🔩 Zkouška lámavosti svarových spojů — ohyb z líce, z kořene a boční
Ve zkratce
Zkušební těleso vyříznuté ze spoje se plasticky deformuje ohybem beze změny směru tak, aby jeden z povrchů nebo průřezů spoje byl namáhán tahem; odhaluje to vady na povrchu nebo v jeho blízkosti a umožňuje posoudit tažnost. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 5173:2023-06; Druhy zkoušek: Příčná zkouška lámavosti z líce, z kořene a boční zkouška lámavosti; u návarů také zkoušky s tahem namáhanou navařenou vrstvou. Postup zahrnuje 8 kroků; oblasti použití: Schvalování postupu svařování a zkoušky svářečů (zkoušení zkušebních svarových spojů), Posouzení tažnosti spoje a odhalení povrchových vad: trhlin, studených spojů, neprovaření, Zkoušení tupých spojů, svarů v plátovaných plechách a návarů.
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 5173:2023-06
- Kategorie: Materiály a NDT
- Kroky postupu: 8
- Druhy zkoušek: Příčná zkouška lámavosti z líce, z kořene a boční zkouška lámavosti; u návarů také zkoušky s tahem namáhanou navařenou vrstvou
- Značky zkušebních těles: TFBB a TRBB — příčné z líce a z kořene; TSBB — boční; LFBB a LRBB — podélné; FBC, SBC, FBCB, SBCB — návary bez spoje a s tupým spojem
- Rozměry zkušebního tělesa: b — šířka, Lt — celková délka, ts — tloušťka tělesa, r — poloměr hrany, t — tloušťka materiálu
Přehled
STAV (stav k 11.11.2026). PN-EN ISO 5173:2023-06 — anglická verze zveřejněná 29-06-2023 (KT 165 Svařování a příbuzných procesů), zavádí EN ISO 5173:2023 a ISO 5173:2023 [IDT], nahrazuje PN-EN ISO 5173:2010 a PN-EN ISO 5173:2010/A1:2012 (anglické a německé verze); polská verze nebyla vydána, karta PKN neuvádí nástupkyni ani datum zrušení. ISO 5173:2023 (čtvrté vydání, 2023-01) je platná (etapa 60.60). Popis vychází z úplného textu ISO 5173:2023.
Norma stanoví metodu provádění příčných zkoušek lámavosti z kořene, z líce a bočních zkoušek lámavosti na zkušebních tělesech odebraných z tupých spojů, tupých spojů s návarem (svarů v plátovaných plechách a návarů) a návarů bez tupých spojů — za účelem odhalení vad na povrchu tělesa nebo v jeho blízkosti, který je při ohybu namáhán tahem, a posouzení tažnosti. Norma uvádí také rozměry zkušebních těles.
Navíc stanoví metody používané místo příčných zkoušek lámavosti s trnem pro svarové spoje, u kterých se základní materiály, tepelně ovlivněné oblasti nebo svarový kov podstatně liší fyzikálními a mechanickými vlastnostmi vzhledem k ohybu. Norma se týká kovových materiálů ve všech formách výrobku, se spoji provedenými libovolným svařovacím procesem. Čtvrté vydání ISO 5173:2023 nahradilo třetí vydání ISO 5173:2009 a začlenilo jeho změnu Amd 1:2011; byly zavedeny zkoušky s kladkou a podélné zkoušky jako alternativní metody pro nestejnorodé spoje.
Druhy zkušebních těles mají vlastní označení, mj. TFBB — příčné těleso pro zkoušku lámavosti z líce u tupého spoje (tahem namáhaný líc) a TRBB — příčné těleso pro zkoušku lámavosti z kořene (tahem namáhaný kořen); dále TSBB (boční), LFBB a LRBB (podélné z líce a z kořene) a FBC, SBC, FBCB a SBCB pro návary. Rozměry popisují značky: b — šířka tělesa, Lt — celková délka tělesa, ts — tloušťka tělesa, t — tloušťka materiálu, d — průměr trnu nebo vnitřní kladky, l — vzdálenost mezi kladkami, R — poloměr kladek, α — úhel ohybu. Počet těles a kritéria hodnocení uvádí aplikační norma; zkouška lámavosti patří k souboru zkoušek zkušebních svarových spojů (prezentace Technické univerzity v Lublinu).
Princip metody
Zkušební těleso odebrané příčně nebo podélně ze svarového spoje se podrobí plastické deformaci ohybem, beze změny směru ohybu, takovým způsobem, aby jeden z povrchů nebo průřezů spoje byl namáhán tahem. Teplota, při které se zkouška provádí, se zapisuje do protokolu; rychlost zkoušky by měla být stálá a — je-li známa — rovněž zapsána. Zkouška se provádí jednou z metod popsaných v kapitole 7 normy (mimo jiné ohyb s trnem a alternativní metody pro spoje s velkým rozdílem vlastností oblastí). Zkušební tělesa se připravují tak, aby příprava neovlivnila základní materiál ani svarový kov.
Použití
- Schvalování postupu svařování a zkoušky svářečů (zkoušení zkušebních svarových spojů)
- Posouzení tažnosti spoje a odhalení povrchových vad: trhlin, studených spojů, neprovaření
- Zkoušení tupých spojů, svarů v plátovaných plechách a návarů
- Měření prodloužení při ohybu na měřené délce Lo, je-li požadováno
- Posouzení spojů z materiálů s různými vlastnostmi oblastí (alternativní metody k ohybu s trnem)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Druhy zkoušek | Příčná zkouška lámavosti z líce, z kořene a boční zkouška lámavosti; u návarů také zkoušky s tahem namáhanou navařenou vrstvou |
| Značky zkušebních těles | TFBB a TRBB — příčné z líce a z kořene; TSBB — boční; LFBB a LRBB — podélné; FBC, SBC, FBCB, SBCB — návary bez spoje a s tupým spojem |
| Rozměry zkušebního tělesa | b — šířka, Lt — celková délka, ts — tloušťka tělesa, r — poloměr hrany, t — tloušťka materiálu |
| Parametry ohybu | d — průměr trnu nebo vnitřní kladky, l — vzdálenost mezi kladkami, R — poloměr kladek, α — úhel ohybu |
| Podmínky zkoušky | Ohyb beze změny směru; teplota zkoušky zapisována, rychlost stálá a zapisovaná, je-li známa |
| Průměr trnu a kladky | Ocel, nikl a jeho slitiny: d = 4 ts při A ≥ 20 %, při A < 20 % d = 100·ts/A − ts; rozteč kladek d + 2 ts + 1 ≤ l ≤ d + 3,5 ts; poloměr kladek R ≥ 20 mm |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 5173:2023-06
- Název (PL)
- Badania niszczące spoin w materiałach metalowych — Badanie na zginanie
- Název (EN)
- Destructive tests on welds in metallic materials — Bend tests
Postup krok za krokem
-
Odběr zkušebních těles
Odebrat tělesa příčně nebo podélně z tupého spoje, spoje s návarem nebo z návaru; druh tělesa (líc, kořen, boční) zvolit podle účelu zkoušky a tloušťky materiálu.
-
Příprava zkušebních těles
Příprava nesmí ovlivnit základní materiál ani svarový kov; materiál změněný termickým řezáním nebo nůžkami odstranit mechanicky. Zkoušky z líce a z kořene: ts = tloušťka základního materiálu (nejvýše 30 mm), při t > 10 mm přípustné odebrání z jedné strany na (10 ± 0,5) mm; boční zkouška: b = tloušťka materiálu, ts = (10 ± 0,5) mm. Odstranit převýšení; hrany na tahem namáhané straně zaoblit na r ≤ 0,2 ts, nejvýše 3 mm. Před zkouškou lze povrch lehce naleptat k odhalení hranice ztavení.
-
Volba metody
Zvolit zkušební metodu z popsaných v kapitole 7 normy — ohyb s trnem nebo alternativní metodu, liší-li se základní materiály, TOO nebo svarový kov podstatně vlastnostmi při ohybu.
-
Nastavení přípravku
Průměr trnu nebo vnitřní kladky: pro ocel, nikl a jeho slitiny d = 4 ts při tažnosti A ≥ 20 %, při A < 20 % d = 100·ts/A − ts (hliník při A > 5 % — tentýž vzorec, při A ≤ 5 % žíhání před zkouškou); rozteč kladek d + 2 ts + 1 ≤ l ≤ d + 3,5 ts, poloměr kladek R ≥ 20 mm; při spojení různých materiálů použít nejmenší A.
-
Ohyb
Ohýbat postupně a plynule, beze změny směru ohybu, osa svaru uprostřed mezi kladkami (kromě podélných zkoušek). Zkoušku ukončí dosažení úhlu α uvedeného v aplikační normě; jinak přibližně 180° (osa trnu minula osu kladek), u přípravku typu U — přibližně 180° nebo když se drát 3 mm nevejde mezi těleso a přípravek, u zkoušky s kladkou — otočení vnější kladky o 180°.
-
Zápis podmínek
Zapsat teplotu zkoušky a — je-li známa — rychlost zkoušky (požadavek kapitoly 9 normy).
-
Hodnocení
Po ohybu prohlédnout vnější povrch a boky tělesa; hodnocení a jeho popis provést podle příslušné aplikační normy.
-
Protokol
Uvést nejméně: odkaz na ISO 5173:2023, identifikaci tělesa (označení, základní materiál, tepelné zpracování), tvar a rozměry tělesa, druh a zkratku zkoušky, podmínky zkoušky (trn nebo kladka, d, l, R, přípravek typu U), teplotu, prodloužení a měřenou délku (je-li to relevantní), druh a rozměry vad, úhel ohybu, rychlost (je-li známa), aplikační normu, odchylky, neobvyklá pozorování, datum a výsledek.
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Zkušební stroj nebo ohýbací lis | Umožňující ohyb stálou rychlostí a měření úhlu ohybu | — |
| Přípravek s trnem a kladkami | Trn (nebo vnitřní kladka) o průměru d, kladky o poloměru R, rozteč l | — |
| Pila a frézka | K vyříznutí a obrobení zkušebních těles bez vlivu na základní materiál a svarový kov | — |
| Měřidla | K ověření šířky, tloušťky a poloměru hrany tělesa a úhlu ohybu | — |
| Lupa k hodnocení povrchu | K prohlídce tahem namáhaného povrchu po ohybu | — |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Velké ohybové síly a možné prasknutí tělesa — kryt pracovního prostoru, ochranné brýle
- Vymrštění úlomků u křehkých spojů — nestát v ose ohybu
- Ostré hrany těles po řezání — rukavice, otupení hran podle požadavku na poloměr r
- Řezání a frézování těles — kryty, chlazení, odsávání třísek
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 5173:2023-06 — „Destructive tests on welds in metallic materials — Bend tests“.
Jak tato metoda funguje?
Zkušební těleso odebrané příčně nebo podélně ze svarového spoje se podrobí plastické deformaci ohybem, beze změny směru ohybu, takovým způsobem, aby jeden z povrchů nebo průřezů spoje byl namáhán tahem. Teplota, při které se zkouška provádí, se zapisuje do protokolu; rychlost zkoušky by měla být stálá a — je-li známa — rovněž zapsána.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Druhy zkoušek: Příčná zkouška lámavosti z líce, z kořene a boční zkouška lámavosti; u návarů také zkoušky s tahem namáhanou navařenou vrstvou; Značky zkušebních těles: TFBB a TRBB — příčné z líce a z kořene; TSBB — boční; LFBB a LRBB — podélné; FBC, SBC, FBCB, SBCB — návary bez spoje a s tupým spojem; Rozměry zkušebního tělesa: b — šířka, Lt — celková délka, ts — tloušťka tělesa, r — poloměr hrany, t — tloušťka materiálu; Parametry ohybu: d — průměr trnu nebo vnitřní kladky, l — vzdálenost mezi kladkami, R — poloměr kladek, α — úhel ohybu.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 8 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Zkušební stroj nebo ohýbací lis, Přípravek s trnem a kladkami, Pila a frézka, Měřidla, Lupa k hodnocení povrchu.
Kde se tato zkouška používá?
Schvalování postupu svařování a zkoušky svářečů (zkoušení zkušebních svarových spojů); Posouzení tažnosti spoje a odhalení povrchových vad: trhlin, studených spojů, neprovaření; Zkoušení tupých spojů, svarů v plátovaných plechách a návarů; Měření prodloužení při ohybu na měřené délce Lo, je-li požadováno; Posouzení spojů z materiálů s různými vlastnostmi oblastí (alternativní metody k ohybu s trnem).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Velké ohybové síly a možné prasknutí tělesa — kryt pracovního prostoru, ochranné brýle; Vymrštění úlomků u křehkých spojů — nestát v ose ohybu; Ostré hrany těles po řezání — rukavice, otupení hran podle požadavku na poloměr r; Řezání a frézování těles — kryty, chlazení, odsávání třísek.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 5173.