⚡ Stanovení odporu a rezistivity pevných materiálů používaných k zabránění hromadění elektrostatického náboje, s měřeným odporem od 10⁴ Ω do 10¹² Ω — povrchový odpor (disk a prstenec), vnitřní odpor, odpor k zemi nebo k uzemnitelnému bodu a bod–bod, stejnosměrné napětí 100 V nebo 10 V, elektrody o hmotnosti 2,5 kg s materiálem o tvrdosti Shore A 50–70, kondicionování (23 ± 2) °C a (12 ± 3) % RH nejméně 24 h, PN-EN 61340-2-3

Elektronika a EMC PN-EN 61340-2-3

Ve zkratce

Část 2-3 řady IEC 61340 popisuje, jak změřit odpor a rezistivitu pevných materiálů chránících před hromaděním elektrostatického náboje (odpor od 10⁴ Ω do 10¹² Ω): povrchový odpor sondou s diskem a prstencem, vnitřní mezi sondou a ocelovou deskou, k zemi a mezi body — diskovými sondami o hmotnosti 2,5 kg, stejnosměrným napětím 100 V nebo 10 V, po kondicionování při (23 ± 2) °C a (12 ± 3) % vlhkosti. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 61340-2-3:2016-11 (polská verze; EN 61340-2-3:2016 a IEC 61340-2-3:2016 IDT); doplňkový prvek PN-EN 61340-2-3:2016-11/AC:2023-10P; Rozsah metody (1): měřený odpor od 10⁴ Ω do 10¹² Ω; mimo něj — metody pro vodivé materiály (ISO 3915, ISO 1853) nebo izolační (IEC 62631-3-x, ISO 2951). Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Antistatické materiály, výrobky a zařízení — povrchový, vnitřní odpor, k zemi a bod–bod; 6 laboratoří v rozsazích PCA, Rovinné pevné materiály, hadice a trubky, ochranné oděvy — vedle norem výrobků (PN-EN 62631, PN-E-05203, PN-EN 60079-32-2), Kontrola výrobků na třech úrovních: laboratorní posouzení, přejímací zkouška a pravidelné ověřování shody přístrojem s potvrzenou korelací.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN 61340-2-3:2016-11 (polská verze; EN 61340-2-3:2016 a IEC 61340-2-3:2016 IDT); doplňkový prvek PN-EN 61340-2-3:2016-11/AC:2023-10P
  • Kategorie: Elektronika a EMC
  • Kroky postupu: 5
  • STAV (stav karet k 02.10.2026): PN-EN 61340-2-3:2016-11 (polská verze) platná; doplňkový prvek AC:2023-10 (karta nestažena — obsah neznámý); nahrazuje PN-EN 61340-2-3:2002
  • Vydání (z karty PKN): PN-EN 61340-2-3:2016-11, 30 stran, KT 143 pro statickou elektřinu, ICS 29.020, 17.220.99; zavádí EN 61340-2-3:2016 a IEC 61340-2-3:2016 [IDT]
  • Rozsah metody (1): měřený odpor od 10⁴ Ω do 10¹² Ω; mimo něj — metody pro vodivé materiály (ISO 3915, ISO 1853) nebo izolační (IEC 62631-3-x, ISO 2951)

Přehled

CO TATO NORMA POPISUJE. Karta PKN PN-EN 61340-2-3:2016-11 (polská verze) uvádí předmět, v překladu: „Tato část IEC 61340 popisuje zkušební metody ke stanovení elektrického odporu a rezistivity pevných materiálů používaných k zabránění hromadění elektrostatického náboje, jejichž měřený odpor leží v rozsahu od 10⁴ Ω do 10¹² Ω. Zohledněny jsou existující normy IEC/ISO a jiné publikované informace a uvedena doporučení a pokyny týkající se vhodné metody“. Text čteme v ukázce IEC 61340-2-3:2016 (vydání 2.0, 2016-06) po bod 8.3 (ukázka končí ve větě o místech měření); body 8.4 (postupy měření), 9 (výpočet rezistivity), 10 (alternativní elektroda pro nerovinné a malé výrobky) a 11 (protokol) nemáme. V textové vrstvě ukázky jsou exponenty mocnin zapsány na řádku (např. „10 6“ místo 10⁶) — odečetli jsme je z uspořádání strany.

PODLE TEXTU IEC 61340-2-3:2016 (předmluva, úvod, kapitoly 1–8.3). Normu připravila IEC TC 101 „Elektrostatika“; druhé vydání nahrazuje první z roku 2000 po technické revizi. Změny podle předmluvy: rozlišení přístrojů pro laboratorní posouzení, pro přejímací zkoušky a pro ověřování shody (pravidelné); alternativní sada elektrod pro nerovinné nebo příliš malé výrobky; vzorce pro povrchovou a vnitřní rezistivitu změněny v souladu s obecnou praxí v hlavních oblastech použití řady IEC 61340. Úvod: rezistivita je elektrická charakteristika s nejširším rozsahem — asi třicet řádů, od nejlépe vodivého kovu po téměř dokonalé izolanty; Ohmův zákon se použije pro stejnosměrný proud (u střídavého překáží reaktance), proto normy vyžadují stejnosměrné napětí; plasty jsou iontovými vodiči, a přenos náboje závisí na intenzitě pole; nabíjecí proud (polarizace) způsobuje asymptotický pokles proudu a zdánlivou změnu odporu — pak se doporučuje opakovat měření po stanovené době elektrizace s obrácenou polaritou a zprůměrovat. Předmět (1): metody stanovení odporu a rezistivity pevných materiálů používaných k zabránění hromadění náboje, měřený odpor od 10⁴ Ω do 10¹² Ω; doporučení k volbě metody. Odkazy (2): IEC 62631-3-1, -3-2, -3-3; ISO 1853; ISO 2951; ISO 3915; ISO 7619-1. Definice (3): odpor — poměr stejnosměrného napětí k ustálenému proudu; odpor k zemi (Rg), k uzemnitelnému bodu (Rgp), bod–bod (Rpp — dvě elektrody ve stanovené vzdálenosti na stejném povrchu), povrchový (Rs — středový disk a soustředný prstenec), vnitřní (Rv — elektrody na obou stranách); povrchová rezistivita ρs (jednotka Ω, zápis „Ω/sq“ se nedoporučuje) a vnitřní ρv (Ω·m; nevhodná pro nehomogenní materiály). Kondicionování (4): podmínky podle druhu materiálu a použití, nejpřísnější očekávané při používání (např. nejnižší a nejvyšší vlhkost); pokud není dohodnuto jinak — (23 ± 2) °C a (12 ± 3) % relativní vlhkosti, kondicionování nejméně 24 h; když je třeba ověřit, že odpor neklesá pod minimum — navíc zkouška při vysoké vlhkosti (23 ± 2) °C, (60 ± 10) %, nejméně 24 h; kondicionování a měření obvykle ve stejném klimatu, předběžné kondicionování (např. odstranění pnutí po tváření, sušení) obvykle v jiném. Volba metody (5): když je rozsah odporu známý — příslušná kapitola 6, 7, 8 nebo 10; když neznámý — začíná se metodami pro vodivé materiály (6), a výsledek mimo rozsah metody se vyřadí a měření opakuje metodou pro disipativní materiály (8 nebo 10), pak izolační (7); nerovinné výrobky nebo příliš malé na elektrody z 8.2 — kapitola 10, a když je výsledek menší než 10⁴ Ω nebo větší než 10¹² Ω a tvar nedovoluje metody 6 a 7, uvede se „< 10⁴ Ω“ nebo „> 10¹² Ω“. Vodivé materiály (6): ISO 3915 (plasty), ISO 1853 (pryže); izolační (7): IEC 62631-3-1, -3-2, -3-3 (plasty), ISO 2951 (pryže). Rovinné disipativní materiály (8): zdroj stejnosměrného napětí s ampérmetrem nebo ohmmetr; laboratorní posouzení (8.1.2) — napětí pod zatížením (100 ± 5) V pro odpor od 1 × 10⁶ Ω a (10,0 ± 0,5) V pod ním, ohmmetr od 1 × 10³ Ω do 1 × 10¹³ Ω s přesností ± 10 %, při zdroji a ampérmetru odečet od 10 pA do 10 mA, celkem ± 10 %; přejímací zkoušky (8.1.3) — jako laboratorní nebo s napětím naprázdno 100 V / 10 V a přesností ± 20 %, ve sporu rozhoduje laboratorní posouzení; ověřování shody (8.1.4) — přístroj jako při laboratorním posouzení nebo přejímce, nebo přístroj měřící nejméně řád nad a pod zamýšleným rozsahem, s potvrzenou korelací s laboratorním nebo přejímacím přístrojem, ve sporu rozhoduje přejímací nebo laboratorní přístroj. Elektrody (8.2): těsný kontakt, odolnost proti korozi, bez reakce s materiálem; u sond s ochranným prstencem se doporučuje mezera mezi středovou elektrodou a prstencem nejméně 10 mm; ve sporu — sady z této normy. Sonda 1 pro povrchový odpor (8.2.2, obrázek 1): středový disk a soustředný prstenec z vodivého materiálu (rozměry na obrázku 30,5 ± 1 mm a 57 ± 1 mm), hmotnost (2,5 ± 0,25) kg, kontaktní materiál s vnitřním odporem pod 10³ Ω na desce z nerezové oceli (ne hliníku) při (10,0 ± 0,5) V a tvrdostí Shore A 50–70 (ISO 7619-1), izolátory nad 10¹³ Ω. Vnitřní odpor (8.2.3): sonda 1 nahoře, sonda 2 — deska z nerezové oceli (ne hliníku) s pevnou svorkou. Odpor k zemi, k uzemnitelnému bodu a bod–bod (8.2.4, obrázek 2): jedna nebo dvě diskové sondy (průměr 63,5 ± 1 mm), hmotnost (2,5 ± 0,25) kg, stejné požadavky na kontaktní materiál. Podložka (8.2.5): hladká, rovná, s povrchovým odporem nad 1 × 10¹³ Ω (IEC 62631-3-2), větší než vzorek o nejméně 10 mm v délce i šířce, tloušťka nejméně 1 mm. Vzorky (8.3): odebírají se podle specifikace materiálu; místa měření se nesmějí dotýkat ani značit — zde ukázka končí.

STAV (stav karet k 02.10.2026). Karta PN-EN 61340-2-3:2016-11 (polská verze, vydána 07-12-2017, 30 stran, cenová skupina P) nemá záhlaví „Zrušena“: sektor elektrotechniky, KT 143 pro statickou elektřinu, ICS 29.020 a 17.220.99, „Zavádí: EN 61340-2-3:2016 [IDT], IEC 61340-2-3:2016 [IDT]“, „Nahrazuje: PN-EN 61340-2-3:2002 – polská verze“, doplňkový prvek: PN-EN 61340-2-3:2016-11/AC:2023-10P. Kartu opravy AC:2023-10 se nepodařilo stáhnout (stránka obchodu PKN vrátila 404, 02.10.2026) — její obsah neznáme.

KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie báze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečet 02.10.2026). Číslo 61340-2-3 stojí v 15 položkách u 6 laboratoří: AB 005, AB 128, AB 374, AB 665, AB 1552, AB 1710. V platných rozsazích na stránkách PCA (odečet 02.10.2026, vydání od 05.09.2023 do 01.09.2026) vydání 2016 s rokem uvádějí AB 005 („PN-EN 61340-2-3:2016“), AB 374 (PN-EN 61340-2-3:2016-11, body 8.4.1 a 8.4.2) a AB 1552 (PN-EN 61340-2-3:2016-11); AB 1710 uvádí obě vydání — PN-EN 61340-2-3:2002 s EN a IEC z roku 2000 a PN-EN 61340-2-3:2016-11 s EN a IEC z roku 2016; AB 128 a AB 665 — samotné číslo „PN-EN 61340-2-3“ bez roku. V rozsahu AB 374 (vydání č. 23 z 15.12.2025) byla na žádost subjektu pozastavena část rozsahu označená tučnou kurzívou — řádky s PN-EN 61340-2-3 tak označeny nejsou; v ostatních pěti rozsazích pozastavení u tohoto čísla nejsou. Záložka „Laboratoře“ („PN-EN 61340-2-3“) ukazuje 6 laboratoří — ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 02.10.2026.

CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA). AB 005 — antistatické materiály, výrobky a zařízení: povrchový odpor, vnitřní (rezistivita z výpočtu, tloušťka 0,01–30 mm), vůči uzemňovacímu prvku a mezi body, od 1 × 10³ Ω do 1 × 10¹² Ω (vedle IEC 61340-4-10, PN-E-05203 a PN-EN 60079-32-2). AB 128 — pevné elektroizolační materiály a ochranné oděvy: povrchový odpor, vnitřní, vůči uzemňovacímu prvku a mezi body (vedle PN-EN 62631). AB 374 — materiály a výrobky, jejichž elektrizace může představovat nebezpečí: povrchový a vnitřní odpor s rezistivitou materiálů s rovným povrchem, rozsah (1–10¹⁰) Ω. AB 665 — rovinné pevné materiály a hadice a trubky: odporové parametry, přímá měření (označení „E“). AB 1552 — rovinné pevné materiály používané k zabránění hromadění náboje: povrchový, vnitřní odpor a mezi body, 1 × 10⁴–1 × 10¹² Ω. AB 1710 — pevné nekovové materiály: vnitřní, povrchový odpor, vůči uzemňovacímu prvku a mezi body, přímé měření od 500 Ω do 1,0 × 10¹⁴ Ω.

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U rozsahu: metoda z kapitoly 8 se týká odporu od 10⁴ Ω do 10¹² Ω — výsledek mimo rozsah metody se vyřadí a měření se opakuje metodou pro vodivé (6) nebo izolační (7) materiály (5); tři laboratoře uvádějí v rozsazích akreditace intervaly přesahující 10⁴–10¹² Ω, takže u výsledku je třeba ověřit, podle které kapitoly byl získán. U vlhkosti: výchozích (12 ± 3) % jsou suché podmínky; ověření, že odpor neklesá pod minimum, vyžaduje doplňkovou zkoušku při (60 ± 10) % (4). U polarizace: nabíjecí proud dává zdánlivou změnu odporu — doporučuje se opakovat měření s obrácenou polaritou a zprůměrovat (úvod). U přístroje: přejímací zkouška připouští přesnost ± 20 % a napětí naprázdno, laboratorní ± 10 % a napětí pod zatížením; ve sporu rozhoduje laboratorní posouzení (8.1). U elektrod: deska z nerezové oceli, ne z hliníku; kontaktní materiál s tvrdostí Shore A 50–70 a vnitřním odporem pod 10³ Ω (8.2). U vzorku: místa měření se nedotýkat ani je neznačit (8.3). U vydání: oprava AC:2023-10 je na kartě PKN, ale její obsah neznáme; AB 1710 má v rozsahu i nahrazené vydání 2002.

CO NEUVÁDÍME. Nemáme body 8.4–11: průběh měření (dobu elektrizace, počet měření), vzorce pro povrchovou a vnitřní rezistivitu, alternativní elektrodu pro nerovinné výrobky ani požadavky na protokol — neuvádíme tedy tyto vzorce ani čísla. Neznáme obsah opravy AC:2023-10. Neuvádíme požadavky na hodnoty odporu výrobků — norma uvádí metody, a meze vyplývají ze specifikace materiálu nebo výrobku.

Princip metody

K rovinnému vzorku ležícímu na izolační podložce se přiloží elektrody stanoveného tvaru a hmotnosti (2,5 kg) — disk s prstencem u povrchového odporu, sonda a ocelová deska u vnitřního, jedna nebo dvě diskové sondy u odporu k zemi a bod–bod — přivede se stejnosměrné napětí 100 V (od 10⁶ Ω) nebo 10 V (pod ním) a z ustáleného proudu se stanoví odpor, z něhož se vypočte rezistivita; měření se provádí po kondicionování při (23 ± 2) °C a (12 ± 3) % vlhkosti, a v případě potřeby také při (60 ± 10) %.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav karet k 02.10.2026)PN-EN 61340-2-3:2016-11 (polská verze) platná; doplňkový prvek AC:2023-10 (karta nestažena — obsah neznámý); nahrazuje PN-EN 61340-2-3:2002
Vydání (z karty PKN)PN-EN 61340-2-3:2016-11, 30 stran, KT 143 pro statickou elektřinu, ICS 29.020, 17.220.99; zavádí EN 61340-2-3:2016 a IEC 61340-2-3:2016 [IDT]
Rozsah metody (1)měřený odpor od 10⁴ Ω do 10¹² Ω; mimo něj — metody pro vodivé materiály (ISO 3915, ISO 1853) nebo izolační (IEC 62631-3-x, ISO 2951)
Kondicionování (4)(23 ± 2) °C a (12 ± 3) % RH, nejméně 24 h; při ověřování minima navíc (23 ± 2) °C a (60 ± 10) % RH, nejméně 24 h
Napětí a přístroje (8.1)(100 ± 5) V od 1 × 10⁶ Ω, (10,0 ± 0,5) V pod; laboratoř ± 10 % (pod zatížením), přejímka ± 20 %; 10 pA–10 mA
Elektrody (8.2)hmotnost (2,5 ± 0,25) kg; disk a prstenec (30,5 a 57 mm), disková sonda 63,5 mm; kontaktní materiál Shore A 50–70, < 10³ Ω; deska z nerezové oceli; podložka > 10¹³ Ω, ≥ 1 mm
Výskyt v rozsazích akreditace (odečet 02.10.2026)6 laboratoří, 15 položek v kopii báze; záložka „Laboratoře“ („PN-EN 61340-2-3“) — 6 laboratoří na produkčním serveru (02.10.2026)

Norma

Označení normy
PN-EN 61340-2-3:2016-11 (polská verze; EN 61340-2-3:2016 a IEC 61340-2-3:2016 IDT); doplňkový prvek PN-EN 61340-2-3:2016-11/AC:2023-10P
Název (PL)
Elektryczność statyczna — Część 2-3: Metody badań stosowane do wyznaczania rezystancji i rezystywności materiałów stałych, używanych do zapobiegania gromadzeniu się ładunku elektrostatycznego
Název (EN)
Electrostatics — Part 2-3: Methods of test for determining the resistance and resistivity of solid materials used to avoid electrostatic charge accumulation

Postup krok za krokem

  1. Kondicionování

    (23 ± 2) °C a (12 ± 3) % RH nejméně 24 h; při ověřování minima také (60 ± 10) % RH (4). PN-EN 61340-2-3:2016-11 platná (stav karet k 02.10.2026).

  2. Volba metody

    Známý rozsah — kapitola 6, 7, 8 nebo 10; neznámý — od metod pro vodivé materiály, výsledky mimo rozsah vyřadit a opakovat vhodnou metodou (5).

  3. Uspořádání

    Vzorek na izolační podložce; sonda 1 (povrchový), sonda 1 s deskou (vnitřní) nebo sondy 3 (k zemi, bod–bod); místa měření se nedotýkat (8.2, 8.3).

  4. Měření

    Stejnosměrné napětí 100 V nebo 10 V, odečet ustáleného proudu nebo odporu; průběh podle 8.4 — mimo ukázku; při polarizaci opakovat s obrácenou polaritou a zprůměrovat (úvod).

  5. Výsledek

    Odpor a rezistivita podle kapitoly 9 (vzorce nemáme); mimo rozsah u nerovinných výrobků — „< 10⁴ Ω“ nebo „> 10¹² Ω“ (5); protokol podle kapitoly 11.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Zdroj stejnosměrného napětí s ampérmetrem nebo ohmmetr100 V nebo 10 V; odečet proudu od 10 pA do 10 mA; přesnost ± 10 % (laboratoř) nebo ± 20 % (přejímka) (8.1)—
Sonda 1 — disk a soustředný prstenecPovrchový odpor; hmotnost (2,5 ± 0,25) kg; kontaktní materiál Shore A 50–70 (8.2.2)—
Sonda 2 — deska z nerezové oceliVnitřní odpor spolu se sondou 1; pevná svorka, ne hliník (8.2.3)—
Sonda 3 — disk 63,5 mmOdpor k zemi, k uzemnitelnému bodu a bod–bod; hmotnost (2,5 ± 0,25) kg (8.2.4)—
Izolační podložka a klimatická komoraPodložka > 1 × 10¹³ Ω, větší než vzorek o 10 mm, ≥ 1 mm; komora (23 ± 2) °C, (12 ± 3) % nebo (60 ± 10) % RH (4, 8.2.5)—

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN 61340-2-3:2016-11 (polská verze; EN 61340-2-3:2016 a IEC 61340-2-3:2016 IDT); doplňkový prvek PN-EN 61340-2-3:2016-11/AC:2023-10P — „Electrostatics — Part 2-3: Methods of test for determining the resistance and resistivity of solid materials used to avoid electrostatic charge accumulation“.

Jak tato metoda funguje?

K rovinnému vzorku ležícímu na izolační podložce se přiloží elektrody stanoveného tvaru a hmotnosti (2,5 kg) — disk s prstencem u povrchového odporu, sonda a ocelová deska u vnitřního, jedna nebo dvě diskové sondy u odporu k zemi a bod–bod — přivede se stejnosměrné napětí 100 V (od 10⁶ Ω) nebo 10 V (pod ním) a z ustáleného proudu se stanoví odpor, z něhož se vypočte rezistivita; měření se provádí po kondicionování při (23 ± 2) °C a (12 ± 3) % vlhkosti, a v případě potřeby také při (60 ± 10) %.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav karet k 02.10.2026): PN-EN 61340-2-3:2016-11 (polská verze) platná; doplňkový prvek AC:2023-10 (karta nestažena — obsah neznámý); nahrazuje PN-EN 61340-2-3:2002; Vydání (z karty PKN): PN-EN 61340-2-3:2016-11, 30 stran, KT 143 pro statickou elektřinu, ICS 29.020, 17.220.99; zavádí EN 61340-2-3:2016 a IEC 61340-2-3:2016 [IDT]; Rozsah metody (1): měřený odpor od 10⁴ Ω do 10¹² Ω; mimo něj — metody pro vodivé materiály (ISO 3915, ISO 1853) nebo izolační (IEC 62631-3-x, ISO 2951); Kondicionování (4): (23 ± 2) °C a (12 ± 3) % RH, nejméně 24 h; při ověřování minima navíc (23 ± 2) °C a (60 ± 10) % RH, nejméně 24 h.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Zdroj stejnosměrného napětí s ampérmetrem nebo ohmmetr, Sonda 1 — disk a soustředný prstenec, Sonda 2 — deska z nerezové oceli, Sonda 3 — disk 63,5 mm, Izolační podložka a klimatická komora.

Kde se tato zkouška používá?

Antistatické materiály, výrobky a zařízení — povrchový, vnitřní odpor, k zemi a bod–bod; 6 laboratoří v rozsazích PCA; Rovinné pevné materiály, hadice a trubky, ochranné oděvy — vedle norem výrobků (PN-EN 62631, PN-E-05203, PN-EN 60079-32-2); Kontrola výrobků na třech úrovních: laboratorní posouzení, přejímací zkouška a pravidelné ověřování shody přístrojem s potvrzenou korelací.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

U měřicích přístrojů (zdroj stejnosměrného napětí, ohmmetr) je třeba dodržovat národní bezpečnostní předpisy (8.1.1).

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 61340-2-3.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí