⛽ Spalné teplo, výhřevnost, hustota, relativní hustota a Wobbeho čísla zemního plynu a jiných plynných paliv — výpočet ze složení v molárních zlomcích; PN-EN ISO 6976:2016-11

Petrochemie PN-EN ISO 6976

Ve zkratce

Výpočetní norma: spalné teplo, výhřevnost, hustota, relativní hustota a horní a dolní Wobbeho číslo zemního plynu, jeho náhrad a jiných plynných paliv se počítají ze složení v molárních zlomcích (obvykle z chromatografické analýzy) a z tabulkových údajů čistých složek, za stanovených referenčních podmínek, spolu s nejistotou. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 6976:2016-11 (polská a anglická verze; zavádí EN ISO 6976:2016 [IDT] a ISO 6976:2016 [IDT]); Vstupní údaje (předmět normy): složení v molárních zlomcích, sčítajících se na jedničku; údaje čistých složek z tabulek normy, spolu s nejistotami. Postup zahrnuje 6 kroků; oblasti použití: Zemní plyn — spalné teplo, výhřevnost, hustota a Wobbeho čísla výpočtem, Bioplyn, rafinérský plyn a plynné směsi, Průmyslové plyny — koksárenský, vysokopecní, konvertorový, směsný, přebytkový, důlní a procesní plyny.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 6976:2016-11 (polská a anglická verze; zavádí EN ISO 6976:2016 [IDT] a ISO 6976:2016 [IDT])
  • Kategorie: Petrochemie
  • Kroky postupu: 6
  • Vstupní údaje (předmět normy): složení v molárních zlomcích, sčítajících se na jedničku; údaje čistých složek z tabulek normy, spolu s nejistotami
  • Teploty spalování t1 (6.1): 25 °C, 20 °C, 15,55 °C (60 °F), 15 °C (59 °F) a 0 °C
  • Objemové vyjádření (1, 6.2): jen směsi s kompresibilním faktorem Z > 0,9 za referenčních podmínek; vzorec (1) pro Z platí pro 90 < p2/kPa < 110, p0 = 101,325 kPa

Přehled

STAV (stav k 16.11.2026). PN-EN ISO 6976:2016-11 má dvě karty PKN téhož vydání: polská verze — zveřejnění 03-06-2019, 64 stran, TK 277/PK 1 Měření a hodnocení jakosti plynných paliv, „Zavádí: EN ISO 6976:2016 [IDT], ISO 6976:2016 [IDT]“, „Nahrazuje: PN-EN ISO 6976:2008 – polská verze“; anglická verze — zveřejnění 08-11-2016. Obě bez poznámky o zrušení. PN-EN ISO 6976:2008 (polská verze, zaváděla EN ISO 6976:2005 a ISO 6976:1995 s opravami Cor 1–3) je zrušena od 08-11-2016. ISO 6976:2016 (třetí vydání, 2016-08) ISO přezkoumala a potvrdila 27.06.2022 (stránka normy v ISO: etapa 90.93). Popis níže sleduje text ISO 6976:2016.

CO TATO NORMA POPISUJE. Předmět z karty PKN PN-EN ISO 6976:2016-11 (polská verze), podstatná část celá: „V tomto dokumentu jsou uvedeny metody výpočtu výhřevnosti, spalného tepla, hustoty, relativní hustoty, horního Wobbeho čísla a dolního Wobbeho čísla zemních plynů, náhrad zemního plynu a jiných plynných paliv, je-li známo složení plynu vyjádřené v molárních zlomcích. Tyto metody uvádějí způsoby výpočtu vlastností plynných směsí za běžně používaných referenčních podmínek. Molární zlomky se z definice sčítají na jedničku. Pokyny ke splnění tohoto požadavku pomocí chromatografické analýzy jsou dostupné v ISO 6974-1 a ISO 6974-2. Metody výpočtu vyžadují hodnoty různých fyzikálních vlastností čistých složek; tyto hodnoty spolu s příslušnými nejistotami jsou uvedeny v tabulkách a jejich zdroje jsou identifikovány. Jsou uvedeny metody odhadu standardních nejistot počítaných vlastností. Metody výpočtu hodnot vlastností na základě složení vyjádřeného v molárních, hmotnostních nebo objemových zlomcích se použijí pro libovolný zemní plyn, náhradu zemního plynu nebo jiné hořlavé palivo, které je obvykle v plynné fázi, s tou výjimkou, že pro vlastnosti na základě složení vyjádřeného v objemových zlomcích je metoda omezena na směsi, pro něž je kompresibilní faktor za referenčních podmínek větší než 0,9. Příkladové výpočty pro doporučené metody výpočtu jsou uvedeny v příloze D.“ (v překladu) Dále karta cituje poznámky 1–5 z předmětu normy: synonyma termínů (např. „heating value“ je „calorific value“, „Wobbe number“ je „Wobbe index“), absence výslovných mezí složení (nepřímou mez určuje podmínka kompresibilního faktoru většího než 0,9), výpočet obvykle pro suchý plyn se samostatným zohledněním vodní páry (ISO/TR 29922), přiřazování izomerů uhlovodíků s počtem atomů uhlíku 7 a vyšším k izomeru „n-“ a pseudosložky (např. skupiny C6+ nebo C7+ a také „spectator water“ a nehořlavý sulfan, jimž se přiřazuje entalpie spalování rovná nule). Obsah metody čteme v ukázkové části ISO 6976:2016 od obálky do bodu 8.1, s obsahem.

PODLE TEXTU ISO 6976:2016 (předmluva, úvod, kapitoly 1–8.1). Normu připravila ISO/TC 193 „Natural gas“, subkomise SC 1 „Analysis of natural gas“; třetí vydání (2016-08-15) nahradilo druhé (ISO 6976:1995). Úvod: při předávání plynu mezi stranami je třeba znát jak množství, tak jakost plynu; hodnoty vypočtené podle vydání 2016 se od vypočtených podle vydání 1995 liší jen velmi málo, ale zavedení stojí peníze (je třeba aktualizovat software přístrojů), mírně mění zaznamenávanou a fakturovanou energii a zavedené nekriticky — např. na vstupu do přepravní soustavy, ale ne na výstupu — může způsobit nákladnou nerovnováhu vyúčtování; je třeba zohlednit i obchodní, smluvní, regulační a právní závazky, proto může být vhodné provést posouzení dopadů a dohodnout termín zavedení. Odkazy (2): ISO 6974-1 a ISO 6974-2 (složení a jeho nejistota z plynové chromatografie) a ISO 14912:2003 (přepočet údajů o složení směsí). Definice (3): spalné teplo — teplo úplného spálení určitého množství plynu v kyslíku při konstantním tlaku p1, po převedení všech produktů na teplotu t1 reaktantů, s vodou zkondenzovanou; výhřevnost — totéž, ale se všemi produkty v plynném stavu; relativní hustota — hustota plynu dělená hustotou suchého vzduchu referenčního složení za stejných podmínek (jako ideální nebo reálná); horní a dolní Wobbeho číslo — spalné teplo nebo výhřevnost v objemovém vyjádření dělené odmocninou relativní hustoty, přičemž samotné „Wobbeho číslo“ označuje zvykově horní; kompresibilní faktor — skutečný objem dělený objemem vypočteným ze stavové rovnice ideálního plynu; referenční podmínky spalování (t1, p1) a měření objemu (t2, p2) nemusejí být stejné a ve světě se používá mnoho jejich souborů; 15,55 °C znamená 60 °F a 101,325 kPa se považuje za rovné 14,696 psi. Zásady (5): spalné teplo směsi v molárním vyjádření je součet tabulkových hodnot ideálního plynu jednotlivých složek vážených jejich molárními zlomky; z něj se vypočte výhřevnost a hodnoty v hmotnostním a objemovém vyjádření; hustota a relativní hustota — ze střední molární hmotnosti vážené molárními zlomky; pro reálný plyn se používá objemová korekce (kompresibilní faktor) a entalpická korekce byla shledána zanedbatelně malou (ISO/TR 29922), takže hodnoty pro reálný plyn v molárním a hmotnostním vyjádření se považují za rovné hodnotám pro ideální plyn; nejistoty se počítají podle GUM, se zohledněním korelací mezi molárními zlomky a mezi molárními hmotnostmi složek (vzorce v příloze B); tabulky údajů jsou v kapitole 12, pomocné údaje v příloze A, příklady v příloze D. Entalpie spalování (6.1) jsou uvedeny pro teploty t1 = 25 °C, 20 °C, 15,55 °C (60 °F), 15 °C (59 °F) a 0 °C. Kompresibilní faktor (6.2), potřebný pro všechny hodnoty v objemovém vyjádření a pro hustotu, relativní hustotu a Wobbeho číslo, se počítá vzorcem (1) se součtovými faktory z tabulky 2, platným pro 90 < p2/kPa < 110 při p0 = 101,325 kPa; týmž vzorcem nelze získat přijatelné hodnoty pro čistý vodík, helium a neon (Z > 1) ani pro složky, které za podmínek měření nejsou plyny. Vzorce (7.1–8.1): spalné teplo v molárním vyjádření (Hc)G = Σ xj·[(Hc)G°]j; výhřevnost (Hc)N = (Hc)G − Σ xj·(bj/2)·L°(t1), kde bj je počet atomů vodíku v molekule složky a L°(t1) — standardní výparná entalpie vody; spalné teplo v hmotnostním vyjádření — molární hodnota dělená molární hmotností směsi M = Σ xj·Mj.

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. Zaprvé — referenční podmínky: hodnota bez uvedené teploty spalování t1 a teploty a tlaku měření objemu t2, p2 je nejednoznačná; norma uvádí tabulky pro pět teplot spalování a podmínky měření objemu nemusejí být stejné jako podmínky spalování. Zadruhé — objemové vyjádření: hodnoty na metr krychlový, hustota, relativní hustota a Wobbeho čísla vyžadují korekci na kompresibilní faktor; objemové vyjádření je omezeno na směsi s kompresibilním faktorem větším než 0,9 za referenčních podmínek a vzorec (1) platí pro tlaky 90–110 kPa. Popis předmětu na kartě PKN hovoří v tomto místě o „složení vyjádřeném v objemových zlomcích“ (v překladu), kdežto text ISO 6976:2016 — o vlastnostech v objemovém vyjádření („properties on the volume basis“); vstupní složení je vždy v molárních zlomcích. Zatřetí — suchý plyn: obvykle se počítají vlastnosti suchého plynu a vliv vodní páry se zohledňuje zvlášť (poznámka 3, ISO/TR 29922). Začtvrté — složení: molární zlomky se z definice sčítají na jedničku (pokyny v ISO 6974-1 a ISO 6974-2), pseudosložky jako C6+ nebo C7+ stanoví sám uživatel tak, aby odpovídaly použití, a nejistota složení přechází do nejistoty výsledku (kapitola 11). Zapáté — vydání: zrušená PN-EN ISO 6976:2008 je ISO 6976:1995; podle úvodu k vydání 2016 se výsledky liší málo, ale změna se dotýká vyúčtování energie a vyžaduje dohodnuté zavedení. Zašesté — průmyslové plyny: předmět zahrnuje „jiná plynná paliva“ se známým složením a nestanoví výslovné meze složení (poznámka 2), takže koksárenský, vysokopecní nebo konvertorový plyn do této formulace spadají; zda tabulky normy zahrnují všechny jejich složky, z čtené části nevyplývá.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Nemáme body 8.2–12 ani přílohy: vzorce pro výhřevnost v hmotnostním vyjádření, pro objemové vyjádření, hustotu, relativní hustotu a Wobbeho čísla (kapitoly 9–10), metody odhadu nejistoty — analytickou, obecnou a nouzovou (kapitola 11), tabulky údajů čistých složek (kapitola 12), pomocné konstanty, vzorce nejistoty a příklady výpočtů (přílohy A–D). Číselné hodnoty z tabulek NEUVÁDÍME.

Princip metody

Ze složení plynu v molárních zlomcích (obvykle z chromatografické analýzy) se vypočte spalné teplo směsi jako součet tabulkových hodnot čistých složek vážených jejich molárními zlomky a z něj výhřevnost, hodnoty v hmotnostním a objemovém vyjádření, hustota, relativní hustota a horní a dolní Wobbeho číslo, za zvolených referenčních podmínek; pro objemové vyjádření se používá kompresibilní faktor směsi (ISO 6976:2016, kapitoly 5–8). Norma uvádí také metody odhadu nejistoty výsledků podle GUM. Norma sama nic neměří — počítá z výsledku analýzy složení.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Vstupní údaje (předmět normy)složení v molárních zlomcích, sčítajících se na jedničku; údaje čistých složek z tabulek normy, spolu s nejistotami
Teploty spalování t1 (6.1)25 °C, 20 °C, 15,55 °C (60 °F), 15 °C (59 °F) a 0 °C
Objemové vyjádření (1, 6.2)jen směsi s kompresibilním faktorem Z > 0,9 za referenčních podmínek; vzorec (1) pro Z platí pro 90 < p2/kPa < 110, p0 = 101,325 kPa
Základní vzorce (7.1–8.1)(Hc)G = Σ xj·[(Hc)G°]j; (Hc)N = (Hc)G − Σ xj·(bj/2)·L°(t1); (Hm)G = (Hc)G / M, kde M = Σ xj·Mj

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 6976:2016-11 (polská a anglická verze; zavádí EN ISO 6976:2016 [IDT] a ISO 6976:2016 [IDT])
Název (PL)
Gaz ziemny — Obliczanie wartości kalorycznych, gęstości, gęstości względnej i liczby Wobbego na podstawie składu
Název (EN)
Natural gas — Calculation of calorific values, density, relative density and Wobbe indices from composition

Postup krok za krokem

  1. Složení plynu

    Zjistit složení v molárních zlomcích, sčítajících se na jedničku (obvykle plynovou chromatografií; pokyny v ISO 6974-1 a ISO 6974-2); pseudosložky, např. C6+, definovat podle použití (předmět, poznámky 4–5).

  2. Referenční podmínky

    Stanovit teplotu spalování t1 (25, 20, 15,55, 15 nebo 0 °C) a teplotu a tlak měření objemu t2, p2 (3.11–3.12, 6.1).

  3. Hodnoty v molárním vyjádření

    Spalné teplo směsi = Σ xj·[(Hc)G°]j; výhřevnost = spalné teplo − Σ xj·(bj/2)·L°(t1) (7.1–7.2).

  4. Hmotnostní a objemové vyjádření

    Hmotnostní: dělit molární hmotností směsi M = Σ xj·Mj (8.1); objemové, hustota, relativní hustota a Wobbeho čísla — s korekcí na kompresibilní faktor podle vzorce (1), jen když Z > 0,9 (6.2); vzorce z kapitol 9–10 NEUVÁDÍME.

  5. Nejistota

    Odhadnout nejistotu podle kapitoly 11 a přílohy B, se zohledněním korelací mezi molárními zlomky (kapitola 5); vzorce NEUVÁDÍME.

  6. Výsledek

    Uvést hodnoty spolu s referenčními podmínkami a vydáním normy; zásady vyjadřování výsledků (11.5) NEUVÁDÍME.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Software nebo výpočetní tabulkaVzorce z kapitol 7–10 a tabulky z kapitoly 12; úvod normy uvádí, že změna vydání vyžaduje aktualizaci softwaru přístrojů—
Plynový chromatograf (stanovení složení)Složení podle jiných dokumentů — pokyny v ISO 6974-1 a ISO 6974-2; tato norma nic neměří, jen počítá—
Tabulkové údajeVlastnosti čistých složek s nejistotami (kapitola 12) a pomocné konstanty (příloha A) — hodnoty NEUVÁDÍME—

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 6976:2016-11 (polská a anglická verze; zavádí EN ISO 6976:2016 [IDT] a ISO 6976:2016 [IDT]) — „Natural gas — Calculation of calorific values, density, relative density and Wobbe indices from composition“.

Jak tato metoda funguje?

Ze složení plynu v molárních zlomcích (obvykle z chromatografické analýzy) se vypočte spalné teplo směsi jako součet tabulkových hodnot čistých složek vážených jejich molárními zlomky a z něj výhřevnost, hodnoty v hmotnostním a objemovém vyjádření, hustota, relativní hustota a horní a dolní Wobbeho číslo, za zvolených referenčních podmínek; pro objemové vyjádření se používá kompresibilní faktor směsi (ISO 6976:2016, kapitoly 5–8). Norma uvádí také metody odhadu nejistoty výsledků podle GUM.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Vstupní údaje (předmět normy): složení v molárních zlomcích, sčítajících se na jedničku; údaje čistých složek z tabulek normy, spolu s nejistotami; Teploty spalování t1 (6.1): 25 °C, 20 °C, 15,55 °C (60 °F), 15 °C (59 °F) a 0 °C; Objemové vyjádření (1, 6.2): jen směsi s kompresibilním faktorem Z > 0,9 za referenčních podmínek; vzorec (1) pro Z platí pro 90 < p2/kPa < 110, p0 = 101,325 kPa; Základní vzorce (7.1–8.1): (Hc)G = Σ xj·[(Hc)G°]j; (Hc)N = (Hc)G − Σ xj·(bj/2)·L°(t1); (Hm)G = (Hc)G / M, kde M = Σ xj·Mj.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 6 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Software nebo výpočetní tabulka, Plynový chromatograf (stanovení složení), Tabulkové údaje.

Kde se tato zkouška používá?

Zemní plyn — spalné teplo, výhřevnost, hustota a Wobbeho čísla výpočtem; Bioplyn, rafinérský plyn a plynné směsi; Průmyslové plyny — koksárenský, vysokopecní, konvertorový, směsný, přebytkový, důlní a procesní plyny; Vyúčtování energie předávaného plynu — hodnoty spolu s nejistotou, za dohodnutých referenčních podmínek.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Metoda sama je výpočetní; nebezpečí se týkají odběru a analýzy vzorků hořlavých plynů — podle dokumentů a návodů pro tyto činnosti.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 6976.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí