🏗️ Zdicí prvky — rovinnost ploch: měření délky obou úhlopříček pravítkem se stupnicí (0,5 mm) a největší vzdálenosti plochy od pravítka na každé úhlopříčce spárovou měrkou (0,05 mm), vyduté a vypouklé plochy; nejméně 6 prvků (3 u rovinnosti ložných ploch); PN-EN 772-20

Stavebnictví PN-EN 772-20

Ve zkratce

Stanovení rovinnosti ploch zdicích prvků pravítkem se stupnicí a spárovou měrkou, přikládanými postupně na obě úhlopříčky každé plochy určené jako rovinná. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 772-20:2002 (polská verze; zavádí EN 772-20:2000 [IDT]) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze; zavádí EN 772-20:2000/A1:2005 [IDT]); STAV (stav karet PKN k 10.11.2026): PN-EN 772-20:2002 platná (polská verze) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze). Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Zdicí prvky — plochy určené jako rovinné (EN 772-20:2000/A1:2005, změna předmětu), Ložné plochy prvků určených pro zdění na tenké spáry (A1, 5.1 a 6.2.2), Zkušební metoda pro prvky, na které se vztahují specifikace EN 771 (normativní odkazy).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN 772-20:2002 (polská verze; zavádí EN 772-20:2000 [IDT]) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze; zavádí EN 772-20:2000/A1:2005 [IDT])
  • Kategorie: Stavebnictví
  • Kroky postupu: 5
  • STAV (stav karet PKN k 10.11.2026): PN-EN 772-20:2002 platná (polská verze) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze)
  • Počet zkušebních vzorků — podmínka (4.1 po A1): nejméně 6 prvků; u rovinnosti ložných ploch — 3; větší počet, vyžaduje-li jej specifikace výrobku
  • Přístroje — podmínka (kap. 3): pravítko se stupnicí delší než úhlopříčky delších ploch; spárové měrky s přesností na 0,05 mm

Přehled

CO TATO NORMA POPISUJE. Podle kapitoly 1 EN 772-20:2000 norma stanovila metodu stanovení rovinnosti lícových ploch zdicích prvků z betonu s kamenivem, z umělého kamene a z přírodního kamene; změna EN 772-20:2000/A1:2005 vypustila z názvu a předmětu vyjmenované druhy prvků — předmět po změně zní: metoda stanovení rovinnosti ploch zdicích prvků. Pole „Předmět“ karty PKN PN-EN 772-20:2002 (polská verze; v překladu): „Je stanovena metoda stanovení rovinnosti lícových ploch zdicích prvků z betonu s kamenivem, z umělého kamene a z přírodního kamene. Jsou stanoveny přístroje, uveden způsob přípravy zkušebních vzorků, provedení zkoušky a výpočtu výsledků“. Karta PKN změny PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze) — „Předmět“: změna v názvu a v předmětu, normativních odkazech, v bodech 4.1, 5, 6.1, 6.2 a 7.

PODLE TEXTU EN 772-20:2000 A ZMĚNY A1:2005 — PŘÍSTROJE, ZKUŠEBNÍ VZORKY, PRŮBĚH, VÝSLEDKY (předmluvy, kap. 1–7, změny 1–8). Normu připravila komise CEN/TC 125 (Zděné konstrukce; sekretariát BSI); zavedení do národních norem nejpozději v září 2000; změnu A1 — nejpozději v srpnu 2005. Normativní odkazy (po A1): EN 771-1, 771-2 a 771-4 bez data a EN 771-3, 771-5 a 771-6 (specifikace zdicích prvků). Přístroje (kap. 3): pravítko se stupnicí delší než úhlopříčky delších ploch zkoušeného prvku; sada spárových měrek měřících s přesností na 0,05 mm. Odběr (4.1): způsob odběru se uvádí v protokolu; nejmenší počet zkušebních vzorků — šest, s výjimkou stanovení rovinnosti ložných ploch, kde tři (A1); specifikace výrobku může vyžadovat větší počet a potom se použije větší. Příprava (4.2): před měřením se odstraní materiál přilnulý k prvku po výrobě. Průběh (kap. 5 ve znění A1): 5.1 — prvek se ustaví stabilně; pro každou plochu určenou jako rovinná se postupuje podle 5.2 a 5.3 a u prvků určených pro zdění na tenké spáry — podle 5.3 na každé ložné ploše; 5.2 — pro každou rovinnou plochu se pravítkem změří délka obou úhlopříček s přesností na 0,5 mm; 5.3 — pravítko se postupně přiloží na každou úhlopříčku a spárovou měrkou se změří vzdálenost plochy od pravítka; u vyduté plochy — největší vzdálenost s přesností na 0,05 mm; u vypouklé se pravítko položí tak, aby největší vzdálenosti po obou stranách bodu dotyku byly přibližně stejné, a změří se obě s přesností na 0,05 mm. Výpočty (6.1 po A1): pro každou rovinnou plochu se vypočítá průměrná délka úhlopříčky; u vyduté plochy je průměrná odchylka od rovinnosti průměrem z největších vzdáleností na obou úhlopříčkách; u vypouklé — vypočítá se průměr z největších vzdáleností pro každou úhlopříčku a potom průměr z těchto dvou výsledků. Vyjádření (6.2 po A1): 6.2.1 — pro rovinné plochy průměrnou délku úhlopříčky na 1 mm, průměrnou největší odchylku od rovinnosti na 0,1 mm; 6.2.2 — pro ložné plochy největší odchylku od rovinnosti na 0,1 mm a průměrnou největší odchylku na 0,1 mm. Protokol (kap. 7 po A1): mj. druh, původ a označení prvku odkazem na příslušnou část EN 771; počet zkušebních vzorků; délky jednotlivých úhlopříček a průměr (na 1 mm) pro každou rovinnou plochu; největší vzdálenost od pravítka na každé úhlopříčce a průměrná odchylka (na 0,1 mm); pro ložné plochy prvků pro tenké spáry — největší vzdálenosti na každé úhlopříčce a rovinnost ložných ploch je největší jednotlivá hodnota ze vzorku (na 0,1 mm); zda je plocha vydutá, vypouklá nebo jiného tvaru.

STAV (stav karet PKN k 10.11.2026). Karta PN-EN 772-20:2002 (polská verze) bez štítku zrušení: zveřejnění 19-08-2002, 7 stran, KT 233 Zděných konstrukcí, „Zavádí: EN 772-20:2000 [IDT]“, ICS 91.080.30, 91.100.15, 91.100.30. Karta PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze) bez štítku zrušení: zveřejnění 15-11-2005, 5 stran, „Zavádí: EN 772-20:2000/A1:2005 [IDT]“. Ve vyhledávači PKN (heslo „PN-EN 772-20“, 10.11.2026) jsou jen tyto karty a karta změny v německé verzi — polská verze změny A1 není. Katalog iTeh (odečet 10.11.2026): EN 772-20:2000/A1:2005 — CEN/TC 125, zveřejněna 09.02.2005, etapa 6060.

KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (databáze rozsahů akreditace serveru a záložka „Laboratoře“ na labcoda.pl, odečet 10.11.2026). Zápis 772-20 je uveden v 7 záznamech u 5 polských laboratoří: AB 251 (2 — vápenopískové a pálené zdicí prvky: „PN-EN 772-20:2002 | PN-EN 772-20:2002/A1:2005“), AB 054 (2 — zdicí prvky z betonu s kamenivem, prefabrikáty z autoklávovaného pórobetonu: „PN-EN 772-20:2002+A1:2005“), AB 011 (1 — zdicí prvky), AB 687 (1 — pálené zdicí prvky) a AB 023 (1 — zdicí prvky, včetně prvků z autoklávovaného pórobetonu, vápenopískových a pálených: „PN-EN 772-20“). Mimo polské — 10 záznamů u 6 českých laboratoří (1007.1, 1018.3 — 4 záznamy, 1046, 1234 — 2, 1396, 1778: „ČSN EN 772-20“, v 1778 také „STN EN 772-20“). Záložka „Laboratoře“ („PN-EN 772-20“) ukazuje 11 laboratoří (5 PL, 6 CZ) a 17 položek. Aktuální dokumenty rozsahu PCA těchto laboratoří jsme s databází neporovnávali.

CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (databáze rozsahů, celé položky — 7 polských). AB 011 — zdicí prvky: rovinnost lícových ploch. AB 687 — pálené zdicí prvky: rovinnost lícových ploch. AB 251 — vápenopískové a pálené zdicí prvky: rovinnost ploch. AB 054 — zdicí prvky z betonu s kamenivem (vnější vzhled) a prefabrikáty z autoklávovaného pórobetonu (rovinnost ploch). AB 023 — zdicí prvky, včetně prvků z autoklávovaného pórobetonu, vápenopískových a pálených: rovinnost lícových ploch. Pálené prvky, vápenopískové prvky a prvky z pórobetonu text EN 772-20:2000 neuváděl — po změně A1 předmět zahrnuje zdicí prvky bez výčtu druhů.

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. Zkušební vzorek: méně než 6 prvků (nebo méně než 3 u ložných ploch) nebo méně, než vyžaduje specifikace výrobku; měření bez odstranění materiálu přilnulého po výrobě; prvek ustavený nestabilně. Měření: pravítko kratší než úhlopříčka; u vypouklé plochy je třeba pravítko ustavit tak, aby vzdálenosti po obou stranách bodu dotyku byly přibližně stejné, a změřit obě — jedno měření při nakloněném pravítku dává jinou odchylku; přesnost spárové měrky 0,05 mm, délky úhlopříčky 0,5 mm. Výpočet: u rovinných ploch se uvádí PRŮMĚRNÁ odchylka (ze dvou úhlopříček, u vypouklé — ze čtyř odečtů ve dvou krocích) a u ložných ploch prvků pro tenké spáry — největší jednotlivá hodnota ze vzorku; zaokrouhlení na 0,1 mm a délky úhlopříčky na 1 mm. Vydání: text před A1 nepočítal se stanovením rovinnosti ložných ploch a vyžadoval vždy 6 zkušebních vzorků — porovnání výsledků bez uvedení, zda byla použita A1, mísí dva předpisy.

CO NEUVÁDÍME. Přečtené úseky: zkušební ukázka iTeh SIST EN 772-20:2000 (EN 772-20:2000, celý text — sken čtený z obrazů stran) a zkušební ukázka iTeh SIST EN 772-20:2000/A1:2005 (celý text změny A1). Neuvádíme požadavky na rovinnost zdicích prvků ani kategorie odchylek — uvádějí je části EN 771, které jsme nečetli. Stavy norem EN 771 jsme neověřovali. Označení „PN-EN 772-20:2002+A1:2005“ použité v rozsazích PKN nevydal jako samostatnou normu (ve vyhledávači jsou zvlášť norma a změna).

Princip metody

Na každé ploše zdicího prvku určené jako rovinná se pravítkem se stupnicí změří délka obou úhlopříček (0,5 mm) a potom se při postupném přiložení pravítka na každou úhlopříčku spárovou měrkou změří největší vzdálenost plochy od pravítka (0,05 mm) — u vypouklé po obou stranách bodu dotyku; výsledkem je průměrná délka úhlopříčky (1 mm) a průměrná největší odchylka od rovinnosti (0,1 mm) a u ložných ploch prvků pro tenké spáry — největší odchylka (EN 772-20:2000 s A1:2005, kap. 3–6).

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav karet PKN k 10.11.2026)PN-EN 772-20:2002 platná (polská verze) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze)
Počet zkušebních vzorků — podmínka (4.1 po A1)nejméně 6 prvků; u rovinnosti ložných ploch — 3; větší počet, vyžaduje-li jej specifikace výrobku
Přístroje — podmínka (kap. 3)pravítko se stupnicí delší než úhlopříčky delších ploch; spárové měrky s přesností na 0,05 mm
Délka úhlopříček — měření (5.2 po A1)obě úhlopříčky každé rovinné plochy, na 0,5 mm
Odchylka — měření (5.3 po A1)vydutá: největší vzdálenost na 0,05 mm; vypouklá: obě největší vzdálenosti po stranách bodu dotyku, přibližně stejné, na 0,05 mm
Výsledek — rovinné plochy (6.1, 6.2.1 po A1)průměrná délka úhlopříčky na 1 mm; průměrná největší odchylka od rovinnosti na 0,1 mm
Výsledek — ložné plochy (6.2.2 a kap. 7 i) po A1)největší odchylka od rovinnosti na 0,1 mm; rovinnost = největší jednotlivá hodnota ze vzorku
Rozšíření v rozsazích akreditace (databáze a záložka, odečet 10.11.2026)5 polských laboratoří, 7 záznamů; záložka „Laboratoře“ — 11 (5 PL, 6 CZ), 17 položek

Norma

Označení normy
PN-EN 772-20:2002 (polská verze; zavádí EN 772-20:2000 [IDT]) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze; zavádí EN 772-20:2000/A1:2005 [IDT])
Název (PL)
Metody badań elementów murowych — Część 20: Oznaczanie płaskości powierzchni licowych elementów murowych
Název (EN)
Methods of test for masonry units — Part 20: Determination of flatness of faces of masonry units

Postup krok za krokem

  1. Zkušební vzorky

    Nejméně 6 prvků (3 u rovinnosti ložných ploch), způsob odběru v protokolu; odstranění materiálu přilnulého po výrobě (4.1–4.2 po A1).

  2. Ustavení

    Prvek ustavený stabilně; určení ploch rovinných a — u prvků pro tenké spáry — ložných ploch (5.1 po A1).

  3. Úhlopříčky

    Délka obou úhlopříček každé rovinné plochy pravítkem se stupnicí, na 0,5 mm (5.2 po A1).

  4. Odchylka od rovinnosti

    Pravítko postupně na každé úhlopříčce, spárovou měrkou vzdálenost od plochy: vydutá — největší; vypouklá — obě po stranách bodu dotyku při vyvážení pravítka; na 0,05 mm (5.3 po A1).

  5. Výsledek a protokol

    Průměrná délka úhlopříčky (1 mm) a průměrná největší odchylka (0,1 mm); ložné plochy — největší odchylka (0,1 mm); tvar plochy v protokolu (6.1–7 po A1). PN-EN 772-20:2002 s A1:2005 — platná (stav karet PKN k 10.11.2026).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Pravítko se stupnicí (3.1)Delší než úhlopříčky delších ploch zkoušeného prvku; odečet délky úhlopříčky na 0,5 mm—
Sada spárových měrek (3.2)Měření s přesností na 0,05 mm—

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN 772-20:2002 (polská verze; zavádí EN 772-20:2000 [IDT]) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze; zavádí EN 772-20:2000/A1:2005 [IDT]) — „Methods of test for masonry units — Part 20: Determination of flatness of faces of masonry units“.

Jak tato metoda funguje?

Na každé ploše zdicího prvku určené jako rovinná se pravítkem se stupnicí změří délka obou úhlopříček (0,5 mm) a potom se při postupném přiložení pravítka na každou úhlopříčku spárovou měrkou změří největší vzdálenost plochy od pravítka (0,05 mm) — u vypouklé po obou stranách bodu dotyku; výsledkem je průměrná délka úhlopříčky (1 mm) a průměrná největší odchylka od rovinnosti (0,1 mm) a u ložných ploch prvků pro tenké spáry — největší odchylka (EN 772-20:2000 s A1:2005, kap. 3–6).

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav karet PKN k 10.11.2026): PN-EN 772-20:2002 platná (polská verze) se změnou PN-EN 772-20:2002/A1:2005 (anglická verze); Počet zkušebních vzorků — podmínka (4.1 po A1): nejméně 6 prvků; u rovinnosti ložných ploch — 3; větší počet, vyžaduje-li jej specifikace výrobku; Přístroje — podmínka (kap. 3): pravítko se stupnicí delší než úhlopříčky delších ploch; spárové měrky s přesností na 0,05 mm; Délka úhlopříček — měření (5.2 po A1): obě úhlopříčky každé rovinné plochy, na 0,5 mm.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Pravítko se stupnicí (3.1), Sada spárových měrek (3.2).

Kde se tato zkouška používá?

Zdicí prvky — plochy určené jako rovinné (EN 772-20:2000/A1:2005, změna předmětu); Ložné plochy prvků určených pro zdění na tenké spáry (A1, 5.1 a 6.2.2); Zkušební metoda pro prvky, na které se vztahují specifikace EN 771 (normativní odkazy); V rozsazích akreditace: 5 polských laboratoří — pálené zdicí prvky, vápenopískové, z betonu s kamenivem a z autoklávovaného pórobetonu.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Přenášení a ustavování těžkých zdicích prvků — stabilní podklad, ochrana rukou a nohou; Norma neuvádí nebezpečí zkoušky — NEUVÁDÍME; VĚCNÁ POZNÁMKA: požadavky na rovinnost uvádějí části EN 771, ne EN 772-20; výsledky podle textu před A1 a po A1 nejsou přímo srovnatelné.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 772-20.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí