🌿 Výpočet sušiny vzorků odpadů — metoda A: sušení podílu dávajícího nejméně 0,5 g zbytku při (105 ± 3) °C do konstantní hmotnosti (rozdíl po další hodině nejvýše 0,5 % nebo 2 mg), nejméně dvě stanovení; metoda B: obsah vody přímou titrací podle Karla Fischera, kapaliny přímo, tuhé látky po extrakci methanolem; vzorky s více než 1 % (m/m) sušiny nebo vody, PN-EN 14346 (zrušená)

Životní prostředí PN-EN 14346

Ve zkratce

Výsledky zkoušek odpadů se obvykle uvádějí v přepočtu na sušinu a tu norma počítá dvěma způsoby. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 14346:2011; STAV (stav karet k 03.10.2026): PN-EN 14346:2011 ZRUŠENA 08-08-2018, bez pole „Nahrazena“; v katalogu SIST nahrazena EN 15934 (2019); PN-EN 15934:2013-02 zrušena 04-03-2026 → PN-EN ISO 11465:2026-03. Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Tuhé, kapalné a vícefázové odpady s více než 1 % (m/m) sušiny nebo vody — přepočet výsledků analýz na sušinu (kapitola 1, úvod), Metoda A — tuhé látky a vzorky, které při sušení tuhnou; metoda B — kapaliny, vícefázové vzorky a tuhé látky s těkavými složkami (4.2, 4.3), Stavební a jiné odpady s kódy, tuhá alternativní paliva, stavební materiály — v rozsazích akreditace 5 laboratoří v PCA, všechny gravimetrickou metodou.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN 14346:2011
  • Kategorie: Životní prostředí
  • Kroky postupu: 5
  • STAV (stav karet k 03.10.2026): PN-EN 14346:2011 ZRUŠENA 08-08-2018, bez pole „Nahrazena“; v katalogu SIST nahrazena EN 15934 (2019); PN-EN 15934:2013-02 zrušena 04-03-2026 → PN-EN ISO 11465:2026-03
  • Vydání (z karty PKN): PN-EN 14346:2011 (polská verze), 21 stran, KT 216, ICS 13.030.01; zavádí EN 14346:2006 [IDT]
  • Oblast použití (1): vzorky s více než 1 % (m/m) sušiny nebo více než 1 % (m/m) vody

Přehled

CO TATO NORMA POPISUJE. Předmět z katalogové karty PKN PN-EN 14346:2011 (polská verze), celý: „Tato evropská norma stanoví metody výpočtu sušiny vzorků, u nichž se výsledky provedené analýzy mají přepočítávat na sušinu. Podle fyzikálních vlastností vzorku se výpočet provádí na základě stanovení sušiny (metoda A) nebo na základě stanovení obsahu vody (metoda B). Norma se používá u vzorků obsahujících více než 1 % (m/m) sušiny nebo více než 1 % (m/m) vody“. Text normy čteme v ukázce SIST EN 14346:2007 (text EN 14346:2006 beze změn) od titulní strany přes obsah, předmluvu, úvod a kapitoly 1–6 (celá metoda A s výpočtem) po bod 7.4.3 kapitoly 7 (metoda B — analýza tuhých látek) včetně. Mimo ukázku zůstávají další část 7.4.3, kapitola 8 (charakteristiky metody), 9 (výpočet sušiny), 10 (protokol) a přílohy A–C (další validační údaje, azeotropická destilace s toluenem, přehled požadavků).

PODLE TEXTU EN 14346:2006 (kapitoly 1–6, body 7.1–7.4.3). Normu připravila CEN/TC 292 „Charakterizace odpadů“ (sekretariát NEN). Předmluva: odpady a kaly mohou obsahovat toxické, reaktivní, hořlavé nebo infekční látky a plyny ze vzorků mohou roztrhnout uzavřené lahve. Úvod: při analýze odpadů se voda obvykle nepovažuje za součást vzorku a výsledky se vztahují k sušině, vypočtené z obsahu vody nebo ze sušiny; volba metody závisí na druhu vzorku a obsahu jiných těkavých látek než voda; po validační studii byla azeotropická destilace nahrazena titrací podle Karla Fischera a destilace je popsána v příloze B jako informativní. Předmět (1): metody výpočtu sušiny vzorků, jejichž výsledky se přepočítávají na sušinu — ze sušiny (A) nebo z obsahu vody (B); týká se vzorků s více než 1 % (m/m) sušiny nebo více než 1 % (m/m) vody. Odkaz (2): EN 15002 (příprava analytických podílů). Definice (3), platné jen pro odpady: sušina wdr — hmotnostní podíl zbývající po sušení při 105 °C podle této normy; obsah vody ww — hmotnostní podíl vody stanovený titrací podle Karla Fischera podle této normy; sušina wdm — hmotnostní podíl vzorku bez vody v procentech, vypočtený ze sušiny nebo z obsahu vody. Princip (4): podle druhu vzorku (kapalný, tuhý, vícefázový) se stanoví voda nebo sušina; vícefázové vzorky se homogenizují, a nelze-li to — fáze se oddělí podle EN 15002 a zkoušejí zvlášť. Metoda A (4.2): sušení do konstantní hmotnosti při (105 ± 3) °C; pro tuhé látky a vzorky, které se během sušení stávají tuhými; tuhé látky s těkavými složkami, které mohou ovlivnit výsledek, se zkoušejí metodou B. Metoda B (4.3): přímá titrace podle Karla Fischera s volumetrickou nebo coulometrickou detekcí; kapaliny se přidávají přímo do titrační nádobky, tuhé látky se extrahují methanolem; obvykle pro kapaliny a homogenizované vícefázové vzorky, pro tuhé látky — když zajímá „obsah vody“ nebo když by těkavé složky rušily v metodě A. Příprava a uchovávání (5): norma přípravu vzorku nestanoví — sušina nebo voda se stanoví na totožných podílech téhož vzorku jako vlastní analýza, připravených podle normy této analýzy; uchovávání může vzorek měnit (příjem nebo ztráta vody, oxidu uhličitého a jiných těkavých složek) — nelze-li stanovení provést souběžně s analýzou, vzorky se uchovávají v těsných nádobách. Metoda A (6): sušina se stanoví souběžně na totožném podílu, aby se přepočetly výsledky jiných analýz. Interference (6.2): vzorek se může během sušení měnit — zásadité vzorky pohlcují oxid uhličitý, redukující látky — kyslík; těkavé sloučeniny odpařující se při 105 °C se v této metodě počítají jako voda; zásadité nebo snadno oxidovatelné vzorky lze sušit v dusíku. Nebezpečí (6.3): při sušení se mohou uvolňovat hořlavé nebo výbušné plyny. Přístroje (6.4): sušicí zařízení s termostatem udržující (105 ± 3) °C — sušárna, infračervený zářič nebo halogenová lampa; exsikátor s aktivním sušidlem (např. silikagel); analytické váhy s přesností 1 mg nebo lepší; odpařovací miska nebo kelímek kovový nebo keramický, vhodný pro druh odpadu. Provedení (6.5): nádobu nejméně 30 min při (105 ± 3) °C, ochladit v exsikátoru, zvážit s přesností 1 mg (ma); navážit tolik vzorku, aby zbytek vážil nejméně 0,5 g, zvážit (mb); sušit při (105 ± 3) °C, dokud zbytek nevypadá suchý, obvykle přes noc; u kalů, na nichž se tvoří krusta, se spolu s nádobou zváží skleněná tyčinka a krusta se jí rozbíjí; po ochlazení zvážit; zbytek se považuje za konstantní, když se po další hodině sušení hmotnost neliší od předchozí o více než 0,5 % nebo 2 mg (větší z obou hodnot) — jinak se sušení opakuje; není-li hmotnost ani po třech cyklech konstantní, lze přestat (po nejméně 12 h) a poslední vážení zapsat do protokolu; u infračervených zářičů a halogenových lamp se postupuje podle návodu výrobce a technika se zapíše do protokolu — jiné techniky než sušárna jsou přípustné, prokáže-li se srovnatelnost výsledků. Výpočet (6.6): wdr = (mc − ma) × f / (mb − ma), kde f = 100 pro výsledek v procentech a f = 1000 pro g/kg; nejméně dvě stanovení, uvádí se průměr. Metoda B — interference (7.1): rušit mohou mj. peroxidy, oxidy, hydroxidy, amoniak, uhličitany a hydrogenuhličitany, disiřičitany, dusitany, siřičitany, thiosírany, hydrazin, železo(II), měď(I), cín(II), silanoly, arsenitan, arseničnan, seleničitan, telluričitan, fenoly, sloučeniny boru, aldehydy, aceton a jiné reaktivní ketony, a zvláště všechna redukční a oxidační činidla; v případě pochybností lze výsledek ověřit azeotropickou destilací (příloha B); extrakce methanolem většinu interferencí snižuje. Činidla (7.2): činidlo podle Karla Fischera doporučené dodavatelem systému; methanol s nejvýše 0,005 % (m/m) vody; toluen, je-li třeba vzorek rozpustit. Přístroje (7.3): titrátor podle Karla Fischera, třepačka, vážicí pipeta, kuželové baňky 250 ml se zábrusem. Ekvivalenční faktor (7.4.1): nádobka s methanolem se dotitruje do koncového bodu, vážicí pipetou se přidá cca 80 mg vody s přesností 0,1 % a titruje se; F = W / V1 v mg vody na ml; stanovuje se každý týden (místo vody lze použít jiné standardy se známým obsahem vody), a při coulometrické detekci se titr nestanovuje. Kapaliny (7.4.2): k dotitrovanému methanolu se přidá vhodné množství vzorku s přesností 0,1 % (při vodě pod 10 % — cca 1 g) a zaznamená se objem titrantu; obsah vody se vypočte vzorcem (3) a sušina vzorcem (6). Tuhé látky (7.4.3): cca 10 g vzorku s přesností 0,1 % do kuželové baňky, 50,0 ml methanolu, 10 min třepání a do dotitrované nádobky vhodný objem extraktu (při vodě pod 5 % — cca 10 ml).

STAV (stav karet k 03.10.2026). Karta PN-EN 14346:2011 (polská verze, zveřejnění 28-11-2011, 21 stran, cenová skupina L) má záhlaví „Zrušena“: datum zrušení 08-08-2018; Sektor zdraví, životního prostředí a medicíny, KT 216 Odpadů, ICS 13.030.01, „Zavádí: EN 14346:2006 [IDT]“, „Nahrazuje: PN-EN 14346:2007 — anglická verze“; pole „Nahrazena“ karta nemá. Karta PN-EN 14346:2007 (anglická verze) — „Zrušena“ 28-11-2011, „Nahrazena: PN-EN 14346:2011 — polská verze“. Vyhledávač PKN (heslo „PN-EN 14346“, 03.10.2026) jiná vydání neukazuje — PKN nástupkyni neuvádí. V katalogu iTeh (odečet 03.10.2026) má slovinské zavedení SIST EN 14346:2007 stav „Withdrawn“ s datem 09.04.2019 a zápis „Replaced By: SIST EN 15934:2012“ (kaly, upravené biologické odpady, půda a odpady — výpočet sušiny po stanovení sušiny nebo obsahu vody). V PKN karty PN-EN 14346 normu PN-EN 15934 neuvádějí; sama PN-EN 15934:2013-02 (obě jazykové verze, záznam o PN-EN 15934) má záhlaví „Zrušena“ s datem 04-03-2026 a „Nahrazena: PN-EN ISO 11465:2026-03 — anglická verze“ — řetězec nástupců tedy dnes vede k PN-EN ISO 11465:2026-03, jejíž text jsme nečetli.

KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečet 03.10.2026). Číslo 14346 stojí v 6 záznamech u 5 laboratoří: AB 213, AB 418, AB 550, AB 869, AB 1160. V aktuálních rozsazích na stránkách PCA (odečet 03.10.2026, vydání od 26.01.2026 do 22.09.2026) uvádějí všechny kromě AB 550 „PN-EN 14346:2011“ — AB 869 a AB 1160 s doplňkem „metoda A“, AB 418 „s výjimkou bodu 7“, tedy bez metody B; AB 550 uvádí samotné označení bez roku. Záložka „Laboratoře“ („PN-EN 14346“) ukazuje stejných 5 laboratoří; ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 03.10.2026.

CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA). Odpady s kódy (AB 213 — stavební odpady ze skupiny 17, AB 550, AB 869, AB 1160), tuhá alternativní paliva (AB 550) a stavební materiály — písek, kamenivo, struska (AB 418). Názvy položek: „Sušina“, „Obsah sušiny“, „Sušina / Obsah vody“ (AB 418). Technika ve všech položkách: gravimetrická metoda — tedy metoda A; titrace podle Karla Fischera (metoda B) v rozsazích s tímto odkazem není. Rozsahy: (0,10–99,0) % (AB 213 — jedna položka zahrnuje odpady podle PN-EN 14346:2011 a půdu a zeminy podle PN-EN 15934:2013-02 — také zrušené, 04-03-2026), (1,0–98,0) % (AB 418), (1,0–99,5) % (AB 1160), (1,0–20) % (AB 869); AB 550 rozsah neuvádí. Dolní mez této položky AB 213 — 0,10 % — leží pod prahem z kapitoly 1 (více než 1 % sušiny); z rozsahu nevyplývá, zda se týká odpadů, nebo půdy.

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U uchovávání: vzorek držený v netěsné nádobě ztrácí nebo přijímá vodu a oxid uhličitý a sušina stanovená později neodpovídá podílu, na němž byla analýza provedena (5). U sušení: těkavé sloučeniny odpařující se při 105 °C se počítají jako voda — u odpadů s rozpouštědly nebo palivy vychází sušina příliš nízká a výsledky jiných analýz na ni přepočtené příliš vysoké; proto se takové vzorky zkoušejí metodou B (4.2, 6.2); zásadité vzorky pohlcují CO2 a redukující kyslík — hmotnost po sušení roste (6.2); krusta na kalu ztěžuje rovnoměrné sušení (6.5). U vážení: „konstantní hmotnost“ má přesné kritérium (0,5 % nebo 2 mg po další hodině) — jedno vážení po noci je nesplňuje; podíl musí dát nejméně 0,5 g zbytku (6.5). U metody B: v titraci podle Karla Fischera mohou rušit mj. uhličitany, aldehydy, aceton a jiné reaktivní ketony, a zvláště všechna redukční a oxidační činidla; výsledek lze ověřit azeotropickou destilací (7.1). U výpočtu: sušina není cílem sama o sobě — je součástí přepočtu výsledků jiných analýz, proto musí pocházet z totožného podílu téhož vzorku, připraveného podle normy této analýzy (5, 6.1); v metodě A je sušina přímo sušinou zbytku, v metodě B — výsledkem vypočteným z obsahu vody.

CO NEUVÁDÍME. Kapitoly 8–10 a přílohy jsme nečetli, proto neuvádíme vzorce (4)–(6) ani výpočet sušiny z obsahu vody v metodě B, validační údaje a požadavky na protokol kromě zápisů z 6.5. Texty PN-EN 15934 a PN-EN ISO 11465:2026-03 jsme pro tento záznam nečetli a normy neporovnáváme.

Princip metody

Sušina vzorku odpadu se vypočte z jednoho ze dvou měření: v metodě A se podíl suší při (105 ± 3) °C do konstantní hmotnosti a poměr hmotnosti zbytku k hmotnosti vzorku dává sušinu; v metodě B se voda stanoví titrací podle Karla Fischera (kapalina přímo, tuhá látka v methanolovém extraktu) a sušina je jejím doplňkem. Výsledek slouží k přepočtu výsledků jiných analýz téhož vzorku na sušinu.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav karet k 03.10.2026)PN-EN 14346:2011 ZRUŠENA 08-08-2018, bez pole „Nahrazena“; v katalogu SIST nahrazena EN 15934 (2019); PN-EN 15934:2013-02 zrušena 04-03-2026 → PN-EN ISO 11465:2026-03
Vydání (z karty PKN)PN-EN 14346:2011 (polská verze), 21 stran, KT 216, ICS 13.030.01; zavádí EN 14346:2006 [IDT]
Oblast použití (1)vzorky s více než 1 % (m/m) sušiny nebo více než 1 % (m/m) vody
Metoda A — sušení (6.5)(105 ± 3) °C, obvykle přes noc; zbytek ≥ 0,5 g; nádoba předem ≥ 30 min při 105 °C
Konstantní hmotnost (6.5) — podmínka platnostipo další 1 h sušení změna ≤ 0,5 % nebo ≤ 2 mg (větší z hodnot); po 3 cyklech (≥ 12 h) lze přestat a zapsat poslední vážení
Výsledek metody A (6.6)wdr = (mc − ma) × f / (mb − ma); f = 100 (%) nebo 1000 (g/kg); nejméně dvě stanovení, průměr
Metoda B — Karl Fischer (7.4)faktor F z cca 80 mg vody každý týden; kapaliny cca 1 g (voda < 10 %); tuhé látky cca 10 g + 50,0 ml methanolu, 10 min třepání
Dosah v rozsazích akreditace (odečet 03.10.2026)5 laboratoří, 6 záznamů v kopii databáze; záložka „Laboratoře“ („PN-EN 14346“) — stejných 5 na produkčním serveru

Norma

Označení normy
PN-EN 14346:2011
Název (PL)
Charakteryzowanie odpadów — Obliczanie suchej masy na podstawie oznaczania suchej pozostałości lub zawartości wody
Název (EN)
Characterization of waste — Calculation of dry matter by determination of dry residue or water content

Postup krok za krokem

  1. Volba metody a podíl

    Tuhé látky — metoda A; kapaliny, vícefázové vzorky a vzorky s těkavými složkami — metoda B; podíl totožný s podílem vlastní analýzy. PN-EN 14346:2011 zrušena 08-08-2018 (stav karty PKN k 03.10.2026).

  2. Metoda A — příprava nádoby

    Odpařovací miska ≥ 30 min při (105 ± 3) °C, ochladit v exsikátoru, zvážit (ma); navážit vzorek tak, aby zbytek měl ≥ 0,5 g (mb).

  3. Metoda A — sušení do konstantní hmotnosti

    Sušit při (105 ± 3) °C, obvykle přes noc; ochladit, zvážit; opakovat po 1 h, dokud změna ≤ 0,5 % nebo ≤ 2 mg; krustu rozbíjet zváženou tyčinkou.

  4. Metoda A — výpočet

    wdr = (mc − ma) × f / (mb − ma), v % nebo g/kg; průměr nejméně dvou stanovení.

  5. Metoda B — Karl Fischer

    Každý týden faktor F (cca 80 mg vody); kapalina cca 1 g přímo do nádobky; tuhá látka cca 10 g + 50,0 ml methanolu, 10 min třepání, podíl extraktu. Výpočet sušiny (kapitola 9) mimo přečtenou ukázku.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Sušárna (nebo infračervený zářič, halogenová lampa)Termostat, (105 ± 3) °C; jiné techniky než sušárna po prokázání srovnatelnosti (6.4.1, 6.5)—
ExsikátorS aktivním sušidlem, např. silikagelem (6.4.2)—
Analytické váhyPřesnost 1 mg nebo lepší (6.4.3)—
Odpařovací misky nebo kelímkyKovové nebo keramické, vhodné pro druh odpadu; skleněná tyčinka k rozbíjení krusty (6.4.4, 6.5)—
Titrátor podle Karla FischeraVolumetrická nebo coulometrická detekce; třepačka, vážicí pipeta, kuželové baňky 250 ml (7.3)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Činidlo podle Karla Fischera—Doporučené dodavatelem systému (7.2.1)
Methanol67-56-1Nejvýše 0,005 % (m/m) vody; extrakce tuhých látek 50,0 ml na cca 10 g (7.2.2, 7.4.3)
Toluen108-88-3Je-li třeba vzorek rozpustit (7.2.3)
Voda7732-18-5Cca 80 mg ke stanovení ekvivalenčního faktoru F (7.4.1)
Dusík7727-37-9Atmosféra pro sušení zásaditých nebo snadno oxidovatelných vzorků — možnost, nikoli požadavek (poznámka k 6.2)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN 14346:2011 — „Characterization of waste — Calculation of dry matter by determination of dry residue or water content“.

Jak tato metoda funguje?

Sušina vzorku odpadu se vypočte z jednoho ze dvou měření: v metodě A se podíl suší při (105 ± 3) °C do konstantní hmotnosti a poměr hmotnosti zbytku k hmotnosti vzorku dává sušinu; v metodě B se voda stanoví titrací podle Karla Fischera (kapalina přímo, tuhá látka v methanolovém extraktu) a sušina je jejím doplňkem. Výsledek slouží k přepočtu výsledků jiných analýz téhož vzorku na sušinu.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav karet k 03.10.2026): PN-EN 14346:2011 ZRUŠENA 08-08-2018, bez pole „Nahrazena“; v katalogu SIST nahrazena EN 15934 (2019); PN-EN 15934:2013-02 zrušena 04-03-2026 → PN-EN ISO 11465:2026-03; Vydání (z karty PKN): PN-EN 14346:2011 (polská verze), 21 stran, KT 216, ICS 13.030.01; zavádí EN 14346:2006 [IDT]; Oblast použití (1): vzorky s více než 1 % (m/m) sušiny nebo více než 1 % (m/m) vody; Metoda A — sušení (6.5): (105 ± 3) °C, obvykle přes noc; zbytek ≥ 0,5 g; nádoba předem ≥ 30 min při 105 °C.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Sušárna (nebo infračervený zářič, halogenová lampa), Exsikátor, Analytické váhy, Odpařovací misky nebo kelímky, Titrátor podle Karla Fischera.

Kde se tato zkouška používá?

Tuhé, kapalné a vícefázové odpady s více než 1 % (m/m) sušiny nebo vody — přepočet výsledků analýz na sušinu (kapitola 1, úvod); Metoda A — tuhé látky a vzorky, které při sušení tuhnou; metoda B — kapaliny, vícefázové vzorky a tuhé látky s těkavými složkami (4.2, 4.3); Stavební a jiné odpady s kódy, tuhá alternativní paliva, stavební materiály — v rozsazích akreditace 5 laboratoří v PCA, všechny gravimetrickou metodou.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Při sušení se mohou uvolňovat hořlavé nebo výbušné plyny (6.3); Odpady a kaly mohou obsahovat toxické, reaktivní, hořlavé nebo infekční látky; plyny ze vzorků mohou roztrhnout uzavřené lahve (předmluva); Methanol a toluen jsou hořlavé a toxické; činidlo podle Karla Fischera — podle bezpečnostního listu dodavatele.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 14346.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí