🧪 Číslo kyselosti (TAN)

Petrochemie PN-ISO 6618

Ve zkratce

Stanovení čísla kyselosti, čísla silných kyselin a čísla zásaditosti ropných výrobků a maziv rozpustných ve směsi toluenu a propan-2-olu — titrací na barevný indikátor p-naftolbenzein, oranžový v kyselém a zelenohnědý v zásaditém prostředí. Zkouška se provádí podle normy PN-ISO 6618:2011 (polská verze; zavádí ISO 6618:1997 [IDT] a Cor 1:1999); Indikátor: p-naftolbenzein: oranžový v kyselém prostředí, zelený nebo zelenohnědý v zásaditém. Postup zahrnuje 6 kroků; oblasti použití: Ropné výrobky a maziva rozpustné ve směsi toluenu a propan-2-olu — číslo kyselosti, číslo silných kyselin a číslo zásaditosti (kap. 1), Nové a použité oleje — relativní změny během provozu v oxidačních podmínkách (kap. 1), Nové světlé minerální oleje bez přísad a nové i použité inhibované oleje pro parní turbíny — pro ně byla stanovena preciznost (kap. 13).

Na první pohled

  • Norma: PN-ISO 6618:2011 (polská verze; zavádí ISO 6618:1997 [IDT] a Cor 1:1999)
  • Kategorie: Petrochemie
  • Kroky postupu: 6
  • Indikátor: p-naftolbenzein: oranžový v kyselém prostředí, zelený nebo zelenohnědý v zásaditém
  • Odměrné roztoky: alkoholické roztoky KOH a HCl 0,1 mol/l v propan-2-olu
  • Rozpouštědlo: 500 ml toluenu, 495 ml propan-2-olu a 5 ml vody

Přehled

STAV (stav k 30.10.2026). PN-ISO 6618:2011 — polská verze, zavádí ISO 6618:1997 [IDT] a opravu ISO 6618:1997/Cor 1:1999 [IDT]; zveřejněna 11.08.2011, nahradila PN-C-04066:1985; v katalogu PKN bez poznámky o zrušení. Zavádí výhradně normu ISO, bez evropské normy, proto označení „PN-ISO“ bez členu „EN“. ISO 6618:1997 je druhé vydání normy (zveřejněné 06.02.1997, nahradilo ISO 6618:1987), naposledy potvrzené ISO 18.10.2023.

ROZSAH (kap. 1). Titrace na barevný indikátor ke stanovení kyselých nebo zásaditých složek ropných výrobků a maziv rozpustných ve směsích toluenu a propan-2-olu. Stanovují se kyseliny a zásady s disociačními konstantami ve vodě většími než 10⁻⁹; slabší neruší a soli reagují, přesahuje-li jejich hydrolytická konstanta 10⁻⁹. Za kyselé složky nových i použitých olejů považuje norma mimo jiné organické a anorganické kyseliny, estery, fenolické sloučeniny, laktony, pryskyřice, soli těžkých kovů a přísady (inhibitory, detergenty), za zásadité — mimo jiné organické a anorganické zásady, aminové sloučeniny, soli slabých kyselin (mýdla), soli těžkých kovů a přísady. Metoda se nehodí ke stanovení zásaditých složek mnoha olejů se zásaditými přísadami — k tomu slouží ISO 3771. Oleje, u nichž je změna barvy indikátoru neviditelná — například mnoho řezných olejů, antikorozních olejů a podobných kompaundovaných olejů nebo velmi tmavé oleje — se zkoušejí podle ISO 6619; výsledky obou metod se mohou číselně lišit, ale obvykle jsou stejného řádu.

CO VÝSLEDEK MĚŘÍ (kap. 1 a 3). Číslo kyselosti je množství zásady v miligramech KOH na gram vzorku potřebné k titraci kyselých složek obsažených v 1 g vzorku za stanovených podmínek; číslo silných kyselin se týká jen silně kyselých složek; číslo zásaditosti je množství kyseliny vyjádřené jako ekvivalentní počet miligramů KOH na gram. Výsledek ukazuje relativní změny probíhající v oleji během provozu v oxidačních podmínkách; není absolutní mírou, z níž by bylo možné předpovědět chování oleje v provozu, a obecný vztah mezi korozí ložisek a číslem kyselosti nebo zásaditosti nebyl zjištěn.

ČINIDLA A PŘÍSTROJE (kap. 5–6). Titrační rozpouštědlo: 500 ml toluenu a 5 ml vody přidané k 495 ml bezvodého propan-2-olu (voda nejvýše 0,9 % (V/V)). Odměrné roztoky: alkoholický roztok KOH 0,1 mol/l (6 g KOH na přibližně 1 l propan-2-olu, mírný var 10–15 min, přídavek nejméně 2 g Ba(OH)₂ a nový var 5–10 min, ponechání v klidu několik hodin a filtrace; uchovávání v chemicky odolné láhvi s ochrannou trubičkou s natronovým vápnem, ne ve skleněné láhvi) a alkoholický roztok HCl 0,1 mol/l (9 ml koncentrované HCl na 1 l propan-2-olu). Oba roztoky se standardizují tak často, aby se zjistila změna o 0,000 5 mol/l — KOH na 0,1–0,15 g hydrogenftalanu draselného v přibližně 100 ml vody bez CO₂ s fenolftaleinem, HCl nejlépe elektrometricky — při teplotě blízké teplotě titrací a do 20 °C. Indikátor: 1,0 g p-naftolbenzeinu ve 100 ml titračního rozpouštědla, splňující požadavky příloh A a B (ve zkoušce z roku 1992 splňoval požadavky přílohy A jen jeden obchodní zdroj); pro číslo silných kyselin — methyloranž, 0,1 g ve 100 ml vody. Přístroje: byreta 50 ml s dělením 0,1 ml nebo 10 ml s dělením 0,05 ml.

POSTUP (kap. 7–12). Použitý olej se v původní nádobě zahřeje na (60 ± 5) °C a míchá, dokud se usazenina rovnoměrně nerozptýlí, a pak se přefiltruje přes drátěné síto 150 µm. Do kuželové baňky 250 ml se naváží podíl závislý na druhu oleje a očekávaném čísle (tabulka 1: nové nebo světlé oleje — 20 ± 2 g při čísle do 3, 2 ± 0,2 g při čísle od 3 do 25, 0,2 ± 0,02 g při čísle od 25 do 250; použité nebo tmavé oleje — 2 ± 0,2 g při čísle do 25, 0,2 ± 0,02 g nad touto hodnotou), přidá se 100 ml rozpouštědla a 0,5 ml indikátoru a míchá se do rozpuštění. Žlutooranžová barva znamená stanovení čísla kyselosti: titruje se ihned, při teplotě pod 30 °C, roztokem KOH přidávaným po dávkách, do změny barvy z oranžové na zelenou nebo zelenohnědou, která trvá 15 s nebo se vrátí po přidání dvou kapek roztoku HCl; u tmavých olejů se baňkou silně protřepe, aby na chvíli vznikla pěna, a konec se pozoruje ve světle bílé zářivky. Zelená nebo zelenohnědá barva znamená stanovení čísla zásaditosti — titrace roztokem HCl do změny barvy na oranžovou. V obou případech se provede slepý pokus se 100 ml rozpouštědla a 0,5 ml indikátoru. Číslo silných kyselin se stanoví ve vodném extraktu přibližně 25 g vzorku (tři extrakce vroucí vodou: 100 ml a dvakrát po 50 ml), titrovaném roztokem KOH na methyloranž do zlatohnědé barvy; nezbarví-li se extrakt růžově ani červeně, je číslo silných kyselin nulové. Výpočty: číslo kyselosti = (V₁ − V₀) · c(KOH) · 56,1 / m; číslo silných kyselin a číslo zásaditosti — podle vzorců 11.2–11.3. Výsledek se uvádí s přesností 0,1.

PRECIZNOST (kap. 13, tabulka 2). Opakovatelnost a reprodukovatelnost: pro číslo do 0,1 — 0,03 a 0,04; od 0,1 do 0,5 — 0,05 a 0,08; od 0,5 do 1,0 — 0,08 a 15 % hodnoty; od 1,0 do 2,0 — 0,12 a 15 % hodnoty. Údaje se týkají výhradně nových světlých minerálních olejů bez přísad a nových i použitých inhibovaných olejů pro parní turbíny; netýkají se olejů tak zbarvených, že změna barvy není vidět.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Požadavky na p-naftolbenzein z příloh A a B ani obsah opravy ISO 6618:1997/Cor 1:1999 — jsou mimo dostupný text normy.

Princip metody

Podíl vzorku se rozpustí ve směsi toluenu a propan-2-olu s malým množstvím vody a vzniklý jednofázový roztok se titruje při pokojové teplotě standardizovaným alkoholickým roztokem zásady (číslo kyselosti) nebo kyseliny (číslo zásaditosti) do koncového bodu indikovaného změnou barvy p-naftolbenzeinu — oranžového v kyselém prostředí, zelenohnědého v zásaditém.

Ke stanovení čísla silných kyselin se samostatný podíl vzorku extrahuje vroucí vodou a extrakt se titruje roztokem KOH na methyloranž.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Indikátorp-naftolbenzein: oranžový v kyselém prostředí, zelený nebo zelenohnědý v zásaditém
Odměrné roztokyalkoholické roztoky KOH a HCl 0,1 mol/l v propan-2-olu
Rozpouštědlo500 ml toluenu, 495 ml propan-2-olu a 5 ml vody
Podíl vzorkuod 0,2 g do 20 g — podle druhu oleje a očekávaného čísla (tabulka 1)
Výsledekmg KOH/g, s přesností 0,1
Preciznost (r / R)do 0,1: 0,03 / 0,04; 0,1–0,5: 0,05 / 0,08; 0,5–1,0: 0,08 / 15 %; 1,0–2,0: 0,12 / 15 %

Norma

Označení normy
PN-ISO 6618:2011 (polská verze; zavádí ISO 6618:1997 [IDT] a Cor 1:1999)
Název (PL)
Przetwory naftowe i środki smarowe — Oznaczanie liczby kwasowej i zasadowej — Metoda miareczkowania wobec wskaźników barwnych
Název (EN)
Petroleum products and lubricants — Determination of acid or base number — Colour-indicator titration method

Postup krok za krokem

  1. Příprava použitého oleje

    Zahřátí v původní nádobě na (60 ± 5) °C, promíchání do rovnoměrného rozptýlení usazeniny, filtrace přes síto 150 µm; použitý olej se zkouší co nejdříve po odběru (kap. 7).

  2. Navážka a rozpuštění

    Podíl podle tabulky 1 v baňce 250 ml, 100 ml rozpouštědla a 0,5 ml indikátoru; žlutooranžová barva — číslo kyselosti, zelená nebo zelenočerná — číslo zásaditosti (8.1).

  3. Titrace

    Ihned, pod 30 °C: roztokem KOH do změny barvy na zelenou nebo zelenohnědou (číslo kyselosti) nebo roztokem HCl do oranžové (číslo zásaditosti); konec — když barva trvá 15 s nebo se vrátí po dvou kapkách HCl (8.2, 9.1).

  4. Slepý pokus

    100 ml rozpouštědla a 0,5 ml indikátoru, KOH přidávaný po 0,05 ml nebo 0,1 ml do změny barvy z oranžové na zelenou (8.3, 9.2).

  5. Číslo silných kyselin

    Přibližně 25 g vzorku se extrahuje vroucí vodou (100 ml a dvakrát po 50 ml), extrakt se titruje roztokem KOH na methyloranž do zlatohnědé barvy; slepý pokus se 200 ml vroucí vody (kap. 10).

  6. Výpočet a výsledek

    Číslo kyselosti = (V₁ − V₀) · c(KOH) · 56,1 / m; číslo silných kyselin a zásaditosti podle 11.2–11.3; výsledek s přesností 0,1 (kap. 11–12).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Byreta50 ml s dělením 0,1 ml nebo 10 ml s dělením 0,05 ml (6.1)—
Kuželové baňky a dělicí nálevkabaňka 250 ml k titraci; dělicí nálevka 250 ml a kádinka 500 ml pro číslo silných kyselin (8.1, 10.1)—
Drátěné síto 150 µmk filtraci použitého oleje po rozptýlení usazeniny (7.3)—
Zářivka s bílým světlemk pozorování koncového bodu u tmavých olejů (8.2)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Titrační rozpouštědlo—500 ml toluenu a 5 ml vody přidané k 495 ml bezvodého propan-2-olu (voda nejvýše 0,9 % (V/V)) (5.1–5.3)
Alkoholický roztok KOH 0,1 mol/l—6 g KOH v přibližně 1 l propan-2-olu, s přídavkem nejméně 2 g Ba(OH)₂; standardizovaný na 0,1–0,15 g hydrogenftalanu draselného s fenolftaleinem (5.5)
Alkoholický roztok HCl 0,1 mol/l—9 ml koncentrované HCl (35,4 %) na 1 l propan-2-olu; standardizovaný nejlépe elektrometricky (5.4)
Indikátor p-naftolbenzein—1,0 g ve 100 ml titračního rozpouštědla; požadavky — přílohy A a B (5.7)
Methyloranž a fenolftalein—methyloranž 0,1 g ve 100 ml vody (číslo silných kyselin); fenolftalein 0,5 g ve 100 ml propan-2-olu (standardizace KOH) (5.6, 5.8)
Hydrogenftalan draselný—ke standardizaci roztoku KOH (5.9)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-ISO 6618:2011 (polská verze; zavádí ISO 6618:1997 [IDT] a Cor 1:1999) — „Petroleum products and lubricants — Determination of acid or base number — Colour-indicator titration method“.

Jak tato metoda funguje?

Podíl vzorku se rozpustí ve směsi toluenu a propan-2-olu s malým množstvím vody a vzniklý jednofázový roztok se titruje při pokojové teplotě standardizovaným alkoholickým roztokem zásady (číslo kyselosti) nebo kyseliny (číslo zásaditosti) do koncového bodu indikovaného změnou barvy p-naftolbenzeinu — oranžového v kyselém prostředí, zelenohnědého v zásaditém. Ke stanovení čísla silných kyselin se samostatný podíl vzorku extrahuje vroucí vodou a extrakt se titruje roztokem KOH na methyloranž.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Indikátor: p-naftolbenzein: oranžový v kyselém prostředí, zelený nebo zelenohnědý v zásaditém; Odměrné roztoky: alkoholické roztoky KOH a HCl 0,1 mol/l v propan-2-olu; Rozpouštědlo: 500 ml toluenu, 495 ml propan-2-olu a 5 ml vody; Podíl vzorku: od 0,2 g do 20 g — podle druhu oleje a očekávaného čísla (tabulka 1).

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 6 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Byreta, Kuželové baňky a dělicí nálevka, Drátěné síto 150 µm, Zářivka s bílým světlem.

Kde se tato zkouška používá?

Ropné výrobky a maziva rozpustné ve směsi toluenu a propan-2-olu — číslo kyselosti, číslo silných kyselin a číslo zásaditosti (kap. 1); Nové a použité oleje — relativní změny během provozu v oxidačních podmínkách (kap. 1); Nové světlé minerální oleje bez přísad a nové i použité inhibované oleje pro parní turbíny — pro ně byla stanovena preciznost (kap. 13); Mimo rozsah: zásadité složky mnoha olejů se zásaditými přísadami (ISO 3771) a oleje, u nichž je změna barvy neviditelná (ISO 6619).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Norma může vyžadovat práci s nebezpečnými materiály, úkony a zařízením a neuvádí všechna rizika — bezpečnostní opatření stanoví uživatel (varování normy); Roztok KOH se připravuje varem v propan-2-olu (5.5.1) a číslo silných kyselin se stanovuje v extraktu vroucí vodou (10.1) — riziko popálení.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-ISO 6618.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí