⛽ Hustota hustoměrem (areometrem)
Ve zkratce
Laboratorní stanovení hustoty při 15 °C ropy, kapalných ropných výrobků a jejich směsí s neropnými produkty, které jsou obvykle v kapalném stavu a mají tlak par podle Reida nejvýše 100 kPa, skleněným hustoměrem ponořeným do vzorku ve válci. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 3675:2004; Rozsah hustoměrů: 600–1 100 kg/m³ při 15 °C; dílek 0,2, 0,5 nebo 1,0 kg/m³ (tabulka 1). Postup zahrnuje 6 kroků; oblasti použití: Ropa, kapalné ropné výrobky a jejich směsi s neropnými produkty s tlakem par podle Reida nejvýše 100 kPa (kap. 1), Automobilové benziny — hustota při 15 °C 720,0–775,0 kg/m³ (Dz.U. 2024 pol. 1018, příl. č. 1 a 2 poř. č. 4), Motorová nafta — hustota při 15 °C od 820,0 kg/m³ v létě (815,0 kg/m³ v přechodném a zimním období) do 845,0 kg/m³; nafta se zlepšenými nízkoteplotními vlastnostmi 800,0–840,0 kg/m³ (Dz.U. 2024 pol. 1018, příl. č. 3 poř. č. 3).
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 3675:2004
- Kategorie: Petrochemie
- Kroky postupu: 6
- Referenční teplota: 15 °C (kap. 1)
- Rozsah hustoměrů: 600–1 100 kg/m³ při 15 °C; dílek 0,2, 0,5 nebo 1,0 kg/m³ (tabulka 1)
- Chyba stupnice hustoměru: nejvýše ±0,2, ±0,3 nebo ±0,6 kg/m³ podle dílku (tabulka 1)
Přehled
STAV (stav k 02.11.2026). PN-EN ISO 3675:2004 — polská verze, zveřejněná 14.04.2004, zavádí EN ISO 3675:1998 a ISO 3675:1998 [IDT]; nahradila PN-EN ISO 3675:2002 (anglická verze). Karta PKN nemá poznámku o zrušení — norma platná. Probíhají práce na novém vydání: návrh ISO/DIS 3675:2026 (v CEN prEN ISO 3675) je technickou revizí; podle jeho předmluvy byl doplněn dodatek o zásadách konstrukce hustoměrů, protože ISO 649-1 (hustoměry pro všeobecné účely), na niž norma odkazuje, byla v roce 2024 zrušena.
ROZSAH (kap. 1). Laboratorní stanovení hustoty při 15 °C skleněným hustoměrem u ropy, kapalných ropných výrobků a směsí ropných a neropných výrobků, které jsou obvykle v kapalném stavu, s tlakem par podle Reida (RVP) nejvýše 100 kPa. Metoda je vhodná pro pohyblivé průhledné kapaliny; viskózní kapaliny se zkoušejí při teplotě vyšší než teplota okolí s kapalinovou lázní a neprůhledné kapaliny — odečtem stupnice v místě, kde se horní okraj menisku dotýká dříku hustoměru, s korekcí z tabulky 1. Hustoměr je kalibrován pro odečet při stanovené teplotě, takže odečty při jiné teplotě jsou jen údaji hustoměru, ne hustotou při této teplotě. Norma varuje, že u těkavých nebo parafinických rop s volnou nebo suspendovanou vodou a usazeninami může být přesnost menší, než vyplývá z údajů o preciznosti, kvůli ztrátě lehkých složek při míchání vzorku; hustotu při 15 °C lze tabulkami přepočíst na hustotu API nebo relativní hustotu.
DEFINICE (kap. 3). Hustota — hmotnost jednotkového objemu vyjádřená v kilogramech na metr krychlový nebo gramech na mililitr při 15 °C a 101,325 kPa. Norma definuje také bod zákalu, teplotu vylučování vosku (WAT) a bod tekutosti — pojmy potřebné při přípravě parafinických vzorků.
PROČ SE TO ZKOUŠÍ. Podle odpovídající americké normy ASTM D1298 (5.1, 5.5) je přesná hustota potřebná k přepočtu naměřených objemů na objemy nebo hmotnosti při referenční teplotě 15 °C nebo 60 °F při předávání nákladu a u automobilových, leteckých a lodních paliv je ukazatelem jakosti ovlivňujícím skladování, zacházení s palivem a spalování.
JAK ZKOUŠKA PROBÍHÁ (kap. 4–7). Vzorek se uvede na stanovenou teplotu a podíl se přelije do válce o podobné teplotě; hustoměr, rovněž s vyrovnanou teplotou, se spustí do vzorku a nechá se ustálit. Po vyrovnání teploty se odečte stupnice hustoměru a teplota podílu a odečet se přepočte na 15 °C měřicími tabulkami; v případě potřeby se válec se vzorkem umístí do lázně o stálé teplotě (kap. 4). Válec ze skla, plastu nebo kovu má vnitřní průměr nejméně o 25 mm větší než vnější průměr hustoměru a jeho výška zajistí nejméně 25 mm odstup mezi dnem plovoucího hustoměru a dnem válce. Skleněné hustoměry podle ISO 649-1, ocejchované v jednotkách hustoty, zahrnují rozsah 600–1 100 kg/m³ při 15 °C (jeden hustoměr — 20 kg/m³ při dílku 0,2 kg/m³ nebo 50 kg/m³ při dílcích 0,5 a 1,0 kg/m³); mají elementární dílek 0,2, 0,5 nebo 1,0 kg/m³, chybu stupnice nejvýše ±0,2, ±0,3 nebo ±0,6 kg/m³ a korekci na meniskus +0,3, +0,7 nebo +1,4 kg/m³ (tabulka 1). Lázeň (je-li potřeba) udržuje teplotu zkoušky s přesností ±0,25 °C; teploměry mají rozsah od −1 °C do 38 °C s dílkem 0,1 °C (chyba ±0,1 °C) nebo od −20 °C do 102 °C s dílkem 0,2 °C (chyba ±0,15 °C) a odporové teploměry se připouštějí, není-li nejistota celé soustavy větší (kap. 5). Vzorky se odebírají podle ISO 3170 nebo ISO 3171; při automatickém odběru těkavých kapalin bez jímadla s proměnným objemem je možná ztráta lehkých složek (kap. 6). Zkušební podíl má být co nejvíce reprezentativní pro celý vzorek, proto je někdy nutné vzorek promíchat a chránit přitom jeho integritu (7.1).
ODEČET — PODLE VYDÁNÍ Z ROKU 1993 (ISO 3675:1993; veřejně dostupný text vydání 1998 končí v 7.1). Hustoměr se opatrně spustí bez smáčení dříku nad úrovní ponoru; kapalina se zamíchá teploměrem a zapíše se teplota. Hustoměr se ponoří přibližně o dva dílky a pustí tak, aby volně plaval, mimo stěny. U průhledné kapaliny určuje odečet bod, v němž hlavní, vodorovná plocha kapaliny protíná stupnici: oko se nastaví mírně pod úroveň kapaliny a zvedá se, dokud plocha viděná jako zkreslená elipsa nepřejde v přímku. U neprůhledné kapaliny se odečítá horní okraj menisku a použije se korekce. Hned po odečtu se znovu změří teplota; liší-li se od předchozí o více než 0,5 °C, odečty se opakují. Opravený odečet se přepočte tabulkami ISO 91-1 (tabulka 53A pro ropu, 53B pro výrobky) na hustotu při 15 °C.
PŘEDPISY. Nařízení polského ministra klimatu a životního prostředí ze dne 26.06.2024 o metodách zkoušení jakosti kapalných paliv (Dz.U. 2024 pol. 1058, příl. část I bod 4 a část II bod 3) připouští pro benziny a motorovou naftu stanovení hustoty při 15 °C oscilačním hustoměrem (PN-EN ISO 12185) nebo hustoměrem (areometrem) ponořeným do vzorku ve válci: odečte se údaj na stupnici, zaznamená se teplota vzorku a z přepočtových tabulek se odečte výsledek vztažený na 15 °C — podle PN-EN ISO 3675. Požadavky z nařízení o požadavcích na jakost kapalných paliv (Dz.U. 2024 pol. 1018): benziny — od 720,0 kg/m³ do 775,0 kg/m³ (příl. č. 1 a 2 poř. č. 4); motorová nafta — od 820,0 kg/m³ v letním období (815,0 kg/m³ v přechodném a zimním období) do 845,0 kg/m³ a se zlepšenými nízkoteplotními vlastnostmi od 800,0 kg/m³ do 840,0 kg/m³ (příl. č. 3 poř. č. 3).
CO ZDE NEUVÁDÍME. Veřejně dostupný text ISO 3675:1998 končí bodem 7.1. Další přípravu vzorků (mj. těkavých a parafinických), průběh odečtu a korekce (kap. 8–11), zaokrouhlování výsledku ani hodnoty opakovatelnosti a reprodukovatelnosti podle tohoto vydání neuvádíme; průběh odečtu výše pochází z vydání 1993.
Princip metody
Vzorek se uvede na stanovenou teplotu a zkušební podíl se přelije do hustoměrného válce o podobné teplotě. Vhodný hustoměr, rovněž s vyrovnanou teplotou, se spustí do podílu a nechá se ustálit.
Po vyrovnání teploty se odečte stupnice hustoměru a teplota podílu a odečet se přepočte na 15 °C měřicími tabulkami (ISO 91-1). Aby se zabránilo velkým změnám teploty během zkoušky, lze válec se vzorkem umístit do lázně o stálé teplotě (kap. 4).
Použití
- Ropa, kapalné ropné výrobky a jejich směsi s neropnými produkty s tlakem par podle Reida nejvýše 100 kPa (kap. 1)
- Automobilové benziny — hustota při 15 °C 720,0–775,0 kg/m³ (Dz.U. 2024 pol. 1018, příl. č. 1 a 2 poř. č. 4)
- Motorová nafta — hustota při 15 °C od 820,0 kg/m³ v létě (815,0 kg/m³ v přechodném a zimním období) do 845,0 kg/m³; nafta se zlepšenými nízkoteplotními vlastnostmi 800,0–840,0 kg/m³ (Dz.U. 2024 pol. 1018, příl. č. 3 poř. č. 3)
- Metoda připuštěná vedle oscilačního hustoměru (PN-EN ISO 12185) ke zkoušení jakosti benzinů a motorové nafty (Dz.U. 2024 pol. 1058, příl. část I bod 4, část II bod 3)
- Viskózní kapaliny — při teplotě vyšší než okolí s lázní; neprůhledné kapaliny — s korekcí na meniskus (kap. 1)
- Přepočet naměřených objemů na objemy nebo hmotnosti při referenční teplotě při předávání nákladu (ASTM D1298, 5.1)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Referenční teplota | 15 °C (kap. 1) |
| Rozsah hustoměrů | 600–1 100 kg/m³ při 15 °C; dílek 0,2, 0,5 nebo 1,0 kg/m³ (tabulka 1) |
| Chyba stupnice hustoměru | nejvýše ±0,2, ±0,3 nebo ±0,6 kg/m³ podle dílku (tabulka 1) |
| Korekce na meniskus (neprůhledné kapaliny) | +0,3, +0,7 nebo +1,4 kg/m³ podle dílku (tabulka 1) |
| Teploměry | od −1 °C do 38 °C, dílek 0,1 °C (±0,1 °C) nebo od −20 °C do 102 °C, dílek 0,2 °C (±0,15 °C) (tabulka 2) |
| Vzorky | tlak par podle Reida nejvýše 100 kPa (kap. 1) |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 3675:2004
- Název (PL)
- Ropa naftowa i ciekłe przetwory naftowe — Laboratoryjne oznaczanie gęstości — Metoda z areometrem
- Název (EN)
- Crude petroleum and liquid petroleum products — Laboratory determination of density — Hydrometer method
Postup krok za krokem
-
Odběr a promíchání vzorku
Podle ISO 3170 nebo ISO 3171; zkušební podíl má být co nejvíce reprezentativní pro celý vzorek a míchání nesmí narušit integritu vzorku — u těkavých kapalin se chrání lehké složky (kap. 6, 7.1).
-
Teplota zkoušky
Vzorek se uvede na stanovenou teplotu a válec, hustoměr a teploměr na podobnou (kap. 4); viskózní kapaliny se zkoušejí při teplotě vyšší než okolí s lázní (kap. 1, 5.3). Podrobné podmínky — další část kap. 7 a kap. 8, mimo dostupný text.
-
Plnění válce a ponoření hustoměru
Vydání 1993: podíl se přelije bez rozstřikování a bublin, válec se postaví svisle na místo bez průvanu; hustoměr se opatrně spustí bez smáčení dříku nad ponorem, ponoří se přibližně o dva dílky a pustí, aby volně plaval mimo stěny (7.2–7.5).
-
Odečet stupnice
Vydání 1993: u průhledné kapaliny — bod, v němž hlavní plocha kapaliny protíná stupnici (oko mírně pod úrovní kapaliny, dokud plocha nepřejde v přímku); u neprůhledné kapaliny — horní okraj menisku s korekcí (7.6–7.7); korekce na meniskus vydání 1998 — tabulka 1. U plastového válce se elektrostatický náboj, který může bránit volnému plování hustoměru, před odečtem rozptýlí otřením válce vlhkým hadříkem (poznámka 9).
-
Teplota
Vydání 1993: teplota se měří před odečtem a hned po něm; přesáhne-li rozdíl 0,5 °C, odečty se opakují (7.4, 7.8).
-
Přepočet a výsledek
Odečet hustoměru a teplota se přepočtou měřicími tabulkami ISO 91-1 na hustotu při 15 °C (kap. 4); vydání 1993: tabulka 53A pro ropu, 53B pro výrobky (8.2). Zaokrouhlení výsledku a preciznost podle vydání 1998 — mimo dostupný text.
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Skleněné hustoměry | ocejchované v jednotkách hustoty, vyhovující ISO 649-1 a tabulce 1 (viz také příloha A) (5.2) | — |
| Hustoměrný válec | ze skla, plastu nebo kovu; vnitřní průměr nejméně o 25 mm větší než vnější průměr hustoměru, výška zajišťující nejméně 25 mm odstup mezi dnem hustoměru a dnem válce; plast odolný proti odbarvení a působení vzorku, nezakalující se na světle (5.1) | — |
| Teploměr | podle tabulky 2: od −1 °C do 38 °C s dílkem 0,1 °C nebo od −20 °C do 102 °C s dílkem 0,2 °C; odporové teploměry — není-li nejistota celé soustavy větší než u skleněného teploměru (5.4) | — |
| Lázeň o stálé teplotě (je-li potřeba) | pojme válec s podílem zcela ponořeným pod hladinou kapaliny lázně; udržuje teplotu zkoušky s přesností ±0,25 °C po celou dobu zkoušky (5.3) | — |
| Míchací tyčinka (volitelně) | skleněná nebo plastová, délka přibližně 450 mm (5.5) | — |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Ropa a těkavé ropné výrobky jsou hořlavé — bezpečnostní opatření podle bezpečnostních listů
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 3675:2004 — „Crude petroleum and liquid petroleum products — Laboratory determination of density — Hydrometer method“.
Jak tato metoda funguje?
Vzorek se uvede na stanovenou teplotu a zkušební podíl se přelije do hustoměrného válce o podobné teplotě. Vhodný hustoměr, rovněž s vyrovnanou teplotou, se spustí do podílu a nechá se ustálit.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Referenční teplota: 15 °C (kap. 1); Rozsah hustoměrů: 600–1 100 kg/m³ při 15 °C; dílek 0,2, 0,5 nebo 1,0 kg/m³ (tabulka 1); Chyba stupnice hustoměru: nejvýše ±0,2, ±0,3 nebo ±0,6 kg/m³ podle dílku (tabulka 1); Korekce na meniskus (neprůhledné kapaliny): +0,3, +0,7 nebo +1,4 kg/m³ podle dílku (tabulka 1).
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 6 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Skleněné hustoměry, Hustoměrný válec, Teploměr, Lázeň o stálé teplotě (je-li potřeba), Míchací tyčinka (volitelně).
Kde se tato zkouška používá?
Ropa, kapalné ropné výrobky a jejich směsi s neropnými produkty s tlakem par podle Reida nejvýše 100 kPa (kap. 1); Automobilové benziny — hustota při 15 °C 720,0–775,0 kg/m³ (Dz.U. 2024 pol. 1018, příl. č. 1 a 2 poř. č. 4); Motorová nafta — hustota při 15 °C od 820,0 kg/m³ v létě (815,0 kg/m³ v přechodném a zimním období) do 845,0 kg/m³; nafta se zlepšenými nízkoteplotními vlastnostmi 800,0–840,0 kg/m³ (Dz.U. 2024 pol. 1018, příl. č. 3 poř. č. 3); Metoda připuštěná vedle oscilačního hustoměru (PN-EN ISO 12185) ke zkoušení jakosti benzinů a motorové nafty (Dz.U. 2024 pol. 1058, příl. část I bod 4, část II bod 3); Viskózní kapaliny — při teplotě vyšší než okolí s lázní; neprůhledné kapaliny — s korekcí na meniskus (kap. 1); Přepočet naměřených objemů na objemy nebo hmotnosti při referenční teplotě při předávání nákladu (ASTM D1298, 5.1).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Ropa a těkavé ropné výrobky jsou hořlavé — bezpečnostní opatření podle bezpečnostních listů.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 3675.