🔩 Feritové číslo FN (obsah delta feritu) ve svarovém kovu austenitických a dvoufázových (duplexních) korozivzdorných ocelí Cr-Ni — odtrhová síla referenčního magnetu, kalibrace etalony tloušťky měděného povlaku; PN-EN ISO 8249

Materiály a NDT PN-EN ISO 8249

Ve zkratce

Obsah delta feritu ve svarovém kovu austenitických a dvoufázových feriticko-austenitických (duplexních) ocelí se vyjadřuje feritovým číslem FN — konvenčním, stanoveným ze síly potřebné k odtržení referenčního magnetu (Ø 2 mm, s polokulovým koncem) od vzorku, kalibrované etalony s nemagnetickým měděným povlakem na nelegované oceli. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 8249:2018-11 (anglická verze; zavádí EN ISO 8249:2018 [IDT] a ISO 8249:2018 [IDT]); STAV (stav k 16.11.2026): PN-EN ISO 8249:2018-11 (anglická verze) platná; zavádí ISO 8249:2018; PN-EN ISO 8249:2005 (polská verze, ISO 8249:2000) zrušena 15-11-2018. Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Svarový kov převážně austenitických a duplexních korozivzdorných ocelí — ve stavu po svaření a po tepelném zpracování (ISO 8249:2018, kap. 1), Normalizované návary z obalených elektrod (klasifikace a kontrola elektrod); doporučeno i pro výrobní svary a svarový kov z TIG, MIG/MAG a svařování pod tavidlem, Kalibrace jiných přístrojů pro měření FN (kap. 8 — obsah jsme nečetli).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 8249:2018-11 (anglická verze; zavádí EN ISO 8249:2018 [IDT] a ISO 8249:2018 [IDT])
  • Kategorie: Materiály a NDT
  • Kroky postupu: 5
  • STAV (stav k 16.11.2026): PN-EN ISO 8249:2018-11 (anglická verze) platná; zavádí ISO 8249:2018; PN-EN ISO 8249:2005 (polská verze, ISO 8249:2000) zrušena 15-11-2018
  • Referenční magnet (5.2): válec Ø 2 mm, přibl. 50 mm, polokulový konec R 1 mm leštěný; odtrhová síla ± 10 % závislosti z obrázku 1, tj. 5,0 ± 0,5 FN/g
  • Etalony tloušťky povlaku (5.1): měď na nelegované oceli 30 × 30 mm (C 0,08–0,13 %, Si ≤ 0,10 %, Mn 0,30–0,60 %, P ≤ 0,040 %, S ≤ 0,050 %); tloušťka povlaku známá s přesností ± 5 %; přípustné etalony NIST

Přehled

STAV (stav k 16.11.2026; karty PKN odečteny 10.10.2026 a znovu 16.11.2026 — beze změn). Karta PN-EN ISO 8249:2018-11 (anglická verze) bez štítku zrušení: název (v překladu) „Svařování -- Stanovení feritového čísla (FN) ve svarovém kovu korozivzdorných chromniklových austenitických a feriticko-austenitických duplexních ocelí“, zveřejnění 15-11-2018, 40 stran, Sektor hutnictví, KT 165 Svařování a příbuzných procesů, „Nahrazuje: PN-EN ISO 8249:2005 - polská verze“, „Zavádí: EN ISO 8249:2018 [IDT], ISO 8249:2018 [IDT]“, ICS 25.160.40. Karta PN-EN ISO 8249:2005 (polská verze, zaváděla EN ISO 8249:2000 a ISO 8249:2000): zrušena 15-11-2018 a nahrazena PN-EN ISO 8249:2018-11. Platné vydání je tedy dostupné jen anglicky. Ve vyhledávači PKN (heslo „ISO 8249“, 10.10.2026) je také karta PN-EN ISO 18249:2026-05 — to je jiná norma. V katalogu iTeh (odečet 10.10.2026 a znovu 16.11.2026) má ISO 8249:2018 stav „Published“ a etapu „9093 – International Standard confirmed“ zahájenou 08.08.2024 — tehdy periodické přezkoumání skončilo potvrzením normy (datum 29.08.2026 v poli „Completion Date“ stojí stejně i na kartách jiných norem ISO a není datem potvrzení).

CO TATO NORMA POPISUJE. ISO 8249:2018 (kap. 1) stanoví metodu a přístroje pro: měření obsahu delta feritu, vyjádřeného feritovým číslem (FN), ve svarovém kovu převážně austenitických a dvoufázových feriticko-austenitických (duplexních) korozivzdorných ocelí, prostřednictvím přitažlivé síly mezi vzorkem svarového kovu a referenčním permanentním magnetem; zhotovení a měření normalizovaných návarů z obalených elektrod pro ruční svařování (obecná metoda se doporučuje i pro výrobní svary a svarový kov z jiných procesů — TIG, MIG/MAG, pod tavidlem — pak je třeba způsob zhotovení návaru stanovit); kalibraci jiných přístrojů pro měření FN. Metoda je určena pro svarový kov ve stavu po svaření a po tepelném zpracování, které zcela nebo částečně přemění ferit na nemagnetickou fázi; austenitizační zpracování měnící velikost a tvar feritu mění magnetickou odezvu. Metoda NENÍ určena k měření feritu v odlitcích, výkovcích a tvářených výrobcích z austenitických a duplexních ocelí. Normu připravil Mezinárodní svářečský institut (IIW), komise II; třetí vydání (2018) nahradilo ISO 8249:2000 (opravy v tabulce 2 — dříve 1 — a redakční změny). Pole „Předmět“ karty PKN PN-EN ISO 8249:2018-11, celé (v překladu): „V tomto dokumentu je stanovena metoda a přístroje pro: — měření obsahu delta feritu, vyjádřeného jako feritové číslo (FN), ve svarovém kovu z korozivzdorných ocelí převážně austenitických nebo feriticko-austenitických duplexních, prostřednictvím přitažlivé síly mezi vzorkem svarového kovu a standardním permanentním magnetem; — přípravu a měření standardních vložek u obalených elektrod pro ruční svařování. Obecně se metoda doporučuje také pro měření feritu výrobních svarů a pro svarové kovy z jiných procesů, jako je obloukové svařování wolframovou elektrodou, obloukové svařování tavící se elektrodou v ochranném plynu a svařování pod tavidlem (v tomto případě by měl být způsob zhotovení vkladu definován); — kalibraci jiných přístrojů pro měření FN. Metoda stanovená v tomto dokumentu je určena k použití pro svarové kovy ve stavu po svaření a pro svarové kovy po tepelném zpracování, které způsobuje úplnou nebo částečnou přeměnu feritu na libovolnou nemagnetickou fázi. Austenitizační tepelná zpracování, měnící velikost a tvar feritu, budou měnit magnetickou odezvu feritu. Metoda není určena k měření obsahu feritu v odlitcích, výkovcích nebo tvářených vzorcích z austenitických ocelí nebo vzorcích z feriticko-austenitických duplexních ocelí.“ „Vložky“ a „vklad“ na kartě jsou v textu normy normalizované návary (standard pads) z kapitoly 6.

PROČ „FERITOVÉ ČÍSLO“, A NE PROCENTO (úvod). Neexistuje shoda, která metoda dává absolutní měření množství feritu ve svarovém kovu, proto byl zaveden pojem feritového čísla — popisu obsahu feritu stanoveného normalizovaným postupem. Při malých FN se považovalo za přibližně rovné procentu feritu; novější data ukazují, že při vyšších FN může feritové číslo nadhodnocovat objemový podíl feritu 1,3–1,5krát, podle složení slitiny. Obsah feritu stanovený touto metodou je konvenční a ne nutně skutečný, proto se výsledek uvádí jako FN, a ne jako „procento feritu“. Princip (kap. 4): přitažlivá síla mezi dvoufázovým vzorkem a magnetem roste s podílem feromagnetické fáze; v austenitickém a duplexním svarovém kovu je magnetický ferit, kdežto austenit, karbidy, fáze sigma a vměstky nikoli.

KALIBRACE (ISO 8249:2018, kap. 5 — text přečten). Etalony tloušťky povlaku: nemagnetická měď na podkladu z nelegované oceli 30 mm × 30 mm, tloušťka podkladu ne menší než experimentálně stanovená tloušťka, nad kterou přitažlivá síla již neroste; tloušťka povlaku známá s přesností ± 5 % nebo lepší; složení oceli (tabulka 1, % hmotnosti): C 0,08–0,13, Si do 0,10, Mn 0,30–0,60, P do 0,040, S do 0,050; měď může mít tenkou vrstvu chromu. Lze použít etalony NIST (dříve NBS). Referenční magnet: válcový permanentní magnet o průměru 2 mm a délce přibližně 50 mm, jeden konec polokulový o poloměru 1 mm, leštěný (příklad: magnetická ocel s 36 % kobaltu, 48,45 ± 0,05 mm, nasycená a odmagnetovaná na 85 %); odtrhová síla od etalonů v mezích ± 10 % závislosti z obrázku 1 (bez hmotnosti magnetu), což odpovídá 5,0 ± 0,5 FN/g. Přístroj působí na magnet rostoucí silou kolmo k povrchu až do odtržení a přesně ji měří; odečet ve FN, gramech síly nebo jiných jednotkách (pak kalibrační křivka). Kalibrační křivka: odtrhová síla od několika etalonů, tloušťka povlaku přepočtená na FN podle tabulky 2 nebo vzorce (1): FN = exp{1,805 9 − 1,118 86 [ln(t)] − 0,177 40 [ln(t)]² − 0,035 02 [ln(t)]³ − 0,003 67 [ln(t)]⁴}, t v mm (např. t = 0,100 mm → 43,2 FN; 0,500 mm → 12,3 FN; 1,000 mm → 6,1 FN podle tabulky 2). Pro rozsah 0 – přibl. 30 FN (austenitický svarový kov) se doporučuje nejméně osm etalonů s tloušťkou mědi od přibl. 0,17 do přibl. 2 mm; pro rozšíření do 100 FN (duplex) — nejméně pět etalonů 0,03–0,17 mm. POZNÁMKA k 5.4: tento postup kalibrace může dávat ZAVÁDĚJÍCÍ výsledky u přístrojů, které měří ferit jinak než přitažlivou silou nebo s jiným magnetem než referenčním — takové přístroje se kalibrují podle kapitoly 8.

NÁVARY Z OBALENÝCH ELEKTROD (kap. 6). Návar se klade mezi dvě měděné tyče 70 × 25 × 25 mm na podložní desce, vrstva na vrstvu, do výšky nejméně 12,5 mm (při podkladu z austenitické oceli Cr-Ni X2CrNi18-9 nebo X5CrNi18-9 — nejméně 13 mm; při uhlíkovo-manganové oceli — nejméně 18 mm); u elektrod ≥ 4 mm každá vrstva jednou housenkou; oblouk co nejkratší, oblouk se nesmí dotknout mědi; změna směru svařování po každé housence; chlazení vodou mezi housenkami nejdříve 20 s po housence, teplota mezi housenkami nejvýše 100 °C, housenky poslední vrstvy chlazené vzduchem pod 425 °C před kalením ve vodě; čištění každé housenky; horní vrstva jednou housenkou s rozkyvem nejvýše trojnásobku průměru jádra. Proud a přibližné rozměry měřicího pole (tabulka 3, šířka × délka): elektrody 1,6 a 2 mm — 35–45 a 45–55 A, 12,5 × 30 mm; 2,5, 3,2 a 4 mm — 65–75, 90–100 a 120–140 A, 12,5 × 40 mm; 5 mm — 165–185 A, 15 × 40 mm; 6,3 mm — 240–250 A, 18 × 40 mm (proud nebo 90 % největší hodnoty doporučené výrobcem elektrody). Příprava povrchu: austenitický svarový kov (< 30 FN) — hladce a rovně, plochým pilníkem 350 mm vedeným podél svaru, osou kolmo ke svaru, bez pilování křížem a bez silného tváření; duplex (> 30 FN) — broušení stále jemnějším brusivem do zrnitosti 600 nebo jemnější, bez nadměrného přítlaku, leštění a přehřátí; povrch souvislý po měřené délce, široký nejméně 5 mm, bez stop okují.

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. Zaprvé — princip přístroje a kalibrace: metodou normy je odtrhová síla referenčního magnetu; přístroj pracující jinak (např. na principu magnetické indukce) kalibrovaný přímo etalony tloušťky povlaku může podle poznámky k 5.4 dávat zavádějící výsledky — takový přístroj se kalibruje podle kapitoly 8 normy. Zadruhé — FN není procento: při vysokých FN může číslo nadhodnocovat objemový podíl feritu 1,3–1,5krát; výsledek se uvádí ve FN. Zatřetí — předmět mimo rozsah: odlitky, výkovky a tvářené výrobky norma vylučuje; základní materiál není svarový kov. Začtvrté — povrch: pilování křížem nebo silné tváření austenitického návaru a přehřátí při broušení duplexu mění odečet. Zapáté — tepelné zpracování: austenitizační zpracování mění magnetickou odezvu feritu.

CO NEUVÁDÍME. Přečtená část normy končí uprostřed bodu 6.3.2 (jednotlivá měření) — na větě o pěti odečtech v každém místě u svarového kovu nad 20 FN; co jsme z tohoto bodu přečetli, uvádíme v kroku „Měření“. Neuvádíme, který z pěti odečtů se přijímá, způsob stanovení výsledku, bod 6.3.3 (protokol), kapitolu 7 ani 8 (kalibrace jiných přístrojů, mj. pracujících na jiném principu) ani celou tabulku 2 (uvedli jsme její vybrané řádky).

Princip metody

Delta ferit je v austenitickém a duplexním svarovém kovu jedinou feromagnetickou fází, takže přitažlivá síla mezi vzorkem a magnetem roste s jeho podílem. Přístroj působí rostoucí silou kolmo k povrchu až do odtržení referenčního magnetu (Ø 2 mm, polokulový konec R = 1 mm) a měří odtrhovou sílu; kalibrační křivka z etalonů tloušťky nemagnetického měděného povlaku na nelegované oceli (tabulka 2 nebo vzorec (1)) převádí sílu na feritové číslo FN (ISO 8249:2018, kap. 4 a 5).

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav k 16.11.2026)PN-EN ISO 8249:2018-11 (anglická verze) platná; zavádí ISO 8249:2018; PN-EN ISO 8249:2005 (polská verze, ISO 8249:2000) zrušena 15-11-2018
Referenční magnet (5.2)válec Ø 2 mm, přibl. 50 mm, polokulový konec R 1 mm leštěný; odtrhová síla ± 10 % závislosti z obrázku 1, tj. 5,0 ± 0,5 FN/g
Etalony tloušťky povlaku (5.1)měď na nelegované oceli 30 × 30 mm (C 0,08–0,13 %, Si ≤ 0,10 %, Mn 0,30–0,60 %, P ≤ 0,040 %, S ≤ 0,050 %); tloušťka povlaku známá s přesností ± 5 %; přípustné etalony NIST
Přepočet tloušťky na FN (5.4)tabulka 2 nebo vzorec FN = exp{1,805 9 − 1,118 86 ln t − 0,177 40 (ln t)² − 0,035 02 (ln t)³ − 0,003 67 (ln t)⁴}, t v mm; např. 0,100 mm → 43,2 FN; 0,500 mm → 12,3 FN; 1,000 mm → 6,1 FN
Sady etalonů (5.4)0 – přibl. 30 FN: nejméně 8 etalonů 0,17–2 mm; do 100 FN (duplex): nejméně 5 etalonů 0,03–0,17 mm
Návar z obalené elektrody (6.2, tabulka 3)výška nejméně 12,5 mm (13 mm na austenitickém podkladu, 18 mm na oceli C-Mn); mezi tyčemi Cu 70 × 25 × 25 mm; mezi housenkami nejvýše 100 °C; proud např. 3,2 mm: 90–100 A, 4 mm: 120–140 A
Příprava povrchu (6.3.1)< 30 FN: plochý pilník 350 mm podél svaru, bez pilování křížem; > 30 FN: broušení do zrnitosti 600 nebo jemnější; šířka pole nejméně 5 mm

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 8249:2018-11 (anglická verze; zavádí EN ISO 8249:2018 [IDT] a ISO 8249:2018 [IDT])
Název (PL)
Spawanie — Określanie liczby ferrytu (FN) w stopiwie nierdzewnych chromowo-niklowych stali austenitycznych i ferrytyczno-austenitycznych dupleks
Název (EN)
Welding — Determination of Ferrite Number (FN) in austenitic and duplex ferritic-austenitic Cr-Ni stainless steel weld metals

Postup krok za krokem

  1. Kalibrace

    Stanovit odtrhovou sílu referenčního magnetu od několika etalonů tloušťky povlaku; tloušťku přepočíst na FN (tabulka 2 nebo vzorec (1)) a vynést kalibrační křivku. Přístroje jiného principu — podle kapitoly 8 (obsah NEUVÁDÍME).

  2. Návar (obalené elektrody)

    Mezi tyčemi Cu na podložní desce, vrstva na vrstvu do nejméně 12,5 mm (13/18 mm podle podkladu); proud podle tabulky 3; teplota mezi housenkami ≤ 100 °C; změna směru po každé housence.

  3. Příprava povrchu

    < 30 FN: pilníkem podél svaru, bez tváření; > 30 FN: broušení do zrnitosti 600, bez přehřátí; pole nejméně 5 mm široké, bez stop okují (tváření může vytvořit martenzit, který je také feromagnetický a dává falešnou indikaci feritu — poznámka 2 k 6.3.1).

  4. Měření

    Nejméně šest odečtů feritu v různých místech připraveného povrchu podél podélné osy housenky; návar izolovat od vibrací, které mohou předčasně odtrhnout magnet; u svarového kovu do 20 FN stačí jeden odečet v každém místě, nad 20 FN — pět odečtů v každém místě (6.3.2). Který z pěti odečtů se přijímá a jak se počítá výsledek — NEUVÁDÍME (dále mimo přečtenou část).

  5. Výsledek

    Uvést jako feritové číslo FN, ne jako procento feritu; u přístroje jiného principu uvést způsob kalibrace. PN-EN ISO 8249:2018-11 platná, PN-EN ISO 8249:2005 zrušena 15-11-2018 (stav k 16.11.2026).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Přístroj pro měření odtrhové síly referenčního magnetuOdečet ve FN, gramech síly nebo jiných jednotkách s kalibrační křivkou; norma uvádí jako příklady přístroje pro tloušťku nemagnetických povlaků (např. MAGNE-GAGE) a přístroje pro ferit (např. ALPHA-PHASE-METER); po úpravě — některé laboratorní váhy—
Etalony tloušťky měděného povlakuNejméně 8 (0,17–2 mm) do 30 FN a nejméně 5 (0,03–0,17 mm) do 100 FN—
Pracoviště pro zhotovení návaruMěděné tyče 70 × 25 × 25 mm, podložní deska (doporučena X2CrNi18-9 nebo X5CrNi18-9), zdroj proudu podle tabulky 3—
Plochý pilník 350 mm, brusiva do zrnitosti 600Příprava povrchu austenitických a duplexních návarů (6.3.1)—

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 8249:2018-11 (anglická verze; zavádí EN ISO 8249:2018 [IDT] a ISO 8249:2018 [IDT]) — „Welding — Determination of Ferrite Number (FN) in austenitic and duplex ferritic-austenitic Cr-Ni stainless steel weld metals“.

Jak tato metoda funguje?

Delta ferit je v austenitickém a duplexním svarovém kovu jedinou feromagnetickou fází, takže přitažlivá síla mezi vzorkem a magnetem roste s jeho podílem. Přístroj působí rostoucí silou kolmo k povrchu až do odtržení referenčního magnetu (Ø 2 mm, polokulový konec R = 1 mm) a měří odtrhovou sílu; kalibrační křivka z etalonů tloušťky nemagnetického měděného povlaku na nelegované oceli (tabulka 2 nebo vzorec (1)) převádí sílu na feritové číslo FN (ISO 8249:2018, kap.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav k 16.11.2026): PN-EN ISO 8249:2018-11 (anglická verze) platná; zavádí ISO 8249:2018; PN-EN ISO 8249:2005 (polská verze, ISO 8249:2000) zrušena 15-11-2018; Referenční magnet (5.2): válec Ø 2 mm, přibl. 50 mm, polokulový konec R 1 mm leštěný; odtrhová síla ± 10 % závislosti z obrázku 1, tj. 5,0 ± 0,5 FN/g; Etalony tloušťky povlaku (5.1): měď na nelegované oceli 30 × 30 mm (C 0,08–0,13 %, Si ≤ 0,10 %, Mn 0,30–0,60 %, P ≤ 0,040 %, S ≤ 0,050 %); tloušťka povlaku známá s přesností ± 5 %; přípustné etalony NIST; Přepočet tloušťky na FN (5.4): tabulka 2 nebo vzorec FN = exp{1,805 9 − 1,118 86 ln t − 0,177 40 (ln t)² − 0,035 02 (ln t)³ − 0,003 67 (ln t)⁴}, t v mm; např. 0,100 mm → 43,2 FN; 0,500 mm → 12,3 FN; 1,000 mm → 6,1 FN.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Přístroj pro měření odtrhové síly referenčního magnetu, Etalony tloušťky měděného povlaku, Pracoviště pro zhotovení návaru, Plochý pilník 350 mm, brusiva do zrnitosti 600.

Kde se tato zkouška používá?

Svarový kov převážně austenitických a duplexních korozivzdorných ocelí — ve stavu po svaření a po tepelném zpracování (ISO 8249:2018, kap. 1); Normalizované návary z obalených elektrod (klasifikace a kontrola elektrod); doporučeno i pro výrobní svary a svarový kov z TIG, MIG/MAG a svařování pod tavidlem; Kalibrace jiných přístrojů pro měření FN (kap. 8 — obsah jsme nečetli).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Svařování návarů — svařovací dýmy (oceli Cr-Ni), záření oblouku, popáleniny; kalení horkého návaru ve vodě — riziko opaření párou; Broušení a pilování — ochrana očí a dýchacích cest; VĚCNÁ POZNÁMKA: kalibrace etalony tloušťky povlaku se týká přístrojů měřících odtrhovou sílu referenčního magnetu.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 8249.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí