🧪 Aniontové detergenty ve vodě (MBAS)
Ve zkratce
Spektrometrické stanovení aniontových tenzidů jako indexu methylenové modři (MBAS) v pitné a povrchové vodě a v odpadních vodách — soli methylenové modři s tenzidy se extrahují chloroformem ze zásaditého roztoku, extrakt se promyje kyselým roztokem modři a měří při 650 nm. Zkouška se provádí podle normy ISO 7875-1:1996; Rozsah: 0,1–5,0 mg/l; mez detekce cca 0,05 mg/l (kap. 1). Postup zahrnuje 8 kroků; oblasti použití: Pitná voda, povrchové vody a odpadní vody (kap. 1), Primární biologická rozložitelnost tenzidů ve zkušebních systémech s přírodními nebo syntetickými odpadními vodami — laboratorní měřítko a technické čistírny (kap. 1), Odtoky z komunálních čistíren — index zahrnuje i přírodní aniontové látky (kap. 1).
Na první pohled
- Norma: ISO 7875-1:1996
- Kategorie: Fyzikální chemie
- Kroky postupu: 8
- Rozsah: 0,1–5,0 mg/l; mez detekce cca 0,05 mg/l (kap. 1)
- Měření: 650 nm, chloroformová fáze proti chloroformu (kap. 3); kyvety 10–50 mm (podle vydání z roku 1984)
- Výsledek: jako dodecylbenzensulfonan sodný (kap. 3)
Přehled
STAV (k 29.10.2026). ISO 7875-1:1996 (druhé vydání, 15.12.1996; po technické revizi nahradilo první vydání z roku 1984) spolu s technickou opravou ISO 7875-1:1996/Cor 1:2003 je v katalogu ISO vedena jako zveřejněná, bez novějšího vydání. Norma nebyla zavedena do soustavy PN pod tímto číslem: vyhledávač PKN na dotaz „ISO 7875“ vrací pouze PN-ISO 7875-2:2002 (neiontové tenzidy). Dotaz „7875-1“ dává „Žádné výsledky vyhledávání“. Metodu MBAS obsahuje v soustavě PN norma PN-EN 903:2002 „Jakost vody — Stanovení aniontových tenzidů měřením indexu methylenové modři MBAS“ (polská verze, zveřejněná 03.12.2002, zavádí EN 903:1993 [IDT] a ISO 7875-1:1984 [MOD], nahradila PN-C-04550-02:1985; rozsah na kartě 0,1–5,0 mg/l, mez detekce cca 0,05 mg/l). PN-EN 903 tedy vychází z prvního vydání ISO 7875-1 v modifikované podobě — podrobnosti obou dokumentů nejsou zaměnitelné; metoda podle PN-EN 903 má ve Znalostní bázi samostatný popis.
ROZSAH (kap. 1). Spektrometrická metoda stanovení aniontových tenzidů měřením indexu methylenové modři (MBAS) ve vodném prostředí: v pitné a povrchové vodě a v odpadních vodách, např. ke stanovení primární biologické rozložitelnosti zkoušených tenzidů v systémech s přírodními nebo syntetickými odpadními vodami, v laboratorním měřítku i v technických čistírnách odpadních vod. V odtocích z komunálních čistíren zahrnuje index MBAS nejen syntetické, ale ve značné míře i přírodní aniontové povrchově aktivní látky. Rozsah 0,1–5,0 mg/l, mez detekce cca 0,05 mg/l pro roztoky standardních tenzidů v destilované vodě. Za podmínek metody se stanovují hlavně sulfonany a sírany; jsou možné kladné i záporné rušivé vlivy.
INDEX MBAS (úvod). Přírodní a syntetické aniontové povrchově aktivní látky se stanovují jako látky aktivní vůči methylenové modři — souhrnný parametr nazývaný index MBAS.
RUŠIVÉ VLIVY (podle vydání z roku 1984, kap. 10). Výsledek snižují kationtové látky, např. kvartérní amoniové sloučeniny a bílkoviny, které vážou aniontové tenzidy — stejná množství aniontových a kationtových tenzidů mohou tvořit stálé komplexy nereagující s modří. Zvyšují jej jiné látky než tenzidy, které s modří tvoří sloučeniny rozpustné v chloroformu; tento rušivý vliv se omezí vytěsněním tenzidů do ethylacetátu (sublace). Aktivní vůči modři mohou být mj. organické sírany, sulfonany, karboxyláty, fenoly a anorganické anionty, např. kyanatany, thiokyanatany a sulfidy; močovina a amoniak a konzervační činidla — formaldehyd a chlorid rtuťnatý — nerušily. Ne všechny přírodní rušivé látky lze odstranit, odtud název „látky aktivní vůči methylenové modři“.
PŘEDPISY. Odpadní vody: referenční metodikou stanovení aniontových tenzidů je PN-EN 903 — molekulová absorpční spektrofotometrie (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12 poř. č. 58); ISO 7875-1 se tam neuvádí. V nařízení o vodě určené k lidské spotřebě (Dz.U. 2026 pol. 748) aniontové tenzidy nejsou.
CO ZDE NEUVÁDÍME A ODKUD JSOU PODROBNOSTI PRŮBĚHU. Dostupný text vydání z roku 1996 zahrnuje kap. 1–4 (do začátku bodu 4.11 — standard). Přístroje, odběr vzorků, sublaci, stanovení, kalibraci a výpočet uvádíme podle úplného textu vydání z roku 1984, potvrzeného popisem průběhu podle PN-EN 903. Ve společné části se obě vydání liší mj. oblastí použití a požadavkem na slepý pokus neutrálního roztoku modři (1984: absorbance nejvýše 0,02, 1996: nejvýše 0,2 na 10 mm při 650 nm) — čísla označená „podle vydání z roku 1984“ je třeba ověřit v platném textu normy. Údaje o preciznosti neuvádíme (v dostupném textu vydání z roku 1996 nejsou).
Princip metody
V zásaditém prostředí tvoří methylenová modř s aniontovými tenzidy soli, které se extrahují chloroformem; chloroformový roztok se upraví v kyselém prostředí. Rušivé vlivy odstraní extrakce komplexu tenzid–methylenová modř ze zásaditého roztoku a protřepání s kyselým roztokem modři. Absorbance oddělené organické fáze se měří v maximu absorpce při 650 nm a výsledek se odečte z kalibrační křivky (kap. 3).
Vzhledem k čistotě a stálosti je preferovaným standardem methylester kyseliny dodecylbenzensulfonové (tetrapropylenový typ, relativní molekulová hmotnost 340); kalibrační standard se z něj připraví po zmýdelnění na sodnou sůl a index MBAS se počítá jako dodecylbenzensulfonan sodný. Přípustné jsou i jiné standardy; přepočítací faktory uvádí oprava Cor 1:2003: dodecylbenzensulfonan sodný 1,0000, sodná sůl kyseliny dodekan-1-sulfonové 1,2794, dodekan-1-sírové 1,2084, dioktylsulfojantarové 0,7839, methylester kyseliny dodecylbenzensulfonové 1,0235.
Použití
- Pitná voda, povrchové vody a odpadní vody (kap. 1)
- Primární biologická rozložitelnost tenzidů ve zkušebních systémech s přírodními nebo syntetickými odpadními vodami — laboratorní měřítko a technické čistírny (kap. 1)
- Odtoky z komunálních čistíren — index zahrnuje i přírodní aniontové látky (kap. 1)
- Vody neznámého složení nebo s rušivými vlivy — s vytěsněním tenzidů do ethylacetátu (podle vydání z roku 1984, bod 8.1)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Rozsah | 0,1–5,0 mg/l; mez detekce cca 0,05 mg/l (kap. 1) |
| Měření | 650 nm, chloroformová fáze proti chloroformu (kap. 3); kyvety 10–50 mm (podle vydání z roku 1984) |
| Výsledek | jako dodecylbenzensulfonan sodný (kap. 3) |
| Podíl | 20–200 µg MBAS, do 100 ml (podle vydání z roku 1984, bod 8.4) |
| Pufr pH 10 | 24 g NaHCO₃ a 27 g Na₂CO₃ na litr; u velmi tvrdé vody — alkalický roztok boritanu (bod 4.10) |
| Kalibrace | 0; 1,0; 2,0; 4,0; 6,0; 8,0 ml pracovního roztoku, doporučena 1–2krát měsíčně a při nových šaržích činidel (podle vydání z roku 1984, bod 8.3) |
Norma
- Označení normy
- ISO 7875-1:1996
- Název (PL)
- Jakość wody — Oznaczanie surfaktantów — Część 1: Oznaczanie surfaktantów anionowych przez pomiar indeksu metylenobłękitowego (MBAS)
- Název (EN)
- Water quality — Determination of surfactants — Part 1: Determination of anionic surfactants by measurement of the methylene blue index (MBAS)
Postup krok za krokem
-
Odběr a uchovávání
Podle ISO 5667-2 a ISO 5667-3; neodebírat přes vrstvu pěny; čisté skleněné lahve vymyté methanolem. Krátkodobě — chlazení na 4 °C; při uchovávání delším než 24 h konzervační činidlo: 1 % (V/V) roztoku formaldehydu 40 % (do 4 dnů) nebo nasycení chloroformem (do 8 dnů). Nerozpuštěné látky se oddělí odstředěním — tenzid adsorbovaný na nerozpuštěných látkách se nestanoví (podle vydání z roku 1984, kap. 7).
-
Vytěsnění do ethylacetátu — je-li potřeba
Pro vody neznámého složení nebo s rušivými látkami a k zakoncentrování malých množství: do 1000 ml vzorku v aparatuře, 100 g chloridu sodného, 100 ml ethylacetátu; plyn (dusík nebo vzduch) 20–50 l/h po dobu 5 min bez míchání fází; při ztrátě přes 20 % organické fáze vzorek vyřadit. Opakovat se 100 ml ethylacetátu, spojené fáze přefiltrovat, ethylacetát odpařit na vodní lázni v digestoři, zbytek rozpustit v cca 5 ml methanolu a 50 ml vody a doplnit na 100 ml (podle vydání z roku 1984, bod 8.1).
-
Extrakce ze zásaditého roztoku
Do dělicí nálevky podíl s 20–200 µg MBAS (méně než 100 ml — doplnit vodou na 100 ml), 5,0 ml neutrálního roztoku modři, 10 ml pufru (zbytečný u předem extrahované modři) a 15 ml chloroformu; třepat rovnoměrně a mírně, cca dvakrát za sekundu po dobu 1 min, nejlépe ve vodorovné rovině; oddělit fáze (podle vydání z roku 1984, bod 8.4).
-
Promytí kyselým roztokem modři
Po 2 min vypustit co nejvíce chloroformové vrstvy do druhé dělicí nálevky se 110 ml vody a 5,0 ml kyselého roztoku modři, třepat 1 min; chloroformovou fázi přefiltrovat přes filtr navlhčený chloroformem do odměrné baňky 50 ml (podle vydání z roku 1984, bod 8.4).
-
Opakování extrakce
Extrakci zásaditého a kyselého roztoku opakovat dvakrát podíly po 10 ml chloroformu s filtrací do téže baňky; doplnit chloroformem a promíchat. Pro každou sérii provést celou extrakci pro slepý pokus se 100 ml vody a pro jeden kalibrační roztok (podle vydání z roku 1984, bod 8.4).
-
Měření
Absorbance při 650 nm v kyvetách 10–50 mm proti chloroformu; kyvety vyplachovat chloroformem; je-li absorbance v kyvetě 10 mm menší než 0,1 — měření opakovat v kyvetách 40 nebo 50 mm. Absorbance slepého pokusu by neměla překročit 0,02 na 10 mm (podle vydání z roku 1984, bod 8.2, 8.4).
-
Kalibrace
Pracovní roztok: 25 ml standardního roztoku do baňky 500 ml; do dělicích nálevek 0; 1,0; 2,0; 4,0; 6,0 a 8,0 ml, doplnit vodou na 100 ml a postupovat jako se vzorkem; křivka absorbance proti hmotnosti tenzidu (µg) pro kyvety 10 a 50 mm (podle vydání z roku 1984, bod 8.3).
-
Výpočet
Koncentrace aniontových tenzidů jako sodná sůl kyseliny dodecylbenzensulfonové, µg/ml = (A₀ − A₁) · f₂/V₀, kde A₀ — absorbance vzorku, A₁ — slepého pokusu, f₂ — hmotnost (µg) dávající absorbanci 1,000, V₀ — objem podílu v ml (podle vydání z roku 1984, bod 9.1).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Spektrometr | pro měření při 650 nm, s kyvetami 10–50 mm (podle vydání z roku 1984, bod 6.2) | — |
| pH-metr | se skleněnými elektrodami (podle vydání z roku 1984, bod 6.1) | — |
| Dělicí nálevky 250 ml a odměrné baňky 50 ml | extrakce, promytí extraktu, jímání chloroformové fáze (podle vydání z roku 1984, bod 8.3–8.4) | — |
| Filtr z bavlněné nebo skelné vaty | navlhčený chloroformem, k filtraci chloroformové fáze; na bavlněné vatě je možná sorpce tenzidů, skelná vata nemusí zachytit všechnu vodu (podle vydání z roku 1984, bod 8.4) | — |
| Aparatura pro vytěsňování plynem (sublaci) | komerčně dostupná, se slinutou fritou o průměru rovném vnitřnímu průměru válce; práce v účinné digestoři (podle vydání z roku 1984, bod 6.3, 8.1) | — |
| Sklo | myté vodou, poté ethanolovou kyselinou chlorovodíkovou 10 % (m/m) a vypláchnuté vodou (podle vydání z roku 1984, poznámka ke kap. 6) | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Chloroform | 67-66-3 | při vysokých výsledcích slepého pokusu přečistit filtrací přes Al₂O₃ (neutrální, W 200) (bod 4.3) |
| Methylenová modř — neutrální roztok | 61-73-4 | 0,350 g modři (nejčistší dostupné) rozpustit ve vodě a zředit na 1000 ml; připravit nejméně 24 h před použitím, stálý nejméně 2 týdny; absorbance chloroformové fáze slepého pokusu nejvýše 0,2 na 10 mm při 650 nm — jinak jiná šarže modři nebo přečištění extrakcí pufrem a chloroformem (bod 4.8) |
| Methylenová modř — kyselý roztok | — | 0,350 g modři rozpustit v 500 ml vody, přidat 6,50 ml kyseliny sírové (ρ = 1,84 g/ml) a po promíchání zředit na 1000 ml; nejméně 24 h před použitím; slepý pokus nejvýše 0,02 na 10 mm (bod 4.9) |
| Pufr pH 10 | — | 24 g hydrogenuhličitanu sodného a 27 g bezvodého uhličitanu sodného rozpustit ve vodě a zředit na 1000 ml; náhradou, zejména pro velmi tvrdou vodu, alkalický roztok boritanu: stejné objemy tetraboritanu disodného 0,05 mol/l (19 g dekahydrátu v 1000 ml) a hydroxidu sodného 0,1 mol/l (4 g v 1000 ml), stálý nejméně týden (bod 4.10) |
| Methylester kyseliny dodecylbenzensulfonové — standardní roztok | — | 400–450 mg navážit s přesností 0,1 mg do baňky s kulatým dnem, přidat 50 ml ethanolového hydroxidu sodného 0,1 mol/l (4 g NaOH v 1000 ml ethanolu 95 %) a varné kamínky, vařit 1 h pod zpětným chladičem, chladič propláchnout cca 30 ml ethanolu (bod 4.11); dále podle vydání z roku 1984: neutralizovat kyselinou sírovou 0,5 mol/l na fenolftalein, převést do baňky 1000 ml a doplnit vodou; stálý nejméně 6 měsíců |
| Pro sublaci a ostatní | — | chlorid sodný, čerstvě destilovaný ethylacetát, čerstvě destilovaný methanol (ve skleněné lahvi), ethanol 95 % (V/V), kyselina sírová 0,5 mol/l (bod 4.1–4.6); destilovaná voda nebo voda rovnocenné čistoty |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Chloroform je podezřelý z karcinogenity; norma uvádí, že vzhledem k toxicitě by bylo žádoucí nahradit jej jiným rozpouštědlem (bod 4.3)
- Ethylacetát je snadno hořlavý a toxický (bod 4.2); aparatura pro vytěsňování se umísťuje do účinné digestoře (podle vydání z roku 1984, bod 8.1)
- S formaldehydem, kyselinou sírovou a ethanolovým hydroxidem sodným se zachází podle bezpečnostních listů
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy ISO 7875-1:1996 — „Water quality — Determination of surfactants — Part 1: Determination of anionic surfactants by measurement of the methylene blue index (MBAS)“.
Jak tato metoda funguje?
V zásaditém prostředí tvoří methylenová modř s aniontovými tenzidy soli, které se extrahují chloroformem; chloroformový roztok se upraví v kyselém prostředí. Rušivé vlivy odstraní extrakce komplexu tenzid–methylenová modř ze zásaditého roztoku a protřepání s kyselým roztokem modři.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Rozsah: 0,1–5,0 mg/l; mez detekce cca 0,05 mg/l (kap. 1); Měření: 650 nm, chloroformová fáze proti chloroformu (kap. 3); kyvety 10–50 mm (podle vydání z roku 1984); Výsledek: jako dodecylbenzensulfonan sodný (kap. 3); Podíl: 20–200 µg MBAS, do 100 ml (podle vydání z roku 1984, bod 8.4).
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 8 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Spektrometr, pH-metr, Dělicí nálevky 250 ml a odměrné baňky 50 ml, Filtr z bavlněné nebo skelné vaty, Aparatura pro vytěsňování plynem (sublaci), Sklo.
Kde se tato zkouška používá?
Pitná voda, povrchové vody a odpadní vody (kap. 1); Primární biologická rozložitelnost tenzidů ve zkušebních systémech s přírodními nebo syntetickými odpadními vodami — laboratorní měřítko a technické čistírny (kap. 1); Odtoky z komunálních čistíren — index zahrnuje i přírodní aniontové látky (kap. 1); Vody neznámého složení nebo s rušivými vlivy — s vytěsněním tenzidů do ethylacetátu (podle vydání z roku 1984, bod 8.1).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Chloroform je podezřelý z karcinogenity; norma uvádí, že vzhledem k toxicitě by bylo žádoucí nahradit jej jiným rozpouštědlem (bod 4.3); Ethylacetát je snadno hořlavý a toxický (bod 4.2); aparatura pro vytěsňování se umísťuje do účinné digestoře (podle vydání z roku 1984, bod 8.1); S formaldehydem, kyselinou sírovou a ethanolovým hydroxidem sodným se zachází podle bezpečnostních listů.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy ISO 7875-1.