⛽ Hustota hustoměrem (areometrem)

Petrochemie PN-EN ISO 3675

Ve zkratce

Laboratorní stanovení hustoty při 15 °C ropy, kapalných ropných výrobků a jejich směsí s neropnými produkty, které jsou obvykle v kapalném stavu a mají tlak par podle Reida nejvýše 100 kPa, skleněným hustoměrem ponořeným do vzorku ve válci. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 3675:2004; Rozsah hustoměrů: 600–1 100 kg/m³ při 15 °C; dílek 0,2, 0,5 nebo 1,0 kg/m³ (tabulka 1). Postup zahrnuje 6 kroků; oblasti použití: Ropa, kapalné ropné výrobky a jejich směsi s neropnými produkty s tlakem par podle Reida nejvýše 100 kPa (kap. 1), Automobilové benziny — hustota při 15 °C 720,0–775,0 kg/m³ (Dz.U. 2024 pol. 1018, příl. č. 1 a 2 poř. č. 4), Motorová nafta — hustota při 15 °C od 820,0 kg/m³ v létě (815,0 kg/m³ v přechodném a zimním období) do 845,0 kg/m³; nafta se zlepšenými nízkoteplotními vlastnostmi 800,0–840,0 kg/m³ (Dz.U. 2024 pol. 1018, příl. č. 3 poř. č. 3).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 3675:2004
  • Kategorie: Petrochemie
  • Kroky postupu: 6
  • Referenční teplota: 15 °C (kap. 1)
  • Rozsah hustoměrů: 600–1 100 kg/m³ při 15 °C; dílek 0,2, 0,5 nebo 1,0 kg/m³ (tabulka 1)
  • Chyba stupnice hustoměru: nejvýše ±0,2, ±0,3 nebo ±0,6 kg/m³ podle dílku (tabulka 1)

Přehled

STAV (stav k 02.11.2026). PN-EN ISO 3675:2004 — polská verze, zveřejněná 14.04.2004, zavádí EN ISO 3675:1998 a ISO 3675:1998 [IDT]; nahradila PN-EN ISO 3675:2002 (anglická verze). Karta PKN nemá poznámku o zrušení — norma platná. Probíhají práce na novém vydání: návrh ISO/DIS 3675:2026 (v CEN prEN ISO 3675) je technickou revizí; podle jeho předmluvy byl doplněn dodatek o zásadách konstrukce hustoměrů, protože ISO 649-1 (hustoměry pro všeobecné účely), na niž norma odkazuje, byla v roce 2024 zrušena.

ROZSAH (kap. 1). Laboratorní stanovení hustoty při 15 °C skleněným hustoměrem u ropy, kapalných ropných výrobků a směsí ropných a neropných výrobků, které jsou obvykle v kapalném stavu, s tlakem par podle Reida (RVP) nejvýše 100 kPa. Metoda je vhodná pro pohyblivé průhledné kapaliny; viskózní kapaliny se zkoušejí při teplotě vyšší než teplota okolí s kapalinovou lázní a neprůhledné kapaliny — odečtem stupnice v místě, kde se horní okraj menisku dotýká dříku hustoměru, s korekcí z tabulky 1. Hustoměr je kalibrován pro odečet při stanovené teplotě, takže odečty při jiné teplotě jsou jen údaji hustoměru, ne hustotou při této teplotě. Norma varuje, že u těkavých nebo parafinických rop s volnou nebo suspendovanou vodou a usazeninami může být přesnost menší, než vyplývá z údajů o preciznosti, kvůli ztrátě lehkých složek při míchání vzorku; hustotu při 15 °C lze tabulkami přepočíst na hustotu API nebo relativní hustotu.

DEFINICE (kap. 3). Hustota — hmotnost jednotkového objemu vyjádřená v kilogramech na metr krychlový nebo gramech na mililitr při 15 °C a 101,325 kPa. Norma definuje také bod zákalu, teplotu vylučování vosku (WAT) a bod tekutosti — pojmy potřebné při přípravě parafinických vzorků.

PROČ SE TO ZKOUŠÍ. Podle odpovídající americké normy ASTM D1298 (5.1, 5.5) je přesná hustota potřebná k přepočtu naměřených objemů na objemy nebo hmotnosti při referenční teplotě 15 °C nebo 60 °F při předávání nákladu a u automobilových, leteckých a lodních paliv je ukazatelem jakosti ovlivňujícím skladování, zacházení s palivem a spalování.

JAK ZKOUŠKA PROBÍHÁ (kap. 4–7). Vzorek se uvede na stanovenou teplotu a podíl se přelije do válce o podobné teplotě; hustoměr, rovněž s vyrovnanou teplotou, se spustí do vzorku a nechá se ustálit. Po vyrovnání teploty se odečte stupnice hustoměru a teplota podílu a odečet se přepočte na 15 °C měřicími tabulkami; v případě potřeby se válec se vzorkem umístí do lázně o stálé teplotě (kap. 4). Válec ze skla, plastu nebo kovu má vnitřní průměr nejméně o 25 mm větší než vnější průměr hustoměru a jeho výška zajistí nejméně 25 mm odstup mezi dnem plovoucího hustoměru a dnem válce. Skleněné hustoměry podle ISO 649-1, ocejchované v jednotkách hustoty, zahrnují rozsah 600–1 100 kg/m³ při 15 °C (jeden hustoměr — 20 kg/m³ při dílku 0,2 kg/m³ nebo 50 kg/m³ při dílcích 0,5 a 1,0 kg/m³); mají elementární dílek 0,2, 0,5 nebo 1,0 kg/m³, chybu stupnice nejvýše ±0,2, ±0,3 nebo ±0,6 kg/m³ a korekci na meniskus +0,3, +0,7 nebo +1,4 kg/m³ (tabulka 1). Lázeň (je-li potřeba) udržuje teplotu zkoušky s přesností ±0,25 °C; teploměry mají rozsah od −1 °C do 38 °C s dílkem 0,1 °C (chyba ±0,1 °C) nebo od −20 °C do 102 °C s dílkem 0,2 °C (chyba ±0,15 °C) a odporové teploměry se připouštějí, není-li nejistota celé soustavy větší (kap. 5). Vzorky se odebírají podle ISO 3170 nebo ISO 3171; při automatickém odběru těkavých kapalin bez jímadla s proměnným objemem je možná ztráta lehkých složek (kap. 6). Zkušební podíl má být co nejvíce reprezentativní pro celý vzorek, proto je někdy nutné vzorek promíchat a chránit přitom jeho integritu (7.1).

ODEČET — PODLE VYDÁNÍ Z ROKU 1993 (ISO 3675:1993; veřejně dostupný text vydání 1998 končí v 7.1). Hustoměr se opatrně spustí bez smáčení dříku nad úrovní ponoru; kapalina se zamíchá teploměrem a zapíše se teplota. Hustoměr se ponoří přibližně o dva dílky a pustí tak, aby volně plaval, mimo stěny. U průhledné kapaliny určuje odečet bod, v němž hlavní, vodorovná plocha kapaliny protíná stupnici: oko se nastaví mírně pod úroveň kapaliny a zvedá se, dokud plocha viděná jako zkreslená elipsa nepřejde v přímku. U neprůhledné kapaliny se odečítá horní okraj menisku a použije se korekce. Hned po odečtu se znovu změří teplota; liší-li se od předchozí o více než 0,5 °C, odečty se opakují. Opravený odečet se přepočte tabulkami ISO 91-1 (tabulka 53A pro ropu, 53B pro výrobky) na hustotu při 15 °C.

PŘEDPISY. Nařízení polského ministra klimatu a životního prostředí ze dne 26.06.2024 o metodách zkoušení jakosti kapalných paliv (Dz.U. 2024 pol. 1058, příl. část I bod 4 a část II bod 3) připouští pro benziny a motorovou naftu stanovení hustoty při 15 °C oscilačním hustoměrem (PN-EN ISO 12185) nebo hustoměrem (areometrem) ponořeným do vzorku ve válci: odečte se údaj na stupnici, zaznamená se teplota vzorku a z přepočtových tabulek se odečte výsledek vztažený na 15 °C — podle PN-EN ISO 3675. Požadavky z nařízení o požadavcích na jakost kapalných paliv (Dz.U. 2024 pol. 1018): benziny — od 720,0 kg/m³ do 775,0 kg/m³ (příl. č. 1 a 2 poř. č. 4); motorová nafta — od 820,0 kg/m³ v letním období (815,0 kg/m³ v přechodném a zimním období) do 845,0 kg/m³ a se zlepšenými nízkoteplotními vlastnostmi od 800,0 kg/m³ do 840,0 kg/m³ (příl. č. 3 poř. č. 3).

CO ZDE NEUVÁDÍME. Veřejně dostupný text ISO 3675:1998 končí bodem 7.1. Další přípravu vzorků (mj. těkavých a parafinických), průběh odečtu a korekce (kap. 8–11), zaokrouhlování výsledku ani hodnoty opakovatelnosti a reprodukovatelnosti podle tohoto vydání neuvádíme; průběh odečtu výše pochází z vydání 1993.

Princip metody

Vzorek se uvede na stanovenou teplotu a zkušební podíl se přelije do hustoměrného válce o podobné teplotě. Vhodný hustoměr, rovněž s vyrovnanou teplotou, se spustí do podílu a nechá se ustálit.

Po vyrovnání teploty se odečte stupnice hustoměru a teplota podílu a odečet se přepočte na 15 °C měřicími tabulkami (ISO 91-1). Aby se zabránilo velkým změnám teploty během zkoušky, lze válec se vzorkem umístit do lázně o stálé teplotě (kap. 4).

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Referenční teplota15 °C (kap. 1)
Rozsah hustoměrů600–1 100 kg/m³ při 15 °C; dílek 0,2, 0,5 nebo 1,0 kg/m³ (tabulka 1)
Chyba stupnice hustoměrunejvýše ±0,2, ±0,3 nebo ±0,6 kg/m³ podle dílku (tabulka 1)
Korekce na meniskus (neprůhledné kapaliny)+0,3, +0,7 nebo +1,4 kg/m³ podle dílku (tabulka 1)
Teploměryod −1 °C do 38 °C, dílek 0,1 °C (±0,1 °C) nebo od −20 °C do 102 °C, dílek 0,2 °C (±0,15 °C) (tabulka 2)
Vzorkytlak par podle Reida nejvýše 100 kPa (kap. 1)

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 3675:2004
Název (PL)
Ropa naftowa i ciekłe przetwory naftowe — Laboratoryjne oznaczanie gęstości — Metoda z areometrem
Název (EN)
Crude petroleum and liquid petroleum products — Laboratory determination of density — Hydrometer method

Postup krok za krokem

  1. Odběr a promíchání vzorku

    Podle ISO 3170 nebo ISO 3171; zkušební podíl má být co nejvíce reprezentativní pro celý vzorek a míchání nesmí narušit integritu vzorku — u těkavých kapalin se chrání lehké složky (kap. 6, 7.1).

  2. Teplota zkoušky

    Vzorek se uvede na stanovenou teplotu a válec, hustoměr a teploměr na podobnou (kap. 4); viskózní kapaliny se zkoušejí při teplotě vyšší než okolí s lázní (kap. 1, 5.3). Podrobné podmínky — další část kap. 7 a kap. 8, mimo dostupný text.

  3. Plnění válce a ponoření hustoměru

    Vydání 1993: podíl se přelije bez rozstřikování a bublin, válec se postaví svisle na místo bez průvanu; hustoměr se opatrně spustí bez smáčení dříku nad ponorem, ponoří se přibližně o dva dílky a pustí, aby volně plaval mimo stěny (7.2–7.5).

  4. Odečet stupnice

    Vydání 1993: u průhledné kapaliny — bod, v němž hlavní plocha kapaliny protíná stupnici (oko mírně pod úrovní kapaliny, dokud plocha nepřejde v přímku); u neprůhledné kapaliny — horní okraj menisku s korekcí (7.6–7.7); korekce na meniskus vydání 1998 — tabulka 1. U plastového válce se elektrostatický náboj, který může bránit volnému plování hustoměru, před odečtem rozptýlí otřením válce vlhkým hadříkem (poznámka 9).

  5. Teplota

    Vydání 1993: teplota se měří před odečtem a hned po něm; přesáhne-li rozdíl 0,5 °C, odečty se opakují (7.4, 7.8).

  6. Přepočet a výsledek

    Odečet hustoměru a teplota se přepočtou měřicími tabulkami ISO 91-1 na hustotu při 15 °C (kap. 4); vydání 1993: tabulka 53A pro ropu, 53B pro výrobky (8.2). Zaokrouhlení výsledku a preciznost podle vydání 1998 — mimo dostupný text.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Skleněné hustoměryocejchované v jednotkách hustoty, vyhovující ISO 649-1 a tabulce 1 (viz také příloha A) (5.2)—
Hustoměrný válecze skla, plastu nebo kovu; vnitřní průměr nejméně o 25 mm větší než vnější průměr hustoměru, výška zajišťující nejméně 25 mm odstup mezi dnem hustoměru a dnem válce; plast odolný proti odbarvení a působení vzorku, nezakalující se na světle (5.1)—
Teploměrpodle tabulky 2: od −1 °C do 38 °C s dílkem 0,1 °C nebo od −20 °C do 102 °C s dílkem 0,2 °C; odporové teploměry — není-li nejistota celé soustavy větší než u skleněného teploměru (5.4)—
Lázeň o stálé teplotě (je-li potřeba)pojme válec s podílem zcela ponořeným pod hladinou kapaliny lázně; udržuje teplotu zkoušky s přesností ±0,25 °C po celou dobu zkoušky (5.3)—
Míchací tyčinka (volitelně)skleněná nebo plastová, délka přibližně 450 mm (5.5)—

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 3675:2004 — „Crude petroleum and liquid petroleum products — Laboratory determination of density — Hydrometer method“.

Jak tato metoda funguje?

Vzorek se uvede na stanovenou teplotu a zkušební podíl se přelije do hustoměrného válce o podobné teplotě. Vhodný hustoměr, rovněž s vyrovnanou teplotou, se spustí do podílu a nechá se ustálit.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Referenční teplota: 15 °C (kap. 1); Rozsah hustoměrů: 600–1 100 kg/m³ při 15 °C; dílek 0,2, 0,5 nebo 1,0 kg/m³ (tabulka 1); Chyba stupnice hustoměru: nejvýše ±0,2, ±0,3 nebo ±0,6 kg/m³ podle dílku (tabulka 1); Korekce na meniskus (neprůhledné kapaliny): +0,3, +0,7 nebo +1,4 kg/m³ podle dílku (tabulka 1).

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 6 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Skleněné hustoměry, Hustoměrný válec, Teploměr, Lázeň o stálé teplotě (je-li potřeba), Míchací tyčinka (volitelně).

Kde se tato zkouška používá?

Ropa, kapalné ropné výrobky a jejich směsi s neropnými produkty s tlakem par podle Reida nejvýše 100 kPa (kap. 1); Automobilové benziny — hustota při 15 °C 720,0–775,0 kg/m³ (Dz.U. 2024 pol. 1018, příl. č. 1 a 2 poř. č. 4); Motorová nafta — hustota při 15 °C od 820,0 kg/m³ v létě (815,0 kg/m³ v přechodném a zimním období) do 845,0 kg/m³; nafta se zlepšenými nízkoteplotními vlastnostmi 800,0–840,0 kg/m³ (Dz.U. 2024 pol. 1018, příl. č. 3 poř. č. 3); Metoda připuštěná vedle oscilačního hustoměru (PN-EN ISO 12185) ke zkoušení jakosti benzinů a motorové nafty (Dz.U. 2024 pol. 1058, příl. část I bod 4, část II bod 3); Viskózní kapaliny — při teplotě vyšší než okolí s lázní; neprůhledné kapaliny — s korekcí na meniskus (kap. 1); Přepočet naměřených objemů na objemy nebo hmotnosti při referenční teplotě při předávání nákladu (ASTM D1298, 5.1).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Ropa a těkavé ropné výrobky jsou hořlavé — bezpečnostní opatření podle bezpečnostních listů.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 3675.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí