (předmět normy); 8 laboratoří v rozsazích PCA, Kapalné biouhlovodíky pro zážehové motory, motorový benzin s bioethanolem, benzinové složky — v rozsazích PCA, Zkoušky benzinu spolu s tlakem par (PN-EN 13016-1), benzenem (PN-EN 12177) a indexem těkavosti (PN-EN 228).
Na první pohled
- Norma: PN-EN 13132:2005 (polská verze; EN 13132:2000 IDT)
- Kategorie: Petrochemie
- Kroky postupu: 7
- STAV (stav karet k 03.10.2026): PN-EN 13132:2005 (polská verze) aktuální; PN-EN 13132:2002 (anglická verze) zrušena 29-07-2005; SIST EN 13132:2000 „Published“ (iTeh, 03.10.2026)
- Vydání (z karty PKN): PN-EN 13132:2005, 23 stran, TK 222, ICS 75.160.20; zavádí EN 13132:2000 [IDT]
- Rozsah (1): jednotlivé sloučeniny 0,17–15 % (m/m); celkový kyslík do 3,7 % (m/m); bezolovnatý benzin s koncem destilace ≤ 220 °C
Přehled
CO TATO NORMA POPISUJE. Předmět z karty PKN PN-EN 13132:2005 (polská verze), celý: „Stanovena metoda kvantitativního stanovení jednotlivých kyslíkatých organických sloučenin metodou plynové chromatografie s použitím kolony v rozsahu od 0,17 procenta (m/m) do 15 procent (m/m) a celkového obsahu organicky vázaného kyslíku do 3,7 procenta (m/m) v neetylovaném benzinu, jehož teplota varu nepřesahuje 220 stupňů C. Uveden způsob odběru vzorků, činidla a materiály, přístroje, provedení stanovení, výpočet výsledků a preciznost metody“ (v překladu). Text normy čteme ve vzorku SIST EN 13132:2000 — skenu EN 13132:2000 (březen 2000) od titulní strany přes předmluvu a kapitoly 1–7 do bodu 8.3 včetně, odečteném z obrazů stran. Mimo vzorek zůstává další část výpočtů (včetně celkového kyslíku), vyjádření výsledků, preciznost, protokol a přílohy A (normativní — hustoty sloučenin) a B (informativní — technika přepínání kolon a doporučené kolony).
PODLE TEXTU EN 13132:2000 (předmluva, kapitoly 1–8.3). Normu připravila CEN/TC 19 „Petroleum products, lubricants and related products“ (sekretariát NNI); schválena CEN 14. února 2000. Předmět (1): metoda plynové chromatografie s přepínáním kolon ke kvantitativnímu stanovení jednotlivých kyslíkatých organických sloučenin v rozsahu od 0,17 % (m/m) do 15 % (m/m) a celkového organicky vázaného kyslíku do 3,7 % (m/m) v bezolovnatém benzinu s koncem destilace nejvýše 220 °C (poznámka 1 — konec destilace lze změřit podle prEN ISO 3405:1998; poznámka 2 — „% (m/m)“ a „% (V/V)“ označují hmotnostní, resp. objemový zlomek); norma slouží ke stanovení sloučenin obsahujících kyslík a celkového kyslíku v benzinu v souladu se směrnicemi EU (poznámka pod čarou: 85/210/EHS o obsahu olova v benzinu a 85/536/EHS o úsporách ropy používáním náhradních složek benzinu). Odkazy (2): EN ISO 3170 (ruční odběr vzorků), EN ISO 3171 (automatický odběr z potrubí), EN ISO 3675 (hustota hustoměrem), EN ISO 3696 (laboratorní voda), EN ISO 3838 (hustota pyknometrem), EN ISO 12185 (hustota metodou oscilující U-trubice). Princip (3): kyslíkaté organické sloučeniny se ze vzorku oddělí na první kapilární koloně, na druhé kapilární koloně se rozdělí a každá se zvlášť detekuje plamenově ionizačním detektorem (poznámka — pokyny k technice přepínání kolon v příloze B). Činidla (4): pouze uznávané analytické čistoty a voda jakosti 3 podle EN ISO 3696; nosný plyn (4.1) — vodík, helium nebo dusík bez uhlovodíků (varování — vodík ve směsi se vzduchem je výbušný v koncentracích přibližně od 4 % (V/V) do 75 % (V/V); všechny spoje a vedení s vodíkem mají být plynotěsné, aby vodík neunikal do uzavřeného prostoru); činidla pro kalibrační vzorky (4.2) o čistotě nejméně 99,0 % (m/m), v libovolných kombinacích: methanol, ethanol, propan-1-ol, propan-2-ol, butan-1-ol, butan-2-ol, 2-methylpropan-2-ol (TBA), 2-methylpropan-1-ol, pentan-2-ol, methyl-terc-butylether (MTBE), methyl-terc-pentylether (TAME), ethyl-terc-pentylether (ETAE), aceton, butanon (MEK), ethyl-terc-butylether (ETBE); vnitřní standard (4.3) — jedno z činidel podle 4.2, a pokud se ve zkoušeném vzorku mohou vyskytovat všechna, jiná kyslíkatá organická sloučenina stejné čistoty a podobné těkavosti; benzin bez kyslíkatých organických sloučenin zjistitelných touto metodou nebo n-heptan (4.4). Přístroje (5): plynový chromatograf s možností přepínání kolon, s programovatelným regulátorem teploty pece (nebo regulátory u dvoupecových chromatografů) a detektorem FID (poznámka — doporučuje se soustava celá ze skla od dávkovače po detektor, protože benzin může obsahovat kyslíkaté organické sloučeniny způsobující korozi a změny retenčních časů v kovových soustavách); dvě kapilární kolony (doporučené v příloze B) pokryté vhodnou fází tak, aby rozlišení mezi složkami a mezi složkami a matricí po eluci z druhé kolony bylo nejméně 1, přičemž R = 1,18 · (t′B − t′A) / (wA + wB), kde t′ jsou retenční časy a w šířky píků v polovině výšky, v sekundách (obrázek 1); regulátor průtoku nosného plynu; zapisovač nebo integrátor udávající plochy píků; dávkovač; nádobka na vzorek obvykle o objemu 10–100 ml se samotěsnicí pryžovou membránou potaženou PTFE. Odběr vzorků (6): pokud specifikace výrobku nestanoví jinak, podle EN ISO 3170 nebo EN ISO 3171 nebo národních norem či předpisů. Provedení (7): přístroj se připraví podle návodu výrobce a tlak a průtok nosného plynu se zvolí tak, aby bylo splněno rozlišení podle 5.1.2; kalibrace (7.2) — kalibrační vzorek se připraví z navážených kyslíkatých organických sloučenin a vnitřního standardu a zředí se na známou hmotnost benzinem nebo n-heptanem (poznámka — kalibrační vzorek by měl obsahovat stejné sloučeniny v podobných poměrech jako zkoušený vzorek); dávkuje se tolik, aby nebyla překročena kapacita kolon a narušena linearita detektoru, zaznamenají se retenční časy a vypočte se kalibrační faktor fi = (mi · Ast) / (Ai · mst) pro každou složku, kde m jsou hmotnosti v gramech a A plochy píků v mikrovoltsekundách nebo čtverečních milimetrech; hustota vzorku při 15 °C (7.3) se stanoví podle EN ISO 3675, EN ISO 3838 nebo EN ISO 12185 s přesností na 0,1 kg/m³; příprava vzorku (7.4) — vzorek se vychladí na 5–10 °C, s přesností na 0,1 mg se zváží nádobka s membránou bez uzavření, do nádobky se převede vnitřní standard a znovu se zváží — hmotnost standardu má být 2–5 % (m/m) hmotnosti vzorku, nejméně 0,050 g; poté se převede obvykle 5–100 ml vychlazeného vzorku, ihned se uzavře membránou, zváží s přesností na 0,1 mg, zaznamená se hmotnost vzorku a podíl standardu v hmotnostních procentech a protřepáním se promíchá do homogenity; dávkování (7.5) — tolik připraveného vzorku, aby nebyla překročena kapacita kolon a narušena linearita detektoru; složky se identifikují podle retenčních časů z kalibrace (7.6). Výpočty (8.1–8.3): hmotnost složky mi = Ai · fi · mst / Ast; hmotnostní podíl ωi = mi / ms · 100; objemový podíl φi = Vi / Vs · 100, kde objem složky Vi = mi · 1000 / ρi z hustot složek při 15 °C uvedených v příloze A a objem vzorku Vs z jeho hustoty (7.3).
STAV (stav karet k 03.10.2026). Karta PN-EN 13132:2005 (polská verze, zveřejnění 29-07-2005, 23 stran, cenová skupina L) nemá záhlaví „Zrušena“: sektor chemie, TK 222 Ropné výrobky a podobné výrobky biologického a syntetického původu, ICS 75.160.20, „Zavádí: EN 13132:2000 [IDT]“, „Nahrazuje: PN-EN 13132:2002 - anglická verze“. Karta PN-EN 13132:2002 (anglická verze, 15-09-2002) má záhlaví „Zrušena“ s datem zrušení 29-07-2005 a „Nahrazena: PN-EN 13132:2005“. Vyhledávač PKN (heslo „PN-EN 13132“, 03.10.2026) ukazuje tyto dvě karty a karty PN-EN ISO 13132 — jiného dokumentu, kterým se zde nezabýváme. Evropský dokument: slovinská SIST EN 13132:2000 (shodná s EN 13132:2000) má v katalogu iTeh stav „Published“ (odečteno 03.10.2026).
KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečteno 03.10.2026). Číslo 13132 stojí ve 20 záznamech u 8 laboratoří: AB 009, AB 079, AB 103, AB 387, AB 474, AB 484, AB 773, AB 1278. V aktuálních rozsazích na stránkách PCA (odečteno 03.10.2026, vydání od 18.02.2026 do 29.09.2026) uvádějí AB 079, AB 103, AB 484 a AB 1278 „PN-EN 13132:2005“, AB 009, AB 387 a AB 773 — samotné označení bez roku; AB 387 má položku na třech místech dokumentu, AB 484 na sedmi. Pro AB 474 stránka PCA dokument rozsahu nezpřístupňuje — zde vycházíme jen z kopie databáze (vydání 2005). Záložka „Laboratoře“ („PN-EN 13132“) ukazuje všech 8 laboratoří; ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 03.10.2026.
CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA). „Obsah kyslíkatých organických sloučenin“ bezolovnatého benzinu, u AB 009 také kapalných biouhlovodíků pro zážehové motory a motorového benzinu s bioethanolem, u AB 1278 také benzinových složek; ve všech dokumentech vedle stojí „Celkový obsah organicky vázaného kyslíku (z výpočtů)“ a technikou je „Metoda plynové chromatografie s plamenově ionizační detekcí (GC-FID)“ (v překladu). Rozsahy: (0,17–15) % (V/V) (AB 103), (0,17–15,0) % (V/V) (AB 484, AB 1278), (0,17–15,0) % (m/m), % (V/V) (AB 079 a jedna položka AB 484), (0,10–15,0) % (m/m) a (0,10–15,0) % (V/V) (AB 009), (0,2–24,0) % (V/V) (AB 773); AB 387 rozsah neuvádí. Vedle stojí tlak par podle PN-EN 13016-1, obsah benzenu podle PN-EN 12177 a index těkavosti podle PN-EN 228.
KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U rozsahu: norma zahrnuje jednotlivé sloučeniny od 0,17 % (m/m) do 15 % (m/m) a celkový kyslík do 3,7 % (m/m), v benzinu s koncem destilace do 220 °C (1) — dolní mez 0,10 % (AB 009) leží pod rozsahem normy a horní mez 24,0 % (V/V) (AB 773) je vyjádřena v jiné jednotce než horní mez normy (15 % (m/m)), takže ji nelze přímo srovnat s rozsahem normy. U jednotky: výsledek v % (V/V) vyžaduje hustotu vzorku při 15 °C (7.3) a hustoty složek z přílohy A (8.3) — bez nich je jen výsledek v % (m/m). U vnitřního standardu: nesmí jím být sloučenina přítomná ve vzorku (4.3) a jeho hmotnost má být 2–5 % (m/m) hmotnosti vzorku a nejméně 0,050 g (7.4). U přípravy: vzorek se vychladí na 5–10 °C a ihned uzavře membránou a všechna vážení se provádějí s přesností na 0,1 mg (7.4). U kalibrace: kalibrační vzorek by měl obsahovat stejné sloučeniny v podobných poměrech jako zkoušený (poznámka k 7.2) a dávkované množství nesmí překročit kapacitu kolon ani narušit linearitu detektoru (7.2, 7.5). U rozdělení: rozlišení po druhé koloně nejméně 1 — i vůči matrici (5.1.2); norma doporučuje skleněnou soustavu, protože v kovových soustavách mohou kyslíkaté sloučeniny způsobovat korozi a změny retenčních časů (poznámka k 5.1.1), a identifikace se opírá právě o retenční časy (7.6).
CO NEUVÁDÍME. Nemáme další část kapitoly 8 (včetně způsobu výpočtu celkového kyslíku), vyjádření výsledků, preciznost, protokol ani přílohy A a B — neuvádíme proto hustoty složek, vzorec pro celkový kyslík, opakovatelnost a reprodukovatelnost, doporučené kolony ani podmínky přepínání kolon.
Princip metody
První kapilární kolona oddělí z benzinu kyslíkaté organické sloučeniny, které po přepnutí přejdou na druhou kapilární kolonu, kde se rozdělí a každá se zvlášť stanoví plamenově ionizačním detektorem; množství se počítá z ploch píků vůči přidanému vnitřnímu standardu a kalibračním faktorům, v % (m/m), a přes hustoty — v % (V/V).
Použití
- Bezolovnatý benzin — jednotlivé alkoholy, ethery a ketony 0,17–15 % (m/m) a celkový kyslík do 3,7 % (m/m), konec destilace do 220 °C (předmět normy); 8 laboratoří v rozsazích PCA
- Kapalné biouhlovodíky pro zážehové motory, motorový benzin s bioethanolem, benzinové složky — v rozsazích PCA
- Zkoušky benzinu spolu s tlakem par (PN-EN 13016-1), benzenem (PN-EN 12177) a indexem těkavosti (PN-EN 228)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| STAV (stav karet k 03.10.2026) | PN-EN 13132:2005 (polská verze) aktuální; PN-EN 13132:2002 (anglická verze) zrušena 29-07-2005; SIST EN 13132:2000 „Published“ (iTeh, 03.10.2026) |
| Vydání (z karty PKN) | PN-EN 13132:2005, 23 stran, TK 222, ICS 75.160.20; zavádí EN 13132:2000 [IDT] |
| Rozsah (1) | jednotlivé sloučeniny 0,17–15 % (m/m); celkový kyslík do 3,7 % (m/m); bezolovnatý benzin s koncem destilace ≤ 220 °C |
| Rozdělení (5.1.2) | dvě kapilární kolony s přepínáním, FID; R = 1,18 · (t′B − t′A) / (wA + wB) ≥ 1 po druhé koloně |
| Vnitřní standard (4.3, 7.4) | sloučenina nepřítomná ve vzorku; 2–5 % (m/m) hmotnosti vzorku, ≥ 0,050 g |
| Vzorek (7.4) | vychlazený na 5–10 °C, obvykle 5–100 ml, nádobka s membránou PTFE, vážení s přesností 0,1 mg |
| Kalibrační činidla (4.2) | čistota ≥ 99,0 % (m/m): alkoholy C1–C5, MTBE, TAME, ETAE, ETBE, aceton, butanon |
| Výpočty (7.2, 8) | fi = mi · Ast / (Ai · mst); mi = Ai · fi · mst / Ast; ωi = mi / ms · 100; φi = Vi / Vs · 100, Vi = mi · 1000 / ρi |
| Rozšíření v rozsazích akreditace (odečteno 03.10.2026) | 8 laboratoří, 20 záznamů v kopii databáze; záložka „Laboratoře“ („PN-EN 13132“) — 8 laboratoří na produkčním serveru (03.10.2026) |
Norma
- Označení normy
- PN-EN 13132:2005 (polská verze; EN 13132:2000 IDT)
- Název (PL)
- Ciekłe przetwory naftowe — Benzyna bezołowiowa — Oznaczanie tlenowych związków organicznych i całkowitej zawartości organicznie związanego tlenu metodą chromatografii gazowej z przełączaniem kolumny
- Název (EN)
- Liquid petroleum products — Unleaded petrol — Determination of organic oxygenate compounds and total organically bound oxygen content by gas chromatography using column switching
Postup krok za krokem
-
Odběr vzorku
Podle EN ISO 3170 nebo EN ISO 3171 nebo národních předpisů, pokud specifikace výrobku nestanoví jinak. PN-EN 13132:2005 aktuální (stav karty PKN k 03.10.2026).
-
Příprava chromatografu
Nastavit přístroj podle návodu výrobce; tlak a průtok nosného plynu zvolit tak, aby rozlišení po druhé koloně bylo nejméně 1.
-
Kalibrace
Kalibrační vzorek z navážených kyslíkatých sloučenin a vnitřního standardu, zředěný benzinem bez kyslíkatých sloučenin nebo n-heptanem; zaznamenat retenční časy a vypočítat fi pro každou složku.
-
Hustota
Stanovit hustotu vzorku při 15 °C podle EN ISO 3675, 3838 nebo 12185 s přesností na 0,1 kg/m³.
-
Příprava vzorku
Vychladit na 5–10 °C; zvážit nádobku s membránou, přidat vnitřní standard (2–5 % (m/m), ≥ 0,050 g), zvážit, přidat 5–100 ml vzorku, ihned uzavřít, zvážit (0,1 mg) a promíchat.
-
Analýza
Dávkovat tolik, aby nebyla překročena kapacita kolon a linearita detektoru; identifikovat složky podle retenčních časů.
-
Výpočty
mi = Ai · fi · mst / Ast; ωi = mi / ms · 100 v % (m/m); φi = Vi / Vs · 100 v % (V/V) z hustot složek (příloha A) a vzorku.
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Plynový chromatograf s přepínáním kolon | Programovatelná pec (nebo dvě pece), plamenově ionizační detektor FID; doporučena skleněná soustava od dávkovače po detektor (5.1.1) | — |
| Dvě kapilární kolony | Fáze zajišťující rozlišení ≥ 1 po druhé koloně; doporučené kolony v příloze B (5.1.2) | — |
| Regulátor průtoku, integrátor, dávkovač | Řízení průtoku nosného plynu; plochy píků z integrátoru nebo datového systému (5.1.3, 5.1.4, 5.2) | — |
| Nádobka na vzorek | Obvykle 10–100 ml, samotěsnicí pryžová membrána potažená PTFE (5.3) | — |
| Analytické váhy | Vážení nádobky, standardu a vzorku s přesností na 0,1 mg (7.4) | — |
| Stanovení hustoty při 15 °C | Podle EN ISO 3675, EN ISO 3838 nebo EN ISO 12185, s přesností na 0,1 kg/m³ (7.3) | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Vodík | 1333-74-0 | Nosný plyn bez uhlovodíků; výbušný ve směsi se vzduchem přibližně od 4 % do 75 % (V/V) (4.1) |
| Helium | 7440-59-7 | Nosný plyn bez uhlovodíků (4.1) |
| Dusík | 7727-37-9 | Nosný plyn bez uhlovodíků (4.1) |
| Methanol | 67-56-1 | Činidlo pro kalibrační vzorky, čistota ≥ 99,0 % (m/m) (4.2) |
| Ethanol | 64-17-5 | Činidlo pro kalibrační vzorky, čistota ≥ 99,0 % (m/m) (4.2) |
| Methyl-terc-butylether (MTBE) | 1634-04-4 | Činidlo pro kalibrační vzorky, čistota ≥ 99,0 % (m/m) (4.2) |
| Ethyl-terc-butylether (ETBE) | 637-92-3 | Činidlo pro kalibrační vzorky, čistota ≥ 99,0 % (m/m) (4.2) |
| Methyl-terc-pentylether (TAME) | 994-05-8 | Činidlo pro kalibrační vzorky, čistota ≥ 99,0 % (m/m) (4.2) |
| n-Heptan | 142-82-5 | Ředidlo kalibračního vzorku místo benzinu bez kyslíkatých sloučenin (4.4) |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Vodík ve směsi se vzduchem je výbušný v koncentracích přibližně od 4 % do 75 % (V/V) — spoje a vedení s vodíkem mají být plynotěsné, aby se vodík nehromadil v uzavřeném prostoru (4.1)
- Používání normy může souviset s nebezpečnými materiály, činnostmi a zařízením; norma neřeší všechna nebezpečí a bezpečnostní pravidla stanoví uživatel (varování v kapitole 1)
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN 13132:2005 (polská verze; EN 13132:2000 IDT) — „Liquid petroleum products — Unleaded petrol — Determination of organic oxygenate compounds and total organically bound oxygen content by gas chromatography using column switching“.
Jak tato metoda funguje?
První kapilární kolona oddělí z benzinu kyslíkaté organické sloučeniny, které po přepnutí přejdou na druhou kapilární kolonu, kde se rozdělí a každá se zvlášť stanoví plamenově ionizačním detektorem; množství se počítá z ploch píků vůči přidanému vnitřnímu standardu a kalibračním faktorům, v % (m/m), a přes hustoty — v % (V/V).
Jaký je rozsah měření a přesnost?
STAV (stav karet k 03.10.2026): PN-EN 13132:2005 (polská verze) aktuální; PN-EN 13132:2002 (anglická verze) zrušena 29-07-2005; SIST EN 13132:2000 „Published“ (iTeh, 03.10.2026); Vydání (z karty PKN): PN-EN 13132:2005, 23 stran, TK 222, ICS 75.160.20; zavádí EN 13132:2000 [IDT]; Rozsah (1): jednotlivé sloučeniny 0,17–15 % (m/m); celkový kyslík do 3,7 % (m/m); bezolovnatý benzin s koncem destilace ≤ 220 °C; Rozdělení (5.1.2): dvě kapilární kolony s přepínáním, FID; R = 1,18 · (t′B − t′A) / (wA + wB) ≥ 1 po druhé koloně.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 7 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Plynový chromatograf s přepínáním kolon, Dvě kapilární kolony, Regulátor průtoku, integrátor, dávkovač, Nádobka na vzorek, Analytické váhy, Stanovení hustoty při 15 °C.
Kde se tato zkouška používá?
Bezolovnatý benzin — jednotlivé alkoholy, ethery a ketony 0,17–15 % (m/m) a celkový kyslík do 3,7 % (m/m), konec destilace do 220 °C (předmět normy); 8 laboratoří v rozsazích PCA; Kapalné biouhlovodíky pro zážehové motory, motorový benzin s bioethanolem, benzinové složky — v rozsazích PCA; Zkoušky benzinu spolu s tlakem par (PN-EN 13016-1), benzenem (PN-EN 12177) a indexem těkavosti (PN-EN 228).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Vodík ve směsi se vzduchem je výbušný v koncentracích přibližně od 4 % do 75 % (V/V) — spoje a vedení s vodíkem mají být plynotěsné, aby se vodík nehromadil v uzavřeném prostoru (4.1); Používání normy může souviset s nebezpečnými materiály, činnostmi a zařízením; norma neřeší všechna nebezpečí a bezpečnostní pravidla stanoví uživatel (varování v kapitole 1).
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 13132.