🧪 Číslo kyselosti (TAN)
Ve zkratce
Stanovení čísla kyselosti, čísla silných kyselin a čísla zásaditosti ropných výrobků a maziv rozpustných ve směsi toluenu a propan-2-olu — titrací na barevný indikátor p-naftolbenzein, oranžový v kyselém a zelenohnědý v zásaditém prostředí. Zkouška se provádí podle normy PN-ISO 6618:2011 (polská verze; zavádí ISO 6618:1997 [IDT] a Cor 1:1999); Indikátor: p-naftolbenzein: oranžový v kyselém prostředí, zelený nebo zelenohnědý v zásaditém. Postup zahrnuje 6 kroků; oblasti použití: Ropné výrobky a maziva rozpustné ve směsi toluenu a propan-2-olu — číslo kyselosti, číslo silných kyselin a číslo zásaditosti (kap. 1), Nové a použité oleje — relativní změny během provozu v oxidačních podmínkách (kap. 1), Nové světlé minerální oleje bez přísad a nové i použité inhibované oleje pro parní turbíny — pro ně byla stanovena preciznost (kap. 13).
Na první pohled
- Norma: PN-ISO 6618:2011 (polská verze; zavádí ISO 6618:1997 [IDT] a Cor 1:1999)
- Kategorie: Petrochemie
- Kroky postupu: 6
- Indikátor: p-naftolbenzein: oranžový v kyselém prostředí, zelený nebo zelenohnědý v zásaditém
- Odměrné roztoky: alkoholické roztoky KOH a HCl 0,1 mol/l v propan-2-olu
- Rozpouštědlo: 500 ml toluenu, 495 ml propan-2-olu a 5 ml vody
Přehled
STAV (stav k 30.10.2026). PN-ISO 6618:2011 — polská verze, zavádí ISO 6618:1997 [IDT] a opravu ISO 6618:1997/Cor 1:1999 [IDT]; zveřejněna 11.08.2011, nahradila PN-C-04066:1985; v katalogu PKN bez poznámky o zrušení. Zavádí výhradně normu ISO, bez evropské normy, proto označení „PN-ISO“ bez členu „EN“. ISO 6618:1997 je druhé vydání normy (zveřejněné 06.02.1997, nahradilo ISO 6618:1987), naposledy potvrzené ISO 18.10.2023.
ROZSAH (kap. 1). Titrace na barevný indikátor ke stanovení kyselých nebo zásaditých složek ropných výrobků a maziv rozpustných ve směsích toluenu a propan-2-olu. Stanovují se kyseliny a zásady s disociačními konstantami ve vodě většími než 10⁻⁹; slabší neruší a soli reagují, přesahuje-li jejich hydrolytická konstanta 10⁻⁹. Za kyselé složky nových i použitých olejů považuje norma mimo jiné organické a anorganické kyseliny, estery, fenolické sloučeniny, laktony, pryskyřice, soli těžkých kovů a přísady (inhibitory, detergenty), za zásadité — mimo jiné organické a anorganické zásady, aminové sloučeniny, soli slabých kyselin (mýdla), soli těžkých kovů a přísady. Metoda se nehodí ke stanovení zásaditých složek mnoha olejů se zásaditými přísadami — k tomu slouží ISO 3771. Oleje, u nichž je změna barvy indikátoru neviditelná — například mnoho řezných olejů, antikorozních olejů a podobných kompaundovaných olejů nebo velmi tmavé oleje — se zkoušejí podle ISO 6619; výsledky obou metod se mohou číselně lišit, ale obvykle jsou stejného řádu.
CO VÝSLEDEK MĚŘÍ (kap. 1 a 3). Číslo kyselosti je množství zásady v miligramech KOH na gram vzorku potřebné k titraci kyselých složek obsažených v 1 g vzorku za stanovených podmínek; číslo silných kyselin se týká jen silně kyselých složek; číslo zásaditosti je množství kyseliny vyjádřené jako ekvivalentní počet miligramů KOH na gram. Výsledek ukazuje relativní změny probíhající v oleji během provozu v oxidačních podmínkách; není absolutní mírou, z níž by bylo možné předpovědět chování oleje v provozu, a obecný vztah mezi korozí ložisek a číslem kyselosti nebo zásaditosti nebyl zjištěn.
ČINIDLA A PŘÍSTROJE (kap. 5–6). Titrační rozpouštědlo: 500 ml toluenu a 5 ml vody přidané k 495 ml bezvodého propan-2-olu (voda nejvýše 0,9 % (V/V)). Odměrné roztoky: alkoholický roztok KOH 0,1 mol/l (6 g KOH na přibližně 1 l propan-2-olu, mírný var 10–15 min, přídavek nejméně 2 g Ba(OH)₂ a nový var 5–10 min, ponechání v klidu několik hodin a filtrace; uchovávání v chemicky odolné láhvi s ochrannou trubičkou s natronovým vápnem, ne ve skleněné láhvi) a alkoholický roztok HCl 0,1 mol/l (9 ml koncentrované HCl na 1 l propan-2-olu). Oba roztoky se standardizují tak často, aby se zjistila změna o 0,000 5 mol/l — KOH na 0,1–0,15 g hydrogenftalanu draselného v přibližně 100 ml vody bez CO₂ s fenolftaleinem, HCl nejlépe elektrometricky — při teplotě blízké teplotě titrací a do 20 °C. Indikátor: 1,0 g p-naftolbenzeinu ve 100 ml titračního rozpouštědla, splňující požadavky příloh A a B (ve zkoušce z roku 1992 splňoval požadavky přílohy A jen jeden obchodní zdroj); pro číslo silných kyselin — methyloranž, 0,1 g ve 100 ml vody. Přístroje: byreta 50 ml s dělením 0,1 ml nebo 10 ml s dělením 0,05 ml.
POSTUP (kap. 7–12). Použitý olej se v původní nádobě zahřeje na (60 ± 5) °C a míchá, dokud se usazenina rovnoměrně nerozptýlí, a pak se přefiltruje přes drátěné síto 150 µm. Do kuželové baňky 250 ml se naváží podíl závislý na druhu oleje a očekávaném čísle (tabulka 1: nové nebo světlé oleje — 20 ± 2 g při čísle do 3, 2 ± 0,2 g při čísle od 3 do 25, 0,2 ± 0,02 g při čísle od 25 do 250; použité nebo tmavé oleje — 2 ± 0,2 g při čísle do 25, 0,2 ± 0,02 g nad touto hodnotou), přidá se 100 ml rozpouštědla a 0,5 ml indikátoru a míchá se do rozpuštění. Žlutooranžová barva znamená stanovení čísla kyselosti: titruje se ihned, při teplotě pod 30 °C, roztokem KOH přidávaným po dávkách, do změny barvy z oranžové na zelenou nebo zelenohnědou, která trvá 15 s nebo se vrátí po přidání dvou kapek roztoku HCl; u tmavých olejů se baňkou silně protřepe, aby na chvíli vznikla pěna, a konec se pozoruje ve světle bílé zářivky. Zelená nebo zelenohnědá barva znamená stanovení čísla zásaditosti — titrace roztokem HCl do změny barvy na oranžovou. V obou případech se provede slepý pokus se 100 ml rozpouštědla a 0,5 ml indikátoru. Číslo silných kyselin se stanoví ve vodném extraktu přibližně 25 g vzorku (tři extrakce vroucí vodou: 100 ml a dvakrát po 50 ml), titrovaném roztokem KOH na methyloranž do zlatohnědé barvy; nezbarví-li se extrakt růžově ani červeně, je číslo silných kyselin nulové. Výpočty: číslo kyselosti = (V₁ − V₀) · c(KOH) · 56,1 / m; číslo silných kyselin a číslo zásaditosti — podle vzorců 11.2–11.3. Výsledek se uvádí s přesností 0,1.
PRECIZNOST (kap. 13, tabulka 2). Opakovatelnost a reprodukovatelnost: pro číslo do 0,1 — 0,03 a 0,04; od 0,1 do 0,5 — 0,05 a 0,08; od 0,5 do 1,0 — 0,08 a 15 % hodnoty; od 1,0 do 2,0 — 0,12 a 15 % hodnoty. Údaje se týkají výhradně nových světlých minerálních olejů bez přísad a nových i použitých inhibovaných olejů pro parní turbíny; netýkají se olejů tak zbarvených, že změna barvy není vidět.
CO ZDE NEUVÁDÍME. Požadavky na p-naftolbenzein z příloh A a B ani obsah opravy ISO 6618:1997/Cor 1:1999 — jsou mimo dostupný text normy.
Princip metody
Podíl vzorku se rozpustí ve směsi toluenu a propan-2-olu s malým množstvím vody a vzniklý jednofázový roztok se titruje při pokojové teplotě standardizovaným alkoholickým roztokem zásady (číslo kyselosti) nebo kyseliny (číslo zásaditosti) do koncového bodu indikovaného změnou barvy p-naftolbenzeinu — oranžového v kyselém prostředí, zelenohnědého v zásaditém.
Ke stanovení čísla silných kyselin se samostatný podíl vzorku extrahuje vroucí vodou a extrakt se titruje roztokem KOH na methyloranž.
Použití
- Ropné výrobky a maziva rozpustné ve směsi toluenu a propan-2-olu — číslo kyselosti, číslo silných kyselin a číslo zásaditosti (kap. 1)
- Nové a použité oleje — relativní změny během provozu v oxidačních podmínkách (kap. 1)
- Nové světlé minerální oleje bez přísad a nové i použité inhibované oleje pro parní turbíny — pro ně byla stanovena preciznost (kap. 13)
- Mimo rozsah: zásadité složky mnoha olejů se zásaditými přísadami (ISO 3771) a oleje, u nichž je změna barvy neviditelná (ISO 6619)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Indikátor | p-naftolbenzein: oranžový v kyselém prostředí, zelený nebo zelenohnědý v zásaditém |
| Odměrné roztoky | alkoholické roztoky KOH a HCl 0,1 mol/l v propan-2-olu |
| Rozpouštědlo | 500 ml toluenu, 495 ml propan-2-olu a 5 ml vody |
| Podíl vzorku | od 0,2 g do 20 g — podle druhu oleje a očekávaného čísla (tabulka 1) |
| Výsledek | mg KOH/g, s přesností 0,1 |
| Preciznost (r / R) | do 0,1: 0,03 / 0,04; 0,1–0,5: 0,05 / 0,08; 0,5–1,0: 0,08 / 15 %; 1,0–2,0: 0,12 / 15 % |
Norma
- Označení normy
- PN-ISO 6618:2011 (polská verze; zavádí ISO 6618:1997 [IDT] a Cor 1:1999)
- Název (PL)
- Przetwory naftowe i środki smarowe — Oznaczanie liczby kwasowej i zasadowej — Metoda miareczkowania wobec wskaźników barwnych
- Název (EN)
- Petroleum products and lubricants — Determination of acid or base number — Colour-indicator titration method
Postup krok za krokem
-
Příprava použitého oleje
Zahřátí v původní nádobě na (60 ± 5) °C, promíchání do rovnoměrného rozptýlení usazeniny, filtrace přes síto 150 µm; použitý olej se zkouší co nejdříve po odběru (kap. 7).
-
Navážka a rozpuštění
Podíl podle tabulky 1 v baňce 250 ml, 100 ml rozpouštědla a 0,5 ml indikátoru; žlutooranžová barva — číslo kyselosti, zelená nebo zelenočerná — číslo zásaditosti (8.1).
-
Titrace
Ihned, pod 30 °C: roztokem KOH do změny barvy na zelenou nebo zelenohnědou (číslo kyselosti) nebo roztokem HCl do oranžové (číslo zásaditosti); konec — když barva trvá 15 s nebo se vrátí po dvou kapkách HCl (8.2, 9.1).
-
Slepý pokus
100 ml rozpouštědla a 0,5 ml indikátoru, KOH přidávaný po 0,05 ml nebo 0,1 ml do změny barvy z oranžové na zelenou (8.3, 9.2).
-
Číslo silných kyselin
Přibližně 25 g vzorku se extrahuje vroucí vodou (100 ml a dvakrát po 50 ml), extrakt se titruje roztokem KOH na methyloranž do zlatohnědé barvy; slepý pokus se 200 ml vroucí vody (kap. 10).
-
Výpočet a výsledek
Číslo kyselosti = (V₁ − V₀) · c(KOH) · 56,1 / m; číslo silných kyselin a zásaditosti podle 11.2–11.3; výsledek s přesností 0,1 (kap. 11–12).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Byreta | 50 ml s dělením 0,1 ml nebo 10 ml s dělením 0,05 ml (6.1) | — |
| Kuželové baňky a dělicí nálevka | baňka 250 ml k titraci; dělicí nálevka 250 ml a kádinka 500 ml pro číslo silných kyselin (8.1, 10.1) | — |
| Drátěné síto 150 µm | k filtraci použitého oleje po rozptýlení usazeniny (7.3) | — |
| Zářivka s bílým světlem | k pozorování koncového bodu u tmavých olejů (8.2) | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Titrační rozpouštědlo | — | 500 ml toluenu a 5 ml vody přidané k 495 ml bezvodého propan-2-olu (voda nejvýše 0,9 % (V/V)) (5.1–5.3) |
| Alkoholický roztok KOH 0,1 mol/l | — | 6 g KOH v přibližně 1 l propan-2-olu, s přídavkem nejméně 2 g Ba(OH)₂; standardizovaný na 0,1–0,15 g hydrogenftalanu draselného s fenolftaleinem (5.5) |
| Alkoholický roztok HCl 0,1 mol/l | — | 9 ml koncentrované HCl (35,4 %) na 1 l propan-2-olu; standardizovaný nejlépe elektrometricky (5.4) |
| Indikátor p-naftolbenzein | — | 1,0 g ve 100 ml titračního rozpouštědla; požadavky — přílohy A a B (5.7) |
| Methyloranž a fenolftalein | — | methyloranž 0,1 g ve 100 ml vody (číslo silných kyselin); fenolftalein 0,5 g ve 100 ml propan-2-olu (standardizace KOH) (5.6, 5.8) |
| Hydrogenftalan draselný | — | ke standardizaci roztoku KOH (5.9) |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Norma může vyžadovat práci s nebezpečnými materiály, úkony a zařízením a neuvádí všechna rizika — bezpečnostní opatření stanoví uživatel (varování normy)
- Roztok KOH se připravuje varem v propan-2-olu (5.5.1) a číslo silných kyselin se stanovuje v extraktu vroucí vodou (10.1) — riziko popálení
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-ISO 6618:2011 (polská verze; zavádí ISO 6618:1997 [IDT] a Cor 1:1999) — „Petroleum products and lubricants — Determination of acid or base number — Colour-indicator titration method“.
Jak tato metoda funguje?
Podíl vzorku se rozpustí ve směsi toluenu a propan-2-olu s malým množstvím vody a vzniklý jednofázový roztok se titruje při pokojové teplotě standardizovaným alkoholickým roztokem zásady (číslo kyselosti) nebo kyseliny (číslo zásaditosti) do koncového bodu indikovaného změnou barvy p-naftolbenzeinu — oranžového v kyselém prostředí, zelenohnědého v zásaditém. Ke stanovení čísla silných kyselin se samostatný podíl vzorku extrahuje vroucí vodou a extrakt se titruje roztokem KOH na methyloranž.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Indikátor: p-naftolbenzein: oranžový v kyselém prostředí, zelený nebo zelenohnědý v zásaditém; Odměrné roztoky: alkoholické roztoky KOH a HCl 0,1 mol/l v propan-2-olu; Rozpouštědlo: 500 ml toluenu, 495 ml propan-2-olu a 5 ml vody; Podíl vzorku: od 0,2 g do 20 g — podle druhu oleje a očekávaného čísla (tabulka 1).
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 6 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Byreta, Kuželové baňky a dělicí nálevka, Drátěné síto 150 µm, Zářivka s bílým světlem.
Kde se tato zkouška používá?
Ropné výrobky a maziva rozpustné ve směsi toluenu a propan-2-olu — číslo kyselosti, číslo silných kyselin a číslo zásaditosti (kap. 1); Nové a použité oleje — relativní změny během provozu v oxidačních podmínkách (kap. 1); Nové světlé minerální oleje bez přísad a nové i použité inhibované oleje pro parní turbíny — pro ně byla stanovena preciznost (kap. 13); Mimo rozsah: zásadité složky mnoha olejů se zásaditými přísadami (ISO 3771) a oleje, u nichž je změna barvy neviditelná (ISO 6619).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Norma může vyžadovat práci s nebezpečnými materiály, úkony a zařízením a neuvádí všechna rizika — bezpečnostní opatření stanoví uživatel (varování normy); Roztok KOH se připravuje varem v propan-2-olu (5.5.1) a číslo silných kyselin se stanovuje v extraktu vroucí vodou (10.1) — riziko popálení.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-ISO 6618.