🔩 Expozice zkušebních vzorků nátěrů z barev a laků filtrovanému záření xenonových obloukových výbojek za řízených podmínek teploty, vlhkosti a vlhčení, napodobující stárnutí vlivem denního světla (metoda A, filtry denního světla) nebo denního světla za okenním sklem (metoda B) — rozdělení spektra v pásmech 290–400 nm podle tabulek 1 a 2, měření intenzity a dávky ozáření v rovině vzorků, rovnoměrnost nejméně 80 % maximální hodnoty, PN-EN ISO 16474-2

Materiály a NDT PN-EN ISO 16474-2

Ve zkratce

Část 2 řady ISO 16474 popisuje expozici nátěrů z barev a laků xenonovým obloukovým výbojkám s filtry — aby se v laboratoři napodobilo stárnutí, kterým nátěr prochází na denním světle (metoda A) nebo na denním světle za okenním sklem (metoda B). Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 16474-2:2014-02 (+A1:2023-02); STAV (stav k 03.10.2026): PN-EN ISO 16474-2:2014-02 a změna A1:2023-02 (polská a anglická verze) bez poznámky o zrušení (vyhledávač PKN, 03.10.2026); ISO 16474-2:2013 — etapa 90.93 od 24.06.2026, změněna Amd 1:2022 (iTeh). Postup zahrnuje 4 kroky; oblasti použití: Nátěry z barev, laků a podobných materiálů — simulace stárnutí na denním světle a za okenním sklem (úvod, 1), Porovnávání odolnosti nátěrů proti světlu a povětrnostním podmínkám s kontrolním materiálem (4.6), Nátěry, plasty, kovové, pryžové, textilní a spotřební výrobky — položky v rozsazích akreditace 5 laboratoří v PCA.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 16474-2:2014-02 (+A1:2023-02)
  • Kategorie: Materiály a NDT
  • Kroky postupu: 4
  • STAV (stav k 03.10.2026): PN-EN ISO 16474-2:2014-02 a změna A1:2023-02 (polská a anglická verze) bez poznámky o zrušení (vyhledávač PKN, 03.10.2026); ISO 16474-2:2013 — etapa 90.93 od 24.06.2026, změněna Amd 1:2022 (iTeh)
  • Metoda A — filtr denního světla (tabulka 1): < 290 nm ≤ 0,15 %; 290–320 nm 2,6–7,9 %; 320–360 nm 28,2–39,8 %; 360–400 nm 54,2–67,5 % intenzity 290–400 nm
  • Metoda B — filtr okenního skla (tabulka 2): < 300 nm ≤ 0,29 %; 300–320 nm 0,1–2,8 %; 320–360 nm 23,8–35,5 %; 360–400 nm 62,4–76,2 %

Přehled

CO TATO NORMA POPISUJE. Text normy čteme ve dvou ukázkách iTeh: SIST EN ISO 16474-2:2014 (anglický text) — titulní strana EN ISO 16474-2:2013, evropská předmluva, obsah, předmluva a úvod ISO — a ISO 16474-2:2013 (francouzská verze) — od titulní strany po začátek článku 5.2 (zkušební komora) na straně 5. Mimo ukázky zůstávají další část zkušební komory, radiometr (5.3), teploměr s černým standardem nebo panelem (5.4), zařízení pro vlhčení a regulaci vlhkosti (5.5), držáky (5.6), vzorky (6), podmínky expozice (7: záření, teplota, vlhkost, cyklus postřiku, cykly s obdobími tmy, soubory podmínek), postup (8), protokol (9) a přílohy A (rozdělení spektra filtrovaného xenonového záření) a B (doplňující expoziční cykly, normativní). Změnu A1 (ISO 16474-2:2013/Amd 1:2022, „Classification of daylight filters“ — klasifikace filtrů denního světla) jsme nečetli.

PODLE TEXTU ISO 16474-2:2013 A PŘEDMLUVY EN ISO 16474-2:2013. Normu připravila ISO/TC 35 „Nátěrové hmoty“, subkomise SC 9 „Obecné zkušební metody pro nátěrové hmoty“, ve spolupráci s CEN/TC 139 „Nátěrové hmoty“ (sekretariát DIN); CEN schválila EN ISO 16474-2:2013 26.10.2013 bez změn oproti ISO; nahradila EN ISO 11341:2004. První vydání ISO 16474-2 spolu s ISO 16474-1 nahradilo ISO 11341:2004 jako její technickou revizi; řada ISO 16474 má části: 1 — obecné pokyny, 2 — xenonové obloukové výbojky, 3 — fluorescenční UV výbojky, 4 — uhlíkové obloukové výbojky. Úvod: nátěry z barev, laků a podobných materiálů se exponují laboratorním zdrojům světla, aby se v laboratoři napodobily procesy stárnutí probíhající při přirozeném atmosférickém stárnutí nebo při zkouškách expozice pod sklem. Předmět (1): metody expozice vzorků xenonovým obloukovým výbojkám za přítomnosti vlhkosti, napodobující účinky stárnutí materiálů exponovaných při skutečném užívání dennímu světlu nebo dennímu světlu filtrovanému okenním sklem; vzorky se exponují filtrovaným xenonovým zdrojům za řízených podmínek (teplota, vlhkost a/nebo vlhčení) a různé typy výbojek a kombinace filtrů umožňují splnit požadavky zkoušek různých materiálů; přípravu vzorků a hodnocení výsledků popisují normy pro konkrétní materiály, obecné pokyny — ISO 16474-1; podle poznámky expozici plastů xenonovým výbojkám popisuje ISO 4892-2. Citované dokumenty (2): ISO 4618 (terminologie nátěrových hmot), ISO 9370 (přístrojové stanovení dávky ozáření), ISO 16474-1. Termíny (3): dávka ozáření H — množství energie záření, kterému byl vystaven zkušební panel, H = ∫E·dt (J/m², intenzita E ve W/m², čas t v s), a při stálé E prostě E·t. Princip (4): xenonový oblouk s vhodnými, správně udržovanými filtry simuluje spektrální rozdělení denního světla v ultrafialové a viditelné oblasti; vzorky se exponují různým úrovním intenzity ozáření (dávky ozáření), tepla, relativní vlhkosti a vody za řízených podmínek; podmínky se mění volbou filtrů, úrovně intenzity, teploty během expozice světlu, relativní vlhkosti vzduchu v komoře v obdobích světla a tmy (je-li požadována regulace vlhkosti), druhu vlhčení, teploty vody a cyklu vlhčení a délky cyklu světlo/tma; vlhčení se obvykle dosahuje postřikem demineralizovanou nebo deionizovanou vodou, ponořením do vody nebo kondenzací páry na povrchu vzorků; postup musí zahrnovat měření intenzity a dávky ozáření v rovině vzorků; doporučuje se exponovat spolu se vzorky podobný materiál se známým chováním (kontrolní) jako srovnávací standard; výsledky z různých zařízení by se neměly porovnávat, nebyl-li mezi nimi stanoven příslušný statistický vztah pro zkoušený materiál. Zdroj světla (5.1): jedna nebo více xenonových obloukových výbojek v křemenné trubici, vyzařujících od pod 270 nm přes viditelnou oblast po infračervenou; k simulaci denního světla je nutné použít filtry odstraňující krátkovlnné UV (metoda A, tabulka 1), k simulaci denního světla za sklem — filtry omezující záření pod 310 nm (metoda B, tabulka 2); lze použít i filtry odstraňující infračervené záření, aby se zabránilo nereálnému ohřevu vzorků a tepelné degradaci, která venku nenastává; referenční denní světlo pochází z tabulky 4 publikace CIE č. 85:1989. Metoda A (tabulka 1, podíl na intenzitě 290–400 nm, minimum / CIE 85 / maximum): λ < 290 nm — max. 0,15 %; 290–320 nm — 2,6 / 5,4 / 7,9 %; 320–360 nm — 28,2 / 38,2 / 39,8 %; 360–400 nm — 54,2 / 56,4 / 67,5 %; shoda filtru se ověřuje ze spektra 250–400 nm měřeného obvykle po 2 nm; meze vycházejí z více než 100 měření výbojek chlazených vodou a vzduchem a zahrnují nejméně ±3 sigma; u každé výbojky s filtry musí být podíl v každém pásmu v mezích; rozdíly spektra v mezích tolerance mohou dávat různé výsledky expozice; pro spektrum CIE 85 činí podíl UV (290–400 nm) 11 % a viditelného (400–800 nm) 89 %. Metoda B (tabulka 2): λ < 300 nm — max. 0,29 %; 300–320 nm — 0,1 / ≤ 1 / 2,8 %; 320–360 nm — 23,8 / 33,1 / 35,5 %; 360–400 nm — 62,4 / 66,0 / 76,2 %; meze z více než 30 měření; referenční hodnoty jsou CIE 85 vynásobené propustností okenního skla 3 mm (UV přibližně 9 %, viditelné 91 % v oblasti 300–800 nm). Rovnoměrnost (5.1.4): intenzita v každém místě expoziční plochy musí činit nejméně 80 % maximální hodnoty, a není-li tomu tak, vzorky se pravidelně přemisťují podle ISO 16474-1; u materiálů silně odrážejících nebo citlivých na záření a teplotu se doporučuje přemisťování i při splnění požadavku. Komora (5.2): z inertního materiálu, s regulací intenzity ozáření a teploty a u expozic s regulací vlhkosti — se zařízeními podle ISO 16474-1.

STAV (stav k 03.10.2026). Ve vyhledávači PKN (heslo „PN-EN ISO 16474-2“, 03.10.2026) jsou PN-EN ISO 16474-2:2014-02 v polské a anglické verzi („Zavádí: EN ISO 16474-2:2013 [IDT], ISO 16474-2:2013 [IDT]“) a změna PN-EN ISO 16474-2:2014-02/A1:2023-02 v polské a anglické verzi („Zavádí: EN ISO 16474-2:2013/A1:2022 [IDT], ISO 16474-2:2013/Amd 1:2022 [IDT]“), všechny bez poznámky o zrušení. V katalogu iTeh (odečet 03.10.2026) má ISO 16474-2:2013 stav „Published“, etapa 90.93 (norma potvrzena) od 24.06.2026, změněna ISO 16474-2:2013/Amd 1:2022.

KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečet 03.10.2026). Číslo 16474-2 je v 5 záznamech u 5 laboratoří: AB 128, AB 163, AB 369, AB 910, AB 1552. V aktuálních dokumentech PCA (odečet 03.10.2026, vydání od 17.12.2025 do 01.09.2026) je číslo v 5 položkách — po jedné u každé laboratoře (8 řádků textu, protože u AB 163 uvádí položka normu, změnu A1:2023-02 a opravu Ap2:2016-11 a u AB 1552 normu a změnu A1:2023-02); v každém z pěti dokumentů se počet značek stran rovná počtu stran PDF, bez opakování; prohledání všech 1291 dokumentů PCA stažených z BIP 03.10.2026 nedalo laboratoře mimo kopii databáze (17 laboratoří ze seznamu nemá na BIP odkaz na dokument rozsahu). Podoba „PN-EN ISO 16474-2:2014-02“ (AB 163, AB 1552) a „PN-EN ISO 16474-2“ bez roku (AB 128, AB 369, AB 910); vždy v jedné buňce s PN-EN ISO 16474-1. Žádná z těchto položek není pozastavena. Záložka „Laboratoře“ (heslo „PN-EN ISO 16474-2“) ukazuje všech 5 laboratoří — ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 03.10.2026.

CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA). Předmět: kovové výrobky, plasty a výrobky z nich, textilie, pěny, pryž a pryžové výrobky, části a sestavy strojů a zařízení (AB 128; poslední skupina ve flexibilním rozsahu akreditace), nátěry a plasty (AB 163), nátěrové systémy, protikorozní povlaky a nátěry (AB 369, flexibilní rozsah), materiály k výrobě spotřebních výrobků, včetně výrobků pro děti, plasty, textilie, barvy, laky (AB 910, flexibilní rozsah), konstrukční výrobky a materiály, stavební kování, prvky strojů a elektrických zařízení, včetně důlních (AB 1552). Znak: odolnost proti slunečnímu záření a povětrnostním podmínkám s použitím laboratorních zdrojů světla — fluorescenční UV výbojka, xenonová oblouková, halogenidová (AB 128), odolnost proti povětrnostním vlivům a umělému záření (AB 163), odolnost proti působení zdroje světla (AB 369), odolnost proti světelnému záření a povětrnostním vlivům, hodnocení změny barvy (AB 910), odolnost proti působení denního světla za řízených podmínek prostředí (AB 1552).

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U filtrů: metoda A (denní světlo) a B (za sklem) mají různá spektra a nejsou zaměnitelné (5.1, tabulky 1 a 2); shoda filtru s tabulkou se ověřuje měřením spektra 250–400 nm. U porovnání: výsledky z různých zařízení se porovnávají jen po stanovení statistického vztahu pro daný materiál (4.7) a i spektra v mezích tolerance mohou dávat různé výsledky (tabulka 1, poznámka c). U rovnoměrnosti: pod 80 % maximální hodnoty — přemisťování vzorků (5.1.4). U ohřevu: bez infračervených filtrů je možná tepelná degradace, která venku nenastává (5.1.1). U kontroly: kontrolní materiál exponovaný spolu se vzorky (4.6). U vydání: v katalogu PKN je i změna A1:2023-02 (klasifikace filtrů denního světla), kterou citují AB 163 a AB 1552.

CO NEUVÁDÍME. Intenzity ozáření, teploty teploměru s černým standardem, vlhkosti, cykly postřiku a období tmy, soubory podmínek expozice, postup ani protokol jsme nečetli (od 5.2, kapitoly 6–9, přílohy A a B), stejně jako změnu A1:2022.

Princip metody

Vzorky nátěrů se exponují v komoře záření xenonových obloukových výbojek s filtry — denního světla (metoda A) nebo okenního skla (metoda B) — při řízené intenzitě ozáření, teplotě, relativní vlhkosti a vlhčení (postřik, ponoření nebo kondenzace), s měřením intenzity a dávky ozáření v rovině vzorků. Změny vlastností po expozici se hodnotí podle norem výrobků porovnáním s kontrolním materiálem exponovaným současně.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav k 03.10.2026)PN-EN ISO 16474-2:2014-02 a změna A1:2023-02 (polská a anglická verze) bez poznámky o zrušení (vyhledávač PKN, 03.10.2026); ISO 16474-2:2013 — etapa 90.93 od 24.06.2026, změněna Amd 1:2022 (iTeh)
Metoda A — filtr denního světla (tabulka 1)< 290 nm ≤ 0,15 %; 290–320 nm 2,6–7,9 %; 320–360 nm 28,2–39,8 %; 360–400 nm 54,2–67,5 % intenzity 290–400 nm
Metoda B — filtr okenního skla (tabulka 2)< 300 nm ≤ 0,29 %; 300–320 nm 0,1–2,8 %; 320–360 nm 23,8–35,5 %; 360–400 nm 62,4–76,2 %
Ověření filtrů (tabulky 1 a 2)spektrum 250–400 nm měřené obvykle po 2 nm; meze ≥ ±3 sigma z > 100 (A) a > 30 (B) měření
Rovnoměrnost (5.1.4)v každém místě ≥ 80 % maximální intenzity; jinak přemisťování vzorků podle ISO 16474-1
Vlhčení (4.4)postřik demineralizovanou/deionizovanou vodou, ponoření nebo kondenzace
Dávka ozáření (3.1)H = ∫E·dt (J/m²); při stálé E: H = E·t
Rozšíření v rozsazích akreditace (odečet 03.10.2026)5 laboratoří, 5 záznamů v kopii databáze a 5 položek v PCA; záložka „Laboratoře“ („PN-EN ISO 16474-2“) — všech 5 na produkčním serveru

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 16474-2:2014-02 (+A1:2023-02)
Název (PL)
Farby i lakiery — Metody ekspozycji na laboratoryjne źródła światła — Część 2: Lampy ksenonowe łukowe
Název (EN)
Paints and varnishes — Methods of exposure to laboratory light sources — Part 2: Xenon-arc lamps

Postup krok za krokem

  1. Volba metody

    Metoda A (denní světlo) nebo B (za okenním sklem); filtry ve shodě s tabulkou 1 nebo 2 (5.1). PN-EN ISO 16474-2:2014-02 a A1:2023-02 bez poznámky o zrušení (03.10.2026).

  2. Nastavení podmínek

    Intenzita, teplota, vlhkost, druh vlhčení, cyklus světlo/tma (4.3); hodnoty podle kapitoly 7 a přílohy B (nečteny).

  3. Expozice

    Vzorky s kontrolním materiálem; měření intenzity a dávky ozáření v rovině vzorků; přemisťování při rovnoměrnosti < 80 % (4.5, 4.6, 5.1.4).

  4. Hodnocení

    Změny vlastností podle norem výrobků; postup a protokol podle kapitol 8–9 (nečteny).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Xenonová oblouková výbojka s filtryKřemenná trubice, emise od < 270 nm po infračervenou; filtry denního světla (A) nebo okenního skla (B), volitelně infračervené filtry (5.1)—
Zkušební komoraZ inertního materiálu, regulace intenzity, teploty, vlhkosti a vlhčení (5.2)—
Radiometr a teploměr s černým standardem nebo panelemMěření intenzity a dávky ozáření v rovině vzorků, teploty (4.5, 5.3, 5.4)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Demineralizovaná nebo deionizovaná voda—K postřiku nebo ponoření vzorků (4.4)
Kontrolní materiál—Podobný materiál se známým chováním, exponovaný spolu se vzorky (4.6)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 16474-2:2014-02 (+A1:2023-02) — „Paints and varnishes — Methods of exposure to laboratory light sources — Part 2: Xenon-arc lamps“.

Jak tato metoda funguje?

Vzorky nátěrů se exponují v komoře záření xenonových obloukových výbojek s filtry — denního světla (metoda A) nebo okenního skla (metoda B) — při řízené intenzitě ozáření, teplotě, relativní vlhkosti a vlhčení (postřik, ponoření nebo kondenzace), s měřením intenzity a dávky ozáření v rovině vzorků. Změny vlastností po expozici se hodnotí podle norem výrobků porovnáním s kontrolním materiálem exponovaným současně.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav k 03.10.2026): PN-EN ISO 16474-2:2014-02 a změna A1:2023-02 (polská a anglická verze) bez poznámky o zrušení (vyhledávač PKN, 03.10.2026); ISO 16474-2:2013 — etapa 90.93 od 24.06.2026, změněna Amd 1:2022 (iTeh); Metoda A — filtr denního světla (tabulka 1): < 290 nm ≤ 0,15 %; 290–320 nm 2,6–7,9 %; 320–360 nm 28,2–39,8 %; 360–400 nm 54,2–67,5 % intenzity 290–400 nm; Metoda B — filtr okenního skla (tabulka 2): < 300 nm ≤ 0,29 %; 300–320 nm 0,1–2,8 %; 320–360 nm 23,8–35,5 %; 360–400 nm 62,4–76,2 %; Ověření filtrů (tabulky 1 a 2): spektrum 250–400 nm měřené obvykle po 2 nm; meze ≥ ±3 sigma z > 100 (A) a > 30 (B) měření.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 4 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Xenonová oblouková výbojka s filtry, Zkušební komora, Radiometr a teploměr s černým standardem nebo panelem.

Kde se tato zkouška používá?

Nátěry z barev, laků a podobných materiálů — simulace stárnutí na denním světle a za okenním sklem (úvod, 1); Porovnávání odolnosti nátěrů proti světlu a povětrnostním podmínkám s kontrolním materiálem (4.6); Nátěry, plasty, kovové, pryžové, textilní a spotřební výrobky — položky v rozsazích akreditace 5 laboratoří v PCA.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

UV záření xenonových výbojek — nedívat se do zdroje, kryty zařízení; Vysoké napětí napájení výbojek a horké části komory.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 16474-2.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí