⚡ Zkouška tlakem kuličky — měknutí a tečení pod zatížením plastů a částí elektrotechnických výrobků při zvýšené teplotě: ocelová kulička 5 mm přitlačovaná silou 20 N v topné komoře, měření průměru vtisku optickým přístrojem (zvětšení ≥ 10×, rozlišení 0,1 mm); metoda A — zkouška výrobku při jedné teplotě (≥ 125 °C pro části nesoucí živé části, ≥ 75 °C pro ostatní), metoda B — hledání nejvyšší teploty splnění požadavku, PN-EN 60695-10-2

Elektronika a EMC PN-EN 60695-10-2

Ve zkratce

Posouzení odolnosti plastů a částí koncových výrobků proti nadměrnému teplu vtiskem ocelové kuličky o průměru 5 mm ± 0,05 mm přitlačované silou 20 N ± 0,2 N v jednokomorové topné komoře; průměr vtisku se měří optickým přístrojem se zvětšením nejméně 10×. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 60695-10-2:2014-10 (anglická verze; EN 60695-10-2:2014 IDT, IEC 60695-10-2:2014 IDT); STAV (stav karet k 02.10.2026): PN-EN 60695-10-2:2014-10 platná (anglická verze, vydána 20-10-2014); PN-EN 60695-10-2:2005 zrušena 20-10-2014. Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Plastové části nesoucí živé části a jiné části elektrotechnických a elektronických výrobků — metoda A (ověřovací zkouška výrobku), Konstrukční plasty (PA, PBT, PET, PC, PC+ABS, PP) a pevné elektroizolační materiály — metoda B (nejvyšší teplota splnění požadavku), Svítidla (vedle PN-EN IEC 60598-1 bod 13.2), elektroinstalační zařízení, elektrické hračky — 8 laboratoří.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN 60695-10-2:2014-10 (anglická verze; EN 60695-10-2:2014 IDT, IEC 60695-10-2:2014 IDT)
  • Kategorie: Elektronika a EMC
  • Kroky postupu: 5
  • STAV (stav karet k 02.10.2026): PN-EN 60695-10-2:2014-10 platná (anglická verze, vydána 20-10-2014); PN-EN 60695-10-2:2005 zrušena 20-10-2014
  • Vydání (z karty PKN): PN-EN 60695-10-2:2014-10, anglická verze; 26 stran, KT 65, ICS 29.020 a 13.220.40; zavádí EN 60695-10-2:2014 a IEC 60695-10-2:2014 [IDT]; směrnice 2014/35/EU
  • Zatěžovací zařízení (5.1): ocelová kulička 5 mm ± 0,05 mm (ISO 3290-1), síla 20 N ± 0,2 N včetně kuličky

Přehled

CO TATO NORMA POPISUJE. Předmět z karty PKN PN-EN 60695-10-2:2014-10 (anglická verze; pole na kartě končí uprostřed věty), v překladu: „Tato část IEC 60695 popisuje zkoušku tlakem kuličky jako metodu stanovení teploty měknutí plastů a částí koncových výrobků, určující jejich odolnost proti nadměrnému teplu. Používá se ke zkoušení materiálů používaných v elektrotechnických zařízeních, součástech a pro pevné elektroizolační materiály s výjimkou keramických materiálů. Tato bezpečnostní publikace je určena k používání technickými komisemi při přípravě norem v souladu se zásadami stanovenými v Příručce IEC 104 a v Příručce ISO/IEC 51. Technické komise odpovídají mimo jiné za používání základních bezpečnostních publikací při přípravě svých publikací, tam kde je to odůvodněné. Požadavky, zkušební metody nebo zkušební podmínky uvedené v této základní bezpečnostní publikaci se nepouži…“. Text normy čteme v ukázce IEC 60695-10-2:2014 od obálky po bod 8.1.2 s tabulkou 1 (strana 10); body 8.2–8.5 (průběh zkoušky), kapitolu 9 (požadavek — kritérium přijetí), kapitoly 10–11 (pozorování, protokol) nemáme.

PODLE TEXTU IEC 60695-10-2:2014 (předmluva, úvod, kapitoly 1–8.1.2). Normu připravila IEC TC 89; třetí vydání nahradilo druhé z roku 2003 jako technická revize; má status základní bezpečnostní publikace (IEC Guide 104, ISO/IEC Guide 51) — platí teprve tehdy, když ji uvede norma výrobku. Změny podle předmluvy: úvod s odkazem na dokumenty TC 89; odkaz na Guide 104 a Guide 51 v předmětu; nová kapitola 3 s termíny; doplňkové požadavky na podložku vzorku (5.2) a vysvětlení požadavků na topnou komoru (5.3) — na žádost IECEE-CTL pro zlepšení reprodukovatelnosti; minimální rozlišení optického přístroje (5.4); nový postup v kapitolách 6 a 8 se samostatnými metodami: ověřovací zkouška koncového výrobku (metoda A) a zkoušení vlastností materiálu (metoda B); nová kapitola 11 (protokol). Úvod: metoda posuzuje měknutí a zrychlené tečení pod zatížením polymerního materiálu zatíženou ložiskovou kuličkou v topné komoře; slouží k měření, popisu a srovnání vlastností materiálu při zvýšené teplotě v laboratorních podmínkách, ne k posouzení nebezpečí ve skutečných podmínkách. Předmět (kapitola 1): metoda posouzení teploty měknutí a zrychleného tečení pod zatížením polymerních materiálů a částí koncových výrobků; týká se materiálů v elektrotechnických zařízeních, sestavách a součástech a pevných elektroizolačních materiálů s výjimkou keramiky; poznámka: metoda není vhodná pro některé elastomery, pěnové materiály a jiné měkké při laboratorní teplotě — pro ně se doporučují jiné metody, např. IEC 60695-10-3. Definice (kapitola 3): nadměrné teplo — teplo navíc k tomu, které plyne z používání za normálních podmínek, až po teplo vyvolávající požár; koncový výrobek — připravený k použití bez úprav (může být součástí jiného výrobku); ověřovací zkouška — zkouška koncového výrobku požadovaná k potvrzení vhodnosti. Obecný popis (kapitola 4): měření a ověření rozměru vtisku ocelové kuličky přiložené ke vzorku stanovenou silou při stanovené teplotě. Zatěžovací zařízení (5.1): kulička 5 mm ± 0,05 mm (ložisková kulička podle ISO 3290-1) se závažím dávajícím sílu 20 N ± 0,2 N včetně hmotnosti kuličky (příklad na obrázku 1). Podložka vzorku (5.2): tuze podpírá vzorek vodorovně, unese zatěžovací zařízení, má hladký rovný povrch a dost velkou hmotnost, aby teplota při vkládání a vyjímání vzorku podstatně neklesala; poznámka: užitečný je samostatný termočlánek asi 3 mm pod povrchem ve středu podložky. Topná komora (5.3): jednokomorová podle IEC 60216-4-1 co do rozdílů, kolísání a změn teploty; musí se po zavření dveří vracet na nastavenou teplotu podle požadavků 8.3. Optický přístroj (5.4): zvětšení nejméně 10×, kalibrovaná stupnice nebo křížový stolek s rozlišením nejhůře 0,1 mm; přípustné osvětlení místa vtisku. Měření teploty (5.5): přesnost ±2 K pod 100 °C a ±3 % od 100 °C; nejlépe termočlánek typu K nebo J v podložce vzorku. Vzorky — metoda A (6.1): vyříznuté z koncového výrobku, nejméně 2,5 mm tlusté s přibližně rovnoběžnými povrchy (přípustné složení několika vrstev bez vzájemného posuvu); při nerovnoběžných površích — podepření místa pod kuličkou; čtverec o straně nejméně 10 mm nebo kruh o průměru nejméně 10 mm; když nelze vzorek z výrobku odebrat — destička ze stejného materiálu jako v 6.2; poznámka: mohou být potřebné tři vzorky. Vzorky — metoda B (6.2): zhotovené vhodnou metodou ISO (vstřikování podle řady ISO 294, lisování podle ISO 293 nebo ISO 295, přetlačování), nejméně 10 mm × 10 mm nebo kruh o průměru nejméně 10 mm, tloušťka 3,0 mm ± 0,5 mm; poznámka: může být potřebných 15 vzorků. Kondicionování (kapitola 7): nejméně 24 h při 15–35 °C a relativní vlhkosti 45–75 %; pro materiály citlivé na vlhkost nebo teplotu lze stanovit přesnější podmínky. Teplota — metoda A (8.1.1): obvykle jedna teplota k ověření požadavku z kapitoly 9; pokud specifikace výrobku nestanoví jinak: a) pro části nesoucí živé části — 40 °C plus největší přípustné oteplení části podle specifikace, b) pro jiné části — teplota okolí plus největší přípustné oteplení; nejméně 125 °C pro části nesoucí živé části a 75 °C pro ostatní. Teplota — metoda B (8.1.2): mnoho zkoušek k nalezení nejvyšší teploty, při níž je splněn požadavek kapitoly 9; teploty v násobcích 5 °C; poznámka: pro mnoho konstrukčních plastů je dobrým výchozím bodem teplota o 10 °C nižší než teplota měknutí podle Vicata VST A50 (ISO 306: síla 10 N, ohřev 50 °C/h). Tabulka 1 — doporučené počáteční teploty: PA6 200 °C, PA66 240 °C, PA46 280 °C, PBT 200 °C, PET 240 °C, PC 140 °C, PC+ABS 90 °C, PP 120 °C; jestliže výsledek při počáteční teplotě splňuje požadavek, zkouška se opakuje s novým vzorkem při vyšší teplotě — zde končí přečtená ukázka.

STAV (stav karet k 02.10.2026). Karta PN-EN 60695-10-2:2014-10 (anglická verze) nemá záhlaví „Zrušena“ — norma je PLATNÁ: vydána 20-10-2014, 26 stran, cenová skupina M, sektor elektrotechniky, KT 65, ICS 29.020 a 13.220.40, „Zavádí: EN 60695-10-2:2014 [IDT], IEC 60695-10-2:2014 [IDT]“, směrnice 2014/35/EU, „Nahrazuje: PN-EN 60695-10-2:2005 – polská verze“. PN-EN 60695-10-2:2005 (polská verze, zaváděla IEC 60695-10-2:2003) — zrušena 20-10-2014 a nahrazena vydáním 2014-10. Vyhledávač PKN (02.10.2026) ukazuje i PN-EN 60695-10-2:2004 (anglická). Polská verze vydání 2014 není.

KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie báze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečet 02.10.2026). Číslo 60695-10-2 stojí v 11 položkách u 8 laboratoří: AB 044 (3), AB 024 (2), AB 022, AB 261, AB 910, AB 1340, AB 1552, AB 1741 (po 1). V platných rozsazích na stránkách PCA (odečet 02.10.2026, vydání od 14.01.2025 do 08.09.2026) stojí číslo u všech 8: s rokem „2014-10“ u AB 022, AB 024, AB 1340, AB 1552 a AB 1741; u AB 261 stojí vedle vydání 2014-10 stále zrušená PN-EN 60695-10-2:2005, a u AB 044 u pevných izolačních materiálů — PN-EN 60695-10-2:2005 s EN a IEC vydání 2003 vedle vydání 2014; bez roku u AB 910. Žádný řádek není vysázen tučnou kurzívou. Záložka „Laboratoře“ hledá zápisy ZAČÍNAJÍCÍ na „PN-EN 60695-10-2“ a ukazuje všech 8 laboratoří a 10 položek — ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 02.10.2026; není vidět jedna položka AB 024, v níž je několik norem řady 60695 zapsáno v jednom poli bez oddělovače a číslo 60695-10-2 stojí na konci; pod „IEC 60695-10-2“ — 3 laboratoře (AB 044, AB 1552 a česká 1018.3).

CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA). Elektrotechnické a elektronické výrobky (AB 022, AB 024, AB 261 — také telekomunikační výrobky), osvětlovací a elektroinstalační zařízení a pevné izolační materiály (AB 044, „zkouška tlakem kuličky“, „odolnost proti nadměrnému teplu“), elektrické výrobky a vybavení — u AB 1741 vedle PN-EN IEC 60598-1:2021-07 bod 13.2 (svítidla), nekovové materiály a kabely (AB 1552), elektrické hračky a výrobky pro děti (AB 910), AB 1340 („zkouška tlakem kuličky“ vedle hořlavosti a žhavé smyčky). U několika laboratoří stojí ve stejné položce jehlový plamen (PN-EN 60695-11-5) a žhavá smyčka (PN-EN 60695-2-1x).

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U volby metody: metoda A (výrobek) dává výsledek „vyhovuje / nevyhovuje“ při jedné teplotě, metoda B (materiál) — nejvyšší teplotu splnění požadavku; čísla z jedné metody nenahrazují druhou. U teploty metody A: pro části nesoucí živé části se počítá 40 °C plus přípustné oteplení (ne teplota okolí) a nejméně 125 °C. U vzorku: nejméně 2,5 mm (metoda A) nebo 3,0 mm ± 0,5 mm (metoda B); tenčí vzorek nebo nepodepřené místo pod kuličkou mění vtisk. U přístrojů: podložka s příliš malou hmotností nebo komora pomalu se vracející na teplotu po otevření dveří snižuje skutečnou teplotu zkoušky — výsledek vypadá lépe, než by měl; teplota se měří nejlépe v podložce. U odkazu: rozsah se zrušeným vydáním 2005 (AB 261, AB 044) nezná rozdělení na metody A a B. U materiálu: elastomery a pěny — metoda nevhodná.

CO NEUVÁDÍME. Nemáme body 8.2–8.5 (doba zatížení, způsob chlazení vzorku, doba návratu teploty komory), kapitolu 9 (přípustný průměr vtisku), kapitoly 10–11 ani obrázek 1 v podrobnostech — neuvádíme tedy průběh zatěžování, kritérium přijetí ani obsah protokolu.

Princip metody

Na vodorovně podepřený vzorek plastu v jednokomorové topné komoře se položí ocelová kulička 5 mm zatížená celkem silou 20 N; po zkoušce se změří průměr vtisku optickým přístrojem (≥ 10×, 0,1 mm). Metoda A ověřuje výrobek při jedné teplotě vyplývající z přípustného oteplení části (nejméně 125 °C nebo 75 °C), metoda B určuje nejvyšší teplotu (v krocích 5 °C), při níž materiál splňuje požadavek normy.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav karet k 02.10.2026)PN-EN 60695-10-2:2014-10 platná (anglická verze, vydána 20-10-2014); PN-EN 60695-10-2:2005 zrušena 20-10-2014
Vydání (z karty PKN)PN-EN 60695-10-2:2014-10, anglická verze; 26 stran, KT 65, ICS 29.020 a 13.220.40; zavádí EN 60695-10-2:2014 a IEC 60695-10-2:2014 [IDT]; směrnice 2014/35/EU
Zatěžovací zařízení (5.1)ocelová kulička 5 mm ± 0,05 mm (ISO 3290-1), síla 20 N ± 0,2 N včetně kuličky
Měření (5.4, 5.5)optický přístroj ≥ 10×, rozlišení ≤ 0,1 mm; teplota ±2 K pod 100 °C, ±3 % od 100 °C; termočlánek K nebo J v podložce
Vzorky (6.1, 6.2, kapitola 7)metoda A: z výrobku, ≥ 2,5 mm, ≥ 10 × 10 mm nebo ⌀ ≥ 10 mm; metoda B: zkušební tělesa ISO, 3,0 mm ± 0,5 mm; kondicionování ≥ 24 h, 15–35 °C, 45–75 % RH
Teplota — metoda A (8.1.1)části nesoucí živé části: 40 °C + přípustné oteplení, ≥ 125 °C; jiné části: okolí + přípustné oteplení, ≥ 75 °C (pokud specifikace výrobku nestanoví jinak)
Teplota — metoda B (8.1.2, tabulka 1)násobky 5 °C; start např. VST A50 − 10 °C; doporučené: PA6 200, PA66 240, PA46 280, PBT 200, PET 240, PC 140, PC+ABS 90, PP 120 °C
Výskyt v rozsazích akreditace (odečet 02.10.2026)8 laboratoří, 11 položek v kopii báze; záložka „Laboratoře“: „PN-EN 60695-10-2“ — 8 laboratoří a 10 položek, „IEC 60695-10-2“ — 3 laboratoře (z toho 1 česká) na produkčním serveru (02.10.2026)

Norma

Označení normy
PN-EN 60695-10-2:2014-10 (anglická verze; EN 60695-10-2:2014 IDT, IEC 60695-10-2:2014 IDT)
Název (PL)
Badanie zagrożenia ogniowego — Część 10-2: Nadmierne gorąco — Próba wciskania kulki
Název (EN)
Fire hazard testing — Part 10-2: Abnormal heat — Ball pressure test method

Postup krok za krokem

  1. Volba metody a vzorku

    Metoda A — vzorek vyříznutý z výrobku (≥ 2,5 mm, ≥ 10 mm); metoda B — zkušební tělesa ISO 3,0 mm ± 0,5 mm. PN-EN 60695-10-2:2014-10 platná (stav karet k 02.10.2026).

  2. Kondicionování

    Nejméně 24 h při 15–35 °C a 45–75 % RH; pro materiály citlivé na vlhkost — přesnější podmínky podle specifikace.

  3. Teplota zkoušky

    Metoda A: 40 °C + přípustné oteplení (≥ 125 °C) pro části nesoucí živé části, okolí + oteplení (≥ 75 °C) pro jiné; metoda B: počáteční teplota z tabulky 1 nebo VST A50 − 10 °C, dále po 5 °C.

  4. Zatížení v komoře

    Vzorek na podložce v topné komoře, kulička 5 mm se silou 20 N; dobu zatížení, chlazení a návratu teploty (8.2–8.5) NEUVÁDÍME.

  5. Měření a hodnocení

    Průměr vtisku optickým přístrojem ≥ 10×; hodnocení vůči požadavku z kapitoly 9 (NEUVÁDÍME); metoda B — nejvyšší teplota splnění požadavku.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Zatěžovací zařízení s kuličkouLožisková kulička 5 mm ± 0,05 mm (ISO 3290-1), závaží — celkem 20 N ± 0,2 N (5.1, obrázek 1)—
Podložka vzorkuTuhá, vodorovná, hladká, s velkou hmotností; termočlánek asi 3 mm pod povrchem ve středu (5.2)—
Jednokomorová topná komoraPodle IEC 60216-4-1; rychlý návrat na teplotu po zavření dveří (5.3)—
Optický přístrojZvětšení ≥ 10×, stupnice nebo křížový stolek s rozlišením ≤ 0,1 mm, osvětlení místa vtisku (5.4)—
Teploměr s termočlánkem K nebo JPřesnost ±2 K pod 100 °C, ±3 % od 100 °C (5.5)—

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN 60695-10-2:2014-10 (anglická verze; EN 60695-10-2:2014 IDT, IEC 60695-10-2:2014 IDT) — „Fire hazard testing — Part 10-2: Abnormal heat — Ball pressure test method“.

Jak tato metoda funguje?

Na vodorovně podepřený vzorek plastu v jednokomorové topné komoře se položí ocelová kulička 5 mm zatížená celkem silou 20 N; po zkoušce se změří průměr vtisku optickým přístrojem (≥ 10×, 0,1 mm). Metoda A ověřuje výrobek při jedné teplotě vyplývající z přípustného oteplení části (nejméně 125 °C nebo 75 °C), metoda B určuje nejvyšší teplotu (v krocích 5 °C), při níž materiál splňuje požadavek normy.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav karet k 02.10.2026): PN-EN 60695-10-2:2014-10 platná (anglická verze, vydána 20-10-2014); PN-EN 60695-10-2:2005 zrušena 20-10-2014; Vydání (z karty PKN): PN-EN 60695-10-2:2014-10, anglická verze; 26 stran, KT 65, ICS 29.020 a 13.220.40; zavádí EN 60695-10-2:2014 a IEC 60695-10-2:2014 [IDT]; směrnice 2014/35/EU; Zatěžovací zařízení (5.1): ocelová kulička 5 mm ± 0,05 mm (ISO 3290-1), síla 20 N ± 0,2 N včetně kuličky; Měření (5.4, 5.5): optický přístroj ≥ 10×, rozlišení ≤ 0,1 mm; teplota ±2 K pod 100 °C, ±3 % od 100 °C; termočlánek K nebo J v podložce.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Zatěžovací zařízení s kuličkou, Podložka vzorku, Jednokomorová topná komora, Optický přístroj, Teploměr s termočlánkem K nebo J.

Kde se tato zkouška používá?

Plastové části nesoucí živé části a jiné části elektrotechnických a elektronických výrobků — metoda A (ověřovací zkouška výrobku); Konstrukční plasty (PA, PBT, PET, PC, PC+ABS, PP) a pevné elektroizolační materiály — metoda B (nejvyšší teplota splnění požadavku); Svítidla (vedle PN-EN IEC 60598-1 bod 13.2), elektroinstalační zařízení, elektrické hračky — 8 laboratoří.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Topná komora a vzorky při teplotě až několik set °C (např. 280 °C pro PA46) — rukavice, vyjímání nástroji; rozklad plastů při vysoké teplotě — větrání; norma obecně odkazuje na pravidla BOZP uživatele; VĚCNÁ POZNÁMKA: je to základní bezpečnostní publikace — teplotu a požadavek pro výrobek stanoví norma výrobku; metoda není vhodná pro elastomery, pěny a materiály měkké při laboratorní teplotě.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 60695-10-2.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí