🏗️ Zdicí prvky — rovinnost ploch: měření délky obou úhlopříček pravítkem se stupnicí (0,5 mm) a největší vzdálenosti plochy od pravítka na každé úhlopříčce spárovou měrkou (0,05 mm), vyduté a vypouklé plochy; nejméně 6 prvků (3 u rovinnosti ložných ploch); PN-EN 772-20
Ve zkratce
Stanovení rovinnosti ploch zdicích prvků pravítkem se stupnicí a spárovou měrkou, přikládanými postupně na obě úhlopříčky každé plochy určené jako rovinná. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 772-20:2002 (polská verze; zavádí EN 772-20:2000 [IDT]) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze; zavádí EN 772-20:2000/A1:2005 [IDT]); STAV (stav karet PKN k 10.11.2026): PN-EN 772-20:2002 platná (polská verze) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze). Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Zdicí prvky — plochy určené jako rovinné (EN 772-20:2000/A1:2005, změna předmětu), Ložné plochy prvků určených pro zdění na tenké spáry (A1, 5.1 a 6.2.2), Zkušební metoda pro prvky, na které se vztahují specifikace EN 771 (normativní odkazy).
Na první pohled
- Norma: PN-EN 772-20:2002 (polská verze; zavádí EN 772-20:2000 [IDT]) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze; zavádí EN 772-20:2000/A1:2005 [IDT])
- Kategorie: Stavebnictví
- Kroky postupu: 5
- STAV (stav karet PKN k 10.11.2026): PN-EN 772-20:2002 platná (polská verze) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze)
- Počet zkušebních vzorků — podmínka (4.1 po A1): nejméně 6 prvků; u rovinnosti ložných ploch — 3; větší počet, vyžaduje-li jej specifikace výrobku
- Přístroje — podmínka (kap. 3): pravítko se stupnicí delší než úhlopříčky delších ploch; spárové měrky s přesností na 0,05 mm
Přehled
CO TATO NORMA POPISUJE. Podle kapitoly 1 EN 772-20:2000 norma stanovila metodu stanovení rovinnosti lícových ploch zdicích prvků z betonu s kamenivem, z umělého kamene a z přírodního kamene; změna EN 772-20:2000/A1:2005 vypustila z názvu a předmětu vyjmenované druhy prvků — předmět po změně zní: metoda stanovení rovinnosti ploch zdicích prvků. Pole „Předmět“ karty PKN PN-EN 772-20:2002 (polská verze; v překladu): „Je stanovena metoda stanovení rovinnosti lícových ploch zdicích prvků z betonu s kamenivem, z umělého kamene a z přírodního kamene. Jsou stanoveny přístroje, uveden způsob přípravy zkušebních vzorků, provedení zkoušky a výpočtu výsledků“. Karta PKN změny PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze) — „Předmět“: změna v názvu a v předmětu, normativních odkazech, v bodech 4.1, 5, 6.1, 6.2 a 7.
PODLE TEXTU EN 772-20:2000 A ZMĚNY A1:2005 — PŘÍSTROJE, ZKUŠEBNÍ VZORKY, PRŮBĚH, VÝSLEDKY (předmluvy, kap. 1–7, změny 1–8). Normu připravila komise CEN/TC 125 (Zděné konstrukce; sekretariát BSI); zavedení do národních norem nejpozději v září 2000; změnu A1 — nejpozději v srpnu 2005. Normativní odkazy (po A1): EN 771-1, 771-2 a 771-4 bez data a EN 771-3, 771-5 a 771-6 (specifikace zdicích prvků). Přístroje (kap. 3): pravítko se stupnicí delší než úhlopříčky delších ploch zkoušeného prvku; sada spárových měrek měřících s přesností na 0,05 mm. Odběr (4.1): způsob odběru se uvádí v protokolu; nejmenší počet zkušebních vzorků — šest, s výjimkou stanovení rovinnosti ložných ploch, kde tři (A1); specifikace výrobku může vyžadovat větší počet a potom se použije větší. Příprava (4.2): před měřením se odstraní materiál přilnulý k prvku po výrobě. Průběh (kap. 5 ve znění A1): 5.1 — prvek se ustaví stabilně; pro každou plochu určenou jako rovinná se postupuje podle 5.2 a 5.3 a u prvků určených pro zdění na tenké spáry — podle 5.3 na každé ložné ploše; 5.2 — pro každou rovinnou plochu se pravítkem změří délka obou úhlopříček s přesností na 0,5 mm; 5.3 — pravítko se postupně přiloží na každou úhlopříčku a spárovou měrkou se změří vzdálenost plochy od pravítka; u vyduté plochy — největší vzdálenost s přesností na 0,05 mm; u vypouklé se pravítko položí tak, aby největší vzdálenosti po obou stranách bodu dotyku byly přibližně stejné, a změří se obě s přesností na 0,05 mm. Výpočty (6.1 po A1): pro každou rovinnou plochu se vypočítá průměrná délka úhlopříčky; u vyduté plochy je průměrná odchylka od rovinnosti průměrem z největších vzdáleností na obou úhlopříčkách; u vypouklé — vypočítá se průměr z největších vzdáleností pro každou úhlopříčku a potom průměr z těchto dvou výsledků. Vyjádření (6.2 po A1): 6.2.1 — pro rovinné plochy průměrnou délku úhlopříčky na 1 mm, průměrnou největší odchylku od rovinnosti na 0,1 mm; 6.2.2 — pro ložné plochy největší odchylku od rovinnosti na 0,1 mm a průměrnou největší odchylku na 0,1 mm. Protokol (kap. 7 po A1): mj. druh, původ a označení prvku odkazem na příslušnou část EN 771; počet zkušebních vzorků; délky jednotlivých úhlopříček a průměr (na 1 mm) pro každou rovinnou plochu; největší vzdálenost od pravítka na každé úhlopříčce a průměrná odchylka (na 0,1 mm); pro ložné plochy prvků pro tenké spáry — největší vzdálenosti na každé úhlopříčce a rovinnost ložných ploch je největší jednotlivá hodnota ze vzorku (na 0,1 mm); zda je plocha vydutá, vypouklá nebo jiného tvaru.
STAV (stav karet PKN k 10.11.2026). Karta PN-EN 772-20:2002 (polská verze) bez štítku zrušení: zveřejnění 19-08-2002, 7 stran, KT 233 Zděných konstrukcí, „Zavádí: EN 772-20:2000 [IDT]“, ICS 91.080.30, 91.100.15, 91.100.30. Karta PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze) bez štítku zrušení: zveřejnění 15-11-2005, 5 stran, „Zavádí: EN 772-20:2000/A1:2005 [IDT]“. Ve vyhledávači PKN (heslo „PN-EN 772-20“, 10.11.2026) jsou jen tyto karty a karta změny v německé verzi — polská verze změny A1 není. Katalog iTeh (odečet 10.11.2026): EN 772-20:2000/A1:2005 — CEN/TC 125, zveřejněna 09.02.2005, etapa 6060.
KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (databáze rozsahů akreditace serveru a záložka „Laboratoře“ na labcoda.pl, odečet 10.11.2026). Zápis 772-20 je uveden v 7 záznamech u 5 polských laboratoří: AB 251 (2 — vápenopískové a pálené zdicí prvky: „PN-EN 772-20:2002 | PN-EN 772-20:2002/A1:2005“), AB 054 (2 — zdicí prvky z betonu s kamenivem, prefabrikáty z autoklávovaného pórobetonu: „PN-EN 772-20:2002+A1:2005“), AB 011 (1 — zdicí prvky), AB 687 (1 — pálené zdicí prvky) a AB 023 (1 — zdicí prvky, včetně prvků z autoklávovaného pórobetonu, vápenopískových a pálených: „PN-EN 772-20“). Mimo polské — 10 záznamů u 6 českých laboratoří (1007.1, 1018.3 — 4 záznamy, 1046, 1234 — 2, 1396, 1778: „ČSN EN 772-20“, v 1778 také „STN EN 772-20“). Záložka „Laboratoře“ („PN-EN 772-20“) ukazuje 11 laboratoří (5 PL, 6 CZ) a 17 položek. Aktuální dokumenty rozsahu PCA těchto laboratoří jsme s databází neporovnávali.
CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (databáze rozsahů, celé položky — 7 polských). AB 011 — zdicí prvky: rovinnost lícových ploch. AB 687 — pálené zdicí prvky: rovinnost lícových ploch. AB 251 — vápenopískové a pálené zdicí prvky: rovinnost ploch. AB 054 — zdicí prvky z betonu s kamenivem (vnější vzhled) a prefabrikáty z autoklávovaného pórobetonu (rovinnost ploch). AB 023 — zdicí prvky, včetně prvků z autoklávovaného pórobetonu, vápenopískových a pálených: rovinnost lícových ploch. Pálené prvky, vápenopískové prvky a prvky z pórobetonu text EN 772-20:2000 neuváděl — po změně A1 předmět zahrnuje zdicí prvky bez výčtu druhů.
KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. Zkušební vzorek: méně než 6 prvků (nebo méně než 3 u ložných ploch) nebo méně, než vyžaduje specifikace výrobku; měření bez odstranění materiálu přilnulého po výrobě; prvek ustavený nestabilně. Měření: pravítko kratší než úhlopříčka; u vypouklé plochy je třeba pravítko ustavit tak, aby vzdálenosti po obou stranách bodu dotyku byly přibližně stejné, a změřit obě — jedno měření při nakloněném pravítku dává jinou odchylku; přesnost spárové měrky 0,05 mm, délky úhlopříčky 0,5 mm. Výpočet: u rovinných ploch se uvádí PRŮMĚRNÁ odchylka (ze dvou úhlopříček, u vypouklé — ze čtyř odečtů ve dvou krocích) a u ložných ploch prvků pro tenké spáry — největší jednotlivá hodnota ze vzorku; zaokrouhlení na 0,1 mm a délky úhlopříčky na 1 mm. Vydání: text před A1 nepočítal se stanovením rovinnosti ložných ploch a vyžadoval vždy 6 zkušebních vzorků — porovnání výsledků bez uvedení, zda byla použita A1, mísí dva předpisy.
CO NEUVÁDÍME. Přečtené úseky: zkušební ukázka iTeh SIST EN 772-20:2000 (EN 772-20:2000, celý text — sken čtený z obrazů stran) a zkušební ukázka iTeh SIST EN 772-20:2000/A1:2005 (celý text změny A1). Neuvádíme požadavky na rovinnost zdicích prvků ani kategorie odchylek — uvádějí je části EN 771, které jsme nečetli. Stavy norem EN 771 jsme neověřovali. Označení „PN-EN 772-20:2002+A1:2005“ použité v rozsazích PKN nevydal jako samostatnou normu (ve vyhledávači jsou zvlášť norma a změna).
Princip metody
Na každé ploše zdicího prvku určené jako rovinná se pravítkem se stupnicí změří délka obou úhlopříček (0,5 mm) a potom se při postupném přiložení pravítka na každou úhlopříčku spárovou měrkou změří největší vzdálenost plochy od pravítka (0,05 mm) — u vypouklé po obou stranách bodu dotyku; výsledkem je průměrná délka úhlopříčky (1 mm) a průměrná největší odchylka od rovinnosti (0,1 mm) a u ložných ploch prvků pro tenké spáry — největší odchylka (EN 772-20:2000 s A1:2005, kap. 3–6).
Použití
- Zdicí prvky — plochy určené jako rovinné (EN 772-20:2000/A1:2005, změna předmětu)
- Ložné plochy prvků určených pro zdění na tenké spáry (A1, 5.1 a 6.2.2)
- Zkušební metoda pro prvky, na které se vztahují specifikace EN 771 (normativní odkazy)
- V rozsazích akreditace: 5 polských laboratoří — pálené zdicí prvky, vápenopískové, z betonu s kamenivem a z autoklávovaného pórobetonu
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| STAV (stav karet PKN k 10.11.2026) | PN-EN 772-20:2002 platná (polská verze) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze) |
| Počet zkušebních vzorků — podmínka (4.1 po A1) | nejméně 6 prvků; u rovinnosti ložných ploch — 3; větší počet, vyžaduje-li jej specifikace výrobku |
| Přístroje — podmínka (kap. 3) | pravítko se stupnicí delší než úhlopříčky delších ploch; spárové měrky s přesností na 0,05 mm |
| Délka úhlopříček — měření (5.2 po A1) | obě úhlopříčky každé rovinné plochy, na 0,5 mm |
| Odchylka — měření (5.3 po A1) | vydutá: největší vzdálenost na 0,05 mm; vypouklá: obě největší vzdálenosti po stranách bodu dotyku, přibližně stejné, na 0,05 mm |
| Výsledek — rovinné plochy (6.1, 6.2.1 po A1) | průměrná délka úhlopříčky na 1 mm; průměrná největší odchylka od rovinnosti na 0,1 mm |
| Výsledek — ložné plochy (6.2.2 a kap. 7 i) po A1) | největší odchylka od rovinnosti na 0,1 mm; rovinnost = největší jednotlivá hodnota ze vzorku |
| Rozšíření v rozsazích akreditace (databáze a záložka, odečet 10.11.2026) | 5 polských laboratoří, 7 záznamů; záložka „Laboratoře“ — 11 (5 PL, 6 CZ), 17 položek |
Norma
- Označení normy
- PN-EN 772-20:2002 (polská verze; zavádí EN 772-20:2000 [IDT]) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze; zavádí EN 772-20:2000/A1:2005 [IDT])
- Název (PL)
- Metody badań elementów murowych — Część 20: Oznaczanie płaskości powierzchni licowych elementów murowych
- Název (EN)
- Methods of test for masonry units — Part 20: Determination of flatness of faces of masonry units
Postup krok za krokem
-
Zkušební vzorky
Nejméně 6 prvků (3 u rovinnosti ložných ploch), způsob odběru v protokolu; odstranění materiálu přilnulého po výrobě (4.1–4.2 po A1).
-
Ustavení
Prvek ustavený stabilně; určení ploch rovinných a — u prvků pro tenké spáry — ložných ploch (5.1 po A1).
-
Úhlopříčky
Délka obou úhlopříček každé rovinné plochy pravítkem se stupnicí, na 0,5 mm (5.2 po A1).
-
Odchylka od rovinnosti
Pravítko postupně na každé úhlopříčce, spárovou měrkou vzdálenost od plochy: vydutá — největší; vypouklá — obě po stranách bodu dotyku při vyvážení pravítka; na 0,05 mm (5.3 po A1).
-
Výsledek a protokol
Průměrná délka úhlopříčky (1 mm) a průměrná největší odchylka (0,1 mm); ložné plochy — největší odchylka (0,1 mm); tvar plochy v protokolu (6.1–7 po A1). PN-EN 772-20:2002 s A1:2005 — platná (stav karet PKN k 10.11.2026).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Pravítko se stupnicí (3.1) | Delší než úhlopříčky delších ploch zkoušeného prvku; odečet délky úhlopříčky na 0,5 mm | — |
| Sada spárových měrek (3.2) | Měření s přesností na 0,05 mm | — |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Přenášení a ustavování těžkých zdicích prvků — stabilní podklad, ochrana rukou a nohou
- Norma neuvádí nebezpečí zkoušky — NEUVÁDÍME
- VĚCNÁ POZNÁMKA: požadavky na rovinnost uvádějí části EN 771, ne EN 772-20; výsledky podle textu před A1 a po A1 nejsou přímo srovnatelné
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN 772-20:2002 (polská verze; zavádí EN 772-20:2000 [IDT]) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze; zavádí EN 772-20:2000/A1:2005 [IDT]) — „Methods of test for masonry units — Part 20: Determination of flatness of faces of masonry units“.
Jak tato metoda funguje?
Na každé ploše zdicího prvku určené jako rovinná se pravítkem se stupnicí změří délka obou úhlopříček (0,5 mm) a potom se při postupném přiložení pravítka na každou úhlopříčku spárovou měrkou změří největší vzdálenost plochy od pravítka (0,05 mm) — u vypouklé po obou stranách bodu dotyku; výsledkem je průměrná délka úhlopříčky (1 mm) a průměrná největší odchylka od rovinnosti (0,1 mm) a u ložných ploch prvků pro tenké spáry — největší odchylka (EN 772-20:2000 s A1:2005, kap. 3–6).
Jaký je rozsah měření a přesnost?
STAV (stav karet PKN k 10.11.2026): PN-EN 772-20:2002 platná (polská verze) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze); Počet zkušebních vzorků — podmínka (4.1 po A1): nejméně 6 prvků; u rovinnosti ložných ploch — 3; větší počet, vyžaduje-li jej specifikace výrobku; Přístroje — podmínka (kap. 3): pravítko se stupnicí delší než úhlopříčky delších ploch; spárové měrky s přesností na 0,05 mm; Délka úhlopříček — měření (5.2 po A1): obě úhlopříčky každé rovinné plochy, na 0,5 mm.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Pravítko se stupnicí (3.1), Sada spárových měrek (3.2).
Kde se tato zkouška používá?
Zdicí prvky — plochy určené jako rovinné (EN 772-20:2000/A1:2005, změna předmětu); Ložné plochy prvků určených pro zdění na tenké spáry (A1, 5.1 a 6.2.2); Zkušební metoda pro prvky, na které se vztahují specifikace EN 771 (normativní odkazy); V rozsazích akreditace: 5 polských laboratoří — pálené zdicí prvky, vápenopískové, z betonu s kamenivem a z autoklávovaného pórobetonu.
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Přenášení a ustavování těžkých zdicích prvků — stabilní podklad, ochrana rukou a nohou; Norma neuvádí nebezpečí zkoušky — NEUVÁDÍME; VĚCNÁ POZNÁMKA: požadavky na rovinnost uvádějí části EN 771, ne EN 772-20; výsledky podle textu před A1 a po A1 nejsou přímo srovnatelné.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 772-20.