🌿 Přístupný draslík v minerálních půdách — metoda Egner-Riehm (DL): extrakce laktátem vápenatým okyseleným kyselinou chlorovodíkovou, stanovení plamenovou fotometrií
Ve zkratce
Draslík se ze sorpčního komplexu půdy vytěsňuje roztokem laktátu vápenatého okyseleným kyselinou chlorovodíkovou (test DL podle Egnera a Riehma) a ve filtrátu se stanoví plamenovou fotometrií. Zkouška se provádí podle normy PN-R-04022:1996 + Az1:2002; Stanovovaná forma: přístupný draslík v minerálních půdách — mobilní forma, potenciálně přístupná rostlinám; snadno přístupný draslík tvoří 1–2 % celkového obsahu (skripta PB). Postup zahrnuje 8 kroků (celkem přibližně 1 dní); oblasti použití: Zkoušky zásobenosti minerálních půd v krajských chemicko-zemědělských stanicích, Stanovení dávek draselných hnojiv v systému poradenství v hnojení založeném na bilanci živin (program Naw-Sald a tabulková doporučení), Hnojení sadů, školek a plantáží na základě analýzy půdy — ve stávajícím sadu vzorky nejméně jednou za 3 roky, z lehkých půd častěji (Zahradnický institut – PIB).
Na první pohled
- Norma: PN-R-04022:1996 + Az1:2002
- Kategorie: Životní prostředí
- Kroky postupu: 8
- Celková doba etap: 1 dní
- Stanovovaná forma: přístupný draslík v minerálních půdách — mobilní forma, potenciálně přístupná rostlinám; snadno přístupný draslík tvoří 1–2 % celkového obsahu (skripta PB)
- Extrakční činidlo (test DL): laktát vápenatý 0,04 mol·dm⁻³ okyselený kyselinou chlorovodíkovou 0,02 mol·dm⁻³, pH 3,6 (skripta PB; jiné zdroje: 3,55 a 3,7)
- Poměr půda : roztok a doba: 1 : 50 (m/v); míchání 90 min na rotačním míchadle (30–40 ot/min podle zdroje)
Přehled
STAV (stav k 13.11.2026). PN-R-04022:1996 — národní norma, polská verze, zveřejněná 21.03.1996, 4 strany, KT 90 pro obdělávání půdy a zahradnictví; ZRUŠENA 30.06.2017 a karta PKN nemá pole „Nahrazena“. Doplňkový prvek PN-R-04022:1996/Az1:2002 (zveřejněný 06.05.2002) je zrušen téhož dne; podle karty změna zvýšila dávku chloridu draselného k přípravě základního kalibračního roztoku z 0,543 g na 1,583 g a aktualizovala citované normy o odběru vzorků půdy a stanovení zrnitostního složení. Předmět z karty normy: stanovení přístupného draslíku v minerální půdě metodou plamenové fotometrie za účelem stanovení potřeby hnojení. Formulář objednávky zkoušek Krajské chemicko-zemědělské stanice v Bělostoku dosud uvádí „PN-R-04022:1996+Az1:2002 (norma zruš. bez náhrady)“ a pro organické půdy — PN-R-04024:1997. Text normy není volně dostupný — průběh uvádíme podle skript Bělostocké polytechniky (Tyszkiewicz a kol.) a podkladů IUNG-PIB a Zahradnického institutu – PIB.
Podle skript Bělostocké polytechniky se sloučeniny fosforu a draslíku extrahují laktátem vápenatým (CH₃·CHOH·COO)₂Ca okyseleným kyselinou chlorovodíkovou; roztok je 0,04 N vůči laktátu vápenatému a 0,02 N vůči kyselině chlorovodíkové, pH 3,6, dobře pufrovaný jak vůči vodíkovým, tak vůči vápenatým iontům. Vlivem vysokého obsahu iontů Ca²⁺ a H⁺ je ze sorpčního komplexu vytěsněn výměnný kation K⁺; přítomnost vápníku způsobuje jen nepatrné rozpouštění humusových látek, takže filtrát je slabě zbarvený nebo bezbarvý a ze stejného výluhu se kolorimetricky stanovuje fosfor. Draslík se stanovuje plamenovou spektrofotometrií — měřením intenzity draslíkového spektra. Jiné zdroje uvádějí pH extrakčního činidla 3,55 (Zahradnický institut – PIB) a 3,7 (přehled evropských testů u Fotymy a kol., 2015). Snadno přístupný draslík tvoří v půdách 1–2 % celkového obsahu draslíku (skripta PB).
Podle Kęsika (2016) byly metody Egner-Riehm (P a K) a Schachtschabel (Mg) převzaty z německého poradenství v hnojení v poválečném období; v 70. letech byl rozsah mezních hodnot rozšířen a byly pro ně vypracovány polské normy — od té doby platí pět tříd zásobenosti (velmi nízká, nízká, střední, vysoká, velmi vysoká). Systém poradenství se opírá o bilancování P, K a Mg: potřeba hnojení se určuje jako odběr sklizní korigovaný podle zásobenosti půdy. Mezní hodnoty draslíku jsou odlišné pro každou agronomickou kategorii půdy (rozdělení podle PTG na základě podílu frakce < 0,02 mm). IUNG-PIB a krajské chemicko-zemědělské stanice prováděly výzkum nahrazení testů DL a Schachtschabela metodou Mehlich 3, s přepočtem mezních hodnot regresními rovnicemi.
CO ZDE NEUVÁDÍME. Navážku, objem extrakčního činidla, přípravu kalibračních roztoků, mez stanovitelnosti a požadavky na preciznost podle samotné normy — text normy nebyl v dostupných zdrojích. Čísla průběhu uvádíme podle skript PB a podkladů institutů; neověřovalo se, zda odpovídají normě v každém detailu.
Princip metody
Podle skript Bělostocké polytechniky: vzduchosuchá půda se zalije extrakčním roztokem o koncentraci 0,04 mol·dm⁻³ vůči laktátu vápenatému a 0,02 mol·dm⁻³ vůči kyselině chlorovodíkové (pH 3,6) v poměru půda : roztok 1 : 50 (m/v) — 5 g půdy na 250 cm³; jiné zdroje uvádějí stejný poměr při 3 g na 150 cm³ (IUNG-PIB) a 2 g na 100 cm³ (Zahradnický institut – PIB). Míchá se 90 min na rotačním míchadle (asi 40 ot/min podle skript PB, 30 ot/min podle Zahradnického institutu – PIB), filtruje se přes filtry bez fosforu a draslíku a prvních 20–30 cm³ filtrátu se odlije. K 25 cm³ filtrátu se přidají 2 cm³ 10% roztoku kyseliny šťavelové k odstranění vápníku (rušivých iontů) a nechá se 24 h stát do usazení sraženiny šťavelanu vápenatého. Intenzita draslíkového spektra se měří v plamenovém spektrofotometru — nejprve pro kalibrační křivku s odpovídajícími množstvími K₂O, poté pro vzorek. Výsledek: mg K₂O/100 g = a·100/s, kde a — mg K₂O ve 25 cm³ filtrátu, s — hmotnost půdy odpovídající 25 cm³ filtrátu (0,5 g v popsaném postupu).
Použití
- Zkoušky zásobenosti minerálních půd v krajských chemicko-zemědělských stanicích
- Stanovení dávek draselných hnojiv v systému poradenství v hnojení založeném na bilanci živin (program Naw-Sald a tabulková doporučení)
- Hnojení sadů, školek a plantáží na základě analýzy půdy — ve stávajícím sadu vzorky nejméně jednou za 3 roky, z lehkých půd častěji (Zahradnický institut – PIB)
- Celostátní monitoring chemické úrodnosti půd — centrální databáze výsledků KSChR doplňovaná ročně o asi 250 tis. analýz pH, P, K a Mg
- Srovnávací zkoušky při zavádění univerzální metody Mehlich 3 místo testů DL a Schachtschabela
- Laboratorní výuka — stanovení fosforu a draslíku z jednoho půdního výluhu (skripta PB)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Stanovovaná forma | přístupný draslík v minerálních půdách — mobilní forma, potenciálně přístupná rostlinám; snadno přístupný draslík tvoří 1–2 % celkového obsahu (skripta PB) |
| Extrakční činidlo (test DL) | laktát vápenatý 0,04 mol·dm⁻³ okyselený kyselinou chlorovodíkovou 0,02 mol·dm⁻³, pH 3,6 (skripta PB; jiné zdroje: 3,55 a 3,7) |
| Poměr půda : roztok a doba | 1 : 50 (m/v); míchání 90 min na rotačním míchadle (30–40 ot/min podle zdroje) |
| Odstranění rušivých iontů | 2 cm³ 10% kyseliny šťavelové na 25 cm³ filtrátu, 24 h do usazení šťavelanu vápenatého |
| Koncové stanovení | plamenová fotometrie — měření intenzity draslíkového spektra |
| Forma výsledku | mg K₂O na 100 g půdy; pět tříd zásobenosti, mezní hodnoty zvlášť pro každou agronomickou kategorii |
| Stav normy | PN-R-04022:1996 a změna Az1:2002 zrušeny 30.06.2017, bez pole „Nahrazena“; pro organické půdy stanice uvádějí PN-R-04024:1997 |
Norma
- Označení normy
- PN-R-04022:1996 + Az1:2002
- Název (PL)
- Analiza chemiczno-rolnicza gleby — Oznaczanie zawartości przyswajalnego potasu w glebach mineralnych
Postup krok za krokem
-
Odběr a příprava vzorku
Podle Zahradnického institutu – PIB: vzorek odebrat Egnerovou tyčí nebo vrtákem, dílčí vzorky z jednotného pozemku promíchat a k analýze určit asi 1 kg půdy; vysušit ve stínu a před analýzou prosít sítem s oky 1 mm.
-
Navážka a extrakční činidlo
Navážit 5 g suché půdy do láhve asi 500 cm³ a přidat 250 cm³ roztoku laktátu vápenatého s kyselinou chlorovodíkovou (při jiných měřítkách zachovat poměr 1 : 50).
-
Extrakce
Míchat 90 min na rotačním míchadle (asi 40 ot/min podle skript PB).
-
Filtrace
Zfiltrovat přes filtr bez fosforu a draslíku, prvních 20–30 cm³ filtrátu odlít; ze stejného filtrátu se stanovuje i přístupný fosfor.
-
Odstranění rušivých iontů
Odebrat 25 cm³ filtrátu do Egnerovy zkumavky, přidat 2 cm³ 10% roztoku kyseliny šťavelové a nechat 24 h stát do usazení sraženiny šťavelanu vápenatého.
-
Kalibrační křivka a měření
Změřit v plamenovém spektrofotometru intenzitu draslíkového spektra pro kalibrační roztoky K₂O a poté pro vzorek; odečíst obsah draslíku z kalibrační křivky.
-
Výpočet
Vypočítat mg K₂O/100 g = a·100/s (a — mg K₂O ve 25 cm³ filtrátu, s — hmotnost půdy odpovídající 25 cm³ filtrátu; 0,5 g v popsaném postupu).
-
Ohodnocení zásobenosti
Zjistit agronomickou kategorii půdy a odečíst třídu zásobenosti z mezních hodnot v mg K₂O/100 g (Kęsik 2016, tab. 3): velmi lehká půda — velmi nízká < 2,5, nízká 2,6–7,5, střední 7,6–12,5, vysoká 12,6–17,5, velmi vysoká > 17,5; lehká < 5,0 / 5,1–10,0 / 10,1–15,0 / 15,1–20,0 / > 20; střední < 7,5 / 7,6–12,5 / 12,6–20,0 / 20,1–25,0 / > 25; těžká < 10,0 / 10,1–15,0 / 15,1–25,0 / 25,1–30,0 / > 30.
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Laboratorní síto s oky 1 mm a váhy | příprava vzduchosuchého vzorku a navážení navážky | — |
| Láhve o objemu asi 500 cm³ | extrakční nádoby při navážce 5 g a 250 cm³ roztoku (skripta PB) | — |
| Rotační míchadlo | extrakce 90 min | — |
| Filtrační souprava s filtry bez fosforu a draslíku | prvních 20–30 cm³ filtrátu se odlévá | — |
| Egnerovy zkumavky | 25 cm³ filtrátu ke stanovení | — |
| Plamenový spektrofotometr (fotometr) | měření intenzity draslíkového spektra pro standardy a vzorek | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Extrakční roztok — laktát vápenatý s kyselinou chlorovodíkovou | — | 0,04 mol·dm⁻³ vůči laktátu vápenatému (CH₃·CHOH·COO)₂Ca a 0,02 mol·dm⁻³ vůči HCl, pH 3,6; roztok pufrovaný vůči iontům H⁺ a Ca²⁺ |
| Kyselina šťavelová — 10% roztok | — | 2 cm³ na 25 cm³ filtrátu — odstranění vápníku (rušivých iontů) jako šťavelanu |
| Kalibrační roztoky draslíku | — | kalibrační křivka s odpovídajícími množstvími K₂O; podle změny Az1:2002 se základní kalibrační roztok připravuje z 1,583 g chloridu draselného (dříve 0,543 g) |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Extrakční roztok obsahuje kyselinu chlorovodíkovou; kyselinu šťavelovou a ostatní činidla používat podle bezpečnostních listů a při plamenové fotometrii dodržovat návod výrobce přístroje.
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-R-04022:1996 + Az1:2002 — „Analiza chemiczno-rolnicza gleby — Oznaczanie zawartości przyswajalnego potasu w glebach mineralnych“.
Jak tato metoda funguje?
Podle skript Bělostocké polytechniky: vzduchosuchá půda se zalije extrakčním roztokem o koncentraci 0,04 mol·dm⁻³ vůči laktátu vápenatému a 0,02 mol·dm⁻³ vůči kyselině chlorovodíkové (pH 3,6) v poměru půda : roztok 1 : 50 (m/v) — 5 g půdy na 250 cm³; jiné zdroje uvádějí stejný poměr při 3 g na 150 cm³ (IUNG-PIB) a 2 g na 100 cm³ (Zahradnický institut – PIB). Míchá se 90 min na rotačním míchadle (asi 40 ot/min podle skript PB, 30 ot/min podle Zahradnického institutu – PIB), filtruje se přes filtry bez fosforu a draslíku a prvních 20–30 cm³ filtrátu se odlije.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Stanovovaná forma: přístupný draslík v minerálních půdách — mobilní forma, potenciálně přístupná rostlinám; snadno přístupný draslík tvoří 1–2 % celkového obsahu (skripta PB); Extrakční činidlo (test DL): laktát vápenatý 0,04 mol·dm⁻³ okyselený kyselinou chlorovodíkovou 0,02 mol·dm⁻³, pH 3,6 (skripta PB; jiné zdroje: 3,55 a 3,7); Poměr půda : roztok a doba: 1 : 50 (m/v); míchání 90 min na rotačním míchadle (30–40 ot/min podle zdroje); Odstranění rušivých iontů: 2 cm³ 10% kyseliny šťavelové na 25 cm³ filtrátu, 24 h do usazení šťavelanu vápenatého.
Jak dlouho zkouška trvá?
Doby uvedené u jednotlivých etap dávají dohromady přibližně 1 dní. Postup zahrnuje 8 kroků.
Jaké vybavení je potřeba?
Laboratorní síto s oky 1 mm a váhy, Láhve o objemu asi 500 cm³, Rotační míchadlo, Filtrační souprava s filtry bez fosforu a draslíku, Egnerovy zkumavky, Plamenový spektrofotometr (fotometr).
Kde se tato zkouška používá?
Zkoušky zásobenosti minerálních půd v krajských chemicko-zemědělských stanicích; Stanovení dávek draselných hnojiv v systému poradenství v hnojení založeném na bilanci živin (program Naw-Sald a tabulková doporučení); Hnojení sadů, školek a plantáží na základě analýzy půdy — ve stávajícím sadu vzorky nejméně jednou za 3 roky, z lehkých půd častěji (Zahradnický institut – PIB); Celostátní monitoring chemické úrodnosti půd — centrální databáze výsledků KSChR doplňovaná ročně o asi 250 tis. analýz pH, P, K a Mg; Srovnávací zkoušky při zavádění univerzální metody Mehlich 3 místo testů DL a Schachtschabela; Laboratorní výuka — stanovení fosforu a draslíku z jednoho půdního výluhu (skripta PB).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Extrakční roztok obsahuje kyselinu chlorovodíkovou; kyselinu šťavelovou a ostatní činidla používat podle bezpečnostních listů a při plamenové fotometrii dodržovat návod výrobce přístroje.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-R-04022.