⚗️ Celkové a volné kyanidy ve vodě — kontinuální průtoková analýza (CFA) s UV rozkladem, destilací nebo plynovou difuzí a fotometrickou detekcí (chloramin T, kyselina pyridin-4-karboxylová, kyselina 1,3-dimethylbarbiturová)
Ve zkratce
V systému CFA se kyanidy vázané v komplexech rozkládají lampou UV-B (312–400 nm) při pH 3,8, HCN se oddělí destilací v lince (125 °C) nebo plynovou difuzí (30–40 °C) přes hydrofobní membránu do NaOH a poté se stanoví fotometricky po reakci s chloraminem T na chlorkyan a s kyselinou pyridin-4-karboxylovou a 1,3-dimethylbarbiturovou na červené barvivo. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 14403-2:2012 (ISO 14403-2:2012); Rozsah: obvykle 2–500 µg/l CN⁻ (popsaný 10–100 µg/l); změna ředěním nebo délkou cely. Postup zahrnuje 6 kroků; oblasti použití: Průmyslové odpadní vody — volné a vázané kyanidy podle limitů nařízení (referenční metoda CFA), Podzemní vody a výluhy ze skládek, Pitná voda a povrchové vody — kontrola kyanidů na úrovni µg/l.
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 14403-2:2012 (ISO 14403-2:2012)
- Kategorie: Fyzikální chemie
- Kroky postupu: 6
- Rozsah: obvykle 2–500 µg/l CN⁻ (popsaný 10–100 µg/l); změna ředěním nebo délkou cely
- Rozklad komplexů: UV-B 312–400 nm při pH 3,8, filtr < 290 nm (ochrana před konverzí SCN⁻); lampa vypnutá pro volné kyanidy
- Oddělení HCN: destilace v lince 125 °C nebo plynová difuze 30–40 °C přes hydrofobní membránu do NaOH 0,2 mol/l
Přehled
STAV (k 09.11.2026). PN-EN ISO 14403-2:2012 „Jakost vod — Stanovení celkových a volných kyanidů průtokovou analýzou (FIA a CFA) — Část 2: Metoda kontinuální průtokové analýzy (CFA)“ — anglická verze, zveřejněná 30.08.2012, zavádí EN ISO 14403-2:2012 a ISO 14403-2:2012 [IDT]; nahradila PN-EN ISO 14403:2004 (polská verze); karta PKN bez poznámky o zrušení. ISO 14403-2:2012 (zveřejněná 10.07.2012) má v katalogu ISO status normy potvrzené při revizi (stadium 90.93). Popis podle textu ISO 14403-2:2012.
ISO 14403-2:2012 stanoví metody stanovení kyanidů v různých druzích vod (podzemní, pitné, povrchové, výluhy, odpadní vody) s koncentracemi obvykle od 2 µg/l do 500 µg/l v neředěném vzorku (v normě je popsán rozsah 10–100 µg/l; rozsah se mění ředěním nebo délkou optické dráhy cely); mořskou vodu lze analyzovat po přizpůsobení činidel a standardů salinitě. Volné (snadno uvolnitelné) kyanidy jsou součtem kyanidových iontů a kyanidů ve slabých komplexech kovů uvolňujících HCN při pH 3,8; celkové kyanidy zahrnují navíc silnější komplexy kov–kyanid s výjimkou zlata, kobaltu, platiny, ruthenia a rhodia (částečná výtěžnost); thiokyanatany, organické kyanidy a kyanatany do této definice nepatří (při podezření na organické kyanidy použít difuzi). Nařízení z roku 2019 (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12 poř. č. 20) uvádí PN-EN ISO 14403 (kontinuální průtoková analýza; označení z doby před rozdělením normy na části) vedle PN-C-04603-1 (spektrofotometrie) jako referenční metody kyanidů v odpadních vodách, pro které jsou limity 0,1 mg CN/l (volné) a 5 mg CN/l (vázané).
Rušivé vlivy: oxidační činidla (chlor) kyanidy rozkládají — vzorek se zkouší jodoškrobovým papírkem a upraví thiosíranem sodným (krystalky do vymizení reakce), poté se přidá 0,6 g kyseliny askorbové na 1000 ml (jen při analýze do 24 h); sulfidy od 100 mg/l ruší kolorimetrii, zejména difuzi a ampérometrii — 25 ml stabilizovaného vzorku (pH > 12) se upraví práškovým uhličitanem olovnatým do vymizení reakce na olovnatoacetátovém papírku a přefiltruje (vyhnout se přebytku olova a dlouhému styku); aldehydy a ketony vážou kyanidy (přídavek ethylendiaminu), aldehydy při destilaci převádějí kyanid na dusitan (odstranění dusičnanem stříbrným mění poměry forem); dusitany > 5 mg/l — kyselina amidosírová v pufru pH 3,8; siřičitany > 1 mg/l ruší; částice ucpávají hadičky (homogenizace, filtrace > 0,1 mm); soli > 10 g/l ucpávají destilační spirálu (zředit nebo difuze); thiokyanatany mohou mírně zvyšovat výsledek. Klasická kolorimetrická metoda (učebnice Technické univerzity ve Vratislavi, PN-80/C-04603/01) je založena na stejné chemii po destilaci: chlorkyan z chloraminu T dává s pyridinem glutakonaldehyd, který s kyselinou barbiturovou přechází na červenofialovou sloučeninu (578 nm), rozsah 0,005–1,0 mg/dm³.
CO ZDE NEUVÁDÍME. Dostupný text normy končí u činidel (6.21.4, pufr pro detekci). Průběh z kapitoly 7 a dalších (schémata systémů z obrázků A.1–A.2 s průtoky a délkami spirál, kalibrace, výpočty), způsob standardizace roztoku KCN (příloha B), podrobnosti ampérometrické varianty (příloha C) ani údaje o preciznosti necitujeme; kroky 3–6 je popisují podle principu (kap. 5) a činidel (kap. 6).
Princip metody
Celkové kyanidy: kyanid vázaný v komplexech se rozkládá UV zářením při pH 3,8 — lampa UV-B (312–400 nm) a spirála z borosilikátu, křemene nebo PTFE; UV systém musí odfiltrovat světlo < 290 nm, aby thiokyanatan nepřecházel na kyanid. Kyanovodík přítomný při pH 3,8 se oddělí destilací v lince při 125 °C nebo plynovou difuzí při 30–40 °C přes hydrofobní membránu do roztoku hydroxidu sodného. HCN se stanoví fotometricky: kyanid reaguje s chloraminem T na chlorkyan, který s kyselinou pyridin-4-karboxylovou a kyselinou 1,3-dimethylbarbiturovou dává červené barvivo s absorbancí úměrnou koncentraci. Volné kyanidy: stejný postup s vypnutou UV lampou; při destilaci se do proudu vzorku přidává roztok síranu zinečnatého, který vysráží kyanoželeznatany jako zinečnatý komplex; při difuzi se k uvolnění kyanidu z komplexu niklu přidá 50 µl roztoku tetraethylenpentaminu na 30 ml vzorku. Alternativně lze volné a celkové kyanidy stanovit po plynové difuzi ampérometrickým detektorem (příloha C). Činidla (všechna p.a.; KCN a K₂Zn(CN)₄ toxické): voda jakosti 1, HCl 1 mol/l, NaOH 0,4; 1,0; 0,2 (jímací roztok při difuzi) a 0,01 mol/l (proplachování, ředidlo standardů), tenzid polyoxyethylenlaurylether 30 g/100 ml, kyselina citronová, kyselina askorbová, kyselina amidosírová, tetraethylenpentamin (0,75 g/250 ml, stálý 1 měsíc), heptahydrát síranu zinečnatého (10 g/l), hydrogenftalan draselný, trihydrát chloraminu T, kyselina 1,3-dimethylbarbiturová, kyselina pyridin-4-karboxylová, KSCN, K₃Fe(CN)₆; standardy: KCN 1000 mg/l CN (2500 mg KCN v NaOH 0,01 mol/l na 1000 ml; 3 měsíce při 1–8 °C; titr podle přílohy B) nebo komerční tetrakyanozinečnatan draselný 1000 mg/l; roztok 10 mg/l (1 týden), roztok 1 mg/l a ≥ 5 kalibračních standardů rovnoměrně v pracovním rozsahu (např. 1, 3, 5, 6, 8, 10 ml roztoku 1 mg/l do 100 ml → 10, 30, 50, 60, 80, 100 µg/l; stálé 2 dny při 1–5 °C). Pufr pH 3,8 pro destilaci/difuzi: 10 g kyseliny citronové v cca 350 ml vody + 50 ml NaOH 0,4 mol/l (úprava na pH 3,8) + 12,5 ml HCl 1 mol/l, do 500 ml (po přidání HCl pH cca 3,4, po smíchání se vzorkem 3,8; stálý 3 měsíce při 1–5 °C); pufr pro detekci při destilaci: 2,3 g NaOH + 20,5 g hydrogenftalanu draselného, pH 5,2, 1 ml tenzidu, do 1000 ml (1 měsíc v tmavé lahvi). Kalibrace podle ISO 8466-1/-2.
Použití
- Průmyslové odpadní vody — volné a vázané kyanidy podle limitů nařízení (referenční metoda CFA)
- Podzemní vody a výluhy ze skládek
- Pitná voda a povrchové vody — kontrola kyanidů na úrovni µg/l
- Laboratoře s velkým počtem vzorků — automatická průtoková analýza s UV rozkladem a destilací/difuzí v lince
- Vzorky s organickými kyanidy nebo s vysokou salinitou — varianta s plynovou difuzí; ampérometrická varianta (příloha C)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Rozsah | obvykle 2–500 µg/l CN⁻ (popsaný 10–100 µg/l); změna ředěním nebo délkou cely |
| Rozklad komplexů | UV-B 312–400 nm při pH 3,8, filtr < 290 nm (ochrana před konverzí SCN⁻); lampa vypnutá pro volné kyanidy |
| Oddělení HCN | destilace v lince 125 °C nebo plynová difuze 30–40 °C přes hydrofobní membránu do NaOH 0,2 mol/l |
| Detekce | chloramin T → ClCN; kyselina pyridin-4-karboxylová + kyselina 1,3-dimethylbarbiturová → červené barvivo; pufr pH 5,2 (hydrogenftalan) |
| Rušivé vlivy | Cl₂ (thiosíran + 0,6 g/l kyseliny askorbové), S²⁻ ≥ 100 mg/l (PbCO₃), NO₂⁻ > 5 mg/l (kyselina amidosírová), SO₃²⁻ > 1 mg/l, aldehydy/ketony, soli > 10 g/l, částice > 0,1 mm |
| Standardy | KCN 1000 mg/l v NaOH 0,01 mol/l (jodometrický titr, příl. B) nebo K₂Zn(CN)₄; ≥ 5 standardů, např. 10–100 µg/l, stálé 2 dny |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 14403-2:2012 (ISO 14403-2:2012)
- Název (PL)
- Jakość wody — Oznaczanie cyjanków ogólnych i wolnych przy zastosowaniu analizy przepływowej (FIA i CFA) — Część 2: Metoda analizy przepływowej ciągłej (CFA)
- Název (EN)
- Water quality — Determination of total cyanide and free cyanide using flow analysis (FIA and CFA) — Part 2: Method using continuous flow analysis (CFA)
Postup krok za krokem
-
Konzervace a odstranění rušivých vlivů
Ověřte kapkou vzorku jodoškrobový papírek — při modrém zbarvení přidávejte krystalky thiosíranu sodného do vymizení reakce, poté 0,6 g kyseliny askorbové na 1000 ml (jen při analýze do 24 h). Při sulfidech (olovnatoacetátový papírek) upravte dalších 25 ml stabilizovaného vzorku (pH > 12) práškovým PbCO₃ do vymizení reakce a přefiltrujte přes suchý filtr. Homogenizujte a odstraňte částice > 0,1 mm; vzorky s > 10 g/l solí zřeďte nebo použijte difuzi.
-
Standardy
Z roztoku KCN 1000 mg/l (2500 mg KCN v NaOH 0,01 mol/l; titr podle přílohy B) nebo K₂Zn(CN)₄ připravte roztok 10 mg/l, poté 1 mg/l a ≥ 5 standardů v pracovním rozsahu (např. 10, 30, 50, 60, 80, 100 µg/l v NaOH 0,01 mol/l); uchovávejte při 1–5 °C do 2 dnů.
-
Systém CFA — celkové kyanidy
Sestavte manifold (obr. A.1 destilace nebo A.2 difuze): vzorek + pufr pH 3,8 → UV spirála (lampa UV-B zapnutá, filtr < 290 nm) → destilace v lince 125 °C nebo difuze 30–40 °C do NaOH 0,2 mol/l → činidla: chloramin T, kyselina pyridin-4-karboxylová a kyselina 1,3-dimethylbarbiturová (při destilaci s pufrem pH 5,2) → fotometrický detektor. Stabilizujte základní linii a ověřte slepé pokusy s činidly.
-
Volné kyanidy
Zopakujte s vypnutou UV lampou; při destilaci přidávejte do proudu vzorku roztok síranu zinečnatého (srážení kyanoželeznatanů jako zinečnatého komplexu); při difuzi přidejte 50 µl roztoku tetraethylenpentaminu na 30 ml vzorku (uvolnění kyanidu z komplexu niklu).
-
Kalibrace a měření
Změřte standardy a slepý pokus, stanovte kalibrační funkci podle ISO 8466-1 nebo -2; vzorky měřte v téže sérii; při ampérometrii (příloha C) přidávejte několik mg PbCO₃ na 10 ml vzorku a před umístěním do podavače filtrujte/dekantujte.
-
Výsledek
Uveďte koncentraci celkových a volných kyanidů jako CN⁻ v µg/l (mg/l) se zohledněním ředění; zaznamenejte variantu (destilace/difuze, UV), konzervaci a odstraněné rušivé vlivy; výsledky s thiokyanatany mohou být mírně zvýšené.
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Analyzátor kontinuálního toku (CFA) s autosamplerem, peristaltickým čerpadlem a segmentací bublinami | moduly podle obrázků A.1 (destilace) a A.2 (difuze) | — |
| UV modul: lampa UV-B 312–400 nm s filtrem < 290 nm a spirála borosilikátová/křemenná/PTFE | rozklad kyanidových komplexů při pH 3,8 | — |
| Modul destilace v lince (125 °C) nebo modul plynové difuze (30–40 °C) s hydrofobní membránou | oddělení HCN | — |
| Fotometrický detektor s průtokovou celou | měření červeného barviva; alternativně ampérometrický detektor (příloha C) | — |
| Jodoškrobové a olovnatoacetátové papírky, filtry | testy na oxidační činidla a sulfidy, odstranění částic | — |
| Chladnička 1–8 °C, odměrné baňky 100 a 1000 ml | uchovávání standardů a vzorků | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Pufr pH 3,8 (kyselina citronová 10 g + NaOH 0,4 mol/l 50 ml + HCl 1 mol/l 12,5 ml / 500 ml) | — | prostředí UV rozkladu a uvolnění HCN (s kyselinou amidosírovou při dusitanech) |
| Hydroxid sodný 0,2 mol/l (jímací) a 0,01 mol/l (proplachování, standardy) | — | absorpce HCN při difuzi; stabilizace kyanidů |
| Trihydrát chloraminu T, kyselina pyridin-4-karboxylová, kyselina 1,3-dimethylbarbiturová | — | barevná reakce (červené barvivo) |
| Pufr pH 5,2 (NaOH 2,3 g + hydrogenftalan draselný 20,5 g/l) s tenzidem | — | pufr fotometrické detekce (destilace) |
| Síran zinečnatý 10 g/l; tetraethylenpentamin 0,75 g/250 ml | — | volné kyanidy: srážení kyanoželeznatanů (destilace) / uvolnění z komplexu Ni (difuze) |
| Standardy KCN 1000 mg/l nebo K₂Zn(CN)₄ 1000 mg/l; thiosíran sodný, kyselina askorbová, uhličitan olovnatý | — | kalibrace; odstranění oxidačních činidel a sulfidů |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Kyanid draselný, tetrakyanozinečnatan draselný, jejich roztoky a odpady jsou silně toxické — práce v digestoři, rukavice, zákaz okyselování roztoků mimo uzavřený systém (HCN), odpady obsahující kyanidy odstraňovat náležitým způsobem (podle předpisů)
- Lampa UV-B — ochrana před zářením; horký destilační modul 125 °C
- Uhličitan olovnatý, dusičnan stříbrný, ethylendiamin — toxické/dráždivé; opatrné dávkování
- Chloramin T a kyseliny — brýle, rukavice
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 14403-2:2012 (ISO 14403-2:2012) — „Water quality — Determination of total cyanide and free cyanide using flow analysis (FIA and CFA) — Part 2: Method using continuous flow analysis (CFA)“.
Jak tato metoda funguje?
Celkové kyanidy: kyanid vázaný v komplexech se rozkládá UV zářením při pH 3,8 — lampa UV-B (312–400 nm) a spirála z borosilikátu, křemene nebo PTFE; UV systém musí odfiltrovat světlo < 290 nm, aby thiokyanatan nepřecházel na kyanid. Kyanovodík přítomný při pH 3,8 se oddělí destilací v lince při 125 °C nebo plynovou difuzí při 30–40 °C přes hydrofobní membránu do roztoku hydroxidu sodného.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Rozsah: obvykle 2–500 µg/l CN⁻ (popsaný 10–100 µg/l); změna ředěním nebo délkou cely; Rozklad komplexů: UV-B 312–400 nm při pH 3,8, filtr < 290 nm (ochrana před konverzí SCN⁻); lampa vypnutá pro volné kyanidy; Oddělení HCN: destilace v lince 125 °C nebo plynová difuze 30–40 °C přes hydrofobní membránu do NaOH 0,2 mol/l; Detekce: chloramin T → ClCN; kyselina pyridin-4-karboxylová + kyselina 1,3-dimethylbarbiturová → červené barvivo; pufr pH 5,2 (hydrogenftalan).
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 6 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Analyzátor kontinuálního toku (CFA) s autosamplerem, peristaltickým čerpadlem a segmentací bublinami, UV modul: lampa UV-B 312–400 nm s filtrem < 290 nm a spirála borosilikátová/křemenná/PTFE, Modul destilace v lince (125 °C) nebo modul plynové difuze (30–40 °C) s hydrofobní membránou, Fotometrický detektor s průtokovou celou, Jodoškrobové a olovnatoacetátové papírky, filtry, Chladnička 1–8 °C, odměrné baňky 100 a 1000 ml.
Kde se tato zkouška používá?
Průmyslové odpadní vody — volné a vázané kyanidy podle limitů nařízení (referenční metoda CFA); Podzemní vody a výluhy ze skládek; Pitná voda a povrchové vody — kontrola kyanidů na úrovni µg/l; Laboratoře s velkým počtem vzorků — automatická průtoková analýza s UV rozkladem a destilací/difuzí v lince; Vzorky s organickými kyanidy nebo s vysokou salinitou — varianta s plynovou difuzí; ampérometrická varianta (příloha C).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Kyanid draselný, tetrakyanozinečnatan draselný, jejich roztoky a odpady jsou silně toxické — práce v digestoři, rukavice, zákaz okyselování roztoků mimo uzavřený systém (HCN), odpady obsahující kyanidy odstraňovat náležitým způsobem (podle předpisů); Lampa UV-B — ochrana před zářením; horký destilační modul 125 °C; Uhličitan olovnatý, dusičnan stříbrný, ethylendiamin — toxické/dráždivé; opatrné dávkování; Chloramin T a kyseliny — brýle, rukavice.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 14403-2.