⚡ Hořlavost materiálů v elektrotechnických výrobcích — zkušební plamen 50 W: metoda A (vodorovný vzorek, lineární rychlost hoření) a metoda B (svislý vzorek, samozhášivost, hořící kapky), materiály se zdánlivou hustotou nad 250 kg/m³, PN-EN 60695-11-10

Elektronika a EMC PN-EN 60695-11-10

Ve zkratce

Srovnání hořlavosti materiálů používaných v elektrotechnických výrobcích na malém vzorku-tyčce pod plamenem jmenovitého výkonu 50 W: v metodě A (vodorovný vzorek) se měří lineární rychlost hoření, v metodě B (svislý vzorek) doby plamenného hoření a žhnutí po oddálení plamene, rozsah shoření a hořící kapky, tedy zda materiál sám zhasne; výsledek je klasifikací materiálu, ne hodnocením nebezpečí požáru výrobku. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 60695-11-10:2014-02 (anglická verze; EN 60695-11-10:2013, IEC 60695-11-10:2013 IDT) s opravou PN-EN 60695-11-10:2014-02/AC:2017-08; STAV (stav k 20.11.2026): PN-EN 60695-11-10:2014-02 platná (anglická verze), s opravou AC:2017-08; PN-EN 60695-11-10:2002 a její změna A1:2005 zrušeny a nahrazeny vydáním 2014-02. Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Plasty a elektroizolační materiály pro elektrotechnické výrobky — kontrola kvality, předběžný výběr materiálů, ověřování třídy hořlavosti (kapitola 1).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN 60695-11-10:2014-02 (anglická verze; EN 60695-11-10:2013, IEC 60695-11-10:2013 IDT) s opravou PN-EN 60695-11-10:2014-02/AC:2017-08
  • Kategorie: Elektronika a EMC
  • Kroky postupu: 5
  • STAV (stav k 20.11.2026): PN-EN 60695-11-10:2014-02 platná (anglická verze), s opravou AC:2017-08; PN-EN 60695-11-10:2002 a její změna A1:2005 zrušeny a nahrazeny vydáním 2014-02
  • Vydání (z karty PKN): PN-EN 60695-11-10:2014-02, anglická verze; vydána 13-02-2014, 46 stran, KT 65 pro zkoušky vlivů prostředí na elektrické výrobky, ICS 29.020, 13.220.40; zavádí EN 60695-11-10:2013 a IEC 60695-11-10:2013 [IDT]; směrnice 2014/35/EU
  • Plamen a vzorek (kap. 1, 4): plamen jmenovitého výkonu 50 W (hořák podle IEC 60695-11-4); tyčka vodorovná (metoda A) nebo svislá (metoda B); materiály se zdánlivou hustotou > 250 kg/m³

Přehled

STAV (stav k 20.11.2026). Karta PKN PN-EN 60695-11-10:2014-02 (anglická verze) nemá záhlaví „Zrušena“ — norma je PLATNÁ: vydána 13-02-2014, 46 stran, KT 65 Zkoušky elektrických výrobků vlivem prostředí, ICS 29.020 a 13.220.40, „Zavádí: EN 60695-11-10:2013 [IDT], IEC 60695-11-10:2013 [IDT]“, „Směrnice: 2014/35/EU“, „Nahrazuje: PN-EN 60695-11-10:2002/A1:2005 - polská verze, PN-EN 60695-11-10:2002 - polská verze“, „Doplňkové prvky: PN-EN 60695-11-10:2014-02/AC:2017-08E“; polskou verzi vydání 2014-02 katalog nemá (karta „…p“ neexistuje). Pole „Předmět“ karty shrnuje kapitolu 1, ale hovoří o materiálech „o zdánlivé hustotě nejméně 250 kg/m3“, zatímco text IEC 2013 o hustotě větší než 250 kg/m³ (materiály o hustotě 250 kg/m³ a menší odkazuje na ISO 9772). Karta PN-EN 60695-11-10:2002 (polská verze) — „Zrušena a nahrazena PN-EN 60695-11-10:2014-02“. Stránka IEC: IEC 60695-11-10:2013, vydání 2.0, vydáno 2013-05-21, 74 stran, datum stability 2028.

CO TATO NORMA POPISUJE. Máme ukázku IEC 60695-11-10:2013 (vydání 2.0, 2013-05, se zapracovanou opravou ze září 2014) — od obálky po bod 6.10 (strana 13). Předmět (kap. 1): laboratorní zkoušky malého měřítka pro srovnání chování různých materiálů používaných v elektrotechnických výrobcích při požáru, když jsou vzorky ve tvaru tyčky umístěné svisle nebo vodorovně vystaveny malému plameni o jmenovitém tepelném výkonu 50 W; metody stanoví lineární rychlost hoření nebo schopnost materiálu samozhášet. Týkají se pevných a lehčených materiálů se zdánlivou hustotou větší než 250 kg/m³ (podle ISO 845). Metoda A — vodorovná zkouška, lineární rychlost hoření; metoda B — svislá zkouška, zda materiál sám zhasne. Poznámka 1: materiály s hustotou 250 kg/m³ a menší se zkoušejí podle ISO 9772 a tenké materiály, které se v metodě B deformují nebo shoří k držáku — podle ISO 9773. Klasifikace z 8.4 a 9.4 slouží ke kontrole kvality, předběžnému výběru dílčích materiálů a ověřování požadované minimální třídy hořlavosti materiálů v koncových výrobcích (pokyny k výběru — IEC 60695-1-30). Je to základní bezpečnostní publikace (IEC Guide 104, ISO/IEC Guide 51): její požadavky platí jen tehdy, když ji cituje norma výrobku; používá se spolu s IEC 60695-11-4 (hořák). Předmluva: druhé vydání nahradilo konsolidovanou verzi z roku 2003 jako technickou novelu — sjednocení s IEC 60695-11-20, rozměry vzorků v kap. 7, nové body 9.1.4 (kondicionování bavlněných podložek) a 9.2.4 (hodnocení „shoření k držáku“).

PRINCIP, VÝZNAM A PŘÍSTROJE (kap. 3–6 ukázky). Obdélníková tyčka se upevní za jeden konec vodorovně nebo svisle a volný konec se vystaví zkušebnímu plameni. Ve vodorovné poloze se hodnotí lineární rychlost hoření (v normě v mm/min); ve svislé — doba plamenného hoření po oddálení plamene, doba žhnutí, rozsah shoření a odkapávání hořících částic. Výsledky vodorovné (HB) a svislé metody (V) nejsou rovnocenné a žádná neodpovídá zkouškám 5VA a 5VB z IEC 60695-11-20, kde má plamen 500 W. Výsledky nelze použít jako jediný popis nebezpečí požáru materiálu za podmínek skutečného požáru; chování při požáru ovlivňují hustota, anizotropie a tloušťka vzorku. Když se vzorek od plamene smršťuje nebo deformuje bez vznícení, zkoušejí se další vzorky téže tloušťky, a nelze-li platný výsledek získat, materiál v této tloušťce není pro tyto metody vhodný (pro tenké ohebné materiály — ISO 9773). Hořlavost některých plastů se v čase mění, proto se doporučují zkoušky před kondicionováním a po něm; přednostní kondicionování v peci — 168 h ± 2 h při 70 °C ± 2 °C (jiné po dohodě, uvedené v protokolu). Přístroje: digestoř nebo komora o objemu nejméně 0,5 m³, bez průvanu, s tmavými stěnami, s osvětlením v místě vzorku pod 20 lx, s odtahem vypnutým během zkoušky a zapnutým ihned po ní; hořák podle IEC 60695-11-4; stojan s držáky; časoměr s rozlišením 0,5 s nebo lepším; milimetrové měřítko; drátěná síťka (cca 20 ok na 25 mm, ocelový drát 0,40–0,45 mm, čtverce cca 125 mm); kondicionovací komora 23 °C ± 2 °C a 50 % ± 10 % relativní vlhkosti; mikrometr s rozlišením 0,01 mm (vzorky tloušťky 0,25 mm a více) nebo 0,001 mm (tenčí); podpěrný držák HB pro vzorky, které se samy neudrží; exsikátor s bezvodým chloridem vápenatým (23 °C ± 2 °C, relativní vlhkost nejvýše 20 %). Obsah ohlašuje třídy HB, HB40 a HB75 v metodě A (8.4) a tabulku kritérií svislé klasifikace v metodě B (9.4, tabulka 2).

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. Zaprvé — metoda: výsledky vodorovné (HB) a svislé (V) metody nejsou rovnocenné — materiál klasifikovaný vodorovně tím nemá žádnou svislou třídu; protokol musí uvést metodu a třídu. Zadruhé — tloušťka a kondicionování: třída se týká zkoušené tloušťky a hořlavost části plastů se s časem mění, proto norma doporučuje zkoušky před kondicionováním v peci (168 h, 70 °C) a po něm; výsledek ze silnějšího vzorku se nepřenáší na tenčí díl. Zatřetí — tenké a lehké materiály: vzorek, který se smršťuje nebo shoří k držáku, nedává touto metodou platný výsledek — vhodné jsou ISO 9773 (tenké ohebné) nebo ISO 9772 (hustota do 250 kg/m³); při hustotě rovné 250 kg/m³ rozhodují pole „Předmět“ karty PKN a text normy různě. Začtvrté — vydání: vydání 2013 nahradilo konsolidovanou verzi z roku 2003 jako technickou revizi — s rozměry vzorků v kapitole 7, kondicionováním bavlněných podložek (9.1.4) a hodnocením „shoření k upínací svorce“ (9.2.4), takže výsledek podle vydání 2002 se změnou A1:2005 nemusí být srovnatelný. Zapáté — hodnocení rizika: třída materiálu neříká nic o nebezpečí požáru výrobku ve skutečném požáru.

CO NEUVÁDÍME. Ukázka končí bodem 6.10: neuvádíme pec s oběhem vzduchu a bavlněné podložky (6.11, 6.12), rozměry vzorků a tolerance tloušťky (kap. 7, tabulka 1), průběh metody A a její třídy HB, HB40, HB75 (kap. 8), průběh metody B, klasifikační kritéria z tabulky 2 a podmínky opakování zkoušky (kap. 9), protokoly (8.5, 9.5) ani preciznost (přílohy A a B).

Princip metody

Vzorek-tyčka ze zkoušeného materiálu se upevní za jeden konec vodorovně (metoda A) nebo svisle (metoda B) a k volnému konci se přiloží plamen hořáku jmenovitého výkonu 50 W. V metodě A se měří lineární rychlost hoření; v metodě B doby plamenného hoření a žhnutí po oddálení plamene, rozsah shoření a odkapávání hořících částic, což rozhoduje o třídě samozhášivosti. Doby přiložení plamene, rozměry vzorků a kritéria tříd NEUVÁDÍME — ukázka končí před kapitolou 7.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav k 20.11.2026)PN-EN 60695-11-10:2014-02 platná (anglická verze), s opravou AC:2017-08; PN-EN 60695-11-10:2002 a její změna A1:2005 zrušeny a nahrazeny vydáním 2014-02
Vydání (z karty PKN)PN-EN 60695-11-10:2014-02, anglická verze; vydána 13-02-2014, 46 stran, KT 65 pro zkoušky vlivů prostředí na elektrické výrobky, ICS 29.020, 13.220.40; zavádí EN 60695-11-10:2013 a IEC 60695-11-10:2013 [IDT]; směrnice 2014/35/EU
Plamen a vzorek (kap. 1, 4)plamen jmenovitého výkonu 50 W (hořák podle IEC 60695-11-4); tyčka vodorovná (metoda A) nebo svislá (metoda B); materiály se zdánlivou hustotou > 250 kg/m³
Kondicionování (5.5, 6.7)komora 23 °C ± 2 °C a 50 % ± 10 % vlhkosti; přednostní pec: 168 h ± 2 h při 70 °C ± 2 °C
Zkušební komora (6.1)nejméně 0,5 m³, bez průvanu, tmavé stěny, osvětlení v místě vzorku < 20 lx, odtah vypnutý během zkoušky

Norma

Označení normy
PN-EN 60695-11-10:2014-02 (anglická verze; EN 60695-11-10:2013, IEC 60695-11-10:2013 IDT) s opravou PN-EN 60695-11-10:2014-02/AC:2017-08
Název (PL)
Badanie zagrożenia ogniowego — Część 11-10: Płomienie probiercze — Metody badania płomieniem probierczym 50 W przy poziomym i pionowym ustawieniu próbki
Název (EN)
Fire hazard testing — Part 11-10: Test flames — 50 W horizontal and vertical flame test methods

Postup krok za krokem

  1. Vzorky a kondicionování

    Tyčky ze zkoušeného materiálu; kondicionování při 23 °C ± 2 °C a 50 % ± 10 % a u metody B také v peci (přednostně 168 h při 70 °C); rozměry vzorků (kap. 7) NEUVÁDÍME.

  2. Příprava pracoviště

    Komora bez průvanu, odtah vypnutý, hořák podle IEC 60695-11-4 nastavený na plamen 50 W.

  3. Metoda A — vodorovný vzorek

    Přiložení plamene k volnému konci, měření lineární rychlosti hoření (mm/min); průběh a třídy HB, HB40, HB75 NEUVÁDÍME.

  4. Metoda B — svislý vzorek

    Přiložení plamene k volnému konci, měření dob hoření a žhnutí, pozorování hořících kapek (bavlněné podložky — 6.12, mimo ukázku); kritéria z tabulky 2 NEUVÁDÍME.

  5. Výsledek

    Třída materiálu pro zkoušenou tloušťku a způsob kondicionování; po zkoušce zapnutí odtahu.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Laboratorní hořákPodle IEC 60695-11-4 (zkušební plamen 50 W); parametry hořáku NEUVÁDÍME—
Digestoř nebo zkušební komora≥ 0,5 m³, bez průvanu, tmavé stěny, < 20 lx v místě vzorku—
Stojan s držáky, držák HB, drátěná síťkaSíťka cca 20 ok na 25 mm, ocelový drát 0,40–0,45 mm, čtverce cca 125 mm—
Časoměr, měřítko, mikrometrČasoměr ≤ 0,5 s; milimetrové měřítko; mikrometr 0,01 mm nebo 0,001 mm (vzorky tenčí než 0,25 mm)—
Kondicionovací komora, pec, exsikátor23 °C ± 2 °C a 50 % ± 10 %; pec — přednostně 168 h při 70 °C; exsikátor s bezvodým CaCl₂—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Chlorid vápenatý bezvodý10043-52-4Sušidlo v exsikátoru (23 °C ± 2 °C, relativní vlhkost ≤ 20 %) — 6.10

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN 60695-11-10:2014-02 (anglická verze; EN 60695-11-10:2013, IEC 60695-11-10:2013 IDT) s opravou PN-EN 60695-11-10:2014-02/AC:2017-08 — „Fire hazard testing — Part 11-10: Test flames — 50 W horizontal and vertical flame test methods“.

Jak tato metoda funguje?

Vzorek-tyčka ze zkoušeného materiálu se upevní za jeden konec vodorovně (metoda A) nebo svisle (metoda B) a k volnému konci se přiloží plamen hořáku jmenovitého výkonu 50 W. V metodě A se měří lineární rychlost hoření; v metodě B doby plamenného hoření a žhnutí po oddálení plamene, rozsah shoření a odkapávání hořících částic, což rozhoduje o třídě samozhášivosti.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav k 20.11.2026): PN-EN 60695-11-10:2014-02 platná (anglická verze), s opravou AC:2017-08; PN-EN 60695-11-10:2002 a její změna A1:2005 zrušeny a nahrazeny vydáním 2014-02; Vydání (z karty PKN): PN-EN 60695-11-10:2014-02, anglická verze; vydána 13-02-2014, 46 stran, KT 65 pro zkoušky vlivů prostředí na elektrické výrobky, ICS 29.020, 13.220.40; zavádí EN 60695-11-10:2013 a IEC 60695-11-10:2013 [IDT]; směrnice 2014/35/EU; Plamen a vzorek (kap. 1, 4): plamen jmenovitého výkonu 50 W (hořák podle IEC 60695-11-4); tyčka vodorovná (metoda A) nebo svislá (metoda B); materiály se zdánlivou hustotou > 250 kg/m³; Kondicionování (5.5, 6.7): komora 23 °C ± 2 °C a 50 % ± 10 % vlhkosti; přednostní pec: 168 h ± 2 h při 70 °C ± 2 °C.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Laboratorní hořák, Digestoř nebo zkušební komora, Stojan s držáky, držák HB, drátěná síťka, Časoměr, měřítko, mikrometr, Kondicionovací komora, pec, exsikátor.

Kde se tato zkouška používá?

Plasty a elektroizolační materiály pro elektrotechnické výrobky — kontrola kvality, předběžný výběr materiálů, ověřování třídy hořlavosti (kapitola 1).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Otevřený plamen a zplodiny plastů — zkouška v uzavřené komoře a odtah se zapíná ihned po zkoušce, aby se odstranily produkty hoření, které mohou být toxické (6.1); Norma připomíná, že pravidla BOZP a právní omezení stanoví uživatel před zahájením zkoušek (úvod); VĚCNÁ POZNÁMKA: třída podle metody A (HB) není třídou podle metody B (V) a není hodnocením nebezpečí požáru výrobku.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 60695-11-10.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí