🌿 Přístupný draslík v minerálních půdách — metoda Egner-Riehm (DL): extrakce laktátem vápenatým okyseleným kyselinou chlorovodíkovou, stanovení plamenovou fotometrií

Životní prostředí PN-R-04022

Ve zkratce

Draslík se ze sorpčního komplexu půdy vytěsňuje roztokem laktátu vápenatého okyseleným kyselinou chlorovodíkovou (test DL podle Egnera a Riehma) a ve filtrátu se stanoví plamenovou fotometrií. Zkouška se provádí podle normy PN-R-04022:1996 + Az1:2002; Stanovovaná forma: přístupný draslík v minerálních půdách — mobilní forma, potenciálně přístupná rostlinám; snadno přístupný draslík tvoří 1–2 % celkového obsahu (skripta PB). Postup zahrnuje 8 kroků (celkem přibližně 1 dní); oblasti použití: Zkoušky zásobenosti minerálních půd v krajských chemicko-zemědělských stanicích, Stanovení dávek draselných hnojiv v systému poradenství v hnojení založeném na bilanci živin (program Naw-Sald a tabulková doporučení), Hnojení sadů, školek a plantáží na základě analýzy půdy — ve stávajícím sadu vzorky nejméně jednou za 3 roky, z lehkých půd častěji (Zahradnický institut – PIB).

Na první pohled

  • Norma: PN-R-04022:1996 + Az1:2002
  • Kategorie: Životní prostředí
  • Kroky postupu: 8
  • Celková doba etap: 1 dní
  • Stanovovaná forma: přístupný draslík v minerálních půdách — mobilní forma, potenciálně přístupná rostlinám; snadno přístupný draslík tvoří 1–2 % celkového obsahu (skripta PB)
  • Extrakční činidlo (test DL): laktát vápenatý 0,04 mol·dm⁻³ okyselený kyselinou chlorovodíkovou 0,02 mol·dm⁻³, pH 3,6 (skripta PB; jiné zdroje: 3,55 a 3,7)
  • Poměr půda : roztok a doba: 1 : 50 (m/v); míchání 90 min na rotačním míchadle (30–40 ot/min podle zdroje)

Přehled

STAV (stav k 13.11.2026). PN-R-04022:1996 — národní norma, polská verze, zveřejněná 21.03.1996, 4 strany, KT 90 pro obdělávání půdy a zahradnictví; ZRUŠENA 30.06.2017 a karta PKN nemá pole „Nahrazena“. Doplňkový prvek PN-R-04022:1996/Az1:2002 (zveřejněný 06.05.2002) je zrušen téhož dne; podle karty změna zvýšila dávku chloridu draselného k přípravě základního kalibračního roztoku z 0,543 g na 1,583 g a aktualizovala citované normy o odběru vzorků půdy a stanovení zrnitostního složení. Předmět z karty normy: stanovení přístupného draslíku v minerální půdě metodou plamenové fotometrie za účelem stanovení potřeby hnojení. Formulář objednávky zkoušek Krajské chemicko-zemědělské stanice v Bělostoku dosud uvádí „PN-R-04022:1996+Az1:2002 (norma zruš. bez náhrady)“ a pro organické půdy — PN-R-04024:1997. Text normy není volně dostupný — průběh uvádíme podle skript Bělostocké polytechniky (Tyszkiewicz a kol.) a podkladů IUNG-PIB a Zahradnického institutu – PIB.

Podle skript Bělostocké polytechniky se sloučeniny fosforu a draslíku extrahují laktátem vápenatým (CH₃·CHOH·COO)₂Ca okyseleným kyselinou chlorovodíkovou; roztok je 0,04 N vůči laktátu vápenatému a 0,02 N vůči kyselině chlorovodíkové, pH 3,6, dobře pufrovaný jak vůči vodíkovým, tak vůči vápenatým iontům. Vlivem vysokého obsahu iontů Ca²⁺ a H⁺ je ze sorpčního komplexu vytěsněn výměnný kation K⁺; přítomnost vápníku způsobuje jen nepatrné rozpouštění humusových látek, takže filtrát je slabě zbarvený nebo bezbarvý a ze stejného výluhu se kolorimetricky stanovuje fosfor. Draslík se stanovuje plamenovou spektrofotometrií — měřením intenzity draslíkového spektra. Jiné zdroje uvádějí pH extrakčního činidla 3,55 (Zahradnický institut – PIB) a 3,7 (přehled evropských testů u Fotymy a kol., 2015). Snadno přístupný draslík tvoří v půdách 1–2 % celkového obsahu draslíku (skripta PB).

Podle Kęsika (2016) byly metody Egner-Riehm (P a K) a Schachtschabel (Mg) převzaty z německého poradenství v hnojení v poválečném období; v 70. letech byl rozsah mezních hodnot rozšířen a byly pro ně vypracovány polské normy — od té doby platí pět tříd zásobenosti (velmi nízká, nízká, střední, vysoká, velmi vysoká). Systém poradenství se opírá o bilancování P, K a Mg: potřeba hnojení se určuje jako odběr sklizní korigovaný podle zásobenosti půdy. Mezní hodnoty draslíku jsou odlišné pro každou agronomickou kategorii půdy (rozdělení podle PTG na základě podílu frakce < 0,02 mm). IUNG-PIB a krajské chemicko-zemědělské stanice prováděly výzkum nahrazení testů DL a Schachtschabela metodou Mehlich 3, s přepočtem mezních hodnot regresními rovnicemi.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Navážku, objem extrakčního činidla, přípravu kalibračních roztoků, mez stanovitelnosti a požadavky na preciznost podle samotné normy — text normy nebyl v dostupných zdrojích. Čísla průběhu uvádíme podle skript PB a podkladů institutů; neověřovalo se, zda odpovídají normě v každém detailu.

Princip metody

Podle skript Bělostocké polytechniky: vzduchosuchá půda se zalije extrakčním roztokem o koncentraci 0,04 mol·dm⁻³ vůči laktátu vápenatému a 0,02 mol·dm⁻³ vůči kyselině chlorovodíkové (pH 3,6) v poměru půda : roztok 1 : 50 (m/v) — 5 g půdy na 250 cm³; jiné zdroje uvádějí stejný poměr při 3 g na 150 cm³ (IUNG-PIB) a 2 g na 100 cm³ (Zahradnický institut – PIB). Míchá se 90 min na rotačním míchadle (asi 40 ot/min podle skript PB, 30 ot/min podle Zahradnického institutu – PIB), filtruje se přes filtry bez fosforu a draslíku a prvních 20–30 cm³ filtrátu se odlije. K 25 cm³ filtrátu se přidají 2 cm³ 10% roztoku kyseliny šťavelové k odstranění vápníku (rušivých iontů) a nechá se 24 h stát do usazení sraženiny šťavelanu vápenatého. Intenzita draslíkového spektra se měří v plamenovém spektrofotometru — nejprve pro kalibrační křivku s odpovídajícími množstvími K₂O, poté pro vzorek. Výsledek: mg K₂O/100 g = a·100/s, kde a — mg K₂O ve 25 cm³ filtrátu, s — hmotnost půdy odpovídající 25 cm³ filtrátu (0,5 g v popsaném postupu).

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Stanovovaná formapřístupný draslík v minerálních půdách — mobilní forma, potenciálně přístupná rostlinám; snadno přístupný draslík tvoří 1–2 % celkového obsahu (skripta PB)
Extrakční činidlo (test DL)laktát vápenatý 0,04 mol·dm⁻³ okyselený kyselinou chlorovodíkovou 0,02 mol·dm⁻³, pH 3,6 (skripta PB; jiné zdroje: 3,55 a 3,7)
Poměr půda : roztok a doba1 : 50 (m/v); míchání 90 min na rotačním míchadle (30–40 ot/min podle zdroje)
Odstranění rušivých iontů2 cm³ 10% kyseliny šťavelové na 25 cm³ filtrátu, 24 h do usazení šťavelanu vápenatého
Koncové stanoveníplamenová fotometrie — měření intenzity draslíkového spektra
Forma výsledkumg K₂O na 100 g půdy; pět tříd zásobenosti, mezní hodnoty zvlášť pro každou agronomickou kategorii
Stav normyPN-R-04022:1996 a změna Az1:2002 zrušeny 30.06.2017, bez pole „Nahrazena“; pro organické půdy stanice uvádějí PN-R-04024:1997

Norma

Označení normy
PN-R-04022:1996 + Az1:2002
Název (PL)
Analiza chemiczno-rolnicza gleby — Oznaczanie zawartości przyswajalnego potasu w glebach mineralnych

Postup krok za krokem

  1. Odběr a příprava vzorku

    Podle Zahradnického institutu – PIB: vzorek odebrat Egnerovou tyčí nebo vrtákem, dílčí vzorky z jednotného pozemku promíchat a k analýze určit asi 1 kg půdy; vysušit ve stínu a před analýzou prosít sítem s oky 1 mm.

  2. Navážka a extrakční činidlo

    Navážit 5 g suché půdy do láhve asi 500 cm³ a přidat 250 cm³ roztoku laktátu vápenatého s kyselinou chlorovodíkovou (při jiných měřítkách zachovat poměr 1 : 50).

  3. Extrakce

    Míchat 90 min na rotačním míchadle (asi 40 ot/min podle skript PB).

  4. Filtrace

    Zfiltrovat přes filtr bez fosforu a draslíku, prvních 20–30 cm³ filtrátu odlít; ze stejného filtrátu se stanovuje i přístupný fosfor.

  5. Odstranění rušivých iontů

    Odebrat 25 cm³ filtrátu do Egnerovy zkumavky, přidat 2 cm³ 10% roztoku kyseliny šťavelové a nechat 24 h stát do usazení sraženiny šťavelanu vápenatého.

    ⏱ Čas: 24 h

  6. Kalibrační křivka a měření

    Změřit v plamenovém spektrofotometru intenzitu draslíkového spektra pro kalibrační roztoky K₂O a poté pro vzorek; odečíst obsah draslíku z kalibrační křivky.

  7. Výpočet

    Vypočítat mg K₂O/100 g = a·100/s (a — mg K₂O ve 25 cm³ filtrátu, s — hmotnost půdy odpovídající 25 cm³ filtrátu; 0,5 g v popsaném postupu).

  8. Ohodnocení zásobenosti

    Zjistit agronomickou kategorii půdy a odečíst třídu zásobenosti z mezních hodnot v mg K₂O/100 g (Kęsik 2016, tab. 3): velmi lehká půda — velmi nízká < 2,5, nízká 2,6–7,5, střední 7,6–12,5, vysoká 12,6–17,5, velmi vysoká > 17,5; lehká < 5,0 / 5,1–10,0 / 10,1–15,0 / 15,1–20,0 / > 20; střední < 7,5 / 7,6–12,5 / 12,6–20,0 / 20,1–25,0 / > 25; těžká < 10,0 / 10,1–15,0 / 15,1–25,0 / 25,1–30,0 / > 30.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Laboratorní síto s oky 1 mm a váhypříprava vzduchosuchého vzorku a navážení navážky—
Láhve o objemu asi 500 cm³extrakční nádoby při navážce 5 g a 250 cm³ roztoku (skripta PB)—
Rotační míchadloextrakce 90 min—
Filtrační souprava s filtry bez fosforu a draslíkuprvních 20–30 cm³ filtrátu se odlévá—
Egnerovy zkumavky25 cm³ filtrátu ke stanovení—
Plamenový spektrofotometr (fotometr)měření intenzity draslíkového spektra pro standardy a vzorek—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Extrakční roztok — laktát vápenatý s kyselinou chlorovodíkovou—0,04 mol·dm⁻³ vůči laktátu vápenatému (CH₃·CHOH·COO)₂Ca a 0,02 mol·dm⁻³ vůči HCl, pH 3,6; roztok pufrovaný vůči iontům H⁺ a Ca²⁺
Kyselina šťavelová — 10% roztok—2 cm³ na 25 cm³ filtrátu — odstranění vápníku (rušivých iontů) jako šťavelanu
Kalibrační roztoky draslíku—kalibrační křivka s odpovídajícími množstvími K₂O; podle změny Az1:2002 se základní kalibrační roztok připravuje z 1,583 g chloridu draselného (dříve 0,543 g)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-R-04022:1996 + Az1:2002 — „Analiza chemiczno-rolnicza gleby — Oznaczanie zawartości przyswajalnego potasu w glebach mineralnych“.

Jak tato metoda funguje?

Podle skript Bělostocké polytechniky: vzduchosuchá půda se zalije extrakčním roztokem o koncentraci 0,04 mol·dm⁻³ vůči laktátu vápenatému a 0,02 mol·dm⁻³ vůči kyselině chlorovodíkové (pH 3,6) v poměru půda : roztok 1 : 50 (m/v) — 5 g půdy na 250 cm³; jiné zdroje uvádějí stejný poměr při 3 g na 150 cm³ (IUNG-PIB) a 2 g na 100 cm³ (Zahradnický institut – PIB). Míchá se 90 min na rotačním míchadle (asi 40 ot/min podle skript PB, 30 ot/min podle Zahradnického institutu – PIB), filtruje se přes filtry bez fosforu a draslíku a prvních 20–30 cm³ filtrátu se odlije.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Stanovovaná forma: přístupný draslík v minerálních půdách — mobilní forma, potenciálně přístupná rostlinám; snadno přístupný draslík tvoří 1–2 % celkového obsahu (skripta PB); Extrakční činidlo (test DL): laktát vápenatý 0,04 mol·dm⁻³ okyselený kyselinou chlorovodíkovou 0,02 mol·dm⁻³, pH 3,6 (skripta PB; jiné zdroje: 3,55 a 3,7); Poměr půda : roztok a doba: 1 : 50 (m/v); míchání 90 min na rotačním míchadle (30–40 ot/min podle zdroje); Odstranění rušivých iontů: 2 cm³ 10% kyseliny šťavelové na 25 cm³ filtrátu, 24 h do usazení šťavelanu vápenatého.

Jak dlouho zkouška trvá?

Doby uvedené u jednotlivých etap dávají dohromady přibližně 1 dní. Postup zahrnuje 8 kroků.

Jaké vybavení je potřeba?

Laboratorní síto s oky 1 mm a váhy, Láhve o objemu asi 500 cm³, Rotační míchadlo, Filtrační souprava s filtry bez fosforu a draslíku, Egnerovy zkumavky, Plamenový spektrofotometr (fotometr).

Kde se tato zkouška používá?

Zkoušky zásobenosti minerálních půd v krajských chemicko-zemědělských stanicích; Stanovení dávek draselných hnojiv v systému poradenství v hnojení založeném na bilanci živin (program Naw-Sald a tabulková doporučení); Hnojení sadů, školek a plantáží na základě analýzy půdy — ve stávajícím sadu vzorky nejméně jednou za 3 roky, z lehkých půd častěji (Zahradnický institut – PIB); Celostátní monitoring chemické úrodnosti půd — centrální databáze výsledků KSChR doplňovaná ročně o asi 250 tis. analýz pH, P, K a Mg; Srovnávací zkoušky při zavádění univerzální metody Mehlich 3 místo testů DL a Schachtschabela; Laboratorní výuka — stanovení fosforu a draslíku z jednoho půdního výluhu (skripta PB).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Extrakční roztok obsahuje kyselinu chlorovodíkovou; kyselinu šťavelovou a ostatní činidla používat podle bezpečnostních listů a při plamenové fotometrii dodržovat návod výrobce přístroje.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-R-04022.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí