🌿 Sušina kalů, bioodpadů, půdy a odpadů — sušení při 105 °C (metoda A) nebo titrace podle Karla Fischera (metoda B)

Životní prostředí PN-EN 15934

Ve zkratce

Podíl sušiny čistírenských kalů, upravených bioodpadů, půdy a odpadů se vypočte ze zbytku po sušení při 105 °C (metoda A) nebo z obsahu vody stanoveného přímou titrací podle Karla Fischera (metoda B). Zkouška se provádí podle normy PN-EN 15934:2013-02 (EN 15934:2012); Rozsah: vzorky obsahující více než 1 % (hmotnostní zlomek) zbytku po sušení nebo více než 1 % vody. Postup zahrnuje 9 kroků; oblasti použití: Čistírenské kaly, upravené bioodpady a půda — podíl sušiny k přepočtu výsledků jiných zkoušek (metoda A), Pevné a vícefázové odpady — stanovení po homogenizaci nebo po rozdělení fází podle EN 15002, Kapalné odpady a vzorky obsahující jiné těkavé látky než vodu — obsah vody metodou podle Karla Fischera (metoda B).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN 15934:2013-02 (EN 15934:2012)
  • Kategorie: Životní prostředí
  • Kroky postupu: 9
  • Rozsah: vzorky obsahující více než 1 % (hmotnostní zlomek) zbytku po sušení nebo více než 1 % vody
  • Teplota sušení (metoda A): (105 ± 5) °C
  • Konstantní hmotnost (metoda A): hmotnost po další 1 h sušení se neliší o více než 0,5 % předchozí hodnoty nebo 2 mg (větší z těchto hodnot); po třech cyklech bez konstantní hmotnosti lze sušení ukončit (po nejméně 16 h)

Přehled

STAV (stav k 13.11.2026). PN-EN 15934:2013-02 — zavádí EN 15934:2012 [IDT]; polská verze zveřejněná 12.06.2019. Norma ZRUŠENA 04.03.2026 a nahrazena PN-EN ISO 11465:2026-03 — anglickou verzí, zveřejněnou 04.03.2026, která zavádí EN ISO 11465:2025 a ISO 11465:2025 [IDT] a nahrazuje současně PN-EN 15934:2013-02 (obě jazykové verze), PN-EN 12880:2004 a PN-ISO 11465:1999. Podle předmluvy ISO 11465:2025 (druhé vydání) byl do normy začleněn obsah EN 12880 a EN 15934; název nového vydání je „Čistírenské kaly a pevné složky životního prostředí — Stanovení obsahu sušiny nebo obsahu vody a výpočet obsahu sušiny v přepočtu na hmotnost“. Nové vydání zachovává rozdělení na metodu A (sušení při 105 °C) a metodu B (přímá titrace podle Karla Fischera) a podle obsahu navíc obsahuje výpočet obsahu vody v přepočtu na vlhký vzorek a na zbytek po sušení. Popis níže uvádíme podle textu EN 15934:2012 (SIST EN 15934:2012 — předmluva, úvod, kap. 1–6 a kap. 7 do bodu 7.4.3); z ISO 11465:2025 byly dostupné jen předmluva a obsah.

Norma uvádí metody výpočtu podílu sušiny čistírenských kalů, upravených bioodpadů, půdy a odpadů, přepočítávají-li se výsledky jiných zkoušek na sušinu. Podle povahy a původu vzorku je podkladem výpočtu stanovení zbytku po sušení (metoda A) nebo obsahu vody (metoda B). Rozsah: vzorky obsahující více než 1 % (hmotnostní zlomek) zbytku po sušení nebo více než 1 % (hmotnostní zlomek) vody. Metoda A se používá pro kaly, upravené bioodpady, půdu a pevné odpady; metoda B — pro kapalné odpady a vzorky, u nichž se předpokládá nebo je známo, že obsahují jiné těkavé látky než vodu. Podle úvodu byla norma validována pro kaly, bioodpady a půdu jen metodou A (komunální kal, čerstvý kompost, půda s přídavkem kalu) a pro odpady — metodou A i B (mj. kontaminovaná půda, vytěžený materiál z bagrování, niklový kal, filtrační koláč, destilační zbytek, vrtná emulze). Stanovení vody azeotropní destilací bylo v normě nahrazeno titrací podle Karla Fischera; destilace s toluenem zůstala jako informativní příloha B.

Definice z normy: zbytek po sušení — hmotnostní podíl vzorku zbývající po sušení při 105 °C za stanovených podmínek; obsah vody — hmotnostní podíl vody ve vzorku, stanovený metodou sušení při 105 °C nebo titrací podle Karla Fischera; podíl sušiny — hmotnostní podíl vzorku bez vody, vypočtený ze stanovení zbytku po sušení nebo obsahu vody. Vícefázové vzorky (odpady) se homogenizují; není-li homogenizace možná, fáze se rozdělí podle EN 15002 a analyzují zvlášť. Vzorky se připravují podle EN 16179 nebo EN 15002, není-li stanoveno jinak. Při každé zkoušce vzorku se podíl sušiny stanovuje současně na identických podílech, aby se všechny výsledky tohoto vzorku vztáhly k jeho vlastní sušině.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Způsob výpočtu podílu sušiny z obsahu vody (kap. 8 normy, vzorec (6)), údaje o preciznosti (kap. 9 a příloha A), požadavky na protokol (kap. 10) ani průběh azeotropní destilace (příloha B) — tyto části nebyly v dostupném úryvku normy. Neuvádíme ani rozdíly mezi EN 15934:2012 a ISO 11465:2025 kromě těch, které vyplývají z předmluvy a obsahu nového vydání.

Princip metody

Metoda A: vzorek se suší do konstantní hmotnosti při 105 °C; týká se pevných vzorků a takových, které se během sušení stávají pevnými — obvykle půdy, kalů a upravených bioodpadů. Pevné vzorky obsahující tolik těkavých látek, že mohou ovlivnit výsledek, se zkoušejí metodou B, protože těkavé sloučeniny odpařující se při 105 °C se v metodě A měří jako voda. Zbytek po sušení se vypočte ze vzorce wdr = (mc − ma)/(mb − ma) · f, kde ma — hmotnost prázdné misky, mb — hmotnost misky se vzorkem, mc — hmotnost misky s vysušeným vzorkem, f = 100 (výsledek v %) nebo 1000 (výsledek v g/kg). Metoda B: obsah vody se stanoví přímou titrací podle Karla Fischera s volumetrickou nebo coulometrickou indikací; používá se obvykle pro kapalné vzorky a homogenizované vícefázové vzorky a pro pevné — zajímá-li obsah vody nebo by těkavé látky rušily metodu A. Kapalné vzorky se zavádějí přímo do titrační nádoby, pevné vzorky se extrahují methanolem. Ze zbytku po sušení nebo obsahu vody se vypočte podíl sušiny, k němuž se vztahují výsledky ostatních zkoušek vzorku.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Rozsahvzorky obsahující více než 1 % (hmotnostní zlomek) zbytku po sušení nebo více než 1 % vody
Teplota sušení (metoda A)(105 ± 5) °C
Konstantní hmotnost (metoda A)hmotnost po další 1 h sušení se neliší o více než 0,5 % předchozí hodnoty nebo 2 mg (větší z těchto hodnot); po třech cyklech bez konstantní hmotnosti lze sušení ukončit (po nejméně 16 h)
Zbytek po sušenínejméně 0,5 g; vážení s přesností na 1 mg
Metoda Bpřímá titrace podle Karla Fischera, volumetrická nebo coulometrická indikace; pevné vzorky — extrakce methanolem
Vícefázové vzorkyhomogenizace; není-li možná — rozdělení fází podle EN 15002 a samostatná analýza fází
Příprava vzorkupodle EN 16179 nebo EN 15002, není-li stanoveno jinak

Norma

Označení normy
PN-EN 15934:2013-02 (EN 15934:2012)
Název (PL)
Osady ściekowe, uzdatnione bioodpady, gleba oraz odpady — Oznaczanie suchej masy poprzez oznaczanie zawartości suchej pozostałości lub zawartości wody
Název (EN)
Sludge, treated biowaste, soil and waste — Calculation of dry matter fraction after determination of dry residue or water content

Postup krok za krokem

  1. Příprava vzorku

    Připravit vzorek podle EN 16179 nebo EN 15002. Vícefázové vzorky homogenizovat; není-li to možné, rozdělit fáze podle EN 15002 a analyzovat zvlášť. Podíl sušiny stanovovat současně na identických podílech s ostatními zkouškami vzorku.

  2. Příprava misky (metoda A)

    Odpařovací misku nebo kelímek umístit do sušicího zařízení nastaveného na (105 ± 5) °C na nejméně 30 min, ochladit v exsikátoru na teplotu okolí a zvážit s přesností na 1 mg.

    🌡 Teplota: (105 ± 5) °C

  3. Navážka

    Navážit do misky takové množství vzorku, aby zbytek po sušení vážil nejméně 0,5 g, a zvážit misku se vzorkem s přesností na 1 mg.

  4. Sušení

    Sušit při (105 ± 5) °C, dokud zbytek nevypadá suchý (obvykle přes noc). U vzorků tvořících krustu, např. kalů, lze spolu s miskou zvážit skleněnou tyčinku, rozbíjet jí krustu během sušení a po sušení ji znovu zvážit.

    🌡 Teplota: (105 ± 5) °C

  5. Konstantní hmotnost

    Ochladit v exsikátoru a zvážit. Sušit další 1 h: zbytek po sušení se považuje za konstantní, neliší-li se hmotnost o více než 0,5 % předchozí hodnoty nebo 2 mg (větší z těchto hodnot). Není-li hmotnost po třech cyklech konstantní, lze sušení ukončit (po nejméně 16 h) a v protokolu uvést výsledek posledního vážení.

  6. Výpočet zbytku po sušení

    Vypočítat wdr = (mc − ma)/(mb − ma) · f (f = 100 pro % nebo 1000 pro g/kg). Při sušení v infračerveném zařízení nebo s halogenovou lampou postupovat podle návodu výrobce a použitou techniku uvést v protokolu.

  7. Faktor ekvivalence (metoda B)

    Naplnit titrační nádobu methanolem, ztitrovat do konečného bodu, přidat vážicí pipetou asi 80 mg vody (s přesností 0,1 %) a ztitrovat; F = W/V1 (mg vody na ml). Faktor stanovovat každý týden; při coulometrické indikaci není potřebný.

  8. Kapalné vzorky (metoda B)

    Do ztitrovaného methanolu přidat vhodné množství vzorku navážené s přesností 0,1 % (při obsahu vody pod 10 % — asi 1 g) a ztitrovat; ww = V · F/(M · 1000) · 100.

  9. Pevné vzorky (metoda B)

    Navážit asi 10 g vzorku s přesností 0,1 % do kuželové baňky, přidat pipetou 50,0 ml methanolu a třepat 10 min. Do ztitrovaného methanolu v nádobě přidat vhodný objem extraktu VE (při obsahu vody pod 5 % — asi 10 ml) a ztitrovat; provést slepý pokus (V0); ww = (V − V0) · F · 50/(VE · M · 1000) · 100.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Sušicí zařízení s termostatem udržující (105 ± 5) °Cnapř. sušárna, infračervené zařízení nebo halogenová lampa (u dvou posledních platí návod výrobce; jiné techniky — po prokázání srovnatelných výsledků)—
Exsikátor s aktivním sušidlemnapř. silikagel—
Váhy s přesností 1 mg nebo lepšívážení misek a vzorků—
Odpařovací miska nebo kelímek odolný při 105 °Ckov, keramika, borosilikátové sklo nebo křemen; materiál podle povahy vzorku—
Titrátor podle Karla Fischera (metoda B)volumetrická nebo coulometrická indikace—
Třepačka, vážicí pipeta, kuželové baňky 250 ml se zábrusem a zátkou (metoda B)extrakce pevných vzorků methanolem; stanovení faktoru ekvivalence—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Činidlo podle Karla Fischera (metoda B)—podle doporučení dodavatele titračního systému podle Karla Fischera
Methanol (metoda B)67-56-1obsah vody nejvýše 0,005 % (hmotnostní zlomek); rozpouštědlo v titrační nádobě a extrakční činidlo pevných vzorků
Toluen (metoda B, v případě potřeby)108-88-3k rozpuštění vzorku
Aktivní sušidlo do exsikátoru—např. silikagel

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN 15934:2013-02 (EN 15934:2012) — „Sludge, treated biowaste, soil and waste — Calculation of dry matter fraction after determination of dry residue or water content“.

Jak tato metoda funguje?

Metoda A: vzorek se suší do konstantní hmotnosti při 105 °C; týká se pevných vzorků a takových, které se během sušení stávají pevnými — obvykle půdy, kalů a upravených bioodpadů. Pevné vzorky obsahující tolik těkavých látek, že mohou ovlivnit výsledek, se zkoušejí metodou B, protože těkavé sloučeniny odpařující se při 105 °C se v metodě A měří jako voda.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Rozsah: vzorky obsahující více než 1 % (hmotnostní zlomek) zbytku po sušení nebo více než 1 % vody; Teplota sušení (metoda A): (105 ± 5) °C; Konstantní hmotnost (metoda A): hmotnost po další 1 h sušení se neliší o více než 0,5 % předchozí hodnoty nebo 2 mg (větší z těchto hodnot); po třech cyklech bez konstantní hmotnosti lze sušení ukončit (po nejméně 16 h); Zbytek po sušení: nejméně 0,5 g; vážení s přesností na 1 mg.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 9 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Sušicí zařízení s termostatem udržující (105 ± 5) °C, Exsikátor s aktivním sušidlem, Váhy s přesností 1 mg nebo lepší, Odpařovací miska nebo kelímek odolný při 105 °C, Titrátor podle Karla Fischera (metoda B), Třepačka, vážicí pipeta, kuželové baňky 250 ml se zábrusem a zátkou (metoda B).

Kde se tato zkouška používá?

Čistírenské kaly, upravené bioodpady a půda — podíl sušiny k přepočtu výsledků jiných zkoušek (metoda A); Pevné a vícefázové odpady — stanovení po homogenizaci nebo po rozdělení fází podle EN 15002; Kapalné odpady a vzorky obsahující jiné těkavé látky než vodu — obsah vody metodou podle Karla Fischera (metoda B).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Během sušení se mohou uvolňovat hořlavé nebo výbušné plyny (norma, bod 6.3).; Norma neřeší všechny otázky bezpečnosti — za zásady BOZP a soulad s národními předpisy odpovídá uživatel.; Methanol a toluen používat podle bezpečnostních listů.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 15934.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí