☠️ Rtuť ve vodě

Fyzikální chemie PN-EN ISO 12846

Ve zkratce

Stanovení rtuti ve vodě atomovou absorpční spektrometrií (AAS) — po oxidaci bromičnanem a bromidem draselným se rtuť redukuje chloridem cínatým, vytěsní se a měří při 253,7 nm, s obohacením amalgamací (pracovní rozsah obvykle 0,01–1 µg/l) nebo bez obohacení (obvykle od 0,05 µg/l). Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 12846:2012; Pracovní rozsah — s obohacením: obvykle 0,01–1 µg/l; průměrná mez stanovitelnosti ve validační studii 0,008 µg/l (kap. 1). Postup zahrnuje 7 kroků; oblasti použití: Voda určená k lidské spotřebě — rtuť 1,0 µg/l (Dz.U. 2026 pol. 748, příl. č. 1 část B), Povrchové vody — nejvyšší přípustná koncentrace 0,07 µg/l (Dz.U. 2021 pol. 1475, příl. č. 14), Odpadní vody — referenční metodika (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12 poř. č. 50); průmyslové a komunální odpadní vody po dodatečné mineralizaci a validaci (bod 7.4).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 12846:2012
  • Kategorie: Fyzikální chemie
  • Kroky postupu: 7
  • Pracovní rozsah — s obohacením: obvykle 0,01–1 µg/l; průměrná mez stanovitelnosti ve validační studii 0,008 µg/l (kap. 1)
  • Pracovní rozsah — bez obohacení: obvykle od 0,05 µg/l; mez stanovitelnosti ve validační studii 0,024 µg/l (kap. 1)
  • Vlnová délka: 253,7 nm (kap. 3)

Přehled

STAV (k 29.10.2026). PN-EN ISO 12846:2012 — anglická verze (polský název v katalogu PKN), zveřejněná 15.06.2012, zavádí EN ISO 12846:2012 a ISO 12846:2012 [IDT]; nahradila PN-EN 12338:2001 a PN-EN 1483:2007. Národní oprava PN-EN ISO 12846:2012/Ap1:2016-07 (schválená 14.07.2016) doplňuje pouze tyto dvě normy do pole „Nahrazuje“ na národní titulní straně — bez věcných změn. Norma je platná — bez poznámky o zrušení. ISO 12846:2012 (první vydání; nahradilo ISO 5666:1999 a ISO 16590:2000) je v katalogu ISO vedena jako zveřejněná, bez novějšího vydání.

ROZSAH (kap. 1). Dvě metody stanovení rtuti v pitné, povrchové, podzemní a dešťové vodě a v odpadních vodách — po vhodné předběžné mineralizaci. Kapitola 6: s obohacením amalgamací rtuti, např. na adsorbéru zlato-platina — pracovní rozsah obvykle 0,01–1 µg/l, průměrná mez stanovitelnosti uváděná účastníky validační studie 0,008 µg/l. Kapitola 7: bez obohacení — pracovní rozsah obvykle od 0,05 µg/l, mez stanovitelnosti z validace 0,024 µg/l. Tato čísla jsou orientační a nenahrazují údaje laboratoře; volba metody závisí na vybavení, matrici a rozsahu koncentrací. Pro extrémně nízké koncentrace, do 0,002 µg/l bez zakoncentrování, norma uvádí atomovou fluorescenční spektrometrii (ISO 17852) a speciální analyzátory AAS rtuti — do 0,010 µg/l. Průmyslové a komunální odpadní vody — po dodatečné mineralizaci a validaci metody (bod 7.4); u anaerobních, redukujících průmyslových odpadních vod je třeba počítat s možnými ztrátami rtuti.

RTUŤ VE VODĚ (úvod normy). V přírodních vodách se sloučeniny rtuti vyskytují obvykle v koncentracích pod 0,1 µg/l, vyšší bývají např. v průmyslových odpadních vodách; mohou být přítomny anorganické i organické sloučeniny a rtuť se hromadí v sedimentech. Obsahuje-li vzorek částice, je k úplnému rozkladu sloučenin rtuti potřeba dodatečná mineralizace — vynechat ji lze jen tehdy, dokládá-li to velké množství dřívějších srovnávacích údajů. V oblasti nízkých koncentrací jsou nezbytná činidla nejvyšší čistoty, čisté nádobí, vzduch v laboratoři bez rtuti a velmi stabilní měřicí systém.

RUŠIVÉ VLIVY (kap. 4). Na stěnách nádob dochází k adsorpci a desorpci rtuti; páry rtuti difundují mnoha plasty — hadičky ze skla nebo ze speciálních plastů (např. FEP), silikonové jsou nevhodné. Zlato, stříbro a platina tvoří amalgámy a snižují signál, jodid jej silně potlačuje; těkavé organické sloučeniny absorbují v ultrafialové oblasti, což i přes korekci pozadí zhoršuje poměr signálu k šumu. Před redukcí se všechny roztoky uvedou na stejnou teplotu (pod 25 °C) a kyveta se chrání před kondenzací vody, např. ohřevem infračervenou lampou. Tab. 1 uvádí koncentrace v měřeném roztoku (HCl 0,5 mol/l, redukce SnCl₂), nad nimiž signál klesá o více než 10 %: Cu(II) a Ni(II) 500 mg/l, Ag(I) 1 mg/l, As(V), Bi(III) a Sb(III) 0,5 mg/l, jodid 0,1 mg/l, Se(IV) 0,05 mg/l.

PŘEDPISY. Voda určená k lidské spotřebě: rtuť 1,0 µg/l (Nařízení ministra zdravotnictví ze dne 22. května 2026, Dz.U. 2026 pol. 748, příl. č. 1 část B poř. č. 27); mez stanovitelnosti nejvýše 30 % parametrické hodnoty a nejistota měření do 30 % (příl. č. 4 část B). Povrchové vody: pro rtuť a její sloučeniny nejvyšší přípustná koncentrace ve vodě 0,07 µg/l (útvary říčních a jezerních vod a brakických a pobřežních vod; průměrná roční koncentrace ve vodě nebyla stanovena), v biotě 20 µg/kg mokré hmotnosti (Dz.U. 2021 pol. 1475, příl. č. 14, ukazatele 4.1.21 a 4.1.21.B). Odpadní vody: PN-EN ISO 12846 je referenční metodikou stanovení rtuti, vedle PN-EN ISO 17852 (fluorescenční spektroskopie), s požadavkem na detekovatelnost 0,1 přípustné koncentrace v místě odběru vzorků a správnost a preciznost ± 30 % při koncentraci rovné detekovatelnosti (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12 poř. č. 50).

CO ZDE NEUVÁDÍME. Veřejně dostupný text normy končí bodem 6.1.10.3 (standardní roztoky rtuti). Přístroje (bod 6.2, včetně vzorkovnic z bodu 6.2.5.2), průběh stanovení s amalgamací (od bodu 6.3), metoda bez obohacení (kap. 7), mineralizace odpadních vod (bod 7.4) a validační údaje (příloha A) jsou mimo něj — proto neuvádíme objemy dávek, průtoky, program desorpce ani počet kalibračních bodů.

Princip metody

Jednomocná a dvojmocná rtuť a organortuťnaté sloučeniny se převedou na rtuť(II) oxidací bromičnanem a bromidem draselným (KBrO₃–KBr) a poté se chloridem cínatým v kyselém prostředí redukují na elementární rtuť. Rtuť se z roztoku vytěsní proudem inertního plynu nebo vzduchu bez rtuti (kap. 3).

Při obohacení přenáší páry rtuti inertní plyn se zanedbatelným obsahem rtuti do křemenné trubice s ohřevem a adsorbentem (např. síťkou zlato-platina), na kterém se rtuť zachytí; jiné adsorbenty pracující na principu amalgamace jsou přípustné po prokázání vhodnosti. Po rychlém zahřátí adsorbentu (desorpce při nejméně 600 °C) přenese nosný plyn rtuť do absorpční kyvety, kde se měří absorbance při 253,7 nm. Bez obohacení se rtuť dostává přímo do kyvety, měření rovněž při 253,7 nm. Koncentrace se vypočte z kalibrační křivky nebo metodou standardního přídavku.

Konzervace vzorků dichromanem s kyselinou dusičnou a mineralizace např. manganistanem s peroxodisíranem draselným nejsou součástí normy — takový postup musí uživatel sám validovat.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Pracovní rozsah — s obohacenímobvykle 0,01–1 µg/l; průměrná mez stanovitelnosti ve validační studii 0,008 µg/l (kap. 1)
Pracovní rozsah — bez obohaceníobvykle od 0,05 µg/l; mez stanovitelnosti ve validační studii 0,024 µg/l (kap. 1)
Vlnová délka253,7 nm (kap. 3)
Oxidace a redukcečinidlo bromid/bromičnan draselný (2 ml na 100 ml vzorku), redukce chloridem cínatým v kyselém prostředí
Desorpce z adsorbentupři nejméně 600 °C (kap. 3)
Uchovávání vzorkůkonzervace do 48 h od odběru (bromid/bromičnan nejpozději 6 dní od odběru); analýza do 2 týdnů, nejdéle do 4 týdnů (kap. 5)

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 12846:2012
Název (PL)
Jakość wody — Oznaczanie rtęci — Metoda absorpcyjnej spektrometrii atomowej (AAS) ze wzbogacaniem lub bez wzbogacania
Název (EN)
Water quality — Determination of mercury — Method using atomic absorption spectrometry (AAS) with and without enrichment

Postup krok za krokem

  1. Odběr vzorku

    Podle ISO 5667-1 a ISO 5667-3, výhradně do vzorkovnic stanovených v bodě 6.2.5.2; vzorkovnice nesmí obsahovat rtuť ani způsobovat její ztráty adsorpcí nebo difuzí (kap. 5).

  2. Stabilizace

    Přidat 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové na 100 ml vzorku, nejlépe již v terénu — doporučuje se nalít kyselinu do lahve v laboratoři před odběrem; taková lahev se vzorkem nevyplachuje (kap. 5).

  3. Oxidace v laboratoři

    Po dodání přidat 2 ml činidla bromid/bromičnan na 100 ml vzorku — konzervace do 48 h od odběru, nejpozději 6 dní od odběru. Nechat stát nejméně 30 min; nezůstane-li žluté zbarvení volného bromu, přidat další 1 ml a vyčkat dalších 30 min. Zohlednit zředění vzorku činidlem, např. vážením plné a prázdné suché lahve (kap. 5).

  4. Slepé pokusy

    Slepý pokus s činidly se stejnými množstvími činidel se analyzuje spolu s příslušným vzorkem; pro všechny vodné vzorky se připravuje také terénní slepý pokus ve stejné nádobě a se stejnými činidly (kap. 5).

  5. Uchovávání

    Konzervované vzorky se analyzují do 2 týdnů od odběru, nejpozději po 4 týdnech; odbarvení vzorku (spotřeba volného bromu) svědčí o nedostatečné stálosti (kap. 5).

  6. Standardy

    Roztoky B a C z roztoku A, ředěné slepým pokusem s činidly; bylo-li ke vzorkům přidáno více činidla bromid/bromičnan, stejné množství se přidá i ke standardům (kap. 5, bod 6.1.10).

  7. Redukce a měření

    Roztoky o stejné teplotě (pod 25 °C); redukce chloridem cínatým, vytěsnění rtuti, při obohacení — zachycení na adsorbentu a desorpce při nejméně 600 °C; měření absorbance při 253,7 nm; výpočet z kalibrační křivky nebo metodou standardního přídavku (kap. 3–4). Podrobnosti průběhu jsou v části normy mimo dostupný text.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Atomový absorpční spektrometr se systémem pro rtuťměření při 253,7 nm s automatickou korekcí pozadí; kyveta se chrání před kondenzací vody, např. ohřevem infračervenou lampou (kap. 3–4)—
Obohacovací systém (metoda z kap. 6)křemenná trubice s ohřevem a adsorbentem pracujícím na principu amalgamace, např. síťkou zlato-platina; desorpce při nejméně 600 °C (kap. 3)—
Hadičkyze skla nebo ze speciálních plastů, např. FEP; silikonové hadičky jsou nevhodné (kap. 4)—
Vzorkovniceneobsahující rtuť a nezpůsobující její ztráty adsorpcí nebo difuzí; druh vzorkovnic stanoví bod 6.2.5.2 (mimo dostupný text normy)—
Odměrné baňky z borosilikátového sklapro zásobní roztoky rtuti B a C (bod 6.1.10.2–6.1.10.3)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Voda—jakosti 1 podle ISO 3696 — k přípravě všech vzorků a ředění (bod 6.1.1)
Bromičnan draselný, 0,0333 mol/l7758-01-21,39 g KBrO₃ rozpustit v 250 ml vody; v případě potřeby přečistit zahříváním přes noc v muflové peci při 250 °C ± 20 °C; roztok je stálý cca měsíc (bod 6.1.2)
Bromid draselný, 0,2 mol/l7758-02-35,95 g KBr rozpustit v 250 ml vody; roztok je stálý cca měsíc (bod 6.1.3)
Činidlo bromid/bromičnan draselný—stejné objemy roztoků bromičnanu a bromidu; 200 ml stačí na mineralizaci 100 vzorků; roztok je bezbarvý, stálý od několika dnů do několika týdnů — stálost je třeba ověřovat (bod 6.1.4)
Hydroxylamonium-chlorid, 120 g/l5470-11-16,0 g rozpustit ve vodě v baňce 50 ml; lze přečistit přídavkem 1,0 ml roztoku SnCl₂ a probubláváním přes noc dusíkem bez rtuti (500 ml/min); stálý cca měsíc; přípustná je i kyselina L-askorbová 100 g/l po prokázání vhodnosti. Způsob použití popisuje část normy mimo dostupný text (bod 6.1.5)
Kyselina dusičná, ρ = 1,4 g/ml7697-37-2se zanedbatelným obsahem rtuti (bod 6.1.6)
Kyselina chlorovodíková, w = 360 g/kg (ρ = 1,19 g/ml)7647-01-0ke stabilizaci vzorků a standardů; v případě potřeby přečištěná: 1 ml roztoku SnCl₂ na 1 l kyseliny a probublání argonem, dusíkem nebo vzduchem, např. 2 l/min po dobu 15 min (bod 6.1.7)
Chlorid cínatý, 20 g/l (jako SnCl₂·2H₂O)10025-69-110,0 g dihydrátu rozpustit za tepla v 50 ml kyseliny chlorovodíkové a zředit vodou na 500 ml; stopy rtuti odstraní probublání argonem nebo dusíkem, např. 2 l/min po dobu 15 min (bod 6.1.8)
Slepý pokus s činidly—na každých 100 ml: 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové a 2 ml činidla bromid/bromičnan; překračuje-li obsah rtuti dvojnásobek meze stanovitelnosti — vylít a připravit znovu z čistších činidel (bod 6.1.9)
Roztoky rtuti A, B, C—A — 1000 mg/l, komerční kvantitativní roztok (stálý nejméně 6 měsíců) nebo 0,1354 g HgCl₂ ve 20 ml vody s 5 ml kyseliny dusičné, zředěné na 100 ml; B — 10 mg/l (1 ml A do 100 ml slepého pokusu s činidly), připravuje se každý týden; C — 100 µg/l (1 ml B do 100 ml), v den použití. Všechny standardy obsahují stejné množství činidla bromid/bromičnan jako vzorky — nadbytek bromidu potlačuje signál (bod 6.1.10)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 12846:2012 — „Water quality — Determination of mercury — Method using atomic absorption spectrometry (AAS) with and without enrichment“.

Jak tato metoda funguje?

Jednomocná a dvojmocná rtuť a organortuťnaté sloučeniny se převedou na rtuť(II) oxidací bromičnanem a bromidem draselným (KBrO₃–KBr) a poté se chloridem cínatým v kyselém prostředí redukují na elementární rtuť. Rtuť se z roztoku vytěsní proudem inertního plynu nebo vzduchu bez rtuti (kap.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Pracovní rozsah — s obohacením: obvykle 0,01–1 µg/l; průměrná mez stanovitelnosti ve validační studii 0,008 µg/l (kap. 1); Pracovní rozsah — bez obohacení: obvykle od 0,05 µg/l; mez stanovitelnosti ve validační studii 0,024 µg/l (kap. 1); Vlnová délka: 253,7 nm (kap. 3); Oxidace a redukce: činidlo bromid/bromičnan draselný (2 ml na 100 ml vzorku), redukce chloridem cínatým v kyselém prostředí.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 7 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Atomový absorpční spektrometr se systémem pro rtuť, Obohacovací systém (metoda z kap. 6), Hadičky, Vzorkovnice, Odměrné baňky z borosilikátového skla.

Kde se tato zkouška používá?

Voda určená k lidské spotřebě — rtuť 1,0 µg/l (Dz.U. 2026 pol. 748, příl. č. 1 část B); Povrchové vody — nejvyšší přípustná koncentrace 0,07 µg/l (Dz.U. 2021 pol. 1475, příl. č. 14); Odpadní vody — referenční metodika (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12 poř. č. 50); průmyslové a komunální odpadní vody po dodatečné mineralizaci a validaci (bod 7.4); Podzemní a dešťové vody (kap. 1).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Bromičnan draselný, používaný ke konzervaci ve značném množství, je karcinogenní — dodržovat vhodná opatření; zbytek bromičnanu se před likvidací odpadu redukuje na bromid (varování normy); Činidlo bromid/bromičnan se přidává v laboratoři, nikoli při odběru v terénu (varování v kap. 5); Rtuť a její sloučeniny jsou velmi toxické — zvláštní opatrnost u vzorků a roztoků, které mohou obsahovat rtuť; zkoušky provádí vhodně kvalifikovaný personál; Chlorid rtuťnatý se nesuší — je silně toxický a těkavý (bod 6.1.10.1).

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 12846.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí