🔬 Kovy ve vodě — ICP-OES

Fyzikální chemie PN-EN ISO 11885

Ve zkratce

Stanovení 35 prvků ve vodě optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) — rozpuštěných prvků, prvků vázaných na částice a celkových, v podzemních, povrchových, surových a pitných vodách a v odpadních vodách. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 11885:2009; Stanovované prvky: 35 (Al, Sb, As, Ba, Be, Bi, B, Cd, Ca, Cr, Co, Cu, Ga, In, Fe, Pb, Li, Mg, Mn, Mo, Ni, P, K, Se, Si, Ag, Na, Sr, S, Sn, Ti, W, V, Zn, Zr). Postup zahrnuje 7 kroků; oblasti použití: Odpadní vody — jedna z referenčních metodik pro mnoho kovů (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12), Monitoring povrchových a podzemních vod — mj. arsen, zinek, měď (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8), Pitná, surová, podzemní a povrchová voda — prvky rozpuštěné, vázané na částice a celkové (kap. 1).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 11885:2009
  • Kategorie: Fyzikální chemie
  • Kroky postupu: 7
  • Stanovované prvky: 35 (Al, Sb, As, Ba, Be, Bi, B, Cd, Ca, Cr, Co, Cu, Ga, In, Fe, Pb, Li, Mg, Mn, Mo, Ni, P, K, Se, Si, Ag, Na, Sr, S, Sn, Ti, W, V, Zn, Zr)
  • Formy: rozpuštěné, vázané na částice, celkové (po mineralizaci nebo jako součet dvou frakcí)
  • Nerozpuštěné látky v odpadních vodách: pod 2 g/l (kap. 1)

Přehled

STAV (k 29.10.2026). PN-EN ISO 11885:2009 — anglická verze (polský název v katalogu PKN), zveřejněná 23.07.2009, zavádí EN ISO 11885:2009 a ISO 11885:2007 [IDT]; nahradila PN-EN ISO 11885:2001 (polskou verzi). Norma je platná — bez poznámky o zrušení. ISO 11885:2007 (druhé vydání, nahradilo první vydání z roku 1996) je v katalogu ISO vedena jako zveřejněná, bez novějšího vydání.

ROZSAH (kap. 1). Metoda stanovení rozpuštěných prvků, prvků vázaných na částice a jejich celkového obsahu v různých druzích vod (např. podzemních, povrchových, surových, pitných a odpadních) pro 35 prvků: hliník, antimon, arsen, baryum, beryllium, bismut, bor, kadmium, vápník, chrom, kobalt, měď, gallium, indium, železo, olovo, lithium, hořčík, mangan, molybden, nikl, fosfor, draslík, selen, křemík, stříbro, sodík, stroncium, síra, cín, titan, wolfram, vanad, zinek a zirkonium. S ohledem na rušivé vlivy lze tytéž prvky stanovit v roztocích po mineralizaci vody, kalů z čistíren odpadních vod a sedimentů (např. podle ISO 15587-1 nebo ISO 15587-2). Metoda je vhodná pro odpadní vody s obsahem nerozpuštěných látek pod 2 g/l; rozšíření na jiné matrice vyžaduje, aby uživatel prokázal, že další rušivé vlivy byly zohledněny a korigovány.

VLNOVÉ DÉLKY A MEZE STANOVITELNOSTI (kap. 5, tab. 1). Norma uvádí doporučené vlnové délky, dosažitelné meze stanovitelnosti pro radiální a axiální pozorování plazmatu a nejdůležitější spektrální interference — např. kadmium 214,441 nm: cca 1 µg/l (radiálně) a 0,9 µg/l (axiálně), ruší As, Cr, Fe, Sc, Sb; arsen 193,696 nm: cca 5 µg/l a 14 µg/l, ruší Al, Co, Fe, W, V. Hodnoty pocházejí z mezilaboratorní studie (příloha B); skutečné meze závisí na přístroji, detektoru, systému zavádění vzorku a matrici. Mez detekce je 3 s₀ a mez stanovitelnosti — 3 meze detekce (9 s₀), kde s₀ je směrodatná odchylka výsledků nejméně 3 měření roztoku slepého pokusu s činidly (bod 3.10–3.11).

PŘEDPISY. Odpadní vody: PN-EN ISO 11885 je jednou z referenčních metodik mj. pro antimon, arsen, bor, celkový chrom, zinek, kadmium, kobalt, měď, molybden, nikl, olovo a selen (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12), s vysvětlivkou, že metoda je zvlášť doporučena při stanovení většího počtu prvků v jednom vzorku. Monitoring povrchových a podzemních vod: norma přejímající ISO 11885 je metodikou stanovení mj. arsenu, zinku a mědi (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8).

CO ZDE NEUVÁDÍME. Veřejně dostupný text normy zahrnuje kap. 1–5 (do začátku tab. 1). Rušivé vlivy (kap. 6), činidla (kap. 7), přístroje (kap. 8), odběr a konzervace vzorků (kap. 9), postup (kap. 10), vyjádření výsledků (kap. 11), zvláštní metody mineralizace (příloha A) a údaje o preciznosti (příloha B) jsou mimo něj — známe jen jejich názvy z obsahu, proto neuvádíme objemy, koncentrace roztoků, podmínky mineralizace ani četnost kontrol.

Princip metody

Základem metody je měření emise světla technikou optické spektroskopie (kap. 4). Vzorek se zmlžuje (nebulizace) a vzniklý aerosol se dostává do plazmového hořáku, kde dochází k excitaci. Indukčně vázané plazma buzené vysokofrekvenčním proudem dává charakteristická emisní spektra; spektra rozkládá mřížkový spektrometr a intenzitu čar měří detektor (detektory). Signály zpracovává a měření řídí počítačový systém.

Ke kompenzaci proměnlivého podílu pozadí při stanovení stopových prvků se používá vhodná technika korekce pozadí. Tab. 1 normy uvádí samostatné meze stanovitelnosti pro radiální a axiální pozorování plazmatu.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Stanovované prvky35 (Al, Sb, As, Ba, Be, Bi, B, Cd, Ca, Cr, Co, Cu, Ga, In, Fe, Pb, Li, Mg, Mn, Mo, Ni, P, K, Se, Si, Ag, Na, Sr, S, Sn, Ti, W, V, Zn, Zr)
Formyrozpuštěné, vázané na částice, celkové (po mineralizaci nebo jako součet dvou frakcí)
Nerozpuštěné látky v odpadních vodáchpod 2 g/l (kap. 1)
Meze stanovitelnostizávisí na prvku, čáře a pozorování plazmatu — tab. 1, např. Cd 214,441 nm cca 1 µg/l (radiálně)
Definicemez detekce 3 s₀, mez stanovitelnosti 9 s₀ (bod 3.10–3.11)
Korekcevhodná technika korekce pozadí (kap. 4); spektrální interference u doporučených čar — tab. 1

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 11885:2009
Název (PL)
Jakość wody — Oznaczanie wybranych pierwiastków metodą optycznej spektrometrii emisyjnej z plazmą wzbudzoną indukcyjnie (ICP-OES)
Název (EN)
Water quality — Determination of selected elements by inductively coupled plasma optical emission spectrometry (ICP-OES)

Postup krok za krokem

  1. Odběr a konzervace vzorku

    Podle ISO 5667-1 a ISO 5667-3 (normativní odkazy) a kapitoly 9 normy, která je mimo dostupný text.

  2. Volba formy

    Prvky rozpuštěné, vázané na částice nebo celkové; celkový obsah — stanovení v nefiltrovaném vzorku po mineralizaci nebo součet rozpuštěné frakce a frakce vázané na částice (bod 3.26).

  3. Mineralizace — je-li potřeba

    Např. podle ISO 15587-1 (lučavka královská) nebo ISO 15587-2 (kyselina dusičná); zvláštní metody mineralizace — informativní příloha A (mimo dostupný text).

  4. Volba čáry a nastavení přístroje

    Doporučené vlnové délky a spektrální interference — tab. 1; režim pozorování plazmatu (radiální nebo axiální) ovlivňuje dosažitelnou mez stanovitelnosti.

  5. Kalibrace

    Kalibrační roztoky a kalibrační slepý roztok; správnost kalibrace se ověřuje nezávisle připraveným roztokem pro ověření kalibrace a drift přístroje — roztokem pro kontrolu přístroje (bod 3.4–3.8).

  6. Měření

    Nebulizace roztoku vzorku, excitace v plazmatu, měření intenzity čar s korekcí pozadí (kap. 4).

  7. Meze detekce a stanovitelnosti

    Ze směrodatné odchylky s₀ výsledků nejméně 3 měření slepého pokusu s činidly: mez detekce 3 s₀, mez stanovitelnosti 9 s₀ (bod 3.10–3.11).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Spektrometr ICP-OESindukčně vázané plazma buzené vysokofrekvenčním proudem, mřížkový spektrometr, detektor(y), počítačové řízení, korekce pozadí (kap. 4); radiální nebo axiální pozorování (tab. 1)—
Systém zavádění vzorkuzmlžovač vytvářející aerosol transportovaný do plazmového hořáku (kap. 4)—
Vybavení pro mineralizacistanovuje-li se celkový obsah — např. podle ISO 15587-1 (lučavka královská) nebo ISO 15587-2 (kyselina dusičná)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Voda—pro laboratorní účely podle ISO 3696 (normativní odkaz normy)
Zásobní roztoky—s přesně známou koncentrací analytu, z chemikálií vhodné čistoty — referenční materiály ve smyslu ISO Guide 30 (bod 3.23)
Kalibrační roztoky a kalibrační slepý roztok—roztoky pro kalibraci ze zásobních roztoků nebo z certifikovaného standardu; kalibrační slepý roztok — připravený stejně, ale bez analytu (bod 3.4–3.5)
Roztok pro ověření kalibrace—známého složení, v rozsahu kalibračních roztoků, připravený nezávisle (bod 3.6)
Roztok pro kontrolu přístroje—ke stanovení a kontrole driftu přístroje pro příslušné analyty (bod 3.8)
Slepý pokus s činidly—rozpouštědlo se stejnými množstvími činidel jako roztok vzorku, stejný konečný objem; z něj se počítá s₀ (bod 3.10, 3.14)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 11885:2009 — „Water quality — Determination of selected elements by inductively coupled plasma optical emission spectrometry (ICP-OES)“.

Jak tato metoda funguje?

Základem metody je měření emise světla technikou optické spektroskopie (kap. 4).

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Stanovované prvky: 35 (Al, Sb, As, Ba, Be, Bi, B, Cd, Ca, Cr, Co, Cu, Ga, In, Fe, Pb, Li, Mg, Mn, Mo, Ni, P, K, Se, Si, Ag, Na, Sr, S, Sn, Ti, W, V, Zn, Zr); Formy: rozpuštěné, vázané na částice, celkové (po mineralizaci nebo jako součet dvou frakcí); Nerozpuštěné látky v odpadních vodách: pod 2 g/l (kap. 1); Meze stanovitelnosti: závisí na prvku, čáře a pozorování plazmatu — tab. 1, např. Cd 214,441 nm cca 1 µg/l (radiálně).

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 7 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Spektrometr ICP-OES, Systém zavádění vzorku, Vybavení pro mineralizaci.

Kde se tato zkouška používá?

Odpadní vody — jedna z referenčních metodik pro mnoho kovů (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12); Monitoring povrchových a podzemních vod — mj. arsen, zinek, měď (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8); Pitná, surová, podzemní a povrchová voda — prvky rozpuštěné, vázané na částice a celkové (kap. 1); Roztoky po mineralizaci vody, kalů z čistíren odpadních vod a sedimentů (např. ISO 15587-1, ISO 15587-2).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Norma upozorňuje, že zkoušky mají provádět řádně vyškolení pracovníci a zásady bezpečnosti a soulad s národními předpisy stanoví uživatel; S kyselinami pro mineralizaci a roztoky toxických prvků se zachází podle bezpečnostních listů.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 11885.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí