⚗️ Celkový fosfor v kalech z čistíren odpadních vod — mineralizace směsí kyseliny sírové a dusičné, stanovení orthofosforečnanů molybdenanovou metodou
Ve zkratce
Norma uvádí postup úplné mineralizace surového nebo vyhnilého kalu vroucí směsí kyseliny sírové a dusičné, po níž všechny formy fosforu přejdou na orthofosforečnany ve vodném roztoku. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 14672:2006 (polská verze; zavádí EN 14672:2005 [IDT]); Rozsah: do 50 g/kg P při vhodném zředění mineralizátu (kap. 1). Postup zahrnuje 8 kroků; oblasti použití: Celkový fosfor v surovém nebo vyhnilém kalu, do 50 g/kg P (kap. 1), Komunální kaly z čistíren odpadních vod — celkový fosfor v procentech sušiny podle Dz.U. 2015 pol. 257 (§ 5 odst. 1 bod 5; referenční metoda — mineralizace na fosfor(V) a spektrofotometrické stanovení, ICP-OES nebo ICP-MS, příl. č. 4 poř. č. 6), Laboratoře s validovanou metodou stanovení fosforečnanů (EN ISO 6878, EN ISO 10304-2), které potřebují normalizovanou mineralizaci kalu (kap. 1, 4).
Na první pohled
- Norma: PN-EN 14672:2006 (polská verze; zavádí EN 14672:2005 [IDT])
- Kategorie: Fyzikální chemie
- Kroky postupu: 8
- Co výsledek zahrnuje: fosfor převedený na orthofosforečnany oxidací: kondenzované fosforečnany, organofosforové sloučeniny a volné fosforečnany (bod 3.1)
- Rozsah: do 50 g/kg P při vhodném zředění mineralizátu (kap. 1)
- Navážka: do (2 g ± 2 mg) sušiny, nejvýše 50 mg fosforu (kap. 10)
Přehled
STAV (k 07.11.2026). PN-EN 14672:2006 — polská verze, zveřejněná 17.08.2006, zavádí EN 14672:2005 [IDT] (schválena CEN 27.06.2005, technická komise CEN/TC 308); nahradila PN-EN 14672:2006 v anglické verzi. Karta PKN nemá poznámku o zrušení ani pole „Nahrazena“ — norma je platná; v katalogu iTeh má SIST EN 14672:2005 status „Published“. Popis vychází z textu EN 14672:2005 (kap. 1–11); mimo dostupný text jsou protokol (kap. 12) a údaje z mezilaboratorní zkoušky (příl. A).
ROZSAH (kap. 1). Norma uvádí postup úplné mineralizace surového nebo vyhnilého kalu vhodný pro následné stanovení fosforu. Fosfor se ve vzorcích životního prostředí vyskytuje v mnoha formách; tato předúprava umožňuje stanovit je všechny, tj. celkový fosfor, kvantitativní oxidací na vodný roztok orthofosforečnanů, který se analyzuje na fosforečnany podle EN ISO 6878, EN ISO 10304-2 nebo rovnocenné validované metody. Rozsah metody sahá do 50 g/kg P při vhodném zředění mineralizátu při koncovém měření.
DEFINICE (kap. 3). Celkový fosfor je fosfor převedený na orthofosforečnany oxidací — zahrnuje kondenzované fosforečnany (například pyro- a polyfosforečnany), organofosforové sloučeniny (například estery kyseliny fosforečné a aminofosfonové kyseliny) a volné fosforečnany.
PRINCIP (kap. 4). Vroucí směs kyseliny sírové a dusičné oxiduje organickou hmotu, uvolňuje fosfor a převádí jej na orthofosforečnany. Během varu kyseliny dusičné ubývá (spotřebovává se na oxidaci a oddestiluje), teplota varu roste a neoxidovaná organická hmota reaguje s kyselinou sírovou a směs zuhelnatí. Malé přídavky kyseliny dusičné dokončí oxidaci — směs pak přestane uhelnatět, uvolňuje bílé dýmy a dává čirý roztok. Po zředění a neutralizaci hydroxidem sodným se roztok analyzuje na fosforečnany. Fosfor lze stanovit metodou ICP-OES, je však třeba prokázat, že její charakteristiky jsou rovnocenné metodám normy; stanovení iontovou chromatografií podle EN ISO 10304-2 bývá obtížné při vysoké koncentraci síranů ve vzorku.
OMEZENÍ A NEBEZPEČÍ (kap. 5–6). Je-li známo, že vzorek obsahuje fluoridy nebo fluoroapatit, použije se Kjeldahlova baňka se silnými stěnami. Vzorky kalů mohou obsahovat nebezpečné a hořlavé látky a patogeny; plyny z mikrobiální činnosti mohou být hořlavé a vytvářet tlak v těsných lahvích — norma doporučuje vyhnout se skleněným lahvím a uchovávat vzorky při 0–4 °C v nádobách umožňujících únik plynu. Kyselina sírová a dusičná a hydroxid sodný jsou extrémně žíravé; zahřívání kyselin se provádí pod místním odsáváním.
VZOREK (kap. 9). Kal může měnit složení vlivem biologické a chemické činnosti; při přepravě se uchovává v chladicích boxech pod 4 °C. Celkový fosfor je konzervativní ukazatel, analýza má proběhnout do 4 týdnů. Kal lze analyzovat vysušený a rozmělněný (sušina podle EN 12880, roztíraná například v třecí misce) nebo jako dobře homogenizovaný vlhký vzorek.
VÝSLEDEK (kap. 11). Pro vlhký vzorek: Ptot = (C − Cb) · V / (10 · mw · wdr), pro suchý vzorek: Ptot = (C − Cb) · V / (mD · 1000), kde Ptot — celkový fosfor v g/kg sušiny, C a Cb — koncentrace fosforu v roztoku po mineralizaci a ve slepém pokusu (mg/l), V — objem roztoku v baňce (ml), mw a mD — hmotnost vlhkého nebo suchého vzorku (g), wdr — sušina podle EN 12880 (%).
PŘEDPIS. Nařízení ministra životního prostředí ze dne 6.02.2015 o použití komunálních kalů z čistíren odpadních vod (Dz.U. 2015 pol. 257; úplné znění Dz.U. 2023 pol. 23; ELI: platné) vyžaduje stanovení obsahu celkového fosforu v procentech sušiny (§ 5 odst. 1 bod 5). Podle příl. č. 4 ve znění nařízení Dz.U. 2022 pol. 89 (použitelného od 15.01.2026) je referenční metodou mineralizace na fosfor(V) a spektrofotometrické stanovení nebo ICP-OES, nebo ICP-MS. Předpis neuvádí normy.
DRUHÝ ZDROJ. Zpráva projektu HORIZONTAL (desk study 16, 2003) popisuje návrh normy (prEN 14672) jako rozklad sušeného nebo vlhkého kalu směsí kyseliny sírové a dusičné pod zpětným chladičem, s odkazem na tři metody měření z oblasti vod; zdůvodňuje jej tím, že kyselina sírová převádí obtížně rozpustné fosforečnany na orthofosforečnany, které lučavka královská nemusí rozložit. Podle zprávy dala validace návrhu na jednom vzorku (14 laboratoří, průměrně 19,4 g/kg P) variační koeficient opakovatelnosti 2,30 % a reprodukovatelnosti 6,60 %.
CO ZDE NEUVÁDÍME. Údaje o preciznosti z příl. A normy (čísla výše se týkají návrhu ve zprávě HORIZONTAL) a požadavky na protokol (kap. 12). Podrobnosti koncové metody (EN ISO 6878, EN ISO 10304-2) — popisují je samostatné metody této báze.
Princip metody
Navážka kalu (suchého nebo vlhkého, obsahující nejvýše 2 g sušiny a nejvýše 50 mg fosforu) se zahřívá v Kjeldahlově baňce s kyselinou sírovou a kyselinou dusičnou. Vroucí směs oxiduje organickou hmotu a převádí fosfor na orthofosforečnany; když kyseliny dusičné ubývá, směs začne uhelnatět, proto se přidává po malých podílech, dokud není roztok při bílých dýmech čirý a přestane uhelnatět. Mineralizát se po zředění vodou neutralizuje hydroxidem sodným na fenolftalein, převede do baňky 50 ml a stanoví se v něm fosforečnanový fosfor podle EN ISO 6878, EN ISO 10304-2 nebo rovnocenné validované metody. Slepý pokus s činidly se provede celým postupem bez kalu; výsledek se uvádí v g/kg sušiny.
Použití
- Celkový fosfor v surovém nebo vyhnilém kalu, do 50 g/kg P (kap. 1)
- Komunální kaly z čistíren odpadních vod — celkový fosfor v procentech sušiny podle Dz.U. 2015 pol. 257 (§ 5 odst. 1 bod 5; referenční metoda — mineralizace na fosfor(V) a spektrofotometrické stanovení, ICP-OES nebo ICP-MS, příl. č. 4 poř. č. 6)
- Laboratoře s validovanou metodou stanovení fosforečnanů (EN ISO 6878, EN ISO 10304-2), které potřebují normalizovanou mineralizaci kalu (kap. 1, 4)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Co výsledek zahrnuje | fosfor převedený na orthofosforečnany oxidací: kondenzované fosforečnany, organofosforové sloučeniny a volné fosforečnany (bod 3.1) |
| Rozsah | do 50 g/kg P při vhodném zředění mineralizátu (kap. 1) |
| Navážka | do (2 g ± 2 mg) sušiny, nejvýše 50 mg fosforu (kap. 10) |
| Mineralizace | (2,0 ± 0,1) ml kyseliny sírové a přibližně 0,5 ml kyseliny dusičné, při uhelnatění dodatečně 3–4krát po přibližně 0,5 ml kyseliny dusičné; poté dvakrát 10 ml vody a zahřátí do dýmání (kap. 10) |
| Koncové stanovení | EN ISO 6878, EN ISO 10304-2 nebo rovnocenná validovaná metoda; ICP-OES po prokázání rovnocennosti (kap. 1, 4) |
| Lhůta analýzy | vzorek při přepravě pod 4 °C, analýza do 4 týdnů; roztok po mineralizaci se rovněž analyzuje do 4 týdnů (bod 9.1, kap. 10) |
| Výsledek | g/kg sušiny; sušina podle EN 12880 (kap. 11) |
Norma
- Označení normy
- PN-EN 14672:2006 (polská verze; zavádí EN 14672:2005 [IDT])
- Název (PL)
- Charakterystyka osadów ściekowych — Oznaczanie fosforu ogólnego
- Název (EN)
- Characterization of sludges — Determination of total phosphorus
Postup krok za krokem
-
Uchovávání a příprava vzorku
Vzorek přepravovat v chladicím boxu pod 4 °C a analyzovat do 4 týdnů. Připravit reprezentativní a homogenní vzorek: vysušený (sušina podle EN 12880) a rozetřený nebo dobře homogenizovaný vlhký (bod 9.1–9.2).
-
Navážka
Navážit do Kjeldahlovy baňky nebo zkumavky vzorek obsahující do (2 g ± 2 mg) sušiny a nejvýše 50 mg fosforu (kap. 10).
-
Mineralizace
Přidat (2,0 ± 0,1) ml kyseliny sírové a přibližně 0,5 ml kyseliny dusičné, promíchat kroužením. Zahřívat v digestoři, dokud se nepřestanou uvolňovat hnědé dýmy. Když směs uhelnatí, opatrně přidat po kapkách po hrdle baňky přibližně 0,5 ml kyseliny dusičné a opakovat 3–4krát, dokud směs při uvolňování bílých dýmů neuhelnatí (kap. 10).
-
Odstranění kyseliny dusičné
Ochladit, přidat 10 ml vody a zahřát do dýmání; jednou zopakovat a ochladit. Opatrně opláchnout stěny baňky (25 ± 1) ml vody a ochladit (kap. 10).
-
Neutralizace a doplnění
Neutralizovat roztok hydroxidem sodným na fenolftalein, kvantitativně převést vodou do odměrné baňky 50 ml, doplnit po značku a dobře promíchat (kap. 10).
-
Stanovení fosforečnanů
Do 4 týdnů stanovit fosforečnanový fosfor podle EN ISO 6878, EN ISO 10304-2 nebo rovnocenné validované metody; při vysoké koncentraci síranů bývá iontová chromatografie obtížná (kap. 4, 10).
-
Slepý pokus
Celý postup provést i bez kalu — slepý pokus s činidly (kap. 10).
-
Výpočet výsledku
Vlhký vzorek: Ptot = (C − Cb) · V / (10 · mw · wdr); suchý vzorek: Ptot = (C − Cb) · V / (mD · 1000); výsledek v g/kg sušiny (kap. 11).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Kjeldahlova baňka nebo zkumavka | například baňka o jmenovitém objemu 200 ml nebo zkumavka 100 ml; při fluoridech nebo fluoroapatitu baňka se silnými stěnami (bod 7.1, kap. 5) | — |
| Topné zařízení | Bunsenův kahan, topné hnízdo nebo vhodný topný blok (bod 7.2) | — |
| Digestoř s místním odsáváním | zahřívání kyselin (bod 6.3, kap. 10) | — |
| Odměrné baňky 50 ml | kvantitativní převedení neutralizovaného mineralizátu (kap. 10) | — |
| Vybavení pro koncovou metodu | spektrometr podle EN ISO 6878 nebo iontový chromatograf podle EN ISO 10304-2 (kap. 4) | — |
| Vybavení pro stanovení sušiny | podle EN 12880; k rozmělnění sušiny například třecí miska s tloučkem (bod 9.2) | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Kyselina sírová, ρ = 1,84 g/ml (18 mol/l) | 7664-93-9 | mineralizace (bod 8.1) |
| Kyselina dusičná, ρ = 1,42 g/ml (15 mol/l) | 7697-37-2 | mineralizace a dokončení oxidace (bod 8.2) |
| Hydroxid sodný, c(NaOH) = 5 mol/l | 1310-73-2 | (200 ± 10) g rozpustit v přibližně 800 ml vody, ochladit, doplnit na (1000 ± 10) ml; uchovávat v polyethylenové lahvi; neutralizace mineralizátu (bod 8.3) |
| Roztok fenolftaleinu | — | indikátor při neutralizaci (bod 8.4) |
| Destilovaná nebo deionizovaná voda | — | jakost 3 podle EN ISO 3696 (bod 8.5) |
| Činidla koncové metody | — | podle EN ISO 6878 (molybdenan amonný, vinan antimonylo-draselný, kyselina askorbová 100 g/l, standardní roztoky dihydrogenfosforečnanu draselného) nebo EN ISO 10304-2 — popisuje je koncová metoda (kap. 1, 4) |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Vzorky kalů mohou obsahovat nebezpečné a hořlavé látky a patogeny; plyny z mikrobiální činnosti mohou být hořlavé a roztrhnout těsné lahve — vyhnout se skleněným lahvím, používat nádoby umožňující únik plynu, dodržovat národní předpisy o mikrobiologických rizicích (bod 6.1–6.2)
- Kyselina sírová a dusičná a hydroxid sodný jsou extrémně žíravé — odolné rukavice a ochrana očí; zahřívání kyselin pod místním odsáváním (bod 6.3)
- Harmonizovaná klasifikace CLP: kyselina sírová a hydroxid sodný — H314; kyselina dusičná — H272, H314 a H331 (do 70 %) nebo H330 (nad 70 %); oxid dusičitý z hnědých dýmů — H270, H314, H330
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN 14672:2006 (polská verze; zavádí EN 14672:2005 [IDT]) — „Characterization of sludges — Determination of total phosphorus“.
Jak tato metoda funguje?
Navážka kalu (suchého nebo vlhkého, obsahující nejvýše 2 g sušiny a nejvýše 50 mg fosforu) se zahřívá v Kjeldahlově baňce s kyselinou sírovou a kyselinou dusičnou. Vroucí směs oxiduje organickou hmotu a převádí fosfor na orthofosforečnany; když kyseliny dusičné ubývá, směs začne uhelnatět, proto se přidává po malých podílech, dokud není roztok při bílých dýmech čirý a přestane uhelnatět.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Co výsledek zahrnuje: fosfor převedený na orthofosforečnany oxidací: kondenzované fosforečnany, organofosforové sloučeniny a volné fosforečnany (bod 3.1); Rozsah: do 50 g/kg P při vhodném zředění mineralizátu (kap. 1); Navážka: do (2 g ± 2 mg) sušiny, nejvýše 50 mg fosforu (kap. 10); Mineralizace: (2,0 ± 0,1) ml kyseliny sírové a přibližně 0,5 ml kyseliny dusičné, při uhelnatění dodatečně 3–4krát po přibližně 0,5 ml kyseliny dusičné; poté dvakrát 10 ml vody a zahřátí do dýmání (kap. 10).
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 8 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Kjeldahlova baňka nebo zkumavka, Topné zařízení, Digestoř s místním odsáváním, Odměrné baňky 50 ml, Vybavení pro koncovou metodu, Vybavení pro stanovení sušiny.
Kde se tato zkouška používá?
Celkový fosfor v surovém nebo vyhnilém kalu, do 50 g/kg P (kap. 1); Komunální kaly z čistíren odpadních vod — celkový fosfor v procentech sušiny podle Dz.U. 2015 pol. 257 (§ 5 odst. 1 bod 5; referenční metoda — mineralizace na fosfor(V) a spektrofotometrické stanovení, ICP-OES nebo ICP-MS, příl. č. 4 poř. č. 6); Laboratoře s validovanou metodou stanovení fosforečnanů (EN ISO 6878, EN ISO 10304-2), které potřebují normalizovanou mineralizaci kalu (kap. 1, 4).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Vzorky kalů mohou obsahovat nebezpečné a hořlavé látky a patogeny; plyny z mikrobiální činnosti mohou být hořlavé a roztrhnout těsné lahve — vyhnout se skleněným lahvím, používat nádoby umožňující únik plynu, dodržovat národní předpisy o mikrobiologických rizicích (bod 6.1–6.2); Kyselina sírová a dusičná a hydroxid sodný jsou extrémně žíravé — odolné rukavice a ochrana očí; zahřívání kyselin pod místním odsáváním (bod 6.3); Harmonizovaná klasifikace CLP: kyselina sírová a hydroxid sodný — H314; kyselina dusičná — H272, H314 a H331 (do 70 %) nebo H330 (nad 70 %); oxid dusičitý z hnědých dýmů — H270, H314, H330.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 14672.