🌿 Expozice ultrafialovému záření z umělých zdrojů na pracovišti — měření efektivní dávky ozáření v pásmu 180–400 nm

Životní prostředí PN-EN 14255-1

Ve zkratce

Norma popisuje postup při měření a hodnocení expozice osob ultrafialovému záření z umělých, nekoherentních zdrojů na pracovišti, v pásmu od 180 nm do 400 nm: předběžný průzkum, analýza pracovních úkolů, měření, hodnocení, rozhodnutí o ochranných opatřeních a o opakování hodnocení, protokol. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 14255-1:2010 (polská verze; zavádí EN 14255-1:2005 [IDT]); Spektrální rozsah: 180–400 nm; umělé nekoherentní zdroje (spektrální čáry a spojitá spektra). Postup zahrnuje 7 kroků; oblasti použití: Pracoviště s umělými zdroji ultrafialového záření, u nichž nelze snadno vyloučit škodlivé účinky — ve vnitřních prostorech i venku, Zdroje vyzařující ultrafialové záření záměrně (úvod normy): lampy k sušení tiskařských barev, ke zkoušení materiálů, k dezinfekci, fototerapie pacientů, solária, Zdroje vytvářející ultrafialové záření nezáměrně: svařovací oblouky, některé druhy lamp.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN 14255-1:2010 (polská verze; zavádí EN 14255-1:2005 [IDT])
  • Kategorie: Životní prostředí
  • Kroky postupu: 7
  • Spektrální rozsah: 180–400 nm; umělé nekoherentní zdroje (spektrální čáry a spojitá spektra)
  • Co nezahrnuje: sluneční ultrafialové záření (část 3), koherentní zdroje (lasery), expozice týkající se sítnice (část 2), emise z výrobků, expozice ve volném čase
  • Veličiny: E [W/m²], Eλ(λ) [W/(m²·nm)], H [J/m²], Hλ(λ) [J/(m²·nm)], Es, Hs; s(λ) — ze souboru používaných limitních hodnot

Přehled

STAV (stav k 13.11.2026). PN-EN 14255-1:2010 — polská verze, zveřejněná 31.03.2010, 31 stran, KT 4 pro světelnou techniku; zavádí EN 14255-1:2005 [IDT] a nahradila PN-EN 14255-1:2005 (anglickou verzi). Karta PKN nemá poznámku o zrušení a vyhledávač PKN (heslo „14255“) novější vydání této části neukazuje. Popis níže uvádíme podle textu EN 14255-1:2005 (SIST EN 14255-1:2005 — předmluva, úvod, kap. 1–6 a kap. 7 do bodu 7.3).

Norma stanoví postupy měření a hodnocení expozice osob ultrafialovému záření vyzařovanému umělými zdroji, nelze-li snadno vyloučit škodlivé účinky. Týká se pracovišť ve vnitřních prostorech i venku; netýká se expozice ve volném čase ani expozice slunečnímu ultrafialovému záření (tím se zabývá část 3). Použije se pro nekoherentní umělé zdroje vyzařující spektrální čáry a spojitá spektra v pásmu od 180 nm do 400 nm; netýká se koherentních zdrojů (laserů — EN 60825-1), expozic týkajících se sítnice (část 2) ani emise záření z výrobků. Norma nestanoví limitní hodnoty expozice — podporuje používání hodnot stanovených v národních předpisech nebo mezinárodních doporučeních (např. ICNIRP). Úvod normy uvádí příklady umělých zdrojů ultrafialového záření: lampy k sušení tiskařských barev, lampy ke zkoušení materiálů, lampy k dezinfekci, fototerapii pacientů a solária, a jako zdroje záření vytvářeného nezáměrně — svařovací oblouky a některé druhy lamp. Typickými úrazy při krátkodobém silném ozáření jsou zánět spojivek a rohovky a erytém kůže; dlouhodobé ozáření může vést mj. ke kataraktě, stárnutí a nádorům kůže.

Veličiny normy (tabulka 1): intenzita ozáření E [W/m²], spektrální intenzita ozáření Eλ(λ) [W/(m²·nm)], dávka ozáření H [J/m²], spektrální dávka ozáření Hλ(λ) [J/(m²·nm)], efektivní intenzita ozáření Es a efektivní dávka ozáření Hs, doba expozice Δtexp a funkce spektrální účinnosti ohrožení ultrafialovým zářením s(λ). Hodnoty s(λ) se berou ze souboru používaných limitních hodnot — v Polsku spektrální rozložení aktinické účinnosti ultrafialového záření S(λ) uvádí tabulka 2 přílohy nařízení o BOZP při pracích spojených s expozicí optickému záření (úpl. zn. Dz.U. 2013 pol. 1619).

Postup má sedm kroků: předběžný průzkum, analýza pracovních úkolů, měření expozice, hodnocení expozice, rozhodnutí o ochranných opatřeních, rozhodnutí o opakování měření a hodnocení a vypracování protokolu; v části případů není třeba provádět všechny. Předběžný průzkum rozhoduje, zda je potřebné podrobné hodnocení založené na měřeních: lze-li jednoznačně konstatovat, že expozice je nevýznamná a limitní hodnoty budou dodrženy, další kroky (kap. 6–9) nejsou potřebné; je-li zřejmé jejich překročení — použijí se ochranná opatření a hodnocení se opakuje od předběžného průzkumu; v ostatních případech se provedou kap. 6–11. Z předběžného průzkumu se vždy vypracuje zkrácený protokol.

Předpisy v Polsku. Maximální přípustné expozice (MDE) nelaserovému optickému záření uvádí tabulka 4 části D přílohy č. 2 nařízení ministra pro rodinu, práci a sociální politiku z 12. června 2018 (Dz.U. 2018 pol. 1286): efektivní dávka ozáření Hs = 30 J/m² pro oko (rohovka, spojivka, čočka) a kůži v rozsahu 180–400 nm a dávka ozáření HUVA = 10⁴ J/m² pro oko (čočka) v rozsahu 315–400 nm; při fotochemickém ohrožení je doba expozice celkovou dobou expozice během pracovní směny, bez ohledu na délku jejího trvání. Zaměstnavatel nepovažuje optické záření za škodlivý faktor, nepřesahuje-li úroveň expozice 0,4 hodnoty MDE a netýká-li se expozice pracovníků ze skupin zvláštního rizika (Dz.U. 2013 pol. 1619, § 3 odst. 3). Podle CIOP-PIB je kritériem hodnocení ohrožení ultrafialovým zářením nepřipuštění erytému kůže, zánětu rohovky a spojivky oka, nádorových změn kůže a katarakty čočky; ultrafialové záření se dělí na pásma UV-A 315–400 nm, UV-B 280–315 nm a UV-C 100–280 nm.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Tabulku 2 s volbou metody měření podle účelu a podmínek, požadavky na měřicí metody (7.4), provedení měření a ochranu měřicí osoby (7.5), vyjádření výsledků (7.6), hodnocení (kap. 8), obsah protokolů (kap. 11) ani metody A–P z přílohy D — tyto části nebyly v dostupném úryvku normy.

Princip metody

Hodnocení probíhá v sedmi krocích: předběžný průzkum, analýza pracovních úkolů, měření expozice ultrafialovému záření, hodnocení expozice, rozhodnutí o ochranných opatřeních, rozhodnutí o opakování měření a hodnocení a vypracování protokolu. Měřené radiometrické veličiny se volí podle veličin, v nichž jsou vyjádřeny limitní hodnoty. Ze spektrální intenzity ozáření Eλ(λ) se vypočte intenzita ozáření E (integrál přes vlnovou délku) a efektivní intenzita ozáření Es (integrál součinu Eλ(λ) a funkce účinnosti s(λ)); integrací přes dobu expozice Δtexp se získá spektrální dávka ozáření Hλ(λ), dávka ozáření H a efektivní dávka ozáření Hs. Hs lze také vypočítat jako integrál součinu Hλ(λ) a s(λ) přes vlnovou délku. Výsledky se porovnávají s limitními hodnotami — v Polsku s MDE: Hs = 30 J/m² (oko a kůže, 180–400 nm) a HUVA = 10⁴ J/m² (oko, 315–400 nm), při celkové době expozice během pracovní směny.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Spektrální rozsah180–400 nm; umělé nekoherentní zdroje (spektrální čáry a spojitá spektra)
Co nezahrnujesluneční ultrafialové záření (část 3), koherentní zdroje (lasery), expozice týkající se sítnice (část 2), emise z výrobků, expozice ve volném čase
VeličinyE [W/m²], Eλ(λ) [W/(m²·nm)], H [J/m²], Hλ(λ) [J/(m²·nm)], Es, Hs; s(λ) — ze souboru používaných limitních hodnot
MDE v Polsku (Dz.U. 2018 pol. 1286, příl. 2 část D, tab. 4)Hs = 30 J/m² (oko a kůže, 180–400 nm); HUVA = 10⁴ J/m² (oko — čočka, 315–400 nm); celková doba expozice během pracovní směny
Práh posuzování (Dz.U. 2013 pol. 1619, § 3 odst. 3)úroveň expozice nejvýše 0,4 MDE a žádní pracovníci ze skupin zvláštního rizika — záření se nepovažuje za škodlivý faktor
Pásma ultrafialového záření (CIOP-PIB)UV-A 315–400 nm, UV-B 280–315 nm, UV-C 100–280 nm

Norma

Označení normy
PN-EN 14255-1:2010 (polská verze; zavádí EN 14255-1:2005 [IDT])
Název (PL)
Pomiar i ocena ekspozycji osób na niespójne promieniowanie optyczne — Część 1: Promieniowanie nadfioletowe emitowane przez źródła sztuczne na stanowisku pracy
Název (EN)
Measurement and assessment of personal exposures to incoherent optical radiation — Part 1: Ultraviolet radiation emitted by artificial sources in the workplace

Postup krok za krokem

  1. Předběžný průzkum

    Shromáždit všechny dostupné informace o zdroji záření a možné expozici (např. klasifikace zařízení podle EN 12198 a CIE S009, emisní údaje, spektrum, geometrie, doba expozice) a rozhodnout, zda je měření potřebné. Při jednoznačně nevýznamné expozici nejsou další kroky potřebné; při zřejmém překročení — ochranná opatření a opakování hodnocení. Vypracovat zkrácený protokol.

  2. Analýza pracovních úkolů

    Pro každou činnost s možnou expozicí zjistit mj. počet, polohu a druh zdrojů, odražené a rozptýlené záření, spektrum v místě pobytu osob, časovou proměnlivost spektra a intenzity, vzdálenost od zdrojů, pohyb a doby pobytu osob, zdravotní účinky a používané limitní hodnoty, přecitlivělost na světlo, technická ochranná opatření a osobní ochranné prostředky a počet směn s expozicí za rok.

  3. Plánování měření

    Zohlednit účel měření (orientační měření nebo k porovnání s limitními hodnotami), měřené veličiny, spektrum (UV-A, UV-B, UV-C; spojité nebo čárové), časovou proměnlivost spektra a intenzity, úroveň expozice a jí přizpůsobený rozsah přístroje, místa pobytu osob, volbu metody, požadavky na metody a radiační ochranu měřicí osoby.

  4. Volba veličin a metody

    Měřené veličiny zvolit podle veličin, v nichž jsou vyjádřeny limitní hodnoty; metodu (přístroj, provedení, zpracování výsledků) zvolit se zohledněním účelu měření, podmínek expozice a charakteristiky záření — v některých situacích je potřebná více než jedna metoda.

  5. Měření a výpočet efektivních veličin

    Provést měření a vypočítat dávku ozáření H a efektivní veličiny Es a Hs ze spektrálních veličin vážených funkcí s(λ) a z doby expozice Δtexp.

  6. Hodnocení

    Porovnat výsledky s limitními hodnotami — v Polsku s MDE: Hs = 30 J/m² (oko a kůže, 180–400 nm) a HUVA = 10⁴ J/m² (oko, 315–400 nm), při celkové době expozice během pracovní směny.

  7. Ochranná opatření, opakování a protokol

    Rozhodnout o ochranných opatřeních a o opakování měření a hodnocení a poté vypracovat protokol (zkrácený nebo úplný).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Přístroje k měření zářenívolba závisí na měřené veličině, účelu měření a podmínkách expozice; nejčastěji používané přístroje popisuje informativní příloha C normy—
Přístroje k měření časupoužívané v části metod (7.3) — doba expozice Δtexp vstupuje do výpočtu dávky ozáření—

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN 14255-1:2010 (polská verze; zavádí EN 14255-1:2005 [IDT]) — „Measurement and assessment of personal exposures to incoherent optical radiation — Part 1: Ultraviolet radiation emitted by artificial sources in the workplace“.

Jak tato metoda funguje?

Hodnocení probíhá v sedmi krocích: předběžný průzkum, analýza pracovních úkolů, měření expozice ultrafialovému záření, hodnocení expozice, rozhodnutí o ochranných opatřeních, rozhodnutí o opakování měření a hodnocení a vypracování protokolu. Měřené radiometrické veličiny se volí podle veličin, v nichž jsou vyjádřeny limitní hodnoty.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Spektrální rozsah: 180–400 nm; umělé nekoherentní zdroje (spektrální čáry a spojitá spektra); Co nezahrnuje: sluneční ultrafialové záření (část 3), koherentní zdroje (lasery), expozice týkající se sítnice (část 2), emise z výrobků, expozice ve volném čase; Veličiny: E [W/m²], Eλ(λ) [W/(m²·nm)], H [J/m²], Hλ(λ) [J/(m²·nm)], Es, Hs; s(λ) — ze souboru používaných limitních hodnot; MDE v Polsku (Dz.U. 2018 pol. 1286, příl. 2 část D, tab. 4): Hs = 30 J/m² (oko a kůže, 180–400 nm); HUVA = 10⁴ J/m² (oko — čočka, 315–400 nm); celková doba expozice během pracovní směny.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 7 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Přístroje k měření záření, Přístroje k měření času.

Kde se tato zkouška používá?

Pracoviště s umělými zdroji ultrafialového záření, u nichž nelze snadno vyloučit škodlivé účinky — ve vnitřních prostorech i venku; Zdroje vyzařující ultrafialové záření záměrně (úvod normy): lampy k sušení tiskařských barev, ke zkoušení materiálů, k dezinfekci, fototerapie pacientů, solária; Zdroje vytvářející ultrafialové záření nezáměrně: svařovací oblouky, některé druhy lamp; Hodnocení pracovního rizika a porovnání expozice s MDE nelaserovému optickému záření.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Krátkodobé silné ozáření ultrafialovým zářením může poškodit oči a kůži (zánět spojivek a rohovky, erytém) a dlouhodobé — vést mj. ke kataraktě a nádorům kůže (úvod normy); při plánování měření se zohledňuje radiační ochrana měřicí osoby (7.1, 7.5.2).

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 14255-1.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí