🧵 Snadnost zapálení svisle umístěných vzorků textilií — plamen hořáku přikládaný na povrch nebo spodní hranu vzorku 200 × 80 mm, iterační metoda (nejméně 10 vzorků na směr), střední doba zapálení z váženého průměru; PN-EN ISO 6940

Materiály a NDT PN-EN ISO 6940

Ve zkratce

Snadnost zapálení svisle upnutých plošných textilií a technických výrobků — jedno- a vícesložkových (povrstvených, prošívaných, vícevrstvých, sendvičových) — malým stanoveným plamenem. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 6940:2026-10 (anglická verze; zavádí EN ISO 6940:2026 a ISO 6940:2026 [IDT]; nahradila PN-EN ISO 6940:2005 — polskou verzi, zrušenou 27.10.2026); STAV (stav k 06.11.2026): PN-EN ISO 6940:2005 (polská verze) zrušena 27.10.2026 („platná při posuzování shody: 30-11-2026“); platí PN-EN ISO 6940:2026-10 (anglická verze, zavádí ISO 6940:2026) — karta PKN nástupkyně bez označení zrušení. Postup zahrnuje 5 kroků (celkem přibližně 1 dní); oblasti použití: Plošné textilie a technické výrobky, jednoduché i složené: povrstvené, prošívané, vícevrstvé, sendvičové (ISO 6940:2004, kap. 1), Vliv švů a úprav na snadnost zapálení (ISO 6940:2004, kap. 1), Pár s ISO 6941 (šíření plamene) — podle úvodu dvě velmi blízké metody zkoušení hořlavosti plošných textilií.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 6940:2026-10 (anglická verze; zavádí EN ISO 6940:2026 a ISO 6940:2026 [IDT]; nahradila PN-EN ISO 6940:2005 — polskou verzi, zrušenou 27.10.2026)
  • Kategorie: Materiály a NDT
  • Kroky postupu: 5
  • Celková doba etap: 1 dní
  • STAV (stav k 06.11.2026): PN-EN ISO 6940:2005 (polská verze) zrušena 27.10.2026 („platná při posuzování shody: 30-11-2026“); platí PN-EN ISO 6940:2026-10 (anglická verze, zavádí ISO 6940:2026) — karta PKN nástupkyně bez označení zrušení
  • Kritérium zapálení (3.4): trvalé hoření: ≥ 5 s hoření po oddálení zdroje zapálení nebo plamen na horní či boční hraně za < 5 s; hoření < 1,0 s = 0
  • Vzorek a držák (5.3, 5.4, 7.3): vzorek (200 ± 2) × (80 ± 2) mm; rám 190 × 70 mm, jehly v rozích ⌀ ≤ 2 mm, ≥ 26 mm; vzorek ≥ 20 mm od rámu

Přehled

CO TATO NORMA POPISUJE. ISO 6940:2004 (kap. 1) stanoví metodu měření snadnosti zapálení svisle umístěných plošných textilií a technických výrobků — jednoduchých nebo složených (povrstvených, prošívaných, vícevrstvých, sendvičových a podobných) — vystavených malému stanovenému plameni. Metoda hodnotí vlastnosti výrobku při styku s plamenem za řízených podmínek; výsledky se nepřenášejí na situace s omezeným přívodem vzduchu ani expozici velkým zdrojům intenzivního tepla. Vliv švů lze zkoumat umístěním švu ve vzorku tak, aby jej zasáhl plamen; úpravy se zkoušejí, je-li to možné, jako součást sestavy, s níž jsou nebo budou používány. Podle úvodu je to jedna ze dvou velmi blízkých metod zkoušení hořlavosti plošných textilií: tato stanoví „snadnost zapálení“ (terminologie podle ISO 4880), druhá měří „dobu šíření plamene“ (ISO 6941; samostatný záznam této databáze). Text normy čteme v ukázce iTeh ISO 6940:2004 (francouzský text) od titulní strany přes předmluvu, úvod a kapitoly 1–7 po čl. 8.1 včetně a v ukázce iTeh ISO 6940:2026 (anglický a francouzský text) od titulní strany přes obsah, předmluvu, úvod a kapitoly 1–3 po první větu kapitoly 4.

DEFINICE A PRINCIP (kap. 3–4). Doba působení plamene — doba, po kterou zapalovací plamen působí na vzorek. Doba hoření plamenem (po oddálení zdroje zapálení) se měří s přesností na sekundu a doby kratší než 1,0 s se zapisují jako nula. Zapálení — zahájení hoření. Trvalé hoření — hoření vzorku trvající po oddálení zdroje zapálení 5 s nebo déle, nebo takové, při němž plamen dosáhne horní nebo boční hrany za dobu kratší než 5 s. Vydání 2004 definuje i minimální dobu zapálení — nejkratší dobu působení zdroje zapálení, po níž za stanovených podmínek vznikne trvalé hoření (3.5). Princip (vydání 2004): stanovený plamen ze stanoveného hořáku se přiloží na povrch nebo na spodní hranu svisle umístěných vzorků; střední doba zapálení se stanoví z váženého průměru dob od přiložení plamene do zapálení vzorků. Obsah vydání 2026 pojmenovává obě varianty: postup A — zapálení povrchu, postup B — zapálení spodní hrany.

PŘÍSTROJE (kap. 5, vydání 2004). Montážní rám udržuje hořák a držák vzorku ve vzájemné poloze z obrázku 3. Hořák (příloha A) se přestavuje z klidové polohy — konec nejméně 75 mm od vzorku — do vodorovné nebo skloněné pracovní polohy. Držák vzorku: obdélníkový kovový rám 190 mm × 70 mm s jehlou v každém rohu; jehly o průměru nejvýše 2 mm a délce nejméně 26 mm (pro silné nebo vícevrstvé vzorky mohou být potřebné delší); vedle každé ze čtyř jehel distanční vložka o průměru 2 mm a délce nejméně 20 mm — vzorek leží nejméně 20 mm od rámu. Šablona plochá, tuhá, o rozměrech vzorku 200 mm × 80 mm, s otvory o průměru přibližně 4 mm v rozích, v rozteči jehel. Plyn: technický propan nebo butan nebo jejich směs (doporučen technický propan). Časoměry: jeden k řízení a měření doby působení plamene, nastavitelný na 1 s s krokem 1 s, s přesností 0,2 s nebo lepší; tři s přesností 0,2 s nebo lepší pro dobu hoření po oddálení plamene — spouštěné nejlépe samočinně s koncem působení plamene nebo jeho oddálením a zastavované ručně.

BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ A VZORKY (kap. 6–7, čl. 8.1). Zplodiny hoření bývají korozivní — přístroje z materiálů odolných dýmům. Objem vzduchu nesmí zkoušku ovlivnit; v komoře otevřené zepředu vzorek nejméně 300 mm od každé stěny; kouř a toxické plyny se odvádějí větráním mezi zkouškami. Šablonou se vyznačí sada dvanácti vzorků, aby se získalo nejméně pět případů zapálení a pět případů nezapálení. Vzorky se zkoušejí obvykle svisle ve směru délky, lícní stranou k plameni; není-li materiál homogenní a předběžné zkoušky ukážou rozdíly, zkoušejí se zvlášť vzorky ve směru délky a šířky a při zapálení povrchu, liší-li se strany vzhledem a chováním — každá strana zvlášť, se samostatným výsledkem. Metoda je iterační, takže přesný počet vzorků nelze uvést: je potřeba nejméně 10 vzorků na každý směr a jeden navíc k nastavení metody. Rozměry vzorku: (200 ± 2) mm × (80 ± 2) mm; u řídkých výrobků (například kanava, gáza) se místa jehel vyznačí na nalepených kouscích samolepicího papíru. Klimatizování, pokud nebylo dohodnuto jinak: (20 ± 2) °C a relativní vlhkost (65 ± 5) % po dobu nejméně 24 h; vzorky nezkoušené ihned se uchovávají v těsné nádobě a každý se zkouší do 2 min od vyjmutí (lze jej upnout do držáku ještě v klimatizačním ovzduší). Další kapitoly (jen názvy z obsahu): zkušební ovzduší, nastavení přístroje (postupy A a B), průběh zkoušky, výpočet střední doby zapálení, preciznost, protokol; příloha A (normativní) — konstrukce hořáku, B (informativní) — příklad výpočtu střední doby zapálení, C (informativní) — experimentální techniky.

VYDÁNÍ. ISO 6940:2004 (ISO/TC 38/SC 19 „Chování textilií a textilních výrobků při hoření“) — druhé vydání, nahradilo ISO 6940:1984 po technické revizi a začlenilo změnu ISO 6940:1984/Amd.1:1993; cituje ISO 4880 a ISO 6941. ISO 6940:2026 — třetí vydání, připravené ISO/TC 38 ve spolupráci s CEN/TC 248 (Vídeňská dohoda), nahradilo ISO 6940:2004 po technické revizi; změny podle předmluvy: opraven obrázek 1 b) (čára úhlového rozměru a tvar konce plynové trysky), přepracovány obrázky 3 a) a b), aby na nich byl vzorek zřetelně vidět; revize má vysvětlovat bez změn uspořádání. Karta iTeh ISO 6940:2026 (odečet 06.11.2026): stav „Published“, vydání 13.05.2026, etapa „6060 – International Standard published“, ICS 13.220.40 a 59.080.30; vedle EN ISO 6940:2026 (opravená verze 2026-06).

STAV (stav k 06.11.2026). Karta PN-EN ISO 6940:2005 (polská verze) má označení „Zrušena a nahrazena PN-EN ISO 6940:2026-10 - anglická verze“: datum zrušení 27-10-2026, vydání 12-12-2005, 21 stran, KT 27 pro podlahové krytiny a hořlavost textilií, „Zavádí: EN ISO 6940:2004 [IDT], ISO 6940:2004 [IDT]“, „Nahrazuje: PN-EN ISO 6940:2004 - anglická verze“, ICS 13.220.40, 59.080.30; v řádku „Platná při posuzování shody“ karta uvádí „30-11-2026 - viz Sdělení předsedy PKN“ (sdělení jsme nečetli). Pole „Předmět“ této karty (v překladu): „Je stanovena metoda měření zápalnosti svisle umístěných plošných textilií určených na oděvy, závěsy a záclony, ve formě jedno- nebo vícesložkových výrobků (povrstvených, prošívaných, vícevrstvých, sendvičových konstrukcí a podobných kombinací)“ — zmínka o oděvech, závěsech a záclonách není v kapitole 1 přečteného textu ISO 6940:2004, která hovoří o plošných textiliích a technických výrobcích. Karta nástupkyně PN-EN ISO 6940:2026-10 (anglická verze) — bez označení zrušení: vydání 27-10-2026, 28 stran, KT 27, „Zavádí: EN ISO 6940:2026 [IDT], ISO 6940:2026 [IDT]“, „Nahrazuje: PN-EN ISO 6940:2005 - polská verze“, stejný polský název; její pole „Předmět“ hovoří o textiliích a průmyslových výrobcích, bez zmínky o oděvech a závěsech. Tři otázky ke zrušení: kdy — 27.10.2026; čím nahrazena — PN-EN ISO 6940:2026-10 (anglická verze; polskou verzi karta neuvádí); co se změnilo pro výsledek — podle předmluvy ISO 6940:2026 byly opraveny obrázky 1 b), 3 a) a 3 b) a revize má vysvětlovat bez změn uspořádání. Úplné texty obou vydání jsme neporovnávali.

KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace obnovená z produkčního serveru 02.11.2026 a aktuální dokumenty PCA, odečet 06.11.2026). Číslo 6940 je v kopii databáze v 7 záznamech u 6 polských laboratoří: AB 023, AB 029 (dva), AB 154, AB 225, AB 304, AB 1280. V aktuálních dokumentech PCA těchto 6 laboratoří se norma vyskytuje 6krát — po jednom; rozdíl vyplývá z kopie: u AB 029 mají obě položky hořlavosti v kopii přiřazeno všech sedm norem z obou řádků, kdežto v PCA stojí PN-EN ISO 6940:2005 jen u doby zapálení. Žádná položka není pozastavena; položky AB 023, AB 304 a AB 1280 patří do flexibilního rozsahu akreditace (označení „E“). Zápisy: „PN-EN ISO 6940:2005“ (AB 029, AB 154, AB 225) a „PN-EN ISO 6940“ bez roku (AB 023, AB 304, AB 1280). V kopii databáze je číslo také ve 4 záznamech u 4 českých laboratoří (zápis „ČSN EN ISO 6940“, také jako podklad vlastního postupu); dva další české záznamy s řetězcem „6940“ jsou čísla postupů jiné laboratoře („PI 69403-…“, odběr vzorků ovzduší) — nepočítáme je. Záložka „Laboratoře“ („PN-EN ISO 6940“) ukazuje 10 laboratoří: těchto 6 polských a 4 české (dotaz záložky na labcoda.pl, 06.11.2026).

CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (kopie databáze a dokumenty PCA, celé položky). Doba zapálení: textilie, závěsy a záclony (AB 225, spolu s PN-EN 1101:1999+A1:2006) a plošné textilie (AB 1280). Zápalnost — doba zapálení, metoda jednoho plamene: textilie (AB 029, spolu s PN-EN 1101:1999+A1:2006 a PN-EN 1625:2002). Zápalnost svisle umístěných vzorků: plošné textilie (AB 154, spolu s PN-EN 1625:2002). Společné položky s PN-EN ISO 6941: stupeň hořlavosti ohebných výrobků — dosah šíření plamenů a doba do zapálení: závěsy, drapérie, opony, fólie, stanové tkaniny, markýzy (AB 023); odolnost proti zapálení a svislému šíření plamene: drapérie, závěsy, záclony, velké stany, markýzy, fólie a jiné zavěšené výrobky (AB 304). Postup A nebo B žádný rozsah neuvádí.

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. První — kritérium zapálení: „zapálilo se“ znamená trvalé hoření (nejméně 5 s hoření po oddálení hořáku nebo plamen na horní či boční hraně za dobu kratší než 5 s); krátký plamínek, který ihned zhasne, není zapálením a hoření kratší než 1,0 s se zapisuje jako nula. Druhé — počet vzorků: metoda je iterační a potřebuje nejméně pět zapálení a pět nezapálení, nejméně 10 vzorků na směr; výsledek z několika vzorků nebo jen ze zapálení nedává vážený průměr podle normy. Třetí — směr a strana: u nehomogenního výrobku nebo výrobku s různými stranami se výsledek uvádí zvlášť pro směry a strany; jejich společné zprůměrování zakrývá slabší směr. Čtvrté — klimatizování: (20 ± 2) °C, (65 ± 5) %, nejméně 24 h a zkouška do 2 min od vyjmutí; přesušený nebo vlhký vzorek se zapaluje jinak. Páté — způsob zapálení: norma má zapálení povrchu a spodní hrany a rozsahy jej neuvádějí — protokol musí uvést postup. Šesté — oblast výsledku: metoda nic neříká o chování výrobku při omezeném přívodu vzduchu ani při velkém zdroji tepla. Sedmé — citace vydání: tři laboratoře (AB 029, AB 154, AB 225) citují PN-EN ISO 6940:2005, kterou PKN zrušila 27.10.2026 (nástupkyně: PN-EN ISO 6940:2026-10, anglická verze), a tři ve flexibilním rozsahu (AB 023, AB 304, AB 1280) — číslo bez roku; protokol musí uvést, podle kterého vydání se zkoušelo. Podle předmluvy vydání 2026 se změny týkají obrázků a nemění uspořádání — úplné texty jsme neporovnávali, takže netvrdíme, že výsledky obou vydání jsou vždy rovnocenné.

CO NEUVÁDÍME. Přečtené úseky končí: ISO 6940:2004 — článkem 8.1, ISO 6940:2026 — první větou kapitoly 4. Neuvádíme zkušební ovzduší, nastavení hořáku a plamene, průběh iterace (jak se volí další doby přiložení plamene), vzorec váženého průměru, preciznost, obsah protokolu ani konstrukci hořáku (kap. 8.2–13, přílohy A–C). Neověřovali jsme, zda vydání 2026 zachovalo definici minimální doby zapálení — přečtený úsek má definice 3.1–3.4. Stav norem citovaných vedle v rozsazích (PN-EN 1101, PN-EN 1625) jsme neověřovali; citace ISO 6940 v předpisech jsme neověřovali.

Princip metody

Svisle na jehlách upnutý vzorek 200 × 80 mm se vystaví stanovenému plameni hořáku přiloženému na povrch nebo spodní hranu a hodnotí se, zda vznikne trvalé hoření (nejméně 5 s hoření po oddálení hořáku nebo plamen na hraně za dobu kratší než 5 s). Metoda je iterační — nejméně 10 vzorků na směr, s nejméně pěti zapáleními a pěti nezapáleními — a střední doba zapálení se stanoví z váženého průměru dob od přiložení plamene do zapálení; doba přiložení plamene se nastavuje časoměrem s krokem 1 s (ISO 6940:2004, kap. 3–5, 7).

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav k 06.11.2026)PN-EN ISO 6940:2005 (polská verze) zrušena 27.10.2026 („platná při posuzování shody: 30-11-2026“); platí PN-EN ISO 6940:2026-10 (anglická verze, zavádí ISO 6940:2026) — karta PKN nástupkyně bez označení zrušení
Kritérium zapálení (3.4)trvalé hoření: ≥ 5 s hoření po oddálení zdroje zapálení nebo plamen na horní či boční hraně za < 5 s; hoření < 1,0 s = 0
Vzorek a držák (5.3, 5.4, 7.3)vzorek (200 ± 2) × (80 ± 2) mm; rám 190 × 70 mm, jehly v rozích ⌀ ≤ 2 mm, ≥ 26 mm; vzorek ≥ 20 mm od rámu
Počet vzorků (7.1)iterační metoda: ≥ 10 vzorků na směr + 1 k nastavení; nejméně 5 zapálení a 5 nezapálení
Klimatizování (8.1)(20 ± 2) °C, (65 ± 5) % RH, ≥ 24 h; zkouška do 2 min od vyjmutí
Časoměry (5.6)přiložení plamene: nastavení 1 s, krok 1 s, přesnost 0,2 s nebo lepší; tři pro dobu hoření po oddálení plamene (0,2 s nebo lépe)
Uspořádání (5.2, 6.2)hořák v klidu ≥ 75 mm od vzorku; vzorek ≥ 300 mm od stěn komory
Výsledek (kap. 4)střední doba zapálení — vážený průměr dob od přiložení plamene do zapálení
Rozšíření v rozsazích akreditace (odečet 06.11.2026)6 polských laboratoří, 7 záznamů v kopii databáze a 6 výskytů v dokumentech PCA, bez pozastavených položek; záložka „Laboratoře“ — 10 (6 PL, 4 CZ)

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 6940:2026-10 (anglická verze; zavádí EN ISO 6940:2026 a ISO 6940:2026 [IDT]; nahradila PN-EN ISO 6940:2005 — polskou verzi, zrušenou 27.10.2026)
Název (PL)
Wyroby włókiennicze — Zachowanie się podczas palenia — Wyznaczanie zapalności pionowo umieszczonych próbek
Název (EN)
Textile fabrics — Burning behaviour — Determination of ease of ignition of vertically oriented specimens

Postup krok za krokem

  1. Vzorky

    Sada dvanácti vzorků (200 ± 2) × (80 ± 2) mm s místy jehel vyznačenými šablonou; obvykle směr délky, lícní stranou k plameni; při rozdílech — zvlášť směry a strany (7.1–7.3).

  2. Klimatizování

    (20 ± 2) °C a (65 ± 5) % relativní vlhkosti po dobu nejméně 24 h; zkouška každého vzorku do 2 min od vyjmutí (8.1).

    ⏱ Čas: ≥ 24 h

  3. Upnutí a plamen

    Vzorek svisle na čtyřech jehlách, nejméně 20 mm od rámu, nejméně 300 mm od stěn; hořák z klidové polohy k povrchu (postup A) nebo spodní hraně (postup B) (5.2, 5.3, 6.2; nastavení plamene — kap. 9, nečtena).

  4. Iterace

    Zkoušení dalších vzorků do dosažení nejméně pěti zapálení (trvalé hoření) a pěti nezapálení, nejméně 10 vzorků na směr (3.4, 7.1); jak se volí doba přiložení plamene pro další vzorek — kap. 10, nečtena.

  5. Výsledek

    Střední doba zapálení z váženého průměru (kap. 4; výpočet — kap. 11 a příklad v příloze B, nečteno), zvlášť pro směry a strany, s uvedením postupu zapálení. PN-EN ISO 6940:2005 — zrušena 27.10.2026, nástupkyně PN-EN ISO 6940:2026-10 (anglická verze; karty PKN, 06.11.2026).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Montážní rám s držákem vzorku (5.1, 5.3)Kovový rám 190 × 70 mm, jehly v rozích ⌀ ≤ 2 mm, ≥ 26 mm, distanční vložky ⌀ 2 mm ≥ 20 mm—
Plynový hořák (5.2, příloha A)Klidová poloha ≥ 75 mm od vzorku, pracovní vodorovná nebo skloněná; konstrukce podle přílohy A (nečtena)—
Šablona (5.4)Plochá, tuhá, 200 × 80 mm, otvory ⌀ přibližně 4 mm v rozích—
Časoměry (5.6)Jeden pro dobu přiložení plamene (1 s, 0,2 s nebo lépe) a tři pro dobu hoření po oddálení plamene—
Klimatizační komora a těsné nádoby (8.1)(20 ± 2) °C, (65 ± 5) % RH po dobu ≥ 24 h—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Plyn pro hořák (5.5)—Technický propan nebo butan nebo jejich směs; doporučen technický propan

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 6940:2026-10 (anglická verze; zavádí EN ISO 6940:2026 a ISO 6940:2026 [IDT]; nahradila PN-EN ISO 6940:2005 — polskou verzi, zrušenou 27.10.2026) — „Textile fabrics — Burning behaviour — Determination of ease of ignition of vertically oriented specimens“.

Jak tato metoda funguje?

Svisle na jehlách upnutý vzorek 200 × 80 mm se vystaví stanovenému plameni hořáku přiloženému na povrch nebo spodní hranu a hodnotí se, zda vznikne trvalé hoření (nejméně 5 s hoření po oddálení hořáku nebo plamen na hraně za dobu kratší než 5 s). Metoda je iterační — nejméně 10 vzorků na směr, s nejméně pěti zapáleními a pěti nezapáleními — a střední doba zapálení se stanoví z váženého průměru dob od přiložení plamene do zapálení; doba přiložení plamene se nastavuje časoměrem s krokem 1 s (ISO 6940:2004, kap.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav k 06.11.2026): PN-EN ISO 6940:2005 (polská verze) zrušena 27.10.2026 („platná při posuzování shody: 30-11-2026“); platí PN-EN ISO 6940:2026-10 (anglická verze, zavádí ISO 6940:2026) — karta PKN nástupkyně bez označení zrušení; Kritérium zapálení (3.4): trvalé hoření: ≥ 5 s hoření po oddálení zdroje zapálení nebo plamen na horní či boční hraně za < 5 s; hoření < 1,0 s = 0; Vzorek a držák (5.3, 5.4, 7.3): vzorek (200 ± 2) × (80 ± 2) mm; rám 190 × 70 mm, jehly v rozích ⌀ ≤ 2 mm, ≥ 26 mm; vzorek ≥ 20 mm od rámu; Počet vzorků (7.1): iterační metoda: ≥ 10 vzorků na směr + 1 k nastavení; nejméně 5 zapálení a 5 nezapálení.

Jak dlouho zkouška trvá?

Doby uvedené u jednotlivých etap dávají dohromady přibližně 1 dní. Postup zahrnuje 5 kroků.

Jaké vybavení je potřeba?

Montážní rám s držákem vzorku (5.1, 5.3), Plynový hořák (5.2, příloha A), Šablona (5.4), Časoměry (5.6), Klimatizační komora a těsné nádoby (8.1).

Kde se tato zkouška používá?

Plošné textilie a technické výrobky, jednoduché i složené: povrstvené, prošívané, vícevrstvé, sendvičové (ISO 6940:2004, kap. 1); Vliv švů a úprav na snadnost zapálení (ISO 6940:2004, kap. 1); Pár s ISO 6941 (šíření plamene) — podle úvodu dvě velmi blízké metody zkoušení hořlavosti plošných textilií; V rozsazích akreditace: 6 polských laboratoří — textilie, plošné textilie, závěsy, záclony, drapérie, opony, velké stany, markýzy, fólie a jiné zavěšené výrobky.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

VĚCNÁ POZNÁMKA: zapálení ve smyslu normy je trvalé hoření (≥ 5 s nebo plamen na hraně za < 5 s), ne každý plamínek; VĚCNÁ POZNÁMKA: výsledek se netýká podmínek s omezeným přívodem vzduchu ani velkých zdrojů tepla (kap. 1); Kouř a toxické plyny z hoření — větrání místnosti mezi zkouškami; zplodiny hoření bývají korozivní (6.1, 6.3); Upínání vzorku na jehly do 2 minut — pozor na poranění (poznámka k čl. 8.1).

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 6940.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí