🍎 Stanovení siřičitanů v potravinách v přepočtu na oxid siřičitý optimalizovanou Monier-Williamsovou metodou — zkušební podíl (50 g nebo množství obsahující 500–1500 µg SO2) ve směsi ethanol–voda se zahřívá s vroucí kyselinou chlorovodíkovou 4 mol/l po dobu 105 min, dusík (200 ml/min) převádí oxid siřičitý přes chladič do 3% peroxidu vodíku a vzniklá kyselina sírová se titruje roztokem hydroxidu sodného 0,010 mol/l na methylčerveň; potraviny s nejméně 10 mg/kg siřičitanů, PN-EN 1988-1

Chemie potravin PN-EN 1988-1

Ve zkratce

Siřičitany jsou v potravinách konzervantem a jejich použití mnoho zemí omezuje předpisy. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 1988-1:2001; STAV (stav k 03.10.2026): PN-EN 1988-1:2001 (polská verze, zavádí EN 1988-1:1998 [IDT]) bez poznámky o zrušení (vyhledávač PKN, 03.10.2026); EN 1988-1:1998 — „Published“, etapa 90.93 (iTeh). Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Siřičitany (jako SO2) v potravinách obsahujících nejméně 10 mg/kg, i za přítomnosti jiných těkavých sloučenin síry (1), Výjimky: zelí, sušený česnek, sušená cibule, zázvor, pór, sójové bílkoviny a výrobky s vlastními evropskými normami stanovení siřičitanů (1), Sušené ovoce, ovocné a zeleninové výrobky, obilné výrobky, ryby a plody moře, nápoje, koření, kapaliny po mytí výrobních linek — položky v rozsazích akreditace 5 laboratoří v PCA.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN 1988-1:2001
  • Kategorie: Chemie potravin
  • Kroky postupu: 5
  • STAV (stav k 03.10.2026): PN-EN 1988-1:2001 (polská verze, zavádí EN 1988-1:1998 [IDT]) bez poznámky o zrušení (vyhledávač PKN, 03.10.2026); EN 1988-1:1998 — „Published“, etapa 90.93 (iTeh)
  • Předmět (1): nejméně 10 mg/kg siřičitanů jako SO2; ne pro zelí, sušený česnek a cibuli, zázvor, pór, sójové bílkoviny (falešně pozitivní 20–30 mg/kg)
  • Zkušební podíl (6.2): 50 g nebo množství s 500–1500 µg SO2, se 100 ml směsi ethanol–voda (5 % ethanolu)

Přehled

CO TATO NORMA POPISUJE. Text normy čteme v ukázce iTeh dokumentu SIST EN 1988-1:1999 (anglický text EN 1988-1:1998, sken): od titulní strany přes obsah, předmluvu, úvod a kapitoly 1–6 po začátek kapitoly 7 (preciznost) na straně 7 — poslední viditelnou hodnotou je mez reprodukovatelnosti pro kukuřičnou krupici (hominy). Mimo ukázku zůstává další část bodu 7.3, protokol o zkoušce (8), příloha A (bibliografie) a příloha B (údaje o preciznosti).

PODLE TEXTU EN 1988-1:1998. Normu připravila CEN/TC 275 „Analýza potravin — Horizontální metody“, jejíž sekretariát vede DIN; CEN ji schválila 01.01.1998 a národní zavedení měla proběhnout nejpozději v srpnu 1998. Norma „Potraviny — Stanovení siřičitanů“ má dvě části: 1 — optimalizovaná Monier-Williamsova metoda a 2 — enzymatická metoda. Podle úvodu mohou být siřičitany používány jako konzervant potravin a kvůli možným zdravotním účinkům mnoho zemí jejich použití upravilo předpisy, což vedlo ke vzniku mnoha metod detekce a stanovení siřičitanů v různých potravinách. Předmět (1): destilační metoda stanovení obsahu siřičitanů, vyjádřeného jako oxid siřičitý, v potravinách obsahujících nejméně 10 mg/kg siřičitanů; použije se i za přítomnosti jiných těkavých sloučenin síry; nepoužije se pro zelí, sušený česnek, sušenou cibuli, zázvor, pór a sójové bílkoviny — podle poznámky pod čarou dává analýza izolované sójové bílkoviny falešně pozitivní výsledky v rozsahu 20–30 mg/kg jako SO2, takže u potravin s izolovanou sójovou bílkovinou může být výsledek úměrně zvýšený a s tím se počítá; výrobky, pro které existují evropské normy stanovení siřičitanů, jsou z předmětu této horizontální normy vyloučeny. Citovaná norma (2): EN ISO 3696. Princip (3): stanovují se volné siřičitany a reprodukovatelná část vázaných siřičitanů (např. aduktů s karbonylovými sloučeninami); zkušební podíl se zahřívá s roztokem kyseliny chlorovodíkové vroucím pod zpětným chladičem, která převádí siřičitany na oxid siřičitý; proud dusíku zaváděný pod hladinu roztoku převádí oxid siřičitý přes vodní chladič a připojenou probublávačku do roztoku peroxidu vodíku, kde se oxiduje na kyselinu sírovou; kyselina se titruje odměrným roztokem hydroxidu sodného a obsah siřičitanů přímo souvisí s množstvím vzniklé kyseliny sírové. Činidla (4): činidla uznané analytické čistoty a voda nejméně stupně 3 podle EN ISO 3696; kyselina chlorovodíková 4 mol/l — na každou analýzu 90 ml (30 ml koncentrované kyseliny 36 % opatrně do 60 ml vody), připravovaná denně; odměrný roztok hydroxidu sodného 0,010 mol/l; methylčerveň (250 mg ve 100 ml ethanolu); peroxid vodíku 3 % (objemový zlomek) — těsně před použitím se se 3 kapkami methylčerveně titruje hydroxidem sodným do žlutého koncového bodu a po překročení koncového bodu se roztok vylije; ethanol nebo denaturovaný líh; směs ethanol–voda 5 % ethanolu; dusík vysoké čistoty s redukčním ventilem udržujícím průtok 200 ml/min — před kyslíkem v dusíku chrání pohlcovač jako v plynové chromatografii nebo promývačka s alkalickým roztokem pyrogallolu (4,5 g pyrogallolu, probublání dusíkem 2–3 min, roztok 65 g hydroxidu draselného v 85 ml vody přidaný v atmosféře dusíku; při rozpouštění se uvolňuje teplo). Přístroje (5): destilační aparatura (obrázek 1) — vstupní nástavec s gumovým balonkem k vytvoření přetlaku nad roztokem (přikapávací nálevka s vyrovnáním tlaku se nedoporučuje, protože se v ní a v jejím rameni usazuje kondenzát, který může obsahovat oxid siřičitý), válcová přikapávací nálevka nejméně 100 ml, baňka s kulatým dnem 1 l se třemi těsnými zábrusy, přívodní trubice plynu sahající do 25 mm ode dna baňky, kuličkový chladič s délkou pláště 300 mm, skleněná probublávačka s rozměry podle obrázku 2, nádobka o vnitřním průměru asi 25 mm a délce 180 mm; podle poznámky lze při co nejmenším protitlaku zabránit ztrátám oxidu siřičitého netěsnostmi — pomáhá tenká vrstva tuku na všech zábrusech kromě zábrusu nálevky a baňky a sepnutí zábrusů; podle poznámky pod čarou má popis aparatury informativní charakter a rovnocenné sklo (např. destilační přístroj popsaný v ISO 5522:1981) lze použít, dává-li stejné výsledky; byreta 10 ml s přepadovou trubicí a pohlcovačem (hydroxid sodný na oxidu křemičitém) chránícím roztok hydroxidu sodného před oxidem uhličitým; chladicí médium, např. cirkulující směs 1 díl methanolu a 2 díly vody nebo průtok vody, ne teplejší než 15 °C; topné hnízdo regulovatelné v rozsahu 20–120 °C; mixér nebo homogenizátor; pohlcovač kyslíku. Postup (6): příprava vzorku a analýza se provádějí co nejrychleji, aby se zabránilo ztrátám nestálých forem siřičitanů (6.1); podle poznámky se před rutinním použitím doporučuje nacvičit metodu na potravině se známým obsahem siřičitanů — podíly se obohacují stálým zdrojem siřičitanů, ne siřičitanem sodným ani podobnými solemi; užitečný je hydroxymethylsulfonát sodný (HMS), adukt hydrogensiřičitanu a formaldehydu, strukturně podobný některým vázaným formám siřičitanů v potravinách — 50 g připravené potraviny bez siřičitanů v baňce, podíl vodného roztoku sodné soli HMS, analýza ihned; pro spolehlivá data se doporučují výtěžnosti HMS nad 80 % z matric obohacených na úrovni 10 mg/kg. Pevné vzorky (6.2.1): 50 g potraviny nebo množství obsahující 500–1500 µg oxidu siřičitého se krátce rozmělní se 100 ml směsi ethanol–voda jen tak, aby kousky prošly zábrusem baňky; kapalné vzorky (6.2.2): 50 g nebo množství obsahující 500–1500 µg oxidu siřičitého se smísí se 100 ml směsi ethanol–voda. Příprava aparatury (6.3): baňka v topném hnízdě, 400 ml vody, uzavřený kohout nálevky a 90 ml kyseliny chlorovodíkové v nálevce, průtok dusíku (200 ± 10) ml/min, chladicí médium, 30 ml 3% peroxidu vodíku v nádobce; po 15 min je přístroj i voda zbaveny kyslíku. Vnesení a destilace (6.4): po sejmutí nálevky se podíl ve vodném ethanolu kvantitativně převede do baňky, zábrus se otře a namaže, nálevka se vrátí na místo, ověří se těsnost; balonkem s ventilem se vytvoří přetlak nad kyselinou a kyselina se vpustí do baňky, kohout se uzavře před stečením posledních 2–3 ml, aby oxid siřičitý neunikl do nálevky; výkon ohřevu se nastaví tak, aby se z chladiče vracelo 80–90 kapek kondenzátu za minutu, obsah baňky se vaří 105 min, poté se sejme nádobka s peroxidem. Stanovení a výpočty (6.5): obsah nádobky se ihned titruje roztokem hydroxidu sodného do žlutého koncového bodu trvajícího déle než 20 s; hmotnostní zlomek siřičitanů v přepočtu na oxid siřičitý v mg/kg, zaokrouhlený na celé číslo, w = 32,03 × V × 1000 × N / m, kde 32,03 — miliekvivalent SO2, N — molarita roztoku hydroxidu sodného, V — objem roztoku 0,010 mol/l spotřebovaný do koncového bodu v ml, m — hmotnost podílu vneseného do baňky v g; slepý pokus s činidly se stanoví titrací a v případě potřeby se výsledky korigují. Preciznost (7): mezilaboratorní zkouška podle ISO 5725:1986, podrobnosti v příloze B; hodnoty nemusí platit pro jiné rozsahy koncentrací a matrice; mez opakovatelnosti r (překročená nejvýše v 5 % případů): kukuřičná krupice (hominy) při průměru 9,2 mg/kg — 3,7 mg/kg, ovocná šťáva při 8,1 mg/l — 3,8 mg/l, plody moře při 10,4 mg/kg — 4,1 mg/kg; mez reprodukovatelnosti R pro kukuřičnou krupici při 9,2 mg/kg — 4,0 mg/kg.

STAV (stav k 03.10.2026). Ve vyhledávači PKN (heslo „PN-EN 1988-1“, 03.10.2026) je PN-EN 1988-1:2001 (polská verze, „Zavádí: EN 1988-1:1998 [IDT]“) bez poznámky o zrušení; zbylé dva výsledky jsou normy PN-EN 61988-1 o plazmových displejích. V katalogu iTeh (odečet 03.10.2026) má EN 1988-1:1998 stav „Published“, etapa 90.93 (rozhodnutí o potvrzení normy).

KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečet 03.10.2026). Číslo 1988-1 je v 5 záznamech u 5 laboratoří: AB 519, AB 540, AB 565, AB 583, AB 1179. V aktuálních dokumentech PCA (odečet 03.10.2026, vydání od 03.11.2025 do 01.09.2026) je číslo v 5 řádcích — po jednom u každé; v každém z pěti dokumentů se počet značek stran rovná počtu stran PDF, bez opakování; prohledání všech 1291 dokumentů PCA stažených z BIP 03.10.2026 nedalo laboratoře mimo kopii databáze (17 laboratoří ze seznamu nemá na BIP odkaz na dokument rozsahu). Podoba u všech: „PN-EN 1988-1:2001“, u AB 583 spolu s postupem PB-26/HŻ vydání 2 z 29.09.2025. Žádná z těchto položek není pozastavena (v dokumentu AB 1179 se pozastavení týká položek zvýrazněných tučnou kurzívou a řádek s PN-EN 1988-1 tak zvýrazněn není). Záložka „Laboratoře“ (heslo „PN-EN 1988-1“) ukazuje všech 5 laboratoří — ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 03.10.2026.

CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA). Předmět: sušené ovoce (AB 519); ovocné a zeleninové výrobky (AB 540); potraviny — houby a výrobky z nich, zelenina a zeleninové výrobky, ovoce a ovocné výrobky, cukrářské a pekařské výrobky, majonézy, omáčky, hořčice, alkoholické nápoje, obilné výrobky, ryby, plody moře a výrobky z nich (AB 565); obiloviny a obilné výrobky (AB 583); káva a čaj, potravinářské koncentráty, maso a masné výrobky, nealkoholické a alkoholické nápoje, ovoce a zelenina a výrobky z nich, cukrovinky a cukrářské výrobky, bylinné suroviny a výrobky, koření, obiloviny a obilné výrobky, lahůdkářské výrobky, přídatné látky — s výjimkou zelí, sušeného česneku, sušené cibule, zázvoru, póru a sójových bílkovin — a environmentální vzorky z prostor výroby potravin a obchodu s potravinami: kapaliny po mytí a/nebo dezinfekci výrobních linek (AB 1179). Znak: obsah siřičitanů a oxidu siřičitého jako SO2 (AB 519, AB 1179), obsah celkového oxidu siřičitého (AB 540), obsah siřičitanů (AB 565), obsah oxidu siřičitého (AB 583). Rozsahy: (10–4460) mg/kg (AB 519), (5,0–3000) mg/kg nebo mg/l (AB 540), (10–2300) mg/kg (mg/l) SO2 (AB 565), (10–100) mg/kg (AB 583), (10–3421) mg/kg (AB 1179). Technika: titrační metoda po destilaci (AB 519), titrační metoda (AB 540, AB 565), destilačně-titrační metoda (AB 583), destilačně-titrační Monier-Williamsova metoda (AB 1179).

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U rozsahu: norma zahrnuje potraviny s nejméně 10 mg/kg siřičitanů (1) — dolní mez rozsahu AB 540 (5,0 mg/kg nebo mg/l) leží pod touto hodnotou. U matrice: zelí, sušený česnek a cibule, zázvor, pór a sójové bílkoviny jsou vyloučeny a izolovaná sójová bílkovina dává falešně pozitivní výsledky 20–30 mg/kg (1). U času: příprava a analýza co nejrychleji, protože nestálé formy siřičitanů se ztrácejí (6.1). U těsnosti: kohout nálevky se uzavírá před stečením posledních 2–3 ml kyseliny a zábrusy musí těsnit (5.1, 6.4). U kyslíku: přístroj se zbavuje kyslíku dusíkem 15 min a dusík chrání pohlcovač kyslíku (4.7, 6.3). U peroxidu: roztok se neutralizuje těsně před použitím a po překročení koncového bodu se vylije (4.4). U kontroly: obohacuje se HMS, ne siřičitanem sodným, s výtěžností nad 80 % při 10 mg/kg (6.1). U výsledku: celé číslo v mg/kg jako SO2, po korekci o slepý pokus (6.5).

CO NEUVÁDÍME. Další hodnoty meze reprodukovatelnosti, obsah protokolu o zkoušce (8) ani údaje o preciznosti z přílohy B jsme nečetli. Neuvádíme přípustné obsahy siřičitanů v potravinách.

Princip metody

Podíl potraviny (50 g nebo množství s 500–1500 µg SO2) ve směsi ethanol–voda se vaří v destilační aparatuře zbavené kyslíku s kyselinou chlorovodíkovou 4 mol/l po dobu 105 min. Proud dusíku (200 ml/min) převádí uvolněný oxid siřičitý přes chladič a probublávačku do 3% peroxidu vodíku, kde se oxiduje na kyselinu sírovou; kyselina se titruje roztokem hydroxidu sodného 0,010 mol/l na methylčerveň a vypočte se obsah siřičitanů jako SO2 v mg/kg. Stanovují se volné siřičitany a reprodukovatelná část vázaných.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav k 03.10.2026)PN-EN 1988-1:2001 (polská verze, zavádí EN 1988-1:1998 [IDT]) bez poznámky o zrušení (vyhledávač PKN, 03.10.2026); EN 1988-1:1998 — „Published“, etapa 90.93 (iTeh)
Předmět (1)nejméně 10 mg/kg siřičitanů jako SO2; ne pro zelí, sušený česnek a cibuli, zázvor, pór, sójové bílkoviny (falešně pozitivní 20–30 mg/kg)
Zkušební podíl (6.2)50 g nebo množství s 500–1500 µg SO2, se 100 ml směsi ethanol–voda (5 % ethanolu)
Destilace (6.3, 6.4)400 ml vody, 90 ml HCl 4 mol/l, dusík (200 ± 10) ml/min, odstranění kyslíku 15 min, 80–90 kapek/min, var 105 min
Absorpce a titrace (4.4, 6.5.1)30 ml H2O2 3 %; NaOH 0,010 mol/l do žlutého koncového bodu trvajícího > 20 s
Výpočet (6.5.1)w = 32,03 × V × 1000 × N / m, mg/kg jako SO2, bez desetinných míst; slepý pokus s činidly (6.5.2)
Preciznost (7.2, 7.3)r: 3,7 mg/kg (kukuřičná krupice, 9,2 mg/kg), 3,8 mg/l (ovocná šťáva, 8,1 mg/l), 4,1 mg/kg (plody moře, 10,4 mg/kg); R: 4,0 mg/kg (kukuřičná krupice)
Rozšíření v rozsazích akreditace (odečet 03.10.2026)5 laboratoří, 5 záznamů v kopii databáze a 5 řádků v PCA; záložka „Laboratoře“ („PN-EN 1988-1“) — všech 5 na produkčním serveru

Norma

Označení normy
PN-EN 1988-1:2001
Název (PL)
Artykuły żywnościowe — Oznaczanie zawartości siarczynów — Część 1: Zoptymalizowana metoda Monier-Williamsa
Název (EN)
Foodstuffs — Determination of sulfite — Part 1: Optimized Monier-Williams method

Postup krok za krokem

  1. Vzorek

    50 g (nebo 500–1500 µg SO2) se 100 ml ethanol–voda; pevné vzorky krátce rozmělněné; rychle, aby se neztratily nestálé siřičitany (6.1, 6.2). PN-EN 1988-1:2001 bez poznámky o zrušení (03.10.2026).

  2. Příprava aparatury

    400 ml vody v baňce, 90 ml HCl v nálevce, dusík (200 ± 10) ml/min, 30 ml H2O2 v nádobce, odstranění kyslíku 15 min (6.3).

  3. Vnesení podílu a kyseliny

    Podíl kvantitativně do baňky, těsné zábrusy; kyselina pod přetlakem, kohout uzavřen před posledními 2–3 ml (6.4).

  4. Destilace

    80–90 kapek kondenzátu za minutu, var 105 min, sejmutí nádobky (6.4).

  5. Titrace a výsledek

    NaOH 0,010 mol/l do žlutého koncového bodu > 20 s; mg/kg jako SO2, celé číslo, korekce o slepý pokus (6.5).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Destilační aparatura podle Monier-WilliamseBaňka s kulatým dnem 1 l se třemi zábrusy, válcová přikapávací nálevka ≥ 100 ml s nástavcem a balonkem, plynová trubice do 25 mm ode dna, kuličkový chladič 300 mm, probublávačka, nádobka asi 25 × 180 mm (5.1, obrázky 1 a 2)—
Byreta 10 mlS přepadovou trubicí a pohlcovačem CO2 nad roztokem NaOH (5.2)—
Chlazení a ohřevChladicí médium ≤ 15 °C (např. methanol–voda 1 : 2); topné hnízdo 20–120 °C (5.3, 5.4)—
Mixér nebo homogenizátorRozmělnění pevného vzorku s ethanolem (5.5, 6.2.1)—
Pohlcovač kyslíkuJako v plynové chromatografii nebo promývačka s alkalickým pyrogallolem (4.7, 5.6)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Kyselina chlorovodíková 4 mol/l—90 ml na analýzu (30 ml HCl 36 % + 60 ml vody), denně čerstvá (4.1)
Hydroxid sodný, odměrný roztok 0,010 mol/l—Titrační činidlo (4.2)
Peroxid vodíku 3 % s methylčervení—Neutralizovaný těsně před použitím do žlutého koncového bodu; methylčerveň 250 mg ve 100 ml ethanolu (4.3, 4.4)
Ethanol, směs ethanol–voda 5 %—Příprava vzorku (4.5, 4.6)
Dusík vysoké čistoty—200 ml/min, s ochranou před kyslíkem (4.7)
Hydroxymethylsulfonát sodný (HMS)—Stálý zdroj siřičitanů k obohacování při ověřování metody (6.1, poznámka)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN 1988-1:2001 — „Foodstuffs — Determination of sulfite — Part 1: Optimized Monier-Williams method“.

Jak tato metoda funguje?

Podíl potraviny (50 g nebo množství s 500–1500 µg SO2) ve směsi ethanol–voda se vaří v destilační aparatuře zbavené kyslíku s kyselinou chlorovodíkovou 4 mol/l po dobu 105 min. Proud dusíku (200 ml/min) převádí uvolněný oxid siřičitý přes chladič a probublávačku do 3% peroxidu vodíku, kde se oxiduje na kyselinu sírovou; kyselina se titruje roztokem hydroxidu sodného 0,010 mol/l na methylčerveň a vypočte se obsah siřičitanů jako SO2 v mg/kg.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav k 03.10.2026): PN-EN 1988-1:2001 (polská verze, zavádí EN 1988-1:1998 [IDT]) bez poznámky o zrušení (vyhledávač PKN, 03.10.2026); EN 1988-1:1998 — „Published“, etapa 90.93 (iTeh); Předmět (1): nejméně 10 mg/kg siřičitanů jako SO2; ne pro zelí, sušený česnek a cibuli, zázvor, pór, sójové bílkoviny (falešně pozitivní 20–30 mg/kg); Zkušební podíl (6.2): 50 g nebo množství s 500–1500 µg SO2, se 100 ml směsi ethanol–voda (5 % ethanolu); Destilace (6.3, 6.4): 400 ml vody, 90 ml HCl 4 mol/l, dusík (200 ± 10) ml/min, odstranění kyslíku 15 min, 80–90 kapek/min, var 105 min.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Destilační aparatura podle Monier-Williamse, Byreta 10 ml, Chlazení a ohřev, Mixér nebo homogenizátor, Pohlcovač kyslíku.

Kde se tato zkouška používá?

Siřičitany (jako SO2) v potravinách obsahujících nejméně 10 mg/kg, i za přítomnosti jiných těkavých sloučenin síry (1); Výjimky: zelí, sušený česnek, sušená cibule, zázvor, pór, sójové bílkoviny a výrobky s vlastními evropskými normami stanovení siřičitanů (1); Sušené ovoce, ovocné a zeleninové výrobky, obilné výrobky, ryby a plody moře, nápoje, koření, kapaliny po mytí výrobních linek — položky v rozsazích akreditace 5 laboratoří v PCA.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou přidávat opatrně do vody (4.1); Rozpouštění hydroxidu draselného v roztoku pyrogallolu uvolňuje teplo (4.7).

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 1988-1.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí