🔥 Prchavá hořlavina v uhlí a koksu — vážková metoda 850 °C

Petrochemie PN-G-04516

Ve zkratce

Žíhání 1 ± 0,1 g analytického vzorku v uzavřeném kelímku bez přístupu vzduchu při 850 °C po dobu 7 min; prchavá hořlavina = úbytek hmotnosti zmenšený o analytickou vlhkost. Zkouška se provádí podle normy PN-G-04516:1998; Teplota a doba: 850 ± 15 °C po dobu 7 min od uzavření pece. Postup zahrnuje 7 kroků (celkem přibližně 12 min); oblasti použití: Technický rozbor černého uhlí, hnědého uhlí a koksu, Zkoušení jakosti tuhých paliv podle nařízení o metodách zkoušení jakosti tuhých paliv (prchavá hořlavina — bod 4 přílohy), Posouzení stupně prouhelnění a klasifikace černých uhlí (typy 31–43).

Na první pohled

  • Norma: PN-G-04516:1998
  • Kategorie: Petrochemie
  • Kroky postupu: 7
  • Celková doba etap: 12 min
  • Teplota a doba: 850 ± 15 °C po dobu 7 min od uzavření pece
  • Obnovení teploty pece: 850 ± 10 °C znovu během 3–4 min po vložení kelímků; když ne do 4 min — opakovat
  • Vzorek: 1 ± 0,1 g analytického vzorku (zrno < 0,2 mm), vážení na 0,0002 g

Přehled

STAV (stav k 09.11.2026). PN-G-04516:1998 — polská verze, zveřejněná 07-01-1998 (TK 220 Přírodní tuhá paliva, 5 stran), nahrazuje PN-G-04516:1981; karta PKN neuvádí nástupkyni ani datum zrušení. Nařízení o metodách zkoušení jakosti tuhých paliv (úplné znění Dz.U. 2021 pol. 1366, bod 4 přílohy; platný předpis) popisuje stanovení jako zahřívání analytického vzorku v uzavřeném kelímku, bez přístupu vzduchu, při teplotě (850 ± 15) °C a uvádí normu PN-G-04516:1998 nebo PN-G-04560:1998.

Prchavá hořlavina je procentní úbytek hmotnosti analytického vzorku tuhého paliva vzniklý při přesně stanoveném zahřívání vzorku bez přístupu vzduchu (odplynění) v nádobce normalizovaného tvaru, v elektrické peci o teplotě 850 °C, zmenšený o obsah vlhkosti. Stanovení patří k typicky konvenčním analytickým stanovením — výsledek ovlivňuje zrnitost a hmotnost vzorku, tvar nádobky a způsob ohřevu na zadanou teplotu. Tento popis vychází z laboratorních návodů Technické univerzity ve Vratislavi a v Poznani prováděných podle dřívějšího vydání PN-81/G-04516; text PN-G-04516:1998 jsme neměli (viz odstavec CO ZDE NEUVÁDÍME).

Prchavá hořlavina se skládá z plynných produktů a dehtových par vznikajících tepelným rozkladem paliva bez přístupu vzduchu; jejich množství klesá s rostoucím stupněm prouhelnění (hnědá uhlí 45–65 %, černá 14–45 %, antracity 1–10 %, polokoks 4–15 %, koks 1–5 % Vdaf), proto je obsah prchavé hořlaviny v přepočtu na stav bezvodý a bezpopelový přibližným ukazatelem stupně prouhelnění a jedním z parametrů polské klasifikace černých uhlí. Paliva s velkým množstvím prchavé hořlaviny dávají dlouhý plamen a vyžadují přídavný vzduch k bezdýmnému spalování; vzhled koksového zbytku po stanovení umožňuje zhruba posoudit vhodnost uhlí ke koksování.

Vážková metoda podle PN-G-04516:1998 je v rozsahu akreditace GIG (obsah prchavé hořlaviny 0,40–48,10 %; z ní se počítá také ukazatel fixed carbon).

CO ZDE NEUVÁDÍME. Text PN-G-04516:1998 nebyl v dostupných zdrojích, proto neuvádíme rozměry kelímku, požadavky na pec a termočlánek ani preciznost podle tohoto vydání. Průběh popsaný níže pochází z návodu Technické univerzity ve Vratislavi (podle PN-81/G-04516). Návod Technické univerzity v Poznani, odkazující na stejné vydání z roku 1981, uvádí jiný průběh (navážka 1–1,2 g, pec znovu dosáhne 850 °C za 3–7 min, žíhání končí o 3 min později) — rozpory mezi návody rozhoduje text normy. Přípustný rozdíl pro obsah prchavé hořlaviny nad 10 % neuvádíme: návod Technické univerzity ve Vratislavi pro něj uvádí „0,03 % většího výsledku“ a jiný zdroj tohoto čísla jsme neměli.

Princip metody

Navážka 1 ± 0,1 g analytického vzorku se žíhá v elektrické peci v uzavřeném porcelánovém kelímku normalizovaných rozměrů, bez přístupu vzduchu, při teplotě 850 ± 15 °C po dobu 7 minut a obsah prchavé hořlaviny se vypočte jako rozdíl mezi celkovým úbytkem hmotnosti a úbytkem způsobeným ztrátou vlhkosti: Va = Δm/m × 100 − Wa, kde Δm — úbytek hmotnosti při odplynění, m — hmotnost vzorku, Wa — analytická vlhkost. Pec musí mít takovou tepelnou kapacitu, aby po vložení chladných kelímků znovu dosáhla 850 °C během 3–4 min. Přepočet na stav bezvodý a bezpopelový: Vdaf = Va × 100/[100 − (Wa + Aa)].

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Teplota a doba850 ± 15 °C po dobu 7 min od uzavření pece
Obnovení teploty pece850 ± 10 °C znovu během 3–4 min po vložení kelímků; když ne do 4 min — opakovat
Vzorek1 ± 0,1 g analytického vzorku (zrno < 0,2 mm), vážení na 0,0002 g
Chlazení5 min na vzduchu, pak exsikátor, nejdéle 30 min od vyjmutí z pece
Přípustný rozdíl stanoveníPrchavá hořlavina do 10 %: 0,3 % absolutně (návod Technické univerzity ve Vratislavi); nad 10 % — viz CO ZDE NEUVÁDÍME
VýsledekPrůměr dvou stanovení na 0,1 %; přepočet na Vdaf

Norma

Označení normy
PN-G-04516:1998
Název (PL)
Paliwa stałe — Oznaczanie zawartości części lotnych metodą wagową
Název (EN)
Solid fuels — Determination of volatile matter content by gravimetric method (pracovní překlad)

Postup krok za krokem

  1. Kelímky

    Na analytických vahách zvážit dva očíslované, vyžíhané porcelánové kelímky s víčky.

  2. Navážení

    Do každého kelímku nasypat 1 ± 0,1 g zkoušeného paliva (vzorek před vážením důkladně promíchat), zvážit s víčky, srovnat povrch uhlí lehkým poklepáním dnem kelímku o tvrdou podložku a přikrýt víčky.

  3. Vložení do pece

    Kelímky umístit do stojánku a rychle vložit do pece vyhřáté na 850 °C, do zóny rovnoměrného žáru; ihned pec uzavřít a spustit stopky. Pec má dosáhnout 850 ± 10 °C během 3–4 min; pokud ji nedosáhne do 4 min — stanovení opakovat.

    🌡 Teplota: 850 ± 10 °C

  4. Žíhání

    Žíhat 7 minut, počítáno od okamžiku uzavření pece.

    ⏱ Čas: 7 min

  5. Chlazení

    Vyjmout stojánek s kelímky, ponechat 5 min na vzduchu, přenést kelímky do exsikátoru a vychladit na teplotu místnosti, pokud možno nejdéle 30 min od vyjmutí z pece.

    ⏱ Čas: 5 min + ≤ 30 min

  6. Vážení a výpočet

    Zvážit kelímky s obsahem (0,0002 g). Va = Δm/m × 100 − Wa; analytickou vlhkost Wa stanovit souběžně na témže vzorku.

  7. Výsledek

    Za výsledek vzít průměr dvou stanovení splňujících kritérium rozdílu (do 10 % prchavé hořlaviny: 0,3 % absolutně), zaokrouhlený na 0,1 %; je-li rozdíl větší — provést třetí stanovení. Dále přepočítat na Vdaf.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Muflová pec s termoregulátoremUdržování 850 ± 10 °C a opětovné dosažení této teploty za 3–4 min po vložení chladných kelímků—
Porcelánové kelímky s víčkyVálcové kelímky normalizovaných rozměrů (Rademacherovy kelímky), vyžíhané do konstantní hmotnosti—
Stojánek na kelímkyZe žáruvzdorného materiálu, na šest kelímků—
Analytické váhyPřesnost 0,0002 g—
Exsikátor, laboratorní kleště, keramická destička, stopkyPomocné vybavení—

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-G-04516:1998 — „Solid fuels — Determination of volatile matter content by gravimetric method (pracovní překlad)“.

Jak tato metoda funguje?

Navážka 1 ± 0,1 g analytického vzorku se žíhá v elektrické peci v uzavřeném porcelánovém kelímku normalizovaných rozměrů, bez přístupu vzduchu, při teplotě 850 ± 15 °C po dobu 7 minut a obsah prchavé hořlaviny se vypočte jako rozdíl mezi celkovým úbytkem hmotnosti a úbytkem způsobeným ztrátou vlhkosti: Va = Δm/m × 100 − Wa, kde Δm — úbytek hmotnosti při odplynění, m — hmotnost vzorku, Wa — analytická vlhkost. Pec musí mít takovou tepelnou kapacitu, aby po vložení chladných kelímků znovu dosáhla 850 °C během 3–4 min.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Teplota a doba: 850 ± 15 °C po dobu 7 min od uzavření pece; Obnovení teploty pece: 850 ± 10 °C znovu během 3–4 min po vložení kelímků; když ne do 4 min — opakovat; Vzorek: 1 ± 0,1 g analytického vzorku (zrno < 0,2 mm), vážení na 0,0002 g; Chlazení: 5 min na vzduchu, pak exsikátor, nejdéle 30 min od vyjmutí z pece.

Jak dlouho zkouška trvá?

Doby uvedené u jednotlivých etap dávají dohromady přibližně 12 min. Postup zahrnuje 7 kroků.

Jaké vybavení je potřeba?

Muflová pec s termoregulátorem, Porcelánové kelímky s víčky, Stojánek na kelímky, Analytické váhy, Exsikátor, laboratorní kleště, keramická destička, stopky.

Kde se tato zkouška používá?

Technický rozbor černého uhlí, hnědého uhlí a koksu; Zkoušení jakosti tuhých paliv podle nařízení o metodách zkoušení jakosti tuhých paliv (prchavá hořlavina — bod 4 přílohy); Posouzení stupně prouhelnění a klasifikace černých uhlí (typy 31–43); Posouzení energetické vhodnosti paliva (délka plamene, potřeba vzduchu); Předběžné posouzení vhodnosti uhlí ke koksování (vzhled koksového zbytku); Výpočet ukazatele fixed carbon (GIG).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Pec 850 °C — kleště a tepelně ochranné rukavice; stojánek s kelímky vkládat a vyjímat rychle, ale opatrně; Při odplynění se z kelímků uvolňují hořlavé plyny a dehtové páry — zajistit větrání, neotvírat pec během 7 min; Horké kelímky chladit nejprve na vzduchu (5 min), aby se nepoškodil exsikátor.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-G-04516.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí