🚗 Hořlavost materiálů interiéru vozidel — rychlost vodorovného hoření vzorku po působení plamene po dobu 15 s, v mm/min; PN-ISO 3795

Automobilový průmysl PN-ISO 3795

Ve zkratce

Rychlost vodorovného hoření materiálů z kabiny silničních vozidel a zemědělských a lesnických traktorů a strojů: vzorek tloušťky do 13 mm, vodorovně v rámečku tvaru písmene U, se po dobu 15 s vystaví plameni hořáku o výšce 38 mm a měří se doba průchodu plamene mezi měřicími body; výsledek B = s/t × 60 v mm/min a vzorek, který se nevznítí nebo zhasne před prvním bodem, má rychlost 0 mm/min. Zkouška se provádí podle normy PN-ISO 3795:1996 (polská verze; zavádí ISO 3795:1989 [IDT]); STAV (stav k 16.11.2026): PN-ISO 3795:1996 (polská verze) platná; zavádí ISO 3795:1989, potvrzenou při přezkoumání ISO (etapa 9093 od 03.03.2025, katalog iTeh). Postup zahrnuje 6 kroků (celkem přibližně 1 dní); oblasti použití: Materiály a díly výbavy kabiny osobních a nákladních automobilů, kombi a autobusů a zemědělských a lesnických traktorů a strojů (ISO 3795:1989, kap. 1), Hodnocení jednotnosti výrobních šarží z hlediska hořlavosti; ne hodnocení skutečného požárního chování ve vozidle.

Na první pohled

  • Norma: PN-ISO 3795:1996 (polská verze; zavádí ISO 3795:1989 [IDT])
  • Kategorie: Automobilový průmysl
  • Kroky postupu: 6
  • Celková doba etap: 1 dní
  • STAV (stav k 16.11.2026): PN-ISO 3795:1996 (polská verze) platná; zavádí ISO 3795:1989, potvrzenou při přezkoumání ISO (etapa 9093 od 03.03.2025, katalog iTeh)
  • Plamen (5.3, 5.4, 7.3, 7.4): Bunsenův hořák vnitř. Ø 9,5 mm, plamen 38 mm při uzavřeném přívodu vzduchu, plyn cca 38 MJ/m³ (např. zemní); působení 15 s; stabilizace nejméně 1 min před první zkouškou
  • Vzorek (6.1, 6.2): délka 356 mm, tloušťka výrobku ≤ 13 mm; nejméně 5 vzorků ve směru největší rychlosti hoření; minimální rozměry: šířka 3–60 mm → délka 356 mm; 60–100 mm → nejméně 138 mm

Přehled

STAV (stav k 16.11.2026; karta PKN odečtena 10.10.2026 a znovu 16.11.2026 — beze změn). Karta PN-ISO 3795:1996 (polská verze) bez štítku zrušení: název „Silniční vozidla a zemědělské a lesnické traktory a stroje -- Stanovení hořlavosti materiálů používaných v interiéru vozidel“, vydána 24-10-1996, 10 stran, sektor logistiky, dopravy a obalů, KT 17 pro vozidla a silniční dopravu, „Zavádí: ISO 3795:1989 [IDT]“, ICS 43.020, 13.220.40 a 65.060.01, bez polí „Nahrazuje“ a „Nahrazena“. Vyhledávač PKN, heslo „ISO 3795“ (10.10.2026): s číslem 3795 jen tato jedna karta. V katalogu iTeh (odečet 10.10.2026 a znovu 16.11.2026) má ISO 3795:1989 stav „Published“ a etapu „9093 – International Standard confirmed“ zahájenou 03.03.2025 — tehdy skončilo pravidelné přezkoumání potvrzením normy (datum 29.08.2026 v poli „Completion Date“ stojí stejně na kartách jiných norem ISO a není datem potvrzení).

CO TATO NORMA POPISUJE. ISO 3795:1989 (kap. 1): metoda stanovení rychlosti vodorovného hoření materiálů používaných v kabině (prostoru pro osoby) silničních vozidel — osobních a nákladních automobilů, kombi, autobusů — a zemědělských a lesnických traktorů a strojů po působení malého plamene. Umožňuje zkoušet materiály a díly výbavy interiéru samostatně nebo v sestavě, do tloušťky 13 mm, a slouží k hodnocení jednotnosti výrobních šarží z hlediska hořlavosti. Vzhledem k rozdílům mezi podmínkami ve vozidle (použití a poloha, podmínky používání, zdroj zapálení) a podmínkami zkoušky není metoda vhodná k hodnocení všech skutečných vlastností hoření ve vozidle. Druhé vydání (1989) nahradilo vydání z roku 1976 a rozšířilo předmět o zemědělské a lesnické traktory a stroje; normu připravily komise ISO/TC 22 a ISO/TC 23. Podle úvodu vychází hodnocení z předpokladu, že požár v kabině je málo pravděpodobný, je-li rychlost hoření materiálu při působení malého plamene nulová nebo velmi malá; metoda byla založena především na americkém postupu US-FMVSS 302 a dráty podpírající vzorek byly zavedeny, aby se omezilo subjektivní hodnocení chování vzorku. Pole „Předmět“ karty PKN PN-ISO 3795:1996, celé (v překladu): „Je uvedena metoda zkoušení hořlavosti materiálů používaných v interiéru vozidel v prostoru užívaném osobami. Je stanoven princip zkoušek, přístroje a měřicí zařízení, tvar a rozměry vzorků a způsob jejich odběru. Je uveden popis zkoušek, výpočet stupně hořlavosti a údaje, které je třeba uvést v protokolu o zkoušce“ (na kartě bez tečky).

PRŮBĚH (ISO 3795:1989, kap. 3–8 — text čten téměř celý). Rychlost hoření je podíl shořelé vzdálenosti a doby jejího hoření, v mm/min. Princip: vzorek leží vodorovně v držáku tvaru písmene U a po dobu 15 s působí na jeho volný konec nízkoenergetický plamen ve spalovací komoře; zkouška zjišťuje, zda a kdy plamen zhasne, nebo dobu průchodu plamene odměřenou vzdáleností. • Přístroje: spalovací komora (nejlépe z nerezové oceli, s pozorovacím okénkem, větracími otvory ve dně a štěrbinou kolem horní části, na čtyřech nožkách 10 mm, s miskou na roztavený materiál); držák ze dvou rámů tvaru U z korozivzdorného materiálu — kolíky spodního rámu jsou zároveň měřicími body začátku a konce vzdálenosti hoření; podpěra z žáruvzdorných drátů o průměru 0,25 mm po 25 mm; spodní strana vzorku 178 mm nade dnem, přední hrana držáku 22 mm od konce komory, boky držáku 50 mm od stěn komory; Bunsenův hořák o vnitřním průměru 9,5 mm, ústí 19 mm pod středem spodní hrany otevřeného konce vzorku; plyn o výhřevnosti přibližně 38 MJ/m³ (např. zemní plyn); kovový hřeben nejméně 110 mm, 7–8 hladkých zaoblených zubů na 25 mm; stopky s přesností 0,5 s. Komoru lze postavit do digestoře o objemu 20–110krát větším než komora, s žádným rozměrem větším než 2,5násobek ostatních; svislá rychlost vzduchu měřená 100 mm před místem komory a za ním — 0,1–0,3 m/s. • Vzorky: tvar a rozměry z obrázku 6 (délka 356 mm), tloušťka rovná tloušťce výrobku, nejvýše 13 mm (tlustší výrobek se mechanicky zeslabí ze strany neobrácené do kabiny). Pokud to rozměry výrobku nedovolují: při šířce 3–60 mm délka 356 mm (zkouší se v šířce výrobku), při šířce 60–100 mm délka nejméně 138 mm; užší než 60 mm a kratší než 356 mm, o šířce 60–100 mm a kratší než 138 mm a užší než 3 mm se touto metodou nezkoušejí. Nejméně pět vzorků; závisí-li rychlost hoření na směru v materiálu, odebírají se vzorky tak, aby se změřila rychlost největší. Z materiálu v balících se vyřízne úsek nejméně 500 mm po celé šířce a vzorky nejméně 100 mm od okraje a ve stejných vzdálenostech. Kompozitní materiály se zkoušejí jako homogenní; vrstvy, které nejsou kompozitem, ležící v hloubce 13 mm od strany kabiny, se zkoušejí každá zvlášť. • Kondicionování: nejméně 24 h a nejvýše 7 dní při 23 ± 2 °C a relativní vlhkosti 50 ± 5 %, až do okamžiku zkoušky. • Zkouška: vzorky s vlasem nebo flórem pročesat dvakrát proti vlasu; vzorek umístit stranou obrácenou do kabiny dolů, k plameni; plamen 38 mm při uzavřeném přívodu vzduchu do hořáku, před první zkouškou nechat hořet nejméně 1 min; zasunout držák, po 15 s uzavřít plyn; měření doby od okamžiku, kdy základna plamene mine první měřicí bod, se sledováním strany hořící rychleji; konec — když plamen dojde k poslednímu bodu nebo zhasne dříve (pak se měří shořelá vzdálenost k místu zhasnutí; shořelá část je rozložená na povrchu nebo uvnitř). Pokud se vzorek nevznítí, po uhašení hořáku nehoří nebo zhasne před prvním bodem, uvádí se v protokolu rychlost 0 mm/min. Před další zkouškou mají mít komora a držák nejvýše 30 °C. • Výsledek: B = s/t × 60 [mm/min], kde s — shořelá vzdálenost v mm, t — doba hoření této vzdálenosti v s.

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. Zaprvé — směr v materiálu: u materiálu s různou rychlostí v různých směrech norma přikazuje umístit vzorky tak, aby se změřila rychlost NEJVĚTŠÍ; vzorek vyříznutý „prostě podélně“ dává nižší výsledek vyhovující požadavku. Zadruhé — strana k plameni: zkouší se strana obrácená do kabiny, směrovaná dolů; obrácený vzorek měří jiný povrch. Zatřetí — materiál s vlasem nepročesaný proti vlasu hoří jinak. Začtvrté — „0 mm/min“ znamená vzorek, který se nevznítil nebo zhasl před prvním měřicím bodem; nesmí se zapsat, když plamen prošel prvním bodem a zhasl později — pak se počítá rychlost ze vzdálenosti ke zhasnutí. Zapáté — vrstvy: vrstvený výrobek, který není kompozitem, se zkouší vrstvu po vrstvě do hloubky 13 mm, ne jako celek. Zašesté — opakování na horké komoře (nad 30 °C) hoření urychluje.

CO NEUVÁDÍME. Rozměry spalovací komory a držáku z obrázků 1–5 a šířku vzorku z obrázku 6 (odečetli jsme jen délku 356 mm), obsah protokolu o zkoušce ani požadavky na přípustnou rychlost hoření — norma uvádí metodu a meze stanoví předpisy a specifikace odběratelů (např. předpisy EHK OSN), které jsme zde nečetli.

Princip metody

Vzorek materiálu interiéru vozidla (tloušťka do 13 mm) se upevní vodorovně v držáku tvaru písmene U stranou obrácenou do kabiny dolů a po dobu 15 s se na jeho volný konec působí plamenem Bunsenova hořáku o výšce 38 mm v normalizované spalovací komoře; měří se doba průchodu plamene mezi měřicími body nebo shořelá vzdálenost ke zhasnutí. Rychlost hoření B = s/t × 60 v mm/min; nevznícení nebo zhasnutí před prvním bodem = 0 mm/min (ISO 3795:1989, kap. 4, 7, 8).

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav k 16.11.2026)PN-ISO 3795:1996 (polská verze) platná; zavádí ISO 3795:1989, potvrzenou při přezkoumání ISO (etapa 9093 od 03.03.2025, katalog iTeh)
Plamen (5.3, 5.4, 7.3, 7.4)Bunsenův hořák vnitř. Ø 9,5 mm, plamen 38 mm při uzavřeném přívodu vzduchu, plyn cca 38 MJ/m³ (např. zemní); působení 15 s; stabilizace nejméně 1 min před první zkouškou
Vzorek (6.1, 6.2)délka 356 mm, tloušťka výrobku ≤ 13 mm; nejméně 5 vzorků ve směru největší rychlosti hoření; minimální rozměry: šířka 3–60 mm → délka 356 mm; 60–100 mm → nejméně 138 mm
Kondicionování (6.3)nejméně 24 h, nejvýše 7 dní, 23 ± 2 °C, relativní vlhkost 50 ± 5 %
Držák a komora (5.1, 5.2)dráty Ø 0,25 mm po 25 mm; spodní strana vzorku 178 mm nade dnem; ústí hořáku 19 mm pod spodní hranou konce vzorku; držák 22 mm od konce komory, 50 mm od stěn
Výsledek (kap. 8)B = s/t × 60 mm/min (s — shořelá vzdálenost, mm; t — doba, s); nevznícení nebo zhasnutí před prvním bodem — 0 mm/min; komora a držák ≤ 30 °C před další zkouškou
Digestoř (5.7)objem 20–110krát větší než komora; žádný rozměr větší než 2,5násobek ostatních; rychlost vzduchu 0,1–0,3 m/s

Norma

Označení normy
PN-ISO 3795:1996 (polská verze; zavádí ISO 3795:1989 [IDT])
Název (PL)
Pojazdy drogowe oraz ciągniki, maszyny rolnicze i leśne — Określanie palności materiałów stosowanych wewnątrz pojazdów
Název (EN)
Road vehicles, and tractors and machinery for agriculture and forestry — Determination of burning behaviour of interior materials

Postup krok za krokem

  1. Odběr a příprava vzorků

    Nejméně 5 vzorků ve směru největší rychlosti hoření; z balíků — úsek ≥ 500 mm po celé šířce, vzorky ≥ 100 mm od okraje; tloušťka ≤ 13 mm (zeslabení ze strany neobrácené do kabiny).

  2. Kondicionování

    23 ± 2 °C, 50 ± 5 % relativní vlhkosti, od 24 h do 7 dní, až do zkoušky.

    ⏱ Čas: 24 h – 7 dní • 🌡 Teplota: 23 ± 2 °C

  3. Příprava ke zkoušce

    Vzorky s vlasem pročesat dvakrát proti vlasu; vzorek v držáku stranou obrácenou do kabiny dolů; plamen 38 mm, přívod vzduchu uzavřen, stabilizace ≥ 1 min.

  4. Zapálení

    Zasunout držák tak, aby konec vzorku byl v plameni; po 15 s uzavřít plyn.

    ⏱ Čas: 15 s

  5. Měření

    Doba od průchodu základny plamene prvním měřicím bodem k poslednímu bodu nebo ke zhasnutí (pak změřit shořelou vzdálenost); sledovat stranu hořící rychleji.

  6. Výsledek a další zkouška

    B = s/t × 60 mm/min; nevznícení nebo zhasnutí před prvním bodem — 0 mm/min. Před další zkouškou komora a držák ≤ 30 °C. PN-ISO 3795:1996 platná (stav k 16.11.2026).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Spalovací komora s držákem vzorku a miskouNejlépe nerezová ocel; pozorovací okénko; větrací otvory ve dně a štěrbina nahoře; držák ze dvou rámů U s kolíky (měřicí body) a žáruvzdornými dráty Ø 0,25 mm po 25 mm—
Bunsenův hořák a plynvnitř. Ø 9,5 mm; plyn o výhřevnosti cca 38 MJ/m³ (např. zemní plyn)—
Kovový hřebenNejméně 110 mm, 7–8 hladkých zaoblených zubů na 25 mm — k pročesání materiálů s vlasem—
StopkyPřesnost 0,5 s—
Digestoř (volitelně)Objem 20–110krát větší než komora, rychlost vzduchu 0,1–0,3 m/s—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Hořlavý plyn pro hořák—Výhřevnost přibližně 38 MJ/m³, např. zemní plyn (5.4)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-ISO 3795:1996 (polská verze; zavádí ISO 3795:1989 [IDT]) — „Road vehicles, and tractors and machinery for agriculture and forestry — Determination of burning behaviour of interior materials“.

Jak tato metoda funguje?

Vzorek materiálu interiéru vozidla (tloušťka do 13 mm) se upevní vodorovně v držáku tvaru písmene U stranou obrácenou do kabiny dolů a po dobu 15 s se na jeho volný konec působí plamenem Bunsenova hořáku o výšce 38 mm v normalizované spalovací komoře; měří se doba průchodu plamene mezi měřicími body nebo shořelá vzdálenost ke zhasnutí. Rychlost hoření B = s/t × 60 v mm/min; nevznícení nebo zhasnutí před prvním bodem = 0 mm/min (ISO 3795:1989, kap.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav k 16.11.2026): PN-ISO 3795:1996 (polská verze) platná; zavádí ISO 3795:1989, potvrzenou při přezkoumání ISO (etapa 9093 od 03.03.2025, katalog iTeh); Plamen (5.3, 5.4, 7.3, 7.4): Bunsenův hořák vnitř. Ø 9,5 mm, plamen 38 mm při uzavřeném přívodu vzduchu, plyn cca 38 MJ/m³ (např. zemní); působení 15 s; stabilizace nejméně 1 min před první zkouškou; Vzorek (6.1, 6.2): délka 356 mm, tloušťka výrobku ≤ 13 mm; nejméně 5 vzorků ve směru největší rychlosti hoření; minimální rozměry: šířka 3–60 mm → délka 356 mm; 60–100 mm → nejméně 138 mm; Kondicionování (6.3): nejméně 24 h, nejvýše 7 dní, 23 ± 2 °C, relativní vlhkost 50 ± 5 %.

Jak dlouho zkouška trvá?

Doby uvedené u jednotlivých etap dávají dohromady přibližně 1 dní. Postup zahrnuje 6 kroků.

Jaké vybavení je potřeba?

Spalovací komora s držákem vzorku a miskou, Bunsenův hořák a plyn, Kovový hřeben, Stopky, Digestoř (volitelně).

Kde se tato zkouška používá?

Materiály a díly výbavy kabiny osobních a nákladních automobilů, kombi a autobusů a zemědělských a lesnických traktorů a strojů (ISO 3795:1989, kap. 1); Hodnocení jednotnosti výrobních šarží z hlediska hořlavosti; ne hodnocení skutečného požárního chování ve vozidle.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Otevřený plamen a hořlavý plyn — zkouška v komoře, podle potřeby v digestoři s řízenou rychlostí vzduchu; hasicí přístroj na dosah; Produkty hoření plastů a pěn dráždí dýchací cesty — větrání (norma zdůvodňuje omezení rychlosti vzduchu v digestoři nepohodlím obsluhy od produktů hoření); Roztavený hořící materiál odkapává — miska na dně komory, rukavice a ochrana očí.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-ISO 3795.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí