🌿 Přístupný hořčík v půdě — metoda podle Schachtschabela (extrakce chloridem vápenatým, spektrofotometrické stanovení s titanovou žlutí nebo AAS)
Ve zkratce
Půda se extrahuje roztokem chloridu vápenatého o koncentraci 0,0125 mol·dm⁻³ (test podle Schachtschabela) a hořčík přecházející do výluhu se považuje za formu přístupnou rostlinám. Zkouška se provádí podle normy PN-R-04020:1994 + Az1:2004; Stanovovaná forma: přístupný hořčík — podíl extrahovaný roztokem CaCl₂, považovaný za mobilní formu, potenciálně přístupnou rostlinám. Postup zahrnuje 9 kroků; oblasti použití: Zkoušky zásobenosti minerálních půd prováděné krajskými chemicko-zemědělskými stanicemi na objednávku zemědělců, Stanovení dávek hořečnatých hnojiv v systému poradenství v hnojení založeném na bilancování P, K a Mg, Hodnocení potřeby hnojení hlavně kyselých půd vyžadujících vápnění a hnojení hořčíkem (předmět normy).
Na první pohled
- Norma: PN-R-04020:1994 + Az1:2004
- Kategorie: Životní prostředí
- Kroky postupu: 9
- Stanovovaná forma: přístupný hořčík — podíl extrahovaný roztokem CaCl₂, považovaný za mobilní formu, potenciálně přístupnou rostlinám
- Extrakční činidlo: chlorid vápenatý 0,0125 mol·dm⁻³, pH 7,0 (test podle Schachtschabela, 1960)
- Poměr půda : roztok: 1 : 10 (m/v) — 5 g půdy na 50 cm³ extrakčního činidla (IUNG-PIB, Zahradnický institut – PIB)
Přehled
STAV (stav k 13.11.2026). PN-R-04020:1994 — národní norma, polská verze, zveřejněná 03.10.1994, 4 strany, KT 90 pro obdělávání půdy a zahradnictví; ZRUŠENA 25.09.2020 a karta PKN nemá pole „Nahrazena“. Doplňkový prvek PN-R-04020:1994/Az1:2004 (zveřejněný 10.12.2004) je zrušen téhož dne; podle karty změna zdokonalila analytický postup změnou velikosti navážky a přesnosti vážení a možností rozšíření řady standardů, stanovila počet opakování a zavedla další způsob vyjádření výsledků. Formulář objednávky zkoušek Krajské chemicko-zemědělské stanice v Bělostoku dosud uvádí „PN-R-04020:1994+Az1:2004 (norma zruš. bez náhrady)“. Předmět z karty normy: dvě metody stanovení — spektrofotometrická s titanovou žlutí a atomové absorpční spektrometrie; stanovení hořčíku má umožnit správné hodnocení kvality půdy pro stanovení potřeby hnojení, hlavně kyselých půd vyžadujících vápnění a hnojení hořčíkem; norma stanoví také čistotu činidel, přesnost vážení, přípravu půdního výluhu, slepý pokus, výpočet výsledků a hodnocení obsahu hořčíku v půdě. Text normy není volně dostupný — průběh uvádíme podle podkladů IUNG-PIB a Zahradnického institutu – PIB.
Podle IUNG-PIB (Fotyma a kol. 2015) byl test podle Schachtschabela vypracován v roce 1960; extrakčním činidlem je chlorid vápenatý o pH 7,0 a principem extrakce — rozpouštění; v Polsku se ke stanovení přístupného hořčíku používá roztok CaCl₂ o koncentraci 0,0125 mol·dm⁻³ a hořčík se stanovuje atomovou absorpční spektrofotometrií. Podle Kęsika (2016) byly metody Egner-Riehm a Schachtschabel převzaty z německého poradenství v hnojení v poválečném období spolu s mezními hodnotami pro tři třídy zásobenosti; v 70. letech byl rozsah mezních hodnot rozšířen a pro tyto metody byly vypracovány polské normy — od té doby platí pět tříd zásobenosti: velmi nízká, nízká, střední, vysoká a velmi vysoká. Obsahy stanovené těmito metodami se považují za mobilní formy, potenciálně přístupné rostlinám.
Třídy zásobenosti hořčíkem závisejí na agronomické kategorii půdy (velmi lehká, lehká, střední, těžká — rozdělení podle PTG na základě podílu frakce < 0,02 mm), takže k ohodnocení je potřebná analýza zrnitostního složení. Zkoušky půdní reakce a zásobenosti půd provádí 17 krajských chemicko-zemědělských stanic pod dohledem Národní chemicko-zemědělské stanice, jejíž centrální databáze se každý rok doplňuje o výsledky asi 250 tis. analýz pH a přístupného fosforu, draslíku a hořčíku (Fotyma a kol. 2015).
CO ZDE NEUVÁDÍME. Složení a přípravu roztoku titanové žluti, vlnovou délku měření, provozní podmínky spektrometru AAS, velikost navážky a počet opakování podle normy se změnou Az1, mez stanovitelnosti a požadavky na preciznost — text normy nebyl v dostupných zdrojích. Navážku, objem extrakčního činidla a dobu extrakce uvádíme podle podkladů institutů; neověřovalo se, zda odpovídají normě.
Princip metody
Podle podkladů IUNG-PIB a Zahradnického institutu – PIB: vzduchosuchá půda prosetá sítem s oky 1 mm se extrahuje roztokem chloridu vápenatého o koncentraci 0,0125 mol·dm⁻³ v poměru půda : roztok 1 : 10 (m/v) — 5 g půdy na 50 cm³ roztoku; na jeden vzorek připadá jeden filtr. K době extrakce uvádějí zdroje dvě varianty: IUNG-PIB — 1440 min statickou metodou, Zahradnický institut – PIB (podle Karczewska a Kabała, 2008) — 120 min v rotačním míchadle při 40 otáčkách za minutu. Ve filtrátu se hořčík podle normy stanoví spektrofotometricky s titanovou žlutí nebo atomovou absorpční spektrometrií; v přehledech IUNG-PIB je měřicí technikou AA spektrofotometrie. Výsledek se vyjadřuje v mg Mg na 100 g půdy a porovnává se s mezními hodnotami pro agronomickou kategorii zkoušené půdy.
Použití
- Zkoušky zásobenosti minerálních půd prováděné krajskými chemicko-zemědělskými stanicemi na objednávku zemědělců
- Stanovení dávek hořečnatých hnojiv v systému poradenství v hnojení založeném na bilancování P, K a Mg
- Hodnocení potřeby hnojení hlavně kyselých půd vyžadujících vápnění a hnojení hořčíkem (předmět normy)
- Hnojení ovocných plodin na základě analýzy půdy — vzorky ve stávajícím sadu nejméně jednou za 3 roky (Zahradnický institut – PIB)
- Celostátní monitoring chemické úrodnosti půd — centrální databáze výsledků KSChR, asi 250 tis. analýz pH, P, K a Mg ročně
- Výzkum nahrazení testů DL a Schachtschabela univerzální metodou Mehlich 3
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Stanovovaná forma | přístupný hořčík — podíl extrahovaný roztokem CaCl₂, považovaný za mobilní formu, potenciálně přístupnou rostlinám |
| Extrakční činidlo | chlorid vápenatý 0,0125 mol·dm⁻³, pH 7,0 (test podle Schachtschabela, 1960) |
| Poměr půda : roztok | 1 : 10 (m/v) — 5 g půdy na 50 cm³ extrakčního činidla (IUNG-PIB, Zahradnický institut – PIB) |
| Doba extrakce | zdroje se liší: 1440 min statickou metodou (IUNG-PIB) nebo 120 min v rotačním míchadle při 40 ot/min (Zahradnický institut – PIB podle Karczewska a Kabała) |
| Koncové stanovení | spektrofotometrická metoda s titanovou žlutí nebo atomová absorpční spektrometrie (v přehledech IUNG-PIB — AAS) |
| Forma výsledku a mezní hodnoty | mg Mg na 100 g půdy; pět tříd zásobenosti (velmi nízká → velmi vysoká), prahy odlišné pro každou agronomickou kategorii půdy |
| Stav normy | PN-R-04020:1994 a změna Az1:2004 zrušeny 25.09.2020, bez pole „Nahrazena“; chemicko-zemědělské stanice na ni dosud odkazují |
Norma
- Označení normy
- PN-R-04020:1994 + Az1:2004
- Název (PL)
- Analiza chemiczno-rolnicza gleby — Oznaczanie zawartości przyswajalnego magnezu
Postup krok za krokem
-
Odběr vzorku
Podle Zahradnického institutu – PIB: vzorek půdy odebrat Egnerovou tyčí nebo vrtákem (není-li k dispozici, rýčem, vyřezáním plátků půdy srovnatelné hloubky a šířky), dílčí vzorky z jednotného pozemku důkladně promíchat a k analýze určit asi 1 kg půdy; neodebírat bezprostředně po aplikaci hnojiv ani po intenzivních srážkách.
-
Příprava vzorku
Vzorek vysušit ve stínu, nasypat do plátěného sáčku nebo polyethylenového sáčku a před analýzou prosít sítem s oky 1 mm.
-
Navážka
Navážit 5 g vzduchosuché půdy (přesnost vážení — podle normy).
-
Extrakce
Přidat 50 cm³ roztoku chloridu vápenatého 0,0125 mol·dm⁻³ (1 : 10 m/v) a provádět extrakci ve variantě přijaté v postupu laboratoře: staticky po dobu 1440 min nebo v rotačním míchadle po dobu 120 min při 40 ot/min.
-
Filtrace
Zfiltrovat suspenzi (jeden filtr na vzorek) do získání filtrátu ke stanovení hořčíku.
-
Slepý pokus
Provést slepý pokus — je součástí postupu normy.
-
Koncové stanovení
Stanovit hořčík ve filtrátu spektrofotometricky s titanovou žlutí nebo atomovou absorpční spektrometrií, s kalibrací kalibračními roztoky.
-
Výpočet výsledku
Přepočítat výsledek na obsah hořčíku v půdě v mg Mg na 100 g půdy se zohledněním navážky, objemu extrakčního činidla a slepého pokusu.
-
Ohodnocení zásobenosti
Zjistit agronomickou kategorii půdy (podíl frakce < 0,02 mm podle PTG) a odečíst třídu zásobenosti z mezních hodnot v mg Mg/100 g (Kęsik 2016, tab. 3): velmi lehké půdy — velmi nízká < 1,0, nízká 1,1–2,0, střední 2,1–4,0, vysoká 4,1–6,0, velmi vysoká > 6,0; lehké < 2,0 / 2,1–3,0 / 3,1–5,0 / 5,1–7,0 / > 7,0; střední < 3,0 / 3,1–5,0 / 5,1–7,0 / 7,1–9,0 / > 9,0; těžké < 4,0 / 4,1–6,0 / 6,1–10,0 / 10,1–14,0 / > 14 (pro vysokou třídu těžkých půd uvádí Kęsik 10,0–14,0 a Fotyma a kol. 101–140 mg Mg/kg).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Laboratorní síto s oky 1 mm | příprava vzduchosuchého vzorku k extrakci | — |
| Váhy | navážka 5 g půdy; přesnost vážení stanoví norma (změněná v Az1:2004) | — |
| Extrakční nádoby, rotační míchadlo | ve variantě s mícháním — 40 ot/min; ve statické variantě míchadlo není potřebné | — |
| Filtrační souprava s filtry | jeden filtr na vzorek | — |
| Spektrofotometr | varianta stanovení s titanovou žlutí | — |
| Atomový absorpční spektrometr (AAS) | druhá varianta koncového stanovení normy | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Chlorid vápenatý — extrakční roztok 0,0125 mol·dm⁻³ | — | extrakční činidlo testu podle Schachtschabela, pH 7,0 |
| Titanová žluť — barevné činidlo na hořčík | — | spektrofotometrická varianta podle předmětu normy; složení a příprava roztoku — mimo dostupné zdroje |
| Kalibrační roztoky hořčíku | — | pro kalibrační křivku; změna Az1:2004 připustila rozšíření řady standardů |
| Voda a činidla o čistotě stanovené v normě | — | norma stanoví čistotu činidel a předepisuje slepý pokus |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Činidla (chlorid vápenatý, titanová žluť, kalibrační roztoky) používat podle bezpečnostních listů; při stanovení technikou AAS dodržovat návod výrobce spektrometru.
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-R-04020:1994 + Az1:2004 — „Analiza chemiczno-rolnicza gleby — Oznaczanie zawartości przyswajalnego magnezu“.
Jak tato metoda funguje?
Podle podkladů IUNG-PIB a Zahradnického institutu – PIB: vzduchosuchá půda prosetá sítem s oky 1 mm se extrahuje roztokem chloridu vápenatého o koncentraci 0,0125 mol·dm⁻³ v poměru půda : roztok 1 : 10 (m/v) — 5 g půdy na 50 cm³ roztoku; na jeden vzorek připadá jeden filtr. K době extrakce uvádějí zdroje dvě varianty: IUNG-PIB — 1440 min statickou metodou, Zahradnický institut – PIB (podle Karczewska a Kabała, 2008) — 120 min v rotačním míchadle při 40 otáčkách za minutu.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Stanovovaná forma: přístupný hořčík — podíl extrahovaný roztokem CaCl₂, považovaný za mobilní formu, potenciálně přístupnou rostlinám; Extrakční činidlo: chlorid vápenatý 0,0125 mol·dm⁻³, pH 7,0 (test podle Schachtschabela, 1960); Poměr půda : roztok: 1 : 10 (m/v) — 5 g půdy na 50 cm³ extrakčního činidla (IUNG-PIB, Zahradnický institut – PIB); Doba extrakce: zdroje se liší: 1440 min statickou metodou (IUNG-PIB) nebo 120 min v rotačním míchadle při 40 ot/min (Zahradnický institut – PIB podle Karczewska a Kabała).
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 9 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Laboratorní síto s oky 1 mm, Váhy, Extrakční nádoby, rotační míchadlo, Filtrační souprava s filtry, Spektrofotometr, Atomový absorpční spektrometr (AAS).
Kde se tato zkouška používá?
Zkoušky zásobenosti minerálních půd prováděné krajskými chemicko-zemědělskými stanicemi na objednávku zemědělců; Stanovení dávek hořečnatých hnojiv v systému poradenství v hnojení založeném na bilancování P, K a Mg; Hodnocení potřeby hnojení hlavně kyselých půd vyžadujících vápnění a hnojení hořčíkem (předmět normy); Hnojení ovocných plodin na základě analýzy půdy — vzorky ve stávajícím sadu nejméně jednou za 3 roky (Zahradnický institut – PIB); Celostátní monitoring chemické úrodnosti půd — centrální databáze výsledků KSChR, asi 250 tis. analýz pH, P, K a Mg ročně; Výzkum nahrazení testů DL a Schachtschabela univerzální metodou Mehlich 3.
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Činidla (chlorid vápenatý, titanová žluť, kalibrační roztoky) používat podle bezpečnostních listů; při stanovení technikou AAS dodržovat návod výrobce spektrometru.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-R-04020.