🌿 Stanovení hlavních prvků (Al, Ca, Fe, Mg, P, K, Si, Na, Ti) v tuhých biopalivech — rozklad v uzavřené nádobě směsí kyseliny dusičné, peroxidu vodíku a kyseliny fluorovodíkové při 220 °C (pec) nebo 190 °C (mikrovlny), neutralizace HF kyselinou boritou, přímo v palivu (část A, 500 mg) nebo v popelu připraveném při 550 °C (část B, 50 mg), měření ICP-OES, ICP-MS, FAAS nebo FES, PN-EN ISO 16967
Ve zkratce
Hliník, vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík, křemík, sodík a titan v tuhých biopalivech — dřevě, peletách, biomase — se stanovují po rozkladu v uzavřené nádobě kyselinou dusičnou, peroxidem vodíku a kyselinou fluorovodíkovou, která rozkládá křemičitany; přebytek HF se neutralizuje kyselinou boritou. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 16967:2015-06; STAV (stav karty k 03.10.2026): PN-EN ISO 16967:2015-06 (anglická verze) platná; nahradila PN-EN 15290:2011; ISO 16967:2015 — etapa 90.92 „k revizi“ (iTeh, 03.10.2026). Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Tuhá biopaliva — Al, Ca, Fe, Mg, P, K, Si, Na, Ti, také Ba a Mn (1), Část A — přímo v palivu, také síra a stopové prvky; část B — v popelu připraveném při 550 °C (1), Posouzení chování popela v kotli, využití popela, odhalení znečištění paliva pískem nebo zeminou (úvod).
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 16967:2015-06
- Kategorie: Životní prostředí
- Kroky postupu: 5
- STAV (stav karty k 03.10.2026): PN-EN ISO 16967:2015-06 (anglická verze) platná; nahradila PN-EN 15290:2011; ISO 16967:2015 — etapa 90.92 „k revizi“ (iTeh, 03.10.2026)
- Část A — podíl a činidla (9.1.1): 500 mg (± 1 mg); 3,0 ml H2O2 30 %, 8,0 ml HNO3 65 %, 1,0 ml HF 40 % (2,0 ml při popelu > 10 %)
- Část B — podíl a činidla (9.1.2): 50 mg popela 550 °C (± 0,1 mg); 2,0 ml H2O2, 3,0 ml HNO3, 2,0 ml HF
Přehled
CO TATO NORMA POPISUJE. Předmět z katalogové karty PKN PN-EN ISO 16967:2015-06 (anglická verze), celý: „Tato norma popisuje metody stanovení hlavních prvků v tuhých biopalivech, resp. jejich popelech, jako jsou Al, Ca, Fe, Mg, P, K, Si, Na, Ti. Stanovení dalších prvků, jako je baryum (Ba) a mangan (Mn), je rovněž možné metodami popsanými v této mezinárodní normě. Tato mezinárodní norma zahrnuje dvě části. Část A popisuje přímé stanovení prvků v palivu. Tato metoda je použitelná také pro síru a stopové prvky. Část B uvádí metodu stanovení prvků v popelu získaném při 550 ° C“. Text normy čteme ve dvou ukázkách iTeh: ISO 16967:2015 (anglicky) — od titulní strany přes předmluvu, úvod a kapitoly 1–8 po bod 9.1.2 včetně (rozklad v části A a B); SIST EN ISO 16967:2015 (text EN ISO 16967:2015) — titulní strany a evropská předmluva. Mimo ukázky zůstávají body 9.2–9.5 (techniky detekce, kalibrace, analýza roztoků, slepý pokus), kapitoly 10 (výpočty) a 11 (charakteristiky), protokol a přílohy A (přepočítací faktory) a B (údaje o preciznosti).
PODLE TEXTU ISO 16967:2015 (kapitoly 1–8, body 9.1.1–9.1.2). Normu připravila ISO/TC 238 „Tuhá biopaliva“; CEN schválila EN ISO 16967:2015 dne 28. února 2015 a ta nahradila EN 15290:2011. Úvod: prvky nazývané hlavními prvky biopaliv jsou ve skutečnosti hlavními prvky popelů; jejich stanovení slouží k posouzení chování popela při termické konverzi nebo jeho využití, vysoké hodnoty některých prvků ukazují na znečištění paliva nebo procesní přísady a vysoké hodnoty několika prvků současně — na znečištění pískem nebo zeminou; norma popisuje metody mokré chemie. Předmět (1): Al, Ca, Fe, Mg, P, K, Si, Na, Ti, také Ba a Mn; část A — přímo v palivu, použitelná i pro síru a stopové prvky; část B — v popelu připraveném při 550 °C. Princip (5): rozklad v uzavřené nádobě (činidla, teplota, tlak), detekce ICP-OES, ICP-MS, FAAS nebo FES. Činidla (6): voda se zanedbatelným obsahem hlavních prvků (obvykle deionizovaná), kyselina dusičná ≥ 65 % (ρ = 1,41 g/ml), peroxid vodíku 30 % (ρ = 1,11 g/ml), kyselina fluorovodíková 40 % (ρ = 1,13 g/ml) — s varováním před ohrožením zdraví, kyselina boritá 4 %; správnost kalibrace se ověřuje certifikovanými referenčními materiály, např. NBS 1570 (listy špenátu), NBS 1571 (listy ovocných stromů), NBS 1573 (listy rajčete), NBS 1575 (borovicové jehlice); jsou-li kvůli vlivům matrice výtěžnosti špatné, kalibruje se nejméně dvěma CRM a k ověření se použijí jiné. Přístroje (7): pec nebo topný blok do nejméně 220 °C s přesností ± 10 °C, laboratorní mikrovlnná trouba s regulací teploty, nádoby obvykle z fluoroplastu, váhy 1 mg (část A) a 0,1 mg (část B), plastové odměrné baňky. Vzorek (8): analytický vzorek se jmenovitou horní velikostí zrna 1 mm nebo méně, připravený podle EN 14780 (nahrazované ISO 14780); vlhkost podle ISO 18134-3. Část A (9.1.1): 500 mg vzorku (s přesností 1 mg) s 3,0 ml H2O2 (30 %), 8,0 ml HNO3 (65 %) a 1,0 ml HF (40 %) — při očekávaném popelu nad 10 % 2,0 ml HF; nejméně 5 min reakce před uzavřením nádoby, protože příliš brzké uzavření prudce zvýší tlak, někdy nad mez nádoby; odporový ohřev — 1 h na 220 °C a 1 h při 220 °C (teplota zařízení), mikrovlnný — 15 min na 190 °C a 20 min při 190 °C (teplota roztoku); zapůsobí-li pojistný ventil, roztok se zahodí, protože mohl uniknout křemík jako plynný SiF4; nádoby z fluoropolymeru, které nevydrží více než 170 °C, lze použít při delším ohřevu, jsou-li výsledky srovnatelné (např. na referenčních materiálech z biomasy); po vychladnutí se HF neutralizuje 10 ml H3BO3 (4 %) (při 2,0 ml HF — 20 ml) a znovu se zahřívá: odporově rychle na 180 °C a 15 min, mikrovlnně rychle na 150 °C a 15 min; roztok se převede do baňky a doplní vodou podle měřicí techniky. Část B (9.1.2): popel podle ISO 18122, ale výhradně v platinových nebo grafitových kelímcích (lze i větších), bez přísad podporujících spalování a bez přisypávání vzorku na popel; procento připraveného popela se porovná s popelem stanoveným přesně podle ISO 18122 a při známém obsahu popela se výsledky přepočítají na palivo; popel se homogenizuje v achátové třecí misce a znovu žíhá 30 min při 550 °C a podíl se váží ihned; 50 mg popela (s přesností 0,1 mg) s 2,0 ml H2O2, 3,0 ml HNO3 a 2,0 ml HF, stejné programy ohřevu a stejné pravidlo zahození po zapůsobení ventilu; neutralizace 20 ml H3BO3 a 10 ml vody — voda udržuje draslík v roztoku u popelů bohatých na KCl.
STAV (stav karty k 03.10.2026). Karta PN-EN ISO 16967:2015-06 (anglická verze, zveřejnění 10-06-2015, 26 stran, cenová skupina M) nemá záhlaví „Zrušena“: Sektor hornictví, KT 144 Koksu a zpracovaných tuhých paliv, ICS 75.160.40, „Zavádí: EN ISO 16967:2015 [IDT], ISO 16967:2015 [IDT]“, „Nahrazuje: PN-EN 15290:2011 — anglická verze“. Polská jazyková verze ve vyhledávači PKN (heslo „PN-EN ISO 16967“, 03.10.2026) není; výsledky ukazují také PN-EN 16967:2017-08 — jinou normu se stejným číslem bez členu ISO. V katalogu iTeh (odečet 03.10.2026) má ISO 16967:2015 stav „Published“ a etapu 90.92 „International Standard to be revised“ (ukončenou 29.08.2026) — ISO rozhodla normu revidovat; nové vydání zatím není. Stopové prvky v biopalivech popisuje samostatný záznam „Stanovení stopových prvků v tuhých biopalivech (PN-EN ISO 16968)“ — tuto normu uvádějí AB 300 a AB 688 spolu s touto normou.
KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečet 03.10.2026). Číslo 16967 s členem „PN-EN ISO“ stojí v 10 záznamech u 5 laboratoří: AB 300, AB 688, AB 713, AB 949, AB 981. V aktuálních dokumentech PCA (odečet 03.10.2026, vydání od 29.11.2024 do 09.09.2026) stojí číslo v 8 položkách týchž 5 laboratoří (AB 300 — 3, AB 688 — 2, ostatní po 1). Zápis všude „PN-EN ISO 16967:2015-06“, s doplňkem metody: „met. A“ nebo „met. B“ (AB 300), „Metoda A“ (AB 981). Záložka „Laboratoře“ („PN-EN ISO 16967“) ukazuje stejných 5 laboratoří — ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 03.10.2026.
CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA). Tuhá biomasa — tuhé biopalivo ve všech pěti laboratořích. AB 688 — kovy a oxidy v popelu z biomasy technikou ICP-OES (např. Al (0,030–4,7) %, Ca (0,50–35,0) %, K (0,060–28,0) %, Na (0,002–7,60) %) a křemík v biomase (Si (0,01–45,0) %, SiO2 (0,02–96,3) %) a křemík v popelu výpočtem. AB 949 — prvky v popelu z biomasy s přepočtem na oxidy (např. Al (0,002–15,0) %, Ca (0,2–35,0) %). AB 713 — Na, K, P a Ca a jejich oxidy, ICP-OES. AB 981 — draslík (0,10–30) g/kg a sodík (0,080–3,6) g/kg metodou A, ICP-OES. AB 300 — kameniva, tuhé alternativní palivo (SRF), biomasa a odpady s kódy z katalogu: metodou B (vzorky po zpopelnění) Si, Al, Fe, Ca, Mg, Ti, Mn, Na, K, Sr, Ba a As, Sb, P, Rb, Be, Tl, Li, S, Cd, Co, Cr a další, a metodou A mj. Ba, Ag, Zn, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Sn, Mo od 0,8 mg/kg — spolu s PN-EN ISO 16968. Kameniva, alternativní paliva a odpady leží mimo předmět normy (tuhá biopaliva) a stopové prvky metodou B — mimo popis části B v kapitole 1 (metodu pro stopové prvky norma přiřazuje části A). U AB 949 se poznámka o pozastavení části rozsahu od 09.09.2026 týká jiných položek.
KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U rozkladu: uzavření nádoby před uplynutím 5 min může vyvolat přetlak; zapůsobí-li ventil, uniká křemík jako SiF4 a výsledek pro Si je snížen bez stopy v roztoku — norma ukládá takový roztok zahodit (9.1.1). Příliš málo HF u paliva s popelem nad 10 % nerozloží křemičitany úplně. U neutralizace: popel bohatý na KCl bez dalších 10 ml vody ztrácí draslík z roztoku (9.1.2, poznámka 2). U popela (část B): jiná teplota, doba, průtok vzduchu, jiný kelímek než platinový nebo grafitový, přísady usnadňující spalování nebo přisypávání vzorku mění výsledek — proto se procento připraveného popela porovnává se stanovením podle ISO 18122; podíl popela se váží hned po vyžíhání. U interpretace: výsledek části B se týká popela — srovnání s palivem vyžaduje přepočet přes obsah popela.
CO NEUVÁDÍME. Body 9.2–9.5, kapitoly 10–11 a přílohy jsme nečetli, proto neuvádíme vlnové délky a podmínky měření, způsob kalibrace, konečný objem roztoku, vzorce výpočtů, přepočet na oxidy (příloha A) ani údaje o preciznosti. Neuvádíme ani, co změní revize ISO 16967 — v přečtených zdrojích není její návrh.
Princip metody
Vzorek biopaliva (část A, 500 mg) nebo popela připraveného při 550 °C (část B, 50 mg) se rozkládá v uzavřené nádobě z fluoroplastu směsí peroxidu vodíku, kyseliny dusičné a kyseliny fluorovodíkové odporovým ohřevem na 220 °C nebo mikrovlnně na 190 °C; HF rozkládá křemičitany. Po vychladnutí se přebytek HF váže kyselinou boritou a znovu zahřeje a roztok se doplní vodou a měří technikou ICP-OES, ICP-MS, FAAS nebo FES.
Použití
- Tuhá biopaliva — Al, Ca, Fe, Mg, P, K, Si, Na, Ti, také Ba a Mn (1)
- Část A — přímo v palivu, také síra a stopové prvky; část B — v popelu připraveném při 550 °C (1)
- Posouzení chování popela v kotli, využití popela, odhalení znečištění paliva pískem nebo zeminou (úvod)
- Tuhá biomasa (ve všech pěti laboratořích) a u jedné také kameniva, alternativní paliva a odpady — v rozsazích akreditace 5 laboratoří v PCA
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| STAV (stav karty k 03.10.2026) | PN-EN ISO 16967:2015-06 (anglická verze) platná; nahradila PN-EN 15290:2011; ISO 16967:2015 — etapa 90.92 „k revizi“ (iTeh, 03.10.2026) |
| Část A — podíl a činidla (9.1.1) | 500 mg (± 1 mg); 3,0 ml H2O2 30 %, 8,0 ml HNO3 65 %, 1,0 ml HF 40 % (2,0 ml při popelu > 10 %) |
| Část B — podíl a činidla (9.1.2) | 50 mg popela 550 °C (± 0,1 mg); 2,0 ml H2O2, 3,0 ml HNO3, 2,0 ml HF |
| Program rozkladu (9.1.1) | odporově: 1 h na 220 °C + 1 h při 220 °C; mikrovlnně: 15 min na 190 °C + 20 min při 190 °C |
| Neutralizace HF (9.1.1, 9.1.2) | 10 ml H3BO3 4 % (20 ml při 2,0 ml HF); opětovný ohřev 180 °C (odporově) nebo 150 °C (mikrovlny), 15 min |
| Podmínka platnosti roztoku (9.1.1) | po zapůsobení pojistného ventilu roztok zahodit — možná ztráta Si jako SiF4 |
| Analytický vzorek (8) — mez zrnitosti | jmenovitá horní velikost zrna 1 mm nebo méně; vlhkost podle ISO 18134-3 |
| Techniky měření (5) | ICP-OES, ICP-MS, FAAS, FES |
| Dosah v rozsazích akreditace (odečet 03.10.2026) | 5 laboratoří, 10 záznamů v kopii databáze, 8 položek v PCA; záložka „Laboratoře“ („PN-EN ISO 16967“) — stejných 5 na produkčním serveru |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 16967:2015-06
- Název (PL)
- Biopaliwa stałe — Oznaczanie pierwiastków głównych — Al, Ca, Fe, Mg, P, K, Si, Na i Ti
- Název (EN)
- Solid biofuels — Determination of major elements — Al, Ca, Fe, Mg, P, K, Si, Na and Ti
Postup krok za krokem
-
Analytický vzorek
Horní velikost zrna 1 mm nebo méně, příprava podle EN 14780; stanovit vlhkost. PN-EN ISO 16967:2015-06 platná (stav karty PKN k 03.10.2026).
-
Část A — rozklad paliva
500 mg + 3,0 ml H2O2, 8,0 ml HNO3, 1,0 ml HF (2,0 ml při popelu > 10 %); nejméně 5 min před uzavřením; 220 °C (odporově) nebo 190 °C (mikrovlny).
-
Část B — popel a rozklad
Popel podle ISO 18122 v Pt nebo grafitovém kelímku, bez přísad; homogenizace, 30 min při 550 °C; 50 mg + 2,0 ml H2O2, 3,0 ml HNO3, 2,0 ml HF.
-
Neutralizace a roztok
Kyselina boritá (10 ml nebo 20 ml; v části B 20 ml a 10 ml vody), opětovný ohřev; roztok zahodit, zapůsobil-li ventil; převedení do baňky a doplnění vodou.
-
Měření
ICP-OES, ICP-MS, FAAS nebo FES; kontrola certifikovanými referenčními materiály. Podmínky měření a výpočty (9.2–10) neuvádíme.
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Pec nebo topný blok | Do nejméně 220 °C s přesností ± 10 °C (7.1) | — |
| Laboratorní mikrovlnná trouba | S regulací teploty roztoku (7.2) | — |
| Rozkladné nádoby z fluoroplastu | Uzavřené, s pojistným ventilem; nádoby do 170 °C — při delším ohřevu a potvrzené srovnatelnosti (7.3, 9.1.1) | — |
| Platinové nebo grafitové kelímky, achátová třecí miska, muflová pec 550 °C | Výhradně k přípravě popela v části B (9.1.2) | — |
| Váhy, plastové odměrné baňky | Rozlišení 1 mg (část A) a 0,1 mg (část B) (7.4, 7.5) | — |
| Spektrometr ICP-OES, ICP-MS, FAAS nebo FES | Podmínky měření neuvádíme — bod 9.2 mimo ukázku | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Kyselina dusičná | 7697-37-2 | ≥ 65 % (m/m), ρ = 1,41 g/ml; 8,0 ml (část A) nebo 3,0 ml (část B) (6.2) |
| Peroxid vodíku | 7722-84-1 | 30 % (m/m), ρ = 1,11 g/ml; 3,0 ml (část A) nebo 2,0 ml (část B) (6.3) |
| Kyselina fluorovodíková | 7664-39-3 | 40 % (m/m), ρ = 1,13 g/ml; 1,0–2,0 ml; ohrožení zdraví (6.4) |
| Kyselina boritá | 10043-35-3 | 4 % (m/m); 10 ml nebo 20 ml k neutralizaci HF (6.5) |
| Certifikované referenční materiály z rostlin | — | Např. NBS 1570 (špenát), NBS 1571 (listy ovocných stromů), NBS 1573 (listy rajčete), NBS 1575 (borovicové jehlice) (6.6) |
| Deionizovaná voda | — | Se zanedbatelným obsahem hlavních prvků (6.1) |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Kyselina fluorovodíková hrozí vážným poškozením zdraví (varování v 6.4) — práce ve vhodných rukavicích a v digestoři
- Příliš brzké uzavření nádoby nebo příliš rychlý ohřev prudce zvyšuje tlak, někdy nad mez nádoby (9.1.1)
- Horké koncentrované kyseliny a peroxid vodíku — nádoby otvírat až po vychladnutí na pokojovou teplotu
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 16967:2015-06 — „Solid biofuels — Determination of major elements — Al, Ca, Fe, Mg, P, K, Si, Na and Ti“.
Jak tato metoda funguje?
Vzorek biopaliva (část A, 500 mg) nebo popela připraveného při 550 °C (část B, 50 mg) se rozkládá v uzavřené nádobě z fluoroplastu směsí peroxidu vodíku, kyseliny dusičné a kyseliny fluorovodíkové odporovým ohřevem na 220 °C nebo mikrovlnně na 190 °C; HF rozkládá křemičitany. Po vychladnutí se přebytek HF váže kyselinou boritou a znovu zahřeje a roztok se doplní vodou a měří technikou ICP-OES, ICP-MS, FAAS nebo FES.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
STAV (stav karty k 03.10.2026): PN-EN ISO 16967:2015-06 (anglická verze) platná; nahradila PN-EN 15290:2011; ISO 16967:2015 — etapa 90.92 „k revizi“ (iTeh, 03.10.2026); Část A — podíl a činidla (9.1.1): 500 mg (± 1 mg); 3,0 ml H2O2 30 %, 8,0 ml HNO3 65 %, 1,0 ml HF 40 % (2,0 ml při popelu > 10 %); Část B — podíl a činidla (9.1.2): 50 mg popela 550 °C (± 0,1 mg); 2,0 ml H2O2, 3,0 ml HNO3, 2,0 ml HF; Program rozkladu (9.1.1): odporově: 1 h na 220 °C + 1 h při 220 °C; mikrovlnně: 15 min na 190 °C + 20 min při 190 °C.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Pec nebo topný blok, Laboratorní mikrovlnná trouba, Rozkladné nádoby z fluoroplastu, Platinové nebo grafitové kelímky, achátová třecí miska, muflová pec 550 °C, Váhy, plastové odměrné baňky, Spektrometr ICP-OES, ICP-MS, FAAS nebo FES.
Kde se tato zkouška používá?
Tuhá biopaliva — Al, Ca, Fe, Mg, P, K, Si, Na, Ti, také Ba a Mn (1); Část A — přímo v palivu, také síra a stopové prvky; část B — v popelu připraveném při 550 °C (1); Posouzení chování popela v kotli, využití popela, odhalení znečištění paliva pískem nebo zeminou (úvod); Tuhá biomasa (ve všech pěti laboratořích) a u jedné také kameniva, alternativní paliva a odpady — v rozsazích akreditace 5 laboratoří v PCA.
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Kyselina fluorovodíková hrozí vážným poškozením zdraví (varování v 6.4) — práce ve vhodných rukavicích a v digestoři; Příliš brzké uzavření nádoby nebo příliš rychlý ohřev prudce zvyšuje tlak, někdy nad mez nádoby (9.1.1); Horké koncentrované kyseliny a peroxid vodíku — nádoby otvírat až po vychladnutí na pokojovou teplotu.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 16967.