🌿 Odběr vzorků mořských sedimentů pro zkoušky fyzikálních a chemických vlastností při monitoringu a environmentálních hodnoceních — strategie (průzkumné šetření, základní s hodnocením vlivu, šetření časových trendů), rozmístění bodů náhodné, v síti nebo podél gradientu od zdroje znečištění, počet opakovaných vzorků (obvykle nejméně tři z bodu při velké proměnlivosti) nebo směsný vzorek, referenční body, jádra sedimentů, vybavení, zacházení se vzorky, balení a uchovávání; ne pro sladkovodní sedimenty, PN-EN ISO 5667-19

Životní prostředí PN-EN ISO 5667-19

Ve zkratce

Dnové sedimenty hromadí znečišťující látky, a proto jejich zkoušení vypovídá o stavu a historii znečištění vodní oblasti — ale jen tehdy, byly-li vzorky odebrány na správném místě a správným způsobem. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 5667-19:2006; STAV (k 03.10.2026): PN-EN ISO 5667-19:2006 (polská verze) — bez poznámky o zrušení v PKN; ISO 5667-19:2004 — „Published“, etapa 90.93 (iTeh). Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Odběr mořských sedimentů pro fyzikální a chemické zkoušky při monitoringu a environmentálních hodnoceních (1), Ne pro sladkovodní sedimenty — pro ně ISO 5667-12 (1), Dnové sedimenty — odběr vzorků pro chemické a fyzikální zkoušky: položky v rozsazích akreditace 3 laboratoří v PCA.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 5667-19:2006
  • Kategorie: Životní prostředí
  • Kroky postupu: 5
  • STAV (k 03.10.2026): PN-EN ISO 5667-19:2006 (polská verze) — bez poznámky o zrušení v PKN; ISO 5667-19:2004 — „Published“, etapa 90.93 (iTeh)
  • Předmět — podmínka použití (1): mořské sedimenty; ne sladkovodní sedimenty
  • Druhy šetření (4.2, tabulka 1): průzkumné — náhodně; základní/vlivu — síť nebo gradient; trendů — opakované povrchové vzorky nebo jádra

Přehled

CO TATO NORMA POPISUJE. Text normy čteme v ukázce iTeh dokumentu ISO 5667-19:2004 (anglický text): titulní strana, obsah, předmluva, úvod, kapitoly 1–3 a kapitola 4 do konce bodu 4.4 (referenční body) — ukázka končí na straně 5. V textu chybí konce několika vět (např. v předmětu u odkazu na bibliografii, ve 4.2.2 a 4.2.4 b). Kapitoly 5–8 (postup při odběru: požadavky na plavidlo, poloha bodů, volba vybavení, zacházení se vzorky, identifikace a záznamy; balení a uchovávání; bezpečnost; zabezpečování kvality) ani přílohy A (vzor formuláře) a B (popis vzorkovačů) nečteme; názvy známe z obsahu.

PODLE TEXTU ISO 5667-19:2004. Normu připravila ISO/TC 147 „Kvalita vod“, subkomise SC 6 „Odběr vzorků (obecné metody)“; řada ISO 5667 „Kvalita vod — Odběr vzorků“ má v době vydání 19 částí, mj. část 1 — navrhování programů, část 12 — odběr dnových sedimentů, část 15 — konzervace a zacházení se vzorky sedimentů a kalů, část 19 — mořské sedimenty. Úvod: analýza mořských sedimentů hraje důležitou roli v monitoringu vodního prostředí díky schopnosti sedimentů hromadit znečišťující látky; mořské sedimenty se velmi liší obsahem organické hmoty, mineralogií a texturou; za ideálních podmínek (akumulační oblasti — hluboké pánve, příkopy) se sediment ukládá chronologicky, takže změny depozice znečišťujících látek lze přiřadit obdobím; monitoring se ve světě provádí bez společného souboru postupů a norma to má změnit. Předmět (1): pokyny k odběru sedimentů z mořských oblastí pro zkoušky fyzikálních a chemických vlastností při monitoringu a environmentálních hodnoceních — strategie, zařízení, pozorování a informace shromažďované při odběru, zacházení se vzorky, balení a uchovávání; norma nedává pokyny ke zpracování dat a analýze; není určena k odběru sladkovodních sedimentů. Odkazy (2): ISO 6107 (všechny části, slovník). Definice (3): akustický průzkum (mapování topografie dna a stratigrafie sedimentů zvukovými vlnami), základní šetření (popis podmínek jako základ budoucího monitoringu), znečišťující látka (sloučenina nebo prvek škodlivý v koncentracích nad pozadím), recipient (vodní oblast přijímající materiál), referenční bod (reprezentuje přirozené podmínky), opakované vzorky (odebrané současně na stejném bodě a stejným způsobem), dílčí vzorek. Plán (4.1): vypracování plánu je jedním z nejdůležitějších kroků; program vyplývá z cílů a požadované kvality dat; strategie zahrnuje oblast, metodiku a druh šetření, polohu a počet bodů, s ohledem na roční období a rytmus vypouštění; je třeba zohlednit požadovanou preciznost, proměnlivost dna, topografii a hydrografii, zdroje znečištění a dřívější šetření; počet bodů, jejich poloha a počet opakovaných vzorků se stanoví před šetřením (úpravy v terénu jsou možné zejména v pilotních šetřeních); zdroji proměnlivosti jsou chyba odběru a chyba měření; více v ISO 5667-1. Druhy šetření (4.2, tabulka 1): průzkumné (pilotní) — několik náhodně rozmístěných vzorků v depoziční oblasti, při neznámém zdroji nebo chybějících údajích; nejlépe síť bodů a předchozí akustický průzkum (odběr je vždy nutný k potvrzení akustických dat; při proměnlivé topografii dna, větru a proudech umožní posoudit rovnoměrnost depozice jen akustický průzkum nebo ROV); základní a hodnocení vlivu — při známém zdroji, body v síti nebo podél gradientu očekávaného znečištění, mapa izolinií, úbytek koncentrací se vzdáleností, množství znečišťujících látek v povrchové vrstvě; environmentální hodnocení založené na podrobném chemickém a fyzikálním šetření, porovnání s kritérii kvality sedimentů a s referenčními oblastmi, pak kontrolní monitoring; časových trendů — stálé body a jednotná metodika; a) povrchové vzorky ve stanoveném poloměru od referenčního bodu při přesném určení polohy (např. DGPS), s četností podle rychlosti sedimentace (příklad: při 2 mm/rok — každých 5 let, tedy 1 cm), b) analýza vrstev z neporušených jader, s ohledem na bioturbaci, obvykle podél transektu největší hloubky, s údaji o rychlosti sedimentace (např. izotopové datování) a — je-li to možné — do hloubky neznečištěných sedimentů; sedimenty narušené lidskou činností (např. vlečnými sítěmi) se pro šetření trendů zpětně obvykle nehodí. Rozmístění (4.3): mělké oblasti s nerovnou topografií dávají obvykle slabý materiál (jemné frakce se vyplavují) a hluboké pánve a ploché dno jsou typickými oblastmi akumulace jemných sedimentů nesoucích znečišťující látky; hrubozrnným, písčitým sedimentům je třeba se při šetření znečištění vyhnout; počet opakovaných vzorků se volí ze statistického hodnocení — podle něj mohou být nutné nejméně tři samostatně analyzované vzorky z bodu; při nerovnoměrném rozložení (blízko zdrojů, v přístavech, na mělčinách) je třeba mnoha opakování; nejsou-li samostatné analýzy možné — směsný vzorek ze stejných podílů, homogenizovaný před analýzou; zásady rozmístění: náhodné (předem stanovený počet vzorků, bez vychýlení — pilotní a zčásti základní šetření), síťové (první bod náhodně, další ve stálých odstupech, např. po 50 m — hodnocení kvality a oblasti vlivu), gradientové (sektory nebo transekty od zdroje, s ohledem na zrnitost, organickou hmotu, redoxní podmínky, proudy — základní šetření a šetření trendů). Referenční body (4.4): ve znečištěných oblastech je lze stanovit mimo oblast vlivu, pokud možno bez vlivu bodových vypouštění; alternativou je měření ve vrstvách jádra uložených v předindustriální době; odběr v referenčních bodech za co nejpodobnějších podmínek (hloubka, druh sedimentu).

STAV (k 03.10.2026). Ve vyhledávači PKN (heslo „5667-19“, 03.10.2026) nemá PN-EN ISO 5667-19:2006 (polská verze, „Zavádí: EN ISO 5667-19:2004 [IDT], ISO 5667-19:2004 [IDT]“) poznámku o zrušení; PN-EN ISO 5667-19:2005 (anglická verze) — „Zrušena a nahrazena PN-EN ISO 5667-19:2006 – polská verze“. Karta PN-EN ISO 5667-19:2006: datum zveřejnění 16.02.2006, 19 stran, KT 119 Kvality vod — základní otázky, bez poznámky o zrušení. V katalogu iTeh (odečet 03.10.2026) má ISO 5667-19:2004 stav „Published“, etapu 90.93 (mezinárodní norma potvrzena). ISO 5667-12:2017 „Guidance on sampling of bottom sediments from rivers, lakes and estuarine areas“ — v katalogu iTeh „Published“, etapa 90.93 (odečet 03.10.2026); ve vyhledávači PKN (heslo „5667-12“, 03.10.2026) žádné výsledky.

KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečet 03.10.2026). Číslo 5667-19 stojí ve 3 záznamech u 3 laboratoří: AB 362, AB 646, AB 868. V aktuálních dokumentech PCA (odečet 03.10.2026; AB 868 vyd. č. 21 z 06.03.2026, AB 646 vyd. č. 26 z 29.06.2026, AB 362 vyd. č. 28 ze 16.07.2026) stojí číslo ve 3 řádcích u týchž 3 laboratoří; v každém dokumentu se počet značek stran rovná počtu stran PDF, bez opakování; prohledání všech dokumentů PCA stažených z BIP 03.10.2026 nedalo laboratoře mimo kopii databáze. Podoba „PN-EN ISO 5667-19:2006“ — samostatně (AB 646, AB 868) nebo za „ISO 5667-12:2017“ (AB 362). Žádná z těchto položek není pozastavena. Záložka „Laboratoře“ (heslo „PN-EN ISO 5667-19“) ukazuje všechny 3 laboratoře — ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 03.10.2026.

CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA). Předmět: dnové sedimenty (všechny tři). Činnost: odběr vzorků pro chemické a fyzikální zkoušky (AB 362, AB 868), pro fyzikální a chemické zkoušky (AB 646). U normy v těchto řádcích nestojí měřicí metodiky — jen odběr.

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U předmětu: norma se týká mořských sedimentů a výslovně není určena pro sladkovodní sedimenty (1); rozsahy hovoří o „dnových sedimentech“ bez rozlišení — pro řeky, jezera a ústí je ISO 5667-12 (u AB 362 uvedená spolu s PN-EN ISO 5667-19). U reprezentativnosti: písčité, hrubozrnné sedimenty se pro šetření znečištění hodí málo a mělké oblasti s nerovným dnem dávají slabý materiál (4.3.1); pro trendy se nehodí narušené sedimenty, např. vlečnými sítěmi (4.2.4). U opakovaných vzorků: jejich počet vyplývá ze statistického hodnocení — při velké proměnlivosti nejméně tři samostatně analyzované vzorky z bodu; směsný vzorek jen tehdy, nejsou-li samostatné analýzy možné, ze stejných podílů (4.3.1). U jader: bez údajů o rychlosti sedimentace a bioturbaci nelze vrstvy přiřadit obdobím (4.2.4). U hodnocení: výsledek bez referenčního bodu nebo předindustriální vrstvy neříká, co je pozadí (4.4).

CO NEUVÁDÍME. Požadavky na plavidlo, určování polohy, volbu vzorkovačů, zacházení se vzorky, balení a uchovávání, bezpečnost a zabezpečování kvality (kapitoly 5–8, přílohy A–B) necitujeme — leží mimo ukázku. Obsah ISO 5667-12 jsme nečetli.

Princip metody

Plán odběru vyplývá z cíle šetření: průzkumného (několik náhodných bodů v depoziční oblasti), základního a hodnocení vlivu (síť nebo gradient od známého zdroje) nebo časových trendů (stálé body, povrchové vzorky ve stanoveném poloměru nebo vrstvy z neporušených jader). Body se umísťují v oblastech akumulace jemných sedimentů, počet opakovaných vzorků se stanoví ze statistického hodnocení a pozadí se určí referenčními body nebo předindustriálními vrstvami jader. Vzorky se identifikují, balí a uchovávají podle dalších kapitol normy.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (k 03.10.2026)PN-EN ISO 5667-19:2006 (polská verze) — bez poznámky o zrušení v PKN; ISO 5667-19:2004 — „Published“, etapa 90.93 (iTeh)
Předmět — podmínka použití (1)mořské sedimenty; ne sladkovodní sedimenty
Druhy šetření (4.2, tabulka 1)průzkumné — náhodně; základní/vlivu — síť nebo gradient; trendů — opakované povrchové vzorky nebo jádra
Opakované vzorky — dolní mez při velké proměnlivosti (4.3.1)nejméně tři samostatně analyzované z bodu, podle statistického hodnocení; jinak směsný vzorek ze stejných podílů
Rozmístění (4.3)náhodné, síťové (např. po 50 m), gradientové; akumulační oblasti, bez písčitých sedimentů
Pozadí (4.4)referenční body mimo oblast vlivu nebo předindustriální vrstvy jádra
Dosah v rozsazích akreditace (odečet 03.10.2026)3 laboratoře, 3 záznamy v kopii databáze a 3 řádky v PCA; záložka „Laboratoře“ („PN-EN ISO 5667-19“) — všechny 3 na produkčním serveru

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 5667-19:2006
Název (PL)
Jakość wody — Pobieranie próbek — Część 19: Wytyczne dotyczące pobierania próbek osadów morskich
Název (EN)
Water quality — Sampling — Part 19: Guidance on sampling of marine sediments

Postup krok za krokem

  1. Cíl a plán

    Druh šetření, oblast, počet a poloha bodů, počet opakování — před šetřením (4.1, 4.2). PN-EN ISO 5667-19:2006 bez poznámky o zrušení v PKN (03.10.2026).

  2. Průzkum dna

    Akustický průzkum nebo ROV, volba akumulačních oblastí (4.2.2, 4.3.1).

  3. Rozmístění bodů

    Náhodně, v síti nebo podél gradientu; referenční body (4.3, 4.4).

  4. Odběr

    Povrchové vzorky nebo jádra; opakované vzorky podle statistického hodnocení (4.2.4, 4.3.1; vybavení a postup v kapitole 5).

  5. Vzorky

    Identifikace, záznamy, balení a uchovávání (názvy 5.5 a 6; mimo ukázku).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Plavidlo s určováním polohyNapř. DGPS při šetření trendů (4.2.4; požadavky v 5.1, mimo ukázku)—
Vybavení pro akustický průzkum nebo ROVPrůzkum dna a rovnoměrnosti depozice před odběrem (4.2.2)—
Vzorkovače sedimentů a jádrovací zařízeníVolba podle cíle (název 5.3; popis v příloze B, mimo ukázku)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Netýká se—Norma o odběru; balení a uchovávání vzorků — kapitola 6 normy (mimo ukázku)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 5667-19:2006 — „Water quality — Sampling — Part 19: Guidance on sampling of marine sediments“.

Jak tato metoda funguje?

Plán odběru vyplývá z cíle šetření: průzkumného (několik náhodných bodů v depoziční oblasti), základního a hodnocení vlivu (síť nebo gradient od známého zdroje) nebo časových trendů (stálé body, povrchové vzorky ve stanoveném poloměru nebo vrstvy z neporušených jader). Body se umísťují v oblastech akumulace jemných sedimentů, počet opakovaných vzorků se stanoví ze statistického hodnocení a pozadí se určí referenčními body nebo předindustriálními vrstvami jader.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (k 03.10.2026): PN-EN ISO 5667-19:2006 (polská verze) — bez poznámky o zrušení v PKN; ISO 5667-19:2004 — „Published“, etapa 90.93 (iTeh); Předmět — podmínka použití (1): mořské sedimenty; ne sladkovodní sedimenty; Druhy šetření (4.2, tabulka 1): průzkumné — náhodně; základní/vlivu — síť nebo gradient; trendů — opakované povrchové vzorky nebo jádra; Opakované vzorky — dolní mez při velké proměnlivosti (4.3.1): nejméně tři samostatně analyzované z bodu, podle statistického hodnocení; jinak směsný vzorek ze stejných podílů.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Plavidlo s určováním polohy, Vybavení pro akustický průzkum nebo ROV, Vzorkovače sedimentů a jádrovací zařízení.

Kde se tato zkouška používá?

Odběr mořských sedimentů pro fyzikální a chemické zkoušky při monitoringu a environmentálních hodnoceních (1); Ne pro sladkovodní sedimenty — pro ně ISO 5667-12 (1); Dnové sedimenty — odběr vzorků pro chemické a fyzikální zkoušky: položky v rozsazích akreditace 3 laboratoří v PCA.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Práce na plavidle — bezpečnostní opatření podle kapitoly 7 normy (mimo ukázku) a plavebních předpisů.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 5667-19.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí