⚗️ Celkový fosfor v kalech z čistíren odpadních vod — mineralizace směsí kyseliny sírové a dusičné, stanovení orthofosforečnanů molybdenanovou metodou

Fyzikální chemie PN-EN 14672

Ve zkratce

Norma uvádí postup úplné mineralizace surového nebo vyhnilého kalu vroucí směsí kyseliny sírové a dusičné, po níž všechny formy fosforu přejdou na orthofosforečnany ve vodném roztoku. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 14672:2006 (polská verze; zavádí EN 14672:2005 [IDT]); Rozsah: do 50 g/kg P při vhodném zředění mineralizátu (kap. 1). Postup zahrnuje 8 kroků; oblasti použití: Celkový fosfor v surovém nebo vyhnilém kalu, do 50 g/kg P (kap. 1), Komunální kaly z čistíren odpadních vod — celkový fosfor v procentech sušiny podle Dz.U. 2015 pol. 257 (§ 5 odst. 1 bod 5; referenční metoda — mineralizace na fosfor(V) a spektrofotometrické stanovení, ICP-OES nebo ICP-MS, příl. č. 4 poř. č. 6), Laboratoře s validovanou metodou stanovení fosforečnanů (EN ISO 6878, EN ISO 10304-2), které potřebují normalizovanou mineralizaci kalu (kap. 1, 4).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN 14672:2006 (polská verze; zavádí EN 14672:2005 [IDT])
  • Kategorie: Fyzikální chemie
  • Kroky postupu: 8
  • Co výsledek zahrnuje: fosfor převedený na orthofosforečnany oxidací: kondenzované fosforečnany, organofosforové sloučeniny a volné fosforečnany (bod 3.1)
  • Rozsah: do 50 g/kg P při vhodném zředění mineralizátu (kap. 1)
  • Navážka: do (2 g ± 2 mg) sušiny, nejvýše 50 mg fosforu (kap. 10)

Přehled

STAV (k 07.11.2026). PN-EN 14672:2006 — polská verze, zveřejněná 17.08.2006, zavádí EN 14672:2005 [IDT] (schválena CEN 27.06.2005, technická komise CEN/TC 308); nahradila PN-EN 14672:2006 v anglické verzi. Karta PKN nemá poznámku o zrušení ani pole „Nahrazena“ — norma je platná; v katalogu iTeh má SIST EN 14672:2005 status „Published“. Popis vychází z textu EN 14672:2005 (kap. 1–11); mimo dostupný text jsou protokol (kap. 12) a údaje z mezilaboratorní zkoušky (příl. A).

ROZSAH (kap. 1). Norma uvádí postup úplné mineralizace surového nebo vyhnilého kalu vhodný pro následné stanovení fosforu. Fosfor se ve vzorcích životního prostředí vyskytuje v mnoha formách; tato předúprava umožňuje stanovit je všechny, tj. celkový fosfor, kvantitativní oxidací na vodný roztok orthofosforečnanů, který se analyzuje na fosforečnany podle EN ISO 6878, EN ISO 10304-2 nebo rovnocenné validované metody. Rozsah metody sahá do 50 g/kg P při vhodném zředění mineralizátu při koncovém měření.

DEFINICE (kap. 3). Celkový fosfor je fosfor převedený na orthofosforečnany oxidací — zahrnuje kondenzované fosforečnany (například pyro- a polyfosforečnany), organofosforové sloučeniny (například estery kyseliny fosforečné a aminofosfonové kyseliny) a volné fosforečnany.

PRINCIP (kap. 4). Vroucí směs kyseliny sírové a dusičné oxiduje organickou hmotu, uvolňuje fosfor a převádí jej na orthofosforečnany. Během varu kyseliny dusičné ubývá (spotřebovává se na oxidaci a oddestiluje), teplota varu roste a neoxidovaná organická hmota reaguje s kyselinou sírovou a směs zuhelnatí. Malé přídavky kyseliny dusičné dokončí oxidaci — směs pak přestane uhelnatět, uvolňuje bílé dýmy a dává čirý roztok. Po zředění a neutralizaci hydroxidem sodným se roztok analyzuje na fosforečnany. Fosfor lze stanovit metodou ICP-OES, je však třeba prokázat, že její charakteristiky jsou rovnocenné metodám normy; stanovení iontovou chromatografií podle EN ISO 10304-2 bývá obtížné při vysoké koncentraci síranů ve vzorku.

OMEZENÍ A NEBEZPEČÍ (kap. 5–6). Je-li známo, že vzorek obsahuje fluoridy nebo fluoroapatit, použije se Kjeldahlova baňka se silnými stěnami. Vzorky kalů mohou obsahovat nebezpečné a hořlavé látky a patogeny; plyny z mikrobiální činnosti mohou být hořlavé a vytvářet tlak v těsných lahvích — norma doporučuje vyhnout se skleněným lahvím a uchovávat vzorky při 0–4 °C v nádobách umožňujících únik plynu. Kyselina sírová a dusičná a hydroxid sodný jsou extrémně žíravé; zahřívání kyselin se provádí pod místním odsáváním.

VZOREK (kap. 9). Kal může měnit složení vlivem biologické a chemické činnosti; při přepravě se uchovává v chladicích boxech pod 4 °C. Celkový fosfor je konzervativní ukazatel, analýza má proběhnout do 4 týdnů. Kal lze analyzovat vysušený a rozmělněný (sušina podle EN 12880, roztíraná například v třecí misce) nebo jako dobře homogenizovaný vlhký vzorek.

VÝSLEDEK (kap. 11). Pro vlhký vzorek: Ptot = (C − Cb) · V / (10 · mw · wdr), pro suchý vzorek: Ptot = (C − Cb) · V / (mD · 1000), kde Ptot — celkový fosfor v g/kg sušiny, C a Cb — koncentrace fosforu v roztoku po mineralizaci a ve slepém pokusu (mg/l), V — objem roztoku v baňce (ml), mw a mD — hmotnost vlhkého nebo suchého vzorku (g), wdr — sušina podle EN 12880 (%).

PŘEDPIS. Nařízení ministra životního prostředí ze dne 6.02.2015 o použití komunálních kalů z čistíren odpadních vod (Dz.U. 2015 pol. 257; úplné znění Dz.U. 2023 pol. 23; ELI: platné) vyžaduje stanovení obsahu celkového fosforu v procentech sušiny (§ 5 odst. 1 bod 5). Podle příl. č. 4 ve znění nařízení Dz.U. 2022 pol. 89 (použitelného od 15.01.2026) je referenční metodou mineralizace na fosfor(V) a spektrofotometrické stanovení nebo ICP-OES, nebo ICP-MS. Předpis neuvádí normy.

DRUHÝ ZDROJ. Zpráva projektu HORIZONTAL (desk study 16, 2003) popisuje návrh normy (prEN 14672) jako rozklad sušeného nebo vlhkého kalu směsí kyseliny sírové a dusičné pod zpětným chladičem, s odkazem na tři metody měření z oblasti vod; zdůvodňuje jej tím, že kyselina sírová převádí obtížně rozpustné fosforečnany na orthofosforečnany, které lučavka královská nemusí rozložit. Podle zprávy dala validace návrhu na jednom vzorku (14 laboratoří, průměrně 19,4 g/kg P) variační koeficient opakovatelnosti 2,30 % a reprodukovatelnosti 6,60 %.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Údaje o preciznosti z příl. A normy (čísla výše se týkají návrhu ve zprávě HORIZONTAL) a požadavky na protokol (kap. 12). Podrobnosti koncové metody (EN ISO 6878, EN ISO 10304-2) — popisují je samostatné metody této báze.

Princip metody

Navážka kalu (suchého nebo vlhkého, obsahující nejvýše 2 g sušiny a nejvýše 50 mg fosforu) se zahřívá v Kjeldahlově baňce s kyselinou sírovou a kyselinou dusičnou. Vroucí směs oxiduje organickou hmotu a převádí fosfor na orthofosforečnany; když kyseliny dusičné ubývá, směs začne uhelnatět, proto se přidává po malých podílech, dokud není roztok při bílých dýmech čirý a přestane uhelnatět. Mineralizát se po zředění vodou neutralizuje hydroxidem sodným na fenolftalein, převede do baňky 50 ml a stanoví se v něm fosforečnanový fosfor podle EN ISO 6878, EN ISO 10304-2 nebo rovnocenné validované metody. Slepý pokus s činidly se provede celým postupem bez kalu; výsledek se uvádí v g/kg sušiny.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Co výsledek zahrnujefosfor převedený na orthofosforečnany oxidací: kondenzované fosforečnany, organofosforové sloučeniny a volné fosforečnany (bod 3.1)
Rozsahdo 50 g/kg P při vhodném zředění mineralizátu (kap. 1)
Navážkado (2 g ± 2 mg) sušiny, nejvýše 50 mg fosforu (kap. 10)
Mineralizace(2,0 ± 0,1) ml kyseliny sírové a přibližně 0,5 ml kyseliny dusičné, při uhelnatění dodatečně 3–4krát po přibližně 0,5 ml kyseliny dusičné; poté dvakrát 10 ml vody a zahřátí do dýmání (kap. 10)
Koncové stanoveníEN ISO 6878, EN ISO 10304-2 nebo rovnocenná validovaná metoda; ICP-OES po prokázání rovnocennosti (kap. 1, 4)
Lhůta analýzyvzorek při přepravě pod 4 °C, analýza do 4 týdnů; roztok po mineralizaci se rovněž analyzuje do 4 týdnů (bod 9.1, kap. 10)
Výsledekg/kg sušiny; sušina podle EN 12880 (kap. 11)

Norma

Označení normy
PN-EN 14672:2006 (polská verze; zavádí EN 14672:2005 [IDT])
Název (PL)
Charakterystyka osadów ściekowych — Oznaczanie fosforu ogólnego
Název (EN)
Characterization of sludges — Determination of total phosphorus

Postup krok za krokem

  1. Uchovávání a příprava vzorku

    Vzorek přepravovat v chladicím boxu pod 4 °C a analyzovat do 4 týdnů. Připravit reprezentativní a homogenní vzorek: vysušený (sušina podle EN 12880) a rozetřený nebo dobře homogenizovaný vlhký (bod 9.1–9.2).

  2. Navážka

    Navážit do Kjeldahlovy baňky nebo zkumavky vzorek obsahující do (2 g ± 2 mg) sušiny a nejvýše 50 mg fosforu (kap. 10).

  3. Mineralizace

    Přidat (2,0 ± 0,1) ml kyseliny sírové a přibližně 0,5 ml kyseliny dusičné, promíchat kroužením. Zahřívat v digestoři, dokud se nepřestanou uvolňovat hnědé dýmy. Když směs uhelnatí, opatrně přidat po kapkách po hrdle baňky přibližně 0,5 ml kyseliny dusičné a opakovat 3–4krát, dokud směs při uvolňování bílých dýmů neuhelnatí (kap. 10).

  4. Odstranění kyseliny dusičné

    Ochladit, přidat 10 ml vody a zahřát do dýmání; jednou zopakovat a ochladit. Opatrně opláchnout stěny baňky (25 ± 1) ml vody a ochladit (kap. 10).

  5. Neutralizace a doplnění

    Neutralizovat roztok hydroxidem sodným na fenolftalein, kvantitativně převést vodou do odměrné baňky 50 ml, doplnit po značku a dobře promíchat (kap. 10).

  6. Stanovení fosforečnanů

    Do 4 týdnů stanovit fosforečnanový fosfor podle EN ISO 6878, EN ISO 10304-2 nebo rovnocenné validované metody; při vysoké koncentraci síranů bývá iontová chromatografie obtížná (kap. 4, 10).

  7. Slepý pokus

    Celý postup provést i bez kalu — slepý pokus s činidly (kap. 10).

  8. Výpočet výsledku

    Vlhký vzorek: Ptot = (C − Cb) · V / (10 · mw · wdr); suchý vzorek: Ptot = (C − Cb) · V / (mD · 1000); výsledek v g/kg sušiny (kap. 11).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Kjeldahlova baňka nebo zkumavkanapříklad baňka o jmenovitém objemu 200 ml nebo zkumavka 100 ml; při fluoridech nebo fluoroapatitu baňka se silnými stěnami (bod 7.1, kap. 5)—
Topné zařízeníBunsenův kahan, topné hnízdo nebo vhodný topný blok (bod 7.2)—
Digestoř s místním odsávánímzahřívání kyselin (bod 6.3, kap. 10)—
Odměrné baňky 50 mlkvantitativní převedení neutralizovaného mineralizátu (kap. 10)—
Vybavení pro koncovou metoduspektrometr podle EN ISO 6878 nebo iontový chromatograf podle EN ISO 10304-2 (kap. 4)—
Vybavení pro stanovení sušinypodle EN 12880; k rozmělnění sušiny například třecí miska s tloučkem (bod 9.2)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Kyselina sírová, ρ = 1,84 g/ml (18 mol/l)7664-93-9mineralizace (bod 8.1)
Kyselina dusičná, ρ = 1,42 g/ml (15 mol/l)7697-37-2mineralizace a dokončení oxidace (bod 8.2)
Hydroxid sodný, c(NaOH) = 5 mol/l1310-73-2(200 ± 10) g rozpustit v přibližně 800 ml vody, ochladit, doplnit na (1000 ± 10) ml; uchovávat v polyethylenové lahvi; neutralizace mineralizátu (bod 8.3)
Roztok fenolftaleinu—indikátor při neutralizaci (bod 8.4)
Destilovaná nebo deionizovaná voda—jakost 3 podle EN ISO 3696 (bod 8.5)
Činidla koncové metody—podle EN ISO 6878 (molybdenan amonný, vinan antimonylo-draselný, kyselina askorbová 100 g/l, standardní roztoky dihydrogenfosforečnanu draselného) nebo EN ISO 10304-2 — popisuje je koncová metoda (kap. 1, 4)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN 14672:2006 (polská verze; zavádí EN 14672:2005 [IDT]) — „Characterization of sludges — Determination of total phosphorus“.

Jak tato metoda funguje?

Navážka kalu (suchého nebo vlhkého, obsahující nejvýše 2 g sušiny a nejvýše 50 mg fosforu) se zahřívá v Kjeldahlově baňce s kyselinou sírovou a kyselinou dusičnou. Vroucí směs oxiduje organickou hmotu a převádí fosfor na orthofosforečnany; když kyseliny dusičné ubývá, směs začne uhelnatět, proto se přidává po malých podílech, dokud není roztok při bílých dýmech čirý a přestane uhelnatět.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Co výsledek zahrnuje: fosfor převedený na orthofosforečnany oxidací: kondenzované fosforečnany, organofosforové sloučeniny a volné fosforečnany (bod 3.1); Rozsah: do 50 g/kg P při vhodném zředění mineralizátu (kap. 1); Navážka: do (2 g ± 2 mg) sušiny, nejvýše 50 mg fosforu (kap. 10); Mineralizace: (2,0 ± 0,1) ml kyseliny sírové a přibližně 0,5 ml kyseliny dusičné, při uhelnatění dodatečně 3–4krát po přibližně 0,5 ml kyseliny dusičné; poté dvakrát 10 ml vody a zahřátí do dýmání (kap. 10).

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 8 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Kjeldahlova baňka nebo zkumavka, Topné zařízení, Digestoř s místním odsáváním, Odměrné baňky 50 ml, Vybavení pro koncovou metodu, Vybavení pro stanovení sušiny.

Kde se tato zkouška používá?

Celkový fosfor v surovém nebo vyhnilém kalu, do 50 g/kg P (kap. 1); Komunální kaly z čistíren odpadních vod — celkový fosfor v procentech sušiny podle Dz.U. 2015 pol. 257 (§ 5 odst. 1 bod 5; referenční metoda — mineralizace na fosfor(V) a spektrofotometrické stanovení, ICP-OES nebo ICP-MS, příl. č. 4 poř. č. 6); Laboratoře s validovanou metodou stanovení fosforečnanů (EN ISO 6878, EN ISO 10304-2), které potřebují normalizovanou mineralizaci kalu (kap. 1, 4).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Vzorky kalů mohou obsahovat nebezpečné a hořlavé látky a patogeny; plyny z mikrobiální činnosti mohou být hořlavé a roztrhnout těsné lahve — vyhnout se skleněným lahvím, používat nádoby umožňující únik plynu, dodržovat národní předpisy o mikrobiologických rizicích (bod 6.1–6.2); Kyselina sírová a dusičná a hydroxid sodný jsou extrémně žíravé — odolné rukavice a ochrana očí; zahřívání kyselin pod místním odsáváním (bod 6.3); Harmonizovaná klasifikace CLP: kyselina sírová a hydroxid sodný — H314; kyselina dusičná — H272, H314 a H331 (do 70 %) nebo H330 (nad 70 %); oxid dusičitý z hnědých dýmů — H270, H314, H330.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 14672.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí