🧪 Teplota měknutí podle Vicata (VST) termoplastů — teplota, při které ploché vnikací tělísko 1 mm² pod silou 10 N nebo 50 N vnikne do hloubky 1 mm při ohřevu 50 °C/h nebo 120 °C/h (metody A50, B50, A120, B120); PN-EN ISO 306
Ve zkratce
Teplota měknutí podle Vicata (VST) je teplota, při které ploché vnikací tělísko vnikne do hloubky 1 mm do vzorku termoplastu pod stanovenou silou, je-li vzorek ohříván rovnoměrnou rychlostí. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 306:2023-05 (anglická verze; zavádí EN ISO 306:2022 a ISO 306:2022 [IDT]); STAV (stav k 17.11.2026): PN-EN ISO 306:2023-05 platná (jen anglická verze); nahradila PN-EN ISO 306:2014-02. Postup zahrnuje 4 kroky; oblasti použití: Termoplasty — míra teploty, při které plast začíná prudce měknout (ISO 306:2022, bod 1.2), Desky a lisované díly z termoplastů — zkušební tělesa z desek a z výrobků podle bodu 6.3.
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 306:2023-05 (anglická verze; zavádí EN ISO 306:2022 a ISO 306:2022 [IDT])
- Kategorie: Materiály a NDT
- Kroky postupu: 4
- STAV (stav k 17.11.2026): PN-EN ISO 306:2023-05 platná (jen anglická verze); nahradila PN-EN ISO 306:2014-02
- Metody (bod 1.1): A50: 10 N, 50 °C/h; B50: 50 N, 50 °C/h; A120: 10 N, 120 °C/h; B120: 50 N, 120 °C/h
- Vnikací tělísko (bod 5.2): kalená ocel, plocha (1,000 ± 0,015) mm², průměr (1,128 ± 0,008) mm, délka ≥ 2 mm
Přehled
STAV (stav k 17.11.2026; karta PKN odečtena 27.10.2026 a znovu 17.11.2026 — beze změn). Karta PN-EN ISO 306:2023-05 (anglická verze) bez štítku zrušení: zveřejnění 10-05-2023, 28 stran, Sektor chemie, KT 141 Plastů, „Zavádí: EN ISO 306:2022 [IDT], ISO 306:2022 [IDT]“, „Nahrazuje: PN-EN ISO 306:2014-02 - anglická verze“, ICS 83.080.20. Vyhledávač PKN, heslo „ISO 306“ (27.10.2026): vydání PN-EN ISO 306:2002, 2005, 2006 (to poslední v polské verzi) a 2014-02 jsou zrušena; polská verze vydání 2023 ve výsledcích není.
CO TATO NORMA POPISUJE. ISO 306:2022 (kap. 1) stanoví čtyři metody stanovení teploty měknutí podle Vicata (VST) termoplastů: A50 — síla 10 N a rychlost ohřevu 50 °C/h; B50 — 50 N a 50 °C/h; A120 — 10 N a 120 °C/h; B120 — 50 N a 120 °C/h. Metody se používají výhradně pro termoplasty, u nichž dávají míru teploty, při které plast začíná prudce měknout. VST (definice 3.3) je teplota, při které vnikací tělísko s plochým koncem vnikne do vzorku do hloubky 1 mm pod stanoveným zatížením při zvolené rovnoměrné rychlosti růstu teploty; uvádí se ve °C jako teplota vzorku změřená co nejblíže místu vtlačování v okamžiku dosažení 1 mm. Pole „Předmět“ karty PKN PN-EN ISO 306:2023-05 (anglická verze, popis předmětu polsky; v překladu): „(1.1) V tomto dokumentu jsou uvedeny čtyři metody stanovení teploty měknutí termoplastů metodou podle Vicata (VST): — Metoda A50 s použitím zatížení 10 N a rychlosti ohřevu 50 °C/h — Metoda B50 s použitím zatížení 50 N a rychlosti ohřevu 50 °C/h — Metoda A120 s použitím zatížení 10 N a rychlosti ohřevu 120 °C/h — Metoda B120 s použitím zatížení 50 N a rychlosti ohřevu 120 °C/h. (1.2) Popsané metody se používají jen pro termoplasty a umožňují měření teploty, při které termoplasty začínají prudce měknout.“
PŘÍSTROJE (kap. 5). Tuhý kovový rám se svisle posuvnou tyčí (na jedné straně zatěžovací deska, na druhé vnikací tělísko) — doporučeny materiály s malou tepelnou roztažností; při výrobě, opravě nebo výměně rámu se provede slepý pokus na vzorku z tuhého materiálu s malou roztažností (např. invar, borosilikátové sklo) v rozsahu zkušebních teplot a korekce 0,02 mm nebo větší se zaznamená se znaménkem a algebraicky přičte k odečtu. Vnikací tělísko: kalená ocel, délka nejméně 2 mm, kruhový průřez o ploše (1,000 ± 0,015) mm² (průměr (1,128 ± 0,008) mm), kolmé k tyči, bez otřepů. Ohřev: kapalinová lázeň, fluidní lože nebo topný blok s přímým kontaktem; při jiném prostředí než vzduch je vzorek ponořen nejméně 35 mm, s mícháním; kapalina má být stabilní v rozsahu teplot a nesmí na plast působit (např. způsobovat bobtnání nebo praskání) — vhodné jsou mj. parafinový olej, transformátorový olej, glycerol a silikonové oleje, pro fluidní lože prášek oxidu hlinitého. Metoda s kapalinou je v případě pochybností referenční metodou. Rychlost ohřevu (50 ± 5) °C/h nebo (120 ± 10) °C/h — splněna, je-li v každém 6minutovém úseku přírůstek (5,0 ± 0,5) °C nebo (12,0 ± 1,0) °C; prvních 10 minut nebo prvních 40 °C rampy může být mimo toleranci (regulátory PID). Závaží dávají celkovou sílu (10 ± 0,2) N (metody A) nebo (50 ± 1,0) N (metody B). Teplotní čidlo: rozlišení 0,1 °C, přesnost ±1 °C, kalibrované při hloubce ponoru přístroje, nejvýše 12,5 mm od bodu styku vnikacího tělíska se vzorkem, bez dotyku vzorku a rámu (termočlánky podle IEC 60584-1 a -3, odporové teploměry podle IEC 60751). Snímač vniknutí: číselníkový úchylkoměr nebo převodník (např. LVDT) s odečtem 0,01 mm; celkový tlak tyče, vnikacího tělíska a pružiny snímače nesmí překročit 1 N. Mikrometry pro rozměry vzorků — odečet 0,01 mm, podle ISO 16012.
ZKUŠEBNÍ TĚLESA (kap. 6). Nejméně dvě zkušební tělesa na každý vzorek materiálu, tloušťky 3–6,5 mm, nejméně 9,5 mm × 9,5 mm nebo o průměru 9,5 mm, s rovnými, rovnoběžnými plochami bez otřepů; z tvářecích hmot — lisovaná podle ISO 293, ISO 294 nebo ISO 20753, není-li specifikace materiálu. Desky tlustší než 6,5 mm se zmenšují obráběním jedné strany na 3–6,5 mm (podle ISO 2818), zkouší se neporušená strana; desky tenčí než 3 mm se skládají nejvýše ze tří vrstev (horní nejméně 1,5 mm), ačkoli vrstvení nedává vždy stejný výsledek. Zkušební tělesa z výrobků se odebírají z rovných, nejlépe netexturovaných míst, texturou od vnikacího tělíska. Výsledek může záviset na podmínkách lisování zkušebních těles.
KONDICIONOVÁNÍ A POSTUP (kap. 7–8). Zkušební tělesa se kondicionují nejméně 16 h v atmosféře 23/50-2 podle ISO 291 nebo podle specifikace materiálu; neovlivňuje-li vlhkost VST, vlhkost se neřídí. Zkušební těleso se uloží vodorovně pod vnikací tělísko, které nesmí být nikde blíže než 3 mm od jeho okraje. Teplota topného zařízení na začátku každé zkoušky je nejvýše 25 °C, pokud dřívější zkoušky tohoto materiálu neprokázaly, že jiný start nezpůsobí chybu, a startovní teplota je nejméně o 50 °C nižší než očekávaná VST. Po vyvození síly (10 ± 0,2) N nebo (50 ± 1,0) N se vyčká 5 min, zaznamená se odečet snímače vniknutí nebo se přístroj vynuluje a ohřívá se rovnoměrně (50 ± 5) °C/h nebo (120 ± 10) °C/h, za míchání prostředí v lázni a fluidním loži; v referenčních zkouškách se používá 50 °C/h. Vnikne-li tělísko do hloubky (1 ± 0,01) mm od výchozí polohy, zaznamená se teplota topného prostředí nebo bloku jako VST zkušebního tělesa. VST materiálu je aritmetický průměr výsledků zkušebních těles, uváděný s jedním desetinným místem; přesáhne-li rozpětí výsledků 2 °C, zaznamenají se jednotlivé výsledky a zkouška se opakuje na nejméně dvou dalších zkušebních tělesech, s uvedením výsledků obou sérií (bod 8.6).
VYDÁNÍ. Šesté vydání ISO 306:2022 (ISO/TC 61/SC 2 s CEN/TC 249) nahradilo ISO 306:2013; podle předmluvy připouští komerční univerzální přístroje (pro ISO 75 a ISO 306) a současnou praxi zkoušení. Na stránce ISO (committee.iso.org, odečet 17.11.2026) má ISO 306:2022 stav „Published“ a etapu 90.92 „International Standard to be revised“ (norma k revizi) z 19.11.2025; návrh nového vydání stránka neuvádí. V katalogu iTeh (odečet 27.10.2026) má EN ISO 306:2022 stav „Published“.
KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. Zaprvé — metoda: A50, B50, A120 a B120 se liší silou (10 nebo 50 N) a rychlostí ohřevu (50 nebo 120 °C/h); výsledek bez uvedené metody je nesrovnatelný, proto protokol uvádí použitou metodu (kap. 10 c); při 120 °C/h bývá VST až o 10 °C vyšší než při 50 °C/h (poznámka k bodu 8.4). Zadruhé — topné prostředí: referenční metodou je kapalinová lázeň; kapalina nesmí na plast působit a zkušební těleso musí být ponořeno nejméně 35 mm. Zatřetí — teplota měřená příliš daleko od vnikacího tělíska: čidlo má být nejvýše 12,5 mm od bodu styku, protože VST je teplota vzorku u vnikacího tělíska. Začtvrté — roztažnost přístroje: bez slepého pokusu a korekce (je-li nejméně 0,02 mm) se prodloužení rámu a tyče při ohřevu přičítá ke zdánlivému vniknutí. Zapáté — zkušební tělesa z desek a výrobků: skládání tenkých vrstev nedává vždy stejný výsledek a texturovaný povrch musí být obrácen od vnikacího tělíska. Zašesté — rozsah: metody se týkají výhradně termoplastů.
CO ZDE NEUVÁDÍME. Přečtená část ISO 306:2022 končí v kap. 10 výčtem e) (způsob přípravy zkušebních těles). Neuvádíme údaje o preciznosti (kap. 9, příloha C), porovnání výsledků kapalinové lázně s topným blokem a s fluidním ložem (přílohy A a B) ani další požadavky na protokol.
Princip metody
Na zkušební těleso z termoplastu (tloušťka 3–6,5 mm) působí kolmo ploché vnikací tělísko o ploše (1,000 ± 0,015) mm² silou 10 N (metody A) nebo 50 N (metody B) a těleso se ohřívá rovnoměrně 50 °C/h nebo 120 °C/h v kapalinové lázni, fluidním loži nebo topném bloku; VST je teplota vzorku změřená co nejblíže vnikacímu tělísku v okamžiku, kdy vniknutí dosáhne 1 mm (ISO 306:2022, kap. 1, 3–5).
Použití
- Termoplasty — míra teploty, při které plast začíná prudce měknout (ISO 306:2022, bod 1.2)
- Desky a lisované díly z termoplastů — zkušební tělesa z desek a z výrobků podle bodu 6.3
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| STAV (stav k 17.11.2026) | PN-EN ISO 306:2023-05 platná (jen anglická verze); nahradila PN-EN ISO 306:2014-02 |
| Metody (bod 1.1) | A50: 10 N, 50 °C/h; B50: 50 N, 50 °C/h; A120: 10 N, 120 °C/h; B120: 50 N, 120 °C/h |
| Vnikací tělísko (bod 5.2) | kalená ocel, plocha (1,000 ± 0,015) mm², průměr (1,128 ± 0,008) mm, délka ≥ 2 mm |
| Ohřev (bod 5.3) | (50 ± 5) °C/h nebo (120 ± 10) °C/h; v každém úseku 6 min přírůstek (5,0 ± 0,5) °C nebo (12,0 ± 1,0) °C; ponoření ≥ 35 mm |
| Zatížení (bod 5.4, 5.6) | (10 ± 0,2) N nebo (50 ± 1,0) N; tlak tyče, vnikacího tělíska a pružiny snímače ≤ 1 N |
| Měření teploty a vniknutí (bod 5.5–5.6) | čidlo ±1 °C, rozlišení 0,1 °C, ≤ 12,5 mm od vnikacího tělíska; vniknutí s odečtem 0,01 mm |
| Zkušební tělesa (kap. 6) | nejméně 2; tloušťka 3–6,5 mm; ≥ 9,5 × 9,5 mm nebo Ø 9,5 mm |
| Postup a výsledek (kap. 7–8) | kondicionování ≥ 16 h; start ≤ 25 °C; 5 min pod zatížením před ohřevem; referenční zkoušky 50 °C/h; průměr s jedním desetinným místem; rozpětí > 2 °C — opakování |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 306:2023-05 (anglická verze; zavádí EN ISO 306:2022 a ISO 306:2022 [IDT])
- Název (PL)
- Tworzywa sztuczne — Tworzywa termoplastyczne — Oznaczanie temperatury mięknienia metodą Vicata (VST)
- Název (EN)
- Plastics — Thermoplastic materials — Determination of Vicat softening temperature (VST)
Postup krok za krokem
-
Zkušební tělesa
Nejméně 2 tělesa 3–6,5 mm, ≥ 9,5 × 9,5 mm, rovná a rovnoběžná; z desek — obrobení jedné strany nebo nejvýše 3 vrstvy (horní ≥ 1,5 mm) (kap. 6).
-
Přístroj
Slepý pokus a korekce roztažnosti (záznam, je-li ≥ 0,02 mm); kalibrované teplotní čidlo ≤ 12,5 mm od vnikacího tělíska (bod 5.1, 5.5).
-
Zatížení a ohřev
Kondicionování ≥ 16 h (ISO 291, 23/50-2); vnikací tělísko ≥ 3 mm od okraje; start nejvýše 25 °C; síla 10 N nebo 50 N, po 5 min odečet nebo vynulování, ohřev 50 °C/h nebo 120 °C/h s kontrolou přírůstku v úsecích 6 min; v referenčních zkouškách 50 °C/h (kap. 7, bod 5.3, 8.1–8.4).
-
Výsledek
VST tělesa = teplota prostředí nebo bloku při vniknutí (1 ± 0,01) mm; VST materiálu = aritmetický průměr s jedním desetinným místem, s uvedením metody (A50, B50, A120, B120); rozpětí > 2 °C — opakování na nejméně 2 dalších tělesech (bod 8.5–8.6, kap. 10). PN-EN ISO 306:2023-05 — platná (stav k 17.11.2026; anglická verze).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Vicatův přístroj s rámem, tyčí a vnikacím tělískem (bod 5.1–5.2, obr. 1–2) | Materiály s malou roztažností; slepý pokus s invarem nebo borosilikátovým sklem; vnikací tělísko 1,000 mm² | — |
| Topné zařízení (bod 5.3) | Kapalinová lázeň (referenční metoda; např. parafinový, transformátorový olej, glycerol, silikonový olej), fluidní lože (oxid hlinitý) nebo topný blok; regulace 50 nebo 120 °C/h | — |
| Závaží (bod 5.4) | 10 N ± 0,2 N nebo 50 N ± 1,0 N celkem | — |
| Teplotní čidlo a snímač vniknutí (bod 5.5–5.6) | Termočlánek (IEC 60584) nebo odporový teploměr (IEC 60751); číselníkový úchylkoměr nebo LVDT 0,01 mm | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Teplonosná kapalina (bod 5.3) | — | Stabilní v rozsahu zkušebních teplot a inertní vůči plastu (bez bobtnání a praskání); norma uvádí parafinový olej, transformátorový olej, glycerol a silikonové oleje |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Teplonosná kapalina má být stabilní v celém rozsahu zkušebních teplot a nesmí na plast působit (bod 5.3)
- VĚCNÁ POZNÁMKA: výsledek VST vždy se značkou metody — A50, B50, A120 a B120 dávají různé teploty
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 306:2023-05 (anglická verze; zavádí EN ISO 306:2022 a ISO 306:2022 [IDT]) — „Plastics — Thermoplastic materials — Determination of Vicat softening temperature (VST)“.
Jak tato metoda funguje?
Na zkušební těleso z termoplastu (tloušťka 3–6,5 mm) působí kolmo ploché vnikací tělísko o ploše (1,000 ± 0,015) mm² silou 10 N (metody A) nebo 50 N (metody B) a těleso se ohřívá rovnoměrně 50 °C/h nebo 120 °C/h v kapalinové lázni, fluidním loži nebo topném bloku; VST je teplota vzorku změřená co nejblíže vnikacímu tělísku v okamžiku, kdy vniknutí dosáhne 1 mm (ISO 306:2022, kap. 1, 3–5).
Jaký je rozsah měření a přesnost?
STAV (stav k 17.11.2026): PN-EN ISO 306:2023-05 platná (jen anglická verze); nahradila PN-EN ISO 306:2014-02; Metody (bod 1.1): A50: 10 N, 50 °C/h; B50: 50 N, 50 °C/h; A120: 10 N, 120 °C/h; B120: 50 N, 120 °C/h; Vnikací tělísko (bod 5.2): kalená ocel, plocha (1,000 ± 0,015) mm², průměr (1,128 ± 0,008) mm, délka ≥ 2 mm; Ohřev (bod 5.3): (50 ± 5) °C/h nebo (120 ± 10) °C/h; v každém úseku 6 min přírůstek (5,0 ± 0,5) °C nebo (12,0 ± 1,0) °C; ponoření ≥ 35 mm.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 4 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Vicatův přístroj s rámem, tyčí a vnikacím tělískem (bod 5.1–5.2, obr. 1–2), Topné zařízení (bod 5.3), Závaží (bod 5.4), Teplotní čidlo a snímač vniknutí (bod 5.5–5.6).
Kde se tato zkouška používá?
Termoplasty — míra teploty, při které plast začíná prudce měknout (ISO 306:2022, bod 1.2); Desky a lisované díly z termoplastů — zkušební tělesa z desek a z výrobků podle bodu 6.3.
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Teplonosná kapalina má být stabilní v celém rozsahu zkušebních teplot a nesmí na plast působit (bod 5.3); VĚCNÁ POZNÁMKA: výsledek VST vždy se značkou metody — A50, B50, A120 a B120 dávají různé teploty.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 306.