📏 Zvukoměry — požadavky a třídy přesnosti, PN-EN 61672-1

Metrologie PN-EN 61672-1

Ve zkratce

Norma stanoví elektroakustické požadavky na tři druhy přístrojů pro měření zvuku: konvenční zvukoměr, to jest s časovým vážením, integrační-průměrující a integrační. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 61672-1:2014-03 (dostupná v POLSKÉ a anglické verzi; zavádí EN 61672-1:2013 [IDT] a IEC 61672-1:2013 [IDT]); Druhy přístrojů: TŘI měřené veličiny: zvukoměr s časovým vážením (hladina při exponenciálním časovém vážení), integrační-průměrující (ekvivalentní hladina), integrační (hladina expozice zvuku). Karta upozorňuje, že JEDEN přístroj může měřit kteroukoli nebo všechny z nich. Postup zahrnuje 6 kroků; oblasti použití: Volba přístroje pro měření hluku na pracovištích a v životním prostředí, Ověření, zda vlastněný zvukoměr odpovídá třídě požadované metodickou normou nebo předpisem, Nákupní specifikace měřicích přístrojů pro akustickou laboratoř.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN 61672-1:2014-03 (dostupná v POLSKÉ a anglické verzi; zavádí EN 61672-1:2013 [IDT] a IEC 61672-1:2013 [IDT])
  • Kategorie: Metrologie
  • Kroky postupu: 6
  • Druhy přístrojů: TŘI měřené veličiny: zvukoměr s časovým vážením (hladina při exponenciálním časovém vážení), integrační-průměrující (ekvivalentní hladina), integrační (hladina expozice zvuku). Karta upozorňuje, že JEDEN přístroj může měřit kteroukoli nebo všechny z nich
  • Veličina pro hodnocení expozice: Ekvivalentní hladina — z ní se vypočítá hladina expozice; hladina s časovým vážením a špičková C jsou jiné veličiny
  • Třídy přesnosti: DVĚ: třída 1 a třída 2. Podle karty: tytéž cílové hodnoty a rozdíly se týkají hlavně mezí přijatelnosti A ROZSAHU PROVOZNÍCH TEPLOT; meze pro třídu 2 jsou rovny mezím třídy 1 nebo větší

Přehled

STAV (stav k 14.11.2026). PN-EN 61672-1:2014-03 „Elektroakustika -- Zvukoměry -- Část 1: Požadavky“ — anglická verze zveřejněná 03.03.2014 (60 stran) a polská verze zveřejněná 01.10.2015 (54 strany), KT 105, zavádí EN 61672-1:2013 [IDT] a IEC 61672-1:2013 [IDT], nahrazuje PN-EN 61672-1:2005 spolu s opravou PN-EN 61672-1:2005/Ap1:2007 (polské verze); žádná ze dvou katalogových karet PKN nemá datum zrušení ani pole „Nahrazena“ — vydání platné. Katalog vydavatele (iTeh) neukazuje novější vydání IEC 61672-1 ani návrh (14.11.2026). Podle předmluvy je IEC 61672-1:2013 druhé vydání, které nahradilo první vydání z roku 2002 jako technická revize; změnilo kritérium shody: přístroj splňuje požadavek, když naměřené odchylky od cílových hodnot nepřekračují meze přijatelnosti a nejistota měření nepřekračuje největší přípustnou nejistotu — obě stanovené pro pravděpodobnost pokrytí 95 %.

TŘI DRUHY PŘÍSTROJŮ, JEDEN MŮŽE SPOJOVAT VŠECHNY. Katalogová karta PKN v POLSKÉ verzi uvádí rozlišení doslova (v překladu): „V této části IEC 61672 jsou uvedeny požadavky na elektroakustické vlastnosti tří druhů přístrojů pro měření zvuku: • zvukoměru s časovým vážením, který měří kmitočtově vážené hladiny zvuku při exponenciálním časovém vážení: • integračního-průměrujícího zvukoměru, který měří kmitočtově váženou ekvivalentní hladinu zvuku; • integračního zvukoměru, který měří kmitočtově váženou hladinu expozice zvuku“. Jde o tři různé MĚŘENÉ VELIČINY, ale ne o tři oddělené výrobky — karta výslovně uvádí: „Bylo konstatováno, že jediným přístrojem lze měřit kteroukoli nebo všechny ze tří uvedených veličin“. Současný zvukoměr je obvykle uvádí všechny; jde o to vědět, KTEROU z nich odečítat pro hodnocení expozice. Hladina expozice hluku se vypočítá z ekvivalentní hladiny; hladina s časovým vážením a špičková hladina zvuku C (5.13) jsou jiné veličiny, odečítané tehdy, když je vyžaduje limitní hodnota.

PROČ JSOU POŽADAVKY NA PŘÍSTROJ SAMOSTATNOU NORMOU. Metody měření hluku — jako PN-EN ISO 9612, popsaná v samostatném záznamu — odkazují na třídu přístroje jednou větou, místo aby u sebe opakovaly desítky stran elektroakustických požadavků. Díky tomu změna požadavků na zvukoměry nevyžaduje změnu všech metodických norem a laboratoř má jedno místo, kde ověří, co znamená „třída 1“.

DVĚ TŘÍDY PŘESNOSTI A V ČEM SE LIŠÍ. Polská karta to říká přímo a jinak, než se obvykle opakuje (v překladu): „V této normě jsou stanoveny dvě třídy přesnosti: třída 1 a třída 2. V zásadě jsou v požadavcích na zvukoměry třídy 1 a třídy 2 uvedeny tytéž cílové hodnoty a rozdíly se týkají hlavně mezí přijatelnosti a rozsahu provozních teplot. Meze přijatelnosti stanovené pro třídu 2 jsou rovny odpovídajícím hodnotám stanoveným pro třídu 1 nebo větší“. Z toho plyne praktická věc, kterou je snadné přehlédnout: třídy se neliší tím, K ČEMU přístroj směřuje, ale tím, o kolik se smí odchýlit — a PŘI JAKÉ TEPLOTĚ si zachovává deklarované vlastnosti. Zvukoměr třídy 2 použitý v zimě venku tedy může překročit své požadavky z důvodu, který nemá s akustikou nic společného. Volba třídy není otázkou pečlivosti, ale požadavkem metody: požaduje-li metodická norma nebo předpis třídu 1, nestane se přístroj třídy 2 přípustným tím, že je funkční a kalibrovaný.

VZTAH KE KALIBRACI. Shoda s požadavky normy je vlastností TYPU přístroje, potvrzovanou zkouškami, a stav konkrétního kusu je předmětem kalibrace. Zvukoměr třídy 1 po pádu nebo po letech provozu je stále „třídy 1“ ve smyslu typu, ale jeho chyby mohou překračovat přípustné. Ověření akustickým kalibrátorem před měřením a po něm kalibraci nenahrazuje — zjistí změnu citlivosti v jednom bodě, ne v celém pásmu.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Náhled textu IEC 61672-1:2013 u vydavatele zahrnuje předmluvu, úvod, předmět, odkazy a začátek definic (kap. 1–3). Meze přijatelnosti pro žádnou třídu, charakteristiky kmitočtového vážení (5.5, příloha E), časové konstanty F a S (5.8) ani rozsahy provozních teplot (6.3) jsme neviděli a neuvádíme je; hodnoty citované zpaměti nebo z materiálů výrobců nejsou citací z normy.

Princip metody

Zvukoměr převádí akustický tlak na údaj v decibelech a přitom používá filtry kmitočtového vážení a časové průměrování. Norma stanoví, jak moc se skutečná charakteristika přístroje smí odchýlit od referenční charakteristiky — zvlášť pro každou třídu přesnosti a zvlášť pro tři druhy přístrojů, protože každý z nich udává jinou veličinu: exponenciálně průměrovanou hladinu, ekvivalentní hladinu nebo integrovanou hladinu.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Druhy přístrojůTŘI měřené veličiny: zvukoměr s časovým vážením (hladina při exponenciálním časovém vážení), integrační-průměrující (ekvivalentní hladina), integrační (hladina expozice zvuku). Karta upozorňuje, že JEDEN přístroj může měřit kteroukoli nebo všechny z nich
Veličina pro hodnocení expoziceEkvivalentní hladina — z ní se vypočítá hladina expozice; hladina s časovým vážením a špičková C jsou jiné veličiny
Třídy přesnostiDVĚ: třída 1 a třída 2. Podle karty: tytéž cílové hodnoty a rozdíly se týkají hlavně mezí přijatelnosti A ROZSAHU PROVOZNÍCH TEPLOT; meze pro třídu 2 jsou rovny mezím třídy 1 nebo větší
Meze přijatelnostiNEUVÁDÍME — náhled normy končí definicemi; kritérium shody: odchylky nejvýše rovné mezím přijatelnosti a nejistota nejvýše rovná přípustné, při 95 %
Shoda typu a stav kusuTřída je vlastností TYPU; stav konkrétního přístroje potvrzuje kalibrace, ne deklarace třídy
Jazykové verzeVydání 2014-03 dostupné anglicky (60 stran, 03.03.2014) a POLSKY (54 strany, 01.10.2015); nahradilo PN-EN 61672-1:2005 spolu s opravou Ap1:2007
StavPlatná — karty PKN obou verzí bez data zrušení (ověřeno 14.11.2026)

Norma

Označení normy
PN-EN 61672-1:2014-03 (dostupná v POLSKÉ a anglické verzi; zavádí EN 61672-1:2013 [IDT] a IEC 61672-1:2013 [IDT])
Název (PL)
Elektroakustyka -- Mierniki poziomu dźwięku -- Część 1: Wymagania
Název (EN)
Electroacoustics — Sound level meters — Part 1: Specifications

Postup krok za krokem

  1. Určení měřené veličiny

    Rozhodněte, zda je potřebná hladina s časovým vážením, ekvivalentní hladina, nebo hladina expozice. Jeden přístroj může udávat všechny tři — ujistěte se, KTEROU odečítáte.

  2. Určení požadované třídy

    Ověřte v metodické normě nebo v předpisu, jakou třídu přístroje požadují. Nižší třída se nestane přípustnou funkčností kusu.

  3. Ověření shody typu

    Shodu s požadavky této normy deklaruje výrobce na základě zkoušek typu — ověřte, zda deklarace zahrnuje správné vydání normy.

  4. Kalibrace kusu

    Platný kalibrační list. Deklarace třídy se týká typu, ne stavu konkrétního přístroje po letech provozu.

  5. Ověření kalibrátorem

    Před sérií měření a po ní akustickým kalibrátorem podle IEC 60942 (citovaná norma).

  6. Záznam v protokolu

    Uveďte druh a třídu přístroje, číslo kalibračního listu a úplné označení normy s rokem.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
ZvukoměrTřída zvolená podle požadavku metodické normy; jeden přístroj může udávat všechny tři veličiny — podstatný je odečítaný parametr—
Akustický kalibrátorOvěřuje citlivost měřicí cesty v jednom kmitočtovém bodě; nenahrazuje kalibraci v celém pásmu—
Ochrana proti větruPři měření v proudícím vzduchu; korekce údajů s ochranou proti větru jsou předmětem bodu 5.3.3 normy—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Bez činidel—Dokument o požadavcích na přístroje

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN 61672-1:2014-03 (dostupná v POLSKÉ a anglické verzi; zavádí EN 61672-1:2013 [IDT] a IEC 61672-1:2013 [IDT]) — „Electroacoustics — Sound level meters — Part 1: Specifications“.

Jak tato metoda funguje?

Zvukoměr převádí akustický tlak na údaj v decibelech a přitom používá filtry kmitočtového vážení a časové průměrování. Norma stanoví, jak moc se skutečná charakteristika přístroje smí odchýlit od referenční charakteristiky — zvlášť pro každou třídu přesnosti a zvlášť pro tři druhy přístrojů, protože každý z nich udává jinou veličinu: exponenciálně průměrovanou hladinu, ekvivalentní hladinu nebo integrovanou hladinu.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Druhy přístrojů: TŘI měřené veličiny: zvukoměr s časovým vážením (hladina při exponenciálním časovém vážení), integrační-průměrující (ekvivalentní hladina), integrační (hladina expozice zvuku). Karta upozorňuje, že JEDEN přístroj může měřit kteroukoli nebo všechny z nich; Veličina pro hodnocení expozice: Ekvivalentní hladina — z ní se vypočítá hladina expozice; hladina s časovým vážením a špičková C jsou jiné veličiny; Třídy přesnosti: DVĚ: třída 1 a třída 2. Podle karty: tytéž cílové hodnoty a rozdíly se týkají hlavně mezí přijatelnosti A ROZSAHU PROVOZNÍCH TEPLOT; meze pro třídu 2 jsou rovny mezím třídy 1 nebo větší; Meze přijatelnosti: NEUVÁDÍME — náhled normy končí definicemi; kritérium shody: odchylky nejvýše rovné mezím přijatelnosti a nejistota nejvýše rovná přípustné, při 95 %.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 6 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Zvukoměr, Akustický kalibrátor, Ochrana proti větru.

Kde se tato zkouška používá?

Volba přístroje pro měření hluku na pracovištích a v životním prostředí; Ověření, zda vlastněný zvukoměr odpovídá třídě požadované metodickou normou nebo předpisem; Nákupní specifikace měřicích přístrojů pro akustickou laboratoř; Hodnocení cizího protokolu: zda druh a třída přístroje odpovídají měřené veličině.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Měření se provádí v hluku — platí stejné prostředky ochrany sluchu jako pro pracovníky měřeného pracoviště.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 61672-1.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí