🔥 Odběr vzorků tuhých biopaliv (piliny, pelety, štěpka, skořápky, sláma v balících, velké kusy, rostlinné a vláknité odpady, tepelně upravená a zhutněná biomasa, kulatina) z místa růstu, závodu, dodávek a zásob — plán odběru (úplný a zkrácený), osvědčení o odběru, rozdělení dávky na dílčí dávky (ručně do 2500 t), prohlídka, minimální počet dílčích vzorků nmin = 4Vi/(NSL·PL² − 4VPT) (nejméně 10, není-li dohodnuto jinak), ruční a mechanické metody, PN-EN ISO 18135
Ve zkratce
Odběr vzorků tuhých biopaliv tak, aby každá částice dávky měla stejnou šanci dostat se do vzorku: norma ukládá vypracovat plán odběru (úplný jednou, zkrácený pro rutinu) a osvědčení, dělí dávky na dílčí dávky (při ručním odběru nejvýše 2500 t) a počítá minimální počet dílčích vzorků z rozptylu jednotlivého dílčího vzorku Vi, rozptylu přípravy a zkoušky VPT a požadované preciznosti PL — nejméně 10, nedohodnou-li se strany jinak. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 18135:2017-06 (polská verze; EN ISO 18135:2017 IDT, ISO 18135:2017 IDT); STAV (stav karet k 02.10.2026): PN-EN ISO 18135:2017-06 (polská verze) aktuální; nahradila PN-EN 14778:2011. Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Tuhá biopaliva: pelety, štěpka, piliny, sláma, kulatina — odběr vzorků ke zkouškám; 7 laboratoří v rozsazích PCA, Dodávky biomasy do elektráren a výtopen — vyúčtování prodávající–kupující, Ověřování mechanických systémů odběru vzorků biomasy (správnost, zatížení systému).
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 18135:2017-06 (polská verze; EN ISO 18135:2017 IDT, ISO 18135:2017 IDT)
- Kategorie: Petrochemie
- Kroky postupu: 5
- STAV (stav karet k 02.10.2026): PN-EN ISO 18135:2017-06 (polská verze) aktuální; nahradila PN-EN 14778:2011
- Vydání (z karty PKN): PN-EN ISO 18135:2017-06, 62 stran, TK 144 Koks a zpracovaná tuhá paliva, ICS 75.160.40; zavádí EN ISO 18135:2017 a ISO 18135:2017 [IDT]
- Velikost dávky (6.4) — horní mez: ruční odběr: dávka celá do 2500 t nebo dílčí dávky do 2500 t; mechanický: dohoda, např. do 5000 t
Přehled
CO TATO NORMA POPISUJE. Předmět z karty PKN PN-EN ISO 18135:2017-06 (polská verze), celý: „V tomto dokumentu jsou popsány metody přípravy plánů odběru vzorků a osvědčení o odběru vzorků tuhých biopaliv jak z místa, kde surovina roste, ze závodu, z dodávek, např. z nákladního automobilu, tak ze skladu. Dokument zahrnuje metody ruční i mechanické a použije se pro tuhá biopaliva, jimiž jsou: - materiály s jemnými částicemi (velikost zrn do asi 10 mm) a pravidelného tvaru, z nichž lze odebírat vzorky naběračkou nebo sondou, například: piliny, olivové pecky a dřevní pelety; - materiály s velkými částicemi a nepravidelného tvaru, velikost zrn do asi 200 mm, z nichž lze odebírat vzorky vidlemi nebo lopatou, například: dřevní štěpka a skořápky ořechů, štěpka z lesních zbytků a sláma; - materiály v balících, například balíky slámy nebo trávy; - velké kusy (velikost zrn nad 200 mm), které se vybírají ručně nebo automaticky; - odpady ze zeleniny, vláknité odpady z výroby surové dřevoviny a z výroby papíru z odvodněné celulózy; - kulatina. Tento dokument se netýká polétavého prachu z tuhých biopaliv. Tento dokument je možné použít i pro jiná tuhá biopaliva. Metody popsané v této normě lze použít například tehdy, když se ve vzorcích stanovuje: obsah vlhkosti, obsah popela, výhřevnost, hustota, pevnost, distribuce velikosti zrn, teplota tavitelnosti popela a chemické složení.“ (v překladu) V seznamu z karty chybí položka, která v textu ISO stojí před kulatinou: „tepelně upravená a zhutněná biomasa“. Text normy čteme ve vzorku ISO 18135:2017 od obálky do konce bodu 8.5 (strana 9); vzorce 2, 4 a 7 a text stran 7 a 9 jsme ověřili na obrazu stran; kapitoly 9–16 (mj. metody odběru z hromad, dopravníků a kulatiny) ani přílohy A–H nemáme — známe jen jejich názvy z obsahu.
PODLE TEXTU ISO 18135:2017 (předmluva, úvod, kapitoly 1–8.5). Normu připravila ISO/TC 238 (tuhá biopaliva). Úvod: jednoznačná pravidla odběru jako nástroj obchodu, dohody prodávajícího s kupujícím, komunikace s výrobci zařízení, úředních postupů a vykazování; tuhá biomasa podle ISO 16559 a ISO 17225-1; norma vznikla z podstatné části EN 14778:2011. Odkazy (2): ISO 13909-8, ISO 14780, ISO 16559, ISO 21398. Definice (3): systematická chyba (vůči referenční metodě); velká hromada — nad 40 t; jmenovitá horní mez zrnitosti — oko síta, jímž propadne nejméně 95 % hmotnosti (u pelet — průměr); celková preciznost — zahrnuje přípravu a analýzu (výsledky jsou správné jen bez systematické chyby). Princip (5): vzorek reprezentativní pro celou dávku — každá částice dávky nebo dílčí dávky by měla mít stejnou pravděpodobnost dostat se do vzorku; je potřebný plán odběru; úplný plán (6.2) se připravuje jednou pro opakovaný nebo nepřetržitý odběr, zkrácený (6.3) — pro rutinu; nový materiál nebo dodavatel — ověření a aktualizace plánu. Plán (6): vzor úplného plánu v příloze A — vyplněné formuláře se stávají osvědčením; zkrácený plán obsahuje: odkaz na úplný plán, identifikátor vzorku, datum a čas, dodavatele, číslo dávky nebo dílčí dávky a druh biopaliva, a vhodné je doplnit mj. vzorkaře, hmotnost, dopravce, podmínky skladování, techniku odběru a místo. Rozdělení dávky (6.4): při ručním odběru se dávka odebírá celá jen do 2500 t nebo se dělí na dílčí dávky do 2500 t; rozdělení slouží preciznosti, celistvosti vzorku (těsný pytel — ztráta vlhkosti, změna výhřevnosti biologickou aktivitou), pohodlí, únosnosti, rozlišení složek směsi a zamezení chyby ze segregace; při mechanickém odběru (velké dodávky) dohodnou velikost dílčí dávky strany, např. do 5000 t; příklad 1: 140 nákladních automobilů štěpky za měsíc (3500 t) — čtyři týdenní dílčí dávky; příklad 2: 46 000 t pelet — 10 dílčích dávek po 4600 t mechanicky nebo 19 po 2421 t ručně. Prohlídka (7): volba nebo ověření klasifikace, vybavení a metody; směs různých materiálů nebo nečistoty (zemina, kov) — do osvědčení; výrazný rozdíl druhu nebo jakosti — ihned příslušné straně. Počet dílčích vzorků (8): skutečnou hodnotu neznáme, proto hodnotíme preciznost — ukazatelem preciznosti je dvojnásobek směrodatné odchylky; P = 2s = 2√VSPT (vzorec 1); VSPT = Vi/(NSL·n) + VPT/NSL (vzorec 2); PL = 2√(Vi/(NSL·n) + VPT/NSL) — celková preciznost pro celou dávku na hladině spolehlivosti 95 % (vzorec 3); při rozdělení se odebírají VŠECHNY dílčí dávky. Rozptyl dílčího vzorku Vi (8.2) závisí na druhu a horní mezi zrnitosti paliva, úpravě, promíchání, hodnotě parametru a hmotnosti dílčího vzorku a je pro různé parametry různý — počet dílčích vzorků se počítá pro každý parametr a bere se největší; Vi se určuje nejméně z 30 dílčích vzorků z celé dávky, každý zkoušený zvlášť (nejlépe popel v bezvodém stavu a celková vlhkost): Vi = [Σxi² − (Σxi)²/n]/(n − 1) − VPT (vzorec 4), nebo se převezme z podobných materiálů nebo z přílohy D (nejlépe později ověřit). Rozptyl VPT (8.3): nejméně 20 dílčích podvzorků z celé dávky, každý rozdělený na pár při prvním dělení a zkoušený jako v rutině: VPT = Σdi²/(2nP) (vzorec 5), nebo ze zkušenosti či z přílohy D. Celkovou preciznost PL dohodnou strany a bez dohody se přebírají hodnoty z tabulek D.1–D.10 (8.4). Počet dílčích vzorků (8.5): nmin = 4Vi/(NSL·PL² − 4VPT) (vzorec 6), zaokrouhlený nahoru; pod 10 se bere 10, nebylo-li dohodnuto jinak (strany se mohou dohodnout na méně); dílčí vzorky s extrémním obsahem ovlivňují výsledek, zejména v segregujících materiálech (jemné frakce uprostřed); nekonečný nebo záporný nmin znamená, že chyby přípravy a zkoušky nedovolí dosáhnout požadované preciznosti při tomto počtu dílčích dávek — je třeba je zmenšit, dohodnout větší hodnotu PL nebo zvýšit počet dílčích dávek: NSL = 4(Vi + nmp·VPT)/(nmp·PL²) (vzorec 7, nmp — největší praktický počet dílčích vzorků); doporučuje se měřit Vi a VPT pro druh, skupinu nebo dodavatele paliva; pro malé sklady (sklepy, sila, bunkry) příloha D neplatí. Z obsahu: odběr z padajícího proudu, pásových, korečkových a hrabicových dopravníků, nakladačů a drapáků (12.3), kulatiny včetně metody rychlého stanovení vlhkosti (12.4), souhrnné a laboratorní vzorky (13), balení, uchovávání, doprava a označení (15), osvědčení (16), přílohy: vzor plánu a osvědčení (A), velké hromady (B), sypné hustoty (C), referenční hodnoty Vi a VPT (D), pokyny k počtu dílčích vzorků (E), parametry jakosti z projektů BIONORM a velkých dodávek pelet (F), jednotlivá dodávka (G) a nepřetržitá (H).
STAV (stav karet k 02.10.2026). Karta PN-EN ISO 18135:2017-06 (polská verze, zveřejnění 26-10-2020, 62 stran, cenová skupina V) nemá záhlaví „Zrušena“: sektor hornictví, TK 144 Koks a zpracovaná tuhá paliva, ICS 75.160.40, „Zavádí: EN ISO 18135:2017 [IDT], ISO 18135:2017 [IDT]“, „Nahrazuje: PN-EN 14778:2011 – anglická verze“. Vyhledávač PKN pod heslem „PN-EN ISO 18135“ (02.10.2026) ukazuje anglickou a polskou verzi 2017-06 a PN-EN 18135:2026-08 — to je JINÁ norma se stejným číslem (pas výrobku podlahových krytin, TK 27), nesouvisející s biopalivy. Katalog EVS (odečteno 02.10.2026) uvádí ISO 18135:2017 jako platnou od 30.03.2017.
KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečteno 02.10.2026). Číslo 18135 stojí v 10 záznamech u 7 laboratoří: AB 053, AB 081, AB 490, AB 687, AB 688, AB 743, AB 949. V aktuálních rozsazích na stránkách PCA (odečteno 02.10.2026, vydání od 03.12.2025 do 09.09.2026) všechny uvádějí „PN-EN ISO 18135:2017-06“, obvykle s body: bod 8 a 11 (AB 081, mechanická zařízení), bod 12.2.3, 12.3.3.2 a příloha B (AB 081), 12.2.3.3 (AB 490, AB 687), 12.3.3.2, 12.2.2 a 12.2.3.3 (AB 743), 12.3.2 (AB 949), „s vyloučením bodu 12.4“ (AB 688, dvě položky) a „s vyloučením bodů 11.3, 12.3, 12.4“ (AB 688, třetí položka) (v překladu); AB 053 — bez bodů, vedle PN-EN ISO 14780:2017-07. Záložka „Laboratoře“ hledá zápisy ZAČÍNAJÍCÍ na „PN-EN ISO 18135“ a ukazuje všech 7 laboratoří — ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 02.10.2026.
CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA). Tuhá paliva — tuhá biomasa, tuhé biopalivo: „Odběr vzorků pro chemické a fyzikální zkoušky“ (AB 053, AB 687, AB 688, AB 743, AB 949, AB 081), „Metoda ručního odběru vzorků ze stacionárních skládek“ (AB 490); mechanická a automatická zařízení k odběru vzorků tuhé biomasy — „Správnost odběru, přípravy a analýzy vzorků“ a „Zatížení systému odběru vzorků“ vedle PN-ISO 13909-8 (AB 081 — totéž pro uhlí podle PN-G-04502 a PN-ISO 13909-7/-8) (v překladu).
KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U počtu dílčích vzorků: počítá se zvlášť pro každý parametr a bere se NEJVĚTŠÍ; minimum 10 platí, nedohodly-li se strany jinak. U rozptylů: Vi a VPT převzaté z přílohy D místo změřených na daném palivu jsou jen předpokladem — norma doporučuje je později ověřit a pro malé sklady příloha D neplatí. U rozdělení: při rozdělení na dílčí dávky je třeba odebrat VŠECHNY; ručně musí být dávka nad 2500 t rozdělena. U celistvosti: jako důvod rozdělení dávky uvádí norma ztrátu vlhkosti stojícím vzorkem a změnu výhřevnosti biologickou aktivitou — proto se vzorek uzavírá do těsného pytle nebo nádoby (6.4 b); takové změny nejsou ve výsledku samotném vidět. U záporného nebo nekonečného nmin: je to signál, že chyba přípravy a zkoušky přesahuje požadovanou preciznost — zvyšování počtu dílčích vzorků to nenapraví. U segregace: jemné frakce se soustřeďují na některých místech (např. uprostřed), takže dílčí vzorky s extrémním obsahem posouvají výsledek. U bodů z rozsahů: většina laboratoří odkazuje na body kapitoly 12 a přílohu B, které v čtené části nejsou — popis těchto metod odběru je mimo tento záznam.
CO NEUVÁDÍME. Nemáme kapitoly 9–16 ani přílohy A–H: rozměry nástrojů a minimální objemy dílčích vzorků, konkrétní metody odběru z hromad, dopravníků, nákladních automobilů a kulatiny, zásady souhrnného a laboratorního vzorku, balení a označení, referenční hodnoty Vi, VPT a PL z tabulek D.1–D.10 — neuvádíme tedy žádné z těchto čísel.
Princip metody
Dávka (nebo dílčí dávky) biopaliva se odebírá podle plánu tak, aby každá částice měla stejnou šanci dostat se do vzorku; minimální počet dílčích vzorků se vypočte z rozptylu jednotlivého dílčího vzorku Vi, rozptylu přípravy a zkoušky VPT, počtu dílčích dávek NSL a požadované preciznosti PL (nmin = 4Vi/(NSL·PL² − 4VPT), nejméně 10).
Použití
- Tuhá biopaliva: pelety, štěpka, piliny, sláma, kulatina — odběr vzorků ke zkouškám; 7 laboratoří v rozsazích PCA
- Dodávky biomasy do elektráren a výtopen — vyúčtování prodávající–kupující
- Ověřování mechanických systémů odběru vzorků biomasy (správnost, zatížení systému)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| STAV (stav karet k 02.10.2026) | PN-EN ISO 18135:2017-06 (polská verze) aktuální; nahradila PN-EN 14778:2011 |
| Vydání (z karty PKN) | PN-EN ISO 18135:2017-06, 62 stran, TK 144 Koks a zpracovaná tuhá paliva, ICS 75.160.40; zavádí EN ISO 18135:2017 a ISO 18135:2017 [IDT] |
| Velikost dávky (6.4) — horní mez | ruční odběr: dávka celá do 2500 t nebo dílčí dávky do 2500 t; mechanický: dohoda, např. do 5000 t |
| Preciznost (8.1, vzorec 3) | PL = 2√(Vi/(NSL·n) + VPT/NSL) — celková preciznost dávky na hladině spolehlivosti 95 % |
| Počet dílčích vzorků (8.5, vzorec 6) — spodní mez | nmin = 4Vi/(NSL·PL² − 4VPT), nahoru; < 10 → 10, nebylo-li dohodnuto jinak; největší z čísel pro jednotlivé parametry |
| Určení rozptylů (8.2, 8.3) | Vi — ≥ 30 dílčích vzorků zkoušených zvlášť (vzorec 4); VPT — ≥ 20 podvzorků dělených na páry, VPT = Σdi²/(2nP) (vzorec 5); nebo příloha D |
| Definice (3) | velká hromada > 40 t; jmenovitá horní mez zrnitosti — síto propouštějící ≥ 95 % hmotnosti (pelety — průměr) |
| Rozšíření v rozsazích akreditace (odečteno 02.10.2026) | 7 laboratoří, 10 záznamů v kopii databáze; záložka „Laboratoře“ („PN-EN ISO 18135“) — 7 laboratoří na produkčním serveru (02.10.2026) |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 18135:2017-06 (polská verze; EN ISO 18135:2017 IDT, ISO 18135:2017 IDT)
- Název (PL)
- Biopaliwa stałe — Pobieranie próbek
- Název (EN)
- Solid biofuels — Sampling
Postup krok za krokem
-
Plán odběru
Úplný plán (jednou) podle přílohy A nebo zkrácený pro rutinu: odkaz na plán, identifikátor vzorku, datum a čas, dodavatel, č. dávky/dílčí dávky, druh biopaliva. PN-EN ISO 18135:2017-06 aktuální (stav karet k 02.10.2026).
-
Rozdělení dávky
Ručně do 2500 t na dávku nebo dílčí dávku; mechanicky podle dohody (např. 5000 t); při rozdělení se odebírají všechny dílčí dávky.
-
Prohlídka
Ověření klasifikace, vybavení a metody; směsi a nečistoty (zemina, kov) — do osvědčení; výrazné rozdíly — ihned příslušné straně.
-
Počet dílčích vzorků
Vi a VPT změřené (≥ 30 dílčích vzorků, ≥ 20 párů) nebo z přílohy D; PL dohodnuté nebo z tabulek D.1–D.10; nmin podle vzorce 6, nejméně 10; pro každý parametr, vzít největší.
-
Odběr a osvědčení
Odběr dílčích vzorků metodou vhodnou pro materiál a místo (kapitola 12), souhrnný a laboratorní vzorek, balení a osvědčení o odběru (kapitoly 13–16 — mimo čtenou část).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Nástroje k ručnímu odběru | Naběračka nebo sonda (jemné materiály do asi 10 mm), vidle nebo lopata (do asi 200 mm) — rozměry v kapitolách mimo čtenou část | — |
| Mechanická zařízení k odběru | Příčné vzorkovače proudu, z pásu, kladivové; kontrola systematické chyby podle ISO 13909-8 a ISO 21398 (odkazy) | — |
| Těsné pytle nebo nádoby | Ochrana před ztrátou vlhkosti a změnou výhřevnosti (6.4 b) | — |
| Formuláře plánu a osvědčení | Vzor v příloze A; jedinečné číslo plánu (6.1, 6.2) | — |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Norma v čtené části neobsahuje upozornění BOZP; při rozdělení dávky zohledňuje únosnost vzorků (6.4 d) — ostatní bezpečnostní zásady stanoví laboratoř
- VĚCNÁ POZNÁMKA: počet dílčích vzorků závisí na změřených nebo převzatých rozptylech Vi a VPT; při záporném nebo nekonečném nmin je třeba zmenšit chyby přípravy a zkoušky nebo změnit rozdělení dávky
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 18135:2017-06 (polská verze; EN ISO 18135:2017 IDT, ISO 18135:2017 IDT) — „Solid biofuels — Sampling“.
Jak tato metoda funguje?
Dávka (nebo dílčí dávky) biopaliva se odebírá podle plánu tak, aby každá částice měla stejnou šanci dostat se do vzorku; minimální počet dílčích vzorků se vypočte z rozptylu jednotlivého dílčího vzorku Vi, rozptylu přípravy a zkoušky VPT, počtu dílčích dávek NSL a požadované preciznosti PL (nmin = 4Vi/(NSL·PL² − 4VPT), nejméně 10).
Jaký je rozsah měření a přesnost?
STAV (stav karet k 02.10.2026): PN-EN ISO 18135:2017-06 (polská verze) aktuální; nahradila PN-EN 14778:2011; Vydání (z karty PKN): PN-EN ISO 18135:2017-06, 62 stran, TK 144 Koks a zpracovaná tuhá paliva, ICS 75.160.40; zavádí EN ISO 18135:2017 a ISO 18135:2017 [IDT]; Velikost dávky (6.4) — horní mez: ruční odběr: dávka celá do 2500 t nebo dílčí dávky do 2500 t; mechanický: dohoda, např. do 5000 t; Preciznost (8.1, vzorec 3): PL = 2√(Vi/(NSL·n) + VPT/NSL) — celková preciznost dávky na hladině spolehlivosti 95 %.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Nástroje k ručnímu odběru, Mechanická zařízení k odběru, Těsné pytle nebo nádoby, Formuláře plánu a osvědčení.
Kde se tato zkouška používá?
Tuhá biopaliva: pelety, štěpka, piliny, sláma, kulatina — odběr vzorků ke zkouškám; 7 laboratoří v rozsazích PCA; Dodávky biomasy do elektráren a výtopen — vyúčtování prodávající–kupující; Ověřování mechanických systémů odběru vzorků biomasy (správnost, zatížení systému).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Norma v čtené části neobsahuje upozornění BOZP; při rozdělení dávky zohledňuje únosnost vzorků (6.4 d) — ostatní bezpečnostní zásady stanoví laboratoř; VĚCNÁ POZNÁMKA: počet dílčích vzorků závisí na změřených nebo převzatých rozptylech Vi a VPT; při záporném nebo nekonečném nmin je třeba zmenšit chyby přípravy a zkoušky nebo změnit rozdělení dávky.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 18135.