⛽ Bod vzplanutí a bod hoření — metoda otevřeného kelímku podle Clevelanda

Petrochemie PN-EN ISO 2592

Ve zkratce

Vzorek se zahřívá v otevřeném kelímku podle Clevelanda a po každých 2 °C se nad ním přesouvá zkušební plamínek, dokud páry nevzplanou (bod vzplanutí) a pak nehoří nejméně 5 s (bod hoření). Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 2592:2017-10; Rozsah: Bod vzplanutí v otevřeném kelímku 79–400 °C (topné oleje — uzavřený kelímek ISO 2719). Postup zahrnuje 8 kroků; oblasti použití: Motorové oleje, teplonosné oleje a transformátorové oleje — kontrola jakosti (Ecol), Diagnostika provozovaných motorových olejů (ředění palivem, degradace), Asfalty a asfaltová pojiva (bod vzplanutí v otevřeném kelímku).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 2592:2017-10
  • Kategorie: Petrochemie
  • Kroky postupu: 8
  • Rozsah: Bod vzplanutí v otevřeném kelímku 79–400 °C (topné oleje — uzavřený kelímek ISO 2719)
  • Rychlost ohřevu: 5–17 °C/min zpočátku; 5–6 °C/min během posledních 28 °C před očekávaným bodem vzplanutí
  • Zkušební plamínek: Průměr 3,2–4,8 mm; přesun za (1 ± 0,1) s, ≤ 2 mm nad okrajem kelímku; první přiložení 28 °C před očekávanou hodnotou, pak po 2 °C

Přehled

STAV (stav k 10.11.2026). PN-EN ISO 2592:2017-10 — anglická verze zveřejněná 26-10-2017, polská verze 13-02-2019 (TK 222/PK 3 Maziva), zavádí EN ISO 2592:2017 a ISO 2592:2017 [IDT], nahrazuje PN-EN ISO 2592:2008 (polskou verzi); karty PKN neuvádějí nástupkyni ani datum zrušení. ISO 2592:2017 (třetí vydání) byla potvrzena v roce 2022; nyní má etapu 90.92 (k revizi) a nové vydání se připravuje (ISO/CD 2592). Popis vychází z náhledu ISO 2592:2017 (kap. 1–15, bez příloh A–D).

Norma stanoví postup stanovení bodu vzplanutí a bodu hoření ropných výrobků přístrojem s otevřeným kelímkem podle Clevelanda; použije se pro výrobky s bodem vzplanutí v otevřeném kelímku od 79 °C do 400 °C, s výjimkou topných olejů (angl. „fuel oils“; rozsah na kartě polské verze normy hovoří o motorových naftách), které se nejčastěji zkoušejí v uzavřeném kelímku podle ISO 2719. Bod vzplanutí je nejnižší teplota vzorku, korigovaná na tlak 101,3 kPa, při níž přiložení zkušebního plamínku způsobí vzplanutí par vzorku za stanovených podmínek; bod hoření — nejnižší teplota, při níž páry vzplanou a hoří nejméně 5 s. Ve vydání 2017 byl mj. doplněn postup stanovení přibližného bodu vzplanutí pro vzorek s neznámou očekávanou hodnotou (shodný s ASTM D92).

Bod vzplanutí je důležitým parametrem klasifikujícím hořlavé kapaliny: v nařízení ministra vnitra a správy ze 7. června 2010 o požární ochraně budov, jiných stavebních objektů a pozemků (úplné znění Dz.U. 2023 pol. 822) jsou materiály nebezpečnými z hlediska požáru mj. hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí pod 55 °C (§ 2 odst. 1 bod 1 písm. b) a prahy 21 °C, 55 °C a 100 °C se objevují v jeho předpisech o skladování kapalin. Výrobky zkoušené touto metodou mají bod vzplanutí nejméně 79 °C. Laboratoř diagnostiky olejů (Ecol) používá metodu podle Clevelanda pro motorové oleje, teplonosné oleje, transformátorové oleje a paliva (topné oleje norma nezahrnuje — viz rozsah výše); v diagnostice provozovaných olejů signalizuje pokles bodu vzplanutí ředění palivem, smíchání nebo krakování.

Ve sporných případech je rozhodující zkouškou ruční stanovení; automatické přístroje jsou přípustné, pokud byla prokázána shoda s precizností normy a kelímek a aplikátor plamínku splňují požadavky přílohy A. Preciznost: bod vzplanutí r = 8 °C, R = 18 °C; bod hoření r = 8 °C, R = 14 °C.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Přílohy A (rozměry přístroje a kelímku), B (požadavky na přístroj k měření teploty), C (ověření přístroje) a D (zabránění tvorbě škraloupu u asfaltů) jsou mimo náhled — neuvádíme rozměry kelímku, úroveň plnění ani požadavky na teploměry.

Princip metody

Kelímek se naplní vzorkem po stanovenou úroveň. Teplotu vzorku lze zpočátku zvyšovat rychle (5–17 °C/min) a při přibližování k bodu vzplanutí — pomalu a stále (5–6 °C/min). Ve stanovených teplotních intervalech se nad kelímkem přesouvá malý zkušební plamínek. Nejnižší teplota, při níž přiložení plamínku způsobí vzplanutí par nad povrchem kapaliny, je bod vzplanutí při okolním tlaku; pro bod hoření se zkouška prodlužuje, dokud páry nevzplanou a nehoří nejméně 5 s. Obě teploty se korigují na normální tlak: tc = td + 0,25·(101,3 − p), kde p — absolutní tlak v kPa (vzorec ověřen do 82,0 kPa; 4 kPa odpovídají asi 1 °C).

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
RozsahBod vzplanutí v otevřeném kelímku 79–400 °C (topné oleje — uzavřený kelímek ISO 2719)
Rychlost ohřevu5–17 °C/min zpočátku; 5–6 °C/min během posledních 28 °C před očekávaným bodem vzplanutí
Zkušební plamínekPrůměr 3,2–4,8 mm; přesun za (1 ± 0,1) s, ≤ 2 mm nad okrajem kelímku; první přiložení 28 °C před očekávanou hodnotou, pak po 2 °C
Bod hořeníPáry hoří ≥ 5 s; další ohřev 5–6 °C/min, plamínek po 2 °C
Korekce tlakutc = td + 0,25·(101,3 − p); absolutní barometr s přesností 0,5 kPa a rozlišením 0,1 kPa
PreciznostVzplanutí: r = 8 °C, R = 18 °C; hoření: r = 8 °C, R = 14 °C; výsledek na 1 °C

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 2592:2017-10
Název (PL)
Przetwory naftowe i produkty podobne — Oznaczanie temperatury zapłonu i palenia — Metoda otwartego tygla Clevelanda
Název (EN)
Petroleum and related products — Determination of flash and fire points — Cleveland open cup method

Postup krok za krokem

  1. Odběr a uchovávání vzorku

    Vzorek odebrat podle ISO 3170/ISO 3171 do těsné nádoby naplněné na 85–95 %; uchovávat pod 30 °C s omezením ztrát par. Dílčí vzorek odebírat při teplotě nejméně 56 °C pod očekávaným bodem vzplanutí; vzorky s nevázanou vodou dekantovat, kapalné jemně promíchat, tuhé a polotuhé zahřát v nádobě nejvýše na 56 °C pod očekávaným bodem vzplanutí.

  2. Příprava přístroje

    Přístroj postavit na vodorovnou stabilní plochu v místnosti bez průvanu (clona; u toxických par — digestoř s regulací bez pohybu vzduchu nad kelímkem), chránit před silným světlem. Kelímek umýt rozpouštědlem, osušit proudem vzduchu, uhlíkaté úsady odstranit ocelovou vlnou; kelímek vychladit nejméně 56 °C pod očekávaný bod vzplanutí. Upevnit teploměr se dnem nádobky (6,4 ± 0,5) mm nade dnem kelímku, v polovině vzdálenosti střed–stěna, na straně protilehlé aplikátoru.

  3. Plnění

    Zapsat absolutní barometrický tlak. Kelímek naplnit tak, aby vrchol menisku byl na rysce; přebytek odstranit pipetou (vzorek vně přístroje — vyprázdnit, vyčistit a naplnit znovu); odstranit bublinky a pěnu (pěna přetrvávající v konečné fázi — výsledek zamítnout). Kelímek postavit doprostřed topné desky.

  4. Plamínek a předběžný ohřev

    Zapálit zkušební plamínek a nastavit průměr 3,2–4,8 mm; před ohřevem přesunout plamínek nad vzorkem ke kontrole neočekávaných těkavých složek, pak zkoušet vzplanutí po 10 °C až do 56 °C před očekávaným bodem vzplanutí. Ohřívat rychlostí 5–17 °C/min a od asi 56 °C před očekávaným bodem vzplanutí ohřev snížit tak, aby během posledních 28 °C byl přírůstek 5–6 °C/min. Nerušit páry nad kelímkem pohybem ani dechem.

  5. Přikládání plamínku

    Od teploty 28 °C pod očekávaným bodem vzplanutí přesouvat plamínek jedním plynulým pohybem za (1 ± 0,1) s přes střed kelímku, kolmo k průměru procházejícímu teploměrem, po přímce nebo oblouku o poloměru ≥ 150 mm, nejvýše 2 mm nad okrajem kelímku; další přiložení v opačném směru, při teplotách, které jsou násobkem 2 °C. Vznikající škraloup odsunout špachtlí (nesejmutý škraloup zvyšuje výsledek).

  6. Odečet bodu vzplanutí

    Jako zjištěný bod vzplanutí zapsat teplotu vzorku, při níž přiložení plamínku způsobí vzplanutí par v libovolném bodě povrchu a rozšíření velkého plamene po povrchu; nezaměňovat s namodralou svatozáří kolem plamínku. Nastalo-li vzplanutí při prvním nebo předběžném přiložení — opakovat na čerstvém podílu s očekávanou hodnotou nižší o ≥ 28 °C. Vzorek s neznámou hodnotou: začít při ≤ 50 °C, plamínek od 5 °C nad počáteční teplotou, ohřev 5–6 °C/min, zkouška po 2 °C — výsledek přibližný, použít jako očekávaný ve vlastní zkoušce.

  7. Bod hoření

    Po stanovení bodu vzplanutí ohřívat dále 5–6 °C/min s přikládáním plamínku po 2 °C, dokud páry nevzplanou a nehoří nejméně 5 s; zapsat bod hoření. Plamen trvající déle než 5 s uhasit víkem s držadlem.

  8. Výpočet a protokol

    Přepočítat tlak na kPa (hPa × 0,1; mbar × 0,1; mmHg × 0,1333), korigovat: tc = td + 0,25·(101,3 − p); uvést bod vzplanutí a v případě potřeby bod hoření na 1 °C, odkaz na normu, identifikaci výrobku, informaci o použití přílohy D, odchylky a datum.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Přístroj podle Clevelanda s otevřeným kelímkemRuční nebo automatický, kelímek a aplikátor plamínku podle přílohy A normy; vzorek asi 100 ml (Ecol)—
ClonaZakrývající nejméně tři strany kelímku (může být vestavěná)—
Přístroj k měření teplotySkleněný nebo elektronický teploměr s přesností a dobou odezvy podle přílohy B; dno nádobky (6,4 ± 0,5) mm nade dnem kelímku—
BarometrAbsolutní tlak, přesnost 0,5 kPa, rozlišení 0,1 kPa; nepoužívat barometry korigované na hladinu moře—
Hasicí víkoKovové nebo ze žáruvzdorného materiálu, s držadlem (obr. A.2), k uhašení plamene po stanovení bodu hoření—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Rozpouštědlo k čištění—K odstranění stop vzorku z kelímku a víka; pro oleje aromatická rozpouštědla s malou těkavostí (bez benzenu), pro pryskyřičné úsady směsná rozpouštědla
Ověřovací kapaliny—Certifikovaný referenční materiál (CRM) nebo sekundární pracovní standardy (SWS) k ročnímu ověření přístroje (výsledek v mezích R/√2 od certifikované hodnoty)
Ocelová vlna—K odstranění uhlíkatých úsad bez poškození kelímku

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 2592:2017-10 — „Petroleum and related products — Determination of flash and fire points — Cleveland open cup method“.

Jak tato metoda funguje?

Kelímek se naplní vzorkem po stanovenou úroveň. Teplotu vzorku lze zpočátku zvyšovat rychle (5–17 °C/min) a při přibližování k bodu vzplanutí — pomalu a stále (5–6 °C/min).

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Rozsah: Bod vzplanutí v otevřeném kelímku 79–400 °C (topné oleje — uzavřený kelímek ISO 2719); Rychlost ohřevu: 5–17 °C/min zpočátku; 5–6 °C/min během posledních 28 °C před očekávaným bodem vzplanutí; Zkušební plamínek: Průměr 3,2–4,8 mm; přesun za (1 ± 0,1) s, ≤ 2 mm nad okrajem kelímku; první přiložení 28 °C před očekávanou hodnotou, pak po 2 °C; Bod hoření: Páry hoří ≥ 5 s; další ohřev 5–6 °C/min, plamínek po 2 °C.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 8 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Přístroj podle Clevelanda s otevřeným kelímkem, Clona, Přístroj k měření teploty, Barometr, Hasicí víko.

Kde se tato zkouška používá?

Motorové oleje, teplonosné oleje a transformátorové oleje — kontrola jakosti (Ecol); Diagnostika provozovaných motorových olejů (ředění palivem, degradace); Asfalty a asfaltová pojiva (bod vzplanutí v otevřeném kelímku); Klasifikace hořlavých kapalin pro účely požární ochrany; Stanovení bodu hoření výrobků s vysokým bodem vzplanutí.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Velmi vysoké teploty vzorku a topné desky — vzorek může prskat, pěnit a kouřit; u bodu hoření bývá plamen velký a obtížně uhasitelný — hasicí víko po ruce, ochrana obličeje; Před ohřevem ověřit plamínkem přítomnost neočekávaných těkavých složek; Vzorky s toxickými párami zkoušet v digestoři s regulací průtoku bez průvanu nad kelímkem; při uchovávání vzorků nepřekračovat 30 °C; Rozpouštědla k čištění (aromatická) — práce v digestoři, bez otevřeného ohně.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 2592.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí