🍎 Stanovení titrační kyselosti ovocných a zeleninových šťáv — 25 ml vzorku se titruje potenciometricky roztokem hydroxidu sodného 0,25 mol/l do pH 8,1; výsledek v milimolech H+ na litr (při 25 ml a 0,25 mol/l rovný objemu titračního činidla krát 10) nebo po vynásobení faktorem jako kyselina vinná, jablečná nebo bezvodá citronová v g/l, PN-EN 12147

Chemie potravin PN-EN 12147

Ve zkratce

Titrační kyselost je celkový obsah minerálních a organických kyselin šťávy stanovený titrací. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 12147:2000; STAV (stav karet k 03.10.2026): PN-EN 12147:2000 ZRUŠENA 09-04-2024, bez nástupkyně na kartě PKN; EN 12147:1996 zrušena v CEN 30.09.2026 (iTeh), bez nahrazujícího dokumentu. Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Ovocné a zeleninové šťávy, nektary, protlaky a příbuzné výrobky — titrační kyselost v mmol H+/l nebo jako kyselina v g/l (kapitola 1, 8), Koncentrované výrobky — po zředění na známou relativní hustotu nebo na navážce, s výsledkem na kilogram výrobku (7.1), Nealkoholické nápoje a ovocno-zeleninové výrobky — v rozsazích akreditace 6 laboratoří v PCA, s rozsahy v mmol H+/l, g/l a g/100 ml.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN 12147:2000
  • Kategorie: Chemie potravin
  • Kroky postupu: 5
  • STAV (stav karet k 03.10.2026): PN-EN 12147:2000 ZRUŠENA 09-04-2024, bez nástupkyně na kartě PKN; EN 12147:1996 zrušena v CEN 30.09.2026 (iTeh), bez nahrazujícího dokumentu
  • Vydání (z karty PKN): PN-EN 12147:2000 (polská verze), 10 stran, KT 38, ICS 67.160.20; zavádí EN 12147:1996 [IDT]; nahradila PN-A-75101-04:1990
  • Koncový bod (4, 7.3): pH 8,1 — potenciometrická titrace, ne indikátorová

Přehled

CO TATO NORMA POPISUJE. Text normy čteme v ukázce SIST EN 12147:1998 (text EN 12147:1996 beze změn) — sken, přečtený z obrazů stran: obsah, předmluva a kapitoly 1–10 (rozsah, odkazy, definice a značky, princip, činidla, přístroje, provedení, výpočty, preciznost, protokol). Mimo ukázku zůstávají příloha A (bibliografie) a příloha B se statistickými výsledky mezilaboratorní studie — ty jsme nečetli.

PODLE TEXTU EN 12147:1996 (kapitoly 1–10). Normu připravila CEN/TC 174 (sekretariát AFNOR). Rozsah (1): metoda stanovení titrační kyselosti ovocných a zeleninových šťáv a příbuzných výrobků. Definice (3.1): titrační kyselost je míra obsahu minerálních a organických kyselin stanovená titrací podle této normy. Princip (4): potenciometrická titrace odměrným roztokem hydroxidu sodného do pH 8,1. Činidla (5): jen činidla uznávaného stupně analytické čistoty a odplyněná voda nejméně 3. stupně podle EN ISO 3696:1995; hydroxid sodný, odměrný roztok c(NaOH) = 0,25 mol/l; pufrové roztoky vhodného pH. Přístroje (6): pH-metr s přesností nejméně 0,01 jednotky pH, skleněná pH elektroda a referenční elektroda (například kalomelová) nebo místo nich kombinovaná elektroda, magnetické míchadlo, byreta 25 ml s dělením po 0,05 ml, nízká kádinka (obvykle 50 ml), nedělená pipeta 25 ml. Příprava vzorku (7.1): výrobky se obvykle předem neupravují a analýza se provádí objemově, s výsledkem na litr vzorku; koncentrované výrobky lze zkoušet objemově po zředění na známou relativní hustotu, kterou je pak nutné uvést; na základě navážky a se zohledněním zředění lze výsledek vyjádřit i na kilogram výrobku; při vysoké viskozitě nebo velmi vysokém obsahu buněk (například dužiny) se obvykle stanovuje na navážce. Vzorek obsahující značné množství oxidu uhličitého se odplyní — třepáním v uzavřené kuželové baňce s občasným otevřením zátky nebo vakuem či ultrazvukem — dokud se plyn nepřestane uvolňovat. Kalibrace (7.2): dvoubodová kalibrace pH-metru při 20 °C pufrovými roztoky, za míchání a podle návodu výrobce; s teplotní kompenzací lze kalibrovat při jiné teplotě, ale v každém případě mezi 10 °C a 30 °C. Stanovení (7.3): při 20 °C převést pipetou 25 ml vzorku (V0) do kádinky, zapnout míchadlo a titrovat z byrety roztokem hydroxidu sodného do dosažení pH 8,1; zaznamenat objem spotřebovaného roztoku (V1); s teplotní kompenzací lze stanovovat při jiné teplotě, ale mezi 10 °C a 30 °C. Výpočty (8.1): titrační kyselost v mmol H+ na litr výrobku = 1000 × V1 × c / V0, kde V0 — objem podílu (obvykle 25 ml), V1 — objem roztoku NaOH, c — přesná koncentrace NaOH v mol/l; při V0 = 25 ml a c = 0,25 mol/l se vzorec zjednoduší na V1 × 10; výsledek se uvádí bez desetinného místa. Přepočet na kyselinu (8.2): kyselost lze konvenčně vyjádřit jako obsah kyseliny v g/l vynásobením výsledku z 8.1 faktorem z tabulky 1 — kyselina vinná 0,075, kyselina jablečná 0,067, kyselina citronová bezvodá 0,064; zohlední se zředění a vztažení k hmotnosti nebo objemu; byl-li koncentrovaný výrobek zředěn na přirozenou koncentraci, uvede se relativní hustota šťávy o této koncentraci; výsledek jako kyselina vinná, jablečná nebo bezvodá citronová — podle předpisů dané země — se uvádí s jedním desetinným místem. Preciznost (9): podrobnosti mezilaboratorní studie jsou v příloze B a hodnoty z ní nemusí platit pro rozsahy koncentrací a matrice jiné, než jsou tam uvedeny; opakovatelnost r = 1,03 mmol H+/l, reprodukovatelnost R = 2,28 mmol H+/l (každá překročena nejvýše v 5 % případů). Protokol (10): identifikace vzorku, odkaz na normu, datum a způsob odběru (jsou-li známy), datum přijetí a zkoušky, výsledky a jednotky, zda byla ověřena opakovatelnost, zvláštní pozorování a úkony nepopsané v metodě nebo nepovinné, které mohly ovlivnit výsledek.

STAV (stav karet k 03.10.2026). Karta PN-EN 12147:2000 (polská verze, vydání 11-01-2000, 10 stran, cenová skupina E) má záhlaví „Zrušena“: datum zrušení 09-04-2024; Sektor potravin, zemědělství a lesnictví, KT 38 pro ovocné a zeleninové výrobky, ICS 67.160.20, „Zavádí: EN 12147:1996 [IDT]“, „Nahrazuje: PN-A-75101-04:1990 — polská verze“. Pole „Nahrazena“ karta nemá a vyhledávač PKN (heslo „PN-EN 12147“, 03.10.2026) jiné vydání neukazuje — PKN nástupkyni neuvádí. Pole „Předmět“ karty, celé (v překladu): „Je uvedena metoda stanovení titrační kyselosti ovocných a zeleninových šťáv potenciometrickou titrací analyzovaného výrobku standardním roztokem hydroxidu sodného. Je uveden způsob přepočtu titrační kyselosti na obsah kyseliny, hodnoty příslušných faktorů a přípustné meze opakovatelnosti a reprodukovatelnosti. Jsou uvedeny také podrobné údaje o mezilaboratorní studii opakovatelnosti a reprodukovatelnosti s využitím ovocných šťáv a nektaru“. V katalogu iTeh (odečet 03.10.2026) má EN 12147:1996 stav „Withdrawn“: etapa 99.60 „Withdrawal effective“, postup zahájen 06.12.2023, datum zrušení 30.09.2026, bez uvedeného nahrazujícího dokumentu; slovinské zavedení SIST EN 12147:1998 bylo zrušeno 09.03.2026. Karta PN-A-75101-04:1990 (ovocné a zeleninové výrobky — stanovení celkové kyselosti, potenciometrická metoda do pH 8,1 a vizuální na fenolftalein nebo indikátorový papírek) má záhlaví „Zrušena“: datum zrušení 02-12-2011, „Nahrazena: PN-EN 12147:2000“; její změna Az1:2002 je rovněž zrušena se stejným datem. Řetězec nástupkyň tedy končí na normě zrušené bez nástupkyně. Zrušení nemění samotnou metodu — text je týž; mění to, že norma přestala být platným dokumentem, a nástupkyni, na kterou by bylo možné přejít, neuvádí ani PKN, ani CEN. V aktuálních rozsazích PCA se pět laboratoří dále odvolává na vydání 2000 a AB 400 — na označení bez roku (nejnovější z těchto dokumentů je ze dne 07.08.2026).

KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečet 03.10.2026). Číslo 12147 stojí v 6 záznamech u 6 laboratoří: AB 381, AB 400, AB 452, AB 532, AB 1095, AB 1334. V aktuálních rozsazích na stránkách PCA (odečet 03.10.2026, vydání od 30.10.2025 do 07.08.2026) pět laboratoří uvádí „PN-EN 12147:2000“ a AB 381 — „PN-EN-12147:2000“ (se spojovníkem za „EN“); AB 400 uvádí samotné označení bez roku. Záložka „Laboratoře“ („PN-EN 12147“) ukazuje 5 laboratoří — všechny kromě AB 381, jejíž zápis se spojovníkem nezačíná „PN-EN 12147“; pod heslem „PN-EN-12147“ záložka ukazuje právě AB 381. Ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 03.10.2026.

CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA, v překladu). Šťávy, nektary, protlaky a nealkoholické nápoje, ovocné a zeleninové šťávy, ovocné a zeleninové výrobky a u AB 400 — potraviny obecně. Položky se jmenují „Titrační kyselost“ (AB 400, AB 452, AB 532), „Celková kyselost“ (AB 1095), „Kyselost“ (AB 1334) a „Kyselost v přepočtu na použitou kyselinu“ (AB 381). Technika: potenciometrická titrace (AB 400, AB 452, AB 532, AB 1334) nebo „titrační metoda“ (AB 381, AB 1095). Rozsahy uvádějí čtyři různé jednotky: mmol H+/l — (10–220) mmol H+/l (AB 532), g/l — (2,00–40,0) g/l (AB 452), (0,30–70) g/l (AB 1095), (0,1–20,0) g/l (AB 1334), a g/100 ml — (0,2–6,0) g/100 ml (AB 381); AB 400 rozsah neuvádí. V rozsahu AB 1334 hned níže, u ovoce, zeleniny a výrobků, stojí „Kyselost“ (0,2–20,0) % podle PN-90/A-75101/04+Az1:2002 — normy zrušené v roce 2011 a nahrazené právě PN-EN 12147:2000. Rozsah v g/l nebo g/100 ml odpovídá přepočtu z 8.2, tedy výsledku vyjádřenému jako konkrétní kyselina — v rozsazích není uvedeno, jako která.

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. Při přípravě: oxid uhličitý v sycené limonádě nebo v kvasící šťávě spotřebovává hydroxid sodný a nadhodnocuje kyselost — vzorek se před stanovením odplyní (7.1). Při měření: koncovým bodem je pH 8,1 odečtené na pH-metru, ne změna barvy indikátoru; kalibrace a stanovení probíhají při 20 °C a při jiné teplotě jen s teplotní kompenzací a v každém případě mezi 10 °C a 30 °C (7.2, 7.3). Při výpočtu: zjednodušení „V1 × 10“ platí jen při V0 = 25 ml a c = 0,25 mol/l — při jiném zředění nebo jiné koncentraci titračního činidla je nutné použít vzorec (1); výsledek „jako kyselina“ závisí na zvoleném faktoru (vinná 0,075, jablečná 0,067, citronová bezvodá 0,064), takže týž vzorek dává tři různá čísla v g/l — v protokolu musí stát, jako která kyselina byl vyjádřen; u koncentrovaných výrobků se uvádí relativní hustota po zředění (8.2). Preciznost z kapitoly 9 se týká matric a koncentrací z přílohy B, kterou jsme nečetli.

CO NEUVÁDÍME. Přílohu B (matrice, úrovně koncentrací a počet laboratoří v mezilaboratorní studii) jsme nečetli, proto neuvádíme, pro jaké šťávy byly r a R stanoveny. Norma neuvádí, jak se standardizuje roztok hydroxidu sodného ani jak dlouho vzorek odplyňovat — kromě podmínky, že se plyn přestane uvolňovat. Neuvádíme požadavky na kyselost jednotlivých šťáv, protože je norma neobsahuje.

Princip metody

Minerální a organické kyseliny obsažené ve 25 ml šťávy se neutralizují odměrným roztokem hydroxidu sodného 0,25 mol/l za měření pH skleněnou elektrodou; titrace končí při pH 8,1 a objem spotřebovaného titračního činidla se přepočte na milimoly H+ v litru výrobku (při 25 ml a 0,25 mol/l — objem krát 10), případně dále na gramy kyseliny vinné, jablečné nebo citronové v litru.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav karet k 03.10.2026)PN-EN 12147:2000 ZRUŠENA 09-04-2024, bez nástupkyně na kartě PKN; EN 12147:1996 zrušena v CEN 30.09.2026 (iTeh), bez nahrazujícího dokumentu
Vydání (z karty PKN)PN-EN 12147:2000 (polská verze), 10 stran, KT 38, ICS 67.160.20; zavádí EN 12147:1996 [IDT]; nahradila PN-A-75101-04:1990
Koncový bod (4, 7.3)pH 8,1 — potenciometrická titrace, ne indikátorová
Titrační činidlo a podíl (5.1, 6.6, 6.8)NaOH 0,25 mol/l; byreta 25 ml s dělením 0,05 ml; podíl 25 ml pipetou při 20 °C
Teplota (7.2, 7.3)kalibrace a stanovení při 20 °C; s teplotní kompenzací — v každém případě od 10 °C do 30 °C
Výsledek jako kyselost (8.1)mmol H+/l = 1000 × V1 × c / V0; při 25 ml a 0,25 mol/l = V1 × 10; bez desetinného místa
Výsledek jako kyselina (8.2, tabulka 1)faktor: kyselina vinná 0,075, jablečná 0,067, citronová bezvodá 0,064; g/l s jedním desetinným místem
Preciznost (9) — meze pro dva výsledkyopakovatelnost r = 1,03 mmol H+/l, reprodukovatelnost R = 2,28 mmol H+/l; pro matrice a koncentrace z přílohy B
Rozšíření v rozsazích akreditace (odečet 03.10.2026)6 laboratoří, 6 záznamů v kopii databáze; záložka „Laboratoře“ („PN-EN 12147“) — 5 laboratoří na produkčním serveru (bez AB 381, zápis „PN-EN-12147“)

Norma

Označení normy
PN-EN 12147:2000
Název (PL)
Soki owocowe i warzywne — Oznaczanie kwasowości miareczkowej
Název (EN)
Fruit and vegetable juices — Determination of titratable acidity

Postup krok za krokem

  1. Příprava vzorku

    Obvykle bez úpravy; koncentrovaný výrobek zředit na známou relativní hustotu nebo zkoušet na navážce; vzorek s oxidem uhličitým odplynit, dokud se plyn nepřestane uvolňovat. PN-EN 12147:2000 zrušena 09-04-2024 bez nástupkyně (stav karty PKN k 03.10.2026).

  2. Kalibrace pH-metru

    Dvoubodově, při 20 °C, pufrovými roztoky, za míchání; s teplotní kompenzací — v rozmezí 10–30 °C.

  3. Titrace

    25 ml vzorku pipetou do kádinky při 20 °C; za míchání titrovat NaOH 0,25 mol/l do pH 8,1; zaznamenat objem V1.

  4. Výpočet

    mmol H+/l = 1000 × V1 × c / V0 (při 25 ml a 0,25 mol/l: V1 × 10), bez desetinného místa; případně krát faktor kyseliny (0,075 / 0,067 / 0,064), g/l s jedním desetinným místem.

  5. Protokol

    Výsledek s jednotkou a — při přepočtu — názvem kyseliny; relativní hustota u koncentrovaných výrobků; zda byla ověřena opakovatelnost; úkony mimo normu.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
pH-metrPřesnost nejméně 0,01 jednotky pH; nejlépe s teplotní kompenzací (6.1, 7.2)—
Skleněná elektroda a referenční elektroda nebo kombinovaná elektrodaReferenční například kalomelová (6.2–6.4)—
Magnetické míchadloMíchání během kalibrace a titrace (6.5)—
Byreta 25 mlS dělením po 0,05 ml (6.6)—
Nízká kádinka a nedělená pipeta 25 mlKádinka obvykle 50 ml (6.7, 6.8)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Hydroxid sodný, odměrný roztok 0,25 mol/l1310-73-2Titrační činidlo; k výpočtu je potřeba jeho přesná koncentrace (5.1, 8.1)
Pufrové roztoky—Vhodného pH, k dvoubodové kalibraci pH-metru (5.2, 7.2)
Odplyněná voda7732-18-5Nejméně 3. stupně podle EN ISO 3696:1995 (kapitola 5)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN 12147:2000 — „Fruit and vegetable juices — Determination of titratable acidity“.

Jak tato metoda funguje?

Minerální a organické kyseliny obsažené ve 25 ml šťávy se neutralizují odměrným roztokem hydroxidu sodného 0,25 mol/l za měření pH skleněnou elektrodou; titrace končí při pH 8,1 a objem spotřebovaného titračního činidla se přepočte na milimoly H+ v litru výrobku (při 25 ml a 0,25 mol/l — objem krát 10), případně dále na gramy kyseliny vinné, jablečné nebo citronové v litru.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav karet k 03.10.2026): PN-EN 12147:2000 ZRUŠENA 09-04-2024, bez nástupkyně na kartě PKN; EN 12147:1996 zrušena v CEN 30.09.2026 (iTeh), bez nahrazujícího dokumentu; Vydání (z karty PKN): PN-EN 12147:2000 (polská verze), 10 stran, KT 38, ICS 67.160.20; zavádí EN 12147:1996 [IDT]; nahradila PN-A-75101-04:1990; Koncový bod (4, 7.3): pH 8,1 — potenciometrická titrace, ne indikátorová; Titrační činidlo a podíl (5.1, 6.6, 6.8): NaOH 0,25 mol/l; byreta 25 ml s dělením 0,05 ml; podíl 25 ml pipetou při 20 °C.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

pH-metr, Skleněná elektroda a referenční elektroda nebo kombinovaná elektroda, Magnetické míchadlo, Byreta 25 ml, Nízká kádinka a nedělená pipeta 25 ml.

Kde se tato zkouška používá?

Ovocné a zeleninové šťávy, nektary, protlaky a příbuzné výrobky — titrační kyselost v mmol H+/l nebo jako kyselina v g/l (kapitola 1, 8); Koncentrované výrobky — po zředění na známou relativní hustotu nebo na navážce, s výsledkem na kilogram výrobku (7.1); Nealkoholické nápoje a ovocno-zeleninové výrobky — v rozsazích akreditace 6 laboratoří v PCA, s rozsahy v mmol H+/l, g/l a g/100 ml.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Roztok hydroxidu sodného působí žíravě na kůži a oči — brýle a rukavice; norma v čteném textu neobsahuje samostatná upozornění; Odplyňování v uzavřené baňce vytváří přetlak — zátku otevírat často a opatrně (7.1).

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 12147.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí