🌿 Přístupná měď v minerální půdě — kolorimetrie s dikupralem nebo atomová absorpční spektrometrie při 324,8 nm, PN-R-04017
Ve zkratce
Stanovení přístupné mědi v minerální půdě jednou ze dvou metod normy: kolorimetrickou s dikupralem nebo atomovou absorpční spektrometrií, s hodnocením obsahu podle tabulky tříd závislé na těžkosti půdy. Zkouška se provádí podle normy PN-R-04017:1992 (polská verze); STAV (stav k 17.11.2026): zrušena 15-11-2012; karta bez polí „Nahrazena“ a „Nahrazuje“; nástupce v katalogu PKN není. Postup zahrnuje 4 kroky; oblasti použití: Hodnocení zásobenosti minerálních půd přístupnou mědí — tabulka tříd pro velmi lehké, lehké, střední a těžké půdy (od 0,9 do 15,0 mg/kg), Ne pro organické půdy: publikace pro ně uvádí výluh 0,5 mol/dm³ HCl a meze 6,0 a 12,0 mg/kg.
Na první pohled
- Norma: PN-R-04017:1992 (polská verze)
- Kategorie: Životní prostředí
- Kroky postupu: 4
- STAV (stav k 17.11.2026): zrušena 15-11-2012; karta bez polí „Nahrazena“ a „Nahrazuje“; nástupce v katalogu PKN není
- Vydání (z karty PKN): PN-R-04017:1992, polská verze; vydána 30-06-1992, 4 strany, KT 90 Zpracování půdy a zahradnictví, ICS 13.080.10
- Dvě metody (z karty): kolorimetrická — žlutá sloučenina mědi s dikupralem v alkoholovém roztoku, kyselé prostředí; AAS — 324,8 nm, výbojka s měděnou katodou
Přehled
STAV (stav k 17.11.2026). Karta PKN PN-R-04017:1992 (polská verze, vydána 30-06-1992, 4 strany, KT 90 Zpracování půdy a zahradnictví, ICS 13.080.10) má záhlaví „Zrušena“ a datum zrušení 15-11-2012; pole „Nahrazena“ a „Nahrazuje“ nemá. Vyhledávač PKN na hesla „przyswajalnego“ a „przyswajalnej“ (přístupný; čteno 17.11.2026) ukazuje jen normy téže řady — PN-R-04016 … PN-R-04025 z let 1992–1997 a změny PN-R-04020:1994/Az1:2004 a PN-R-04022:1996/Az1:2002 — nástupce není. Zrušenou normu PKN dále prodává (soubor a papír). Předpis, který by tuto normu uváděl jako zkušební metodu, jsme nezjistili. Text normy jsme neměli.
CO TATO NORMA POPISUJE. Předmět z katalogové karty PKN, celý: „Popsány jsou dva druhy metod: kolorimetrická metoda s dikupralem a metoda atomové absorpční spektrometrie. Kolorimetrická metoda spočívá ve spektrofotometrickém měření intenzity žlutého zbarvení sloučeniny mědi vzniklé reakcí mědi s dikupralem v alkoholovém roztoku v kyselém prostředí. Druhá metoda spočívá v selektivní absorpci záření o vlnové délce 324,8 nm emitovaného výbojkou s měděnou katodou atomy mědi“. Karta neuvádí, čím se připravuje výluh z půdy, ani zda norma obsahuje tabulku hodnocení — tabulku pro měď cituje publikace s poznámkou „Zdroj: PKN, 1992“.
VÝLUH A TECHNIKA — PODLE PUBLIKACE NÁRODNÍ CHEMICKO-ZEMĚDĚLSKÉ STANICE. W. Lipiński (Národní chemicko-zemědělská stanice), „Zásobenost půd Polska mikroelementy“ (polsky), Studia i Raporty IUNG-PIB 34(8), 2013, s. 121–131: vzorky půdy pro stanovení mikroelementů stanice odebíraly podle PN-R-04031:1997 a měď, zinek, mangan, železo a bor stanovovaly po extrakci roztokem kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 1 mol/dm³; měď v minerálních půdách — technikou AAS (tabulka 8). Společný roztok 1 mol/dm³ HCl byl zaveden v roce 1986 z iniciativy IUNG; autor: „Navzdory široké kritice byla metoda normalizována a dodnes se v praxi používá“. V letech 1965–1983 se měď extrahovala podle Westerhoffa 0,43 N kyselinou dusičnou a stanovovala kolorimetricky. Výsledek je „přístupný“ obsah v konvenčním smyslu — to, co přejde do tohoto výluhu, nikoli celkový obsah prvku v půdě.
HODNOCENÍ OBSAHU — TABULKA Z NORMY, PODLE TÉTO PUBLIKACE. Tabulka 4 publikace („Zdroj: PKN, 1992“), mg mědi na kg půdy: velmi lehká půda — nízký obsah pod 0,9, střední 0,9–2,5, vysoký nad 2,5; lehká — pod 1,6, 1,6–4,9, nad 4,9; střední — pod 2,3, 2,3–6,7, nad 6,7; těžká — pod 5,0, 5,0–15,0, nad 15,0. V letech 2009–2012 podle tohoto hodnocení mělo nízký obsah 34 %, střední 57 % a vysoký 9 % půd vyšetřených stanicemi (tabulka 9 publikace). Autor v roce 2013 píše, že jde o „aktuálně platné mezní hodnoty“; zda je stanice dnes v této podobě používají — jsme nezjistili. Pro organické půdy uvádí publikace samostatnou tabulku 7 s výluhem 0,5 mol/dm³ HCl: měď nízká pod 6,0, střední 6,0–12,0, vysoká nad 12,0 mg/kg — to není předmět této normy.
CO NEUVÁDÍME. Hmotnost vzorku, objem a dobu extrakce, způsob přípravy půdy, složení roztoku dikupralu a vlnovou délku kolorimetrického měření, pracovní podmínky spektrometru kromě vlnové délky z karty, kalibrační křivku, vzorec ani přesnost — text normy jsme neměli a publikace je nepopisuje.
Princip metody
Podle karty normy se měď stanovuje jednou ze dvou metod: kolorimetricky — spektrofotometrickým měřením žlutého zbarvení sloučeniny mědi s dikupralem v alkoholovém roztoku v kyselém prostředí — nebo atomovou absorpční spektrometrií, při níž atomy mědi pohlcují záření 324,8 nm z výbojky s měděnou katodou. Podle publikace Národní chemicko-zemědělské stanice (2013) se výluh z minerální půdy připravuje kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/dm³ a měď se stanovuje technikou AAS. Výsledek v mg/kg se hodnotí tabulkou tříd pro čtyři kategorie těžkosti půdy.
Použití
- Hodnocení zásobenosti minerálních půd přístupnou mědí — tabulka tříd pro velmi lehké, lehké, střední a těžké půdy (od 0,9 do 15,0 mg/kg)
- Ne pro organické půdy: publikace pro ně uvádí výluh 0,5 mol/dm³ HCl a meze 6,0 a 12,0 mg/kg
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| STAV (stav k 17.11.2026) | zrušena 15-11-2012; karta bez polí „Nahrazena“ a „Nahrazuje“; nástupce v katalogu PKN není |
| Vydání (z karty PKN) | PN-R-04017:1992, polská verze; vydána 30-06-1992, 4 strany, KT 90 Zpracování půdy a zahradnictví, ICS 13.080.10 |
| Dvě metody (z karty) | kolorimetrická — žlutá sloučenina mědi s dikupralem v alkoholovém roztoku, kyselé prostředí; AAS — 324,8 nm, výbojka s měděnou katodou |
| Výluh (podle publikace z roku 2013, ne z karty) | kyselina chlorovodíková 1 mol/dm³ — společný pro Cu, Zn, Mn a Fe v minerálních půdách, od roku 1986 |
| Meze tříd — velmi lehká / lehká půda (mg/kg) | velmi lehká: nízký < 0,9, střední 0,9–2,5, vysoký > 2,5; lehká: < 1,6, 1,6–4,9, > 4,9 |
| Meze tříd — střední / těžká půda (mg/kg) | střední: nízký < 2,3, střední 2,3–6,7, vysoký > 6,7; těžká: < 5,0, 5,0–15,0, > 15,0 |
Norma
- Označení normy
- PN-R-04017:1992 (polská verze)
- Název (PL)
- Analiza chemiczno-rolnicza gleby — Oznaczanie zawartości przyswajalnej miedzi
- Název (EN)
- Agricultural chemical analysis of soil — Determination of available copper content
Postup krok za krokem
-
Stav dokumentu
Karta PKN: norma zrušena 15-11-2012, bez uvedení nástupce (stav k 17.11.2026). V protokolu označení s rokem a metoda: PN-R-04017:1992, AAS nebo kolorimetrická.
-
Odběr vzorku a výluh
Vzorky podle PN-R-04031:1997; výluh z minerální půdy kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/dm³ (publikace z roku 2013). Hmotnost vzorku a podmínky NEUVÁDÍME.
-
Měření
Kolorimetricky s dikupralem (žluté zbarvení) nebo AAS při 324,8 nm (karta).
-
Hodnocení obsahu
Výsledek v mg/kg; třída se odečte z tabulky pro kategorii těžkosti půdy.
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Atomový absorpční spektrometr | Metoda AAS z karty: 324,8 nm. Druh plamene a podmínky karta neuvádí | — |
| Výbojka s měděnou katodou | Z karty — zdroj záření 324,8 nm | — |
| Spektrofotometr | Pro kolorimetrickou metodu s dikupralem. Vlnovou délku NEUVÁDÍME | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Kyselina chlorovodíková, roztok 1 mol/dm³ | 7647-01-0 | Extrakční roztok podle publikace z roku 2013, ne podle karty |
| Dikupral | — | Činidlo kolorimetrické metody (z karty): s mědí dává žlutou sloučeninu v alkoholovém roztoku, v kyselém prostředí. Koncentraci a přípravu NEUVÁDÍME |
| Standardní roztoky mědi | — | Ke kalibraci obou metod. Koncentrace NEUVÁDÍME |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Seznam rizik normy neznáme — platí bezpečnostní listy použitých činidel (kyselina chlorovodíková, alkoholový roztok dikupralu)
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-R-04017:1992 (polská verze) — „Agricultural chemical analysis of soil — Determination of available copper content“.
Jak tato metoda funguje?
Podle karty normy se měď stanovuje jednou ze dvou metod: kolorimetricky — spektrofotometrickým měřením žlutého zbarvení sloučeniny mědi s dikupralem v alkoholovém roztoku v kyselém prostředí — nebo atomovou absorpční spektrometrií, při níž atomy mědi pohlcují záření 324,8 nm z výbojky s měděnou katodou. Podle publikace Národní chemicko-zemědělské stanice (2013) se výluh z minerální půdy připravuje kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/dm³ a měď se stanovuje technikou AAS.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
STAV (stav k 17.11.2026): zrušena 15-11-2012; karta bez polí „Nahrazena“ a „Nahrazuje“; nástupce v katalogu PKN není; Vydání (z karty PKN): PN-R-04017:1992, polská verze; vydána 30-06-1992, 4 strany, KT 90 Zpracování půdy a zahradnictví, ICS 13.080.10; Dvě metody (z karty): kolorimetrická — žlutá sloučenina mědi s dikupralem v alkoholovém roztoku, kyselé prostředí; AAS — 324,8 nm, výbojka s měděnou katodou; Výluh (podle publikace z roku 2013, ne z karty): kyselina chlorovodíková 1 mol/dm³ — společný pro Cu, Zn, Mn a Fe v minerálních půdách, od roku 1986.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 4 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Atomový absorpční spektrometr, Výbojka s měděnou katodou, Spektrofotometr.
Kde se tato zkouška používá?
Hodnocení zásobenosti minerálních půd přístupnou mědí — tabulka tříd pro velmi lehké, lehké, střední a těžké půdy (od 0,9 do 15,0 mg/kg); Ne pro organické půdy: publikace pro ně uvádí výluh 0,5 mol/dm³ HCl a meze 6,0 a 12,0 mg/kg.
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Seznam rizik normy neznáme — platí bezpečnostní listy použitých činidel (kyselina chlorovodíková, alkoholový roztok dikupralu).
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-R-04017.