🧪 Fenolový index vody
Ve zkratce
Stanovení fenolového indexu v pitných a povrchových vodách a v odpadních vodách po destilaci s vodní parou — reakce fenolických sloučenin se 4-aminoantipyrinem při pH 10,0 ± 0,2 za přítomnosti hexakyanoželezitanu draselného; metoda A přímá (510 nm, nad 0,10 mg/l), metoda B s extrakcí chloroformem (460 nm, přibližně 0,002–0,10 mg/l). Zkouška se provádí podle normy PN-ISO 6439:1994; Metoda A (přímá): nad 0,10 mg/l ve vodné fázi; 510 nm (kap. 1, bod 4.1). Postup zahrnuje 7 kroků; oblasti použití: Odpadní vody — referenční metodika stanovení fenolového indexu (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12 poř. č. 25), Monitoring povrchových a podzemních vod — těkavé fenoly, fenolový index (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8), Pitné a povrchové vody — metoda B při indexu cca 0,002–0,10 mg/l (kap. 1).
Na první pohled
- Norma: PN-ISO 6439:1994
- Kategorie: Fyzikální chemie
- Kroky postupu: 7
- Metoda A (přímá): nad 0,10 mg/l ve vodné fázi; 510 nm (kap. 1, bod 4.1)
- Metoda B (extrakce chloroformem): cca 0,002–0,10 mg/l bez ředění; 460 nm (kap. 1; vlnová délka podle vydání z roku 1984)
- Reakční podmínky: pH 10,0 ± 0,2, 4-aminoantipyrin a hexakyanoželezitan draselný; měření po 15 min (bod 4.1, 4.6.3.3)
Přehled
STAV (k 29.10.2026). PN-ISO 6439:1994 — polská verze, zveřejněná 23.12.1994, zavádí ISO 6439:1990 [IDT]; nahradila PN-C-04602-02:1972 a PN-C-04602-03:1972. Norma je platná — bez poznámky o zrušení. ISO 6439:1990 (druhé vydání, 15.05.1990) je v katalogu ISO vedena jako zveřejněná, bez novějšího vydání; nahradila první vydání z roku 1984, jehož je drobnou změnou (minor revision).
ROZSAH (kap. 1). Metody stanovení fenolového indexu v pitných a povrchových vodách a v odpadních vodách. Po předběžné destilaci: metoda A (přímá kolorimetrická) — vzorky obsahující přes 0,10 mg/l ve vodné fázi, bez extrakce chloroformem; metoda B (s extrakcí chloroformem) — bez ředění od cca 0,002 do cca 0,10 mg/l, kdy se barevný produkt zakoncentruje v chloroformu. Standardem obou metod je fenol. Podle německé mezilaboratorní studie metodou téměř shodnou s metodou B činí spodní mez detekce 0,01 mg/l. Norma rovněž uvádí, že meze detekce obou metod nestačí k ověření souladu s hodnotami pro pitnou vodu ze směrnice 80/778/EHS.
CO MĚŘÍ FENOLOVÝ INDEX (úvod, kap. 3). Fenolový index je číslo vyjádřené v miligramech fenolu na litr, odpovídající intenzitě zbarvení, které se 4-aminoantipyrinem dávají různé fenolické sloučeniny (hydroxyderiváty benzenu a jeho analogů). Složení fenolických sloučenin ve vzorku je nepředvídatelné, proto se zbarvení všech měří jako fenol (C₆H₅OH); metody nerozlišují druhy fenolů. Některé fenoly s alkylovým, arylovým nebo nitroskupinovým substituentem v poloze para zbarvení nedávají; s karboxylovým, halogenovým, hydroxylovým, methoxylovým nebo sulfonovým substituentem v poloze para — dávají.
RUŠIVÉ VLIVY (podle vydání z roku 1984, bod 4.8). Bakterie rozkládající fenoly, oxidující a redukující látky a silně zásaditá reakce vzorku; biologický rozklad brzdí síran měďnatý a okyselení kyselinou fosforečnou zajistí přítomnost iontů mědi(II). Oxidační činidla (zápach chloru, uvolňování jodu z jodidu draselného po okyselení) se ihned po odběru odstraní síranem železnatým nebo kyselinou askorbovou. Oleje a dehty odstraní extrakce v zásaditém prostředí (pH 12–12,5, bez síranu měďnatého), sloučeniny uvolňující sulfan — síran měďnatý, redukční činidla — nadbytek hexakyanoželezitanu draselného a zvýšení výsledku aminy omezí destilace při pH pod 0,5. Odstraňování rušivých vlivů může způsobit ztráty některých fenolických sloučenin.
PŘEDPISY. Odpadní vody: PN-ISO 6439 je referenční metodikou stanovení fenolu (fenolového indexu), vedle PN-EN ISO 14402 (průtoková analýza) (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12 poř. č. 25). Monitoring povrchových a podzemních vod: metodika ukazatele „těkavé fenoly — fenolový index“ (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8, ukazatel 3.6.9). V nařízení o vodě určené k lidské spotřebě (Dz.U. 2026 pol. 748) fenolový index není.
CO ZDE NEUVÁDÍME A ODKUD JSOU PODROBNOSTI PRŮBĚHU. Dostupný text vydání z roku 1990 končí bodem 4.6.3.3 (měření kalibračních roztoků metody A). Stanovení (bod 4.6.4), vyjádření výsledků, rušivé vlivy a metodu B uvádíme podle úplného textu vydání z roku 1984. Ve společné části obou vydání se liší mj. rozsah (v roce 1984 byly uvedeny i solanky a domácí vody), předpis pufru pH 10 a stálost zásobního roztoku fenolu — proto je třeba čísla označená „podle vydání z roku 1984“ ověřit v platném textu normy. Průběh titračního ověření koncentrace roztoku fenolu (příloha A) nepopisujeme.
Princip metody
Fenolické sloučeniny se oddělí od nečistot a konzervačních činidel destilací; fenoly těkají postupně, proto se objem destilátu musí rovnat objemu destilovaného vzorku (bod 4.1). Fenolické sloučeniny těkavé s vodní parou reagují se 4-aminoantipyrinem při pH 10,0 ± 0,2 za přítomnosti hexakyanoželezitanu draselného za vzniku antipyrinového barviva.
Metoda A: absorbance barviva se měří při 510 nm; nejmenší detekovatelné množství odpovídá 0,01 mg fenolu při kyvetě 50 mm a 100 ml destilátu. Metoda B (podle vydání z roku 1984): barvivo se extrahuje chloroformem a měří při 460 nm; nejmenší detekovatelné množství — 0,005 mg fenolu (25 ml chloroformu a kyveta 50 mm nebo 50 ml chloroformu a kyveta 100 mm), tj. index 0,002 mg/l v 500 ml destilátu. Výsledek se uvádí v miligramech fenolu na litr.
Použití
- Odpadní vody — referenční metodika stanovení fenolového indexu (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12 poř. č. 25)
- Monitoring povrchových a podzemních vod — těkavé fenoly, fenolový index (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8)
- Pitné a povrchové vody — metoda B při indexu cca 0,002–0,10 mg/l (kap. 1)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Metoda A (přímá) | nad 0,10 mg/l ve vodné fázi; 510 nm (kap. 1, bod 4.1) |
| Metoda B (extrakce chloroformem) | cca 0,002–0,10 mg/l bez ředění; 460 nm (kap. 1; vlnová délka podle vydání z roku 1984) |
| Reakční podmínky | pH 10,0 ± 0,2, 4-aminoantipyrin a hexakyanoželezitan draselný; měření po 15 min (bod 4.1, 4.6.3.3) |
| Destilace | 500 ml vzorku při pH 1–2 (kyselina fosforečná), se síranem měďnatým; destilát 500 ml (bod 4.5.1) |
| Konzervace vzorků | proběhne-li analýza později než 4 h po odběru: pH cca 4,0, 1,0 g CuSO₄·5H₂O na litr, 5–10 °C, analýza do 24 h (bod 4.4) |
| Výsledek | mg fenolu (C₆H₅OH) na litr; metody nerozlišují druhy fenolů |
Norma
- Označení normy
- PN-ISO 6439:1994
- Název (PL)
- Jakość wody — Oznaczanie indeksu fenolowego — Metody spektrometryczne z 4-aminoantypiryną po destylacji
- Název (EN)
- Water quality — Determination of phenol index — 4-Aminoantipyrine spectrometric methods after distillation
Postup krok za krokem
-
Odběr a konzervace
Podle ISO 5667-1, -2 a -3, do skleněných vzorkovnic. Neproběhne-li analýza do 4 h od odběru: okyselit kyselinou fosforečnou 1 + 9 na pH cca 4,0 (methyloranž nebo pH-metr), přidat 1,0 g pentahydrátu síranu měďnatého na litr, uchovávat při 5–10 °C a analyzovat do 24 h od odběru (bod 4.4).
-
Destilace
Odměřit 500 ml vzorku; nebyl-li konzervován síranem měďnatým, přidat 5 ml roztoku síranu měďnatého; nastavit pH 1–2 kyselinou fosforečnou. Oddestilovat 400 ml do válce 500 ml, přerušit, po ustání varu přidat do baňky 100 ml vody a destilovat, dokud se nejímá celkem 500 ml (bod 4.5.1).
-
Zakalený destilát
Okyselit kyselinou fosforečnou, přidat 5 ml roztoku síranu měďnatého a destilovat znovu; je-li i tento destilát zakalený — extrahovat nový vzorek: 500 ml okyselit kyselinou sírovou (methyloranž), přidat 150 g chloridu sodného, protřepat s pěti podíly chloroformu (40 ml, poté 4 × 25 ml), ze spojených extraktů vytřepat fenoly třemi podíly hydroxidu sodného (4,0 ml a 2 × 3,0 ml), odstranit chloroform na vodní lázni, zředit na 500 ml a destilovat jako výše (bod 4.5.2–4.5.3).
-
Podíl, slepý pokus, kalibrace — metoda A
100 ml destilátu nebo podíl obsahující nejvýše 0,5 mg fenolu zředěný na 100 ml (nejmenší praktický podíl 10 ml), při laboratorní teplotě; slepý pokus — 100 ml vody. Kalibrační roztoky: v sedmi baňkách 500 ml 0, 25, 50, 100, 150, 200 a 250 ml standardního roztoku fenolu 0,01 g/l, doplněné vodou a destilované jako vzorek (bod 4.6.1–4.6.3.1).
-
Barevná reakce a měření — metoda A
Podle vydání z roku 1984 (bod 4.6.4): k podílu přidat 5 ml pufru (nebo 5 ml roztoku chloridu amonného a nastavit pH 10 ± 0,2 hydroxidem amonným), poté 2,0 ml roztoku 4-aminoantipyrinu a ihned promíchat, potom 2,0 ml roztoku hexakyanoželezitanu a opět ihned promíchat. Po 15 min změřit absorbanci při cca 510 nm proti vodě (bod 4.6.3.3).
-
Metoda B — extrakce chloroformem
Podle vydání z roku 1984 (kap. 5): 500 ml destilátu nebo podíl s nejvýše 0,05 mg fenolu (nejméně 50 ml) zředěný na 500 ml; slepý pokus — 500 ml vody; kalibrační roztoky z 0, 1, 2, 5, 10, 20, 30, 40 a 50 ml standardního roztoku 0,001 g/l. Přidat 20 ml pufru (pH 10 ± 0,2), 3,0 ml 4-aminoantipyrinu a 3,0 ml hexakyanoželezitanu, po 15 min třepat 1 min s přesně 25 ml chloroformu (50 ml při kyvetě 100 mm), extrakt přefiltrovat přes 5 g síranu sodného do odměrné baňky a doplnit chloroformem; změřit do 1 h při 460 nm proti chloroformu.
-
Výpočet
Hmotnost fenolu v podílu se odečte z kalibrační křivky (absorbance proti hmotnosti fenolu v mg) po odečtení slepého pokusu; fenolový index, mg/l = m × 1000/V₀, kde V₀ — objem podílu v ml (podle vydání z roku 1984, bod 4.7 a 5.6).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Destilační aparatura | celoskleněná, z borosilikátového skla, 1 l, s Grahamovým chladičem nebo rovnocenným (bod 4.3.1) | — |
| pH-metr | s vhodnými elektrodami (bod 4.3.2) | — |
| Spektrometr | pro měření při 510 nm (metoda B — při 460 nm), s kyvetami o optické dráze 10–100 mm; překračuje-li absorbance 1,0, použije se kyveta s kratší drahou (bod 4.3.3, 5.3.1) | — |
| Vzorkovnice | skleněné (bod 4.4) | — |
| Pro metodu B | dělicí nálevky 1 l, Büchnerova nálevka se slinutou deskou nebo filtr k oddělení fází, odměrné baňky 25 ml nebo 50 ml (podle vydání z roku 1984, bod 5.3, 5.5.4) | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| 4-Aminoantipyrin, 20 g/l | 83-07-8 | 2,0 g rozpustit ve vodě a zředit na 100 ml; připravovat těsně před použitím; s červenými částicemi není k použití (bod 4.2.1) |
| Hexakyanoželezitan draselný, 80 g/l | 13746-66-2 | 8,0 g rozpustit ve vodě a zředit na 100 ml, v případě potřeby přefiltrovat; spotřebovat do týdne od přípravy (bod 4.2.14) |
| Vínanový pufr pH 10 | — | 34 g chloridu amonného a 200 g vínanu sodnodraselného rozpustit v 700 ml vody, přidat 150 ml hydroxidu amonného (ρ = 0,90 g/ml) a zředit na 1000 ml (bod 4.2.4); náhradou roztok chloridu amonného 20 g/l a hydroxid amonný do pH 10 ± 0,2 (bod 4.2.2–4.2.3; podle vydání z roku 1984, bod 4.6.4) |
| Kyselina fosforečná, ρ = 1,70 g/ml, a roztok 1 + 9 | 7664-38-2 | 1 objem kyseliny na 9 objemů vody; ke konzervaci a destilaci (bod 4.2.12–4.2.13) |
| Pentahydrát síranu měďnatého a roztok 100 g/l | 7758-99-8 | pevný — ke konzervaci (1,0 g/l vzorku); roztok — 190 g CuSO₄·5H₂O rozpuštěno a zředěno na 1000 ml (bod 4.2.5–4.2.6) |
| Fenol — roztoky | 108-95-2 | zásobní 1,00 g/l v čerstvě převařené a ochlazené vodě (stálý cca týden; fenol nesmí být kapalný ani zabarvený, koncentrace se v případě potřeby ověří titračně podle přílohy A); standardní 0,01 g/l — v den použití; standardní 0,001 g/l — nejpozději 2 h před použitím (bod 4.2.9–4.2.11) |
| Methyloranž | — | 0,5 g v 1000 ml vody — indikátor při okyselování (bod 4.2.8) |
| Pro zakalené destiláty a metodu B | — | kyselina sírová 0,5 mol/l, chlorid sodný, hydroxid sodný 2,5 mol/l (10 g ve 100 ml vody), chloroform, bezvodý granulovaný síran sodný (bod 4.2.15–4.2.16) |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Fenol se nesmí dostat do styku s kůží (upozornění u bodu 4.2.9)
- Chloroform je toxický a podezřelý z karcinogenity — nevdechovat páry, zabránit styku s kůží a očima (varování u bodu 4.2.16.4)
- S kyselinou fosforečnou, hydroxidem amonným a hexakyanoželezitanem draselným se zachází podle bezpečnostních listů
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-ISO 6439:1994 — „Water quality — Determination of phenol index — 4-Aminoantipyrine spectrometric methods after distillation“.
Jak tato metoda funguje?
Fenolické sloučeniny se oddělí od nečistot a konzervačních činidel destilací; fenoly těkají postupně, proto se objem destilátu musí rovnat objemu destilovaného vzorku (bod 4.1).
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Metoda A (přímá): nad 0,10 mg/l ve vodné fázi; 510 nm (kap. 1, bod 4.1); Metoda B (extrakce chloroformem): cca 0,002–0,10 mg/l bez ředění; 460 nm (kap. 1; vlnová délka podle vydání z roku 1984); Reakční podmínky: pH 10,0 ± 0,2, 4-aminoantipyrin a hexakyanoželezitan draselný; měření po 15 min (bod 4.1, 4.6.3.3); Destilace: 500 ml vzorku při pH 1–2 (kyselina fosforečná), se síranem měďnatým; destilát 500 ml (bod 4.5.1).
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 7 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Destilační aparatura, pH-metr, Spektrometr, Vzorkovnice, Pro metodu B.
Kde se tato zkouška používá?
Odpadní vody — referenční metodika stanovení fenolového indexu (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12 poř. č. 25); Monitoring povrchových a podzemních vod — těkavé fenoly, fenolový index (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8); Pitné a povrchové vody — metoda B při indexu cca 0,002–0,10 mg/l (kap. 1).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Fenol se nesmí dostat do styku s kůží (upozornění u bodu 4.2.9); Chloroform je toxický a podezřelý z karcinogenity — nevdechovat páry, zabránit styku s kůží a očima (varování u bodu 4.2.16.4); S kyselinou fosforečnou, hydroxidem amonným a hexakyanoželezitanem draselným se zachází podle bezpečnostních listů.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-ISO 6439.