🌿 pH půdy ve vodě, KCl a CaCl₂ — potenciometrická metoda

Životní prostředí PN-EN ISO 10390

Ve zkratce

Rutinní instrumentální stanovení pH v rozsahu od 2 do 12 skleněnou elektrodou v suspenzi 1:5 (objemový zlomek) půdy, čistírenského kalu nebo upravených bioodpadů ve vodě, v roztoku chloridu draselného nebo v roztoku chloridu vápenatého podle PN-EN ISO 10390:2022-09 (ISO 10390:2021). Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 10390:2022-09; Rozsah: pH 2–12; při pH nad 10 elektroda určená pro tento rozsah nebo další pufr pH 12 (kap. 1, 6.3). Postup zahrnuje 6 kroků; oblasti použití: Rutinní stanovení pH ve vodě, v KCl nebo v CaCl₂ ve všech druzích vzduchosuchých vzorků půdy a upravených bioodpadů (kap. 1), Čistírenské kaly — měření v suspenzi 1:5, tekuté kaly přímo, bez přídavku vody (kap. 1, 7, 8.1.1), Hodnocení znečištění povrchu země — pH v KCl k zařazení půd skupiny II do podskupin II-1, II-2 a II-3 (Dz.U. 2016 pol. 1395, § 3 odst. 7; referenční metodika — příl. č. 3 bod 3 poř. č. 1).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 10390:2022-09
  • Kategorie: Životní prostředí
  • Kroky postupu: 6
  • Vydání (stav k 08.11.2026): PN-EN ISO 10390:2022-09 — anglická verze, zveřejněná 01.09.2022; zavádí EN ISO 10390:2022 a ISO 10390:2021 [IDT]; nahrazuje PN-ISO 10390:1997 a PN-EN 15933:2013-02
  • Rozsah: pH 2–12; při pH nad 10 elektroda určená pro tento rozsah nebo další pufr pH 12 (kap. 1, 6.3)
  • Poměr vzorek : roztok: 1:5 (objemový zlomek) — nejméně 5 ml vzorku a pětinásobný objem roztoku; upravené bioodpady bez předúpravy: nejméně 60 ml na 300 ml vody nebo roztoku CaCl₂; tekutý kal bez přídavku vody (8.1)

Přehled

STAV (stav k 08.11.2026). PN-EN ISO 10390:2022-09 — anglická verze, zveřejněná 01.09.2022, zavádí EN ISO 10390:2022 [IDT] a ISO 10390:2021 [IDT]; nahrazuje PN-ISO 10390:1997 (polská verze) a PN-EN 15933:2013-02 (anglická a polská verze). Karta PKN nemá poznámku o zrušení a polská verze tohoto vydání v katalogu PKN není. ISO 10390:2021 je třetí vydání (duben 2021); v katalogu ISO je zveřejněné, v periodickém přezkoumání (etapa 90.60). Popis níže uvádíme podle textu ISO 10390:2021 (kap. 1–10 a příloha A do tabulky A.4).

VYDÁNÍ A PŘEDMĚT (předmluva, kap. 1). Třetí vydání nahradilo ISO 10390:2005: byl v něm spojen obsah ISO 10390:2005 a EN 15933:2012, předmět byl rozšířen o čistírenské kaly a upravené bioodpady a byly doplněny validační údaje pro půdu, kaly a bioodpady. Norma uvádí instrumentální metodu rutinního stanovení pH v rozsahu od pH 2 do pH 12 skleněnou elektrodou v suspenzi 1:5 (objemový zlomek) půdy, čistírenského kalu nebo upravených bioodpadů ve vodě (pH v H₂O), v roztoku chloridu draselného 1 mol/l (pH v KCl) nebo v roztoku chloridu vápenatého 0,01 mol/l (pH v CaCl₂). Použije se pro všechny druhy vzduchosuchých vzorků půdy a upravených bioodpadů, například připravených podle ISO 11464, EN 16179 nebo EN 15002; tekuté kaly se měří přímo, bez přídavku vody.

PRINCIP A ZDROJE CHYB (kap. 4). Zkušební podíl se suspenduje v pětinásobném objemu vody, roztoku KCl nebo roztoku CaCl₂ a pH suspenze se změří pH-metrem. Objemový poměr byl zvolen proto, aby se se všemi druhy vzorků — s výjimkou tekutých kalů — zacházelo stejně; při hmotnostním poměru by bylo třeba navážku přizpůsobovat například půdám s malou hustotou, a odměření podílu měřicí lžící je dostatečně přesné. Ve vzorcích s vysokým obsahem nabitých částic (organická hmota, jíl) může suspenzní efekt měnit rozdíl potenciálů mezi elektrodami; omezuje ho mírné míchání suspenze. V karbonátových materiálech může suspenze pohlcovat oxid uhličitý, což ztěžuje dosažení rovnováhy. Dalšími zdroji chyb jsou materiály obsahující sulfidické minerály nebo těkavé kyseliny.

ČINIDLA A PŘÍSTROJE (kap. 5–6). Činidla uznávané analytické čistoty. Voda s měrnou vodivostí nejvýše 0,2 mS/m při 25 °C; roztok KCl 1 mol/l (74,5 g v 1000 ml) a roztok CaCl₂ 0,01 mol/l (1,47 g CaCl₂·2H₂O v 1000 ml). Ke kalibraci se používají nejméně dva ze tří pufrů — pH 4,00, 6,88 a 9,22 při 20 °C — nebo komerčně dostupné pufry o podobném pH; u automatických systémů lze použít pufry doporučené výrobcem. pH-metr s nastavením směrnice a teploty, s odečtem na dvě desetinná místa; skleněná elektroda a referenční elektroda nebo kombinovaná elektroda s rovnocennými vlastnostmi — při pH nad 10 se doporučuje elektroda určená pro tento rozsah nebo další pufr pH 12; v půdách roste riziko zhoršení funkce elektrod rozbitím nebo znečištěním. Dále třepačka nebo mechanické míchadlo, teploměr nebo teplotní čidlo s odečtem na 1 °C, láhev o objemu nejméně 50 ml ze skla (borosilikátového) nebo polyethylenu a lžíce známého objemu nejméně 5,0 ml.

VZOREK A POSTUP (kap. 7–8). Laboratorním vzorkem je frakce procházející sítem 2 mm ze vzduchosuchého vzorku nebo vzorku sušeného při teplotě nejvýše 40 °C; sušení může pH měnit, v půdách se sulfidy ho může výrazně snížit. Upravené bioodpady s částicemi od 10 mm do 40 mm se měří bez předúpravy, polně vlhký vzorek — po homogenizaci. Podíl nejméně 5 ml se odměří lžící do láhve a přidá se pětinásobný objem vody, KCl nebo CaCl₂ — podle účelu; pro upravené bioodpady bez předúpravy nejméně 60 ml vzorku na 300 ml vody nebo roztoku CaCl₂. Suspenze se třepe nebo mechanicky míchá 60 ± 10 min a nechá se stát nejméně 1 h, ale nejvýše 3 h, bez přístupu vzduchu; jiný způsob míchání a doba stání jsou přípustné, prokáže-li laboratoř srovnatelnost výsledků. pH-metr se kalibruje podle návodu výrobce pufry při 20 ± 2 °C. pH se měří při 20 ± 2 °C během míchání nebo bezprostředně po něm, bez nasávání vzduchu, a odečítá se po ustálení — například když se během 5 s nezmění o více než 0,02 jednotky pH; obvykle to trvá do 1 min, déle při vysokém pH, ve vodě než v KCl nebo CaCl₂ a při velkých rozdílech pH mezi po sobě jdoucími vzorky. Údaj se zapisuje se dvěma desetinnými místy; neustálení se uvede v protokolu.

VÝSLEDEK A PRECIZNOST (kap. 9–10, příloha A). V protokolu se uvádí médium suspenze (nebo přímé měření v tekutém kalu) a výsledek s přesností na 0,1 jednotky pH. Příloha A (informativní) uvádí mezilaboratorní studii ISO/TC 190 z roku 2004 (35 laboratoří, 4 zemědělské půdy z Česka a Francie): opakovatelnost r od 0,08 do 0,12 (H₂O), od 0,08 do 0,14 (KCl) a od 0,06 do 0,09 (CaCl₂), reprodukovatelnost R od 0,36 do 0,79 (H₂O), od 0,25 do 0,47 (KCl) a od 0,25 do 0,37 (CaCl₂), a studii CEN/TC 400 k validaci EN 15933:2012 (14–18 evropských laboratoří, dva čistírenské kaly, dva komposty a dvě půdy; bez suspenzí v KCl).

PŮDNÍ REAKCE (učebnice Bělostocké polytechniky 2019, kap. 5). Aktivní kyselostí se nazývá koncentrace vodíkových iontů v půdním roztoku a její mírou je půdní reakce vyjadřovaná jako pH = −log[H⁺]. Reakce ovlivňuje fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy, rozpustnost a dostupnost živin a aktivitu mikroorganismů. V půdoznalecké praxi se reakce stanovuje v suspenzi půdy s vodou nebo s elektrolytem, nejčastěji s roztokem KCl 1 mol/l. Učebnice uvádí v Polsku používané rozdělení půd do pěti rozsahů reakce (tabulka 9, podle Mocek 2015) — podle pH v KCl: silně kyselá pod 4,5, kyselá 4,6–5,5, slabě kyselá 5,6–6,5, neutrální 6,6–7,2, zásaditá nad 7,2. Norma takové rozdělení neobsahuje.

PŘEDPISY. Nařízení ministra životního prostředí z 1.09.2016 o způsobu provádění hodnocení znečištění povrchu země (Dz.U. 2016 pol. 1395, platné; změněné Dz.U. 2024 pol. 1657): podskupiny pozemků II-1, II-2 a II-3 pro hloubku 0–0,25 m se určují mimo jiné podle pH v KCl (hranice 6,5 pro lehké minerální půdy a 5,5 pro střední a těžké, § 3 odst. 7) a referenční metodikou pH v KCl je „zkušební postup na základě PN-ISO 10390 „Kvalita půdy – Stanovení pH““ (příl. č. 3 bod 3 poř. č. 1) — předpis uvádí označení vydání zrušeného 01.09.2022. Nařízení ministra životního prostředí z 6.02.2015 o používání komunálních čistírenských kalů (Dz.U. 2015 pol. 257, úplné znění Dz.U. 2023 pol. 23, platné): pH pozemku, na kterém mají být kaly používány, a pH samotných kalů se stanovuje referenční metodou „elektrometrické stanovení ve vodném roztoku“ (§ 5 a § 6 odst. 1 bod 1, příl. č. 4 a č. 5 poř. č. 1) — předpis normu neuvádí; na zemědělsky využívaných pozemcích má být pH půdy nejméně 5,6 (§ 2 odst. 1 bod 5).

DRUHÝ ZDROJ. Metoda US EPA 9045D (SW-846, revize 4, 2004) pro půdy a odpady má stejný průběh jako měření ve vodě: vzorek se smísí s vodou, po usazení se měří pH ve vodné fázi skleněnou elektrodou, pH-metr se kalibruje nejméně ve dvou bodech pokrývajících očekávané pH a při skutečném pH nad 10 může být výsledek podhodnocen (doporučuje se elektroda s malou sodíkovou chybou); výsledek se uvádí spolu s teplotou měření. EPA používá hmotnostní poměr vzorku a vody a jiné doby než ISO 10390 — do popisu je nepřenášíme. Cvičení z učebnice Bělostocké polytechniky (suspenze ve vodě a v KCl 1 mol/l, kalibrace pufry) rovněž používá navážku, objem a doby jiné než norma.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Výsledky studie CEN/TC 400 pro kaly, komposty a půdy (tabulka A.5 a další část přílohy A) — jsou mimo dostupný text normy. Norma neobsahuje bezpečnostní upozornění, neuvádí mezní hodnoty pH ani klasifikaci půdní reakce — rozdělení uvedené výše pochází z učebnice a hodnoty z předpisů.

Princip metody

Zkušební podíl odměřený lžící známého objemu se suspenduje v pětinásobném objemu vody, roztoku chloridu draselného nebo roztoku chloridu vápenatého a pH suspenze se změří pH-metrem se skleněnou elektrodou (kapitola 4). Objemový poměr umožňuje zacházet stejně se všemi druhy půd, kalů a upravených bioodpadů — při hmotnostním poměru by bylo třeba navážku přizpůsobovat vzorkům s malou hustotou; tekuté kaly se měří přímo, bez přídavku vody. Koncentrace roztoků: KCl 1 mol/l, CaCl₂ 0,01 mol/l. Po třepání 60 ± 10 min a stání od 1 h do 3 h se pH měří při 20 ± 2 °C během míchání nebo bezprostředně po něm, po kalibraci pH-metru nejméně dvěma pufry při stejné teplotě. Suspenzní efekt ve vzorcích bohatých na organickou hmotu nebo jíl omezuje mírné míchání; v karbonátových materiálech ztěžuje dosažení rovnováhy pohlcování oxidu uhličitého a sušení vzorků se sulfidy může pH výrazně snížit.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Vydání (stav k 08.11.2026)PN-EN ISO 10390:2022-09 — anglická verze, zveřejněná 01.09.2022; zavádí EN ISO 10390:2022 a ISO 10390:2021 [IDT]; nahrazuje PN-ISO 10390:1997 a PN-EN 15933:2013-02
RozsahpH 2–12; při pH nad 10 elektroda určená pro tento rozsah nebo další pufr pH 12 (kap. 1, 6.3)
Poměr vzorek : roztok1:5 (objemový zlomek) — nejméně 5 ml vzorku a pětinásobný objem roztoku; upravené bioodpady bez předúpravy: nejméně 60 ml na 300 ml vody nebo roztoku CaCl₂; tekutý kal bez přídavku vody (8.1)
Roztokyvoda s měrnou vodivostí nejvýše 0,2 mS/m při 25 °C; KCl 1 mol/l (74,5 g v 1000 ml); CaCl₂ 0,01 mol/l (1,47 g CaCl₂·2H₂O v 1000 ml) (5.1–5.3)
Častřepání nebo míchání 60 ± 10 min, poté nejméně 1 h, nejvýše 3 h stání bez přístupu vzduchu; jiné podmínky po prokázání srovnatelnosti (8.1.3)
Teplota20 ± 2 °C — kalibrace a měření (8.2, 8.3)
Odečet a výsledekodečet po ustálení (například změna nejvýše 0,02 pH během 5 s), zápis se dvěma desetinnými místy; výsledek s přesností na 0,1 jednotky pH (8.3, kap. 10)
Preciznost — půdy (příloha A.2)ISO/TC 190, 2004, 35 laboratoří, 4 půdy: r 0,08–0,12 (H₂O), 0,08–0,14 (KCl), 0,06–0,09 (CaCl₂); R 0,36–0,79 (H₂O), 0,25–0,47 (KCl), 0,25–0,37 (CaCl₂)
PředpisyDz.U. 2016 pol. 1395: pH v KCl — postup na základě PN-ISO 10390 (příl. č. 3 bod 3 poř. č. 1); Dz.U. 2015 pol. 257: pH pozemku a kalu — elektrometrické stanovení ve vodném roztoku (příl. č. 4 a č. 5 poř. č. 1)

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 10390:2022-09
Název (PL)
Gleba, uzdatnione bioodpady oraz osady ściekowe — Oznaczanie pH
Název (EN)
Soil, treated biowaste and sludge — Determination of pH

Postup krok za krokem

  1. Laboratorní vzorek

    Použít frakci procházející sítem s oky 2 mm ze vzduchosuchého vzorku nebo vzorku sušeného při teplotě nejvýše 40 °C (například připraveného podle ISO 11464 nebo EN 16179); sušení může pH měnit, v půdách obsahujících sulfidy ho může výrazně snížit. Upravené bioodpady s částicemi od 10 mm do 40 mm měřit bez předúpravy, polně vlhký vzorek — po homogenizaci, tekuté kaly — přímo (kap. 7).

  2. Suspenze

    Měřicí lžící odměřit reprezentativní podíl nejméně 5 ml, převést do láhve a přidat pětinásobný objem vody, roztoku KCl nebo roztoku CaCl₂ — podle účelu. Upravené bioodpady bez předúpravy: nejméně 60 ml vzorku na 300 ml vody nebo roztoku CaCl₂. Tekutý kal měřit přímo, bez přídavku vody (8.1.1–8.1.2).

  3. Třepání a stání

    Třepat nebo mechanicky míchat 60 ± 10 min, poté vyčkat nejméně 1 h, ale nejvýše 3 h; během stání zabránit přístupu vzduchu. Jiný způsob třepání nebo míchání a jiná doba stání jsou přípustné, prokáže-li laboratoř, že dávají srovnatelné výsledky (8.1.3).

  4. Kalibrace pH-metru

    Nastavit a kalibrovat pH-metr podle návodu výrobce pufry při 20 ± 2 °C; u elektrod v dobrém stavu se rovnováha obvykle ustálí do 30 s. Při měření vzorků lze použít teplotní kompenzaci (8.2).

  5. Měření

    Změřit pH suspenze při 20 ± 2 °C během míchání nebo bezprostředně po něm; míchat tak, aby byla suspenze co nejhomogennější, bez nasávání vzduchu. Odečíst pH po ustálení — například když se během 5 s nezmění o více než 0,02 jednotky pH; obvykle to trvá do 1 min, déle při vysokém pH, ve vodě než v KCl nebo CaCl₂ a při velkých rozdílech pH mezi po sobě jdoucími vzorky. Zapsat údaj se dvěma desetinnými místy; neustálení uvést v protokolu (8.3).

  6. Protokol

    Uvést odkaz na normu, identifikaci vzorku, médium suspenze (voda, KCl, CaCl₂ nebo přímé měření v tekutém kalu), výsledek s přesností na 0,1 jednotky pH, obtíže s ustálením rovnováhy a úkony nepopsané v normě nebo volitelné a faktory, které mohly výsledek ovlivnit (kap. 10).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Třepačka nebo mechanické míchadlok třepání nebo míchání suspenze po dobu 60 ± 10 min (6.1, 8.1.3)—
pH-metrs nastavením směrnice a teploty, s odečtem na dvě desetinná místa (6.2)—
Skleněná elektroda a referenční elektroda nebo kombinovaná elektroda s rovnocennými vlastnostmipři pH nad 10 se doporučuje elektroda určená pro tento rozsah nebo další pufr pH 12; v půdách roste riziko zhoršení funkce elektrod rozbitím nebo znečištěním (6.3)—
Teploměr nebo teplotní čidlos odečtem na 1 °C (6.4)—
Láhev na vzoreko objemu nejméně 50 ml, umožňující účinné třepání nebo míchání a měření, ze skla (borosilikátového) nebo polyethylenu, v případě potřeby s těsným uzávěrem nebo zátkou (6.5)—
Měřicí lžíceznámého objemu nejméně 5,0 ml (6.6)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Voda7732-18-5měrná vodivost nejvýše 0,2 mS/m při 25 °C; pro suspenzi pH v H₂O a pro roztoky (5.1)
Roztok chloridu draselného, c(KCl) = 1 mol/l7447-40-774,5 g chloridu draselného rozpustit ve vodě a doplnit na 1000 ml; suspenze pH v KCl (5.2)
Roztok chloridu vápenatého, c(CaCl₂) = 0,01 mol/l10035-04-81,47 g dihydrátu chloridu vápenatého (CaCl₂·2H₂O) rozpustit ve vodě a doplnit na 1000 ml; suspenze pH v CaCl₂ (5.3)
Pufr pH 4,00 při 20 °C877-24-710,21 g hydrogenftalanu draselného (C₈H₅O₄K), před použitím sušeného 2 h při 115 ± 5 °C, rozpustit ve vodě a doplnit na 1000 ml (5.4.1)
Pufr pH 6,88 při 20 °C—3,39 g dihydrogenfosforečnanu draselného (KH₂PO₄), před použitím sušeného 2 h při 115 ± 5 °C, a 3,53 g hydrogenfosforečnanu disodného (Na₂HPO₄) rozpustit ve vodě a doplnit na 1000 ml (5.4.2)
Pufr pH 9,22 při 20 °C1303-96-43,80 g dekahydrátu tetraboritanu disodného (Na₂B₄O₇·10H₂O) rozpustit ve vodě a doplnit na 1000 ml; sůl dlouho skladovaná může ztrácet krystalovou vodu. Ke kalibraci nejméně dva ze tří pufrů nebo komerční pufry o podobném pH; pufry připravené podle normy jsou stálé měsíc v polyethylenových láhvích (5.4)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 10390:2022-09 — „Soil, treated biowaste and sludge — Determination of pH“.

Jak tato metoda funguje?

Zkušební podíl odměřený lžící známého objemu se suspenduje v pětinásobném objemu vody, roztoku chloridu draselného nebo roztoku chloridu vápenatého a pH suspenze se změří pH-metrem se skleněnou elektrodou (kapitola 4). Objemový poměr umožňuje zacházet stejně se všemi druhy půd, kalů a upravených bioodpadů — při hmotnostním poměru by bylo třeba navážku přizpůsobovat vzorkům s malou hustotou; tekuté kaly se měří přímo, bez přídavku vody.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Vydání (stav k 08.11.2026): PN-EN ISO 10390:2022-09 — anglická verze, zveřejněná 01.09.2022; zavádí EN ISO 10390:2022 a ISO 10390:2021 [IDT]; nahrazuje PN-ISO 10390:1997 a PN-EN 15933:2013-02; Rozsah: pH 2–12; při pH nad 10 elektroda určená pro tento rozsah nebo další pufr pH 12 (kap. 1, 6.3); Poměr vzorek : roztok: 1:5 (objemový zlomek) — nejméně 5 ml vzorku a pětinásobný objem roztoku; upravené bioodpady bez předúpravy: nejméně 60 ml na 300 ml vody nebo roztoku CaCl₂; tekutý kal bez přídavku vody (8.1); Roztoky: voda s měrnou vodivostí nejvýše 0,2 mS/m při 25 °C; KCl 1 mol/l (74,5 g v 1000 ml); CaCl₂ 0,01 mol/l (1,47 g CaCl₂·2H₂O v 1000 ml) (5.1–5.3).

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 6 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Třepačka nebo mechanické míchadlo, pH-metr, Skleněná elektroda a referenční elektroda nebo kombinovaná elektroda s rovnocennými vlastnostmi, Teploměr nebo teplotní čidlo, Láhev na vzorek, Měřicí lžíce.

Kde se tato zkouška používá?

Rutinní stanovení pH ve vodě, v KCl nebo v CaCl₂ ve všech druzích vzduchosuchých vzorků půdy a upravených bioodpadů (kap. 1); Čistírenské kaly — měření v suspenzi 1:5, tekuté kaly přímo, bez přídavku vody (kap. 1, 7, 8.1.1); Hodnocení znečištění povrchu země — pH v KCl k zařazení půd skupiny II do podskupin II-1, II-2 a II-3 (Dz.U. 2016 pol. 1395, § 3 odst. 7; referenční metodika — příl. č. 3 bod 3 poř. č. 1); Pozemky, na kterých mají být používány komunální čistírenské kaly, a samotné kaly — pH referenční metodou „elektrometrické stanovení ve vodném roztoku“; na zemědělsky využívaných pozemcích pH půdy nejméně 5,6 (Dz.U. 2015 pol. 257, § 2 odst. 1 bod 5, příl. č. 4 a č. 5 poř. č. 1); Hodnocení půdní reakce podle v Polsku používaného rozdělení do pěti rozsahů — od silně kyselé po zásaditou (učebnice Bělostocké polytechniky 2019, kap. 5, tabulka 9).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Norma neobsahuje kapitolu o bezpečnosti a neuvádí upozornění; U čistírenských kalů popisuje ohrožení kapitola 6 zrušené normy EN 12176: kaly kvasí, uvolňují plyn obvykle hořlavý a sulfan a obvykle obsahují škodlivé organismy — rukavice, ochrana obličeje a očí, zakrytí poranění, kal mimo dosah potravin.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 10390.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí