🌿 Přístupný hořčík v půdě — metoda podle Schachtschabela (extrakce chloridem vápenatým, spektrofotometrické stanovení s titanovou žlutí nebo AAS)

Životní prostředí PN-R-04020

Ve zkratce

Půda se extrahuje roztokem chloridu vápenatého o koncentraci 0,0125 mol·dm⁻³ (test podle Schachtschabela) a hořčík přecházející do výluhu se považuje za formu přístupnou rostlinám. Zkouška se provádí podle normy PN-R-04020:1994 + Az1:2004; Stanovovaná forma: přístupný hořčík — podíl extrahovaný roztokem CaCl₂, považovaný za mobilní formu, potenciálně přístupnou rostlinám. Postup zahrnuje 9 kroků; oblasti použití: Zkoušky zásobenosti minerálních půd prováděné krajskými chemicko-zemědělskými stanicemi na objednávku zemědělců, Stanovení dávek hořečnatých hnojiv v systému poradenství v hnojení založeném na bilancování P, K a Mg, Hodnocení potřeby hnojení hlavně kyselých půd vyžadujících vápnění a hnojení hořčíkem (předmět normy).

Na první pohled

  • Norma: PN-R-04020:1994 + Az1:2004
  • Kategorie: Životní prostředí
  • Kroky postupu: 9
  • Stanovovaná forma: přístupný hořčík — podíl extrahovaný roztokem CaCl₂, považovaný za mobilní formu, potenciálně přístupnou rostlinám
  • Extrakční činidlo: chlorid vápenatý 0,0125 mol·dm⁻³, pH 7,0 (test podle Schachtschabela, 1960)
  • Poměr půda : roztok: 1 : 10 (m/v) — 5 g půdy na 50 cm³ extrakčního činidla (IUNG-PIB, Zahradnický institut – PIB)

Přehled

STAV (stav k 13.11.2026). PN-R-04020:1994 — národní norma, polská verze, zveřejněná 03.10.1994, 4 strany, KT 90 pro obdělávání půdy a zahradnictví; ZRUŠENA 25.09.2020 a karta PKN nemá pole „Nahrazena“. Doplňkový prvek PN-R-04020:1994/Az1:2004 (zveřejněný 10.12.2004) je zrušen téhož dne; podle karty změna zdokonalila analytický postup změnou velikosti navážky a přesnosti vážení a možností rozšíření řady standardů, stanovila počet opakování a zavedla další způsob vyjádření výsledků. Formulář objednávky zkoušek Krajské chemicko-zemědělské stanice v Bělostoku dosud uvádí „PN-R-04020:1994+Az1:2004 (norma zruš. bez náhrady)“. Předmět z karty normy: dvě metody stanovení — spektrofotometrická s titanovou žlutí a atomové absorpční spektrometrie; stanovení hořčíku má umožnit správné hodnocení kvality půdy pro stanovení potřeby hnojení, hlavně kyselých půd vyžadujících vápnění a hnojení hořčíkem; norma stanoví také čistotu činidel, přesnost vážení, přípravu půdního výluhu, slepý pokus, výpočet výsledků a hodnocení obsahu hořčíku v půdě. Text normy není volně dostupný — průběh uvádíme podle podkladů IUNG-PIB a Zahradnického institutu – PIB.

Podle IUNG-PIB (Fotyma a kol. 2015) byl test podle Schachtschabela vypracován v roce 1960; extrakčním činidlem je chlorid vápenatý o pH 7,0 a principem extrakce — rozpouštění; v Polsku se ke stanovení přístupného hořčíku používá roztok CaCl₂ o koncentraci 0,0125 mol·dm⁻³ a hořčík se stanovuje atomovou absorpční spektrofotometrií. Podle Kęsika (2016) byly metody Egner-Riehm a Schachtschabel převzaty z německého poradenství v hnojení v poválečném období spolu s mezními hodnotami pro tři třídy zásobenosti; v 70. letech byl rozsah mezních hodnot rozšířen a pro tyto metody byly vypracovány polské normy — od té doby platí pět tříd zásobenosti: velmi nízká, nízká, střední, vysoká a velmi vysoká. Obsahy stanovené těmito metodami se považují za mobilní formy, potenciálně přístupné rostlinám.

Třídy zásobenosti hořčíkem závisejí na agronomické kategorii půdy (velmi lehká, lehká, střední, těžká — rozdělení podle PTG na základě podílu frakce < 0,02 mm), takže k ohodnocení je potřebná analýza zrnitostního složení. Zkoušky půdní reakce a zásobenosti půd provádí 17 krajských chemicko-zemědělských stanic pod dohledem Národní chemicko-zemědělské stanice, jejíž centrální databáze se každý rok doplňuje o výsledky asi 250 tis. analýz pH a přístupného fosforu, draslíku a hořčíku (Fotyma a kol. 2015).

CO ZDE NEUVÁDÍME. Složení a přípravu roztoku titanové žluti, vlnovou délku měření, provozní podmínky spektrometru AAS, velikost navážky a počet opakování podle normy se změnou Az1, mez stanovitelnosti a požadavky na preciznost — text normy nebyl v dostupných zdrojích. Navážku, objem extrakčního činidla a dobu extrakce uvádíme podle podkladů institutů; neověřovalo se, zda odpovídají normě.

Princip metody

Podle podkladů IUNG-PIB a Zahradnického institutu – PIB: vzduchosuchá půda prosetá sítem s oky 1 mm se extrahuje roztokem chloridu vápenatého o koncentraci 0,0125 mol·dm⁻³ v poměru půda : roztok 1 : 10 (m/v) — 5 g půdy na 50 cm³ roztoku; na jeden vzorek připadá jeden filtr. K době extrakce uvádějí zdroje dvě varianty: IUNG-PIB — 1440 min statickou metodou, Zahradnický institut – PIB (podle Karczewska a Kabała, 2008) — 120 min v rotačním míchadle při 40 otáčkách za minutu. Ve filtrátu se hořčík podle normy stanoví spektrofotometricky s titanovou žlutí nebo atomovou absorpční spektrometrií; v přehledech IUNG-PIB je měřicí technikou AA spektrofotometrie. Výsledek se vyjadřuje v mg Mg na 100 g půdy a porovnává se s mezními hodnotami pro agronomickou kategorii zkoušené půdy.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Stanovovaná formapřístupný hořčík — podíl extrahovaný roztokem CaCl₂, považovaný za mobilní formu, potenciálně přístupnou rostlinám
Extrakční činidlochlorid vápenatý 0,0125 mol·dm⁻³, pH 7,0 (test podle Schachtschabela, 1960)
Poměr půda : roztok1 : 10 (m/v) — 5 g půdy na 50 cm³ extrakčního činidla (IUNG-PIB, Zahradnický institut – PIB)
Doba extrakcezdroje se liší: 1440 min statickou metodou (IUNG-PIB) nebo 120 min v rotačním míchadle při 40 ot/min (Zahradnický institut – PIB podle Karczewska a Kabała)
Koncové stanoveníspektrofotometrická metoda s titanovou žlutí nebo atomová absorpční spektrometrie (v přehledech IUNG-PIB — AAS)
Forma výsledku a mezní hodnotymg Mg na 100 g půdy; pět tříd zásobenosti (velmi nízká → velmi vysoká), prahy odlišné pro každou agronomickou kategorii půdy
Stav normyPN-R-04020:1994 a změna Az1:2004 zrušeny 25.09.2020, bez pole „Nahrazena“; chemicko-zemědělské stanice na ni dosud odkazují

Norma

Označení normy
PN-R-04020:1994 + Az1:2004
Název (PL)
Analiza chemiczno-rolnicza gleby — Oznaczanie zawartości przyswajalnego magnezu

Postup krok za krokem

  1. Odběr vzorku

    Podle Zahradnického institutu – PIB: vzorek půdy odebrat Egnerovou tyčí nebo vrtákem (není-li k dispozici, rýčem, vyřezáním plátků půdy srovnatelné hloubky a šířky), dílčí vzorky z jednotného pozemku důkladně promíchat a k analýze určit asi 1 kg půdy; neodebírat bezprostředně po aplikaci hnojiv ani po intenzivních srážkách.

  2. Příprava vzorku

    Vzorek vysušit ve stínu, nasypat do plátěného sáčku nebo polyethylenového sáčku a před analýzou prosít sítem s oky 1 mm.

  3. Navážka

    Navážit 5 g vzduchosuché půdy (přesnost vážení — podle normy).

  4. Extrakce

    Přidat 50 cm³ roztoku chloridu vápenatého 0,0125 mol·dm⁻³ (1 : 10 m/v) a provádět extrakci ve variantě přijaté v postupu laboratoře: staticky po dobu 1440 min nebo v rotačním míchadle po dobu 120 min při 40 ot/min.

  5. Filtrace

    Zfiltrovat suspenzi (jeden filtr na vzorek) do získání filtrátu ke stanovení hořčíku.

  6. Slepý pokus

    Provést slepý pokus — je součástí postupu normy.

  7. Koncové stanovení

    Stanovit hořčík ve filtrátu spektrofotometricky s titanovou žlutí nebo atomovou absorpční spektrometrií, s kalibrací kalibračními roztoky.

  8. Výpočet výsledku

    Přepočítat výsledek na obsah hořčíku v půdě v mg Mg na 100 g půdy se zohledněním navážky, objemu extrakčního činidla a slepého pokusu.

  9. Ohodnocení zásobenosti

    Zjistit agronomickou kategorii půdy (podíl frakce < 0,02 mm podle PTG) a odečíst třídu zásobenosti z mezních hodnot v mg Mg/100 g (Kęsik 2016, tab. 3): velmi lehké půdy — velmi nízká < 1,0, nízká 1,1–2,0, střední 2,1–4,0, vysoká 4,1–6,0, velmi vysoká > 6,0; lehké < 2,0 / 2,1–3,0 / 3,1–5,0 / 5,1–7,0 / > 7,0; střední < 3,0 / 3,1–5,0 / 5,1–7,0 / 7,1–9,0 / > 9,0; těžké < 4,0 / 4,1–6,0 / 6,1–10,0 / 10,1–14,0 / > 14 (pro vysokou třídu těžkých půd uvádí Kęsik 10,0–14,0 a Fotyma a kol. 101–140 mg Mg/kg).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Laboratorní síto s oky 1 mmpříprava vzduchosuchého vzorku k extrakci—
Váhynavážka 5 g půdy; přesnost vážení stanoví norma (změněná v Az1:2004)—
Extrakční nádoby, rotační míchadlove variantě s mícháním — 40 ot/min; ve statické variantě míchadlo není potřebné—
Filtrační souprava s filtryjeden filtr na vzorek—
Spektrofotometrvarianta stanovení s titanovou žlutí—
Atomový absorpční spektrometr (AAS)druhá varianta koncového stanovení normy—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Chlorid vápenatý — extrakční roztok 0,0125 mol·dm⁻³—extrakční činidlo testu podle Schachtschabela, pH 7,0
Titanová žluť — barevné činidlo na hořčík—spektrofotometrická varianta podle předmětu normy; složení a příprava roztoku — mimo dostupné zdroje
Kalibrační roztoky hořčíku—pro kalibrační křivku; změna Az1:2004 připustila rozšíření řady standardů
Voda a činidla o čistotě stanovené v normě—norma stanoví čistotu činidel a předepisuje slepý pokus

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-R-04020:1994 + Az1:2004 — „Analiza chemiczno-rolnicza gleby — Oznaczanie zawartości przyswajalnego magnezu“.

Jak tato metoda funguje?

Podle podkladů IUNG-PIB a Zahradnického institutu – PIB: vzduchosuchá půda prosetá sítem s oky 1 mm se extrahuje roztokem chloridu vápenatého o koncentraci 0,0125 mol·dm⁻³ v poměru půda : roztok 1 : 10 (m/v) — 5 g půdy na 50 cm³ roztoku; na jeden vzorek připadá jeden filtr. K době extrakce uvádějí zdroje dvě varianty: IUNG-PIB — 1440 min statickou metodou, Zahradnický institut – PIB (podle Karczewska a Kabała, 2008) — 120 min v rotačním míchadle při 40 otáčkách za minutu.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Stanovovaná forma: přístupný hořčík — podíl extrahovaný roztokem CaCl₂, považovaný za mobilní formu, potenciálně přístupnou rostlinám; Extrakční činidlo: chlorid vápenatý 0,0125 mol·dm⁻³, pH 7,0 (test podle Schachtschabela, 1960); Poměr půda : roztok: 1 : 10 (m/v) — 5 g půdy na 50 cm³ extrakčního činidla (IUNG-PIB, Zahradnický institut – PIB); Doba extrakce: zdroje se liší: 1440 min statickou metodou (IUNG-PIB) nebo 120 min v rotačním míchadle při 40 ot/min (Zahradnický institut – PIB podle Karczewska a Kabała).

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 9 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Laboratorní síto s oky 1 mm, Váhy, Extrakční nádoby, rotační míchadlo, Filtrační souprava s filtry, Spektrofotometr, Atomový absorpční spektrometr (AAS).

Kde se tato zkouška používá?

Zkoušky zásobenosti minerálních půd prováděné krajskými chemicko-zemědělskými stanicemi na objednávku zemědělců; Stanovení dávek hořečnatých hnojiv v systému poradenství v hnojení založeném na bilancování P, K a Mg; Hodnocení potřeby hnojení hlavně kyselých půd vyžadujících vápnění a hnojení hořčíkem (předmět normy); Hnojení ovocných plodin na základě analýzy půdy — vzorky ve stávajícím sadu nejméně jednou za 3 roky (Zahradnický institut – PIB); Celostátní monitoring chemické úrodnosti půd — centrální databáze výsledků KSChR, asi 250 tis. analýz pH, P, K a Mg ročně; Výzkum nahrazení testů DL a Schachtschabela univerzální metodou Mehlich 3.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Činidla (chlorid vápenatý, titanová žluť, kalibrační roztoky) používat podle bezpečnostních listů; při stanovení technikou AAS dodržovat návod výrobce spektrometru.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-R-04020.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí