⚗️ Objem kalu po 30 min sedimentace a kalový index (Mohlmanův index) — válec 1000 ml, stanovení sušiny a podíl obou veličin

Fyzikální chemie PN-EN 14702-1

Ve zkratce

Suspenze kalu se naběrákem nalije do odměrného válce 1000 ml a po 30 min bez otřesů se odečte objem kalu na rozhraní kal–voda. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 14702-1:2008; Výsledné veličiny: relativní objem kalu po sedimentaci V_s v ml/l (uváděný se zaokrouhlením na 10 ml/l; norma odlišuje objem kalu v ml od relativního objemu v ml/l — symbol V_s označuje ten druhý) a kalový index I_sv v ml/g (uváděný se zaokrouhlením na 1 ml/g). Postup zahrnuje 11 kroků (celkem přibližně 1 h); oblasti použití: Běžná provozní kontrola aktivačních nádrží a dosazovacích nádrží v čistírnách komunálních odpadních vod, Signál bobtnání kalu: podle technologické literatury (návod Technické univerzity ve Vratislavi, „Gaz, Woda i Technika Sanitarna“ 2021) vysoké hodnoty indexu ukazují na bobtnání způsobené nejčastěji vláknitými bakteriemi, Hodnocení provozu čistíren průmyslových odpadních vod charakterem blízkých komunálním (ve smyslu směrnice 91/271/EHS).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN 14702-1:2008
  • Kategorie: Fyzikální chemie
  • Kroky postupu: 11
  • Celková doba etap: 1 h
  • Výsledné veličiny: relativní objem kalu po sedimentaci V_s v ml/l (uváděný se zaokrouhlením na 10 ml/l; norma odlišuje objem kalu v ml od relativního objemu v ml/l — symbol V_s označuje ten druhý) a kalový index I_sv v ml/g (uváděný se zaokrouhlením na 1 ml/g)
  • Vzorec: I_sv = V_s / ρ_T, kde V_s je relativní objem kalu po 30 min sedimentace v ml/l, brán jako průměr nejméně dvou měření, a ρ_T je koncentrace sušiny v kalu v g/l
  • Doba sedimentace: 30 min bez otřesů, na jednom místě

Přehled

STAV (k 13.11.2026). PN-EN 14702-1:2008 „Charakterizace kalů — Sedimentační vlastnosti — Část 1: Stanovení usaditelnosti (Stanovení relativního objemu kalu a kalového indexu)“ — polská verze, zveřejněná 02.12.2008, 15 stran, zavádí EN 14702-1:2006 [IDT], nahrazuje PN-EN 14702-1:2006 (anglická verze); katalogová karta PKN nemá datum zrušení ani pole „Nahrazena“ — vydání je platné. V katalogu iTeh není novější vydání EN 14702-1 ani návrh. V katalogu PKN řada zahrnuje také PN-EN 14702-2:2006 (anglická verze) a PN-EN 14702-2:2008 (polská verze) a PN-EN 14702-3:2019-04 (anglická verze). EN 14702-1:2006 připravila CEN/TC 308 „Characterisation of sludges“ (sekretariát AFNOR).

Úvod normy to říká přímo — stanovení usaditelnosti určením relativního objemu kalu je provozním parametrem a umožňuje posoudit (sice jen v určitých mezích) obsah sušiny ve směsi kalu a vody; hodnota slouží k výpočtu rychlosti usazování kalu, k výpočtu kalového indexu a k hodnocení provozu usazovacích nádrží. Předmět zahrnuje suspenze kalu pocházející z hospodaření se srážkovými vodami, ze systémů odvádění komunálních odpadních vod, z čistíren komunálních odpadních vod, z čistíren průmyslových odpadních vod podobných komunálním (ve smyslu směrnice 91/271/EHS) a z úpraven vody; metoda je použitelná i pro suspenze kalu jiného původu.

Co tento ukazatel skutečně říká. Kalový index (v polské literatuře: index kalu, Mohlmanův index, IO; v anglické SVI) je podíl objemu kalu a koncentrace sušiny v kalu. Čím menší je jeho hodnota, tím příznivější jsou sedimentační vlastnosti kalu. Laboratorní návod Technické univerzity ve Vratislavi uvádí, že aktivovaný kal s dobrými sedimentačními vlastnostmi má IO v mezích 50–100 cm³/g suš., a vyšší hodnoty ukazují na takzvané bobtnání kalu, způsobené nejčastěji vláknitými bakteriemi. Přehled technologických parametrů ve studii z „Gaz, Woda i Technika Sanitarna" uvádí jako optimální hodnotu 80–120 ml/g suš. a vysvětluje mechanismus: vysoké hodnoty IO vyplývají z intenzivního rozvoje vláknitých bakterií způsobeného nepříznivými provozními podmínkami a velký nárůst tohoto parametru může vést k aerobní stabilizaci kalu, takže vločky se budou zmenšovat a hůře sedimentovat.

Který list řady je kterým dokumentem. Řada PN-EN 14702 „Charakterizace kalů — Sedimentační vlastnosti" neobsahuje list s požadavky — všechny tři části jsou normami zkušebních metod a liší se tím, co měří. Část 1 (tento záznam) popisuje usaditelnost: volnou sedimentaci po dobu 30 min ve válci 1000 ml, relativní objem kalu a kalový index. Část 2 popisuje zahustitelnost: stejná doba 30 min, ale ve válci o průměru 10 cm a měřicí výšce 50 cm (jmenovitý objem 3500 ml) s pomaloběžným míchadlem 1 ot./min — měří se tam míchaný objem kalu a míchaný kalový index a norma upozorňuje, že sedimentační vlastnosti závisí na koncentraci suspenze, takže srovnávání kalů s různou koncentrací je přípustné při přijetí referenční koncentrace, za kterou byla zvolena 3,5 g/l. Část 3, mnohem mladší, se týká stanovení rychlosti zónové sedimentace (ZSV). Pro běžný „kalový index" z provozu čistírny je správná výhradně část 1.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Polský výtisk PN-EN 14702-1:2008 jsme neviděli — z katalogové karty PKN pochází jen název, předmět a údaje o vydání. Věcný obsah uvádíme podle náhledu SIST EN 14702-1:2006 — slovinského zavedení téže evropské normy, totožného s EN 14702-1:2006 (a tedy i s textem, který PN-EN 14702-1:2008 zavádí jako IDT) — zahrnujícího kapitoly 1–10 v plném rozsahu. Neviděli jsme přílohu A (informativní) s výsledky validačních zkoušek ani bibliografii, proto uvádíme výhradně ty údaje o precizi, které jsou v kapitole 9 hlavního textu. Interpretační prahové hodnoty indexu (50–100 nebo 80–120 ml/g) nepocházejí z normy — norma žádné mezní hodnoty neuvádí — ale z technologické literatury a jsou v textu jako takové označeny.

Princip metody

Objem kalu po sedimentaci a kalový index se určují 30minutovou sedimentací suspenze kalu. Reprezentativní vzorek suspenze se odebere naběrákem a ihned se přelije do odměrného válce po značku 1000 ml; po 30 minutách stání na jednom místě, bez otřesů, se odečte objem kalu na úrovni povrchu kalu, tj. na rozhraní kal–voda. Objem kalu vydělený objemem použitého výchozího vzorku dává relativní objem kalu v ml/l a tentýž objem vydělený koncentrací sušiny v kalu, vyjádřenou v g/l, dává kalový index v ml/g. Sedimentace probíhá výhradně působením gravitace, bez míchání — tím se metoda liší od stanovení zahustitelnosti podle části 2 normy, kde je válec míchán pomaloběžným míchadlem.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Výsledné veličinyrelativní objem kalu po sedimentaci V_s v ml/l (uváděný se zaokrouhlením na 10 ml/l; norma odlišuje objem kalu v ml od relativního objemu v ml/l — symbol V_s označuje ten druhý) a kalový index I_sv v ml/g (uváděný se zaokrouhlením na 1 ml/g)
VzorecI_sv = V_s / ρ_T, kde V_s je relativní objem kalu po 30 min sedimentace v ml/l, brán jako průměr nejméně dvou měření, a ρ_T je koncentrace sušiny v kalu v g/l
Doba sedimentace30 min bez otřesů, na jednom místě
Měřicí nádobaodměrný válec o jmenovitém objemu 1000 ml, ze skla nebo průhledného plastu, o průměru 60–70 mm; je-li objem kalu po 30 min menší než 50 ml, lze použít Imhoffův kužel o objemu 1 l
Práh ředěnístanovení se opakuje, překračuje-li objem kalu 250 ml/l; ředí se vodou nad kalem ze suspenze nebo vodou z odtoku usazovací nádrže v objemovém poměru 1:1, 1:2 nebo 1:3 a odečet se násobí 2, 3 nebo 4. V protokolu se uvede to ředění, při kterém hodnota poprvé klesla pod 250 ml/l
Počet opakovánístanovení se provádí ve dvou opakováních (duplikát); do vzorce vstupuje průměr nejméně dvou měření
Stanovení sušinyje-li koncentrace rozpuštěných látek menší než 10 % celkových látek — podle EN 12880; je-li větší než 10 % — podle EN 872
Preciznost (kap. 9 normy)směrodatná odchylka opakovatelnosti od 0,066 ml/g (0,2 %) pro vyhnilý kal přes 0,287 ml/g (1,2 %) pro kal z úpravy vody do 4,370 ml/g (3,0 %) pro aktivovaný kal; průměrná hodnota 1,574 ml/g (2,2 %), minimální preciznost 3,0 %. Směrodatná odchylka reprodukovatelnosti od 0,131 ml/g (0,3 %) přes 0,521 ml/g (2,2 %) do 7,304 ml/g (5,1 %); průměrná hodnota 2,652 ml/g (3,8 %), minimální preciznost 5,1 %
Interpretační hodnoty (mimo normu)technologická literatura: kal s dobrými sedimentačními vlastnostmi 50–100 cm³/g suš. (návod Technické univerzity ve Vratislavi), optimální hodnota 80–120 ml/g suš. (studie v „Gaz, Woda i Technika Sanitarna"); vyšší hodnoty ukazují na bobtnání kalu. Sama norma žádné mezní hodnoty neuvádí

Norma

Označení normy
PN-EN 14702-1:2008
Název (PL)
Charakterystyka osadów ściekowych — Właściwości sedymentacyjne — Część 1: Oznaczanie zdolności opadania osadu (Oznaczanie objętości względnej oraz indeksu objętościowego osadu)
Název (EN)
Characterisation of sludges — Settling properties — Part 1: Determination of settleability (Determination of the proportion of sludge volume and sludge volume index)

Postup krok za krokem

  1. Ověření podmínek před odběrem vzorku

    Zjistit teplotu vzorku a teplotu okolí. Při rozdílu větším než 5 °C norma doporučuje postavit sedimentační válec se vzorkem do vědra naplněného kapalinou vzorku — jinak konvekce a uvolňování plynových bublin naruší sedimentaci.

  2. Odběr vzorku naběrákem

    Reprezentativní vzorek suspenze kalu odebrat naběrákem pojímajícím 1 l po okraj a ihned přelít do odměrného válce po značku 1000 ml. Použití naběráku tohoto objemu má konkrétní účel: zabraňuje sedimentaci kalu v samotném naběráku před přelitím. Směsí kalu a vody se nesmí příliš silně třást, aby se nezměnil průběh sedimentace.

  3. Sedimentace 30 minut

    Válec ponechat na jednom místě 30 min, bez otřesů. Nepřemisťovat ho, nemíchat, neodebírat během této doby vzorky — proces narušují jak stěny nádoby, tak vzájemné působení vloček, zejména při velkém relativním objemu kalu.

    ⏱ Čas: 30 min

  4. Odečet objemu kalu

    Po 30 min odečíst objem kalu na úrovni povrchu kalu, tj. na rozhraní mezi kalem a vodou nad kalem.

  5. Rozhodnutí o ředění

    Překračuje-li objem kalu 250 ml/l, je třeba stanovení zopakovat se zředěným vzorkem. K ředění použít vodu nad kalem ze suspenze kalu nebo vodu z odtoku usazovací nádrže v objemovém poměru 1:1, 1:2 nebo 1:3. Zředěný vzorek jemně homogenizovat — dvojím převrácením uzavřeného válce dnem vzhůru.

  6. Opakování sedimentace se zředěným vzorkem

    Zopakovat sedimentaci 30 min a odečet. Odečtenou hodnotu objemu kalu při výpočtu vynásobit faktorem ředění 2, 3 nebo 4 — podle ředění 1:1, 1:2 a 1:3. V protokolu se uvede to ředění, při kterém hodnota poprvé klesla pod 250 ml/l.

    ⏱ Čas: 30 min

  7. Duplikát

    Stanovení se provádí ve dvou opakováních. Do vzorce pro kalový index vstupuje objem kalu jako průměr nejméně dvou měření.

  8. Stanovení koncentrace sušiny

    Je-li koncentrace celkových rozpuštěných látek menší než 10 % celkových látek — hmotnostní koncentraci sušiny v kalu (g/l) stanovit podle EN 12880. Je-li větší než 10 % — podle EN 872. Norma také upozorňuje, že je-li obsah rozpuštěných látek malý a zanedbatelný vůči obsahu sušiny, má se k výpočtům použít obsah celkových látek.

  9. Výpočet relativního objemu a indexu

    Relativní objem kalu V_s v ml/l se získá jako objem kalu po sedimentaci vydělený objemem použitého výchozího vzorku. Kalový index se vypočítá ze vzorce I_sv = V_s / ρ_T, kde ρ_T je koncentrace sušiny v g/l. Relativní objem se uvádí se zaokrouhlením na 10 ml/l, index — na 1 ml/g. Norma uvádí příklady zápisu: „Relativní objem kalu po sedimentaci 180 ml/l" pro původní vzorek, „510 ml/l (170 ml po trojnásobném zředění)" pro zředěný vzorek a „Kalový index 145 ml/g".

  10. Protokol

    V protokolu uvést: odkaz na normu, všechny informace potřebné k úplné identifikaci vzorku kalu, podrobnosti přípravy vzorku (např. ředění), výsledky vypočtené podle kapitoly 8 a veškeré podrobnosti normou nestanovené nebo volitelné a každý další faktor, který mohl ovlivnit výsledky.

  11. Využití výsledku v provozu

    Technologická literatura uvádí, že kal s dobrými sedimentačními vlastnostmi má index 50–100 cm³/g suš. (návod Technické univerzity ve Vratislavi) a optimální hodnoty leží v intervalu 80–120 ml/g suš.; vyšší hodnoty ukazují na bobtnání kalu, způsobené nejčastěji vláknitými bakteriemi rozvíjejícími se v nepříznivých provozních podmínkách. Norma sama žádné prahy neuvádí — mezní hodnoty jsou technologickým, nikoli normativním ustanovením.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Odměrný válec 1000 mljmenovitý objem 1000 ml, sklo nebo průhledný plast, průměr 60–70 mm; při objemu kalu po 30 min pod 50 ml je přípustný Imhoffův kužel o objemu 1 l—
Naběrák o jmenovitém objemu 1 lnorma požaduje naběrák pojímající 1 l po okraj — vzorek se z něj ihned přelije, což zabraňuje sedimentaci již v naběráku—
Hodiny nebo minutkadoba sedimentace 30 min měřená od okamžiku naplnění válce—
Vybavení pro stanovení sušinyanalytické váhy, sušárna a vážicí misky (stanovení podle EN 12880) nebo souprava pro filtraci přes filtry ze skleněných vláken (podle EN 872) — bez koncentrace sušiny nelze index vypočítat—
Nádoba pro lázeň vyrovnávající teplotuvědro naplněné kapalinou vzorku; norma doporučuje do něj postavit válec, překračuje-li rozdíl mezi teplotou vzorku a teplotou okolí 5 °C—
Voda k ředěnívoda nad kalem ze suspenze kalu nebo voda z odtoku usazovací nádrže (7.1)—

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN 14702-1:2008 — „Characterisation of sludges — Settling properties — Part 1: Determination of settleability (Determination of the proportion of sludge volume and sludge volume index)“.

Jak tato metoda funguje?

Objem kalu po sedimentaci a kalový index se určují 30minutovou sedimentací suspenze kalu. Reprezentativní vzorek suspenze se odebere naběrákem a ihned se přelije do odměrného válce po značku 1000 ml; po 30 minutách stání na jednom místě, bez otřesů, se odečte objem kalu na úrovni povrchu kalu, tj.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Výsledné veličiny: relativní objem kalu po sedimentaci V_s v ml/l (uváděný se zaokrouhlením na 10 ml/l; norma odlišuje objem kalu v ml od relativního objemu v ml/l — symbol V_s označuje ten druhý) a kalový index I_sv v ml/g (uváděný se zaokrouhlením na 1 ml/g); Vzorec: I_sv = V_s / ρ_T, kde V_s je relativní objem kalu po 30 min sedimentace v ml/l, brán jako průměr nejméně dvou měření, a ρ_T je koncentrace sušiny v kalu v g/l; Doba sedimentace: 30 min bez otřesů, na jednom místě; Měřicí nádoba: odměrný válec o jmenovitém objemu 1000 ml, ze skla nebo průhledného plastu, o průměru 60–70 mm; je-li objem kalu po 30 min menší než 50 ml, lze použít Imhoffův kužel o objemu 1 l.

Jak dlouho zkouška trvá?

Doby uvedené u jednotlivých etap dávají dohromady přibližně 1 h. Postup zahrnuje 11 kroků.

Jaké vybavení je potřeba?

Odměrný válec 1000 ml, Naběrák o jmenovitém objemu 1 l, Hodiny nebo minutka, Vybavení pro stanovení sušiny, Nádoba pro lázeň vyrovnávající teplotu, Voda k ředění.

Kde se tato zkouška používá?

Běžná provozní kontrola aktivačních nádrží a dosazovacích nádrží v čistírnách komunálních odpadních vod; Signál bobtnání kalu: podle technologické literatury (návod Technické univerzity ve Vratislavi, „Gaz, Woda i Technika Sanitarna“ 2021) vysoké hodnoty indexu ukazují na bobtnání způsobené nejčastěji vláknitými bakteriemi; Hodnocení provozu čistíren průmyslových odpadních vod charakterem blízkých komunálním (ve smyslu směrnice 91/271/EHS); Kaly z hospodaření se srážkovými vodami, z kanalizačních systémů a z úpraven vody; Volba stupně recirkulace kalu a odhad rychlosti usazování kalu pro technologické výpočty.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Norma neobsahuje kapitolu o bezpečnosti; zásady BOZP při odběru a zkoušení suspenze kalu stanoví uživatel.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 14702-1.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí