🍎 Stanovení peroxidového čísla živočišných a rostlinných olejů a tuků, mastných kyselin a jejich směsí, margarínů a roztíratelných tuků s potenciometrickým stanovením koncového bodu — 5,0 g vzorku (10,0 g při čísle ≤ 1) se rozpustí v 50 ml směsi ledová kyselina octová–isooktan 60 : 40, přidá se 0,5 ml nasyceného jodidu draselného, míchá se přesně 60 s, přidá 30–100 ml vody a uvolněný jod se titruje thiosíranem sodným 0,01 mol/l s platinovou kombinovanou elektrodou; výsledek v miliekvivalentech aktivního kyslíku na kilogram, rozsah 0–30 meq/kg, PN-EN ISO 27107
Ve zkratce
Peroxidové číslo udává, kolik je v tuku látek oxidujících jodid draselný, vyjádřených jako aktivní kyslík. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 27107:2012; STAV (stav k 03.10.2026): PN-EN ISO 27107:2012 (polská verze) — bez poznámky o zrušení v PKN; ISO 27107:2008 — „Published“, etapa 90.93 (potvrzena, iTeh). Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Rostlinné a živočišné oleje a tuky, mastné kyseliny a jejich směsi, margaríny a roztíratelné tuky — peroxidové číslo 0–30 meq O2/kg (1), Netýká se mléčného tuku ani lecitinů (1), Rostlinné a živočišné oleje a tuky a moučky — položky v rozsazích akreditace 3 laboratoří v PCA.
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 27107:2012
- Kategorie: Chemie potravin
- Kroky postupu: 5
- STAV (stav k 03.10.2026): PN-EN ISO 27107:2012 (polská verze) — bez poznámky o zrušení v PKN; ISO 27107:2008 — „Published“, etapa 90.93 (potvrzena, iTeh)
- Oblast použití (1): 0–30 meq aktivního kyslíku/kg; bez mléčného tuku a lecitinů
- Navážka — podmínka platnosti výsledku (9.3.1): 5,0 ± 0,1 g při čísle > 1 do 30; 10,0 ± 0,1 g při čísle 0–1; menší jen při < 5 g tuku nebo čísle > 30, s uvedením hmotnosti
Přehled
CO TATO NORMA POPISUJE. Text normy čteme v ukázce iTeh dokumentu ISO 27107:2008 v opravené verzi z 15.05.2009 (anglický text): titulní strana, předmluva, úvod a kapitoly 1–9 a začátek kapitoly 10 po vzorec peroxidového čísla a vysvětlení symbolů V, V0 a F — ukázka končí na straně 5, před vysvětlením symbolu m a další částí normy (preciznost, protokol, příloha A s titračními křivkami). Druhou ukázku iTeh — SIST EN ISO 27107:2010 — čteme v evropské části: předmluva EN a oznámení o schválení.
PODLE TEXTU ISO 27107:2008. První vydání z 01.03.2008 připravila ISO/TC 34 „Potravinářské výrobky“, subkomise SC 11 „Živočišné a rostlinné tuky a oleje“. Opravená verze z 15.05.2009 mění mimo jiné v úvodu oblast použití na „0 meq až 30 meq“ (dříve „0 mmol až 15 mmol“), v 6.5 rozlišení vah na 0,000 1 g (dříve 0,001 g), v 9.2.2 hmotnost jodičnanu na „0,001 g“ (dříve „0,001 mg“) a vzorec faktoru F. Úvod: metody stanovení peroxidů jsou založeny na uvolňování jodu z jodidu draselného v kyselém prostředí (Wheelerova metoda); výsledek závisí na hmotnosti navážky, proto ISO/TC 34/SC 11 stanovila hmotnost vzorku na 5 g při peroxidovém čísle větším než 1 a na 10 g při čísle nejvýše 1 a použití omezila na 0–30 meq aktivního kyslíku na kilogram; výsledky mohou být o něco nižší než podle dřívějších norem. Předmět (1): potenciometrické stanovení koncového bodu peroxidového čísla v miliekvivalentech aktivního kyslíku na kilogram živočišných a rostlinných olejů a tuků, mastných kyselin a jejich směsí v rozsahu 0–30 meq/kg, také margarínů a roztíratelných tuků s různým obsahem vody; metoda se netýká mléčných tuků ani lecitinů (poznámka: jodometrickou metodu s vizuálním koncovým bodem uvádí ISO 3960, pro mléčné tuky — ISO 3976). Citovaná norma (2): ISO 661 (příprava zkušebního vzorku). Definice (3.1): peroxidové číslo — množství látek ve vzorku, vyjádřené jako aktivní kyslík, které za podmínek normy oxidují jodid draselný; hodnota v milimolech aktivního kyslíku na kilogram je polovinou hodnoty v miliekvivalentech a vynásobením miliekvivalentů 8 se získá hmotnostní zlomek aktivního kyslíku v mg/kg. Princip (4): vzorek se rozpustí v isooktanu a ledové kyselině octové, přidá se jodid draselný, jod uvolněný peroxidy se titruje thiosíranem sodným a koncový bod se určí elektrochemicky. Činidla (5): všechna bez rozpuštěného kyslíku; destilovaná voda, převařená a ochlazená na 20 °C; ledová kyselina octová a isooktan (2,2,4-trimethylpentan) odplyněné ultrazvukem ve vakuu nebo probubláním inertním plynem (CO2 nebo N2); roztok kyselina octová–isooktan 60 ml + 40 ml, odplyněný; jodid draselný bez jodu a jodičnanů; nasycený roztok KI 175 g/100 ml (asi 14 g KI v asi 8 g čerstvě převařené vody, s nerozpuštěnými krystaly), ve tmě, připravovaný denně — zkouška: 0,5 ml roztoku ve 30 ml směsi se dvěma kapkami škrobu; vznikne-li modré zbarvení a k jeho odstranění je třeba více než jedna kapka thiosíranu, roztok se vylije; thiosíran sodný 0,1 mol/l (na čerstvě převařené vodě, platný 1 měsíc, v láhvi z tmavého skla); thiosíran 0,01 mol/l (100 ml roztoku 0,1 mol/l doplnit na 1000 ml) — připravovaný těsně před použitím nebo s denním stanovením titru, protože jeho stálost závisí na pH a volném CO2; jodičnan draselný jako sekundární standard s návazností na NIST; kyselina chlorovodíková 4 mol/l. Přístroje (6): automatický titrátor s dávkovačem, míchadlem a elektrodami, schopný dynamické titrace (rychle na začátku, pomalu u koncového bodu) — u jiného vybavení je třeba postup optimalizovat; platinová kombinovaná elektroda; pipety 0,5, 1, 10 a 100 ml; odměrné válce 50 a 100 ml; váhy s odečtem 0,000 1 g; magnetické míchadlo s míchadélkem 25 mm a topnou deskou; kuželové baňky 250 ml; vysoké kádinky 250 ml; odměrné baňky 250, 500 a 1000 ml; mikrovlnná trouba; lahve z tmavého skla 1000 ml. Odběr vzorků (7): není součástí metody, doporučený postup v ISO 5555. Příprava (8): podle ISO 661; homogenizace nejlépe bez zahřívání a provzdušňování, bez přímého slunečního světla; pevné tuky se opatrně zahřejí v mikrovlnné troubě na 10 °C nad teplotu tání; vzorky s viditelnými nečistotami se filtrují a zaznamená se to v protokolu; podíl pro peroxidové číslo se odebírá jako první, před podíly pro jiné zkoušky, a stanoví se ihned. Postup (9): v rozptýleném denním nebo umělém světle, bez přímého slunce, v nádobách prostých oxidujících a redukujících látek. Titr thiosíranu 0,01 mol/l (9.2.2): 0,27–0,33 g jodičnanu draselného (s přesností 0,001 g) v baňce 250 nebo 500 ml; 5 nebo 10 ml tohoto roztoku s 60 ml převařené vody, 5 ml HCl 4 mol/l a 0,5 ml nasyceného KI se titruje thiosíranem; faktor F = mKIO3 · V1 · 6 · 1000 · wKIO3 / (MKIO3 · V2 · V3 · cthio · 100), kde 6 — ekvivalentní hmotnost (1 mol KIO3 ⇔ 3 mol I2), MKIO3 = 214 g/mol, wKIO3 — čistota jodičnanu v g/100 g. Stanovení (9.3): kuželová baňka se propláchne dusíkem nebo CO2 a naváží se s přesností 0,1 mg 5,0 ± 0,1 g vzorku při očekávaném čísle od > 1 do 30 nebo 10,0 ± 0,1 g při čísle 0–1; peroxidové číslo je dynamická hodnota závislá na historii vzorku a na hmotnosti navážky — při předepsané hmotnosti mohou být výsledky o něco nižší než při menších navážkách; je-li extrahovaného tuku méně než 5 g nebo přesahuje-li číslo 30 meq/kg, měl by uživatel zvolit menší navážku a uvést její hmotnost spolu s výsledkem. Vzorek se rozpustí v 50 ml roztoku kyselina octová–isooktan; tuky s vysokou teplotou tání (tvrdé a živočišné) — k roztavenému tuku 20 ml isooktanu a hned poté 30 ml kyseliny octové, v případě potřeby s mírným zahřátím. Po přidání míchadélka a 0,5 ml nasyceného KI se na titrátoru míchá přesně 60 s (stopky ± 1 s) střední rychlostí, aby se nestříkalo; hned poté se přidá 30–100 ml vody, podle přístroje — více vody je třeba kvůli inverzi fází, titruje se dolní fáze a při větším množství vody je rozdíl potenciálů mezi začátkem a koncovým bodem větší (asi 100 mV) a křivka má ostrý inflexní bod. Elektroda se ponoří a titruje se thiosíranem 0,01 mol/l za rychlého míchání; v paralelním slepém pokusu nesmí spotřeba překročit 0,1 ml; bod ekvivalence určí titrátor nebo metoda inflexního bodu na grafu. Výpočet (10): peroxidové číslo v meq aktivního kyslíku/kg = (V − V0) · cthio · F · 1000 / m, kde V — objem thiosíranu ve stanovení, V0 — ve slepém pokusu, F — faktor z 9.2 (vysvětlení m leží mimo ukázku).
PODLE PŘEDMLUVY EN ISO 27107:2010. Text ISO 27107:2008 v opravené verzi z 15.05.2009 převzala CEN/TC 307 „Olejnatá semena, rostlinné a živočišné tuky a oleje a jejich vedlejší produkty — Metody odběru vzorků a analýzy“; EN ISO 27107:2010 nahrazuje EN ISO 27107:2008 a národní normy ji měly zavést nejpozději v říjnu 2010; text ISO byl schválen beze změn.
STAV (stav k 03.10.2026). Ve vyhledávači PKN (heslo „27107“, 03.10.2026) nemá PN-EN ISO 27107:2012 (polská verze, „Zavádí: EN ISO 27107:2010 [IDT], ISO 27107:2008 [IDT]“) poznámku o zrušení; PN-EN ISO 27107:2010 (anglická verze) — „Zrušena a nahrazena PN-EN ISO 27107:2012 – polskou verzí“ a obě PN-EN ISO 27107:2009 (polská i anglická) — zrušeny a nahrazeny dalšími vydáními. Karta PN-EN ISO 27107:2012: datum zveřejnění 04.09.2012, 16 stran, KT 92 Olejnatých semen, rostlinných a živočišných tuků a jejich vedlejších produktů, ICS 67.200.10, „Nahrazuje PN-EN ISO 27107:2010 – anglickou verzi“, bez poznámky o zrušení. V katalogu iTeh (odečet 03.10.2026) má ISO 27107:2008 stav „Published“, etapa 90.93 (mezinárodní norma potvrzena).
KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečet 03.10.2026). Číslo 27107 je ve 4 záznamech u 3 laboratoří: AB 400 (2), AB 444, AB 1334. V aktuálních dokumentech PCA (odečet 03.10.2026; AB 1334 vyd. č. 31 ze 04.05.2026, AB 444 vyd. č. 27 z 23.06.2026, AB 400 vyd. č. 37 ze 07.08.2026) je číslo ve 4 řádcích u týchž 3 laboratoří; v každém dokumentu se počet značek stran rovná počtu stran PDF, bez opakování; prohledání všech dokumentů PCA stažených z BIP 03.10.2026 nedalo laboratoře mimo kopii databáze. Podoba „PN-EN ISO 27107:2012“ (3 záznamy) a „PN-EN ISO 27107“ bez roku (AB 400, moučky). Žádná z těchto položek není pozastavena. Záložka „Laboratoře“ (heslo „PN-EN ISO 27107“) ukazuje všechny 3 laboratoře — ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 03.10.2026.
CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA). Předmět: rostlinné a živočišné oleje a tuky (AB 444), oleje, živočišné a rostlinné tuky (AB 1334), rostlinné a živočišné oleje a tuky s výjimkou mléčných tuků (AB 400) a moučky (AB 400). Znak: peroxidové číslo. Rozsahy: (0,1–19,0) meq O2/kg (AB 1334), (0,3–20,0) meq/kg (AB 400, oleje a tuky), (0,25–30,0) meq O2/kg (AB 444); položka AB 400 pro moučky rozsah neuvádí. Technika: metoda potenciometrické titrace (titrační potenciometrická u mouček).
KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U navážky: výsledek závisí na hmotnosti vzorku — 5 g při čísle > 1, 10 g při čísle ≤ 1; menší navážku norma připouští jen tehdy, je-li tuku méně než 5 g nebo přesahuje-li číslo 30, a pak se hmotnost uvádí s výsledkem (9.3.1) — u mouček (AB 400) o navážce rozhoduje množství extrahovaného tuku. U matrice: mléčný tuk a lecitiny jsou mimo předmět (1) — AB 400 mléčné tuky výslovně vylučuje. U kyslíku: všechna činidla bez rozpuštěného kyslíku, baňka propláchnutá inertním plynem, práce bez přímého slunce (5, 9.1, 9.3.1). U jodidu: roztok KI denně čerstvý a kontrolovaný škrobem (5.6), míchání přesně 60 s (9.3.3). U thiosíranu: roztok 0,01 mol/l připravený těsně před použitím nebo s denním titrem (5.8, 9.2.2), slepý pokus ≤ 0,1 ml (9.3.6). U pořadí: podíl pro peroxidové číslo se odebírá před podíly pro jiná stanovení (8). U jednotky: meq/kg je dvojnásobkem mmol/kg (3.1) — rozsahy AB 444 a AB 1334 v „meq O2/kg“ a AB 400 v „meq/kg“ jsou tatáž veličina. Při srovnání s jodometrickou metodou s vizuálním koncovým bodem (samostatný záznam „Peroxidové číslo olejů a tuků — jodometrie s vizuálním koncovým bodem“, PN-EN ISO 3960): podle úvodu mohou být výsledky podle ISO 27107 o něco nižší než podle dřívějších norem.
CO NEUVÁDÍME. Údaje o preciznosti (opakovatelnost, reprodukovatelnost), požadavky na protokol a přílohu A s příkladovými titračními křivkami necitujeme — leží mimo ukázku. Neuvádíme přípustné hodnoty peroxidového čísla z předpisů ani z Codex Alimentarius.
Princip metody
Navážka 5,0 g (10,0 g při očekávaném čísle ≤ 1) se rozpustí v 50 ml odplyněné směsi ledová kyselina octová–isooktan 60 : 40, přidá se 0,5 ml nasyceného jodidu draselného a míchá se přesně 60 s; peroxidy uvolní jod. Po přidání 30–100 ml vody se jod titruje thiosíranem sodným 0,01 mol/l (s titrem na jodičnan draselný) a koncový bod určí platinová kombinovaná elektroda. Peroxidové číslo = (V − V0) · c · F · 1000 / m v meq aktivního kyslíku/kg.
Použití
- Rostlinné a živočišné oleje a tuky, mastné kyseliny a jejich směsi, margaríny a roztíratelné tuky — peroxidové číslo 0–30 meq O2/kg (1)
- Netýká se mléčného tuku ani lecitinů (1)
- Rostlinné a živočišné oleje a tuky a moučky — položky v rozsazích akreditace 3 laboratoří v PCA
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| STAV (stav k 03.10.2026) | PN-EN ISO 27107:2012 (polská verze) — bez poznámky o zrušení v PKN; ISO 27107:2008 — „Published“, etapa 90.93 (potvrzena, iTeh) |
| Oblast použití (1) | 0–30 meq aktivního kyslíku/kg; bez mléčného tuku a lecitinů |
| Navážka — podmínka platnosti výsledku (9.3.1) | 5,0 ± 0,1 g při čísle > 1 do 30; 10,0 ± 0,1 g při čísle 0–1; menší jen při < 5 g tuku nebo čísle > 30, s uvedením hmotnosti |
| Reakce (9.3.2, 9.3.3) | 50 ml kyselina octová–isooktan 60 : 40, 0,5 ml nasyceného KI, míchání přesně 60 s (± 1 s) |
| Titrace (9.3.4–9.3.7) | 30–100 ml vody, thiosíran sodný 0,01 mol/l, platinová kombinovaná elektroda, inflexní bod |
| Slepý pokus — horní mez (9.3.6) | nejvýše 0,1 ml thiosíranu 0,01 mol/l |
| Výsledek (10) | PV = (V − V0) · c · F · 1000 / m, meq O2/kg; mmol/kg = polovina meq/kg (3.1) |
| Rozšíření v rozsazích akreditace (odečet 03.10.2026) | 3 laboratoře, 4 záznamy v kopii databáze a 4 řádky v PCA; záložka „Laboratoře“ („PN-EN ISO 27107“) — všechny 3 na produkčním serveru |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 27107:2012
- Název (PL)
- Oleje i tłuszcze roślinne oraz zwierzęce — Oznaczanie liczby nadtlenkowej — Potencjometryczne oznaczanie punktu końcowego
- Název (EN)
- Animal and vegetable fats and oils — Determination of peroxide value — Potentiometric end-point determination
Postup krok za krokem
-
Vzorek
Podle ISO 661, bez zahřívání a provzdušňování; pevné tuky na 10 °C nad teplotu tání; podíl pro peroxidové číslo odebírán jako první (8). PN-EN ISO 27107:2012 bez poznámky o zrušení v PKN (03.10.2026).
-
Titr thiosíranu
0,27–0,33 g KIO3 ve 250 nebo 500 ml; 5 nebo 10 ml s 60 ml vody, 5 ml HCl a 0,5 ml KI, titrace, faktor F (9.2.2).
-
Rozpuštění
Baňka propláchnutá N2 nebo CO2; 5,0 g (10,0 g při čísle ≤ 1) v 50 ml kyseliny octové s isooktanem (9.3.1, 9.3.2).
-
Reakce s jodidem
0,5 ml nasyceného KI, míchání přesně 60 s, pak 30–100 ml vody (9.3.3, 9.3.4).
-
Titrace a výsledek
Thiosíran 0,01 mol/l s platinovou elektrodou, slepý pokus ≤ 0,1 ml; PV = (V − V0) · c · F · 1000 / m (9.3.5–9.3.7, 10).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Automatický titrátor | S dávkovačem, míchadlem a elektrodami, dynamická titrace (6.1) | — |
| Platinová kombinovaná elektroda | Potenciometrický koncový bod (6.2) | — |
| Analytické váhy | Odečet 0,000 1 g (6.5) | — |
| Mikrovlnná trouba | Tavení pevných tuků na 10 °C nad teplotu tání (6.12, 8) | — |
| Lahve z tmavého skla 1000 ml | Uchovávání roztoků thiosíranu (6.13) | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Ledová kyselina octová a isooktan | — | Odplyněné; směs 60 + 40 ml (5.2–5.4) |
| Nasycený roztok jodidu draselného | — | 175 g/100 ml, ve tmě, denně čerstvý, kontrolovaný škrobem (5.6) |
| Thiosíran sodný 0,1 a 0,01 mol/l | — | Na převařené vodě; 0,01 mol/l těsně před použitím nebo s denním titrem (5.7, 5.8) |
| Jodičnan draselný | — | Sekundární standard s návazností na NIST, pro titr thiosíranu (5.9, 9.2.2) |
| Kyselina chlorovodíková 4 mol/l | — | Pro stanovení titru (5.10) |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Isooktan — hořlavý; práce mimo zdroje zapálení, v digestoři
- Ledová kyselina octová a kyselina chlorovodíková — žíravé, ochrana očí a rukou
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 27107:2012 — „Animal and vegetable fats and oils — Determination of peroxide value — Potentiometric end-point determination“.
Jak tato metoda funguje?
Navážka 5,0 g (10,0 g při očekávaném čísle ≤ 1) se rozpustí v 50 ml odplyněné směsi ledová kyselina octová–isooktan 60 : 40, přidá se 0,5 ml nasyceného jodidu draselného a míchá se přesně 60 s; peroxidy uvolní jod. Po přidání 30–100 ml vody se jod titruje thiosíranem sodným 0,01 mol/l (s titrem na jodičnan draselný) a koncový bod určí platinová kombinovaná elektroda.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
STAV (stav k 03.10.2026): PN-EN ISO 27107:2012 (polská verze) — bez poznámky o zrušení v PKN; ISO 27107:2008 — „Published“, etapa 90.93 (potvrzena, iTeh); Oblast použití (1): 0–30 meq aktivního kyslíku/kg; bez mléčného tuku a lecitinů; Navážka — podmínka platnosti výsledku (9.3.1): 5,0 ± 0,1 g při čísle > 1 do 30; 10,0 ± 0,1 g při čísle 0–1; menší jen při < 5 g tuku nebo čísle > 30, s uvedením hmotnosti; Reakce (9.3.2, 9.3.3): 50 ml kyselina octová–isooktan 60 : 40, 0,5 ml nasyceného KI, míchání přesně 60 s (± 1 s).
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Automatický titrátor, Platinová kombinovaná elektroda, Analytické váhy, Mikrovlnná trouba, Lahve z tmavého skla 1000 ml.
Kde se tato zkouška používá?
Rostlinné a živočišné oleje a tuky, mastné kyseliny a jejich směsi, margaríny a roztíratelné tuky — peroxidové číslo 0–30 meq O2/kg (1); Netýká se mléčného tuku ani lecitinů (1); Rostlinné a živočišné oleje a tuky a moučky — položky v rozsazích akreditace 3 laboratoří v PCA.
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Isooktan — hořlavý; práce mimo zdroje zapálení, v digestoři; Ledová kyselina octová a kyselina chlorovodíková — žíravé, ochrana očí a rukou.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 27107.