🏗️ Terénní měření vzduchové neprůzvučnosti obvodové stěny a jejích prvků (např. oken) — prvková metoda s reproduktorem (stavební neprůzvučnost R′45°, mikrofon na povrchu prvku) nebo s dopravním hlukem (R′tr,s) a globální metoda (rozdíl hladin D2m s mikrofonem 2 m před fasádou, standardizovaný na dobu dozvuku 0,5 s nebo normalizovaný na pohltivost 10 m²), PN-EN ISO 140-5 (zrušená)

Stavebnictví PN-EN ISO 140-5

Ve zkratce

Neprůzvučnost fasády v budově se měří dvěma skupinami metod: prvkovou metodou — reproduktor postavený pod úhlem (45 ± 5)° ve vzdálenosti nejméně 5 m od středu prvku, mikrofon přilepený k prvku, výsledek R′45° = L1,s − L2 + 10 lg(S/A) − 1,5 dB, za určitých podmínek srovnatelný s laboratorním výsledkem — nebo s dopravním hlukem; a globální metodou — rozdíl hladin D2m mezi bodem 2 m před fasádou a místností, standardizovaný (T0 = 0,5 s) nebo normalizovaný (A0 = 10 m²), nesrovnatelný s laboratoří. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 140-5:1999; STAV (stav karet k 03.10.2026): PN-EN ISO 140-5:1999 ZRUŠENA 18-06-2019 (dříve zrušena 2014-05-06 a vrácena 2015-09-09); nahrazena PN-EN ISO 16283-3:2016-04 a PN-EN ISO 16283-1:2014-05. Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Prvky obvodové stěny (okna, vnější dveře, vrata) — ověření neprůzvučnosti v budově srovnatelné s laboratorním výsledkem (prvková metoda s reproduktorem), Celé fasády a střechy — útlum vnějšího hluku vůči bodu 2 m před fasádou, s bočními cestami (globální metody), Stavby a stavební prvky v rozsazích PCA — 7 laboratoří, část spolu s PN-EN ISO 16283-3 a PN-EN ISO 717-1.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 140-5:1999
  • Kategorie: Stavebnictví
  • Kroky postupu: 5
  • STAV (stav karet k 03.10.2026): PN-EN ISO 140-5:1999 ZRUŠENA 18-06-2019 (dříve zrušena 2014-05-06 a vrácena 2015-09-09); nahrazena PN-EN ISO 16283-3:2016-04 a PN-EN ISO 16283-1:2014-05
  • Vydání (z karty PKN): PN-EN ISO 140-5:1999, polská verze, 29 stran, KT 253, ICS 91.120.20; zavádí EN ISO 140-5:1998 a ISO 140-5:1998 [IDT]
  • Vzorec prvkové metody s reproduktorem (3.6): R′45° = L1,s − L2 + 10 lg(S/A) − 1,5 dB; dopad (45 ± 5)°, pole v místnosti předpokládáno jako difuzní

Přehled

CO TATO NORMA POPISUJE. Předmět z karty PKN PN-EN ISO 140-5:1999 (polská verze), celý: „Jsou stanoveny dvě skupiny metod měření vzduchové neprůzvučnosti (metody »globální« a metody »prvkové«) pro obvodovou stěnu a pro její prvky. Jsou uvedeny definice 10 prvků” (v překladu). Text normy čteme ve dvou ukázkách ISO 140-5:1998 (druhé vydání, 1998-08-15): anglické v SIST EN ISO 140-5:1999 (titulní strana, předmluva, začátek kapitoly 1) a francouzské (předmluva, další část kapitoly 1, kapitoly 2–5.6.2 s obrázky 1 a 2). Další část prvkové metody s reproduktorem (5.6.3 a dále), globální metodu s reproduktorem, metody s dopravním hlukem (kapitola 6), přesnost (7), vyjádření výsledků (8), protokol (9) ani přílohy A–F (mimo jiné stanovení plochy S, ověření přenosu stěnou kolem prvku, metody s leteckým a železničním hlukem) nemáme; tabulka 1 (přehled metod) v ukázce není.

PODLE TEXTU ISO 140-5:1998 (předmluva, kapitoly 1–5.6.2). Normu připravila ISO/TC 43 „Akustika”, subkomise SC 2 „Stavební akustika”; druhé vydání nahrazuje první (ISO 140-5:1978) a je jeho technickou revizí; přílohy A a B jsou normativní, C–F informativní. Předmět (1): dvě série metod — prvkové a globální — k měření vzduchové neprůzvučnosti prvků obvodové stěny a celých stěn; prvkové metody odhadují neprůzvučnost prvku, např. okna — nejpřesnější používá reproduktor jako umělý zdroj, jiné, méně přesné, stávající dopravní hluk; globální metody odhadují rozdíl hladin zvuku venku a uvnitř za skutečných dopravních podmínek — nejpřesnější používají skutečnou dopravu jako zdroj, lze použít i reproduktor. Prvková metoda s reproduktorem dává stavební neprůzvučnost, kterou lze za určitých okolností (se zohledněním přesnosti měření, 7.1) porovnat s neprůzvučností změřenou v laboratoři podle ISO 140-3 nebo ISO 140-10 — upřednostňuje se, je-li cílem hodnocení prvku vůči jeho laboratorním vlastnostem; prvková metoda s dopravním hlukem slouží témuž, nelze-li reproduktor použít — obě dávají často poněkud odlišné výsledky a metoda s dopravním hlukem dává obvykle nižší hodnoty neprůzvučnosti; v příloze D ji doplňují metody s leteckým a železničním hlukem. Globální metoda s dopravním hlukem dává skutečný útlum fasády v daném místě vůči bodu 2 m před fasádou — upřednostňuje se k hodnocení celé fasády se všemi bočními cestami; globální metoda s reproduktorem dává útlum vůči bodu 2 m před fasádou, nelze-li skutečný zdroj použít; výsledky globálních metod nelze porovnávat s laboratorními. Odkazy (2): ISO 140-2, ISO 140-3, ISO 354 (měření zvukové pohltivosti v dozvukové místnosti), ISO 717-1, IEC 60651 a IEC 60804 (zvukoměry), IEC 60942 (kalibrátory), IEC 61260 (filtry). Definice (3): průměrná hladina na zkoušeném povrchu L1,s (prostorově-časový průměr po celém povrchu s odrazy od prvku a fasády); průměrná hladina v místnosti L2 (bez oblastí přímého vyzařování zdroje a blízkého pole konstrukcí); ekvivalentní hladina Leq; neprůzvučnost R = 10 lg(W1/W2); stavební neprůzvučnost R′ = 10 lg[W1/(W2 + W3)], s výkonem W3 vyzářeným bočními prvky; R′45° = L1,s − L2 + 10 lg(S/A) − 1,5 dB — s reproduktorem a úhlem dopadu 45° (S — plocha prvku podle přílohy A, A — ekvivalentní pohltivá plocha přijímací místnosti; rovnice předpokládá dopad jen pod 45° a plně difuzní pole); R′tr,s = Leq,1,s − Leq,2 + 10 lg(S/A) − 3 dB — s dopravním hlukem a vnějším mikrofonem na povrchu; rozdíl hladin D2m = L1,2m − L2 (značení Dtr,2m s dopravním hlukem, Dls,2m s reproduktorem); standardizovaný rozdíl hladin D2m,nT = D2m + 10 lg(T/T0) při T0 = 0,5 s; normalizovaný rozdíl hladin D2m,n = D2m − 10 lg(A/A0) při A0 = 10 m². Přístroje (4): mikrofon o průměru nejvýše 13 mm; přístroje třídy 0 nebo 1 podle IEC 60651 a IEC 60804, kalibrátor nejméně třídy 1 podle IEC 60942; třetinooktávové a oktávové filtry podle IEC 61260; přístroje pro dobu dozvuku podle ISO 354; směrovost reproduktoru ve volném poli taková, aby místní rozdíly hladiny na myšlené ploše o rozměrech a orientaci prvku byly menší než 5 dB v každém pásmu (u prvků delších než 5 m se připouští do 10 dB se záznamem v protokolu). Metody s reproduktorem (5): reproduktor v jedné nebo několika polohách venku, ve vzdálenosti d od fasády, úhel dopadu (45 ± 5)° (obrázek 1); průměrná hladina se stanoví na prvku (prvková metoda) nebo 2 m před fasádou (globální metoda) a v přijímací místnosti; akustické pole ustálené, se spojitým spektrem; při třetinových měřeních nejméně 100–3150 Hz (doporučuje se 50–5000 Hz), při oktávových nejméně 125–2000 Hz (doporučuje se 63–4000 Hz); rozdíly hladin výkonu třetin v oktávě nejvýše 6 dB v pásmu 125 Hz, 5 dB v 250 Hz a 4 dB výše; hladina v místnosti nejméně 6 dB nad pozadím ve všech pásmech. Poloha reproduktoru (5.4): tak, aby proměnlivost hladiny na prvku byla minimální — nejlépe na zemi, jinak co nejvýše; vzdálenost zdroje od středu prvku r nejméně 5 m (d > 3,5 m) u prvkové metody a nejméně 7 m (d > 5 m) u globální metody. Měření v přijímací místnosti (5.5): jeden přemisťovaný mikrofon, soustava mikrofonů nebo otočný mikrofon, energetické průměrování přes všechny polohy mikrofonu a zdroje; nejméně pět poloh mikrofonu rozmístěných rovnoměrně; vzdálenosti nejméně 0,7 m mezi polohami, 0,5 m od konstrukcí a předmětů, 1,0 m od zdroje; otočný mikrofon — poloměr nejméně 0,7 m, rovina skloněná nejméně o 10° k plochám místnosti, perioda nejméně 15 s; pozadí nejméně 6 dB (nejlépe více než 10 dB) pod hladinou signálu s pozadím; při rozdílu menším než 10 dB korekce L = 10 lg(10^(Lsb/10) − 10^(Lb/10)) dB (francouzský text ukázky zde uvádí meze „menší než 10 dB, ale větší než 16 dB” (v překladu) — v této podobě podmínku nelze splnit; ponecháváme ji, jak stojí); při rozdílu 6 dB nebo menším v kterémkoli pásmu se použije korekce 1,3 dB a hodnoty se v protokolu označí jako mez měření; pohltivost A = 0,16 V/T z doby dozvuku měřené podle ISO 354 — hodnocení začíná cca 0,1 s po vypnutí zdroje nebo několik dB pod počáteční hladinou, rozsah doznívání nejméně 20 dB, konec nejméně 10 dB nad pozadím; nejméně šest doznívání na pásmo, nejméně jedna poloha reproduktoru a tři polohy mikrofonu; otočný mikrofon s periodou nejméně 30 s (při době dozvuku kratší než cca 0,4 s může být problematický). Prvková metoda s reproduktorem (5.6): mají-li být výsledky srovnatelné s laboratorními — ověřit, že prvek odpovídá deklarované konstrukci a je správně namontován podle výrobce, odhadnout neprůzvučnost fasády, aby přenos stěnou kolem prvku podstatně neovlivňoval hladinu v místnosti; při porovnání okna s laboratorním výsledkem — také, že plocha otvoru odpovídá laboratorní a nika a poloha okna se neliší od ISO 140-3 (příklady ověření — příloha C; při podezření na přenos stěnou — postup z přílohy B); hladina L1,s na povrchu prvku se měří mikrofonem připevněným pevnou páskou k prvku, s osou rovnoběžnou s rovinou fasády (směřující nahoru nebo dolů) nebo kolmou k prvku — střed membrány nejvýše 10 mm od prvku při rovnoběžné ose (podle průměru mikrofonu) nebo 3 mm při kolmé ose, s polokulovým krytem (obrázek 2); při současných měřeních venku a uvnitř se doporučují mikrofony a kabely ověřené z hlediska nevlivu na neprůzvučnost prvku.

STAV (stav karet k 03.10.2026). Karta PN-EN ISO 140-5:1999 (polská verze, zveřejnění 22-12-1999, 29 stran, cenová skupina N) má záhlaví „Zrušena”: datum zrušení 18-06-2019, sektor stavebnictví a stavebních konstrukcí, KT 253 Stavební akustiky, ICS 91.120.20, „Zavádí: EN ISO 140-5:1998 [IDT], ISO 140-5:1998 [IDT]”, „Nahrazuje: PN-B-02154-05:1983”, „Nahrazena: PN-EN ISO 16283-1:2014-05 — polská verze, PN-EN ISO 16283-3:2016-04 — polská a anglická verze”; doplňující informace: norma zrušena 2014-05-06 a následně vrácena mezi platné 2015-09-09 předsedou PKN (sdělení č. 1/2015). Karta PN-EN ISO 16283-3:2016-04 (polská verze, zveřejnění 29-09-2023, 48 stran, KT 253) nemá záhlaví „Zrušena”: „Část 3: Vzduchová neprůzvučnost obvodového pláště” (polský název v překladu), „Zavádí: EN ISO 16283-3:2016 [IDT], ISO 16283-3:2016 [IDT]”, „Nahrazuje: PN-EN ISO 140-5:1999, PN-EN ISO 140-14:2006”; podle jejího předmětu se postupy týkají místností o objemu 10–250 m³ a pásem 50–5000 Hz, také místností, v nichž akustické pole nemusí být blízké difuznímu. Co se změnilo pro výsledek: podle předmětu karty zahrnuje nástupkyně nedifuzní pole, kdežto R′45° z ISO 140-5 předpokládá plně difuzní pole v přijímací místnosti (poznámka k 3.6); text ISO 16283-3 jsme nečetli, proto rozdíly v postupu neuvádíme.

KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečet 03.10.2026). Číslo 140-5 je v 9 záznamech u 7 laboratoří: AB 023, AB 818, AB 838, AB 1162, AB 1391, AB 1621, AB 1924. V aktuálních rozsazích na stránkách PCA (odečet 03.10.2026, vydání od 07.02.2025 do 21.07.2026) všechny uvádějí „PN-EN ISO 140-5:1999”; pět z nich (AB 838, AB 1162, AB 1391, AB 1621, AB 1924) ve stejné položce uvádí také PN-EN ISO 16283-3:2016-04 — AB 838 „s vyloučením bodu 13” (v překladu), AB 1391 „s vyloučením bodů 7.2.2 a 7.2.3” (v překladu); AB 023 a AB 818 — jen zrušenou 140-5. Záložka „Laboratoře” („PN-EN ISO 140-5”) ukazuje 6 laboratoří — všechny kromě AB 1162, u níž je označení za PN-EN ISO 16283-3; ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 03.10.2026.

CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA). Stavby a stavební prvky, obvodové stěny a jejich prvky, střechy, vrata (průmyslová, garážová), vnější dveře: normalizovaný rozdíl hladin Dls,2m,n, standardizovaný (v rozsazích: „vzorový” (v překladu)) rozdíl hladin Dls,2m,nT a stavební neprůzvučnost R′45° v třetinooktávových pásmech, u AB 1621 a AB 1924 také oktávových, kmitočtové rozsahy (50–5000) Hz nebo (100–5000) Hz s možností měření v 50, 63 a 80 Hz (AB 023); vážené ukazatele a faktory přizpůsobení spektru C a Ctr „výpočtem” podle PN-EN ISO 717-1 (AB 838, AB 1924). Značení Dls a R′45° v rozsazích ukazuje metody s reproduktorem.

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U volby metody: výsledek globální metody (D2m) není srovnatelný s laboratorní neprůzvučností prvku a prvková metoda s dopravním hlukem dává obvykle nižší R′ než metoda s reproduktorem (1) — porovnání dvou výsledků vypočtených různými metodami může naznačovat rozdíl mezi výrobky. U porovnání s laboratoří: bez ověření montáže, přenosu stěnou kolem prvku a — u oken — rozměrů otvoru a niky výsledek R′45° neodpovídá laboratornímu R (5.6.1). U geometrie: úhel (45 ± 5)° a vzdálenost nejméně 5 m (prvek) nebo 7 m (globální) jsou podmínkami vzorce s korekcí −1,5 dB; mimo ně korekce neodpovídá skutečnému dopadu (3.6, 5.4). U mikrofonu na prvku: vzdálenost od povrchu nejvýše 10 mm nebo 3 mm podle osy (5.6.2) — dále odsunutý mikrofon měří jinou L1,s. U pozadí: při rozdílu 6 dB nebo menším je výsledek jen mezí měření a tak musí být označen (5.5.3). U výpočtu: R′45° a D2m,nT jsou rozdílem hladin změřených touto metodou, korigovaným o člen z pohltivosti nebo doby dozvuku — A pochází z měření doby dozvuku podle ISO 354 v téže místnosti a S — plocha prvku stanovená podle přílohy A (kterou nemáme); doba dozvuku nadhodnocená k-krát posouvá výsledek o 10 lg k dB. U normy: PN-EN ISO 140-5 je zrušena od 18-06-2019 (dříve zrušena a vrácena v letech 2014–2015) a dvě laboratoře uvádějí jen ji.

CO NEUVÁDÍME. Nemáme tabulku 1, body 5.6.3 a dále, kapitoly 6–9 ani přílohy A–F: způsob stanovení plochy S, polohy mikrofonu 2 m před fasádou u globální metody, průběh metod s dopravním, leteckým a železničním hlukem, údaje o přesnosti ani požadavky na protokol — neuvádíme proto žádnou z těchto hodnot.

Princip metody

Venku před budovou se vytvoří akustické pole reproduktorem postaveným pod úhlem 45° k fasádě (nebo se využije skutečný dopravní hluk) a měří se průměrná hladina akustického tlaku na povrchu zkoušeného prvku (prvková metoda) nebo 2 m před fasádou (globální metoda) a v přijímací místnosti; z rozdílu hladin, plochy prvku a ekvivalentní pohltivé plochy stanovené z doby dozvuku se vypočte stavební neprůzvučnost prvku R′45° nebo rozdíl hladin D2m standardizovaný na dobu dozvuku 0,5 s nebo normalizovaný na pohltivost 10 m².

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav karet k 03.10.2026)PN-EN ISO 140-5:1999 ZRUŠENA 18-06-2019 (dříve zrušena 2014-05-06 a vrácena 2015-09-09); nahrazena PN-EN ISO 16283-3:2016-04 a PN-EN ISO 16283-1:2014-05
Vydání (z karty PKN)PN-EN ISO 140-5:1999, polská verze, 29 stran, KT 253, ICS 91.120.20; zavádí EN ISO 140-5:1998 a ISO 140-5:1998 [IDT]
Vzorec prvkové metody s reproduktorem (3.6)R′45° = L1,s − L2 + 10 lg(S/A) − 1,5 dB; dopad (45 ± 5)°, pole v místnosti předpokládáno jako difuzní
Vzorec prvkové metody s dopravním hlukem (3.7)R′tr,s = Leq,1,s − Leq,2 + 10 lg(S/A) − 3 dB
Globální metoda (3.8–3.10)D2m = L1,2m − L2; D2m,nT = D2m + 10 lg(T/0,5 s); D2m,n = D2m − 10 lg(A/10 m²)
Reproduktor (4.2, 5.4)r ≥ 5 m (d > 3,5 m) — prvek, r ≥ 7 m (d > 5 m) — globální; rozdíly hladiny na povrchu prvku < 5 dB (do 10 dB u prvků > 5 m)
Přijímací místnost (5.5)≥ 5 poloh mikrofonu, odstupy 0,7 / 0,5 / 1,0 m; pozadí ≥ 6 dB pod (korekce 1,3 dB a „mez měření” (v překladu) při ≤ 6 dB); A = 0,16 V/T, ≥ 6 doznívání na pásmo
Pásma (5.3)třetiny nejméně 100–3150 Hz (doporučeno 50–5000 Hz) nebo oktávy nejméně 125–2000 Hz (doporučeno 63–4000 Hz)
Rozšíření v rozsazích akreditace (odečet 03.10.2026)7 laboratoří, 9 záznamů v kopii databáze; záložka „Laboratoře” („PN-EN ISO 140-5”) — 6 laboratoří na produkčním serveru (bez AB 1162, 03.10.2026)

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 140-5:1999
Název (PL)
Akustyka — Pomiar izolacyjności akustycznej w budynkach i izolacyjności akustycznej elementów budowlanych — Pomiary terenowe izolacyjności akustycznej od dźwięków powietrznych ściany zewnętrznej i jej elementów
Název (EN)
Acoustics — Measurement of sound insulation in buildings and of building elements — Part 5: Field measurements of airborne sound insulation of façade elements and façades

Postup krok za krokem

  1. Volba metody

    Prvek s reproduktorem — hodnocení prvku vůči laboratoři; prvek s dopravním hlukem — když reproduktor nelze; globální — hodnocení celé fasády na místě. PN-EN ISO 140-5:1999 zrušena 18-06-2019, nástupkyně PN-EN ISO 16283-3:2016-04 (stav karet PKN k 03.10.2026).

  2. Ověření před měřením

    Při porovnání s laboratoří: shoda konstrukce a montáže, vliv přenosu stěnou kolem prvku, u oken — otvor a nika jako v ISO 140-3 (5.6.1, přílohy B a C).

  3. Pole venku

    Reproduktor na zemi nebo co nejvýše, úhel (45 ± 5)°, r ≥ 5 m (prvek) nebo ≥ 7 m (globální); spojité spektrum, hladina ≥ 6 dB nad pozadím v místnosti; L1,s mikrofonem na prvku nebo L1,2m 2 m před fasádou.

  4. Přijímací místnost

    L2 z ≥ 5 poloh mikrofonu (energetické průměrování), pozadí a korekce; doba dozvuku podle ISO 354 (≥ 6 doznívání na pásmo) a A = 0,16 V/T.

  5. Výsledek

    R′45° = L1,s − L2 + 10 lg(S/A) − 1,5 dB nebo D2m, D2m,nT, D2m,n v pásmech; jednočíselné ukazatele podle ISO 717-1; další požadavky (kapitoly 7–9) — obsah nemáme.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Zvukoměr třídy 0 nebo 1 s kalibrátoremIEC 60651 a IEC 60804; kalibrátor nejméně třídy 1 podle IEC 60942; mikrofon o průměru ≤ 13 mm (4.1)—
Třetinooktávové a oktávové filtryPodle IEC 61260 (4.1)—
Reproduktor se stanovenou směrovostíRozdíly hladiny na povrchu prvku < 5 dB; postavení pod úhlem (45 ± 5)° (4.2, 5.2)—
Mikrofon montovaný na prvek s polokulovým krytemPřilepený pevnou páskou, střed membrány ≤ 10 mm (rovnoběžná osa) nebo ≤ 3 mm (kolmá osa) od povrchu (5.6.2, obrázek 2)—
Přístroje pro měření doby dozvukuPodle ISO 354; otočný mikrofon s periodou ≥ 30 s nebo pevné polohy (4.1, 5.5.4)—

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 140-5:1999 — „Acoustics — Measurement of sound insulation in buildings and of building elements — Part 5: Field measurements of airborne sound insulation of façade elements and façades“.

Jak tato metoda funguje?

Venku před budovou se vytvoří akustické pole reproduktorem postaveným pod úhlem 45° k fasádě (nebo se využije skutečný dopravní hluk) a měří se průměrná hladina akustického tlaku na povrchu zkoušeného prvku (prvková metoda) nebo 2 m před fasádou (globální metoda) a v přijímací místnosti; z rozdílu hladin, plochy prvku a ekvivalentní pohltivé plochy stanovené z doby dozvuku se vypočte stavební neprůzvučnost prvku R′45° nebo rozdíl hladin D2m standardizovaný na dobu dozvuku 0,5 s nebo normalizovaný na pohltivost 10 m².

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav karet k 03.10.2026): PN-EN ISO 140-5:1999 ZRUŠENA 18-06-2019 (dříve zrušena 2014-05-06 a vrácena 2015-09-09); nahrazena PN-EN ISO 16283-3:2016-04 a PN-EN ISO 16283-1:2014-05; Vydání (z karty PKN): PN-EN ISO 140-5:1999, polská verze, 29 stran, KT 253, ICS 91.120.20; zavádí EN ISO 140-5:1998 a ISO 140-5:1998 [IDT]; Vzorec prvkové metody s reproduktorem (3.6): R′45° = L1,s − L2 + 10 lg(S/A) − 1,5 dB; dopad (45 ± 5)°, pole v místnosti předpokládáno jako difuzní; Vzorec prvkové metody s dopravním hlukem (3.7): R′tr,s = Leq,1,s − Leq,2 + 10 lg(S/A) − 3 dB.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Zvukoměr třídy 0 nebo 1 s kalibrátorem, Třetinooktávové a oktávové filtry, Reproduktor se stanovenou směrovostí, Mikrofon montovaný na prvek s polokulovým krytem, Přístroje pro měření doby dozvuku.

Kde se tato zkouška používá?

Prvky obvodové stěny (okna, vnější dveře, vrata) — ověření neprůzvučnosti v budově srovnatelné s laboratorním výsledkem (prvková metoda s reproduktorem); Celé fasády a střechy — útlum vnějšího hluku vůči bodu 2 m před fasádou, s bočními cestami (globální metody); Stavby a stavební prvky v rozsazích PCA — 7 laboratoří, část spolu s PN-EN ISO 16283-3 a PN-EN ISO 717-1.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Výkonný reproduktor venku u budovy — vymezit zónu, v níž hladina zvuku neohrožuje cizí osoby; norma ve čteném výňatku neobsahuje bezpečnostní požadavky; Upevňování mikrofonu na prvky fasády nad přízemím — práce ve výšce vyžaduje zajištění proti pádu.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 140-5.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí